Noviny najdete nově i na www.kantynanoviny.cz
zdarma
leden 2016
Exkurze do Mafry Víte vůbec, jak to chodí v tiskárně? S naším týmem Kantýna novin jsme si udělali výlet. Podívali jsme se na exkurzi do tiskárny novin - jako do té opravdové velké tiskárny - a pro mě i mé dvě kolegyně to byl ohromný zážitek a chceme se o něj s vámi podělit. pokračování na str. 2
Seriál o kávě, 1. díl V minulém čísle jsme vás nalákali na seriál o kávě. Dozvíte se tak více o pěstování, sklizni, nejrůznějších druzích kávových zrn a specifické přípravě kávy. Tento měsíc si přečtete o kávovníku a růstu dvou nejznámějších druhů - Arabicy a Robusty. pokračování na str. 6
Kantýna Leontýna Ahoj. Jsem Leontýna. Budeme se teď nějakou dobu vídat. No, vídat... Spíš si ode mě stihnete jen tak něco přečíst, protože jsem pořád pryč. Pořád někde jinde. Takový přízrak. Přečtěte si, jak se v tom světě mám. Třeba vás inspiruji na dovolenou, nebo se prostě jen pobavíte tím, co by se snad ani nikomu jinému stát nemohlo! Odkud asi bude dnes mé vyprávění? Den1 Tak naše letadlo dosedlo na runway. Třikrát hurá! Musím se přiznat, že mě na chvilku zachvátil panický strach, když letadlo začalo dělat takové ty divné zvuky (znám to z filmů), které nevěstí nic dobrého.
Revitalizace centra Písku Po přečtení několika článků v Píseckém deníku a hlavně po přečtení článku včetně diskuse v Píseckém Světě týkajících se revitalizace píseckého náměstí mi to nedalo se nevyjádřit. Je revitalizace píseckého náměstí a přilehlých ulic nutná? Pokud na to budou peníze z EU, asi všichni budeme mít rádi náměstí hezčí a opravené. Je ale provoz v centru tak velký, že je potřeba omezit? Ať z pohledu kvality ovzduší nebo třeba z pohledu vytvoření většího prostoru pro pěší či turisty? Radnice tvrdí, že plánem je omezit parkovací místa v centru o třetinu a zároveň je nahradit někde v blízkosti. Kde se ale najdou taková vhodná prostranství, už jsem se bohužel nedozvěděl. Sem tam zmínka o parkovišti na výstavišti, které je ale také ve všední dny plné. Tedy v případě myslíme-li parkovistě na výstavišti u řeky nikoliv před letním kinem. Ovšem to už není tak blízko centra. Dále jsem četl několik zmínek o parkovacích domech u hlavní pošty a u sportovní haly vedle divadla, ovšem ani jedna varianta nevypadá realizovatelně. Rozhodně ne tak rychle jako revitalizace náměstí. Marně teď přemýšlím, kde byla nahrazena zrušená parkovací místa při revitalizaci prostranství u kostela Narození Panny Marie. Kde tedy budou nahrazena zrušená parkovací místa z náměstí? Mohl bych zmínit myšlenku podzemního parkovište pod náměstním, které již mají v mnoha evropských městech, ovšem to je prý z pohledu našeho města ekonomické a technické sci-fi. Myslím, že si tato problematika zaslouží kva-
litní průzkum, který by měl odpovědět na otázky, za jakým účelem využívají občané parkovací místa na náměstí, jak dlouho zde průměrně parkují a proč parkují zrovna zde? Zamyslel se někdo nad tím, jaký dopad bude mít tato revitalizace na jednotlivé provozovny a instituce v centru? Nebo jsou to jen druhotné a tím pádem vlastně nepodstatné otázky, když je zklidňování měst a jejich center světový či evropský trend. Je problémem to, zda by na takové zjišťování zbyly peníze, když už jsme zaplatili statisíce za architektonickou soutěž? Jaký režim budou mít zachovaná parkovací místa? Stále budou vyhrazena 2 pro jednu banku, další 2 pro soukromou společnost či jinou banku, 1 pro Sladovnu, 1 pro jinou podobnou organizaci, cca 7 pro návševy na radnici, a tuším, že nejméně 1 pro státní zastupitelství či soud? Třeba budou ponovu jen veřejná? Jaké možnosti mají třeba ti, co zde bydlí? Ti nic, ti měli smůlu doteď a tak jí budou mít dál? Nebo jim uděláme po „pražsku“ modrou zónu? Můžou si přeci nákup potravin donést z výstaviště, vzhledem k tomu, že v centru, vyjma tří večerek a lahůdek u Juzků, žádné potraviny nejsou. A co zásobování jednotlivých provozů a institucí? Jak bude upraveno či omezeno? Proč vůbec je kolem toho takový poprask a diskuse? Podle průzkumu, o kterém jsem četl ve článku pana Blažka, zveřejněném na webu Píseckého světa, kde odpovědělo sice jen 142 respondentů, což máme, jak pan Blažek píše, přivřít oko, chodí většina (70%) lidí pěšky. pokračování na str. 2
pokračování na str. 3
Kantýna noviny 1/2016
strana 1
pokračování ze str. 1 Revitalizace centra Písku
Jak se tisknou noviny?
Jak jste si již všimli, Kantýna noviny chodí do každé schránky v Písku a také je získáte na mnoha dalších místech. A proto jsme potřebovali vytisknout mnohem více kusů než dříve. Tím pádem jsme hledali, kde nám noviny vytisknou v potřebném počtu, kvalitě a hlavně také ceně. Započali jsme tedy spolupráci se společností Mafra a.s., domluvili podmínky, poslali tisková data a vyrazili se podívat, jak se tisknou noviny. Tiskárna sídlí v Praze. Jak jinak než v Tiskařské ulici. Jak příznačné. Když jsem přijeli a vstoupili do haly... Vpravo, vlevo, nahoře, dole, před námi, za námi, opravdu úplně všude byly noviny a navíc někam cestovaly a to poměrně rychle. Támhle se skládaly, tady se tiskly, vedle se ořezávaly a jinde je svazovaly a expedovaly. Připadal jsem si jak malý kluk v nějaké nadpřirozené pohádce. Vezmeme to tedy pěkně popořádku. Zajisté se na mě nebudete zlobit za laické názvy, které budu používat, abych vám co nejlépe vypodobnil, co jsme viděl. Exkurze začala ve skladu papíru. Bez toho se žádná tiskárna ani noviny neobejdou. Papír mají ve vedeljší hale stočený ve velkých rolích, každá váží stovky kilo. To obrovské množství, co tam stálo, je prý jen na 7 dní. O patro výše je již samotný tiskový stroj vysoký přes další tři Martin Bísek šéfredaktor Kantýna novin podlaží, který postiskne papír
Průzkum dokonce hovoří o tom, že 85% občanů bydlících na Hradišti chodí také, jak se říká, po svých. Čí jsou tedy ta zaparkovaná auta na náměstí? No asi nad tím také přivřu oko. Ve zmíněném článku jsem se mimo jiné dozvěděl, proč chodíme do velkých nákupních center a nevyužijeme radši lavičku na náměstí. Je to údajně proto, že tam kolem nás nejezdí hlučná a smrdutá auta. Podle mého názoru je to především proto, že tam pohodlně dojedeme a zaparkujeme právě autem a s nákupem nebudeme muset chodit daleko. Jednoduše řečeno vše je na jednom místě. Co myslíte? Ptáte se, proč jsem napsal celý tento článek? Hlavním důvodem je to, že mám pocit, že se problematika revitalizace náměstí řeší jen úzkým pohledem nezahrnujícím všechny skutečnosti týkající se náměstí a života na něm. Rád bych ještě podotkl, že nejsem na tuto problematiku odborník a ani si na něj hrát nehodlám. Z toho důvodu je můj článek napsán laicky, jednoduchou, možná až hovorovou češtinou, nikoliv plný odborných výrazů. Tudíž si prosím rovnou odpusťte slovíčkaření či napadání mého mnohdy až satirického pojetí za účelem pošlapání smyslu sdělení. Považuji se pouze za čestného a hrdého písečáka, kterému není lhostejné, co se v Písku děje.
z obou stran najednou a v takové rychlosti, že nemáte ani nejmenší šanci postřehnout, co je na papíru vytištěno. V případě Katnýna novin se jednalo o červeno šedivý nekonečný pruh papíru. V jednom patře se potiskl, v druhém se složil napůl (kdy stihl uschnout netuším a dodnes mi to vrtá v hlavě). A v dalším byl rozřezán na jednotlivé listy. Tyto listy stroj složil dohromady a tím vlastně již vznikly noviny, které si pěkně kus po kuse bral takový dopravík s miliony „ručiček“ a vezl je do druhé haly. Tam do novin mohl být vložen třeba leták nebo mohly být oříznuty. Kantýna noviny ale již nic takového nepotřebovaly a proto se halou jen „projely“ a dorazily do expedice, kde je stroj
Velké náměstí 27, 397 01 PÍSEK bezplatná linka 800 77 88 22 tel 603 882 721 www.realbox.cz
B
RD Čížová 6+kk, nové, bezbriérové výtah, zahrada, sauna, 6 900 000 Kč
Byt 3+1, ul. Třebízského, balkon původní stav, udržovaný, 890 000 Kč
G RD Protivín, zahrada 3 290 000 Kč
G RD Putim, dvůr 899 000 Kč
Kantýna noviny 1/2016
B
Byt 3+kk Lesnická ul., novostavba ihned k nastěhování, 2 600 000 Kč
G
RD Kollárova ul., 3x byt 2+1 vhodné na investici, 4 170 000 Kč
G
D
LIVE club Mátejiž svou členskou kartu? Nezapomeňte ji zaregistrovat na www.liveclub.cz, ať můžete využívat všech výhod. Sbírejte body, převádějte je na koruny a každý měsíc si užijte různch slev. V měsíci lednu jsme pro vás připravili například 10% slevu na náš nový sortiment rozpékaného pečiva, 10% na Kantýna chlebíčky, nebo třeba 10% slevu na Chai Latte. V clubu Puerto Rico můžete využit slevu 10% na sortiment rumů a whisky. LIVE club si vás váží!
posládal do balíčků po 250 ks, svázal je a jeden pracovník je skládal na paletu. Záměrně zmiňuji jeden pracovník, jelikož noviny za celou cestu skoro žádnou živou duši nepotkaly. Viděly jen pána ve skladu s papírem, pána, který za pomoci počítače a panelu s mnoha kontrolkami a tlačítky ovládal celý tiskový stroj, a potom viděly až pána u expedice. Bizardní na celé záležitosti je, že vytištění 12 tisíc kusů novin trvalo zhuba jen 20 minut. A když by rozjeli stroj naplno, tak vytisknou 1000 kusů novin za minutu. Vezmu-li v úvahu, že tam ty stroje mají tři... a už se zase ocitám v té „nadpřirozené pohádce“. Martin Bísek šéfredaktor Kantýna novin
Byt 1+1 Třída Přátelství 950 000 Kč
Pozemek Smrkovice, 957m2 veškeré IS, 1 190 000 Kč
D
G
Byt 3+1, Vinařického, po kompletní rekonstrukci 1 290 000 Kč
RD Zlivice, stylový dům a zahrada 4 499 000 Kč
G
G D Byt 4+1 Pražská, po rekonstrukci 1 650 000 Kč
Byt 3+1 Jaromíra Malého 1 750 000 Kč
strana 2
Kantýna Leontýna v zemi tulipánů marihuany Letadlo mě vyplivlo na letišti v Eidhovenu. Už když jsme přistávali, byl vidět patřičný rozdíl mezi místní a naší zelení. Všude bylo zeleno a jak krásně. Lesy a keře hrály snad všemi odstíny, jaké si jen dovedete představit. Má první cesta vedla na toaletu, která byla na letišti podle fronty nedočkavých přešlapujících žen jen jediná. V kabince na toaletě jsem udělala WC SELFIE a hned ho odeslala mé mamince se vzkazem, že žiju a vše je ok. No snad mám aktivovaný roaming... Když jsme vyšla z letištní haly, okamžitě mě zahalil opar marihuany a mně došlo... VÍTEJ V HOLANDSKU! Cesta do hotelu proběhla nevídaně hladce. Lístky se prodávají v automatech a vy si cvaknete, kam potřebujete. No levná záležitost to není, ale přece nepůjdu pěšky, ne? Autobubus mě vysadil v Rotterdamu asi 300 metrů od hotelu. Nebo to bylo metro? Metro nebo autobus, je to jedno. Hlavně že jsem tady. Na hotel jsem byla obzvlášť zvědavá, protože né každá rezervace hotelu se mi vždy povede... Jenže kdo může vědět, že bude mít pokoj ve sklepě, bez oken a navíc že si to za papírovou stěnou bude hlasitě rozdávat páreček chlapců. Takže abych to zkrátila, hotel Citizen M mě absolutně nadchnul. Na recepci jsem se odbavila téměř sama za pomoci všudypřítomných Apple počítačů a moc milé slečny recepční. Vyfasovala jsem kartu od pokoje, malé dárečky v podobě propisky a sešítku s logem a štrádovala jsem si to na pokoj. Pomocí karty jsem otevřela dveře do pokoje a to, co jsem uviděla, mi naprosto vyrazilo dech. Pokojíček velikosti palce u nohy... ale ty bláho ten luxus! Ta výbava, ten výhled! Na LCD obrazovce mě jmenovitě hotel vítal. Na tabletu, který stál na nočním stolku mě taktéž hotel vítal... Zmíněným tabletem můžete ovládat elektrické rolety, barvu koupelny (zelená, modrá, červená), podle libosti programy na TV a ještě mnohem více. Ale jelikož jsem žena, tohle mi úplně stačilo. Takže jupí! Nebudu měnit hotel! Po ubytovacím šoku následovala prohlídka okolí. Hlavně né nikam daleko. Moc milá slečna za barem mi po drobných jazykových komplikacích prozradila, kam se mám vydat. Ptala jsem se samozřejmě po restauraci. Mezitím se pomalu setmělo a rozsvícený večerní Rotterdam je opravdu krásný. I ti lidé jsou tam nějací jiní a usmívají se. Že by byli milejší? Na tohle nejsem od nás zvyklá. Podvědomě zkusím nahodit podobný úsměv, jakým mě obdarovávají kolemjdoucí. No... Je to spíš škleb, ale snaha byla. Jak si tak pře-
Kantýna noviny 1/2016
mýšlím, pomalu přicházím do obrovské haly Markt hall. No páni... To je gigant! A všude samé jídlo, tržnice, otevřené restaurace, čerstvé ovoce a zelenina. Jsem v sedmém nebi. Velmi mne zaujala restaurace SUMO - all you can eat, sympatický název, že? U dveří jsem obsluze velmi ostříleně oznámila, že AJ HEF NOU REZERVEJŠN. Japonský mladík na mě chvíli civěl a poté mě galantně zavedl k malému stolečku ve druhém patře, odkud jsem měla výhled na všechno dění v restauraci. A to já mám moc ráda. Nebudu vás zatěžovat dlouhým vypravováním o tom, jak to tam bylo úžasné a báječné a že jsem si přes tablet objednala hned pětkrát! Snad celý jídelní lístek! Po dvou hodinách gastronomických orgií jsem odcházela s bříškem jako v pokojíčku, nýbrž o 35 euro lehčí... Zítra budu jíst po supermarketech :) Do postele se dostávám kolem jedenácté, unavená a spokojená. Dobrou noc. Den 2 Byť hladová, ale vyspinkaná dorůžova jsem otevřela oči do druhého dne mého poznávacího výletu. Proběhla rychlá hygiena a hurá na snídani. Mmm, fantzie... Jinými slovy nelze popsat tak báječnou snídani. Čerstvé ovoce, fresh juice, cereálie, jogurty... Ještě teď mi srdíčko plesá. Jinak na dnešek se opravdu moc těším. Chystám se totiž poznat opravdový Amster-
dam. Celkem hladce jsem se vlakem dostala až na konečnou. Se zpáteční jizdenkou jsem v tom zahučela za 30 euro... No poznávat svět kolem není levné. Hlavně v Evropě :) Ale vyplatilo se. Amsterdam je opravdu nádherný, troufám si říct, že za každého počasí. Vím, o čem mluvím. Protože mě na mé tůře doprovázel opravdu chladný vítr a podzimní deštík. Oproti Roterdamu bylo v Amsterdamu o mnoho víc lidí. Zeptala jsem se místí servírky, zda je takové množství návštěvníků běžné (mluvila slovensky, jinak bych to nedala :)) a prý je. Navíc byl víkend a hrál se fotbal. Takže máte jistotu, že si v kavárně ani restauraci nemáte šanci sednout. Podzimní vítr mě zavál do coffee shopu... Hodně jsem toho o nich slyšela, ale nikdy jsem ho neviděla. U vchodu stála ochranka, která kontrolovala občanské průkazy (vstup je totiž až od 18 let) a stála tam taková ta brána, detektor kovu, co kontroluje, že u sebe nemáte zbraň, nebo jiný životu nebezpečný předmět. Žádnou zbraň jsem u sebe sice neměla, ale co mi také chybělo, byl občanský průkaz. Vlastně doteď nevím, kde ho mám :) Zkusila jsem na místního bodyguarga vytáhnout svou průkazku pojištěnce a zabralo to. Bodyguard byl zřejmě natolik konsternován mou pletenou čepicí s obrovskou bambulí, že mě donutil si jí sundat (to jsem poznala podle posunků). Na průkazku pojištěnce se ale ani nepodíval.
strana 3
Čekala jsem hodně, ale tohle předčilo mé očekávání... Všude po třípatrové budově korzuje velké množství lidí. V každém patře si můžete koupit THC od jednoho gramu, cena je závislá na množství a kvalitě. Jestli máte chuť jen na jointa, žádný problém. Pěkně ubaleného vám prodají už od 6 eur. V automatech prodávají papírky a filtry. To je fakt vodpich, staří, mladí, tlustí, tencí, bílí i jiní - všichni tu jsou kvůli jedne věci. Posedávají v bílých kožených sedačkách a pokuřují své jointy, dýmky nebo cigarety. Všude je spousta kamer, které monitorují každý návštěvníkův krok. Plná nových dojmů opouštím klub a s lízátkem obsahujícím THC se vydávám do slavné čtvrti červených luceren. Po cestě mě překvapují jakési plechové pouliční převlékárny. Po osobním přezkoumání zjišťuji, že to jsou pánské toalety. Chlapci si zalezou do plechového zeleného šneka, odkud jim koukají jen nohy po kolena a vyprazdňují se na kanálek. Zajímalo by mě, jak to asi dělají holky, když se jim chce. Prodírám se obrovským davem lidí čekajících u stánku s rychlým občerstvením. Všichni chtějí pomfrity. Tak to je hrůza. Fritované bramborové lupínky, ze kterých omastek ještě kape, se prodávají v papírových kornoutech. A lidi to milují! Všichni. Tak tomuhle pokušení jsem s radostí odolala. Riskovat možný žlučníkový záchvat opravdu raději nebudu. Mi-
mochodem díky bohu za tohle rozhodnutí, protože až na zpáteční cestě jsem v letadle zjistila, že jsem si před odjezdem zapomněla udělat pojistku. Celá já! Čtvrť červených luceren při návštěvě Amsteru rozhodně nejde minout. Tolik erotiky, marihuany a pornfood (rozumějte vafle, nutela, pomfrity) na jednom místě jsem nikdy neviděla! Navštívila jsem jedno z erotických muzeí. Velmi mě tam zaujala výstava fotografií z let našich pra pra pra babiček. Nó mohli bychom se od nich učit, protože žádné jeptišky to nebyly. Celá říčná a červená až za ušima vycházím zpět na ulici, kde míjím podnik Moulin Rouge, před kterým stojí dva velmi elegantní pánové a lákají kolemjdoucí na návštěvu. Všude po okolních domech visí blikající červené nápisy, která hlásají, co je
podnik zač. Navzdory podzimnímu počasí vidím stále větší a větší davy návštěvníků, kteří zvědavě okukují místní děvčata ve výlohách. Děvčata mají své kanceláře označené čísly (například 28/B) a nakrucují se tak, abyste si jich nejen všimli, ale i je navštívili. Jakmile se to podaří, děvče lapí svého klienta, opona se zatáhne a děje se vůle boží. Ale nebla bych to já, kdybych to neprozkoumala trošku důkladněji. Nejdříve šel mladíček nenápadně okolo a najednou jakoby nic vzal za kliku. Opona se zatáhla a celá věc trvala přesně osm minut. Což je prý standart. Nájemné pro místní krasavice se pohybuje okolo 150 euro za noc. Obsluha jednoho klienta trvá 7 - 15 minut a výkon stojí 50 euro. Když si to spočtu, tak některé méně atraktivní kusy se musejí dost otáčet, aby ráno domů přinesly nějaký ten krejcar. Obohacená o spoustu informací se vlakem / metrem / nebo co to vlastně je vracím do hotelu. Po dnešním dnu jsem unavená jako kotě, takže do postele padám jak široká tak dlouhá. Den 3 A je to tady. Vracím se domů. Ráno se v rychlosti nasnídám a peláším na autobus, který mě doveze přímo na letiště. Ještě před odletem si v hlavě zrekapituluji všechny zážitky. Tak ahoj Amsterdame, bylo mi tu krásně.
TISK: MAFRA a.s.
Kantýna noviny 1/2016
VYDAVATEL: B-stores, s.r.o., IČO: 01653296 Zapsáno do evidence periodického tisku pod ev. č. MK ČR E 22168
REDAKCE: Kantýna Jungmannova 32/7, 397 01 Písek
[email protected]
INZERCE: Martin Bísek, 605 258 523
[email protected] (pi - placená inzerce)
strana 4
Podnikání v s.r.o. je jednodušší, než si myslíte Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější formou obchodní společnosti v České republice, která je využívána především pro drobné a střední podnikání. Jednou z jejích hlavních výhod je – jak již název napovídá – omezené ručení společníků. S nástupem nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích došlo k určitým pozitivním změnám, které usnadňují zakládání a fungování společnosti s ručením omezeným. Níže shrnuji některé hlavní posuny, které považuji za přínosné pro běžnou praxi. Pro veřejnost je na první pohled zřejmě nejcitelnější změnou možnost založit tzv. jednokorunové s.r.o.. Až do roku 2014 bylo přitom nutné, aby základní kapitál společnost činil nejméně 200.000,- Kč. Společnost nově ani povinně nevytváří rezervní fond. Tyto změny jsou vítány především ze strany začínajících podnikatelů. Můžete si také vybrat, zda první zápis společnosti do obchodního rejstříku, resp. změnu či doplnění zápisu provede soud, anebo nově za splnění určitých podmínek
i notář. Zápisy prováděné notáři jsou zpravidla rychlejší, administrativně méně náročné a v určitých případech také levnější (zejména v případě prvního zápisu). Zákon o obchodních korporací podnikatele neomezuje ani v tom, kolik bude mít společnost společníků (dříve maximálně 50) či v kolika společnostech bude konkrétní osoba figurovat jako jediný společník (dříve nejvýše ve 3 s.r.o.). Došlo zároveň i ke zrušení tzv. zákazu řetězení, dle kterého nesměla být jednočlenná společnost jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Pokud to společenská smlouva připouští, může mít společnost různé druhy podílů, což dříve nebylo možné. Lze si např. představit podíly spojené s přednostním právem na výplatu dividendy či podíly bez příplatkové povinnosti. Společnost může nově dokonce zvolit, že jeden společník je oprávněn vlastnit více druhů podílů, a to i různého druhu. Výhodou je, že společník může s jednotlivými podíly samostatně disponovat, aniž by je musel
složitě dělit. Výrazná změna je i to, že podíl v s.r.o. může být ve formě kmenového listu. Poslední změnu, o které bych se ve stručnosti ráda zmínila, je obecné uvolnění převoditelnosti podílu v s.r.o. Při převodu mezi společníky není vyžadován souhlas valné hromady, pokud tak výslovně nestanoví společenská smlouva. Při převodu na třetí osobu nemusí společenská smlouva převod výslovně připouštět. To oproti předchozí právní úpravě významně ulehčuje převod podílů. Od této úpravy se však společnost může odchýlit a převod může buď např. zcela uvolnit či jej naopak vyloučit nebo podmínit. Je tedy vždy nutné zkoumat, jak která konkrétní společnost tuto problematiku upravila ve své společenské smlouvě. Nadále platí, že podíl v jednočlenné společnosti je převoditelný vždy.
Mgr. Milena Černá, advokátka ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ČERNÁ V Portyči 472, 397 01 Písek +420 608 775 411
[email protected], www.akcerna.cz
ROZUMÍME TOMU, CO DĚLÁME CO SLÍBÍME, TO PLATÍ
tiskárny, tonery, náplně a příslušenství k tiskárnám
Čechova 406, 397 01 Písek +420 382 229 208, +420 777 294 656
Kantýna noviny 1/2016
strana 5
Živá historie
Seriál o kávě Kávovník roste v tropickém a subtropickém pásmu asi v sedmdesáti různých zemích světa. Rostlina prošla velkým vývojem, kdy jí pěstitelé s vidinou lepší odolnosti a výnosnosti různě roubovali, řízkovali, kultivovali a šlechtili. Dnes proto můžete vidět jak kávovníky v podobě keřů vysokých jen metr či dva nebo i v podobě stromů vysokých až 15 metrů. Můžete se setkat s druhy rostoucími přímo pod slunečními paprsky, ale i s kávovníky, kterým se daří ve stínu ostatního porostu. Kávovníky se rozmnožují semeny, neboli kávovými zrnky ze zralých plodů, které klíčí zhruba 4 týdny. Na první sklizeň si ovšem musíme počkat 3 – 4 roky. Poté kávovníky začnou kvést krásnými, bílými květy připomínající jasmínové květy, které velmi jemně voní. Plody zrají 9 – 14 měsíců a kávovník se dožívá až padesáti let. Zajímavé je, že na jedné rostlině můžeme najít jak květy, tak zralé i nezralé plody. Nezralé jsou zelené a dozráváním mění barvu na červenou, tmavě červenou až fialovou, dokonce některé druhy kávovníku mají zralé plody zbarvené do žluta až oranžova.
Nejznámější dva druhy kávy jsou Arabica a Robusta. Arabica je řazená mezi ty lepší a kvalitnější kávy. Tvoří zhruba 75% svétové produkce. Roste ve vyšších nadmořských výškách (zhruba 600 – 2000 metrů nad mořem), dorůstá 3 – 5 metrů a její pěstování je značně náročnéjší než u Robusty. Chuťově se Arabica vyznačuje nápadnou kyselostí, nýbrž hodně záleží na konktrétním odrůdě, způsobu pěstování, zpracování a pražení a podobně. Robusta je levnější a méně kvalitní než Arabica. Roste v nižších nadmořských výškách (přibližně do 600 metrů). Dorůstá mnohem větší výšky a dokonci i kávová zrna dozrávají rychleji. Je také mnohem odolnější a méně náročná na pěstování. Vyžaduje ovšem stálejší klima s teplotou mezi 24 a 29 °C. Důležité ovšem je, že nění Arabica jako Arabica a Robusta jako Robusta. A co potom když je smícháme dohromady. Tím už se ovšem dostáváme k dalšímu číslu, kdy se budeme mimo jiné zabývat i tím, jak přesně se káva sklízí a zpracovává.
Nedaleko od Kamenného mostu v Písku najdete dům se zachovalým původním domovním znamením. Dům U Slona je památkově chráněný objekt se zajímavou historií. Základy domu pocházejí z 13. století, původně zde stával domek branného u pražské brány. Současný měšťanský klasicistní dům byl postaven kolem roku 1824. Má díky hradební zdi trojúhelníkový půdorys, jsou zde zachovalé gotické sklepy. Na domě je empírová fasáda, původní je i znamení slona z roku 1824. Byl tu mimo jiné známý hostinec rodiny Jandů, kam docházel i básník Adolf Heyduk. Bývalý majitel domu JUDr. et RNDr. Jaromír Stach Černín byl kunsthistorik, soudní znalec, sběratel a mecenáš, člen mnoha organizací a spolků, mimo jiné i Řádu sv. Václava, byl členem Heraldické společnosti i Rytířem mezinárodního Řádu Konstantina Velikého. Po matce byl dědic baronského titulu a po otci pocházel ze starobylého rodu rytířů Stachů z Červeného Hrádku u Plzně. Dům U Slona zakoupil v roce 1982 a prakticky jej zachránil před zbouráním. Prosadil zapsání domu mezi památkově chráněné objekty a započal s jeho obnovou. Na statiku domu měla neblahý vliv zejména povodeň v roce 2002 a pak následné opravy Kamenného mostu neboť pata mostu i pravá strana domu jsou na jedné skále a docházelo tak k velkým otřesům domu. Další ranou byla generální rekonstrukce kanalizace v Palackého sadech. Stará cihlová kanalizace byla schopna pojmout a vsáknout okolní vodu. Dnešní stav toto neumožňuje a veškerá voda, která stéká z Ameriky, Žižkovy ulice, parku a Karlovy ulice se nemá kam vsáknout a vše končí pod domem. Celý dům potřebuje náročnou rekonstrukci, aby se mohl otevřít veřejnosti. V domě bude mimo jiné muzeum Kamenného mostu, výstavní a přednášková síň. Vystaveny zde budou i sbírky původního majitele pokračování na další straně
Váš realitní makléř pro Písecko
Tomáš Freiberg
E SE STĚHUJEM n na Floriá
+420 736 434 850
[email protected]
Kantýna noviny 1/2016
strana 6
a bude zde také informační místo pro turisty spolu s prodejem suvenýrů. První příležitost k návštěvě zahrady domu U Slona se naskytla účastníkům květnové Noci s literaturou, v létě byla na zahradě v rámci Letní slavnosti instalována výstava fotografií Vladimíra Homoly - Přátelé na šňůře. V srpnu se tu konalo první z řady setkání pod názvem Večery U Slona. Návštěvníci si mohli prohlédnout výstavu fotografií Pavla Komase „ Co všechno odnes čas“, poslechnout Honzu Kašpárka a po setmění promítal Jiří Hladký obrázky Mikoláše Alše z hotelu Dvořáček. V září se v rámci Dne evropského dědictví konala první veřejná prohlídka domu, které se během odpoledne zúčastnila téměř stovka návštěvníků a v říjnu se na zahradě domu konal první benefiční koncert country kapely CONGRASS s názvem Hrajeme pro Slona. Přes zimní měsíce pořádáme sérii večerů s názvem Dnes pijeme kávu s….. Poprvé jsme v Kávovém klubu Vykulená Sova pili kávu s Jiřím Hladkým a povídali si na téma děkanského kostela Narození Panny Marie a podruhé to bylo povídání o křížích
foto domu u slona a křížkách na Písecku a Milevsku, opět s Jiřím Hladkým. Výtěžek ze všech těchto akcí, které pořádají ve spolupráci Spolek přátel domu U Slona a Spolek Přátelé Kamenného mostu Písek je věnován na obnovu domu. Na podporu domu U Slona se bude v sobotu 9. ledna od 19.30 hodin v Divadle Pod čarou v Písku konat benefiční koncert HRAJEME PRO SLONA. Těšit se můžeme na country kapely Congrass a Frmoll, na poetickou hudbu skupiny Saiwala a především na píseckého rodáka Romana Dragouna. Výtěžek z koncertu bude použit na zajištění statiky domu U Slona betonovou injektáží do základů domu. Předprodej vstupenek je
v Divadle Pod čarou a v Centru kultury. Další příležitostí napomoci obnově domu U Slona bude v pořadí již při třetím setkání Dnes pijeme kávu s ……Tentokrát bude hostem pan Jiří Kloboučník a ten nás ve své přednášce „Proč to mluví, proč to hraje „ zavede do doby, kdy kinematografie byla královnou a rozhlas ještě v plenkách. Budete se moci podívat i na různé hudební a zvukové nosiče z dob dávno minulých. Setkání se bude konat ve středu 3. února 2016 v přednáškovém sále Prácheňského muzea. Začínat budeme v 19 hodin. Těšíme se na setkání s vámi. Za Přátele Kamenného mostu a domu U Slona (pi) Hana Šebestová
Tukožroutská polévka
Prosinec je za námi. Nejen štědrovečerní večeře, cukroví, silvestrovské dobroty a alkohol nám dali zabrat. S lednem by nebylo od věci to našemu tělu tochu vykompenzovat. Tato polévka je docela oblíbená forma diety, která je navíc velmi jednoduchá. Recept spočívá v tom, že vezmete jakoukoliv zeleninu dáte ji povařit do vody. Potřebujete: 1 hlávku zelí 5 cibulí 2 papriky 5 rajčat 2 kostky bujonu Najděte doma ten největší
Kantýna noviny 1/2016
hrnec, který máte a postupně do něj nakrájejte cibuli, rajčata papriku a zelí. Doporučuji rajčata spařit a dávat je bez slupky. Jinak budou plavat v polévce a nebude to moc dobré. Poté dolijte tolik vody, aby zelenina byla celá ponořená a přidejte 2 bujony. Vařte dokud nebude zelenina měkká. Záleží na vás jestli ji necháte uvařenou na „skus“ nebo ji rozvaříte víc. Základní podstatou této polévky je, že jí můžete sníst kolik chcete. Můžete si ji připepřit,nebo přidat chilli každý podle své chuti.
strana 7
Kde sehnat grafika? No přece v Kantýně! Hezký den z Kantýny, ráda bych se představila. Jsem Revolucie. Mám ráda kávu, jídlo, kočky a knížky. A secondhandy. A originální šperky. A originální nábytek. A všechno z toho si řáda vyrábím i sama. Až na ty kočky... Zpátky k věci... Jsem Revolucie a dělám grafiku. Jsem mladá grafická designérka, co už sundala růžové brýle, ale tvořit pro vás jí pořád neskutečně baví. Před nějakou dobou jsem se vrátila z Prahy do našeho Písku, protože jsem se rozhodla, že díru do světa neudělám. Já udělám díru tady. Mou práci jste už mohli vidět na nejednom rohu. A ráda bych
jí dělala stále kvalitněji a kvalitněji. Proto jsme se rozhodly s Kantýnou spojit síly. Já pracuji pro ni a ona svým způsobem pracuje pro mě. Potřebujete zviditelnit svou firmu? Prodat výrobek nebo službu? Vytvoříme vám unikátní identitu s plánem, jak nejlépe budoucí zákazníky oslovit, v jakých krocích a jejich pořadí. Možná si řeknete, že jsou to zbytečnosti, že nejlépe prodává kvalitní věc, ale z mých teoretických i praktických zkušeností vím, že to není tak úplně celá pravda. A nejeden úspěšný podniktel vám to potvrdí. Nepodceňujte propagaci a domyšlenost celého pro-
jektu. Jedině tak se totiž odlišíte od své konkurence a to přesně naše konzumní společnost stále více vyhledává. Originalitu, osobní přístup, pocit něčeho výjimečného. A vám právě toto nabízím jak pro vaše zákazníky, tak pro vás.
Kontaktujte mě mailu lucie@ kantynapisek.cz a domluvíme se na osobním setkání. Kancelář mám v centru Písku, přímo nad Kantýnou, takže schůzku můžete spojit i s obědem :) Těším se, na nové úkoly a výzvy, vaše Revolucie.
graphic design by
graphic design by
graphic design b
Kantýna víkendové snídaně
graphic design by
graphic design b
Vyluštěte si sudoku
Kantýna pro vás každý víkend mimo stálé snídaňové nabídky připravuje i víkendový snídanový speciál. Užívejte si víkendovou pohodu již od rána. Seznam snídaní na celý měsíc vám vždy dáme vědět dopředu. Ani nemusíte vstávat příliš brzo, jelikož o víkendu snídaně podáváme až do 12ti hodin. Přehled speciálních snídaní na leden: 2. a 3. tvarohové lívanečky s borůvkovým žahourem a šlehaným tvarohem, 9. a 10. vaječná omeleta s chorizem a rajčaty, 16. a 17. vafle s ovocem a porcí šlehačky, 23. a 24. anglická snídaně - fazole v tomatě, párečky, volské oko, opečené rajče a toust s máslem, 30. a 31. speciální snídaňová topinka - na Vaši žádost potřená česnekem, s míchanými vajíčky, sypaná strouhaným sýrem.
Kantýna noviny 1/2016
strana 8