Novinky zahranièní knihovnické literatury

Novinky zahranièní knihovnické literatury 20. BERRY, John The Valley Library Oregon State University [Knihovna Státní oregonské univerzity] / John Berry In: Libr. J. - [New York]. - 0363-0277. - 124, è. 11 (1999), s. 38-41. Rozhovor s pracovnicí univerzitní knihovny K. Butcherovou, která byla vyznamenána titulem „Knihovník státu Oregon roku 1998“. Rekonstruovaná a rozšíøená budova Valley Library Oregon State University umožòuje realizovat program informaèních služeb urèených nejen univerzitì, ale i široké veøejnosti ve spolupráci s okresní (county) veøejnou knihovnou. Spoleènými akcemi pomáhají školním dìtem, aby zlepšily svùj prospìch, nauèily se využívat knihovnu a zvykly si i na prostøedí vysoké školy. Jinou aktivitou jsou služby místním obchodním organizacím, jejichž informaèní požadavky má na starosti knihovník pro ekonomický rozvoj. K. Butcherová hovoøí také o pomoci jiným knihovnám, napø. školením knihovníkù ve funkci informátora, umožnìním pøístupu menším školním a veøejným knihovnám ve venkovských oblastech k internetu a o vstøícných službách studentùm univerzity, a jde o prodlouženou otevírací dobu v období zkoušek nebo odbornou pomoc pøi využívání informaèních technologií. 21. CADY, Susan A. Insuring the Academic Library Collection [Pojištìní knihovních fondù vìdeckých knihoven] / Susan A. Cady In: J. Acad. Librarianship. - [Stamford]. - 0099-1333. - 25, è. 3 (999), s. 211-215. Lit. 7. Bìhem posledních let byla øada významných amerických knihoven postižena velkými neštìstími. Šlo napøíklad o požár veøejné knihovny v Los Angeles, zemìtøesení v Northridge v Kalifornii, povodeò ve Fort Collins, která zasáhla Morganovu knihovnu na Colorado State University, a zcela nedávno o postižení veøejné knihovny v Bostonu vodou. Tyto události obrátily pozornost k pojištìní fondù, které patøí k dùležitým aspektùm ochrany knihovních fondù. Pojišovny urèují míru pojištìní podle prostøedí, v nìmž se budova knihovny nachází, a podle odhadu nákladù na náhradu znièených fondù. Pøi pojištìní se klade dùraz na pojištìní základní, kmenové sbírky knihovny, nikoli specifických sbírek, které mají odlišné požadavky na ochranu. Pøi stanovení hodnoty sbírek se musí brát v úvahu náklady na jejich zpracování. Èlánek je doplnìn tabulkou výpoètu hodnoty náhrady na knihovní jednotku monografie, vázaného periodika, videokazety, mikrofilmu. Stejnì lze propoèíst náklady na náhradu dalších médií. Aby bylo možno popisovanou metodu výpoètu pojištìní zevšeobecnit, bylo by tøeba provést další prùzkum v knihovnách s rùznou velikostí knihovních fondù. 22. CARR, Reg The Bodleian Library : Maintaining Excellence into the New Millennium [Bodleiana chce udržet výjimeènou kvalitu èinnosti i v novém tisíciletí] / Reg Carr In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, è. 2 (1999), s. 123-134. Lit., pøíl. „Bibliotheca Bodleiana“ Oxfordské univerzity je zde pøedstavena svou slavnou i pohnutou historií od 20. let 14. století pøes zlatou éru Sira Thomase Bodleye (1545-1613) po naši souèasnost. S vìdomím památkové hodnoty nejen fondù, ale i vnitøních prostor a architektury budov probíhá dlouholetá rekonstrukce a modernizace knihovny tak, aby vyhovovala požadavkùm statisícù uživatelù klasických tištìných i elektronických médií: rozsáhlá konverze katalogizaèních záznamù, vydání katalogù na CD-ROM, souborný elektronický katalog fondù všech knihoven Oxfordské univerzity, pøevod záznamù zvláštních fondù, hudebnin, map, vzácných tiskù aj. do elektronické podoby, digitalizace periodik. Informace o modernizaci fondù a ètenáøského provozu knihovny je podrobná, právì tak jako výklad nové organizaèní struktury, která pøedstavuje integrovaný systém knihovních služeb všech 22 knihoven Oxfordu (autor stati je jeho øeditelem). Pøiložena schémata dosavadní a nové organizaèní struktury, tabulka se základními statistickými daty a chronologický pøehled vývoje Bodleiany. 23. CYPKIN, D.O. Laboratorija kodikologièeskich issledovanij i nauèno-technièeskoj ekspertizy dokumentov otdela rukopisej RNB [Laboratoø kodikologického výzkumu a vìdeckotechnických expertiz dokumentù pøi oddìlení rukopisù Ruské národní knihovny] / D.O. Cypkin In: Inform. Bjul. Ross. Bibl. Assoc. - [Sankt-Peterburg]. - è. 12 (1998), s. 193-199.

120

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

V roce 1995, po dvouletém pøípravném období, zaèala pracovat v rámci oddìlení rukopisù Ruské národní knihovny v Petrohradu (RNB) laboratoø kodikologického výzkumu a vìdeckotechnických expertiz dokumentù. Její èinnost se rozvíjí ve dvou smìrech: provádìní kodikologického výzkumu a popisu rozsáhlých celkù rukopisù, vìdeckotechnická expertiza jednotlivých rukopisných kodexù, dokumentù i tištìných publikací z fondù RNB. V kodikologicky zamìøeném výzkumu jde o vypracování optimální technologie hromadného prùzkumu dokumentù s využitím nejnovìjších technologií (s cílem vytvoøit databázi kodikologických informací) a o vytvoøení jeho metodiky s využitím jak tradièních kodikologických, paleografických a filigranologických metod prùzkumu rukopisù, tak metod vypracovaných v kriminalistice, v restaurátorském výzkumu, archeologii, pøi expertizách umìleckých dìl atd. Autor uvádí nìkteré konkrétní smìry èinnosti uvedeného pracovištì: metodika komplexní analýzy støedovìkých vazeb s využitím optoelektronických prostøedkù, metodika komplexní analýzy rukopisù a inkoustù staroruských listin a knih 16. a 17. století s využitím metod spektrální analýzy a kriminologických metod, metodika popisu, analýzy a atribuce evropského ruèního papíru, metody optoelektronického srovnávání a rekonstrukce filigránù atd. Dùležitou èinností laboratoøe je vytváøení samotných nástrojù kodikologických analýz a programových prostøedkù, z nichž podrobnìji autor popisuje komplex nazvaný „Univerzální kodikologické pracovištì“ a programový balík „Manuscript“ (MANUSCRIPT dlja bibliotek, archivov i muzejev 1.0). 24. DALE, Peter W. CoBRA+ : a Review, with a Look to the Future [CoBRA+ : pøehled s výhledem do budoucna] / Peter W. Dale In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, è. 3 (1999), s. 161-166. Lit. 11. CoBRA a CoBRA+ byly spoleèné programy výzkumných projektù a pøedvýzkumù provedených v prùbìhu 90. let a smìøujících k odstranìní bariér ohrožujících výmìnu bibliografických záznamù mezi evropskými zemìmi. Jejich cílem bylo zpracování norem a dalších metod umožòujících vzájemnou výmìnu dat mezi rùznými lokálními formáty MARC. Národním knihovnám by se tím též umožnilo sdílení zdrojù na evropské úrovni prostøednictvím optimalizace používání poèítaèových sítí a dalších prostøedkù informaèní techniky a spoleèné zkoumání zpùsobù, jak se vyrovnat s rychlým rozvojem elektronických publikací. Struènì jsou charakterizovány dílèí projekty AUTHOR (vzájemná výmìna národních souborù jmenných autorit), NEDLIB (propojení evropských depozitních knihoven vèetnì zkoumání modelù depozitního systému pro elektronické publikace), BIBLINK (øešení vztahu mezi národními bibliografickými agenturami a elektronickými vydavateli a vytváøení autoritních bibliografických informací o elektronických publikacích). Finanèní zdroje Evropské unie, která programy CoBRA a CoBRA+ podporuje, byly vyèerpány poèátkem roku 1999, ale partnerské knihovny se dohodly, že tato iniciativa bude pokraèovat. Nová „CoBRA Task Force“ bude zkoumat další potenciální oblasti studia. Pokud nebude splòovat kritéria pro financování Evropskou unií, budou se hledat alternativní zdroje financování. Dosavadní výsledky projektù CoBRA a CoBRA+ jsou pozoruhodné, stejnì jako duch spolupráce mezi národními knihovnami, k jehož rozvoji pøispìly. 25. DEMPSEY, Lorcan - RUSSELL, Rosemary - MURRAY, Robin The Emergence of Distributed Library Services : A European Perspective [Vznik distribuovaných knihovních služeb z evropské perspektivy] / Lorcan Dempsey, Rosemary Russell, Robin Murray In: JASIS. - [New York]. - 0002-8231. - è. 10 (1998), s. 942-951. Lit., pozn. Èlánek poskytuje rámec k úvahám o distribuovaných službách knihoven a uvádí nìkteré evropské aktivity vyvíjené v tomto smìru v 90. letech a financované v rámci projektu Evropské unie Telematics Application Programme: SOCKER, SR-Target/PARAGON, EURILIA, ARCA (Access to Remote Catalogs), EUROPAGATE, Case Library (Znavigator), ONE (OPAC Network in Europe), UNIverse, CaseLibrary, DBV-OSI II. Velká pozornost je vìnována protokolu Z39.50. Zatím jsou služby limitovány stavem automatizace knihoven. Èinnosti nebo funkce byly automatizovány samostatnì, v systému stále existují nìkolikery hranice, pøes nìž data nemohou plynout (a napø. vyhledání dokumentu èasto vyžaduje použití nìkolika rešeršních systémù). Systémová integrace je zde jen díky lidskému úsilí. I když aplikace mohou být „na síti“, stále jsou propojeny pouze pøedbìžnì - stále zùstávají funkènì izolovanými ostrovy. Pøitom funkce by se mìly integrovat tak, aby umožòovaly automatizaci úplných procesù. Mìli bychom se dostat k nìjakému spoleènì øízenému rámci, který umožòuje výbìr, organizaci a provedení distribuovaných služeb s pøedvídatelnými postupy a s dosti vysokou úrovní „vzájemného propojení“, aby se redukovalo pøetìžování uživatelù i zamìstnancù nìkolikrát opakovanými odbornými èinnostmi pøed dosažením výsledku. Pøíklad smìru, jímž by se mìly služby vydat, poskytují iniciativy experimentálnì zavádìné ve Velké Británii. 26. DERGILEVA, Tat’jana Vladislavovna Informacionno-biblioteènaja sistema Rossijskoj akademii nauk : Istorija i sovremennost’ [Knihovní a informaèní systém Ruské akademie vìd : dìjiny a souèasnost] / Tat’jana Vladislavovna Dergileva In: Nauè. Techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - è. 7 (1999), s. 31-46. Lit. 14. Vývoj Ruské akademie vìd (RAN) je spojen se vznikem a rozvojem vùbec prvního centralizovaného systému knihoven na svìtì, a to již na poèátku 19. století. Dnes knihovní a informaèní systém RAN pøedstavují dva infor-

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

121

maèní ústavy (INION - Ústav pro vìdecké informace ze spoleèenských vìd a VINITI - Všeruský ústav vìdeckých a technických informací) a šest rozsáhlých, v rùzné míøe centralizovaných systémù èi sítí knihoven: celkem 350 knihoven s 63 miliony dokumentù, které se nacházejí po celém Rusku - od Petrohradu až po Dálný východ. Autorka struènì rekapituluje dìjiny RAN, pøedstavuje jednotlivé informaèní a knihovní sítì, jejich fondy, další ukazatele o èinnosti, úkoly, produkty. Pøedevším jde o petrohradskou (BAN) a moskevskou sí Knihovny Akademie vìd, sí knihovny pro pøírodní vìdy (BEN), již zmínìné ústavy INION a VINITI, sí vìdeckotechnické knihovny Sibiøského oddìlení Ruské akademie vìd (GPNTB SO RAN), sí Dálnìvýchodního a Uralského oddìlení (DVO RAN, UrO RAN). Autorka zdùrazòuje význam RAN pro vývoj ruské vìdy v minulosti, ale i v souèasnosti, kdy knihovny prokazují obdivuhodnou adaptabilitu ve svízelných finanèních podmínkách (rozpoèet na vìdu èinil v Rusku v roce 1998 pouhých 4,8 % oproti roku 1990). Pøínosem èlánku je také struèná definice pojmù jako systém - sí, èásteèná - úplná centralizace knihoven a zformulování obecných rysù a zvláštností, jimiž se knihovny RAN odlišují od knihoven jiných systémù. 27. ECSEDY, Judit Desa rokov výskumu dejín knihy v Maïarsku [Deset let výzkumu dìjin knihy v Maïarsku] / Judit Ecsedy In: Kniž. Inform. - [Martin]. - 1210-096X. - 31, è. 12 (1999), s. 463-468. Pøehled výzkumných a publikaèních aktivit vyvíjených v posledních deseti letech v maïarských knihovnách (vèetnì Státní Széchényiho knihovny, kde pracuje autorka) na poli dìjin maïarské knihy - s upozornìním na pøesahy a provázanost s dìjinami knihtisku a knihoven na Slovensku. Jde pøedevším o výzkum dìjin knihy; autorka podrobnì popisuje výstupy retrospektivní bibliografie hungarik, katalog rukopisù církevních knihoven v Maïarsku, katalogy starých tiskù 16. století (za prùkopnickou práci oznaèuje zveøejnìní záznamù 15 000 zahranièních tiskù 16. století v Széchényiho knihovnì). Další oblastí je publikování pramenù k dìjinám knihy a èetby, kde významnou aktivitu vyvíjí Univerzita Józsefa Attily v Segedínì. Mnohé její publikace se týkají i slovenských reálií - napø. monografie o knižní kultuøe v Levoèi, ve slovenských hornických mìstech, mezi seznamy knih jezuitských knihoven figuruje i Trnava a Bratislava atd. V oblasti dìjin knihtisku se v poslední dobì intenzivnì pracovalo na výzkumu použitých typù písma. Vyšly napø. dìjiny a rekonstrukce tiskárny v Oradei (1610-1622) a v Košicích (FischerFest - zde se podaøilo dokázat bardìjovský pùvod této jezuitské tiskárny). Knerovo Muzeum typografie v Gyomu, které již od roku 1982 publikuje vzorníky typù písma a typografických ozdob, vydalo napø. vzorník univerzitní tiskárny v Trnavì z roku 1773 - autorka tento vzorník oznaèuje za jeden z nejkrásnìjších tiskù 18. století. Pokraèuje vydávání faksimilií hungarik, mezi nimiž jsou též dokumenty bratislavského nebo trnavského pùvodu. Bylo zpracováno významné souborné dílo Dìjiny knižního obchodu v Uhersku, pìtijazyèný slovník z oblasti restaurování papíru atd. Autorka však pøipomíná i „bílá místa“ - oblasti, jimž se nevìnuje dostateèná pozornost nebo jejichž zpracování se zpomalilo èi pozastavilo z dùvodu nedostatku finanèních prostøedkù (maïarská retrospektivní bibliografie 1801-1860, souhrnné dìjiny knihtisku v Maïarsku, dìjiny knižní ilustrace, bibliofilie, exlibris, období osvícenství v knižním obchodì atd.). 28. FROHß, Waltraud - LEUTEMANN, Christian - WALTHER, Bärbel Sonderweg im Freistaat : Das Sächsische Kulturraumgesetz und die Bibliotheksförderung [Osobitá cesta ve Svobodném státì Sasko: saský zákon o kulturních územích a rozvoj knihoven] / Waltraud Frohß, Christian Leutemann, Bärbel Walther In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 51, è. 4 (1999), s. 228-229. Informace o obsahu a úèelu zákona pøijatého zemskou správou nìmecké spolkové zemì Sasko v lednu 1995 na dobu deseti let. V tradiènì vysoce kulturní zemi vytvoøil zákon osm venkovských a tøi mìstská kulturní území se speciálním programem rozvoje a financováním osmi oblastí kultury. Autoøi si všímají hlavnì postavení veøejných knihoven z hlediska tohoto zákona, problémù jejich øízení a financování ze strany obcí a rozdílù ve vývoji a modernizaci knihoven v rùzných kulturních územích. 29. GRAF, Angela Ist die Öffentliche Bibliothek noch zeitgemäß? : Überlegungen anlässlich eines Jubiläums [Je veøejná knihovna ještì aktuální? : úvahy nad jedním výroèím] / Angela Graf In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 51, è. 7-8 (1999), s. 489-491. Lit. 11. U pøíležitosti stého výroèí založení veøejných knihoven v mìstských ètvrtích Hamburku (Bücherhallen Hamburg) pøipomíná autorka okolnosti jejich vzniku a cíle, které tehdy sledovaly, tj. pøedevším pøiblížit knihu dìlnickým rodinám a chudým vrstvám. Èlánek má silný kritický tón v reakci na skuteènost, že sociálnìdemokratické vedení mìsta ubírá stále víc z rozpoètu na kulturu, pøedevším na veøejné knihovny, a to do té míry, že tøináct z nich, vèetnì té nejstarší a nìkolika v dìlnických ètvrtích, bylo pøed dvìma roky zavøeno. Autorka komentuje názory øeditelky hamburských veøejných knihoven a materiál k jejich rozvoji do roku 2020. Kritizuje pasáže týkající se øešení situace vzniklé nedostatkem finanèních prostøedkù a vyvozuje, že dojde k dalšímu prohlubování propasti mezi tìmi, kdo budou mít pøístup ke knize, k vìdìní, a tìmi, kterým bude využívání knihoven znemožnìno z dùvodu sociálního postavení.

122

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

30. GRIFFITHS, José-Marie Why a Web is not a Library [Proè není web knihovnou] / José-Marie Griffiths In: FID Rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, è. 1 (1999), s. 13-20. Lit. 17. Èlánek pojednává o informaèních zdrojích na internetu, pøesnìji na WWW, ve vztahu ke knihovnám a knihovníkùm. Web je široce dostupný, ale problém je, že není knihovnou. Pøedevším postrádá standardy a ovìøování, prakticky nemá katalog. Vyhledávací nástroje jsou èasto založeny víc na analýze frekvence slov než na obsahu informace. Klasická role knihovny (uchovávání a zpøístupòování) se bude pùsobením webu mìnit. Jedná se napø. o zpøístupòování dokumentù, které nejsou fyzicky uloženy v knihovnì, problematiku metadat, ochranu fondù vèetnì metadat a nástrojù k jejich zpøístupnìní, množství služeb týkajících se vyhledávání a navigace, vyøizování dotazù, školení apod. Obdobnì se mìní role knihovníka - z budovatele fondù na hledaèe informací, z katalogizátora na tvùrce metadat, z referenèního knihovníka na analyzátora informací. Ve 21. století bude každý potøebovat zbìhlost ve vyhledávání informací a nebude to výhradní úkol knihoven a vysokoškolákù. V závìru autorka cituje modelový scénáø pro pohled do budoucnosti vytvoøený Lawrencem Wilkinsonem. 31. HAYNES, David Electronic Publications : an Agenda for National Libraries and Publishers [Elektronické publikace : agenda pro národní knihovny a vydavatele] / David Haynes In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, è. 3 (1999), s. 167-179. Lit. 7, pøíl. Popisují se metodologie a výsledky dotazníkového prùzkumu evropských národních knihoven a vydavatelù elektronických publikací. Prùzkum mìl za cíl urèit nejdùležitìjší problémy týkající se archivování elektronických publikací. Cílem celého projektu bylo shodnout se v tom, jakým smìrem by se mìly ubírat další diskuse mezi národními knihovnami a vydavateli. Dotazníkovému prùzkumu pøedcházely konzultace se èleny Spoleèného výboru Federace evropských vydavatelù (Joint Committee of the Federation of European Publishers - FEP) a Konferencí øeditelù evropských národních knihoven (Conference of European National Librarians - CENL). Obì skupiny se shodly na následujících tøech hlavních okruzích problémù: autorské právo, podmínky dostupnosti (vèetnì zpùsobu plateb) a metadata. Bylo doporuèeno, aby se „podmínky dostupnosti“ staly prioritou pro budoucí diskusi. Zbývajícími dvìma okruhy se již zabývá Evropský parlament a normalizaèní orgány. V rámci „podmínek dostupnosti“ byly øešeny problémy týkající se toho, kdo by mìl mít pøístup k archivním elektronickým materiálùm, do jaké šíøe by mìly být dostupné a kolika uživatelùm souèasnì by mìl být umožnìn pøístup k nim. Zkoumaly se i další otázky, jako napø. problém importu dat. Bylo dosaženo shody v tom, že národní knihovny by mìly být hlavními depozitáøi elektronických publikací (ty by se podle názoru národních knihoven mìly získávat povinným výtiskem, podle názoru vydavatelù na základì licencí). Shody bylo dosaženo také v tom, že by též mìly být archivovány offline publikace jako CD-ROM a diskety. Naopak nebylo dosaženo shody v otázce webovských stránek. V pøíloze je uveden dotazník a soupis respondentù (20 vydavatelù elektronických publikací a 20 národních knihoven vèetnì Národní knihovny ÈR). 32. KURONEN, Timo - PEKKARINEN, Päivi Ranganathan revisited : a review article [Setkání s Ranganathanem, pøehlednì a s dodatkem] / Timo Kuronen, Päivi Pekkarinen In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, è. 1 (1999), s. 45-48. Lit. Dva finští autoøi pøipomínají dílo známého teoretika knihovnictví S. R. Ranganathana. Jeho „colon classification“ (dvojteèková klasifikace) založená na teorii fasetové analýzy podle nich pøišla pøíliš brzy a mùže se plnì uplatnit až nyní, v dobì elektroniky a umìlé inteligence. Struènì anotují analytickou práci o Ranganathanovi, kterou vydal M. P. Satija v roce 1992 (Ranganathan and the Method of Science, New Delhi : Aditya Prakashan) a v níž pøibližuje jeho dílo západnímu pojetí knihovnictví. Autoøi èlánku se soustøeïují na pìt zákonù knihovnictví, které Ranganathana proslavily, a charakterizují je z pohledu informaèní spoleènosti, obdobnì jako Satija ve zmínìné publikaci. Éra globálních informaèních sítí umožòuje každému ètenáøi vytvoøení vlastní virtuální knihovny a pøístup k informacím z celého svìta. Právo obèanù na svobodu projevu je dnes prakticky realizovatelné díky možnosti šíøení informací internetem. Takto autoøi vysvìtlují dva zákony, jimiž doplòují pìt zákonù Ranganathanových: „Každý ètenáø svou knihovnu“ a „Každý autor svùj pøíspìvek knihovnì“. 33. LAUG, Ute Maria Biblio 3 : Beispiel einer internationalen bibliothekarischen Kooperation im Rahmen der Staatlichen Oberrheinkonferenz [Biblio 3 : pøíklad mezinárodní knihovnické spolupráce v rámci Státní konference Horního Porýní] / Ute Maria Laug In: Bibl. Forsch. Prax. - [München]. - 0341-4183. - 22, è. 3 (1998), s. 332-336. Lit. 27. Èlánek informuje o vzniku, organizaci, úkolech, projektech a výhledech „Biblio 3“ - dohody o spolupráci knihoven a knihovnických institucí v hranièním regionu tøí zemí (Dreiländereck), tj. Francie, Švýcarska a nìmecké

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

123

spolkové zemì Bádensko-Württembersko. Dohoda vznikla v rámci pracovní skupiny pro kulturu politického grémia „Státní konference Horního Porýní“, které vzniklo v roce 1992 ze zástupcù zmínìných tøí zemí za úèelem spolupráce v øadì odvìtví. Jsou popsány tøi projekty, které zahájily èinnost Biblio 3. Prvním bylo vydání adresáøe knihoven daného regionu s informacemi o jejich službách a fondech. Druhý projekt - studium jazyka sousední zemì - byl koncipován jako široká spolupráce škol a knihoven, jeho realizace se však opožïuje vinou nìmeckých a francouzských školských orgánù a zkrácením finanèní dotace na resort vzdìlávání v nìmecké spolkové zemi. Tøetím projektem byly mezinárodní konference ke spoleèným otázkám knihovnictví. Jsou popsány pøípravy vzniku tzv. regiotéky - knihovny, která shromažïuje a zpøístupòuje všechny materiály daného regionu. První regiotéka byla otevøena v Lörrachu, pak další ve Freiburgu. Pøipravuje se projekt online regiotéky, která umožní pøístup k databázím institucí rùzných odvìtví v Horním Porýní. 34. LEISTNER, Steffi Bibliotheksneubau der Westsächsischen Hochschule Zwickau - zeitgemäße Architektur zwischen Ästhetik und Funktionalität [Novostavba knihovny Západosaské vysoké školy ve Zwickau - moderní architektura v souladu s estetikou a funkèností] / Steffi Leistner In: ABI-Technik. - [Frankfurt a. M.]. - 0720-6763. - 19, è. 3 (1999), s. 256-258, 260-261. Øeditelka knihovny Západosaské vysoké školy ve Zwickau popisuje novou budovu knihovny u pøíležitosti prvního výroèí jejího otevøení a udìlení ceny za vynikající architekturu stavby v centru mìsta. Zmiòuje se o výhodné poloze knihovny vzhledem k vysokoškolskému areálu i pøístupu veøejnosti, slovem i obrazem seznamuje s interiérem ètyøpatrové budovy, jejímž hlavním stavebním materiálem je sklo, dále s výpùjèním protokolem a nìkolika studovnami se 100 000 svazky ve volném výbìru. Popisuje, jak byl do støedu stavby zabudován vnitøní dvùr s živou zelení. Popis je doplnìn informací o technickém vybavení, vlivu barevnosti na estetické pùsobení prostøedí a na využívání knihovny. Pøipojeny jsou pùdorysy jednotlivých podlaží budovy. 35. LIANGZHI, Yu - DEMPSEY, Lorcan - ORMES, Sarah Community networking : development, potentials and implications for public libraries [Poèítaèová sí pro veøejnost : vývoj, možnosti a dùsledky pro veøejné knihovny] / Yu Liangzhi, Lorcan Dempsey, Sarah Ormes In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, è. 2 (1999), s. 71-83. Lit. V èlánku je popsán výzkum zamìøený na podstatu poèítaèových sítí urèených veøejnosti (komunitních sítí) a na to, jakým zpùsobem jsou budovány. Cílem bylo podat veøejným knihovnám i øídícím orgánùm pøehled o budoucích trendech v oblasti informaèních služeb veøejnosti. Výzkum mìl formu analýzy rozsáhlého souboru literatury (její pøehled je k èlánku pøiložen) z let 1992-1997 a webovských stránek urèených veøejnosti, které byly náhodnì vybrány z Community Online Forum (napø. Birmingham ASSIST, Croydon Online, Kington Connected Community, Liverpool City Council’s Web a další - jejich adresy jsou též uvedeny v pøíloze). V následující fázi výzkumu byly uskuteènìny rozhovory s øadou knihovníkù týkající se toho, jak oni sami chápou použití poèítaèových sítí v informaèních službách veøejných knihoven. Tyto rozhovory potvrdily v mnoha bodech pøedchozí prùzkum literatury, odhalily další relevantní literaturu nebo naopak vedly k pøehodnocení informací získaných z literatury. Diskutovanými tématy byly: pojetí poèítaèových sítí urèených veøejnosti; rozvoj tìchto sítí ve Spojených státech a ve Spojeném království; britské veøejné poèítaèové sítì využívající neinternetovských technik; sítì na WWW a intranetech ve Spojeném království; úloha veøejných sítí v komunikaci a vzdìlávání; veøejné sítì jako prostøedek podpory participace veøejnosti na rozhodování prostøednictvím elektronické pošty, diskusních skupin, hlasování online a širšího pøístupu k legislativì a k vládním informacím. Dochází se k závìru, že poèítaèové služby umožòují interakci sociálních skupin, které by spolu jinak nepøišly do styku, poskytují døíve nedostupné služby a mohly by též vést k novému zpùsobu dìlby práce v knihovnách (napø. pøi poskytování dokumentù). 36. MARSHALL, Vanessa The National Preservation Office : Raising Preservation Awareness in the UK Now - Planning for the Future of our Past [Národní úøad pro ochranu fondù : zvyšování povìdomí o významu ochrany fondù ve Spojeném království v souèasné dobì - plánování pro budoucnost naší minulosti] / Vanessa Marshall In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, è. 3 (1999), s. 191-201. Lit. 22. Národní úøad pro ochranu fondù (National Preservation Office - NPO) byl zøízen v Britské knihovnì v roce 1984. Má za úkol koordinovat národní strategii ochrany fondù, poskytovat informaèní služby, poøádat školení a kurzy a koordinovat a iniciovat výzkum v tomto oboru. Tyto cíle uskuteèòuje prostøednictvím programu semináøù, konferencí, školení i vydáváním odborného èasopisu. NPO spolupracuje nejen s knihovníky, ale i s archiváøi, konzervátory, odborníky na digitální konverzi dat a s vládními agenturami, aby zvýšil povìdomí veøejnosti o ochranì fondù, která je nezbytná pro zajištìní trvalé dostupnosti knihovních a archivních materiálù ve Spojeném království a

124

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

Irsku. V èele NPO stojí øídící výbor složený z hlavních sponzorù NPO. Jeho dalšími orgány jsou Preservations Administrator Panel, který zpracovává strategii ochrany fondù, dále Committee on Preservation Surrogates a Digital Archiving Working Group zabývající se digitální konverzí. Jsou zmínìny v souèasné dobì øešené významné výzkumné projekty zamìøené na problém vlhkosti budov a na ochranu digitalizovaných materiálù. Uveden plán NPO na léta 1999-2002. 37. Mežvedomstvennaja programma „Elektronnyje biblioteki Rossii“ [Meziresortní program „Elektronické knihovny Ruska“] In: Nauè. techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - è. 7 (1999), s. 3-15. Publikovaný text je dùvodovou zprávou k návrhu meziresortního programu „Elektronické knihovny Ruska“ (Elektronnyje biblioteki Rossii - EBR). Byl zpracován skupinou odborníkù z federálních ministerstev a úøadù v roce 1999 na základì zadání vlády Ruské federace a struènì tento program - jeho cíle, konkrétní úkoly a èasový harmonogram - pøedstavuje. Základní ustanovení obsahují zdùvodnìní vzrùstajícího významu informací pro vìdecký, technický a kulturní pokrok, zdùraznìna je teze o informacích jako o jednom z nejvýznamnìjších strategických zdrojù rozvoje státu. Systémy shromažïování, uchovávání a zpøístupòování informací se ve svìtì vyvinuly do úrovnì distribuovaných elektronických knihoven. Rusko již má s budováním tìchto knihoven zkušenosti, dosavadní výsledky však strádají nesystémovostí a absencí nìkterých pøístupù, zejména neøešením právních, organizaèních a technologických problémù, neefektivním využíváním a roztøíštìností finanèních zdrojù. Na tato bílá místa a pøedevším pak na vytváøení infrastruktury umožòující shromažïování, uchovávání a co nejširší a nejefektivnìjší využívání informaèních zdrojù se zamìøuje pøedložený program EBR. Mezi jeho cíle patøí také uchovávání originálních dokumentù, podpora ruských producentù informaèních zdrojù a technologií, podpora ruštiny ve svìtové komunikaci informací atd. Program je rozvržen do pìti let. Hlavními úèastníky jsou federální ministerstva vìdy (koordinátor), kultury, školství, Ruská akademie vìd, Rosarchiv, Rospatent, Státní výbor pro spoje, Státní výbor pro tisk a Ruský fond základního výzkumu. Èasem se pøedpokládá vstup dalších partnerù. 38. MOSCOSO, Purificacion - MALO DE MOLINA, Teresa And after automation, what? : Spanish libraries and the challenge of modernization [Automatizace, a co potom? : španìlské knihovny a problém modernizace] / Purificacion Moscoso, Teresa Malo de Molina In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, è. 2 (1999), s. 111-119. Pozn., lit. Autorky analyzují pøíèiny zaostávání španìlských knihoven za vyspìlými západními státy v zavádìní automatizovaných informaèních systémù: ekonomické a politické dùvody, nedostateèná kooperace a koordinace mezi knihovnami, nepøipravenost knihovníkù. Jako zaèátek pozitivních zmìn hodnotí dohodu skupiny univerzitních knihoven o vzájemné spolupráci a vytvoøení sítì státních veøejných knihoven s programem zpracování souborného katalogu 52 provinciálních knihoven. Modernizace Národní knihovny zùstává neøešena, což brzdí její vedoucí úlohu v systému knihoven. Problémem je pøejímání nìkterých postupù a systémù, které se uplatnily v západním knihovnictví v 70. letech, ale z dnešního hlediska nevyhovují. Druhá èást stati obsahuje pøehled, co je nutno zmìnit a uskuteènit v práci knihoven a postojích knihovníkù, aby se otevøela cesta k plné modernizaci španìlských knihoven. Je pøipojen bohatý soupis odborné literatury zahrnující øadu statí španìlských autorù. 39. PRIFTIS, Athanasios - OPPENHEIM, Charles Development of a National Information Policy in Greece [Vývoj národní informaèní politiky v Øecku] / Athanasios Priftis, Charles Oppenheim In: Inform. Development. - [London]. - 0266-6669. - 15, è. 1 (1999), s. 32-43. Lit. 30. Èlánek je uveden vysvìtlením pojmù a obecnou definicí informaèní politiky. Seznamuje s pøedpoklady pro vytvoøení informaèního systému v Øecku: ekonomickými, politickými, legislativními (vèetnì copyrightu), knihovnickými (vznik národní sítì vìdeckých knihoven v roce 1993). Informuje o èinnosti institucí, které by mìly mít hlavní roli v informaèní politice: Národního dokumentaèního centra a Národního knižního centra, které mj. vydává øeckou národní bibliografii v tištìné a elektronické podobì. Hlavní èást stati popisuje metodiku (vèetnì soupisu otázek a respondentù) a výsledky prùzkumu provedeného v létì 1998 formou interview s 23 vedoucími pracovníky pøíslušných institucí a orgánù. Zjišoval znalost problematiky národní informaèní politiky, názory na její význam, rozvoj a odpovìdné instituce. Odpovìdi jsou shrnuty do pøehledu o chaotickém stavu informaèní politiky chápané pouze jako vìc telekomunikací a informaèních technologií a brzdìné nekoordinovanou èinností velkého poètu více èi ménì kompetentních organizací. Je pøipomenuta pomoc rozvoji informaèní politiky v Øecku ze strany Spojených státù, Evropské unie a UNESCO, situace Øecka je srovnána s ostatními státy Evropské unie. V závìru je podrobný, vìcný pøehled úkolù, jejichž splnìní je podmínkou úspìšného vývoje øecké národní informaèní politiky.

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

125

40. PROHL, Peter Die Anfänge der Buchförderanlagen in Bibliotheksbauten des 19. und frühen 20. Jahrhunderts [První zaøízení pro dopravu knih v budovách knihoven v 19. století a zaèátkem 20. století] / Peter Prohl In: ABI-Technik. - [Frankfurt a. M.]. - 0720-6763. - 19, è. 3 (1999), s. 250, 252-255. Lit., pozn. Èlánek k historii technického zaøízení pro dopravu knih, objednávek a výpùjèních stvrzenek je uveden vysvìtlením rozdílu mezi knihovnou v pùvodním pojetí velké èítárny s volným pøístupem ke knihám a knihovnou se skladištním systémem, tj. bez volného pøístupu, která zároveò pøinesla rozdìlení budovy na trojí prostor: pro fondy, pro ètenáøe a pro zamìstnance. Poèínaje návrhem Leopolda della Santa, knihovníka ve Florencii, který je pokládán za teoretika skladištního systému veøejné knihovny, pøes dùmyslný, ale nikdy nerealizovaný návrh Léona de Laborde pro paøížskou Královskou knihovnu (nákladní výtahy v litinových sloupech) seznamuje autor názornì s pøepravními mechanismy svìtových knihoven, jako byla èi dosud je potrubní pošta, hlásná trouba (obojí mj. v Kongresové knihovnì v 90. letech našeho století), dálnopis (Královská knihovna ve Stockholmu koncem 70. let), ruènì øízené malé nákladní výtahy (Knihovna Britského muzea a paøížská Národní knihovna v polovinì 19. století, dále øada nìmeckých knihoven). Na pøelomu 19. a 20. století pøechází vìtšina knihoven k elektrickému zaøízení, napø. typu lanovky èi pásového pøepravníku. Závìrem autor ukazuje, jak pøepravní technika ovlivnila architektonické øešení knižních skladiš, zejména v souvislosti s novostavbami a rekonstrukcemi knihoven v 1. polovinì 20. století, a rovnìž uložení svazkù, napø. v regálech s kolejovým obslužným zaøízením. 41. SEAMAN, Scott - KRISMANN, Carol - HAMILTON, Fred An Internal Equity Evaluation System Based on Merit Measures [Systém ovìøování interní spravedlnosti založený na mìøení zásluh] / Scott Seaman, Carol Krismann, Fred Hamilton In: Coll. Res. Libr. - [Chicago]. - 0010-0870. - 60, è. 1 (1999), s. 79-89. Lit. 17. V èlánku je popisována statistická metoda výpoètu platové nespravedlnosti založená na míøe produktivity. Platová nespravedlnost (ve smyslu rùzného platu za stejnou práci) má èasto souvislost s rasou, tøídou, pohlavím, náboženskou pøíslušností nebo vìkem a v USA jsou snahy øešit ji zákonem. Existuje øada studií o tom, jak tuto nespravedlnost zjišovat, propoèítat a jaké atributy jí pøisoudit. Ve vysokoškolském prostøedí, resp. ve vysokoškolských knihovnách se o tomto problému hovoøí pøes dvacet let a jeho øešení naráží na otázku, jakými mìøítky hodnotit vìdeckou práci (zde je souvislost se zaèlenìním vysokoškolských knihovníkù do kategorie vìdeckopedagogických pracovníkù). Knihovna Coloradské univerzity v Boulderu zpracovala metodu výpoètu platové nespravedlnosti - její vývoj autoøi podrobnì popisují. Podstatou metody je mìøení zásluh, které spoèívá na tøech složkách: profesní dokumentaci (boduje knihovnickou praxi, úèast na výzkumu, publikaèní èinnost, používá se hodnocení supervizorù, profesní životopisy apod.), každoroèním hodnocení (vždy za poslední tøi roky, èímž se vyrovnávají šance pracovníkù s kratší praxí) a profesní zkušenosti. Výsledky se zpracovávají do tabulek, kde se porovnají se souèasným platem atd. Možná platová nespravedlnost se pak projeví jako individuální odchylka od pøedpokládaného smìru. 42. SMETHURST, Michael The Consortium of European Research Libraries (CERL) [Konsorcium evropských vìdeckých knihoven] / Michael Smethurst In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, è. 3 (1999), s. 149-160. Lit. 2. Sbírky tištìných knih ze staršího období knihtisku (1455-1830), tzv. prvotisky a staré tisky, uchovávané ve vìdeckých knihovnách v Evropì jsou dùležitou souèástí evropského kulturního dìdictví. Vìdci používající tyto sbírky pro vìdecké úèely se v minulosti setkávali s potížemi pøi zjišování místa uložení urèitých textù a výtiskù. Bylo to zejména kvùli omezením stávajících katalogù a odlišnostem v národních katalogizaèních pravidlech. Rozvoj výpoèetní techniky nyní umožòuje vytvoøení efektivnìjšího pøístupu k tìmto sbírkám prostøednictvím online katalogù, retrospektivní katalogizace a retrospektivních konverzních programù. Konsorcium evropských vìdeckých knihoven (CERL) bylo založeno poèátkem 90. let pøedevším proto, aby knihovnám umožnilo sdílet záznamy zpracované v rámci tìchto programù a budovat databáze s lokací knih z uvedeného období, které se nacházejí v Evropì. CERL si klade za cíl pøedložit vìdcùm efektivní a hodnovìrný nástroj umožòující snadný pøístup k hledaným titulùm vèetnì jejich lokace a také poskytovat záznamy knihovnám provádìjícím retrospektivní katalogizaci. Èlánek rekapituluje vývoj, obsah èinnosti, organizaèní strukturu i zpùsob financování CERL. V CERL je dnes zapojeno na 30 evropských vìdeckých knihoven (vèetnì Národní knihovny ÈR - pozn. red.), které spolupracují na budování databáze Hand Press Book (HPB). Jako výmìnný formát používají UNIMARC, jako katalogizaèní standard ISBD(A). Spolupracují s programy Evropské unie (CoBRA, EROMM). Základem databáze HPB se stalo 525 000 záznamù z Bayerische Staatsbibliothek, k dalším pøispìvatelùm patøí British Library (24 000 záznamù), Koninklijke Bibliotheek v Haagu (56 000 zázn.), Kongliga Biblioteket ve Stockholmu (50 000 zázn.) atd. V souèasné dobì je v databázi 750 000 záznamù a oèekává se, že bìhem následujících tøí let jejich poèet stoupne pøinejmenším na 2 miliony záznamù.

126

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

43. TARAPANOFF, Kira The knowledge society and the information professional : challenges and opportunities [Znalostní spoleènost a informaèní odborníci : problémy a možnosti] / Kira Tarapanoff In: FID Rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, è. 1 (1999), s. 28-36. Lit. Tématem èlánku je informaèní a znalostní spoleènost (information and knowledge society) a pøíprava informaèních pracovníkù na ni. Autorka se zabývá charakteristikami a definicemi informaèní spoleènosti, úkoly státu, spoleèenských institucí atd. v informaèní spoleènosti. Pro pøípravu informaèních pracovníkù je dùležité urèit jejich nové role na novém trhu. Tradièní úkoly knihovníkù (výbìr, popis, výklad, šíøení a uchovávání) nepøestanou existovat, ale dostanou nové formy. Je tøeba zkoumat, které prvky informaèní spoleènosti ovlivòují roli informaèních pracovníkù (pøedevším globalizace, nové technicko-ekonomické paradigma, komunikace, nové kulturní a sociální hodnoty a nový svìtový poøádek). Autorka v textu odkazuje na øadu publikací a akcí, které se touto problematikou zabývají - èasto v kontextu Brazílie, kde sama pùsobí, ale také napø. v rámci UNESCO (World Information Report 1997-1998) a FID (materiály 49. kongresu FID, 1998). 44. TUCK, John Performance and Measurement in Academic Research Libraries [Výkon a mìøení ve vysokoškolských knihovnách] / John Tuck In: LIBER Quart. - [München]. - 1435-5205. - 8, è. 4 (1998), s. 389-400. Lit. 12. Tématem èlánku je mìøení ve vysokoškolských knihovnách. Po úvodním shrnutí a zhodnocení dosavadní práce na tomto poli (opírajícím se o citáty z dalších prací) podává autor podrobnìjší zprávu o výzkumném projektu, jehož cílem bylo stanovit pøimìøené množství ukazatelù výkonnosti. Projekt byl realizován na Cranfield University s finanèní podporou Výzkumného a inovaèního centra (Research and Innovation Centre) Britské knihovny a pod dohledem nìkolika organizací, napø. Standing Conference of National and University Libraries (SCONUL) a Consortium of University and Research Libraries (CURL). Výzkum stanovil konkrétní ukazatele (napø. celkové výdaje knihovny na uživatele, procento, které z celkových výdajù tvoøí výdaje na zamìstnance, poèet výpùjèek na jednoho uživatele, procento meziknihovních výpùjèek z celkového poètu výpùjèek, poèet návštìvníkù v knihovnì v nìkterém z daných dní, èas zamìstnancù strávený výchovou uživatelù a informaèními službami týdnì v prùmìru na uživatele apod.) a kontextové informace k tìmto ukazatelùm (poèet /dílèích/ knihoven, prostor, velikost fondu, celkové výdaje, poèet studentù, procento postgraduálních studentù, procento dálkových studentù, poèet akademických a vìdeckých pracovníkù). Dále autor uvádí øadu doporuèení z oblasti služeb a spokojenosti uživatelù na základì zprávy skupiny pro ukazatele výkonu, která byla vytvoøena na základì Folletovy zprávy z roku 1993 (materiál nazvaný „The Effective Academic Library“). Ty doplòuje informacemi o výzkumech, které byly provedeny v knihovnách Oxfordské univerzity. 45. UMSTÄTTER, Walther Die Beziehung der Bibliothekswissenschaft zur Architektur [Vztah knihovnictví k architektuøe] / Walther Umstätter In: ABI-Technik. - [Frankfurt a.M.]. - 0720-6763. - 19, è. 3 (1999), s. 232, 234-236, 238, 241-242. Lit. 9. Fakty a daty bohatì vybavený èlánek se zabývá otázkou, jak se knihovny rùzných typù vyrovnávají se stále rychleji narùstajícím množstvím publikací. Jsou to pøestavby a novostavby pøedevším národních knihoven (Berlín, Frankfurt, Paøíž, Londýn) takového rozsahu a objemu investièních a provozních nákladù, že jsou nazývány „dinosaury architektury“. Klasická budova, jejímž centrem byl katalog s rozlehlým ètenáøským prostorem (Britské muzeum) ustupuje v polovinì našeho století výškovým budovám s boèními køídly skladiš a v nejmladší dobì zcela jinak èlenìnému prostoru tzv. digitální èi hybridní knihovny. Autor vìnuje nejvíce pozornosti tomuto modernímu a perspektivnímu typu knihovny, porovnává náklady na digitalizaci fondù a náklady na údržbu a provoz volného výbìru, knižních skladiš, pøípadnì kompaktního uložení svazkù v depozitních knihovnách. Dokládá pøednosti (úspora místa, financí, personálu) digitální knihovny nìkolika pøíklady moderních vysokoškolských knihoven èi tzv. multimediálních studijních center v USA a Anglii, mimo jiné srovnáním využití èítáren klasického typu a pracovních míst vybavených výpoèetní technikou. 46. VAUGHAN, Misha W. - SCHWARTZ, Nancy Jumpstarting the Information Design for a Community Network [Ostrý start: navrhování vhodných informací pro informaèní sí urèenou veøejnosti] / Misha W. Vaughan, Nancy Schwartz In: JASIS. - [New York]. - 0002-8231. - 50, è. 7 (1999), s. 588-597. Je paradoxní, že poèítaèové sítì a webovské stránky urèené pro informování veøejnosti („community networks“) jsou zpravidla navrhovány poèítaèovými odborníky, nikoli tìmi, komu jsou urèeny. Popisuje se proces budování webovských stránek sítì HoosierNet Inc. Dva výzkumní pracovníci stanovili po studiu pøíslušné literatury jako nejvhodnìjší metodu dotazníkový prùzkum cílové veøejnosti, která se mìla vyjádøit k tomu, jak by si pøedstavova-

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

127

la obsah webovské stránky. Tématy byly mj. umìní a zábava, obchod a finance, výchova a vzdìlávání, pracovní pøíležitosti, zdravotnictví, knihovny, poèasí, rekreace, sociální služby, turistika atd. Poèítaèoví odborníci, kteøí tvoøili webovskou stránku, tak získali pomìrnì pøesnou pøedstavu o požadavcích uživatelù na její obsah. Zvolená metoda je použitelná i pøi budování jiných poèítaèových sítí urèených veøejnosti, zvláštì v podmínkách, kdy jsou k dispozici pouze omezené finanèní zdroje. 47. VOGEL, Heidrun Neue Teilzeitarbeitsformen : Vor- und Nachteile für den Bibliotheksbetrieb [Nové formy práce na èásteèný úvazek : výhody a nevýhody pro provoz knihoven] / Heidrun Vogel In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 51, è. 4 (1999), s. 234-238. Lit. 22. Autorka vysvìtluje úvodem formy práce na èásteèný úvazek, jako je práce na dálku, rozdìlení pracovních dní na práci doma a na pracovišti, pohyblivá pracovní doba, polovièní úvazek pøi postupném pøechodu do dùchodu atd. Popisuje provedení a výsledky rozhovorù s 19 pracovníky rùzného postavení v lidových a vìdeckých knihovnách nìkolika nìmeckých spolkových zemí. Z tìchto rozhovorù jsou patrny pøednosti i zápory tohoto zpùsobu práce, preferované pøedevším ženami. K záporùm patøí snížení kontaktù mezi pracovníky a horší informovanost o dlouhodobých projektech a vývoji knihovny, zvýšení výdajù na provoz telekomunikací a poèítaèù, ztížení kontroly kvality práce a využívání pracovní doby. V nìkterých úsecích knihovních služeb jsou naopak pracovníci s èásteèným úvazkem vítáni; perspektivnì lze oèekávat zvyšování jejich podílu mezi zamìstnanci knihoven.

128

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3