noviny S dětmi jdeme do školy

farnosti

sv.

Anežky

na

Spořilově,

ročník

2010 září

noviny

XII

S dětmi jdeme do školy Když pozoruji něžnou ruku dítěte, jsem ohromen, říká Chesterton. Jak může něco tak něžného existovat v našem lidském světě. A toto křehké stvoření bylo svěřeno nám rodičům, abychom o ně pečovali a dali mu vyrůstat v dobrého člověka a křesťana. Úkol, který Bůh svěřil lidem, když jim na počátku stvoření řekl: Množte se a zalidněte zemi. K této službě jsme byli posvěceni, když před Bohem jsme slíbili, že tyto bytosti přijmeme a budeme o ně pečovat. S tím úkolem dostali jsme také vklad, abychom byli trpěliví, vytvářeli pro děti ovzduší domova a předávali jim to, v co sami věříme: že službou druhému sloužíme Pánu. Protože nebudete-li jako děti, vůbec nevejdete do mého světa ... Začíná nový školní rok. Dejme se všichni do práce. Je to dobré dílo. Bůh mu žehnej! otec Řehoř

2. strana

farní noviny – září 2010


strana 3

NAŠE CÍRKEV Naše církev je církví svatých. Jistě, ctíme všechny ty dozorčí služby, vojenskou policii, pověřené důstojníky a kartografy, ale naše srdce je s lidmi v první linii. Naše srdce je s těmi, kteří se dávají zabít. Nikdo z nás, kteří neseme své břímě – vlast, zaměstnání, rodinu – s těmi našimi ubohými obličeji zbrázděnými úzkostí, s našima tvrdýma rukama, s nekonečnými starostmi každodenního života, s hájením vezdejšího chleba a cti našich domovů – nikdo z nás nemá věroučných znalostí, aby se mohl stát třeba jen kanovníkem, ale máme jich dost na to, abychom se mohli stát svatými.

Tábor Šnečků 2010 – Prkenný Důl Na letošní tábor jsme vyrazili 19. 7. Bydleli jsme ve vesničce Prkenný Důl u Žacléře, blízko polských hranic. Okolní příroda byla krásná a my jsme byli v lese každý den. Naším posláním bylo pomoci detektivu Vrťapkovi odhalit gang zlodějů, který řádí ve světě a policie už si s ním neví rady. Úspěšně jsme rozluštili případy krádeže posvátného předmětu indiánského kmene Apačů či zásoby kapradí na zimu pro brontosaura. Vyřešili jsme také záhadu pašovaní drahých kamenů přes česko-polské hranice a nakonec i krádež družinových vlajek, za kterou stála pirátská banda. Společně s vlajkami jsme objevili i hledaný poklad a celý slavný gang poslali za mříže. Nebylo to vůbec jednoduché. Kromě toho jsme navštívili největší československou vojenskou pevnost Stachelberg, koupali se v bazénu, hráli fotbal a mnoho dalších her. Poslední noc byla speciální, neboť nešťastný vodník toužil po fotografii s dětmi, a proto se děti po skupinkách vydaly ho potěšit a vyfotit se s ním. Zvládly to všechny. Na táboře nechyběl ani ohníček, buřty a zpívání. Celým týdnem nás provázela naše táborová hymna a mnohé další písně. Věříme, že se všem dětem na táboře líbilo a těšíme se na viděnou.

Vedoucí: Magda, Adam, Dáreček

Poděkování Jménem občanského sdružení Cesta slunce, které podporuje rodiny s handicapovaným dítětem či mladým dospělým, a spolupracuje s DC Paprsek a s Diakonií Ratolest, chci moc poděkovat kostelu svaté Anežky České na Spořilově, který 18. června umožnil již potřetí uspořádat benefiční koncert rodiny Pěruškovy. Lidé, kteří si koncert přišli poslechnout, přispěli částkou 16.800 Kč a ta byla předána našemu občanskému sdružení. Výtěžek koncertu byl použit na částečnou úhradu osobních asistentek, které s námi absolvovaly letní ozdravný 12ti denní pobyt u moře, kterého se zúčastnilo 9 handicapovaných dětí s rodičem či asistentkou. Tímto chceme ještě jednou poděkovat panu faráři, rodině Pěruškových a všem, kteří přišli a přispěli na náš projekt. Irena Vagenknechtová, místopředsedkyně o.s. Cesta slunce

Ať boží království v pokoji přidělují jiní! My máme příliš mnoho co dělat už s tím, jak ze dne na den s námahou držíme službu, až do té očekávané, jedinečné hodiny, ve které se Bohu zlíbí uzavřít lidské dějiny a otevřít nové, věčné ráno. Ať jiní pečují o duchovní věci, argumentují a dávají zákony. My držíme plnýma rukama časné; plnýma rukama držíme časné boží království. Držíme dědictví svatých. Vždyť od té doby co spolu s námi byla požehnána vinná réva a obilné pole, kámen u našeho domovního prahu, střecha, pod kterou hnízdí vlaštovka, naše ubohá lože plná snů a zapomnění, cesta, po které drkotají vozy, naši drsně se smějící chlapci a naše dívky, které si popláčí u studánky; od té doby, co nás navštívil sám Bůh, je snad na tomto světě něco, co by si svatí neměli vzít, je něco, co by nám nemohli dát? Georges Bernanos Připravil O. Řehoř

Giotto di Bodonne: Freska ze života svatého Františka v kostele v Assisi zobrazující sen papeže Inocence: „Padající kostel podepře muž skromného vzezření...“

S

tojíme na počátku školního roku, a tak vám přinášíme povídání o škole, knihovně a studování.


z knihovny Evangelické teologické fakulty, ní. Místo, kde může člověk vyrůst a dozrát. že pro mě místo nakonec mají. Na Jaboku Název jabockého nadačního fondu je Janua jsem teď už sedmý rok a jsem stále velmi Jabok, což symbolizuje bránu, která se otespokojená. vírá těm, kdo by jinak Jabok nemohli překročit. Nadační fond vznikl ještě před vznikem Jak bys charakterizovala Jabok? Jaboku a jeho hlavním cílem je podpora soJabok je Vyšší odborná škola sociálně peciálně slabých studentů formou jednorázové dagogická a teologická, jejími zřizovateli i pravidelné finanční výpomoci. jsou salesiáni. Je výjimečná tím, že spojuje studium sociální práce a sociální pedagoJak se vaši studenti uplatňují v praxi? giky spolu s teologií. Původní projekt školy Různě, absolventů školy jsou již stovky a povlastně vycházel ze vzdělávacího programu kud máme u některých studentů možnost Malá teologie, který byl sledovat jejich životní cestajně realizován v době tu, je často velmi zajímavá. komunismu od roku 1979. Nejčastěji pracují v sociální V době, kdy škola vzniksféře – na úřadech v sola, což bylo v roce 1993, ciálních agendách, v nebyla kombinace těchto tří ziskových organizacích, oborů opravdu unikátní. v domovech pro seniory, Samotný vznik školy byl v dětských domovech, v podstatě zázrak. Tehškolkách... Ale ta je škála dejší ředitel Libor Ovečka je opravdu široká a nelze spolu s Mireiou Ryškovou vyjmenovat vše. Spousta školu založili téměř z niz nich pak navíc pokračuje čeho. Neměli peníze ani ve studiu na vysoké škole. budovu, jen požehnání Tady bych ráda zmínila dalROZHOVOR salesiánů a velké nadšeší možnost, která se našim S HANKOU ČÍŽKOVOU ní. Dnes škola umožňuje studentům otevírá. Jabok vzdělání stovkám studentotiž realizuje i bakalářský tů, má od školských bratří pronajatý krásný program pro Evangelickou teologickou faobjekt v Salmovské ulici a přesto, že se půkultu UK, který se jmenuje Pastorační a sovodní rodinný a komunitní duch školy musel ciální práce a studenti ho mohou studovat během let zákonitě transformovat do podosouběžně s jabockým studijním programem. by více profesionální, to, že je škola určitým Tato spolupráce s Evangelickou teologickou způsobem požehnaná, je podle mě znatelné fakultou je další zajímavé specifikum Jai dnes. Sama to cítím ve vztazích mezi námi boku – jakési zhmotnění ekumeny. Jabok, zaměstnanci a studenty. Snažíme se na Jai když je to škola salesiánská, se tak stává boku udržovat určité komunitní prvky, např. si místem ekumenickým. Na bohoslužbách se vzájemně vaříme obědy, společně se scházísetkáváme katolíci, evangelíci, lidé bez vyme, slavíme a mně osobně je na Jaboku dobznání a často ani po letech nevím, kdo kterého vyznání je a je to tak dobře. ře a většinou se do práce těším. Název Jabok, co znamená? Je práce ve vaší knihovně něčím specifická? Název Jabok má několik symbolických rovin. Je to zkratka dvou velkých pedagogů Naše knihovna není velká – jsme tři kole– Jana Bosca a Jana Ámose Komenského gyně a tak máme možnost užít si všechny a zároveň název biblického potoka Jabok, knihovnické činnosti, které bývají ve větších kde Jákob zápasil s Bohem. V biblické traknihovnách rozděleny do specializovaných dici je tak Jabok místem osvědčení a setkápracovišť. Je to práce pestrá a máme rela-

       

Dlouhou dobu jsi byla na mateřské dovolené, jak obtížné bylo shánět práci a pak nastoupit do zaměstnání? Práce ke mně přišla sama, protože táta, který pracuje v Občanské poradně, mi nabídl volné místo. Takže jsem si tam vyzkoušela první zaměstnání po mateřské v pohodě a bez větších stresů. Zkušenosti získané v občanské poradně pro mne byly důležité a dneska zpětně si této doby hodně cením, i když jsem zpočátku vlastní poradenskou práci v podstatě jen sledovala. Občanské poradenství obnáší, že člověk musí mít určité množství znalostí a dovedností, například v práci s klientem, a ty nezískáte ze dne na den. Já jsem se tam přeci jen po dlouhé době doma cítila nejistá a trochu navíc. Takže jsem si po půl roce v poradně sehnala práci v oboru, který jsem vystudovala a který umím. S jakými problémy přicházejí lidé do občanské poradny? Může tam přijít kdokoliv a s jakýmkoliv problémem. Poradci mu buď přímo poradí, nebo mu doporučí příslušné specializované pracoviště. Řekla bych, že nejvíce lidé přicházejí řešit problémy s bydlením, prací, zadlužením, ale i záležitosti osobní a rodinné. Jsi vystudovaná knihovnice. Pocházím z knihovnické rodiny, maminka dodnes pracuje v Národní knihovně v Klementinu. Mám střední knihovnickou školu a pak jsem vystudovala na FF UK obor vědecké informace a knihovnictví. Po práci v občanské poradně jsem měla dojednané místo v knihovně Evangelické teologické fakulty, tam ale pro nedostatek peněz plánované místo zrušili a paní vedoucí mě odeslala do knihovny Jabok, kde v té době také probíhalo výběrové řízení. Dodnes to považuji za Boží vedení, protože na Jabok jsem pak opravdu nastoupila, přestože v den, kdy mi z Jaboku potvrdili přijetí, se zároveň ozvali


      

4.strana

strana 5 tivně velkou volnost od vedení školy a možnost realizovat si vlastní knihovnické vize a nápady. Specifičtí jsou samozřejmě naši čtenáři, kterými jsou převážně jabočtí studenti. Tedy mladí lidé, kteří studují sociální práci a jsou povětšinou milí, empatičtí a je radost být s nimi v kontaktu. Jakým způsobem získáváte knižní tituly? Na většinu knih dostáváme peníze z rozpočtu Jaboku. Dále máme výhodu, že nás podporuje například nakladatelství Portál, které také patří salesiánům. Získáváme od nich zdarma téměř veškerou produkci. Jinak se při nákupu zaměřujeme hlavně na knihy z oborů, které se na škole učí. Takže na psychologii, pedagogiku, sociální práci, sociologii, religionistiku, filosofii, etiku, teologii a biblistiku. Knihovna původně vznikla z darů, dnes už ale bereme knihy z darů jen výběrově, protože máme přeci jen omezené prostorové možnosti a jde nám spíše o kvalitu fondu než kvantitu. Knihovna se nachází v krásných prostorách. Celý objekt školy je, jak už jsem říkala, v majetku školských bratří, kteří v Čechách už téměř nežijí, v současné době tuším sídlí ve Vídni. Knihovna dostala k dispozici prostor bývalé školní kaple. Máme zde zachovalou secesní výzdobu, malby Františka Štorce – Čtyři evangelisty, Svatou rodinu a celý prostor je památkově chráněný. Na bývalém kůru máme malou studovnu, v bývalé sakristii prostor pro nás knihovnice. Jabok jsi začala sama studovat, co tě k tomu vedlo? Přihlásila jsem se do bakalářského programu Pastorační a sociální práce, který Jabok realizuje pro Evangelickou teologickou fakultu. Rozhodla jsem se díky shodě nejrůznějších náhod, ve kterých ale opět cítím určité Boží vedení. Knihovnictví je zajímavá profese, ale oblast sociální práce mě v současné době láká víc. Takže nyní vedle práce v knihovně zažívám radosti i strasti studentského života a sama jsem zvědavá, kam se

6.strana


S

tojíme na počátku školního roku, a tak vám přinášíme povídání o škole, knihovně a studování.

Dlouhou dobu jsi byla na mateřské dovolené, jak obtížné bylo shánět práci a pak nastoupit do zaměstnání? Práce ke mně přišla sama, protože táta, který pracuje v Občanské poradně, mi nabídl volné místo. Takže jsem si tam vyzkoušela první zaměstnání po mateřské v pohodě a bez větších stresů. Zkušenosti získané v občanské poradně pro mne byly důležité a dneska zpětně si této doby hodně cením, i když jsem zpočátku vlastní poradenskou práci v podstatě jen sledovala. Občanské poradenství obnáší, že člověk musí mít určité množství znalostí a dovedností, například v práci s klientem, a ty nezískáte ze dne na den. Já jsem se tam přeci jen po dlouhé době doma cítila nejistá a trochu navíc. Tak-

N E U M L Č E N Ý S P I S OVAT E L

Josef Knap 28.7.1900 – 13.12.1973

že jsem si po půl roce v poradně sehnala práci v oboru, který jsem vystudovala a který umím. S jakými problémy přicházejí lidé do občanské poradny? Může tam přijít kdokoliv a s jakýmkoliv problémem. Poradci mu buď přímo poradí, nebo mu doporučí příslušné specializované pracoviště. Řekla bych, že nejvíce lidé přicházejí řešit problémy s bydlením, prací, zadlužením, ale i záležitosti osobní a rodinné. Jsi vystudovaná knihovnice. Pocházím z knihovnické rodiny, maminka dodnes pracuje v Národní knihovně v Klementinu. Mám střední knihovnickou školu a pak jsem vystudovala na FF UK obor vědecké informace a knihovnictví. Po práci v občanské poradně jsem měla dojednané místo v knihovně Evangelické teologické fakulty, tam ale pro nedostatek peněz plánované místo zrušili a paní vedoucí mě odeslala

R

oztylské náměstí bylo téměř prázdné. Na chodníku pod košatými lípami a jasany pomalu stoupali ke kostelu blahoslavené Anežky České vysoký muž a drobná paní. Přešli Hlavní třídu, po které tehdy nejezdil autobus. Na schodech pod bílou věží se zdravili s farníky, kteří přicházeli na nedělní mši. Psal se rok 1950. V kostele se muž postavil jako obvykle vzadu u sloupu, aby snad nezacláněl. Paní Vlasta sedávala ve třetí lavici před kazatelnou. Pater Mikuláš Šus, františkán od Panny Marie Sněžné, jak šel od zpovědnice k hlavnímu oltáři, pozdravil se s vysokým mužem. Byl jím spisovatel, historik, divadelní a literární kritik Josef Knap. Znali se velmi dobře. Zakládali spolu v předsálí u blahoslavené Anežky knihovnu s duchovním zaměřením. Josef Knap byl spisovatel s katolickou orientací. Po studiích na Filozofické fakultě UK si s manželkou Vlastou kupují domek v nově postavené


strana 7

čtvrti v Praze na Spořilově, kde žijí v sousedství literárních přátel – Františka Křeliny, Jana Čarka, Adolfa Branalda, A. C. Nora a nového společenství u kostela blahoslavené Anežky České pod duchovním vedením františkánů kláštera Panny Marie Sněžné. V klubovně spořilovského tenisového klubu visela karikatura od malíře Salače, literární double A. C. Nor – J. Knap. Vyšší a kudrnatější Knap se opíral o tenisovou síť a snažil se vysvětlit baculatějšímu Norovi, že ten míč byl na lajnu. Nebyla to jen karikatura čistě sportovní. Knap, Nor a básník Čarek se bavili hrou na verše. Na dané téma po sobě skládali básničku. Podmínkou bylo, aby na text předcházejícího hráče následoval verš dalšího hráče. Vytvořené dílo bylo někdy tak zábavné, že bylo otištěno v Literárních novinách. To již byl spisovatel Josef Knap jedním z hlavních iniciátorů a mluvčích českého literárního ruralismu. Jeho prózy baladického ladění vycházejí z křesťanské víry, mravních jistot a sepětí člověka s přírodou. Psychologické prokreslení milostné krize jako v románu Vysoké jarní nebe či životní deziluze z knihy Dívčí hlas nacházíme rovněž v jeho nečetných prácích s městskou tematikou. Po Roztylském náměstí ke kostelu blahoslavené Anežky České stoupala drobná, ale statečná paní. Sedla si ve třetí lavici před kazatelnou, jak bylo jejím zvykem. Vlasta Knapová se ocitla sama. Její manžel byl společně s Františkem Křelinou odsouzen za protistátní činnost katolických spisovatelů ve vykonstruovaném procesu v 50. letech. V roce 1952 byl odsouzen na jedenáct let do vězení. Nastal Čas kopřiv, připomíná v drobných prózách na téma věznění. „Přešla čtyři léta se zážitky, které bych se rozpakoval přát i svému nepříteli,“ vzpomíná Knap ve svých pamětech. V zápětí tajně píše v komunistickém žaláři básnickou sbírku Zaslechnutý hlas. Jeho hlas „Za neprůhledným oknem“ je plný víry a pokory. A díky, Bože, žes na mne nezapomněl, když rozváděl řečiště životů pouští té doby, tím filtrem očisty, žes svěřil jsi mně místo na straně cti a pravdy, ne na druhé straně na straně druhé. Po propuštění z vězení jsem se setkával s neumlčeným spisovatelem Josefem Knapem převážně na nedělní mši svaté. Byl povahy tiché až mlčenlivé. Podařilo se mi ho přemluvit, aby si sednul s tehdejšími mladými farníky. S františkánskou pokorou vyprávěl o sobě, o Janu Zahradníčkovi a také o páterovi Mikulášovi, jehož potkal podobný osud. Z jeho slov nebylo slyšet trpkost ani bolest, spíše dozrálost k odpuštění. Roku 1969 obdržel za zásluhy o norskou a severskou literaturu vůbec nejvyšší vyznamenání pro cizince, medaili sv. Olava, kterou mu udělil norský král Olav V. Místo vzadu u sloupu zůstalo prázdné. Věřím, že naše farnost získala dobrého přímluvce. Josef Knap zemřel 13. prosince 1973 s vírou a nadějí ve skutečnou očistu. Pavel Roček

8. strana


Od 5. 9. se konají každou neděli v 10.30 dětské bohoslužby. Ostatní pořad bohoslužeb je jako před prázdninami.

STANE SE

Výuka náboženství probíhá od středy 22. 9.

Od 6. 9. se schází farní pěvecký sbor každé pondělí v 19 hodin v učebně pod kostelem. Noví zájemci se mohou informovat u sbormistra J. Bauera, tel. 774 190 367.

14.30 – 15.15 – Sedmikrásek 3 – 7 let 15.15. – 16.00 – příprava na 1. svaté přijímání 16.00 – 16.45 – ostatní děti Spojení na paní katechetku Kláru Kudrnovou: 777 699 486, 222 362 146

11. 9. se koná terciářská pouť do Hrádku u Vlašimi.

28. 9. sv. Václava, mše sv. v 8.00, státní svátek, sbírka na církevní školství

Družina Šnečků se bude scházet od úterý 21. 9. od 16.30 do 17.45 hodin. Zveme všechny děti ve věku od 3 – 7 let, které si budou hrát, zpívat, vyrábět a malovat. Na všechny se těší Marie Kudrnová, tel. 776 222 524. Místní společenství SFŘ Vás srdečně zve na Mariánské poutní místo na tradiční

pouť na Hrádek u Vlašimi v sobotu 11. září 2010 PROGRAM: 9.00 sraz pěších poutníků na dolním náměstí ve Vlašimi (trasa je lesem 6 km), 10.45 setkání všech poutníků u studánky pod kostelem na Hrádku, 11.30 mše svatá, odpoledne – zastávka u hrobu P. Aloise Moce v Radošovicích SPOJENÍ: autobusem ze stanice metra Roztyly v 7.30 hod., návrat v 17.15 z Vlašimi

1.10. se scházejí františkánští terciáři v 16.30 ve třídě pod kostelem sv. Anežky. Program: na besedu je pozván zajímavý host. Všichni jsme zváni. 1.10. v 18 hodin mše svatá a „Transitus“, připomínka odchodu sv. Františka

Místní společenství SFŘ srdečně zve na

Pouť do Šaštína a na Velehrad 2.– 3. října 2010 Program: sobota odjezd v 7.15 hod autobusem od hotelu ILF, stanice metra C Budějovická. Šaštín, (www.bazilika.sk), Mikulčice (www.mikulcice-valy.info), Velehrad (velehrad.maticevelehradska.cz) a ubytování v poutním domě Stojanov (www.stojanov.cz) Neděle Velehrad, Baťův kanál (www.batacanal.cz) Příjezd do Prahy okolo 22. hod. Cena 950 Kč zahrnuje: dopravu autobusem, průvodce, ubytování, večeři a snídani v poutním domě Stojanov. Přihlášky nutno podat včetně zálohy 300 Kč do 19. 9. Přihlášky a informace: Dr. František Reichel telefon 241 950 251; [email protected] Dr. Marie Myslilová – telefon 605 295 422; [email protected]

Cena: 4 Kč. Číslo vyšlo 5. 9. 2010 Redakce: Michaela Tučková, Magdalena Martinovská

Naše noviny si můžete přečíst i na internetové adrese www.anezka.ic.cz.

noviny S dětmi jdeme do školy

Recommend Documents