Novinky zahranièní knihovnické literatury

Novinky zahranièní knihovnické literatury 79.

BEILE, Penny M. – ADAMS, Megan M. Other Duties as Assigned : Emerging Trends in the Academic Library Job Market [Ještì další povinnosti : nové trendy na trhu práce vysokoškolských knihoven] / Penny M. Beile, Megan M. Adams In: Coll. Res. Libr. – [Chicago]. – 0010-0870. – 61, è. 4 (2000), s. 336-347. Lit. 48. Uvádìjí se výsledky obsahové analýzy 900 inzerátù týkajících se pracovních pøíležitostí ve vysokoškolských knihovnách. Inzeráty byly publikovány v roce 1996 ve ètyøech knihovnických èasopisech (American Libraries, Chronicle of Higher Education, College and Research Library News a Library Journal). Analýza navazuje na obdobný prùzkum, který provedli v roce 1992 D. W. Reser a A. P. Schuman podle inzerátù publikovaných v roce 1988. Zkoumaly se požadavky na pracovní místa a nabízené výhody a srovnávají se obì studie. Pøi hodnocení výsledkù se vycházelo z pracovních hypotéz (napø. že požadavky na práci v elektronických službách budou vyžadovat znalost práce s poèítaèi, v technických službách znalost cizích jazykù, ve veøejných službách vyšší odborné vzdìlání, a také, že vyšší praxe bude více finanènì ohodnocena). Pøi zpracování byly vylouèeny inzeráty na èásteèné úvazky nebo úvazky kratší než jeden rok, nabídky na místo øeditele a dìkana èi nabídky na školy mimo Spojené státy. Formuláøe byly analyzovány programy Excel a SAS (Statistical Analysis Software). Inzeráty se týkaly 900 míst (ve srovnání s rokem 1988, kdy jich bylo 1133, pokles o 20 %), nejèastìji byly zmiòovány bibliograficko-informaèní služby a katalogizace (i u nich byl ale znaèný pokles oproti pøedchozímu prùzkumu). Podrobnìji se probírají výsledky v jednotlivých skupinách požadavkù: poèítaèová gramotnost, znalost cizích jazykù, praxe, vzdìlání, minimální plat. Ve srovnání výsledkù obou prùzkumù je patrný rozvoj automatizace v knihovních službách. (O podobném prùzkumu založeném na analýze inzerátù viz též záznam è. 91 v této rubrice.)

80.

BLECIC, Deborah D. – FISCELLA, Joan B. – WIBERLEY, Stephen E., Jr. The Measurement of Use of Web-based Information Resources : An Early Look at Vendor-supplied Data [Mìøítka užívání webovských informaèních zdrojù : prvotní pohled na data dodaná prodávajícím] / Deborah D. Blecic, Joan B. Fiscella, Stephen E. Wiberley, Jr. In: Coll. Res. Libr. – [Chicago]. – 0010-0870. – 62, è. 5 (2001), s. 434-453. Lit. 22. Autoøi informují o výzkumu spolehlivosti statistických údajù o využívání elektronických zdrojù. Pro knihovníky jsou tyto údaje jedním z dùležitých vodítek pøi posouzení efektivity a tím pro rozhodování o obstarání daného zdroje. Konsorcium ICOLC (International Coalition of Library Consortia) vypracovalo smìrnici týkající se mìøení využívání webovských zdrojù (Guidelines for Statistical Measures of Usage of Web-based Indexed, Abstracted, and Full-text resources, smìrnice je dostupná na http://www.library.yale.edu/consortia/webstats.html). K uvedenému výzkumu vedlo vìdomí, že zdaleka ne všichni dodavatelé aplikují mìøítka ICOLC, jejich údaje tudíž nejsou spolehlivé a srovnatelnost dat od jednotlivých dodavatelù je problematická. Zpùsobuje to též používání rùzného softwaru, odlišný pøístup producentù ke sèítání spoleèné návštìvy jedné databáze rozdìlené na dvì èásti, nejednotné zapoèítávání opakovaného pøístupu a opakovaného logování pøi technických potížích atd. Byla zkoumána data od 51 dodavatelù. Elektronické zdroje byly rozdìleny do ètyø kategorií (indexované databáze s referáty, sbírky plnotextových elektronických èasopisù, adresáøové nebo referenèní databáze s plnotextovými záznamy, smíšené databáze). Pøi analýze dodaných údajù byla nalezena dodateèná mìøítka – variabilita dat v prùbìhu doby, poèet dotazù na relaci, hodinové využití, využívání sbírek elektronických èasopisù, využívání webovských zdrojù ve vztahu k odborné a institucionální veøejnosti. Zároveò vyplynulo nìkolik doporuèení, co mají knihovníci sledovat.

81.

BRINKHUS, Gerd Originalerhaltung um welchen Preis? [Uchovávání originálù – za jakou cenu?] / Gerd Brinkhus In: Bibliotheksdienst. – [Berlin]. – 0006-1972. – 34, è. 5 (2000), s. 726-736. Lit. Ve své pøednášce na sjezdu Svazu nìmeckých knihovníkù (bøezen 2000) vychází autor z faktu, že vìdecké knihovny nechtìjí a nemohou upustit od uchovávání originálù tištìných informaèních zdrojù, a to zejména tam, kde jde o knihovní fondy doplòované prùbìžnì po celá staletí a cenné pro historii vìdy. Podle naléhavosti archivního

310

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

uchovávání dìlí knihovní fondy na tøi kategorie, u každé uvádí zpùsob ochrany (konzervace, režim pùjèování, mikrofilmování aj.). Nejvìtší pozornost vìnuje první kategorii (staré tisky, sbírky významných osobností, historické sbírky atd.), kde klade dùraz v ochranì svazkù na prevenci a konzervaci spíše než na restaurování èi rekonstrukci. V této souvislosti se zmiòuje o škodách a znehodnocení historických fondù neuváženými postupy. Hodnotí výhody spolupráce knihoven pøi uchovávání originálù tištìných dìl, pøi mikrofilmování pro potøeby uživatelù a pøi spoleèné péèi o uchovávání kulturního dìdictví. 82.

COX, Richard J. Accountability, Public Scholarship, and Library, Information, and Archival Science Educators [Podíl pedagogù ze škol knihovních, informaèních a archivních vìd na vzdìlanosti veøejnosti] / Richard J. Cox In: J. Educ. Libr. Inform. Sci. – [Arlington]. – 0748-5786. – 41, è. 2 (2000), s. 94-105. Lit. 31. Autor vysvìtluje úvodem pojem „vzdìlaná veøejnost“ a význam její úèasti v diskusích o odborných otázkách, v tomto pøípadì o vlivu informací a informaèních technologií na spoleènost, tj. o otázkách tzv. „sociální informatiky“ (social informatics). Kritizuje pedagogy knihovnických škol za to, že publikují jen ve specializovaných èasopisech a monografiích a neinformují širší veøejnost a nedávají podnìty k veøejným diskusím o sociálních dùsledcích „vìku informací“. Oprávnìnost této kritiky potvrzuje analýza osmnácti amerických periodik rùzného politického a kulturního zamìøení, která sledovala tematiku statí a profesi jejích autorù. V období 1990-1998 v nich bylo uveøejnìno 692 statí k problematice „vìku informací“, z toho více než polovina k informaèním technologiím v nejširším pojetí, od vývoje nových pøístrojù k bezpeènosti práce s nimi. Velká èást statí se týkala budoucnosti tištìné knihy, postavení knihoven ve spoleènosti, využívání archivních materiálù, otázek autorského práva a cenzury. Rozbor sledující profesi autorù tìchto statí neodhalil jediného autora, který by patøil mezi pedagogické pracovníky knihovnických a informaèních vzdìlávacích institucí. Dùvodù je více, nejèastìji je to tím, že pedagogové nemají zájem o uvedený typ periodik a dávají pøednost odbornému tisku, tj. psaní pro kolegy v oboru. Informovanost veøejnosti zùstává pøevážnì v rukou autorù na volné noze a novináøù, v menší míøe odborníkù jiných profesí (medicína, poèítaèe). K èlánku je pøipojen obsáhlý soupis literatury, zèásti s poznámkami autora èlánku.

83.

DAY, Ronald E. Tropes, History, and Ethics in Professional Discourse and Information Science [Tropy, dìjiny a etika v odborném diskurzu a informaèních vìdách] / Ronald E. Day In: JASIS: J. Amer. Soc. Inform. Sci. – [New York]. – 0002-8231. – 51, è. 5 (2000), s. 469-475. Lit. Základní odborné texty se zabývají budováním a prezentováním základù teorie a praxe, z nichž se nìkteré šíøí do obecné kultury, aby zde nalezly své sebepotvrzení. Dùvody pro tuto spoleèenskou nebo kulturní reflexivitu jsou pochopitelné: odborné praktiky a diskurzy existují v rámci širšího kulturního prostoru, a tak musí ospravedlnit svoji existenci i techniky èi postupy v pojmech širších spoleèenských zájmù.To je zvláštì dùležité, pokud jde o spoleèenskou nutnost nìjaké sporné profese, když jde o novou profesi nebo když je profese sporná nebo v krizi. Stejnì je tomu i s informaèní vìdou, která má v epistemologickém smyslu pøinejmenším od dob Deweyho status šedé eminence všech vìd. Platí to, chápeme-li ji jako disciplínu urèenou k organizaci všeho poznání nebo nástroj vedoucí vìdce k textovým zdrojùm urèeným pro pokrok v poznání. Historicky mùžeme vztah informaèní vìdy a vìdy chápat jako synekdochu. Tento synekdochický vztah je založen na strukturalistickém pojmenování toho, co bychom v knihovnictví a v informaèní vìdì nazvali indexovatelností. Bìhem druhé svìtové války a po ní prošla epistemologie, spoleèenské mínìní a uspoøádání institucí velkou zmìnou (zvláštì ve spojeneckých zemích): neindustrializované pojetí vìdy se stalo nepøedstavitelné. Univerzity, prùmysl a vláda vytvoøily „železný trojúhelník“, jímž byla absorbována též komunikace a informaèní techniky. Ty stále více smìøovaly k vytváøení informaèních sítí mezi èlovìkem a èlovìkem, èlovìkem a strojem a strojem a strojem s cílem ekonomické, kulturní a vojenské dominance. Pokud jde o kritickou etiku, ta se angažuje v kritické historiografii a vyžaduje, aby se zkoumání dìjin profese dostalo za bìžné hranice jejích základù a zakladatelù. Jejím úkolem by mìla být historická projekce.

84.

DU TOIT, Adeline Teaching infopreneurship : students´ perspectives [Perspektivy studentù oboru podnikání v oblasti informací] / Adeline du Toit In: Aslib Proc. – [London]. – 0001-253X. – 52, è. 2 (2000), s. 83-90. Lit. 10. Co je pøedmìtem obchodního podnikání v oblasti informací na rozdíl od informaèních služeb knihoven, proè se rychle šíøí ve vyspìlých státech Ameriky a Evropy a v poslední dobì i v Jižní Africe? Šest zpùsobù, jak informaèní podnikatelé zpracovávají a poskytují informace, osobní vlastnosti, které podmiòují úspìch v podnikání. Charakteristika soukromého zprostøedkovatele (brokera) a poradce (konzultanta) v oblasti informací, typ služeb, které poskytují, jejich klienti, podmínky úspìšného podnikání podle prùzkumu provedeného v Jižní Africe v polovinì

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

311

90. let. Šíøení informací založené na obchodním podnikání má vliv na obsah a metodiku vyuèování informaèní vìdy na univerzitních fakultách. Na univerzitì v Johannesburgu je informaèní podnikání pøedmìtem výuky v semestru druhého roèníku bakaláøského studia. Navštìvují jej studenti se zamìøením na informaèní vìdu a na výpoèetní techniku. Obì tyto skupiny odpovídaly na otázky dotazníku, který zjišoval názory studentù na úèel studia informaèního podnikání, vìcný obsah pøednášek a na metodiku výuky. Odpovìdi obou skupin studentù jsou porovnány; i když se jejich názory liší (pøedevším na metodiku výuky), je v obou skupinách vysoké procento studentù, kteøí chtìjí po dokonèení studia pracovat jako soukromí podnikatelé v oblasti informací. 85.

FERGUSON, Chris „Shaking the Conceptual Foundations“, Too : Integrating Research and Technology Support for the Next Generation of Information Service [„Otøásání pojmovými základy“ neboli integrace podpory vìdy a techniky pro další generaci informaèních služeb] / Chris Ferguson In: Coll. Res. Libr. – [Chicago]. – 0010-0870. – 61, è. 4 (2000), s. 300-311. Lit. 27. Informaèní služby vysokoškolských knihoven se za poslední desetiletí v podstatì nezmìnily pokud jde o jejich organizaèní strukturu, základní filozofii služeb a ekonomický model, na nìmž jsou založeny. A to pøesto, že potøeby uživatelù, technické zázemí i další složky knihovny doznaly dramatických zmìn. Spíše než pøidat ke stávajícím službám další vrstvy v podstatì experimentálních složek a zvýšit jejich složitost, mìly by být informaèní služby pøetvoøeny tak, aby obsáhly nové partnery pøispívající k použití nových technologií a zaujaly zásadnì nový pøístup k prezenèním i síovým zdrojùm informací. Jisté pokusy v tomto smìru již byly uèinìny (použití e-mailu, videokonferencí a kooperaèní síový pøístup), ale to ještì nestaèí. Pøíští generace akademických informaèních služeb zmìní svoji podstatu rozšíøením a prohloubením své pøítomnosti v poèítaèových sítích a poskytováním informaèních služeb „šitých na míru“. Budoucí integrované prezenèní i síové služby budou nadále využívat i tištìné zdroje a vhodným zpùsobem je kombinovat s digitálním prostøedím (mj. OPAC, plnotextové databáze, elektronické èasopisy i knihy, informaèní rozhraní). V tìchto službách budou pracovat informaèní pracovníci plnící nové role integrátora èi „pøístupového inženýra“.

86.

FJÄLLBRANT, Nancy Information literacy for scientists and engineers : experiences of EDUCATE and DEDICATE [Informaèní gramotnost pro vìdce a techniky : zkušenosti z projektù EDUCATE a DEDICATE] / Nancy Fjällbrant In: Program: Electronic Libr. Inform. Syst. – [London]. – 0033-0337. – 34, è. 3 (2000), s. 257-268. Lit. 28. Uvádí se koncept informaèní gramotnosti a popisuje vliv informaèní techniky na informaèní gramotnost a øešení tohoto problému v projektech EDUCATE a DEDICATE financovaných Evropskou unií v rámci programu Telematics for Libraries. Podle definice ALA (American Library Association) musí být osoba informaènì gramotná schopna poznat, kdy je informace potøeba a zároveò ji umìt lokalizovat, zhodnotit a efektivnì využít. Informace musí být získána efektivnì, zhodnocena kriticky a kompetentnì, využita pøesnì a kreativnì atd. Tìchto kritérií informaèní gramotnosti bylo použito pøi realizaci následujících dvou projektù. Projekt EDUCATE (EnD Users Courses in Information Access through Communication Technology – Kurzy pro finální uživatele zamìøené na pøístup k informacím prostøednictvím komunikaèní techniky) probíhal v letech 1994-1997 v šesti institucích v Irsku, Švédsku, Velké Británii, Španìlsku a Francii. Soustøedil se na subjektovì orientované aspekty informaèní gramotnosti pro vìdce a techniky realizované strukturovaným pøístupem k informacím a vyuèováním v prostøedí poèítaèové sítì. Projekt DEDICATE (Distance Education Information Courses with Access Through Networks) byl realizován v letech 1997-1999 v devíti institucích ve Švédsku, Finsku, Litvì, Lotyšsku, Estonsku, Polsku a Maïarsku. Jeho cílem bylo vypracovat cenovì dostupné dálkové kurzy pro školení v informaèní gramotnosti. Toho bylo dosaženo prostøednictvím tzv. školení školiteli (pøípravou školitelù, kteøí školí další). Kurzy se týkaly pøedevším individuálních studentù. Školení v informaèní gramotnosti je užiteèné vzhledem k velkým zmìnám v procesech pøenosu informací spojených s rozvojem techniky, které pùsobí nejistotu uživatelù pøi vyhledávání informací a jejich zpracování. Informace o uvedených programech viz http://www.ifla.org/IV/ifla63/63fjan.htm, http:// educate.lib.chalmers.se/DEDICATE/docs/calisce.pdf, http://educate1.lib.chalmers.se/IATUL/3-98.html.

87.

HAYES, Robert M. Razvitije informatiki v SŠA : istorièeskij obzor [Rozvoj informací v USA : historický pøehled] / Robert M. Hayes In: Mežd. Forum Inform. Dok. – [Moskva]. – 0203-6460. – 25, è. 4 (2000), s. 12-22. Lit. 51. Autor, jeden z pionýrù informaèního odvìtví, v referátu na konferenci o dìjinách systémù vìdeckých informací interpretuje a dokumentuje historii tohoto odvìtví od roku 1948 do souèasnosti v kontextu rozvoje ekonomiky, politiky, prùmyslu, informaèních technologií, nakladatelství a knihovnictví. V daném období vyèleòuje nìkolik etap: 1948-1964 (sám zaèal v roce 1948 jako èerstvý doktor matematických vìd na Kalifornské univerzitì pracovat s využitím poèítaèù) – v této etapì byla hlavní pøíèinou rozvoje automatizovaných informaèních systémù potøeba vìdeckotechnických informací, mj. i pro tzv. operativní služby v dùsledku studené války a nìkterých

312

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

vìdeckých úspìchù SSSR (vypuštìní sputniku v roce 1957). V etapì 1964-1980 již nebylo hybnou silou rozvoje napìtí mezi USA a SSSR. Urèující silou se stal pøechod USA a dalších prùmyslovì vyspìlých zemí od industriální ekonomiky k ekonomice informaèní. V roce 1976 byla v USA oficiálnì uznána nutnost národní informaèní politiky a dùležitost vìdeckých informací (v této dobì byla vytvoøena napø. Národní služba technických informací – NTIS, Národní akademie vìd, zesílilo úsilí o vytváøení kooperativních sítí knihoven, úspìšnì se rozvinuly služby interaktivního vzdáleného pøístupu – napø. DIALOG, informaèní vìdy se staly souèástí univerzitního vzdìlání). Tøetí etapou jsou léta 1980-1998, kdy byla zformulována nezbytnost vytvoøení národní a posléze mezinárodní „globální informaèní infrastruktury“ a informace jako taková byla poprvé uvedena jako priorita národní politiky. V závìru èlánku se autor zabývá prognózou vývoje informací v uvedených kontextech do roku 2005. Co se týká knihoven, jejich funkce se budou rozšiøovat, budou v nich koexistovat a vzájemnì se doplòovat informace na rùzných nosièích – podle výzkumù Kalifornské univerzity vliv elektronických informaèních zdrojù neoslabuje, ale naopak zintenzivòuje využívání knihoven. 88.

HERRING, Susan Davis Faculty Acceptance of the World Wide Web for Student Research [Jak uèitelský sbor souhlasí s používáním WWW pøi studentském výzkumu] / Susan Davis Herring In: Coll. Res. Libr. – [Chicago]. – 0010-0870. – 62, è. 3 (2001), s. 251-258. Lit. 22. Výzkum využívání webu jako nástroje studentù pøi výzkumné práci zadané v kurzu. Od roku 1991, kdy byl vytvoøen, se web stal èastým výzkumným nástrojem. Studenti jsou schopni pracovat s novými technologiemi vèetnì webu na vysoké úrovni, mnohdy vyšší než jejich uèitelé. Pro vysokoškolské knihovníky je dùležité chápat i postoj uèitelù k využívání webu pøi vìdecké práci studentù. Autorka se zmiòuje o nìkterých døívìjších výzkumech a publikacích, které se tímto problémem zabývaly. Nìkteré se soustøedily na posouzení hodnovìrnosti informací na webu, na problém využití internetu jako vzdìlávacího nástroje. Vzhledem k tendenci studentù vìøit všemu, co poèítaè øekne, se objevila obava, zda studenti nebudou pokládat internetové zdroje za jediné hodné zkoumání. Nìkteré výzkumy potvrdily výraznì vìtšinovou spokojenost studentù s informacemi nalezenými na webu. Daný èlánek charakterizuje použité metody a techniky výzkumu. Byl použit nástroj EUCS (End-User Computing Satisfaction) navržený speciálnì k mìøení postojù uživatelù vùèi známým poèítaèovým programùm, pak série demografických otázek a otázek na využívání webu ve tøídì. Po pilotním otestování byl soubor otázek rozeslán 1129 fakultám alabamských institucí poskytujících vysokoškolské vzdìlání. Vrátilo se 388 použitelných dotazníkù. Pøi jejich zpracování bylo sledováno, zda uèitelský sbor akceptuje WWW jako odpovídající zdroj pro výzkumnou práci svých studentù a zda povzbuzuje studenty k tomu, aby WWW využívali. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách. 77 % respondentù z øad uèitelù studentùm doporuèuje užívat web. Pouze 7,1 % jim používání webu zakazuje. Zároveò však vìtšina uèitelù není spokojena se situací, kdy student omezí svùj výzkum na web. Pro vysokoškolské knihovníky z toho vyplývá, že by mìli pojímat WWW jako legitimní výzkumný nástroj, zpøístupnit ho a pomáhat v jeho efektivním využívání. Pøi pøípravì webovských nástrojù by mìli spolupracovat s uèitelským sborem.

89.

HOMANN, Benno Informationskompetenz als Grundlage für bibliothekarische Schulungskonzepte [Informaèní kompetence jako základ koncepce knihovnického školení] / Benno Homann In: Bibliotheksdienst. – [Berlin]. – 0006-1972. – 34, è. 6 (2000), s. 968-978. V informaèní spoleènosti se mìní funkce knihovny, avšak její zkušenosti se získáváním, zpracováním a šíøením informací, jakož i soustøedìní velkého množství rùznorodých informaèních materiálù na jednom místì je optimálním pøedpokladem k tomu, aby se knihovna stala školící institucí, centrem celoživotního vzdìlávání. Další pøedpoklady (koncepce a metody školení, prostory, personál) jsou v èlánku charakterizovány struènì, blíže jsou vysvìtleny dva modely informaèní kompetence, jimiž se zjišují postupy individuálního vyhledávání a zpracování informací (model ISP – Information Searching Process, model „6 Bigs“ – SIX BIG SKILLS). Dále jsou popsány prvky plánování a pøípravy školení (vèetnì dat o úèastnících) a postup realizace školení rùzného typu v Univerzitní knihovnì v Heidelbergu; pøiloženy jsou tabulky s pøehledem témat a rozsahu školení v roce 1999. V závìru jsou shrnuty podmínky pro další èinnost knihoven jako školících institucí. (Pozn. red.: viz též portál AGIK – Arbeitsgruppe Informationskompetenz na http://www.agik.net.)

90.

KUSTOS, Annette – NITZSCHE, Jörg Telearbeit, Chance oder Risiko? : Tagung über Einsatzmöglichkeiten der Telearbeit für den bibliothekarischen Dienstleistungsbereich [Práce z domova – šance nebo riziko? : semináø o možnosti zavedení práce z domova v oblasti knihovních služeb] / Annette Kustos, Jörg Nitzsche In: Bibliotheksdienst. – [Berlin]. – 0006-1972. – 34, è. 12 (2000), s. 1941-1950.

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

313

Èlánek pøináší resumé referátù pøednesených v záøí 2000 na semináøi „Telearbeit für Bibliotheken“ – o pøednostech a stinných stránkách práce z domova èi práce na dálku ve vztahu ke knihovnám. Hovoøilo se o aspektech práce z domova z pohledu zamìstnance a zamìstnavatele, o vztazích mezi tìmi, kteøí pracují doma a jsou se svým pracovištìm spojeni informaèní a sdìlovací technikou, a tìmi, kteøí jsou na pracovišti pøítomni dennì, a také o osobních pøedpokladech „pracovníka na dálku“. Nìkolik referentù shrnulo zkušenosti ze svých institucí: nonstop informaèní služba zajišovaná „dálkovì pracujícími“ ve skupinì osmi dánských veøejných knihoven; kombinace dálkové a prezenèní práce na katalogizaci starších fondù v berlínské Ústøední a Zemské knihovnì; problémy personalistù na spolkovém ministerstvu práce s novými formami práce. Stinné stránky práce z domova pøehlednì analyzoval øeditel Univerzitní knihovny Svobodné univerzity v Berlínì (http://www.ub.fu-berlin.de/service/ e_publikationen/mitarbeiter/naumann/telearbeit.html). Pøipomenuto Online-Forum Telearbeit – http:// www.onforte.de. 91.

LYNCH, Beverly P. – SMITH, Kimberley Robles The Changing Nature of Work in Academic Libraries [Zmìny v povaze práce ve vysokoškolských knihovnách] / Beverly P. Lynch, Kimberley Robles Smith In: Coll. Res. Libr. – [Chicago]. – 0010-0870. – 62, è. 5 (2001) s. 407-420. Lit. 34. Zpráva o výzkumu práce vysokoškolských knihovníkù v USA, jak se zmìnila a dál mìní a jak se tato zmìna odráží v organizaèních strukturách a popisu práce. Po døívìjších obdobných výzkumech byl tentokrát novì položen dùraz na zkoumání individuální práce. Autoøi podrobnì informují o použité metodì a zvolených kritériích a zdùvodòují je. Použili obsahovou analýzu inzerátù s celostátním dosahem v èasopise College & Research Libraries. Vyjmenovávají døívìjší výzkumy založené na rozboru inzerátù. Uvádìjí hlediska, která byla pøi analýze inzerátù sledována, tj. zda inzeráty z 90. let jeví významné obsahové zmìny oproti inzerátùm ze sedmdesátých a osmdesátých let, jak obsáhlé jsou požadavky na znalost technologií, je-li èastìji požadováno urèité chování (napø. schopnost práce v týmu) a lze-li z nich vyèíst, že dochází ke zmìnám ve vzorech øízení ve vysokoškolských knihovnách a jejich funkèních jednotkách. Zpracovatelé prošli celkem 220 inzerátù vycházejících vždy v bøeznu v letech 1973, 1983, 1988, 1993 a 1998. Výsledky zkoumání jsou pøehlednì prezentovány v tabulkách i komentáøích autorù. Napø. 80 % inzerátù požadovalo profesionální hodnost získanou v rámci programu akreditovaného ALA, 43 % inzerátù ohlašovalo akademický status knihovníka. Požadavky kladené na øídící pracovníky byly pøedvídatelné. Pøedpokládaly se znalosti automatizovaných knihovních systémù, ne už speciální dovednosti, jako napø. vyhledávání v databázích. Znaèný význam je pøikládán komunikaèním a øídicím schopnostem. Velké zmìny doznala referenèní èinnost, a to požadavkem na vedení instruktáží (v roce 1973 se tento požadavek neobjevil) a požadovanými charakteristikami chování. Objevila se kombinace èinností, pohyb od specializovaných èinností ke komplexnìjší práci. Z práce s poèítaèi se èasto zmiòuje vyhledávání v databázích, ale není tendence k výètu poèítaèových dovedností. Vzrùstá význam charakteristik chování (kreativita, entuziasmus, flexibilita). Autoøi v závìru pøedkládají k diskusi otázky, jak se mohou jejich zjištìní promítnout do obsahu vzdìlávacích programù akreditovaných ALA. K definitivnímu soudu o zmìnách v referenèních a kombinovaných èinnostech by bylo tøeba dalšího zkoumání s použitím jiných metod. Podobnì je tomu s mìnící se povahou práce, kterou výzkum naznaèil, ale bylo by tøeba ještì dalšího potvrzení. (O podobném prùzkumu založeném na analýze inzerátù viz též záznam è. 79 v této rubrice.)

92.

McILWAIN, John Bibliographical Control : Self-instruction from Individualized Investigations [Bibliografická evidence : samostatné studium na základì individuální práce] / John McIlwain In: Intern. Cat. Bibliogr. Control. – [Frankfurt a. M.]. – 1011-8829. – 30, è. 1 (2001), s. 17-19. Jeden z pøíspìvkù pøednesených na semináøi IFLA k výuce bibliografie (Teaching Bibliography Today in Primary and Continuing Professional Education of Librarians, srpen 2000) v Jeruzalémì vysvìtluje metodu samostatného studia bibliografické práce, jak ji praktikují na škole knihovnictví, archivních a informaèních vìd Londýnské univerzity. Každý student si zvolí obor, v nìmž zpracovává bibliografii vlastním vyhledáváním informací z tištìných zdrojù a databází, sleduje pøitom strukturu, obsah, klasifikaci poznatkù v informaèních zdrojích, porovnává je a vybírá nejvhodnìjší. Seznamuje se tak s institucemi, které uchovávají informaèní fondy nebo publikují informaèní materiály, nauèí se pracovat se základními zdroji tzv. rychlých informací („quick reference material“), jako jsou encyklopedie a nauèné slovníky, s registrujícími a retrospektivními bibliografiemi. Metoda samostatného studia pøedpokládá výmìnu zkušeností mezi studenty a diskuse o postupech a problémech vyhledávání dat. Do tohoto zpùsobu studia jsou studenti uvedeni nìkolika pøednáškami obecného charakteru (napø. pravidla bibliografického popisu, povinný výtisk, funkce národních bibliografií aj.), a také povinnou pøednáškou o informaèních technologiích doplnìnou praktickým cvièením v jejich používání.

314

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

93.

McLEAN, Neil Matching people and information resources : authentication, authorisation and access management and experiences at Macquarie University, Sydney [Lidé versus informaèní zdroje : legalizace, zplnomocnìní a pøístup, zkušenosti univerzity Macquarie v Sydney] / Neil McLean In: Program: Electronic Libr. Inform. Syst. – [London]. – 0033-0337. – 34, è. 3 (2000), s. 239-255. Lit. 7. V prostøedí poèítaèových sítí se zaèínají objevovat nové horizonty v pøístupu uživatelù k informaèním zdrojùm. Knihovníci, vydavatelé, subskripèní agenti, provozovatelé databází i dalších informaèních služeb se aktivnì angažují v pøehodnocení poskytovaných služeb s ohledem na využití internetu. Snaží se též hledat zpùsoby, jak propojit staré systémy s webovskou technologií tak, aby výsledek byl pro uživatele transparentní. Tyto nové služby s sebou ale pøinášejí problémy legalizace pøístupu k datùm, jeho zplnomocnìní a vùbec technické možnosti pøístupu. Tyto problémy byly zkoumány na univerzitì Macquarie v Sydney v rámci projektù PRIDE (People and Resources Identification for Distributed Environments, http://lirn.viscount.org.uk/pride/) a LIDDAS (Local Interlending and Document Delivery Administration System). Popisují se zkušenosti získané pøi realizaci tìchto projektù, z nichž LIDDAS je programem australským a PRIDE evropským (je financován Evropskou unií z programu Telematics for Libraries).

94.

MADSEN, Mona Teaching Bibliography, Bibliographic Control, and Bibliographic Competence [Výuka bibliografie, bibliografická evidence a bibliografická kompetence] / Mona Madsen In: Intern. Cat. Bibliogr. Control. – [Frankfurt a. M.]. – 1011-8829. – 30, è. 1 (2001), s. 16-17. Pøíspìvek na semináøi IFLA k výuce bibliografie (Teaching Bibliography Today in Primary and Continuing Professional Education of Librarians, Jeruzalém, srpen 2000) seznamuje s obsahem výuky bibliografie v rámci pøednášek z oboru „Zpracování informací a organizace poznatkù“ na katedøe informaèních vìd Královské školy knihovnictví a informaèních vìd v Kodani. Zdùvodòuje, proè se ve výuce klade dùraz na teorii a metodologii pøedmìtu. Vysvìtluje látku probíranou v povinné pøednášce „Zpracování informací“, kde se studenti seznamují jak s tištìnými zdroji, tak s elektronickými informaèními systémy a pøedevším s dánskou národní bibliografií, a v pøednášce „Organizace poznatkù“, kde je zaøazena mimo jiné katalogizace a klasifikace. Vedle obou povinných pøednášek existují volitelné pøedmìty zamìøené na bibliografickou práci v nìkterém oboru spoleèenských nebo pøírodních vìd. Tvorba bibliografií a práce s nimi je pøedmìtem výuky i v jiných pøednáškách ve všech roènících studia.

95.

METZ, Paul – COSGRIFF, John Building a Comprehensive Serials Decision Database at Virginia Tech [Budování databáze pøispívající k rozvoji fondu seriálové literatury na technice ve Virgínii] / Paul Metz, John Cosgriff In: Coll. Res. Libr. – [Chicago]. – 0010-0870. – 61, è. 4 (2000), s. 324-334. Lit. 4. Knihovny èasto vycházejí pøi úvahách o rozvoji svých seriálových sbírek pouze z údajù o nákladech, využití fondù nebo citovanosti titulù. Nevyužívají plnì možností, které skýtají pøíslušné databáze jako celek. Na technice ve Virgínii (Virginia Polytechnic Institute and State University – Virginia Tech) pøistoupili v roce 1997 k vybudování takového zdroje informací, který by napomohl pøi rozhodování o rozvoji fondù seriálové literatury. Jako ideální médium pro sbìr dat byl zvolen dotazník uvedený na webovské stránce techniky. Respondenti mìli navrhnout tituly ke zrušení a naopak zdùvodnit potøebu jiných titulù pro svoji práci. Dotazníky vyplnilo 400 èlenù fakulty, kteøí zmínili na 4000 titulù seriálù. Popisuje se zpùsob zpracování odpovìdí i kritéria, podle nichž se øídila akvizice požadovaných titulù (napø. titul musí být vypùjèen 20x èi více prostøednictvím MVS, musí obsahovat 10 èi více odkazù na publikace, jejichž autory jsou èlenové akademického sboru techniky apod.). Zhodnocení výsledkù prùzkumu ukázalo, že pøíštì bude tøeba shromáždit ještì více dat umožòujících kvalifikované rozhodnutí a využít i monitorování elektronického využívání fondù.

96.

OPPENHEIM, Charles – POLLECUTT, Natalie Professional associations and ethical issues in LIS [Profesní spolky a etické otázky knihovnictví a informaèní vìdy] / Charles Oppenheim, Natalie Pollecutt In: J. Libr. Inform. Sci. – [London]. – 0961-0006. – 32, è. 4 (2000), s. 187-203. Pozn., lit. Obsáhlý èlánek podrobnì analyzuje úlohu dvou profesních organizací, britské Asociace knihoven (LA) a Americké asociace knihoven (ALA) v dodržování etických principù v profesi knihovníka. Týká se to svobody informací, intelektuální svobody smýšlení a projevu, práva na soukromí, ochrany osobních dat a odmítání cenzury. „Zásady etiky pro knihovníky“ (1938) a „Knihovní listina práv“ (1939) pøijaté v ALA a „Zásady profesionálního chování“ LA z roku 1983 jsou základními smìrnicemi v otázkách profesionální etiky. Historie obou asociací zaznamenala nìkolik pøípadù (v èlánku popsaných), kdy se podílely na obhajobì intelektuální svobody – ALA v souvislosti s aktivitami Výboru pro neamerickou èinnost, režimem apartheidu v Jižní Africe, pøípadem S. Rushdieho, snahou FBI sledovat zahranièní uživatele amerických knihoven, snahami omezovat volný pøístup k internetu; LA též

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

315

podporovala jihoafrické knihovníky za apartheidu, vyslovovala se k pøípadu S. Rushdieho, aktivnì se úèastnila jednání o copyrightu a o britském zákonu o svobodì informací aj. Na jaøe 1999 byly vedoucím pracovníkùm obou organizací a vybraným èlenùm jejich výborù rozeslány dotazníky, které zjišovaly názory na prosazování etických principù obìma asociacemi. Dotazník byl zaslán též øediteli britského Ústavu pro informaèní vìdu (IIS) jako organizace, která je na tomto poli aktivní. Došlé odpovìdi byly zpracovány z hlediska poskytování individuální pomoci èlenùm v otázkách etiky, postihu za nedodržování profesionální etiky a názorù na pravdìpodobný vývoj problematiky v období všeobecného rozmachu informaèních technologií. V závìru jsou porovnány aktivity ALA a LA a formulována doporuèení k dalšímu rozšíøení a zlepšení èinnosti v oblasti profesionální etiky. K èlánku je pøipojen obsáhlý soupis literatury a oba vzory použitých dotazníkù. 97.

SALONHARJU, Inkeri Le consortium des bibliothèques de recherche finlandaises : les licences d’exploitation de documents électroniques [Konsorcium finských vìdeckých knihoven : licence na využívání elektronických dokumentù] / Inkeri Salonharju In: Bull. Bibl. France. – [Paris]. – 0006-2006. – 45, è. 2 (2000), s . 47-49. Finské vìdecké knihovny se sdružily do konsorcia s cílem získání národní licence na využívání elektronických dokumentù v rámci programu „FinLib: program finské elektronické knihovny“, který vyhlásilo ministerstvo školství poèátkem roku 1998 a pro první dva roky na nìj vyèlenilo sumu v hodnotì 5 milionù euro. Cílem programu FinLib je zajistit vìdcùm a univerzitním uèitelùm online pøístup k elektronickým periodikùm a databázím, podpoøit vlastní tvorbu elektronických publikací, jakož i další projekty a rozvoj v této oblasti. Program je otevøen všem zájemcùm vèetnì veøejných knihoven. Dohledem nad realizací programu byla povìøena finská národní knihovna, k jejímž funkcím patøí koordinace univerzitních knihoven, vytváøení nových elektronických služeb, definování standardù a spoleèných postupù pro všechny finské vìdecké knihovny. Finské konsorcium bere v úvahu zájmy severských zemí a šíøeji i Evropské unie – pøijalo direktivy, které formulovalo pro oblast dohadování licenèních podmínek s nakladateli sdružení LIBER. S ohledem na místní podmínky a priority pak byla pøijata nìkterá další doporuèení. Zkušenosti prvních dvou let vedly k vyhodnocení pøijatých pravidel financování, která se snaží respektovat jevy související s pøechodem mezi tištìnými a elektronickými dokumenty (nutnost urèitého dublování služeb a tudíž zvyšování nákladù opravòuje princip centrálního financování pro pøedpokládané pøechodné období atd.). K dosavadnímu úspìchu programu FinLib pøispìla kvalita technické infrastruktury ve Finsku, dlouholetá tradice spolupráce mezi vìdeckými knihovnami i centralizované financování zajišované ministerstvem školství. Informace o programu jsou na http://hul.helsinki_fi/finelib/english/index.html.

98.

SCHAFFNER, Bradley L. Electronic Resources : A Wolf in Sheep´s Clothing? [Elektronické zdroje : vlk v rouše beránèím?] / Bradley L. Schaffner In: Coll. Res. Libr. – [Chicago]. – 0010-0870. – 62, è. 3 (2001), s. 239-249. Lit. 24. Autor v èlánku rozebírá dopad digitalizace na knihovny a vìdeckou èinnost a zdùrazòuje potenciální omezení, náklady a další problémy spojené s touto technologií, která je hodnocena kladnì také proto, že je nová. Lze pozorovat, jak nové technologie mìní pøístup knihoven k budování fondù a ke zpracování a uchovávání informací. Souèasnì mìní i postoje a oèekávání uživatelù. Vìdecká komunikace je natolik promìnlivá, že je obtížné pøedpovídat její vývoj v horizontu 5-10 let. S výrazným úspìchem elektronických zdrojù je spojeno nìkolik nepøesných tezí (o univerzální pøístupnosti informace, o její nižší cenì proti papírovým publikacím). K výhodám elektronických dokumentù patøí jejich mnohostrannost, pohodlnìjší vyhledávání, pøístup více uživatelù souèasnì, možnost vzdáleného pøístupu. Zpøístupòují se takto i informace v papírové podobì nepøístupné. K problémùm patøí limitující licenèní podmínky, cena (pøelití financí do nákupu elektronických zdrojù znevýhodní obory, v nichž se tyto zdroje ménì vytváøejí, disproporce vznikají i pøi vyšších cenách úzce specializovaných a tím i ménì využívaných databází). Otázkou je samotné pøežití vìdeckých knihoven v konkurenci s virtuálními knihovnami (prùzkum z roku 1996 ukázal, že Amerièané mezi 18-24 roky nepodporují udržování nebo budování nových knihoven). To, že instituce obvykle kupují podobné elektronické zdroje, zvyšuje uniformitu fondù. Nevýhody nejsou omezeny jen na vysokoškolské vzdìlávání. Ukazuje se napøíklad, že i nižší školy mají tendenci ponìkud zanedbávat tradièní kurzy ve prospìch posílení výuky nových technologií. Vìdeckou èinnost ovlivòují shora uvedené výhody a nevýhody. Èasto se u uživatelù vyskytuje zklamání z toho, že nelze všechnu práci udìlat hledáním v plném textu, naopak, pøevážnì se pracuje s tradièními formáty. Pokud se odnauèíme provádìt bádání v knihovnách a archivech bez online zdrojù, budeme nuceni konvertovat dokumenty v knihovnách. Nìkteré pøíklady už poskytly pøedstavu o nároènosti takové konverze. K úvahám o webu lze pøidat i nejisté hodnocení váhy zveøejnìné informace a malou trvanlivost zdrojù. Elektronická média se používají také k uchování dokumentù. Zde je tøeba vážit vhodnost této metody (mimo jiné problém èitelnosti uchovaných dokumentù po zmìnì v technologii). Je tøeba zvážit také víru v nástup bezpapírové spoleènosti.

316

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

99.

SNYMAN, Retha Bibliographic Control – Is the Current Training Still Relevant? [Je souèasná odborná výchova v oblasti bibliografické evidence ještì vyhovující?] / Retha Snyman In: Intern. Cat. Bibliogr. Control. – [Frankfurt a. M.]. – 1011-8829. – 30, è. 1 (2001), s. 13-15. Pøíspìvek pøednesený na semináøi IFLA v Jeruzalémì vìnovanému výuce bibliografie (Teaching Bibliography Today in Primary and Continuing Professional Education of Librarians, srpen 2000) vìcnì a pøehlednì vysvìtluje, co se rozumí bibliografickou evidencí (bibliographic control), z jakých postupù tato bibliografická evidence èi kontrola sestává, jaký je její úèel a význam pro národní evidenci literární produkce, pro kvalitu knihovních služeb, pro spolupráci knihoven a tvorbu databází. Hlavním tématem je souèasný stav odborné výchovy bibliografù: které dovednosti a znalosti si mají osvojit, co dnes ovlivòuje odbornou výchovu, z èeho pramení èastá kritika výuky, pedagogù i studentù. Na tento bod navazuje nìkolik námìtù ke zlepšení bibliografické výchovy, mimo jiné s využitím informaèních technologií.

100. SOLJANIK, Alla Anatol´jevna Zákon Ukrainy „Ob objazatel´nom ekzempljare dokumentov“ [Ukrajinský zákon o povinném ukládání dokumentù] / Alla Anatol´jevna Soljanik In: Nauè. Techn. Bibl. – [Moskva]. – 0130-9765. – è. 9 (2000), s. 91-96. Pøijetí ukrajinského zákona o povinném ukládání dokumentù (1999) je chápáno jako uznání spoleèenského významu státní podpory povinného deponování, které je formou garantovaného budování úplného fondu národní produkce dokumentù. V èlánku je struènì charakterizován obsah zákona ve vztahu k základním doporuèením IFLA-UNESCO o všeobecném pøístupu k informacím a o modelu systému povinného deponování dokumentù, jsou uvedeny klady i nìkterá problematická místa zákona. K pozitivùm zákona patøí napøíklad to, že je v nìm pojem dokument vyložen velmi široce (zahrnuje audio- a videoprodukci i elektronické publikace, jeho úèinnost je však omezena pouze na rozmnožované dokumenty a v dùsledku toho nejsou pøedmìtem povinného ukládání napøíklad disertace a autoreferáty k nim, vìdeckovýzkumné zprávy, deponované rukopisy a další druhy vìdeckotechnické dokumentace, které tvoøí zdrojovou základnu orgánù VTI a nejvìtších vìdeckých univerzálních a speciálních knihoven. Pojem elektronický dokument není dostateènì konktretizován, zejména se to týká publikací zveøejòovaných na internetu. Ke kladùm zákona patøí rozdìlení kompetencí pøi nabývání rùzných typù dokumentù mezi rùzné typy institucí (knihovny, archivy); sporná je povinnost ukládání v nejvyšších orgánech státní správy (prezident, Nejvyšší sovìt, vláda) – zbyteènì se tím zvyšuje poèet povinných exempláøù. Je škoda, že v zákonì nejsou definovány cíle formování systému povinného deponování, jeho kulturní a memoriální funkce, funkce vytváøení základny státní bibliografické registrace a statistiky a mezinárodní výmìny informací, chybí finanèní pobídky a garance, které by zvýhodòovaly producenty publikací v oblasti daní, dopravních a poštovních tarifù. Dobré je, že zákon vysvìtluje, jak a èím státní systém kompenzuje výdaje producentù (jsou formulována práva producentù a povinnosti nabyvatelù povinných exempláøù: nabyvatelé zajišují informování veøejnosti o publikacích ve státní bibliografii, formou bezplatných signálních a referátových informací, formou ústøední katalogizace a bezplatného ukládání informací do elektronických databází a katalogù atd.). Producenti mají ze zákona právo zahrnovat výdaje na výrobu a doruèování povinných exempláøù do ceny nákladu. Jako negativum je uvedena deklaratorní formulace o zodpovìdnosti producentù (zajímavé je srovnání s analogickým ukrajinským zákonem z roku 1919, který ukládal pokuty resp. 1-3mìsíèní trest odnìtí svobody, hrozilo i uzavøení tiskárny). 101. ŠEMBERKO, Ljudmila Vincentovna – GLUCHOV, Viktor Aleksejeviè Dostup k vnešnim informacionnym resursam po social´nym i gumanitarnym naukam [Pøístup k vnìjším informaèním zdrojùm ze spoleèenských a humanitních vìd] / Ljudmila Vincentovna Šemberko, Viktor Aleksejeviè Gluchov In: Nauè. Techn. Inform. Ser. 1. – [Moskva]. – 0548-0019. – è. 7 (2000), s. 10-23. Lit. 7., tab. Popisují se hlavní etapy a výsledky vìdeckého výzkumu provedeného odborníky Ruské akademie vìd (Ústav vìdeckých informací ze spoleèenských vìd – INION RAN) a zamìøeného na otázky pøístupu k databázím EBSCO. Výzkum se zamìøoval na pìt oblastí: 1. analýza struktury a vyhledávacích možností rùzných databází EBSCO, 2. pøedmìtovì tematická analýza obsahu databází z hlediska zastoupení periodik z oblasti sociálních a humanitních vìd, 3. zjišování retrospektivy zastoupení vybraného souboru èasopisù dùležitých pro uživatele INION RAN, a také zjišování podílu plných textù statí z tìch èasopisù, které jsou relevantní pro oborové bibliografie a databáze INION, 4. analýza databází z hlediska zastoupení ètenáøi nejvyhledávanìjších èasopisù z oboru ekonomie, 5. srovnávací analýza hlavních periodik jednotlivých oborù sociálních a humanitních vìd z hlediska míry úplnosti uložení jejich obsahu v databázích. Analýzy ukázaly, že databáze EBSCO pokrývají pøedmìtovì tematické oblasti zkoumaných oborù do rùzného stupnì úplnosti. Nejvyšší míra zastoupení relevantních periodik je v oboru ekonomie (kolem 80 %), pøièemž u každého tøetího èasopisu jsou dostupné plné texty statí. K èlánku jsou pøipojeny tabulky podávající pøehled o jmenovitém zastoupení èasopisù a o event. dostupnosti plných textù

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

317

jejich èlánkù z následujících oblastí: ekonomika a demografie, historie, archeologie a etnologie, právní vìdy a politologie, filozofie a sociologie, literární vìda, jazykovìda, vìda o vìdì (zde jsou zaøazeny nìkteré èasopisy z oblasti informaèních vìd), dále tabulky dokumentující výsledky vyhledávání (na základì tematických dotazù) v databázích Academic Search Elite a Newspaper Source, soupis nejèastìji citovaných ekonomických èasopisù (Most Cited Journals in Business Economics Management – podle ISI) a porovnání zastoupení tìchto èasopisù, resp. statí z nich v databázích EBSCO a INION. Autoøi se kromì popisu metod použitých pøi provedení analýz (vycházejících z pøedem definovaných potøeb INION) vìnují i obecnìjším problémùm informaèní, technické a technologické základny informaèních služeb ve spoleèenských vìdách, zmìnám na trhu informaèních služeb (charakteristika korporace EBSCO Publishing, systému jejích databází a možností vyhledávání), charakteristice knihovny a databází INION RAN. Zajímavé je posouzení tzv. expertního pøístupu, který uplatòuje EBSCO pøi budování databází a který slouží i jako vodítko pøi vyhledávání (v nìkterých publikacích je tento pøístup napadán, což autoøi èlánku považují za ne zcela oprávnìné, nebo otázka expertního pøístupu nebyla v souvislosti s budováním databází a uspokojováním informaèních potøeb ve spoleèenských vìdách zatím hloubìji zkoumána). 102. ŠVEC, Štefan Oèakávania pedagógov od vedeckých a vysokoškolských knižníc [Co oèekávají pedagogové od vìdeckých a vysokoškolských knihoven] / Štefan Švec In: Kniž. Inform. – [Martin]. – 1210-096X. – 32, è. 3 (2000), s. 98-92. Autor, profesor na katedøe pedagogiky FF UK v Bratislavì, prezentuje potøeby a oèekávání vysokoškolských pedagogù, pøedevším z oblasti pedagogických (edukaèních), ale i dalších spoleèenských a humanitních vìd, smìrem k vìdeckým a vysokoškolským knihovnám, a to zejména v kontextu smìøování ke znalostnì orientované spoleènosti. Oèekává zvýraznìní funkcí tìchto knihoven a v souladu s tím i jejich vìtší politickou a ekonomickou podporu, koncepèní pøístupy v souvislosti s internacionalizací vìdy a techniky, univerzitního výzkumu a vzdìlávání. Je nutná stálá inovace a odpovídající materiálnì technické i personální zabezpeèování knihoven jako souèásti soustavy vzdìlávání a sebevzdìlávání (knihovní systém otevøeného uèení pro všechny vìkové kategorie), snížení zaostávání v rozvoji samotného knihovnického a informaèního vzdìlávání, systémové rozvinutí nauk o odborném knihovnicko-informaèním vzdìlávání. Je nezbytné zlepšit pravidelnost a metodologickou fundovanost empirických prùzkumù potøeb uživatelù knihovních služeb. Iniciativu smìrem ke zkvalitòování knihovních služeb by však mìli projevit také sami univerzitní uèitelé a poskytnout svoje vìdomosti pøi odhadech perspektiv jednotlivých oborù, jejich výzkumných priorit, alternativních proudù atd. Autor navrhuje posilnit bratislavskou katedru knihovní a informaèní vìdy a usilovat o zøízení fakulty. Vyjadøuje potøebu vypracování slovenského pedagogického tezauru v návaznosti na již zpracované tezaury (evropský, èeský, tezaurus UNESCO, tezaurus amerického dokumentaèního systému ERIC), posílení publikaèní funkce knihoven (pøeklady výstupù mezinárodních organizací, zejména z oblasti vzdìlávací politiky, školských reforem, tematické rešerše, anotované bibliografické seznamy …), zavedení kontinuálního citaèního indexování prací domácích autorù, zavedení vyšší míry „ètenáøské samoobsluhy“ (volný výbìr ve spojení s automatizovanou evidencí výpùjèek), pøechod od bìžného užívání internetových sítí ke zprostøedkování audiovizuálních telemostù atd. 103. TROSOW, Samuel E. Organizational Theory in Library and Information Science Education [Teorie organizace ve studiu knihovnictví a informaèní vìdy] / Samuel E. Trosow In: J. Educ. Libr. Inform. Sci. – [Arlington]. – 0748-5786. – 41, è. 2 (2000), s. 129-142. Lit. 49. Teorie organizace jako studijní pøedmìt je v osnovách studia knihovnictví a informaèní vìdy opomíjena, na rozdíl od managementu a administrativy. Stejnì je tomu i v odborné literatuøe. Z velkého množství publikací o managementu vybral autor èlánku pìt základních pøíruèek všeobecného charakteru, které používají studenti rùzných roèníkù jako studijní materiál. Tìchto pìt knih je zde podrobnì anotováno pøedevším z hlediska toho, jaký význam kladou na osvojení si teorie organizace budoucími knihovníky. Pøílišný dùraz na manažerské funkce na úkor širšího politického, kulturního a environmentálního rozhledu je vnímán jako nebezpeèí pro studium oboru, a tím i pro profesi samu. To dokládá i rozbor dvou statí pedagogù knihovnických škol a komentáø k odborným publikacím o charakteru a smyslu knihovnické profese. Závìr jednoznaènì podporuje zmìnu osnov studia ve prospìch teorie organizace. 104. URCH, Katharina – BALKE, Wolf-Tilo Digitalisierung und Erschliessung einer historischen Wappensammlung [Digitalizace a zpøístupnìní historické sbírky erbù] / Katharina Urch, Wolf-Tilo Balke In: Bibliotheksforum Bayern. – [München]. – 0340-000X. – 28, è. 2 (2000), s. 187-203. Lit. V první èásti èlánku autoøi vysvìtlují význam heraldiky jako pomocné historické vìdy pro urèování a datování historických a umìlecko-historických památek a seznamují s problémy tradièního vyhledávání erbù v souborných

318

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

pøíruèkách heraldiky. Charakterizují jednotlivé prvky erbu: zobrazený motiv, dispozici plochy, barvu, tvar motivu a jejich funkci v elektronickém vytváøení obrazu. Druhá èást popisuje postup digitalizace objemné sbírky erbù od J. Siebmachera (je zde podrobnì charakterizována podle 2. vydání z roku 1865) jako databázi projektu HERON (Heraldry Online), jehož cílem je v první fázi experimentální ovìøování kvalitních obrazových rešerší pomocí internetu. Jsou zmínìny úpravy obrazu (zejména tvaru motivu) nutné pro jeho kvalitní zobrazení, finanèní náklady na digitalizaci, technické problémy odstraòování chybných obrazù, výhledy rozšíøení projektu HERON (textové, jazykové) a možnosti uplatnìní vyhledávání obrazù v jiných oborech. 105. VARLEJS, Jana The First Congress on Professional Education : An Agenda for Continuing Education [První kongres k odbornému vzdìlávání : jednání o permanentním vzdìlávání] / Jana Varlejs In: J. Educ. Libr. Inform. Sci. – [Arlington]. – 0748-5786. – 41, è. 2 (2000), s. 143-146. Dvoudenní kongres Americké asociace knihoven (ALA) o profesionální výchovì knihovníkù ve Washingtonu na jaøe 1999 pøijal usnesení, které se týká mimo jiné permanentního vzdìlávání; jeho body jsou zde v plném znìní uveøejnìny. Ukládají ALA zvýšit úèinnost permanentního vzdìlávání koordinací programù, semináøù a konferencí, rozlišením úrovní tohoto vzdìlávání pro rùzné kategorie pracovníkù knihoven. Usnesení dále ukládá urèit úkoly tìchto pracovníkù podle stupnì dosaženého vzdìlání a praxe, stanovit postup a podmínky schvalování kvalifikaèních osvìdèení cizincù zajímajících se o zamìstnání v knihovnách USA. Následující komentáø se zabývá souvislostí jednání kongresu se studiem knihovnictví a informaèní vìdy na vysokých školách. Zdùrazòuje se nízký podíl škol a pedagogù na organizaci permanentního vzdìlávání a na propagaci této formy zvyšování odborné kvalifikace mezi absolventy bakaláøského i doktorandského studia knihovnictví. Pøíklad amerických lékaøských knihoven ilustruje nejednotnost pøi hodnocení kvalifikaèních osvìdèení a permanentního vzdìlávání u pracovníkù rùzných lékaøských institucí. Závìrem je pøipomenuta nutnost aktivní úèasti škol a pedagogù vychovávajících knihovníky a informaèní pracovníky na chystaném druhém kongresu k odbornému vzdìlávání. (Pozn. red.: druhý kongres ALA o profesním vzdìlávání se již uskuteènil, a to v roce 2000 – informace o obou kongresech viz http://www.ala.org/congress/.)

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 4

319