Novinky zahranièní knihovnické literatury

Novinky zahranièní knihovnické literatury

24.

ARTHUR, Gwen The „Graying“ of Librarianship : Implications for Academic Library Managers [Knihovnictví „šediví“ : Doporuèení pro vedení vysokoškolských knihoven] / Gwen Arthur In: J. Acad. Librarianship. - [Greenvich]. - 0099-1333. - 24, è. 4 (1998), s. 323-327. Lit. 48. Obecné úvahy o stárnutí pracovních sil a jejich konkrétních projevech ve vysokoškolském knihovnictví, opøené o prùzkumy trendù ve vývoji pracovních sil v USA. Autorka shrnuje a hodnotí typické názory na pracovní schopnosti starších pracovníkù a posuzuje jejich možnosti, nevýhody i pøínos pøi jejich zaøazení na místa knihovníkù v technických a referenèních službách. Aplikuje na tento problém poznatky z psychologie uèení dospìlých, zmiòuje se o vztahu mladých manažerù a starších podøízených (pøedevším v oblasti hodnocení práce) i o vìkové diskriminaci a zákonných opatøeních proti ní. Èlánek je urèen pøedevším vedoucím pracovníkùm.

25.

BAIER, Hans Eine Stadt als Brücke zum Nachbarn : Bibliotheken in Frankfurt an der Oder [Mìsto jako most k sousedùm : Knihovny ve Franfurtu nad Odrou] / Hans Baier In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 50, è. 9 (1998), s. 578-580. Autor informuje o knihovnách ve Frankfurtu nad Odrou a rozvíjení tradièních kontaktù se sousedním Polskem. Ve Frankfurtu byla poèátkem 90. let obnovena univerzita a v roce 1996 zpøístupnìna její univerzitní knihovna. Autor informuje o projektu „Collegium Polonicum“ pøipraveném spoleènì s poznaòskou univerzitou Adama Mickiewicze (mj. jde o možnost polských studentù studovat ve Frankfuru nad Odrou). Univerzitní knihovna, která plní rovnìž funkci evropského informaèního centra pro východní a støední Evropu (Europa-Universität Viadrina) a úkoly všeobecné vìdecké knihovny, je popsána z hlediska rozsahu a zamìøení fondù, prostorového zajištìní a automatizovaného systému zpøístupnìní sbírek. Další popisovanou institucí je Mìstská a regionální knihovna, která je hlavní veøejnou knihovnou ve východním Brandenbursku. Autor seznamuje s výsledky její práce pro veøejnost, mj. s aktivitou klubu „Knižní mosty“ („Bücherbrücken“), sdružujícího školáky z nìmeckého a polského pohranièního mìsta. Z dalších knihoven jsou vzpomenuty ètyøi odborné knihovny s menším rozsahem specializovaných fondù.

26.

BUNZEL, Jürgen The Digital Library Program of the Deutsche Forschungsgemeinschaft [Program „Digitální knihovna“ Nìmecké spoleènosti pro výzkum] / Jürgen Bunzel In: ABI-Technik. - [Wiesbaden]. - 0720-6763. - 18, è. 2 (1998), s. 132-137. Program distribuované digitální vìdecké knihovny, který pøipravila Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG, Nìmecká spoleènost pro výzkum). Tato instituce pokrývá rùzná odvìtví vìdy a problematika elektronických knihoven jako prùøezová je dùležitým zamìøením její èinnosti. Pod názvem „Distribuovaná digitální knihovna DFG“ jsou spojeny tøi konkrétní projekty: Modernizace a racionalizace ve vìdeckých knihovnách, Elektronické publikování, Retrospektivní digitalizace. Prioritami jsou digitální konverze knihovních jednotek (holdings), nový pohled na roli speciálních sbírek v digitální éøe a vliv multimédií na univerzitní výuku a vìdecké publikování. Na pøíkladu projektu DBV/OSI (anglický rozpis zkratky je „German Network-Interconnection of Library- and Online-Information Systems“) autor demonstruje organizaci efektivní spolupráce mezi rùznými institucemi. V závìru vyvozuje nìkolik obecných modelù integrovaných vìdeckých informaèních systémù.

27.

FÉLIZAT, Pascale - MARTY, Marcel Les multimédias dans les bibliothques [Multimédia v knihovnách] / Pascale Félizat, Marcel Marty In: Bul. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 43, è. 3 (1998), s. 79-80. Zpráva o prùbìhu semináøe organizovaného francouzskou Vysokou školou informaèních vìd a knihoven (ENSSIB, Lyon) a zamìøeného na multimediální dokumenty v knihovnách. Hlavní pøíspìvky se zabývaly následujícími otázkami: místo multimédií v dìjinách knihy, souèasná etapa charakteristická nástupem elektronických nosièù a

94

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 2

spojováním textu, zvuku a statického i pohyblivého obrazu, dùsledky v podobì zmìny role uživatele a producenta; situace na trhu a brzdy rozvoje multimédií (uživatel je stále „èlovìkem papíru“, ceny „ètecích“ zaøízení jsou diskriminující pro vìtšinu domácností, nakladatelé se zatím obávají produkovat elektronické dokumenty ve vyšších nákladech s ohledem na nejistou rentabilitu), hrozba v podobì postupující koncentrace autorských práv na reprodukování klasických obrazových dokumentù i videodokumentù do rukou omezeného poètu nadnárodních spoleèností (Microsoft, Warner); vývoj fondù elektronických dokumentù v knihovnách (od referenèních bibliografických databází na CD-ROM pøes první plnotextové elektronické dokumenty - pøedevším encyklopedie a periodika - k boomu plnotextových produktù s právními a oficiálními dokumenty); multimédia jako povinná depozita (ve Francii od roku 1992). Jsou nastínìny otázky, které staví rozvoj multimédií pøed knihovny, zejména veøejné: jak se vypoøádat se samotným obsahem dokumentù, jak je zpøístupòovat, jak pøipravit uživatele a zejména zajistit nezbytné permanentní vzdìlávání knihovníkù (pøedpokládá se další zkomplikování situace vlivem internetu a šíøícího se online zpøístupòování dokumentù samotnými producenty). 28.

GRAHAM, Peter S. New Roles for Special Collection on the Network [Nová role, již nabývají speciální fondy na síti] / Peter S. Graham In: Coll. Res. Libr. - [Chicago]. - 0010-0870. - 59, è. 3 (1998), s. 232-239. Pozn. Úvahy o promìnách povahy a funkce fondù speciálních dokumentù v dùsledku jejich digitalizace a umístìní na síti. V úvodu autor vysvìtluje, že na síti neexistují speciální fondy jako takové, ale jsou tam reprezentovány. Dále porovnává hodnotu reálnì existující knihy s elektronickými dokumenty. Kniha kromì informace v podobì vlastních textù nese informaci o své historii a pùsobí esteticky. Elektronické dokumenty nejsou ve skuteènosti speciální a vzácné, není rozdíl mezi originálem a kopií, zùstávají však otázky jejich ochrany (ochrana nosièe, prevence následkù zmìn v technologiích a intelektuální ochrana). Oddìlení speciálních fondù by mohla hrát významnou úlohu pøi digitalizaci, pøi sluèování speciálních a „obyèejných“ elektronických fondù.

29.

HAAVISTO, Tuula People are on libraries’ side : The Finnish Library Association (FLA) : Strategies for the information society [Lidé jsou na stranì knihoven : Strategie Finského sdružení knihoven (FLA) v informaèní spoleènosti] / Tuula Haavisto In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 50, è. 10-11 (1998), s. 645-647. Generální tajemnice Finského sdružení knihoven (FLA) píše o zásadách práce této organizace: prosazování úlohy knihoven v informaèní spoleènosti, otevøená diskuse s knihovníky o odborných problémech, zapojení politických èinitelù do èinnosti sdružení a do øešení knihovnických otázek. Zmiòuje se o zprávì „Úloha knihoven v moderní spoleènosti“, kterou vypracovala M. Ryynänenová, èlenka Evropského parlamentu a bývalá prezidentka FLA. Dokumentuje vztah finských obèanù ke knihovnám na pøíkladu reakce veøejnosti na návrh ministra financí zavést výpùjèní poplatky. Uvádí pøíklady aktivního využívání internetu k propagaci knihovních služeb a k šíøení informací a znalostí (program koopearce knihoven „Dùm znalostí“). Pøipomíná iniciativu FLA v mezinárodní spolupráci (aktivity v IFLA a EBLIDA - copyright, CECUP), iniciativu zamìøenou na spolupráci knihoven pobaltských zemí. Závìrem podává pøehled údajù o struktuøe, èlenstvu a hlavních úkolech FLA.

30.

HÄGGSTRÖM, Britt Marie Sweden - Library networking for sustained co-operation for the future [Švédsko - Knihovní sí pro trvalou spolupráci v budoucnosti] / Britt Marie Häggström In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 50, è. 10-11 (1998), s. 641-645. V èlánku je podán pøehled knihovních služeb ve Švédsku zajišovaných veøejnými obecními a okresními, univerzitními a školními knihovnami s poznámkou, jak tyto služby ovlivòuje souèasný nedostatek finanèních prostøedkù, automatizace knihovnických prací a zavádìní informaèních technologií do služeb ètenáøùm. Vìtší pozornost je vìnována naléhavým problémùm souèasnosti, které souvisejí se zmìnami v organizaci územní správy a s vládním programem celoživotního vzdìlávání jako reakcí na sociální problémy. Èást èlánku informuje o švédském profesním a odborovém svazu pro dokumentaci, informace a kulturu (DIK-förbundet), jeho hlavních úkolech (sociální postavení, profesionální výchova, pracovní podmínky, platy) a podílu na rozvoji mezinárodní knihovnické spolupráce (zapojení do IFLA, EBLIDA apod.).

31.

MARK, Niels Academic and Special Libraries - recent development and trends [Vysokoškolské a odborné knihovny - poslední vývoj a trendy] / Niels Mark In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 49, Sonderh. Bibliothekskongreß (1997), s. 70-71. Pøíspìvek ze 63. konference IFLA pøináší informace o typech knihoven a jejich øízení v Dánsku a blíže se zabývá knihovnami vìdeckými, které se dále èlení na knihovny vysokoškolské (pozn.: rozlišují se akademické - academic

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 2

95

a univerzitní - university) a odborné. Jedná se o knihovny rùzných typù a velikostí, nìkteré plní i úkoly veøejné knihovny, jiné vykonávají národní knihovnické funkce. Dánské vìdecké knihovny jsou technologicky dobøe vybaveny, vìnují pozornost programùm organizaèního i personálního rozvoje, modernizují svoje budovy. Autor charakterizuje projekt Dánská elektronická vìdecká knihovna a spoleèný program tøí ministerstev týkající se rozvoje informaèních technologií ve vìdeckých knihovnách. 32.

NIELSEN, Gyda Skat Dyslexia, an invisible handicap - a chalenge for the libraries [Dyslexie - neviditelný handicap a výzva pro knihovny] / Gyda Skat Nielsen In: Scand. publ. Libr. Quart. - [Oslo]. - 0036-5602. - 31, è. 3 (1998), s. 7-10. Evropské sdružení pro dyslexii (European Dyslexia Association - EDA) odhaduje, že 8 % obyvatel Evropy je postiženo sníženou schopností èíst v dùsledku lehké mozkové dysfunkce. V Dánsku se v poslední dobì vìnuje více pozornosti potøebám dyslektikù. Na pøíkladu veøejné knihovny v SIller I d, menším mìstì severnì od Kodanì, je vidìt, že lze vyjít vstøíc dospìlým i dìtským dyslektikùm tak, aby byli èastými a samostatnými uživateli knihovních služeb. Jde jak o akvizici materiálù, které si mohou vypùjèit (mluvící knihy, noviny a èasopisy, knihy, jejichž text lze zároveò èíst i poslouchat), tak o zvláštní programy a speciální snímaèe usnadòující dyslektikùm práci s poèítaèi. Dùležitou úlohu hraje vstøícnost a rada personálu knihovny, speciálnì pøipravené besedy tìchto ètenáøù s knihovníky a organizacemi takto postižených lidí.

33.

POPMA, Leo - KOREN, Marian Öffentliche Bibliotheken in den Niederlanden - es tut sich etwas [Veøejné knihovny v Nizozemsku - nìco se pro nì dìlá] / Leo Popma, Marian Koren In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 50, è. 10-11 (1998), s. 632-636. Pøíspìvek tajemníka Nizozemského sdružení veøejných knihoven (NBLC Vereniging van Openbare Bibliotheken, dále Sdružení) Leo Popmy k souèasné situaci veøejného knihovnictví v Nizozemsku. Autor úvodem pøipomíná, jaký byl vliv zákona o veøejných knihovnách z roku 1975 (zrušen 1987) na vývoj knihovnictví, dále se vìnuje podrobnému rozboru dlouhodobého strategického plánu „Na cestì do roku 2005“, který vypracovalo Sdružení v roce 1995 jako smìr rozvoje veøejných knihoven, zejména s cílem odstranit negativní vliv decentralizace. Popisuje pøípravu a složité projednávání kategorizace veøejných knihoven, vytváøení pøedpokladù pro knihovní sí a projekt digitalizace knihoven a napojení všech obecních knihoven na internet, který se uskuteèòuje ve spolupráci s vládními orgány. Pøipojena je tabulka se statistickými údaji o nizozemských knihovnách. Dodatkem je informace koordinaèní pracovnice Sdružení Marian Koren o organizaèní struktuøe, aktivitách a podílu Sdružení na evropské knihovnické politice.

34.

SCHIERL, Thomas Die Relevanz der Kommunikationswissenschaft für das Öffentliche Bibliothekswesen [Význam komunikaèních vìd pro veøejné knihovnictví] / Thomas Schierl In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 50, è. 10-11 (1998), s. 650-656. Lit. 34. Po vymezení pojmu „komunikaèní vìdy“ a odkazu na nìkolik odborných prací, které øadí knihovnictví k tìmto disciplínám, vysvìtluje autor možnost aplikace teorie tøí svìtù K. Poppera na èinnost veøejné knihovny. V hlavní èásti analyzuje význam nìkterých oblastí komunikaèních vìd pro knihovnictví: vztah tradièních a novodobých médií, teorie informací, systémová analýza, sledování úèinnosti médií a prùzkum uživatelù, marketing a práce s veøejností jako podmínky pøežití veøejných knihoven v informaèní spoleènosti. Autor pøináší øadu postøehù k funkci rùzných informaèních médií a podnìty pro nové formy práce veøejných knihoven.

35.

SOKOLOVA, Tat’jana Vladimirovna - JEMEL’JANOVA, Ljudmila Vladlenovna Novyje informacionnyje technologii v registracii èitatelej i biblioteènaja statistika : Opyt Rossijskoj nacional’noj biblioteki [Využití nových informaèních technologií pøi registraci ètenáøù a knihovnická statistika : Zkušenosti Ruské národní knihovny] / Tat’jana Vladimirovna Sokolova, Ljudmila Vladlenovna Jemel’janova In: Nauè. techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - è. 4 (1998), s. 39-46. Autorky na pøíkladu vytváøení a následného statistického využití databáze uživatelù Ruské národní knihovny (RNB, Sankt-Petìrburg) dokazují potøebnost hodnovìrných statistických informací jak pro reálné hodnocení existujících tendencí, tak pro øešení prognostických úkolù v oblasti øízení (v daném pøípadì konkrétnì pro vytvoøení optimálního technologického modelu knihovních služeb v souvislosti s postupným zprovozòováním nové budovy RNB). Zjišování základních sociálnì demografických ukazatelù pøi registraci ètenáøù patøilo již k tradicím pøedrevoluèní statistiky, další ukazatele pøibyly v souvislosti s formováním systému diferencovaných služeb ve 20.-30. letech. K dalšímu rozšíøení statistického zjišování došlo v letech 1975-1983 v rámci výzkumného úkolu, který se zabýval ètenáøi knihovny a jejich uživatelskými požadavky. V 80. a zejména v 90. letech se pracovalo na

96

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 2

vytvoøení databáze uživatelù knihovny. Autorky rekapitulují vývoj od manuálního zpracování údajù získaných pøi zápisu ètenáøù k automatizovanému, jehož poèátky se datují rokem 1987, popisují zdokonalování metodiky soubìžného a retrospektivního ukládání údajù a postupné dotváøení systému až k dnešnímu projektu automatizace výpùjèního procesu s využitím èárových kódù. I když implementace komplexního systému musela být z ekonomických dùvodù odložena, knihovna disponuje databází, která umožnila provést analýzu promìn základních uživatelských skupin, k nimž došlo za posledních 12 let (1985-1996), a modelovat další vývoj. 36.

SIRENSEN, Borge Current Trends in Public Libraries [Souèasné trendy ve veøejném knihovnictví] / Borge SIrensen In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 49, Sonderh. Bibliothekskongreß (1997), s. 69-70. Pøíspìvek ze 63. konference IFLA se zabývá hlavními trendy v dánských veøejných knihovnách. Na základì knihovnického zákona má každý Dán pøístup do veøejné knihovny. Dánský knihovnický systém je vystavìn na principu sdílení zdrojù. Všechny veøejné knihovny a øada vysokoškolských jsou zapojeny do automatizovaného systému DANBIB. Považují za svùj úkol zajistit ètenáøùm pøístup k informaèní technologii vèetnì odpovídající pøípravy (napø. kurzy). Víceménì spontánnì ze strany ètenáøù se knihovna mìní v místo schùzek, využívají ji k práci studenti škol i lidé samostatnì studující. Hlavním trendem blízké budoucnosti je vytváøení virtuální knihovny ve smyslu další služby urèené vzdáleným uživatelùm.

37.

SIRENSEN, Borge Bibliotheken sichern Bürgerrechte : Danmarks Biblioteksforening: Eine Vermittlerin zwischen Bibliotheken und Politik [Knihovny zajišují obèanská práva : Dánské sdružení knihoven jako prostøedník mezi knihovnami a politikou] / Borge SIrensen In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 50, è. 10-11 (1998), s. 647-648. Informace o Dánském sdružení knihoven (Danmarks Biblioteksforening, DBF), jehož èleny jsou politiètí èinitelé z obecních výborù pro kulturu a jehož úèelem je prosazovat zájmy knihoven pøi jednání státních orgánù a informovat politicko-správní pracovníky pøíbuzných resortù i širší veøejnost o problémech a možnostech veøejných knihoven. V souvislosti s programem zajištìní obèanských práv v informaèní spoleènosti se DBF nyní soustøeïuje na to, aby byl prostøednictvím knihoven zajištìn všem obèanùm bez rozdílu sociálního postavení a vzdìlání pøístup k informaèním technologiím jako zdrojùm informací nutných pro práci, vzdìlávání a volný èas. V èlánku je dán struèný pøehled toho, co se v posledních dvou letech v tomto smìru uskuteènilo.

38.

STOCK, Wolfgang G. Was heißt „Informationswirtschaft“? : Eine empirische Untersuchung der Einschätzungen von Informationsspecialisten [Co je „informaèní ekonomika“? : Empirický prùzkum názorù informaèních specialistù] / Wolfgang G. Stock In: Nachr. Dok. - [Frankfurt a. M.]. - 1434-4653. - 49, è. 3 (1998), s. 172-176. Lit. V úvodu èlánku jsou popsány ètyøi podstatnì odlišné koncepce informaèní ekonomiky. V rámci pøípravy studijního plánu na vysoké škole v Kolínì (Fachhochschule Köln) byl na jaøe 1997 proveden dotazníkový prùzkum mezi 352 odborníky, kteøí mìli seøadit dvanáct daných oborù podle dùležitosti pro vymezení obsahu a rozsahu informaèní ekonomiky. Zpracování výsledkù prùzkumu konfidenèní škálou a clusterovou (shlukovou) analýzou je shrnuto do tabulek a grafù. Clusterová analýza ukázala ètyøi rùzná pojetí zkoumané disciplíny. Nejvíce je zastoupeno pojetí informaèní ekonomiky jako samostatného oboru s multidisciplinárním zamìøením.

39.

TSCHÄPPÄT, Marianne - RELLY, Christian Zwischen vielen Stühlen : Die Schweizerische Arbeitsgemeinschaft der allgemeinen öffentlichen Bibliotheken SAB/CLP [Na mnoha židlích : Švýcarské sdružení veøejných knihoven SAB/CLP] / Marianne Tschäppät, Christian Relly In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 50, è. 10-11 (1998), s. 638-641. Vedoucí sekretariátu Švýcarského sdružení veøejných knihoven (SAB/CLP, dále SAB) M. Tschäppät seznamuje se vznikem této organizace v roce 1972, s úkoly, organizací, strukturou a èinností ústøedního sekretariátu v Solothurnu a také s produkcí vlastního nakladatelství. Prezident SAB Ch. Relly píše o složité finanèní a personální situaci sdružení vzhledem k nejednotné kulturní politice švýcarských kantonù. Vysvìtluje úèel nìkolika smìrnic, které SAB vypracovalo (Smìrnice pro obecní knihovny - 1984, pro školní knihovny - 1990, pro vzdìlávání 1998) a které jsou v podmínkách neexistence knihovnického zákonodárství jediným právním podkladem pro provoz veøejných knihoven a pro odbornou pøípravu jejich neprofesionálních pracovníkù. Informuje o pøipravované smìrnici týkající se regionální spolupráce a o perspektivì vytvoøení sítì knihoven, která je mj. též øešením knihovních služeb pro malé obce. Závìrem je uvedena poznámka, jak se skuteènost, že Švýcarsko není èlenem Evropské unie, promítá do mezinárodní aktivity švýcarských knihoven.

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 2

97

40.

WEBER, Jürgen Forschungsbibliothekar/in : Thesen zu einem neuen Berufsbild [Knihovník vìdecké studijní knihovny : Teze k novému odbornému profilu] / Jürgen Weber In: Bibl. Forsch. Prax. - [München]. - 0341-4183. - 22, è. 3 (1998), s. 309-313. Lit. 20. Autor vychází z diskuse o novém typu knihovny (Forschungsbibliothek - vìdecká studijní knihovna), která probíhá v Nìmecku již od 60. let a kterou znovu oživil Kongres nìmeckých knihovníkù v roce 1997. Z úlohy této knihovny ve vìdeckém bádání ve spoleèenských vìdách a kulturologii odvozuje prvky kvalifikace a jednotlivé èinnosti, kterými se personál knihoven na vìdecké práci podílí. Na pøíkladu Knihovny vévodkynì Anny Amalie ve Výmaru a zejména Knihovny vévody Augusta ve Wolfenbüttelu vysvìtluje postavení vìdecké studijní knihovny a jejích zamìstnancù ve vìdeckovýzkumné infrastruktuøe a sepìtí profesionálních kompetencí knihovníka s úlohou kulturního manažera.

98

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 2