Noviny pro prevenci a léčbu obezity

Noviny pro prevenci a léčbu obezity 29. března 2007

3/2007

Co je to metabolický syndrom? Metabolický syndrom je relativně nový pojem, který je používán v posledních 10-15 letech. Je to soubor onemocnění, které se vyskytují často společně a mají i společný genetický základ. To znamená, že nápadně často se vykytují pohromadě a nápadně často se vyskytují i v  předchozích generacích. Jedná se především o cukrovku 2. typu, hypertenzi neboli vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu tuků v krvi a obezitu.

  Tato onemocnění, která vedou k rozvoji aterosklerotické nemoci, jsou hlavní příčinou úmrtí v posledních letech. Ukazuje se však, že metabolický syndrom má i úzký vztah k  výskytu některých typů nádorů, zvláště pak k nádorům tlustého střeva a k některým gynekologickým nádorům. Poprvé tento syndrom definoval pan Reaven v r. 1988, proto se také často v literatuře objevuje pojem Reavenův syndrom. Často používaný název pro tento syndrom je též metabolický syndrom X nebo tzv. syndrom inzulínové rezistence, který nejpřesněji vystihuje patofyziologický podklad výše uvedených onemocnění. Co je to však inzulínová rezistence? Je to stav, kdy různé tkáně v těle (především pak svalová tkáň, játra, ale i tuková tkáň) nedokážou adekvátně reagovat na inzulín, tedy hormon, který snižuje hladinu cukru v krvi

tím, že usnadňuje vstup cukru (glukózy) do buněk. Tato necitlivost se v různých orgánech projevuje různě a podrobněji bude (a snad i srozumitelně) popsána v  některém z dalších čísel. Nicméně je rozhodujícím faktorem pro vznik cukrovky 2. typu, ale hraje i důležitou roli při vzniku hypertenze a ostatních složek metabolického syndromu. Je také úzce spojena s obezitou typu jablíčka neboli mužským typem obezity. Genetické předpoklady metabolického syndromu   Rozhodující pro vznik metabolického syndromu, resp. cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, ale i obezity, je genetická vloha. Tedy to, co si neseme od našich předků. Neplatí to jenom pro rodiče, ale i pro prarodiče i vzdálenější příbuz-

né. Hodnota tohoto “daru“ je něco okolo 50 %. To znamená, že můžeme ovlivnit pouze druhou polovinu projevů. Tomu se někdy říká vliv prostředí, životní styl atd. Není tedy pravda, že kdo je obézní, má cukrovku, že si za to může sám, protože nejí zdravě. Má pouze většinou tu smůlu, že má k těmto nemocem genetickou vlohu a vlivem jeho životního stylu se tyto nemoci objevily. Nicméně jistě kolem sebe máte mnoho lidí, kteří mají daleko horší životní styl, a přesto nejsou obézní, nemají cukrovku a nikdy v rodině o těchto nemocech skoro ani neslyšeli. Znamená to, že mají svých skoro 50 % (genetickou vlohu) jistých a zbylá polovina nedokáže tuto pozitivní genetickou vlohu překonat. Na druhou stranu se ve své praxi setkávám s lidmi, kteří mají velmi závažné genetické předpoklady pro tato onemocnění. Ale při velmi dobrém dodržování některých zásad (stravování a pohybová aktivita) a s využitím moderních léků dokáží odsunout výskyt těchto nemocí o několik let až desítek let do vyššího věku, či dokonce zcela zabránit jejich vzniku. Tomu se říká prevence a ta se zdá nejúčinnější v životě. Jak ale poznat, že mám genetickou vlohu?   Pro hrubou orientaci se stačí podívat o 2-3 generace zpět a zjistit, zda se u někoho z  rodiny vyskytl infarkt, mozková příhoda, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak nebo nadváha či obezita. Toto bohatě stačí, abychom si udělali orientačně obrázek o genetické výbavě. Nicméně je třeba si uvědomit, že v rodině bývá často i společný životní styl a toto vše může být právě projevem nezdravého životního stylu s minimálním genetickým základem. Proto je třeba podrobit rozboru i svůj životní styl. V případě výskytu těchto onemocnění však neváhejte a poraďte se se svým praktickým lékařem o prevenci. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. III. interní klinika a 1. LF UK a VFN

2 – ROZHOVOR

3/2007

Každý pacient musí vnitřní rozhodnutí zhubnout učinit sám Za nejdůležitější v léčbě obezity pokládám pozitivní podporu pacienta, tzn. vysvětlovat, radit, nemoralizovat. Vždy každému pacientovi zdůrazňuji, že za něj bohužel nemohu shodit ani půl kilogramu, ale budu se snažit mu pomáhat radou, podporou. Každý pacient musí vnitřní rozhodnutí zhubnout učinit sám. Jak dlouho se věnujete obézním pacientům?   Obézním pacientům se věnuji od roku 1984. Tehdy, po mé 1. atestaci, jsem se dostal do odborné skupiny profesora Šonky, který se věnoval problematice obezity, ambulantně léčil lidi s nadváhou. Obézním a práci v obezitologické ambulanci se tedy věnuji víc jak 20 let. Léčba obezity je záležitost většinou ambulantní. Jak se stane, že některé obézní pacienty hospitalizujete na vašem lůžkovém oddělení?   Důvodů k  hospitalizaci obézních lidí je několik. Především se stává, že pacient má jiný zdravotní problém, který musí být léčen v  nemocnici, pokud je v  naší ambulantní péči, přijmeme ho k nám. Dalším důvodem bývá, že snaha pacienta o zhubnutí narazí na problém, limit, který se snažíme při hospitalizaci zjistit a vyřešit. V  neposlední řadě existují i rizikové postupy v  léčbě obezity (např. hladovka u diabetiků), které mohou být prováděny jen pod lékařským dozorem. Přistupujeme k nim samozřejmě jen v nejnutnějších případech. Úplně okrajově, takových případů není mnoho, hospitalizujeme pacienty s extrémní obezitou, díky níž se člověk stane nepohyblivým. Péče o takovéto pacienty vyžaduje speciální pomůcky a vybavení a je velmi (i fyzicky) náročná. Jak Vy vidíte roli lékaře v ambulantní péči o obézní, jaký je Váš přístup k obézním pacientům?   Za nejdůležitější v léčbě obezity pokládám pozitivní podporu pacienta, tzn. vysvětlovat, radit, nemoralizovat. Vždy každému pacientovi zdůrazňuji, že za něj bohužel nemohu shodit ani půl kilogramu, ale budu se snažit mu pomáhat radou, podporou. Každý pacient musí vnitřní rozhodnutí zhubnout učinit sám. Lékař je tu od toho, aby mu poskytl něco z teorie, nasměroval ho tak, aby si počínal v  hubnutí účinně a úspěšně, zvolil to, co je pro pacienta nejen správné a zdravé, ale hlavně

vhodné, v neposlední řadě, aby mu pomohl promítnout všechny rady do konkrétní činnosti (co nakoupit, uvařit, jít na procházku apod.). Lidé v  ambulanci většinou strašně chtějí zhubnout, musejí ale změnit své myšlení a chování, což je úplně nejtěžší. Nikdy neodsuzuji své pacienty, nepřikazuji jim „musíte zhubnout“. Je velmi jednoduché říci zhubněte, ale už ne jak.

Jak se stavíte k různým populárním dietám a přípravkům na hubnutí, má vůbec člověk šanci se v tom orientovat?   To je velmi složitý problém. Člověk vzdělaný v  oboru medicíny ví na první pohled, že všechny ty zázračné diety jsou nesmysl, že nemohou z  fyziologického hlediska fungovat. Ale pacient s nadváhou snadno a rád uvěří všem slibům jednoduchého zhubnutí. Já se snažím svým pacientům ukázat a vysvětlit postupy a metody v léčbě obezity, o kterých jsem přesvědčen, že jsou účinné. Nepřemlouvám je, říkám jim, že se obezitou zabývám víc jak 20 let, že mám spoustu zkušeností, a pokud mi věří, tak jim pomohu a budu jim oporou při hubnutí. Jste vědeckým sekretářem České obezitologické společnosti. Můžete nám přiblížit, čím se v  rámci své funkce zabýváte?   Tak například jsem byl delegován Čes-

kou obezitologickou společností do Institutu metabolického syndromu, pracovní skupiny, která se věnuje této problematice. Obezita, přesněji řečeno centrální obezita (způsob ukládání tukové tkáně, kdy se tuk ukládá především na trupu a uvnitř břicha – ukazatelem rizika je obvod pasu), je podmínkou pro metabolický syndrom. Nejde o zvláštní nemoc, ale o souběh několika onemocnění, které spolu souvisejí (diabetes, zvýšený krevní tlak, zvýšené krevní lipidy). Metabolický syndrom často není vidět, je to ale velmi důležitý ukazatel zdravotního stavu člověka, ukazatel možných vážných rizik kardiovaskulárních a jiných onemocnění. Je důležité, aby všechny součásti metabolického syndromu (diabetes, vysoký krevní tlak, zvýšené krevní lipidy) byly včas rozpoznány a dobře léčeny. Doporučení a postupy k redukci hmotnosti jsou ale úplně stejné jako u obézních pacientů bez metabolického syndromu. Hodně se mluví o nárůstu výskytu obezity v populaci. Kde Vy vidíte podstatu tohoto problému?   Obezita je jednoznačně civilizační nemoc. Je přímo závislá na způsobu života. Obezita a s  ní spojené zdravotní komplikace se objevily tehdy, kdy se část společnosti vydělila a přestala fyzicky pracovat. V  průběhu staletí se množství i složení stravy postupně měnilo, ale vše bylo vyvažováno pohybem, fyzickou prací. Za posledních několik desítek let se jídelníček příliš nezměnil, přesto obézních lidí v  populaci přibývá. Je to dáno tím, že ubývá pohybu v našem denním režimu, mizí i základní pohyb. Náš pohodlný život je vykoupen kilogramy navíc a civilizačními zdravotními riziky. Jediné řešení je najít si čas na pohybovou aktivitu ve svém denním shonu, a třeba i být ochoten zaplatit vhodný sport. Pane primáři, děkuji Vám za rozhovor. Přeji mnoho spokojených pacientů. Dana Fragnerová

Prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc. V roce 1981 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Hned po studiích nastoupil na III. interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde pracuje dodnes, od roku 2001 zde působí jako primář. Od roku 1984 se věnuje obezitologii. Již druhé volební období je vědeckým sekretářem České obezitologické společnosti. Jako odborný asistent přednáší na 1. lékařské fakultě UK v Praze.

3/2007

HISTORIE OBEZITY – 3

Mayská civilizace   Mayové byli původní obyvatelé dnešního jižního Mexika a severní části Střední Ameriky, tzn. území dnešního Mexika a Guatemaly, dále pak obývali poloostrov Yucatán. Úplně první lidé, kteří vstoupili do této mayské oblasti, však byli lovci a sběrači, kteří se zde potulovali nejméně od roku 10 000 př. n. l., na konci poslední doby ledové. Samotná Mayská civilizace vznikla ve 3. století n. l. V 7. století prožívala tato civilizace svůj vrchol.   Z této doby existují známky intenzivního zemědělství a s ním související propracované zavlažovací techniky. Patrně vlivem zemědělské katastrofy (sucha) došlo před rokem 900 k úpadku říše. Mayové vynikali v astronomii – pozorovali Slunce, Měsíc a ostatní planety. Dalším neméně zajímavým mayským objevem byl objev nuly, což vedlo k tomu, že Mayové mohli počítat s „velkými“ čísly. Mezi další objevy patří např. Mayský kalendář či Mayské písmo. Mayové nikdy nevytvořili centralizovanou říši, dá se hovořit spíše o městských státech či celcích. Přitom žádné město nemělo nad ostatními nadvládu nebo alespoň ne delší dobu. Mayská města však mezi sebou neustále válčila. Cílem ale nebylo získat nová území, nýbrž privilegované zajatce, kteří pak byli asi rituálně obětováni. Jak již bylo zmíněno výše, Mayové žili v malých nezávislých celcích. Život obyčejných lidí   Obyvatelé těchto celků se věnovali hlavně zemědělství - velká většina lidí se sestávala ze skromných pěstitelů kukuřice. Velmi zajímavé je, že Mayové věřili, že bohové stvořili lidi z kukuřice, proto se Mayům také někdy říká kukuřiční lidé. Tito lidé museli odvádět poplatky kněžím, vládcům a náčelníkům. Mezi obětiny patřily např. spřadená bavlna, domácí drůbež, solené a sušené ryby a všechny druhy lovné zvěře. K darům a obětinám patřilo ještě kakao, pryskyřice na kadidlo, med, vosk, perly z nefritu a korálů a lastury. Půda byla považována za vlastnictví obce a obdělávala se společně. Kromě kukuřice byly pěstovány též boby, fazole, rajčata, bavlna, kakao, koření, tabák. Mayové chovali krocany, psy a včely. Jako koření Mayové užívali chilli, nové koření, vanilku, majoránku, merlík, koriandr a jiné byliny. Z lovné zvěře Mayové konzumovali hlavně jaguáry, jeleny, králíky a prasátka pekari. Mayové měli též velké plantáže na pěstování kakaa. Byli první, kdo uvařil z kaka-

ových bobů hořkou tekutinu. Tento nápoj, který byl vychutnáván králi a šlechtici, byl též používán k náboženským rituálům. Mayové se mohou pyšnit zajímavým vynálezem, který přetrval až do naší doby – před více než tisíci lety Mayové ve střední Americe začali žvýkat šťávu z gumovníku. Tento zvyk poté převzali bílí kolonizátoři. Ti pak tuto žvýkačku rozšířili po celém světě.   Mayové byli sportovci. V každém nalezišti se nachází míčové hřiště. Z této doby se zachovala hra podobná baseballu, jež se však hrála s kamenným míčem. Poražený tým byl prý obětován bohům, což však někteří autoři považují jen za špatnou interpretaci objevených reliéfů a pravidelně oživovanou domorodými průvodci za účelem zvýšení tržby. Navzdory těmto skutečnostem však Mayové nebyli žádní statní junáci a obezita byla jistě raritní. První španělští conquestoři popisovali Maye jako špatně živené a trpící nemocemi. To dokládají i výsledky výzkumů, které odhalily na kosterních pozůstatcích známky chudokrevnosti, kurdějí a kloubních onemocnění.

MUDr. Jitka Housová, Ph.D. * 1976 V  roce 2001 zakončila studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté nastoupila na III. interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice, kde se věnuje svojí specializaci obezitologie a diabetologie, zejména pak bariatrické léčbě obezity (léčbě obezity pomocí chirurgických metod). V roce 2005 úspěšně zakončila postgraduální studium. Nyní je na mateřské dovolené.

Aztécká civilizace Slovo „Aztec“ je novodobý název odvozený z mytického jména Atzlan (místo sedmi legendárních jeskyní), odkud údajně pocházeli aztéčtí předci. Tito urputní bojovníci byli v době svého největšího rozmachu pány rozsáhlého území, jež se rozkládalo od Mexického zálivu k pobřeží Tichého oceánu. Aztékové věřili, že obezita je pohromou seslanou na jedince bohy. Ostatně, příčiny všech nemocí byly považovány za zásah nadpřirozena. Některé dochované památky pak zobrazují i ty obézní „nešťastníky“.   V  této souvislosti je zajímavé nedávné znovuobjevení šalvěje španělské (Salvia hispanica L.), lidově zvané chia (čti chija). Tato rostlina byla pěstována už předkolumbovskými indiány včetně Aztéků jako vydatný zdroj energie, ω-3 mastných kyselin, antioxidantů a vlákniny a pěstuje se lokálně dodnes. V jižních státech USA (Kalifornie, Arizona), Mexiku, Guatemale a Nikaraguy se z ní dokonce vyrábí osvěžující nápoj. Pražená, rozdrcená a smísená s vodou do podoby gelu sloužila dříve doslova jako „energie sbalená na cestu“. Indiánům prý stačila pro celodenní pochod malá lžička. Přechodně se jí užívalo i jako platidla. V současnosti některé potravinové doplňky často šalvěj kombinují s jinou rostlinou, jihoafrickým kaktusem Hoodia Gordonii (objev Sanů, které však budete spíše znát pod označením Křováci), který naopak působí jako anorektikum. Anorektikum - lék, který potlačuje pocit hladu. Chudokrevnost – snížené množství krevního barviva – hemoglobinu vlivem nedostatku železa nebo vitamínu B12 a kyseliny listové. Kurděje – dnes vzácné onemocnění, které vzniká nedostatkem vitamínu C ve stravě. Projevuje se zvýšeným krvácením, sníženou odolností proti nemocem a poruchou krvetvorby.

MUDr. Daniel Housa * 1975 V roce 1999 absolvoval studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v  Praze. Od 1999 pracuje jako patolog. Nyní je zaměstnán na 3. lékařské fakultě UK Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Zabývá se problematikou hormonů tukové tkáně.

3/2007

4 – JÍDELNÍČEK

Velikonoční jídelníček   Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který oslavuje vzkříšení Ježíše Krista z  mrtvých. V  současnosti se však význam tohoto svátku přesouvá spíše do komerční sféry a v lepším případě bývá spojen s oslavou příchodu jara, v horším případě s oslavou jídla. Velikonoce se tak pro mnohé stávají vedle Vánoc a rodinných oslav dalším úskalím na cestě ke štíhlé postavě. Zkuste tentokrát udělat jarní úklid nejen doma, ale také ve svých stravovacích zvyklostech.

  Namísto tradičních „kalorických bomb“ zkuste některý z  odlehčených receptů, omezte příjem alkoholu (nebo alespoň nahraďte likéry a tvrdý alkohol suchým vínem), jezte více čerstvé zeleniny a jděte na hezkou procházku. Nezapomeňte si udělat hezkou výzdobu bytu, namalovat kraslice a mít radost z nadcházejícího jara. Následující recepty jsou ve dvou variantách – běžně používaný recept a pro srovnání jeho odlehčená, ale stejně chutná varianta. Jistě si všimnete, že nejčastější úpravou je záměna celých vajec za bílky, omezení tuků nebo v případě nádivky přídavek zeleniny. Pokud chcete být zcela důslední, můžete nahradit cukr umělým sladidlem. Tady pozor, ne všechna umělá sladidla jsou stabilní za vysokých teplot, proto vybírejte ta, která jsou určena k tepelné úpravě.

Vaječný salát pikantní (4 porce) 6 vajec, 2 uvařené brambory, 100 g majonézy, 1 cibule, 1 sterilovaná okurka, citrónová šťáva, hořčice, pažitka Postup: Vejce uvaříme natvrdo a nakrájíme na kostičky. Přidáme nakrájené brambory, cibuli a okurku. Vše promícháme s majonézou. Dochutíme hořči cí, citrónovou šťávou a podle chuti dosolíme. Salát vychlazený podáváme s pečivem. Před podáváním posypeme nasekanou pažitkou.

Vaječný salát pikantní odlehčený (4 porce) 2 vejce, 4 bílky, 2 uvařené brambory, 100 g nízkotučného bílého jogurtu, 20 g majonézy light, 1 cibule, 1 sterilovaná okurka, citrónová šťáva, hořčice, pažitka Obsah energie v 1 porci 497 kJ, bílkoviny 9 g, tuky 6 g, sacharidy 7,7g

Obsah energie v 1 porci 1388 kJ, bílkoviny 10,5 g, tuky 28 g, sacharidy 6,5 g

Velikonoční nádivka 600 g masa (vepřové uzené, vepřové, skopové), 6 vajec, 6 rohlíků, 200 ml mléka, 20 g tuku, petrželka, 2 lžíce sekaných kopřiv, sůl, pepř, muškátový oříšek Postup: Rohlíky nakrájíme a přelijeme mlékem. Přebytečné mléko vymačkáme, přidáme kousky masa, nasekanou petrželku, kopřivy, sůl, trochu pepře, muškátového oříšku a rozšlehaná vejce. Směs promícháme a urovnáme do vymaštěné nádoby. Pečeme v předehřáté troubě na 190 °C tak dlouho, než povrch nádivky zrůžoví. Obsah energie celé nádivky 11 156 kJ, bílkoviny 156 g, tuky 161 g, sacharidy 171 g Velikonoční beránek tvarohový 4 vejce, 120 g másla, 180 g cukru, 1 vanilkový cukr, 1 balíček kypřícího prášku, 60 g hrubé mouky, 200 g tvarohu, 50 g ořechů, 50 g hrozinek, 50 g čokolády Postup: Žloutky, moučkový a vanilkový cukr a tuk umícháme do pěny. Přidáme prolisovaný tvaroh, mleté ořechy, mouku smíchanou s práškem do pečiva, rozinky, posekanou čokoládu a mleté ořechy a zlehka vmícháme tuhý sníh z bílků. Těsto vlijeme do vymazané a vysypané formy na beránka. Pečeme ve středně vyhřáté troubě. Vychladlého beránka posypeme moučkovým cukrem. Energetický obsah beránka 12 584 kJ, bílkoviny 79 g, tuky 161,5 g, sacharidy 313 g

Velikonoční nádivka odlehčená 300 g uzeného kuřecího masa, 2 celá vejce, 4 bílky, 200 ml nízkotučného mléka, 6 rohlíků, 200 g brokolice, 100 g červené papriky, 20 g tuku, petrželka, 2 lžíce sekaných kopřiv, sůl, pepř, muškátový oříšek Postup: Rohlíky nakrájíme a přelijeme mlékem. Brokolici rozebereme na růžičky a papriku nakrájíme na kostičky. Přebytečné mléko z rohlíků vymačkáme, přidáme kousky masa, nasekanou zeleninu, petrželku, kopřivy, sůl, trochu pepře, muškátového oříšku, rozšlehaná vejce a zlehka vmícháme sníh z bílků. Směs promícháme a urovnáme do vymaštěné nádoby. Pečeme v předehřáté troubě na 190 °C tak dlouho, než povrch nádivky zrůžoví. Podáváme se zeleninovým salátem. Obsah energie celé nádivky 8600 kJ, bílkoviny 153 g, tuky 77 g, sacharidy 184 g Velikonoční beránek tvarohový odlehčený 2 vejce, 2 bílky, 120 g rostlinného tuku Flóra, 180 g cukru, 1 vanilkový cukr, 1 balíček kypřícího prášku, 60 g hrubé mouky, 200 g tvarohu, 50 g sušených meruněk, 50 g hrozinek, 20 g sušené pomerančové kůry (slazené) Postup: Postup je stejný jako v předcházejícím receptu, jen nezapomeňte omýt sušené meruňky a nasekat je na malé kousky. Energetický obsah beránka 7186 kJ, bílkoviny 62 g, tuky 102 g, sacharidy 147 g

Mgr. Karolína Hlavatá Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudovala obor Výživa člověka. Od roku 2003 pracuje jako dietolog v  Endokrinologickém ústavu v  Praze. Zároveň se věnuje postgraduálnímu studiu v  oboru Fyziologie a patofyziologie člověka. Publikuje v domácích i zahraničních časopisech, aktivně se účastní kongresů a konferencí, spolupracuje na několika studiích.

3/2007

POHYBOVÁ AKTIVITA – 5

Je běh vhodná pohybová aktivita pro osoby s nadváhou a obezitou? Člověk byl zrozen k chůzi a k běhu. Tyto dvě pohybové aktivity pro něj byly vždy nejpřirozenější. V dnešní době však tento po staletí přetrvávající fakt pomalu přestává platit. K pohybu z místa na místo využíváme nejrůznější dopravní prostředky, v zaměstnání trávíme většinu času sezením u pracovního stolu s počítačem, doma zase před televizní obrazovkou. Ochabují nám svaly, srdce a cévy jsou méně výkonné, daleko dříve nám řídnou kosti a jsou náchylnější ke zlomení. Vlivem nesprávného životního stylu rychle přibývá počet civilizačních onemocnění, jako je například právě obezita. Vedle neracionálního stravování je nyní hlavní příčinou těchto chorob nedostatek vhodné pohybové aktivity. osoby s  nadváhou a obezitou. A to nejen z hlediska nízké kondice začínajících běžců a přílišné zátěže kardiovaskulárního aparátu, ale hlavně z  hlediska ortopedického. Vzhledem k otřesům, které vznikají při každém dopadu na plnou nohu a přenášejí se z dolních končetin přes páteř až na hlavu, dochází k extrémnímu přetěžování pohybového aparátu – především kloubů. U člověka s nadváhou a obezitou je každý dopad nohy na zem podstatně důraznější než u osoby s normální hmotností.

Běh nebo chůze?   Původně jsem měla napsat článek o běhu jako jedné z  možností pohybové aktivity pro osoby s nadváhou a obezitou. Z populárních knížek o zdravém životním stylu, které jsou všude kolem nás, se dočítám, že u běhajících lidí je počet civilizačních onemocnění výrazně nižší a že běh je pro dnešní pohybově chudou dobu vhodným kompenzačním prostředkem. Ale co když máte pár kilo navíc, problémy s kloubním aparátem a zadýcháváte se při chůzi do druhého patra?   Ano, jak jste již asi pochopili, běh opravdu není vhodnou pohybovou aktivitou pro

pohybové aktivitě s lékařem nebo odborníkem na pohybovou aktivitu. Jistě se dozvíte, že běh pro vás není vhodný. Přesto ale na pohyb nezanevřete, chůze je nejpřirozenějším pohybem člověka a určitě vám neublíží. Více o chůzi se můžete dozvědět v 2. čísle Obesity News, které vyšlo 15. března 2007, nebo v  čísle dalším, kde se budeme podrobněji věnovat zmíněné kondiční a severské chůzi.

A co indiánský běh?   Hodně diskutovanou otázkou je jogging či takzvaný indiánský běh a jeho prospěch pro zdraví člověka. V původním významu znamenalo anglické slovo jogging střídání pomalého běhu – klusu s chůzí. Tento způsob přesunu na delší vzdálenosti používali již před staletími Indiáni při svých bojových akcích. Znamená to, že v původním významu byl jogging a indiánský běh to samé - tedy běh proložený rychlou chůzí. Postupem času se však pojem jogging stal synonymem pro souvislý rekreační běh o nízké až střední intenzitě po delší dobu trvání. I přes nesporný pozitivní vliv joggingu na získání či udržení základní kondice a upevnění zdraví lze tento způsob pohybové aktivity doporučit pouze naprosto zdravým jedincům nebo popřípadě po konzultaci s lékařem či jiným odborníkem na pohybovou aktivitu. Každopádně platí, že jogging je jednou z forem běhu a jsou zde opět vyšší nároky na kloubní aparát než při chůzi. Proto je za nejvhodnější a doporučovanou alternativu běhu pro osoby s nadváhou a obezitou považována chůze, a to buď tzv. kondiční chůze, nebo chůze severská. Jaký je závěr?   Máte-li pár nebo i více kilogramů navíc a trpíte-li nějakými dalšími zdravotními problémy, poraďte se určitě o vhodné

Mgr. Renata Šupová (1981) Vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, bakalářské studium fyzioterapie na lékařské fakultě a následné magisterské studium na FTVS. Nyní studuje 4. ročník oboru tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených na FTVS UK. Během svého studia na lékařské fakultě se věnovala rehabilitaci pacientů po srdečních operacích. Poslední tři roky je náplní její práce pohybová aktivita osob s nadváhou a obezitou, pracuje jako instruktor v Rekondičním centru VŠTJ MEDICINA Praha. Dále se zabývá pohybovými programy pro seniory, konkrétně pro osoby s osteoporózou. Od dětství se věnuje různým druhům sportu. Hraje závodně stolní tenis, cvičí aerobik a miluje sporty v přírodě, jako je lyžování, cyklistika, kanoistika a další.

3/2007

6 – OSTEOPORÓZA

Pohybová aktivita a osteoporóza Již v minulém díle časopisu jsme Vás seznámili s osteoporózou - typickou chorobou dneška. Je charakterizována jako stav, kdy dochází k prořídnutí kostí a zmenšení kostní hmoty tak, že kostra není schopna vyhovět požadavkům kladeným na ni při obvyklém životě a při běžném zatížení může dojít až ke zlomeninám kostí. Pokud bychom propuknutí choroby chtěli zabránit či její průběh minimálně zpomalit, musíme sami aktivně zasáhnout. Jednou ze základních složek léčby a prevence osteoporózy je pravidelný pohyb! Proč je pohyb tak důležitý   Moderní společnost trpí především nedostatkem pohybu. Ten však patří k nejdůležitějším ochranným a léčebným prostředkům proti osteoporóze. Ve stáří, kdy je organismus ohrožen osteoporózou nejvíce, se pravidelná pohybová aktivita ještě dále snižuje. Přitom působení pohybové aktivity není jenom ve funkčním ovlivnění organismu, ale i v  psychickém působení a v podílu na tvorbě denního režimu.   Pro stavbu a udržení kostí je tedy velice důležitá pravidelná pohybová aktivita. Existuje řada studií dokazujících pozitivní vliv pohybové aktivity na tloušťku kostí. Sportovně činný člověk má kosti mohutnější než nesportovec. Při zatěžování kostí pohybem dochází ke zvýšenému dráždění kostních buněk zodpovědných za tvorbu kostní hmoty. Dostatek kostní hmoty je nezbytným předpokladem pro jejich zvápenatění. Dalším příznivým jevem při cvičení je přestavba kostních trámečků do směru největšího zatížení.   Správně volené pohyby a cviky mohou řešit i časté problémy u osteoporotických pacientů, kterými jsou bolestivé stažení v okolí obratlů. Lidé se tak ocitají v bludném kruhu: bolest – svalové stažení – větší bolest – větší svalové stažení. Přetnout tento bludný kruh může napomoci právě pohybová aktivita. Dále vede cílené cvičení k posílení svalů kolem páteře, které vytvoří tzv. svalový krunýř. Ten pomůže odpružit na sebe doléhající obratle s meziobratlovými destičkami, a tím snížit bolestivost páteře. Důležité jsou i cvičení zlep-

šující rovnováhu a koordinaci a to hlavně z  hlediska prevence pádů, které jsou příčinnou velmi nebezpečných osteoporotických zlomenin. Jaké jsou tedy obecná doporučení pro pohybovou aktivitu při osteoporóze?   Cílené cvičení vedoucí k  odstranění svalových stažení, k  zlepšení svalové koordinace a k odstranění svalových dysbalancí (viz výše) by mělo alespoň ze začátku probíhat pod dohledem odborníka na pohybovou aktivitu. Ten by měl doporučit nejvhodnější cvičení a upozornit cvičícího na nejčastější chyby. Všechny pohyby při cvičení by měly být pomalé a spíše tahové, v žádném případě švihové. Cvičenec ohrožený osteoporózou by se měl vyvarovat zdvihání těžkých břemen, cvičení ve výšce, tvrdých doskoků a dopadů, prudkých pohybů. Doporučuje se cvičit minimálně 20 minut každý den nebo minimálně třikrát týdně. Samozřejmostí je vhodné sportovní oblečení a obuv a vhodné bezpečné prostředí. Jako nejlepší doplňková pohybová aktivita je doporučována zejména chůze minimálně 30 minut denně. Možná je také jízda na kole, plavání, turistika či běh na lyžích. Kde si můžete zacvičit   Rekondiční centrum VŠTJ Medicina Praha od září 2005 zahájilo ve spolupráci s Osteocentrem III. interní kliniky 1. LF UK a VFN pravidelné cvičení určené pro lidi s osteoporózou. Cvičení probíhá pod dohledem fyzioterapeuta a lidé se zde mohou naučit správné provádění jednotlivých cviků, popřípadě zkonzultovat další problémy spojené s  osteoporózou a pohybovou aktivi-

foto archiv MediSpo tou. Cvičení probíhá třikrát týdně a každý den je trošku jiného charakteru.   V  pondělí cvičíme od 17.00 do 18.00 hod. v gymnáziu Na Vítězné pláni. Jedná se o zdravotní cvičení, které je zaměřeno zvláště na uvolnění svalových stažení způsobených v  okolí postižených kostí, posílení svalového korzetu v oblasti páteře, na zatěžování kostí pomocí různých odporových cvičení, nácvik koordinace, správného držení těla a relaxace.Využíváme řadu pomůcek jako například therabandy (odporové gumy), malé i velké míče a lehké činky.   V  úterý si mají možnost cvičenky s  osteo­porózou opět zacvičit, tentokrát ve vodě. Cvičíme v  rehabilitačním bazénu, který máme k dispozici na poliklinice Budějovická vždy od 15.00 do 15.30 hod a od 15.30 do 16.00 hod. Cvičení ve vodě má opět velký význam pro činnost svalů a jejich dobrou koordinaci. Snižuje se tak především riziko pádů.   Další cvičení určené pro lidi s osteoporózou se koná ve čtvrtek od 10.00 do 12.30 hod. v posilovně RC Salmovská. Jedná se o hodinové cvičení, 30 minut je věnováno aerobní pohybové aktivitě – jízdě na rotopedu či crossovém trenažeru a 30 minut cíleného posilování. Posilovaní zcela jasně stimuluje růst kostní hmoty, a proto jsme do našeho cvičebního programu zařadili i cvičení s  využitím posilovacích strojů a lehkých činek.

Mgr. Renata Šupová (1981) Vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, bakalářské studium fyzioterapie na lékařské fakultě a následné magisterské studium na FTVS. Nyní studuje 4. ročník oboru tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených na FTVS UK. Během svého studia na lékařské fakultě se věnovala rehabilitaci pacientů po srdečních operacích. Poslední tři roky je náplní její práce pohybová aktivita osob s nadváhou a obezitou, pracuje jako instruktor v Rekondičním centru VŠTJ MEDICINA Praha. Dále se zabývá pohybovými programy pro seniory, konkrétně pro osoby s osteoporózou. Od dětství se věnuje různým druhům sportu. Hraje závodně stolní tenis, cvičí aerobik a miluje sporty v přírodě, jako je lyžování, cyklistika, kanoistika a další.

3/2007

REGIONY – 7

Rekondiční centrum Salmovská v Praze   Oddíl rekondiční tělesné výchovy VŠTJ MEDICINA Praha je určen všem, kteří chtějí snížit svou hmotnost, zlepšit fyzickou kondici a zdravotní stav nebo kompenzovat nejrůznější onemocnění. Oddíl rekondiční tělesné výchovy organizuje cvičební aktivity na různých místech Prahy, přičemž převážná část je soustředěna v Rekondičním centru v Salmovské ulici. Toto rekondiční centrum nabízí mnoho rekondičních programů, konzultací s lékaři a odborníky přes výživu, během nichž je kladen důraz na individuální přístup ke klientům vzhledem k  jejich zdravotnímu stavu. K  účasti v  rekondičních a regeneračních programech není nutné lékařské doporučení. Veškeré cvičební aktivity probíhají pod dohledem zkušených instruktorů se vzděláním v  oblasti fyzioterapie a tělesné výchovy.   Stanete-li se členem VŠTJ MEDICINA Praha, získáte mnoho výhod, např. finanční zvýhodnění navštěvovaných cvičebních hodin, placení lekcí prostřednictvím bodových permanentek, možnost zapojení do zajímavého motivačního programu Rekondík. foto archiv MediSpo VŠTJ MEDICINA Praha Rekondiční centrum Salmovská 5, Praha 2 Tel.: 224 965 721, 777 715 622 e-mail: [email protected] www.medispo.net Provoz: Po-Pá: 7.00 – 21.30 So-Ne: 9.00 – 18.00 K dispozici je: • aerobní sál (pro 5 osob + instruktor) • sál na kombinované tréninky – posilovna (10 osob + instruktor, o víkendu bez instruktora) • sauna (pro 5 osob) provoz: Po – Pá: 13.00 – 21.30 So – Ne: 9.00 – 18.00 • masáže • konzultace s lékaři a dalšími odborníky

Centrum GVP Gymnázium Na Vítězné pláni 1160 Praha 4 – Vyšehrad Provoz kanceláře: Po: 16.30 – 19.15 Čt: 15.45 – 18.15 Aqua aerobic Plavecký bazén areál holešovického výstaviště Praha 7 Čt: 17.00 – 18.00 Rehabilitační cvičení ve vodě Rehabilitační bazén poliklinika Budějovická Praha 4 Út: 15.00 – 15.30 15.30 – 16.00

Rozvrh cvičení Po: 17.00 – 18.00 osteoporóza 18.00 – 19.00 aerobic 19.00 – 20.00 fitbally Út: 17.30 – 18.30 aerobic 18.30 – 19.30 fitbally St: 17.00 – 18.00 fitbally 18.00 – 19.00 zdravotní cvičení Čt: 16.00 – 17.00 zdravotní cvičení 17.00 – 18.00 body styling 18.00 – 19.00 roztroušená skleróza

(témata jednotlivých konzultací jsou pravidelně rozepisována měsíc předem a je možno navštívit je bez předchozího objednání a zdarma)

Mgr. Petr Fábin Odpovědný vedoucí Rekondičního centra VŠTJ MEDICINA Praha Vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci, Fakultu tělesné kultury, obor rekreologie. V současné době se v rámci svého postgraduálního studia na Ústavu tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN v Praze zabývá výzkumem proskripce pohybové aktivity obézních pacientů. V průběhu studia v Olomouci pracoval v Lázních Dolní Lipová jako instruktor řízených pohybových aktivit dětských i dospělých, především obézních pacientů, ale také jako horský a vodácký průvodce cestovních kanceláří. Od roku 2004 pracuje na pozici odpovědného vedoucího Rekondičního centra VŠTJ MEDICINA Praha. Stále aktivně sportuje, v současné době se věnuje sportu, se kterým vyrůstal, tj. kanoistice. Je aktivním členem posádky Dragon Team Nymburk, jenž je mistrem ČR a vítězem Českého poháru dračích lodí v roce 2006. Má rodinu, je otcem dvou synů.

3/2007

8 – AKTUALITY

Jak jsem potkal hubnutí aneb Můj rok s Lindou – pokřtěno!

  V Praze dne 21. března 2007 – Vážení přátelé, Vy, kteří jste přišli, jste si to určitě užili, a Vám, kterým to nevyšlo, alespoň popíšeme výjimečně „nedietní“ atmosféru.   Xaverovi se s  programem Linda-Linie podařilo za necelý rok zhubnou 27 kilogramů a vše sepsal do knihy Jak jsem potkal hubnutí aneb Můj rok s Lindou, která byla, památného 20. března 2007, uvedena do společnosti.

  A přímo do vysoké společnosti. Knihu pokřtila Helena Vondráčková s manželem Martinem Michalem a poblahopřát přišla neuvěřitelná řada celebrit. Na významu zdravého životního stylu se výjimečně shodli zástupci koalice a opozice ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a předseda ČSSD Jiří Paroubek, kterého podpořila manželka Zuzana. Přišli Dáda Patrasová s Felixem Slováčkem, Petra Černocká, Ivan Mládek, Hanka Křížková, Laďka Něrgešová, Ester Ládová, Robert N. a spousta dalších. Celý večer mistrně a s vtipem provázela Eva Aichmajerová a Jitka Asterová zaskočeně potvrdila: „Takový křest jsem dlouho nezažila!“ Knihu z pódia opěvovali Bengas a zdravici zazpíval i Dalibor Janda. Wabi Daněk popřál knížce, aby se na pultech dlouho neohřívala… Felix Slováček zadul do osudí a vylosoval šťastlivce „zdravé“ tomboly.   Xaverova kamarádka a múza hubnutí Linda „upekla“ zeleninový dort. Nejenže krásně vypadal ale i chutnal, a přitom byl nízkokalorický. Xaver vlastně za rok shodil půlku Lindy. Půjde-li to takhle dál, bude za další rok Linda dole celá!

  Křest se prostě povedl. Oslavu plnou celebrit, pozornosti novinářů, kamarádské atmosféry a chutného nekalorického občerstvení označilo několik významných přítomných jako akci, jaká už tady dlouho nebyla. „Jsem dojatý, že přišlo tolik lidí a jaká je tady parádní atmosféra,“ zářil štěstím Luboš Xaver Veselý a dodal: „Kniha Jak jsem potkal hubnutí je na světě a řekl bych, že to zvládla velmi důstojně.“ A měl pravdu… Těšme se na další akce s Xaverem a programem Linda-Linie.   Luboš  Xaver  Veselý  (38,  xaver@ xaver.cz, 602 535 795) – moderátor Křížového výslechu na Frekvenci 1 – se na jaře roku 2006 rozhodl bojovat s vlastní nadváhou a o své zkušenosti se dělit s nejširší veřejností na internetových stránkách www.linda-linie.cz. S Xaverem a programem Linda-Linie hubne dnes již několik tisíc lidí. V knize Jak jsem potkal hubnutí aneb Můj rok s Lindou zcela otevřeně hovoří o peripetiích života s nadváhou, cestě ke smrtelné obezitě a radosti ze shozených kil. Kniha je plná upřímnosti, nadsázky, humoru, střípků z Xaverova života, jeho zkušeností a příhod ze světa celebrit nebo kapek životní moudrosti.

Noviny Obesity NEWS vydává NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., Mírové nám. 98, 550 01 Broumov. e-mailová adresa redakce je: [email protected], tel.č. 224 943 068, FAX 224 943 065. Tištěná verze Obesity NEWS je evidována Ministerstvem kultury ČR ev.č. MK ČR E 17352. Tisková práva: © NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., © Copyright MediSpo, s.r.o. Publikování nebo další šíření obsahu novin Obesity NEWS je bez písemného souhlasu společnosti NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. zakázáno.