Novinky zahranièní knihovnické literatury 73. BAR-ILAN, Judit The Web as an Information Source on Informetrics? : A Content Analysis [Web jako informaèní zdroj o informetrii? : obsahová analýza] / Judit Bar-Ilan In: JASIS : J. Amer. Soc. Inform. Sci. - [New York]. - 0002-8231. - 51, è. 5 (2000), s. 432-443. Lit. Zkoumá se web jako potenciální informaèní a bibliografický zdroj pro vìdce. Systematicky byly shromaïovány webovské stránky, v nich se objevil termín informetrie (informetrics nebo informetric). Reere byla provedena 7. 6. 1998, kdy byl pøísluný dotaz pøedloen esti nejvìtím prohlíeèùm, resp. prohledávaèùm na webu (Alta Vista, Excite, Hotbot, Infoseek, Lycos a Northern Light). Bylo tøeba spolehnout se na tyto internetovské nástroje, protoe pokrývají mnohem vìtí èást webu ne sluby, které webovské stránky nìjakým zpùsobem klasifikují napøíklad Netfirst, BUBL LINK 5:15 nebo Yahoo!. Prohledávaèe postupují na základì tzv. free-textového vyhledávání, take je moné, e existují i dalí webovské stránky zabývající se informetrií, v nich se ale hledaná slova explicitnì nevyskytují. Zmínìnou reerí bylo získáno 942 webovských stránek. Z toho v 807 byly zmínìné termíny pouity v adekvátním kontextu. Pøes 70 % stránek obsahovalo pouze nepøímé informace o tomto tématu ve formì hypertextových spojení a bibliografických odkazù bez anotací. Získané údaje byly utøídìny a byly z nich vybrány bibliografické odkazy. Obdobná data byla shromádìna z relevantních komerèních databází (Web of Science, LISA, ISA, INSPEC, OCLC First Search, ABI/INFORM, MathSci, Pascal a CARLs UNCOVER). Z bibliografických odkazù získaných z webovských stránek byly sestaveny seznamy nejproduktivnìjích autorù, nejcitovanìjích autorù, prací a zdrojù. Ve vìtinì pøípadù byly seznamy získané z webu bohatí ne z komerèních databází. Výsledky srovnání ukazují, e web má vynikající pøedpoklady slouit jako bibliografická databáze. 74. BAWDEN, David - ROBINSON, Lyn A distant mirror? : the internet and the printing press [Vzdálené zrcadlo? : internet a tiskaøský lis] / David Bawden, Lyn Robinson In: Aslib Proc. - [London]. - 0001-253X. - 52, è. 2 (2000), s. 51-57. Lit 19. Srovnává se inovace, jakou znamenal tiskaøský lis a tím knihtisk v Evropì v polovinì 15. století, s inovací související se zavedením internetu - vìtinou s odkazy na základní dvousvazkové dílo Elisabeth Eisenstein (Eisenstein, E.L. The printing press as an agent of change. Cambridge : Cambridge University Press, 1979. Eisenstein, E.L. The printing revolution in early modern Europe. Cambridge : Cambridge University Press, 1983). Knihtisk nahradil od 50. let 15. století v Evropì ruènì psané knihy a jeho zavedení znamenalo revoluèní zmìnu v kultuøe. Nebyl ale zcela novou formou informaèního produktu, stavìl na tom, co ji existovalo a rozvíjel to: typ písma, katalogizace a pouívání rejstøíkù, poznámky pod èarou, køíové odkazy, stránkování arabskými èíslicemi, pouívání obsahù, titulních stránek atd. Mnohé z toho bylo známo ji u rukopisù, ale teprve u knihtisku nalezlo plné uplatnìní. Vytváøení analogií mezi knihtiskem a internetem (pøièem není sporu o tom, e internet znamená revoluci v informaèní technice) závisí také na tom, zda si myslíme, e se jedná o nový zpùsob prezentace titìného slova, nebo zda na nìj budeme pohlíet jako na zcela nové komunikaèní médium. Krajním názorem pak je mylenka P. Gilstera: Pohlíím na internet jako na nástroj, který má stejný vliv jako vekerá technika dnes. Nabízí nové monosti, které musíme brát v úvahu v kontextu nemìnné lidské pøirozenosti. 75. BEGER, Gabriele Neue Urheberrechtsgebühr : Urheberrechtsvergütung für Kopienversand [Nové autorské poplatky : autorské odmìny za zaslané kopie] / Gabriele Beger In: nfd : Information - Wissenschaft und Praxis. - [Frankfurt a.M.]. - 1434-4653. - 51, è. 7 (2000), s. 428-430. Lit., pozn. Zmìny, ke kterým dolo v oblasti plateb autorských poplatkù (odmìn) za pøímo odeslané kopie autorských dìl v nìmeckých knihovnách v roce 2000, vycházejí z rozsudku Spolkového soudního dvora z února 1999 a opírají se mj. o ustanovení mezinárodního autorského práva (napø. Revidovaná úmluva bernská). Dalí projednávání této vìci se odehrávalo v rámci dohody uzavøené v kvìtnu 2000 mezi Komisí pro tantiémy Stálé konference Ministerstva kultury a Spoleèností na ochranu autorských práv ve slovesném a výtvarném umìní. Na základì výe uvedeného soudního rozhodnutí mají autoøi nárok na pøimìøenou odmìnu za zhotovení kopií svých dìl. Následné vyjednávání
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6
261
o výi tìchto plateb dospìlo k uzavøení smlouvy o autorských odmìnách za zhotovení a odeslání kopií na základì pøímé objednávky uivatelù. Podaøilo se dosáhnout urèité diferenciace plateb jak podle kategorií uivatelù (sníení pro áky, studenty a dalí obèany, kteøí se vzdìlávají), tak podle typù knihoven (veøejné knihovny, vysoké koly). Smlouva, která má platnost od 1. záøí 2000 do 31. prosince 2002, té stanovila povinnost veøejných knihoven hlásit poèet zhotovených a zaslaných kopií za kadé ètvrtletí a také termíny plateb. Významnou souèástí èlánku je výklad pøedmìtu smlouvy a jejího vymezení vèetnì uvedení konkrétních pøíkladù týkajících se veøejných knihoven a vysokých kol (jde o problém velkého mnoství zhotovovaných a prostøednictvím potovních zásilek, faxù a elektronické poty odesílaných pøímo objednaných kopií studentùm v distanèním studiu, externím profesorùm a spolupracovníkùm a také o formy ohlaovací povinnosti v pøípadì kopií zhotovovaných na pøímou objednávku uivatele). Text doplnìn adresami potøebných úøadù a dalích institucí. 76. Centr nauèno-medicinskoj informacii : Na puti k medunarodnomu sotrudnièestvu [Støedisko vìdeckých lékaøských informací : na cestì k mezinárodní spolupráci] In: Nauè. Techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - è. 5 (2000), s. 65-74. Sílící obecná tendence ke sblíení informaèních a knihovnických funkcí se projevuje i na oborové úrovni. V roce 1998 ruské zdravotnické knihovny z iniciativy Státní ústøední vìdecké zdravotnické knihovny pøijaly koncepci kooperace a integrace informaèních zdrojù zdravotnických knihoven a výstavby knihovnicko-informaèních støedisek. Popisuje se Støedisko vìdeckých zdravotnických informací (CNMI), které vzniklo v roce 1996 v Tomsku pøi vìdecké lékaøské knihovnì Sibiøské státní lékaøské univerzity, a to na základì dohody s knihovnami dalích zdravotnických zaøízení Tomska. Byl zpracován model informaèního prostøedí uivatelù-zdravotníkù, co bylo usnadnìno zkuenostmi z deset let trvajícího fungování sdruení Medicina na území mìsta. V jeho rámci spolupracují lékaøská univerzita, pìt vìdeckovýzkumných ústavù Tomského vìdeckého centra Sibiøského oddìlení Ruské akademie vìd, dva vìdeckovýzkumné ústavy Ministerstva zdravotnictví Ruské federace, zdravotnická a farmaceutická støední kola a zaøízení praktické medicíny. K vyjmenovaným zaøízením se pøipojila knihovna oblastní psychiatrické léèebny. Úèelem sdruení je ustavení a fungování CNMI jako koordinaèní struktury napomáhající lepí organizaci knihovních a informaèních slueb. Konkrétními smìry èinnosti jsou vytvoøení souborného elektronického katalogu fondù knihoven zdravotnických zaøízení Tomska, programu tréningových semináøù, výuka informaèní komunikace a organizace pøístupu ke zdrojùm, vytvoøení báze plných textù a vlastní webovské stránky, zpracování a realizace programu Vìdecký odkaz vìdcù v oblasti zdravotnictví. CNMI se stal organizátorem a garantem zapojení této regionální struktury do mezinárodních projektù zejména rusko-americké spolupráce. V èlánku je dále popsána struktura CNMI a prùbìh automatizace knihovny lékaøské univerzity. 77. EVANS, Terry D. - SMITH, Peter J. Flexible Delivery in Australia : origins and conceptualisations [Termín flexible delivery v Austrálii : pùvod a pojetí] / Terry D. Evans, Peter J. Smith In: FID rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, è. 2-3 (1999), s. 116-120. Lit. Tématem èlánku je distanèní vzdìlávání, resp. ta jeho èást èi forma, která se nazývá flexible delivery (èesky snad pruná výuka), a to z hlediska terminologického. V úvodu se autoøi snaí zmapovat uívání a definice termínù flexible learning/teaching a flexible delivery v rùzných typech vzdìlávání a v rùzných institucích australského vzdìlávacího systému. Dále je porovnávají se starím pojmem distanèního vzdìlávání ve dvou sektorech vzdìlávání - vyím a odborném. Rozdílný vývoj v tìchto oblastech zpùsobil odlinosti v definování pojmu flexible delivery - vdy jde o rozvolnìní vazby na èas a místo výuky. V odborném vzdìlávání je kladen dùraz na to, e klient reguluje obsah, posloupnost úsekù a délku trvání programu. Sektor vyího vzdìlávání zdùrazòuje, e univerzitou vytvoøené a øízené programy jsou dodávány studentùm, kteøí pak mohou studovat v èase a místì, které jim vyhovuje. 78. FÓRIOVÁ, Marta Katalógy slovenských historických kniníc vyvezených z územia Slovenska [Katalogy slovenských historických knihoven vyvezených z území Slovenska] / Marta Fóriová In: Kni. Inform. - [Martin]. - 1210-096X. - 32, è. 7-8 (2000), s. 248-257. Pøíspìvek je napsán na základì výzkumu archivního materiálu v Univerzitní knihovnì (Egyetemi Könyvtár) v Budapeti a popisuje výsledky studia katalogù historických knihoven vyvezených z území Slovenska ve druhé polovinì 18. století - jedná se o více ne 29 tisíc knih z pøevánì jezuitských knihoven, které se v letech 1782-83 staly souèástí knihovny právì zaloené Budínské univerzity. Konkrétnì lo o knihovny na území Bratislavy, Pezinku, Koic, Komárna, Preova, Leopoldova, Levoèe, Banské Bystrice, Roòavy, Spiského Podhradí, Banské tiavnice, iliny, Skalice, Trenèína, Turce, Trnavy, Liptovského Mikuláe a Èerveného Klátora. Autorka uvádí typovou, tematickou a jazykovou strukturu vyvezených fondù, postup, jakým byly po pøevozu do Budína zkatalogizovány, a popisuje samotné svazkové katalogy, zpùsob výbìru knih pro vývoz a etapy selekce. Co se týká jazykové struktury
262
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6
vybraných souborù, pøevládala samozøejmì latina; pro nás je zajímavé zastoupení knih v tzv. slovakizované èetinì (tiskárny v ilinì, Trenèínì a ve Skalici) a knih z èeských tiskáren. Autorka podtrhává dobrý stav, pøehlednost a èitelnost budínských katalogù. Zdùrazòuje naléhavost studia katalogù konkrétních historických knihoven (vèetnì soupisù vyvezených knih) vùbec, nebo jde o cenné údaje o dobové vzdìlanosti a ètenáøství, o ètenáøských preferencích atd., které doplòují a pomáhají vytváøet komplexní obraz o dìjinách kniní kultury kterékoli zemì. 79. GIANNASI, Maria Julia - BERBEL, Neusi Aparecida Navas Distance-Learning for Information Professionals via the Internet [Distanèní studium prostøednictvím internetu urèené informaèním pracovníkùm] / Maria Julia Giannasi, Neusi Aparecida Navas Berbel In: FID Rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, è. 2-3 (1999), s. 88-92. Lit. 14. Èlánek informuje o brazilském projektu, který se snail ukázat monosti rozvíjení rozumových schopností a kritického mylení v kurzech distanèního studia prostøednictvím internetu. V úvodu autorky rozebírají vliv, který má vytváøení informaèní spoleènosti na nìkterá povolání. Dále se soustøeïují na informaèní sektor (tj. neomezují se na knihovníky) a na roli celoivotního vzdìlávání. Poèítaèe a moderní komunikaèní prostøedky umoòují vytváøet novou dimenzi distanèního vzdìlávání. Nové technologie mohou pøekonat oddìlení studentù a uèitelù v èase a prostoru (napø. vyuití videokonferencí). Na distanèní vzdìlávání po internetu byl zamìøen projekt distanèního vzdìlávání v Brazílii. Autorky uvádìjí nìkteré metodologické i konkrétní závìry týkající se organizace studia, hodnocení atd., které z projektu vyplynuly. 80. GORÈAKOV, V.V. Infosfera - novaja sreda obrazovanija [Infosféra - nové prostøedí pro vzdìlávání] / V.V. Gorèakov In: Nauè. Techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - è. 4 (1999), s. 60-66. Rusko pøekonává na cestì ke znalostní spoleènosti specifické tìkosti, jejich koøeny sahají do sovìtského období, kdy byl pøísnì kontrolován pøístup ke komunikaèním a informaèním prostøedkùm. Pøetrvává nedùvìra administrativy k tìmto prostøedkùm jako ke kanálu moného úniku tajných nebo jen prostì uiteèných informací, je malá zkuenost v oblasti fungování svìtového informaèního trhu, finanèní tìkosti. V celém svìtì se pøitom znalosti a informace stávají strategickým zdrojem, informace je první potøebou trhu a konkurenceschopnosti. Rozíøení informaèních technologií má i dùleitý aspekt humanitní. Vstup do globální informaèní spoleènosti pøedpokládá cílevìdomé zvýení úrovnì informaèní kultury. Autor informaèní kulturu charakterizuje jako nový smìr, který vznikl v procesu formování infosféry (tu pak definuje jako souèást noosféry a jako nové univerzální intelektuální informaèní prostøedí, které je vytváøeno propojením globálních telekomunikaèních sítí a intelektuálních poèítaèových systémù). Jednou z cest zvýení informaèní kultury je podpora pøístupu ke znalostem prostøednictvím støedního a vysokého kolství. Tradièní struktura vzdìlávání je vak vstupem informaèní reality pozmìòována, ne-li ohroována (dostupnost alternativních struktur, oslabování tradièní úlohy univerzit jako shromaïovatele vìdomostí, levnìjí výuka v pøípadì mnohonásobného vyuití jednou vytvoøených elektronických výukových programù). Objevují se modely virtuálních vzdìlávacích zaøízení, lidé ji nemusí chodit za znalostmi - naopak znalosti pøicházejí za lidmi atd. Pøi stále rychlejím rozvoji vìdy vak zároveò roste dùleitost expertù, kteøí nedovolí lidstvem shromádìné znalosti zaplevelit pseudovìdeckým balastem - spoleènost tuto funkci spíe svìøí univerzitním odborníkùm ne poèítaèovým guru... 81. GOVER, Harvey - CASPERS, Jean Key Concepts in the Association of College and Research Libraries (ACRL) : guidelines for Distance Learning Library Services [Klíèové koncepce ve Sdruení vysokokolských a vìdeckých knihoven (ACRL) : smìrnice pro sluby knihoven dálkovému vzdìlávání] / Harvey Gover, Jean Caspers In: FID Rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, è. 2-3 (1999), s. 50-52. Èlánek informuje o nové smìrnici týkající se slueb vysokokolských a vìdeckých knihoven pro dálkové vzdìlávání, kterou zpracovala sekce pro distanèní vzdìlávání ACRL (ACRL - Association of College and Research Libraries - je souèástí American Library Association a sdruuje knihovny a knihovníky v USA i ve svìtì, kteøí slouí vysokým kolám; v jejím rámci pùsobí DLS - Distance Learning Section). Smìrnice pøebírá mnohé z døívìjí verze z roku 1990. Z nového je dùleité napø. pøizpùsobení se tomu, e roste poèet kol, které nemají vlastní areál, kampus. Jejich existenci reprezentuje poèítaèové centrum a zamìstnanci. Smìrnice novì øeí také sluby knihoven tìchto virtuálních kol napøíklad, jak poskytovat referenèní sluby bez toho, aby se student dostavil k pultu, bibliografické a informaèní sluby zaloené na vyuití poèítaèù, spolehlivý a bezpeèný pøístup do sítí vèetnì internetu, rychlé dodávání dokumentù, otevírací dobu apod.
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6
263
82. KITO, Junko Le Kansai-Kan : Un second bâtiment pour la Bibliothèque nationale de la Diète du Japon [Kansai-Kan : druhá budova pro Národní a parlamentní knihovnu Japonska] / Junko Kito In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, è. 6 (1999), s. 72-75. Národní a parlamentní knihovna Japonska zahájila v roce 1998 výstavbu nové budovy, která má být dokonèena v roce 2002. Její provizorní název je Kansai-Kan - staví se v Ósace ve vìdeckém a univerzitním mìsteèku Kansai. Bude tak vzdálena 500 km od vlastního sídla národní knihovny v Tokiu. Kansai-Kan má pomoci vyøeit nìkteré její problémy, pøedevím nedostatek skladovacích prostor, zavést nové druhy slueb v souladu s rozvojem informaèních technologií, organizovat spolupráci mezi knihovnami, rozvinout program výzkumu a vývoje, vzdìlávací program pro knihovníky a pracovníky informaèních slueb, být støediskem souborného katalogu veøejných knihoven, støediskem meziknihovních slueb a samozøejmì poskytovat sluby v aglomeraci, která je druhou nejvýznamnìjí urbanistickou a prùmyslovou zónou Japonska. V Kansai-Kan má být vytvoøeno také dokumentaèní støedisko o Asii. Rozhodnutí o výstavbì a pøípravné práce spadají do zaèátku 80. let. Architektonickou soutì vyhrál v roce 1996 nezávislý japonský architekt Fumio Toki, mj. autor nìkolika ji realizovaných knihoven (napø. ústøední 2 mìstské knihovny v Tokiu). Jeho návrh pøedpokládá v koneèné etapì budovu o celkové uitné ploe 165 000 m (kapacita skladi - 20 milionù svazkù). Autor èlánku dále podrobnìji popisuje koncepci nové knihovny v porovnání s aktuální podobou Národní a parlamentní knihovny Japonska. Zajímavé je rozdìlení fondù a úkolù tìchto dvou knihovnických center. Stávající knihovna v Tokiu se má v budoucnu soustøedit na svoji funkci parlamentní a vládní knihovny a na funkci referenèní knihovny pro nejirí veøejnost. Efektivní øízení knihovny jako celku sestávajícího ze dvou geograficky znaènì vzdálených souèástí pøedpokládá maximální elektronizaci (uivatel by nemìl pocítit fakt rozdìlení fondu na dvì èásti). V závìru èlánku je poznámka o zámìru národní knihovny otevøít v roce 2000 Mezinárodní knihovnu dìtské literatury, èím by poèet sídel knihovny jetì o jedno vzrostl. 83. KOLLÁROVÁ, Ivona Ako vytvori katalóg katalógov historických kniníc? [Jak vytvoøit katalog katalogù historických knihoven?] / Ivona Kollárová In: Kni. Inform. - [Martin]. - 1210-096X. - 32, è. 7-8 (2000), s. 245-248. Analytický a koncepèní pøíspìvek o tvorbì databází katalogù historických knihoven na Slovensku (struktura, metodika, údaje týkající se katalogù, knihoven, archivních pramenù atd.). Soupisy dochovaných dobových katalogù historických knihoven jsou dùleitou pomùckou pøi studiu kniní kultury, knihoven, spoleèenské funkce knihy, mj. té dùleitým zdrojem informací pro výzkum vývozù historických knihoven z území Slovenska. Pro tyto úèely není dostateèná pasportizace historických knihovních fondù, nebo ta je obvykle jen holým konstatováním souèasného stavu knihoven, resp. jejich dochovaných torz - bez informací o svozech, pøevozech, darech, nákupech, aukcích atd. První soupis katalogù vytvoøili ve Slovenské národní knihovnì pøed nìkolika desetiletími. Aktualizace takového soupisu a jeho konverze do elektronické podoby je potøebná. V souvislosti s koncipováním konkrétního postupu se pak vynoøuje øada otázek, na nì je tøeba odpovìdìt pøed samotným vytváøením metodiky: co bude cílem této databáze, bude-li moné èi úèelné smìøovat k metodické a systémové univerzálnosti, ke kooperaci na nadnárodní úrovni, k systémovému sjednocení s metodami a prostøedím, v nìm vznikají na Slovensku produkty retrospektivní bibliografie (ISBD(A), UNIMARC), je-li moné v pøípadì soupisu katalogù hovoøit o bibliografických údajích atd. Pùjde zøejmì o pragmatický pøístup k tvorbì metadat, pøièem je tøeba navrhnout, jaké údaje budou slouit pro popis katalogù, které z tìchto údajù mohou být selekèními a které by mìly být kompatibilní s národním systémem autorit atd. Autorka dále popisuje základní schéma metadat, které ji je vyuíváno v první fázi tvorby databáze, naznaèuje smìr, jakým je tøeba se ubírat v pøípadì softvéru a vyjadøuje se k problému personálního zabezpeèení úkolu. 84. KRAFT, Jürgen Ziehen an einem Strang : Bibliotheksförderung im Land Brandenburg [Táhnou za jeden provaz : rozvoj knihoven v Braniborsku] / Jürgen Kraft In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 51, è. 4 (1999), s. 224-226. Èlánek se zamìøuje na zásady øízení a financování sítì veøejných knihoven nìmecké spolkové zemì Braniborsko. Vìtí pozornost je vìnována zdrojùm a rozdìlování financí vzhledem k silnému kolísání objemu finanèních prostøedkù v prùbìhu 90. let. Do roku 1994 byly jetì k dispozici zdroje z kulturního programu pro infrastrukturu SRN, v roce 1995 pak napø. investice mohly být podporovány pouze z malého zbytkového obnosu, protoe zemský snìm zákonem o financování obcí pøevedl odpovídající prostøedky na okresy a zemì u nemohla poskytovat ádné finance pro podporu knihoven. Tato situace si vbrzku vyádala zmìnu politiky ve smyslu pøepracování seznamu pøíjemcù zemských financí (podpora nákupu fondù nyní smìøuje do velkých mìstských a regionálních knihoven, které mají doplòovací funkci, a do pojízdných knihoven) a zmìny priorit (byly-li do roku 1994 podporovány vedle doplòování fondù jetì výstavba, rekonstrukce a vybavení a v jednom období dokonce osobní a provozní náklady,
264
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6
od roku 1995 jsou do programu dotací zahrnuty jen fondy a automatizace knihoven, jejich napojení na internetovou sí, zøízení multimediálních uèeben, MVS, sdruování knihoven za úèelem tvorby elektronických databází atd.). I za obtínìjí finanèní situace je tak mono realizovat projekty rozvoje knihovních slueb. Zásluhu na tom má i tìsná spolupráce zemského ministerstva pro vìdu, výzkum a kulturu se zemskou správou veøejných knihoven. V závìru je uveden pøehled úkolù, které ministerstvo uloilo zemské správì veøejných knihoven, a ocenìní podpory ze strany zemské poboèky Nìmeckého svazu knihoven. 85. KÜBLER, Hans-Dieter Mann und Buch - ein Widerspruch? : Erkenntnisse aus der Leseforschung über ein weithin unbeachtetes Thema [Mu a kniha - jde to k sobì? : poznatky z prùzkumu èetby v málo sledované oblasti] / Hans-Dieter Kübler In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 51, è. 7-8 (1999), s. 468-475. Lit. 24. Pøednáka na konferenci Spolku evangelických knihoven Vestfálska v bøeznu 1999 podává v první èásti pøehled prùzkumù èetby obyvatelstva SRN, které byly provedeny v 90. letech. Dále analyzuje tøi hlavní, obsáhlejí prùzkumy týkající se rozdílù mezi mui a enami v intenzitì a charakteru èetby knih (zmínìna i jiná média). Podrobnì jsou porovnány závìry tìchto výzkumù, které se v mnoha ukazatelích lií. Vìtina vak zjiuje, e eny ètou víc, jinak, nìco jiného a z jiných dùvodù, a e v prùbìhu zhruba padesáti let celkovì klesá intenzita èetby a kniha ztrácí pro nìmeckého obèana pøitalivost, a to nikoli jen vlivem rozmachu a obliby jiných médií. Poslední tøetina stati analyzuje závislost vztahu ke knize a èetbì na výchovì a prostøedí v rodinì, na pøirozených rozdílech chování a zájmù chlapcù a dívek a v neposlední øadì na tom, jaké jsou postoje soudobé spoleènosti ke knize a literatuøe. 86. LANDONI, Monica - BELL, Steven Information retrieval techniques for evaluating search engines : a critical overview [Techniky vyhledávání informací pro hodnocení prohledávaèù : kritický pøehled] / Monica Landoni, Steven Bell In: Aslib Proc. - [London]. - 0001-253X. - 52, è. 3 (2000), s. 124-129. Lit. 15. Cílem autorù je pøispìt k urèité formì spolupráce mezi dvìma skupinami odborníkù: tìmi, kteøí se zabývají klasickými technikami vyhledávání informací, a tìmi, kteøí se zamìøují na prohledávání webovských stránek. Dnes ji nelze povaovat za adekvátní klasické techniky hodnocení zpùsobù vyhledávání informací. Uvádìjí se nìkteré alternativní pøístupy z posledních let jako odpovìï na tuto krizi. Zvlá chaotická je situace v hodnocení webovských prohledávaèù. Zde se autoøi pokouejí stanovit pokyny pro jejich hodnocení. Patøí k nim rozhodnutí, pro koho máme vyhledávat, co a proè; stanovení vybraných kritérií a strategie (která z kritérií a jaké jejich kombinace splní cíle informaèního prùzkumu); dalím krokem je analýza zvoleného prohledávaèe, provedení experimentu s pouitím pøedchozích krokù a analýza výsledkù. Dochází se k závìru, e spolupráce komunit pouívajících technik vyhledávání informací a webovských prohlíeèù bude v budoucnu nutná. Pøitom webovské komunitì by pomohly zkuenosti z interaktivního vyhledávání informací. Zároveò by mohla webovská komunita poskytnout uiteènou radu a pøíklady toho, jak se vypoøádat s nestandardními textovými sbírkami. Pøitom jsou si autoøi vìdomi toho, e sama tato spolupráce vechny problémy nevyøeí. 87. MUET, Florence Services et revues électroniques dans lenseignement supérieur : Synthèse de quelques enquètes récentes sur les usages [Elektronické sluby a èasopisy ve vysokém kolství : syntéza výsledkù nìkolika nedávných etøení o jejich vyuívání] / Florence Muet In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, è. 5 (1999), s. 18-23. Lit. 15. Porovnání výsledkù nìkolika studií zabývajících se souèasným stavem vyuívání elektronických slueb a zdrojù pøedevím ve vìdeckém a univerzitním prostøedí (se zamìøením na reálné uivatelské chování a na vyhodnocení pøíèin rùzného stupnì vyuití tìchto slueb a zdrojù). Studie byly provedeny v USA (Campus Computing Survey), ve Francii (ankety zadané Ministerstvem kolství), v Kanadì (studie provedené ve dvou velkých univerzitách), v Holandsku (anketa realizovaná na vzorku tisícovky studentù, vyuèujících a vìdcù), ve Velké Británii (závìry experimentálního projektu online pøístupu k vìdeckým èasopisùm SUPERJOURNAL); dalí údaje pro srovnání pocházejí ze starího projektu spoleènosti Elsevier nazvaného TULIP a provedeného v 9 velkých amerických univerzitách (The University Licensing Programme - jednalo se o elektronický pøístup k cca 80 vìdeckým èasopisùm). Výsledky srovnání jednotlivých studií jsou popsány v následujících okruzích: rostoucí vyuívání informaèních technologií a sítí, pøevaha vyuívání kolektivní infrastruktury (tj. poèítaèù a sítí pøístupných ve kolách, univerzitách a knihovnách), rozdíly ve vyuívání mezi vyuèujícími a studenty, masivní vyuívání elektronické poty (následované vzdálenými databázemi a teprve pak úèastí v diskusních fórech), slabí vyuívání internetu pro vyhledávání dokumentù (v internetu je stále preferována jeho funkce komunikaèní, z bibliografických zdrojù vedou online databáze, pak OPAC, minimální je vyuití plných textù; elektronické zdroje jsou povaovány za doplòkové k tradièním zdrojùm), rozdíly ve vyuití nových zdrojù a médií podle disciplín, oèekávání a informaèní chování uivatelù elektronických èasopisù. Analyzované studie se zabývají oblastí, která se permanentnì vyvíjí, u tak je vak zøejmé, e bude potøeba velkého úsilí, aby byl internet více vyuíván jako globální dokumentový
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6
265
zdroj, a e knihovny budou mít dùleitou úlohu pøi integraci tohoto dokumentového potenciálu do vzdìlávání a výzkumu. 88. NIJHOFF, Michiel Museum libraries : from hidden treasures to treasured information centres [Knihovny muzeí : od skrytých pokladù k cenným informaèním centrùm] / Michiel Nijhoff In: INSPEL : Int. J. Spec. Libr. - [Berlin]. - 0019-0217. - 33, è. 1 (1999), s. 29-34. Pøíspìvek pøednesený na odborném semináøi sekce knihoven umìní IFLA v srpnu 1998 podává pøehled o fondech, automatizovaných sítích a slubách nizozemských knihoven a muzeí specializovaných na historii umìní. Jsou jmenovány hlavní z nich, napø. nejvìtí vìdecká knihovna v daném oboru pøi Královské knihovnì v Haagu, rozsáhlá knihovna Øíského muzea umìní (The Rijksmuseum) v Amsterodamu a knihovna muzea Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu, kde autor pøíspìvku pracuje. Informace o této knihovnì jsou podrobnìjí, s dùrazem na unikátní zvlátní fond surrealismu, pøedevím knih a periodik z let 1920 a 1950, s pøehledem aktivit ve prospìch uivatelù a veøejnosti a perspektiv rozvoje (retrospektivní katalogizace fondù, irí zpøístupnìní studentùm a specialistùm). Struènì jsou popsány hlavní platformy, na nich se rozvíjí spolupráce knihoven v oblasti umìní: støedisko pro automatizaci knihoven PICA a OKBN (Overleg Kunsthistorische Bibliotheken Nederland - Spolek knihoven umìní). Autor upozoròuje také na mìnící se úlohu knihoven v muzeích umìní, které jsou konfrontovány se stále stoupajícím poètem uivatelù. Dùvodem tohoto rùstu je v Nizozemsku sniování rozpoètù vysokokolských knihoven na akvizici na jedné a rùst úèastníkù postgraduálního vzdìlávání na druhé stranì, a také extrémnì vysoká pracovní mobilita. 89. PARK, Soyeon Usability, User Preferences, Effectiveness, and User Behaviors When Searching Individual and Integrated FullText Databases : Implications for Digital Libraries [Pouitelnost samostatných a integrovaných plnotextových databází, uivatelské preference, efektivita a chování uivatelù : dùsledky pro digitální knihovny] / Soyeon Park In: JASIS : J. Amer. Soc. Inform. Sci. - [New York]. - 0002-8231. - 51, è. 5 (2000), s. 456-468. Lit. V typické digitální knihovnì si uivatelé vybírají správnou databázi z mnoha rùzných informaèních zdrojù a pracují vdy s jednou databází. Pak pøed nimi vyvstane problém, jak provedenou práci vyuít pøi práci s dalí databází, a nakonec - kdy vyuili vech databází, s nimi potøebovali pracovat - jak integrovat výsledky získané ze vech tìchto odliných databází. To je základní problém v prostøedí digitální knihovny: jak podporovat efektivní interakci uivatelù s heterogenními a distribuovanými informaèními zdroji. V popisované studii se porovnávala pouitelnost databází, uivatelské preference, efektivita, chování uivatelù pøi vyhledávání v systémech, které umoòují interakci s nìkolika databázemi prostøednictvím spoleèného rozhraní (common interface), jako by to byla jedna integrovaná interakce, a to v experimentu v prostøedí TREC (Text Retrieval Conference) a s vyuitím systému HERMES jako spoleèného rozhraní a systému HERA jako pøíkladu integrovaného rozhraní. Z 28 zkoumaných subjektù (dobrovolníkù) vìtí mnoství preferovalo spoleèné rozhraní pøed integrovaným, zejména proto, e mohli mít vìtí kontrolu pøi volbì databáze. Subjekty byly také spokojenìjí s výsledky získanými pøi práci se spoleèným rozhraním atd. Výsledky ukazují na to, e veobecnì pøijímaný pøedpoklad (týkající se vyhledávání informací) o tom, e integrovaná interakce pøedèí jiné interakce, musí být revidován; dále na to, e je dùleité umonit uivatelùm vìtí kontrolu pøi práci v distribuovaném prostøedí; pro úèely digitální knihovny je dùleité charakterizovat rùzné databáze (jde o podporu volby integrace uivatelem); na to, e nìkteøí uivatelé preferují monost kontroly a pøitom jsou stále pro to, aby výsledky byly spojeny dohromady. Zdùrazòuje se potøeba dalího výzkumu z toho dùvodu, e vìtina studií tohoto druhu se pøi zkoumání problému soustøedila na technickou stránku a na otázky výkonnosti, nikoli na problémy interakce. 90. PEROL-ISAACSON, Dominique - LAMY-FAURE, Catherine - SABATIER, Isabelle Entre tradition et innovation : Les pratiques des chercheurs en économie/gestion [Mezi tradicí a inovacemi : informaèní chování vìdcù zabývajících se ekonomií a øízením] / Dominique Perol-Isaacson, Catherine LamyFaure, Isabelle Sabatier In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, è. 5 (1999), s. 35-39. Autorky pøedstavují vìdeckou knihovnu paøíské univerzity Paris-Dauphine a pøedevím pak informaèní chování vìdeckých pracovníkù z oblasti ekonomie a øízení. Z analýzy kadodenní praxe vìdecké práce vyplývá: pøi vyhledávání primárních textù dávají vìdci pøednost tradièním papírovým zdrojùm, zvlátì se to týká okruhu základních èasopisù v oblasti výzkumu, kterou soustavnì sledují; vyuívání plných textù na elektronických nosièích je vnímáno jako rozíøení dokumentové nabídky knihovny; virtuální knihovna je chápána jako prodlouení tradièní knihovny; online vyhledávání má mezi vìdci vìtí popularitu ne vyuívání CD-ROM (ty jsou povaovány za produkty urèené spíe studentùm a navíc hùøe manipulovatelné). Autorky formulují dùvody, které problematizují vyuívání bibliografických databází, a ji jsou zpøístupòovány online nebo na CD-ROM: excerpovaná literatura je témìø výhradnì anglosaského pùvodu, retrospektiva není pøíli hluboká (vìdci zdùrazòují, e u mladých
266
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6
doktorandù, kteøí se orientují výhradnì na internet èi online databáze, se objevuje závaná neznalost vìdeckých publikací z 60. a 70. let) atd. Dotýkají se také problému dostupnosti edé literatury, sborníkù z kolokvií a numerických údajù (makroekonomické statistiky, burzovní a bankovní údaje, úèetní údaje podnikù - tato oblast je ji výhradnì doménou elektronických nosièù, pro univerzitní knihovny vak jejich zpøístupnìní pøedstavuje velkou finanèní zátì). Autorky rekapitulují funkce, které by vìdecká knihovna mìla rozvíjet na základì poznatkù získaných z podobných analýz: sledování vývoje technologií a produktù, nabídka online produktù k testování, vyhodnocování internetových sitù, programy øízení osobních bibliografií a digitalizovaných dokumentù - s cílem dodat kadému vìdci co nejrychleji informaci personalizovanou a pertinentní. Informaèní zdroje zmínìné v textu: Advances in, Research in, Journal of Economic Literature (resp. CD-ROM Econlit), ABI-Inform, Business Periodicals on Disc, ProQuest Direct, Dissertation Abstracts, DataStream. 91. PETERMANEC, Zdenka Avtorske pravice za knjinièno gradivo posebne vrste [Autorské právo a speciální knihovní dokumenty] / Zdenka Petermanec In: Knjinica. - [Ljubljana]. - 0023-2424. - 43, è. 1 (1999), s. 51-74. Lit. 15, pøíl. Èlánek pøibliuje snahu knihoven o dosaení vyváeného stavu mezi autorským právem Slovinska a mezinárodními doporuèeními (IFLA, EU), respektováním autorského práva na jedné stranì a naplòováním práva obèanù na informace na stranì druhé. Autorské právo se ve Slovinsku øídí zákonem o autorských a pøíbuzných právech, který zabezpeèuje práva autora k dílu i v pøípadì zhotovování rozmnoenin tìchto dìl v knihovnách. Knihovnám je napø. povoleno zhotovit pouze 3 kopie ji vydaného konkrétního autorského díla, rozmnoování autorských dìl pro osobní potøebu uivatele je omezeno (nesmí se okopírovat napø. celá kniha, pokud od jejího vydání neuplynula doba dvou let, z èasopisu je mono zhotovit kopii pouze jednoho èlánku, z monografií a souborných dìl je povoleno okopírovat pouze 5 % z celkového poètu stránek atd.). S cílem zjistit, jaká je praxe v pøípadì odborných prací, které jsou výsledkem studia, postgraduální a doktorandské pøípravy, byla fakultní knihovnou Univerzity v Mariboru provedena anketa ve slovinských vysokých kolách a univerzitách (lo navíc té o zjitìní, jaké jsou formy jejich akvizice, ukládání, dostupnost, vyuívání zájemci z øad studentù, kopírování atd.). Vìtina z 39 zúèastnìných vysokokolských knihoven v anketì deklaruje, e pracují s tìmito speciálními dokumenty a zpøístupòují je zájemcùm. Uvedeno srovnání se stavem ve vybraných univerzitách v SRN (Bayreuth) a Velké Británie (Oxford). Pøílohu èlánku tvoøí ukázka tiskopisu ádanky o zhotovení kopie dokumentù z knihovních fondù pro osobní potøebu uivatele. 92. SARKISSIAN, D.B. - NESTEROV, O.P. Russian state policy regarding information support for science, technology and education [Ruská státní politika v informaèním zajiování vìdy, techniky a vzdìlávání] / D.B. Sarkissian, O.P. Nesterov In: FID Rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, è. 1 (1999), s. 49-53. Dva vedoucí pracovníci Veruského ústavu vìdeckých a technických informací (VINITI) seznamují se zákony, které vyly v Rusku v oblasti VTI v uplynulých letech, zejména s usnesením z roku 1997 O zajiování státního systému VTI. O tomto systému, známém v Rusku pod zkratkou GSNTI (Gosudarstvennaja sistema nauènoj i technièeskoj informacii), jeho organizaci, slokách, úkolech a VINITI jako jeho vedoucí instituci je dána podrobná informace. Pøipomenuty problémy vytváøení informaèní infrastruktury v Rusku, napø. komunikace elektronickou potou, budování databází a zajitìní online pøístupu k národním a zahranièním databázím. V oblasti kolství a vzdìlávání jde hlavnì o zavádìní informaèních technologií, výcvik pedagogù v jejich vyuívání, rozíøení pøístupu k internetu a dobudování systému distanèního studia (existuje Federální program rozvoje jednotného systému distanèního vzdìlávání). Autoøi zdùrazòují snahu Ruska integrovat svoje informaèní a vzdìlávací systémy do mezinárodního informaèního prostøedí, spolupráci VINITI s èetnými zahranièními institucemi a pøínos informaèních projektù rozpracovaných v Rusku pro globální informaèní a telekomunikaèní systémy (program UNESCO-UNIDORussia: World Technological University, program DESCOP - Distance Education in a New Environment). 93. SMIRAGLIA, Richard P. - LEAZER, Gregory H. Derivative Bibliographic Relationships : The Work Relationship in a Global Bibliographic Database [Odvozené bibliografické vztahy : pracovní vztah v globální bibliografické databázi] / Richard P. Smiraglia, Gregory H. Leazer In: JASIS : J. Amer. Soc. Inform. Sci. - [New York]. - 0002-8231. - 50, è. 6 (1999), s. 493-504. Lit. Výzkum bibliografických vztahù veobecnì a odvozených (derivativních) bibliografických vztahù zvlá je stále ve fázi explanatorní. Pøispìt k rozvoji kontroly bibliografických prací pøedpokládá dùkladné pochopení jejich podstaty, k nìmu mùe vést konstituování tzv. bibliografických rodin. Tìmi se míní mnoina pøíbuzných bibliografických prací, které jsou nìjakým zpùsobem odvozeny od základního díla (progenitora). Uvádí se taxonomie derivativních vztahù podle Smiraglii (od soubìného vydání, dalích vydání, pøekladù, úprav a výtahù
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6
267
po zvukovou èi vizuální prezentaci). Smiragliova pozorování frekvence a rozsahu derivativního vztahu a bibliografických rodin jsou aplikována na globální bibliografickou databázi OCLC WorldCat (zkoumá se podíl prací, které jsou èleny bibliografických rodin, velikost kadé rodiny, bibliografické charakteristiky, které mohou být asociovány s existencí nebo rozsahem odvozených bibliografických vztahù, frekvence, s ní se objevuje kadý druh vztahu, a komplexita bibliografických rodin). Napøíklad jádro bibliografické populace amerických akademických a vìdeckých knihoven tvoøí práce (rodiny prací) podobného charakteru: 2/3 prací jsou v angliètinì, 1/2 pochází ze Spojených státù, 2/3 vznikly po roce 1960 atd. Zdá se také, e velikost bibliografické rodiny má vztah k její oblibì. Vìtina bibliografických rodin se konstituuje brzy po vydání progenitora atd. 94. STEVENSON, Iain The liveliest of corpses : trends and challenges for the future in the book publishing industry [Nejivìjí mrtvoly : Trendy a výzvy pro budoucnost kniního vydavatelského prùmyslu] / Iain Stevenson In: Aslib Proc. - [London]. - 0001-253X. - 52, è. 4 (2000), s. 133-137. Lit. 3. Uvádí se pøehled oèekávaných a skuteèných hrozeb kninímu vydavatelskému prùmyslu vyplývajících z elektronického uchovávání, správy a íøení informací. Veobecnì se pøipoutí, e nikdy v dìjinách nebyl vydavatelský prùmysl pod takovou hrozbou okamitého a úplného vyhubení jako nyní. Je pravda, e knihy byly ji døíve ohroovány filmem, rozhlasem, televizí a pøeily a e dokonce tato média pøispìla k rozvoji knih (televizní seriály vycházející kninì, scénáøe filmù a divadelních her apod.). Dnes umoòuje internet a jeho grafická sloka - webovské stránky - témìø neustálý pøístup k informacím. Je ale také pravda, e vydavatelský prùmysl je orientován obsahovì, nikoli technicky (jde o to, co se vydává, nikoli na jakých strojích). Vdy byl ponìkud izolován od technického rozvoje a jeho nejhorích dopadù tím, e se soustøedil na uchování kvality a na dùvìryhodnost informací, které poskytuje. Na druhou stranu musí v souèasné dobì èelit dalím významným hrozbám,jako jsou globalizace (budování nadnárodních vydavatelských korporací, které povede ke zhroucení tradièního územního dìlení sfér), ochrana duevního vlastnictví, technický vývoj (napø. tisk knihy na poèkání) a kniní distribuce a prodej (moderní knihkupectví napojená na internet a èasto slouící zároveò jako kavárna èi bar). Titìné slovo se jistì zmìní tváøí v tváø elektronice, ale spolehlivá pøedpovìï praví, e dìdicové Gutenberga a Caxtona se mohou tìit na jeho dalí tisíciletí. 95. TYGAR, J.D. - WHITTEN, Alma Why isnt the Internet secure yet? [Proè jetì není internet bezpeèný?] / J.D. Tygar, Alma Whitten In: Aslib Proc. - [London]. - 0001-253X. - 52, è. 3 (2000), s. 93-97. Lit. 1. Futurologové nám slibují, e internet bude brzy hlavním prostøedkem komunikace, øízení, zábavy, obchodu a vzdìlání. Lidé na celém svìtì budou spojeni v jedné, snadno pouitelné univerzální síti, která pøinese novou renesanci demokracie a velkého toku poznání. Tyto pøedpovìdi reflektují urèitý stupeò technického optimismu zlatý vìk internetu nastane teprve tehdy, a bude internet bezpeèný. Vìdci pracují na bezpeènosti sítì ji 30 let a vymysleli øadu nových úèinných metod: techniky kryptografie chránící informace, které jsou pøenáeny nebo uchovávány v nìjakém distribuovaném systému; techniky pro kontrolu pøístupu k síti, které umoòují vlastníkùm informací pøesnì urèit, kdo mùe mít k tìmto informacím pøístup; techniky umoòující elektronický obchod, které dovolují dritelùm práv k duevnímu vlastnictví poadovat poplatky za pøístup k informacím, jich jsou autory; techniky pro ochranu informaèního prostøedí umoòující bezpeèný pøenos kódù. Pøesto internet dosud bezpeèný není (a autoøi váhají kladnì odpovìdìt na otázku, zda za deset let bude bezpeènìjí ne dnes). Zásadní problém tkví v obtíné pouitelnosti bezpeènostních technik. Navíc se uivatelé informací musí nauèit být zodpovìdní za svoji vlastní bezpeènost na síti. Nejmocnìjí zbraní v arzenálu bezpeènostních pomùcek je kryptografie. Mùe zabezpeèit pøenos informací, ochranu smluv, soukromých dat i potvrdit integritu informací. Potí je ale v tom, e lidé nevìdí, jak ji pouívat. Bezpeènostní techniky musí být jednoduché a jasné a sem bude smìøovat i tlak veøejnosti. 96. WEHNERT, Karl-Ernst Herzstück des Juridicums : Neue Zweigbibliothek Rechtwissenschaft an der Martin-Luther-Universität HalleWittenberg [Srdce Juridica, nové budovy právnické fakulty : nová právnická knihovna Univerzity M. Luthera v Halle-Wittenbergu] / Karl-Ernst Wehnert In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 51, è. 5 (1999), s. 326-329. Øeditel knihovny, která je poboèkou Univerzitní a Zemské knihovny Saska-Anhaltska, seznamuje s výstavbou a øeením prostorù nové budovy právnické fakulty a její knihovny v Halle, v areálu zvaném Juridicum (výstavba probíhala v letech 1997-98). Provádí ètenáøe knihovnou od pøízemní vstupní haly, z ní vede iroká chodba (slouící zároveò jako výstavní prostor) k výpùjènímu protokolu, informaèní slubì a slubì dozoru, dále pøes jednotlivá terasovitì ustupující podlaí zavìená uvnitø sklenìného kvádru, na nich jsou situována pracovní místa uivatelù 2 2 a vìcnì roztøídìné kniní fondy ve volném výbìru. Uitná plocha knihovny pøedstavuje 2800 m , z toho 100 m 2 jsou skladitì a kanceláøe, 225 m zaujímá computerpool (má 60 pracovních stanic, co je v souèasné dobì asi
268
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6
2 nejvíc ze vech nìmeckých vysokých kol) a celých 2400 m ètenáøská plocha. Studující mají k dispozici 284 pracovních míst, 12 kabin pro doktorandy je ve zvlátním traktu. Kapacita volného výbìru je 174 000 sv. (t.è. rozmístìno 120 000 sv.), 42 000 sv. je ve skladu. Knihovna má atnu pro 360 návtìvníkù, zajímavým detailem je parlatorium. V závìru je shrnuto hodnocení novostavby - celkovì vyznívá kladnì, jsou vak zmínìny i nìkteré nedostatky (napø. problém hluku v pomìrnì velkém otevøeném prostoru). 97. ZACHAROV, Aleksandr Grigorjeviè - MEALKIN, Lev Dmitrijeviè - DUBROV, Aleksandr Petroviè Rol fundamentalnych bibliotek v informacionnom obespeèenii nauènych issledovanij [Úloha základních vìdeckých knihoven pøi informaèním zabezpeèení vìdeckého výzkumu] / Aleksandr Grigorjeviè Zacharov, Lev Dmitrijeviè Mealkin, Aleksandr Petroviè Dubrov In: Nauè. Techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - è. 11 (1999), s. 4-16. Informaèní exploze, kterou zaívá souèasná vìda, nutí k novému pohledu na funkce základních vìdeckých knihoven (fundamentalnaja biblioteka - oznaèení pro velké vìdecké knihovny v systému Ruské Akademie vìd - pozn. red.). Ty by mìly pøejít k aktivnìjím formám èinnosti a stát se analytickými a informaèními støedisky vìdy hodnotit informaèní zdroje, poskytovat vìdcùm velmi adresné sluby a optimalizovat akvizici. Autoøi pøedkládají program zvýení úlohy, tj. rozíøení funkcí základních knihoven v informaèním zabezpeèení vìdeckého výzkumu. Ústøedním èlánkem programu je nová technologie hodnocení informativnosti (úplnosti, významu a aktuálnosti) souboru zdrojù a vyuití podobného hodnocení pro optimalizaci akvizice. Ve své práci pouívají mj. metody z oblasti aplikované statistiky. Zdùrazòují dùleitost zapojení uivatelù, zejména kolektivních. Pøedloená technologie otevírá té nové monosti pøi studiu reálné dynamiky rozvoje jednotlivých vìdeckých smìrù. Odliuje se od mìøení informativnosti provádìného v americkém ISI (Institute for Scientific Information), nebo její prioritou jsou vìdomosti odborníka, nikoli formální konstrukce vycházející z citací. Dále jsou popsány zkoumané základní pojmy a okruhy problémù: inovace ve vìdì a její odraz v informaèních zdrojích, nové funkce knihoven (knihovna jako støedisko aktivnì vyhledávající nové údaje o vyuití informace ve vìdeckém procesu, práce na systemizaci rozvíjejících se vìdeckých smìrù jako souèást hodnocení informativnosti vìdeckých publikací). Pøi systémové analýze úlohy a èinnosti základních knihoven autoøi sledují: rùzné druhy informaèních zdrojù (podán jejich výèet), uivatele informací (zdùraznìna vìdecká pasportizace kolektivních uivatelù, soupisy zkoumaných témat), ukazatele, na jejich základì je formulováno hodnocení kvality a vyuití informací, bibliometrické charakteristiky informaèních zdrojù, ukazatele èinnosti knihovny (jak kvantitativní - absolutní, tak ukazatele vztaené ke konkrétnímu vìdeckému smìru), zásady optimální akvizice. 98. DANOVA, Tamara Anatoljevna Problematika nauènych issledovanij v oblasti formirovanija fondov bibliotek : nekotoryje akcenty [Problematika vìdeckého výzkumu v oblasti budování fondù knihoven : nìkteré akcenty] / Tamara Anatoljevna danova In: Nauè. Techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - è. 6 (1999), s. 3-14. Lit. 33. Autorka si klade za cíl popsat specifické zvlátnosti budování knihovních fondù, které jsou charakteristické pro souèasné období, a nìkteré pøístupy, které se objevují ve vìdeckém zkoumání knihovních fondù a jejich budování zvlátì z hlediska organizace informaèního zajitìní vìdcù a specialistù. Zdá se, e velmi brzy bude pro charakteristiku knihovny rozhodující nikoli objem fondù, ale zpùsob, jakým zprostøedkovává pøístup k informacím, kvalita vlastních lokálních databází a jejich operativnost, úplnost a pøesnost zodpovídání dotazù, celková kvalita informaèních slueb. Pøesto funkce budování a ochrany fondù jako základny rozvoje vìdy, ekonomiky, vzdìlání a kultury zùstává. V knihovní vìdì se objevuje nový termín - øízení kvality budování fondù a analyzují se vnìjí a vnitøní faktory ovlivòující tvorbu fondù. Vznikla potøeba vytvoøit nový organizaènì technologický model budování fondù, pøehodnotit tradièní operace a jejich posloupnost v souvislosti s automatizací, stanovit kritéria pro hodnocení publikací a vìdecko-informaèní zázemí procesu budování fondù, zabývat se otázkou vìdeckého øízení fondù, vytváøením strategických modelù jejich rozvoje a adaptaèními mechanismy. Novì je tøeba interpretovat stará témata: knihovní jádro, jednotný fond knihovního systému a jeho ústøední knihovny, kritéria výbìru dokumentù, informaèní základna pro pøijímání rozhodnutí na úrovni øízení procesu budování fondù atd. Dále je podán pøehled základních smìrù výzkumu budování fondù v 90. letech v Rusku s pøíklady øeení nìkterých konkrétních problémù pøedevím ve velkých vìdeckých knihovnách. Popsány základní tendence a zmìny, které je dle autorky mono oznaèit za obecné: zvýená potøeba systému informací a analýz týkajících se kniního trhu, zmìny organizaèních struktur na daném úseku v knihovnách, chybìjící analýzy funkèních specifik, odborných pøedpokladù a potøeb odborné pøípravy akvizitérù.
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6
269