NOVINKY. Co se děje ve světě drahých kovů? Shrnutí vývoje cen drahých kovů a vývoje na kapitálových trzích v roce 2015 a očekávaný vývoj v roce 2016

G

O

L

D

E

N

G

A

T

E

NOVINKY LEDEN 2016

Co se děje ve světě drahých kovů? Shrnutí vývoje cen drahých kovů a vývoje na kapitálových trzích v roce 2015 a očekávaný vývoj v roce 2016 Shrnutí roku 2015 Rok 2015 byl bohatý na mnoho událostí a změn. Jejich plný dopad pocítíme nejspíše již v roce 2016 a 2017. Stejně jako v předchozích letech se prokázalo, že hlavním tvůrcem trhů byly centrální banky, jež svými kroky od krize v roce 2008 ovlivňují vývoj jednotlivých investic. Až na Spojené státy, které v prosinci zvýšily sazby a mírně zpřísnily monetární politiku, probíhalo po celém světě tištění peněz v gigantickém rozsahu, tzv. kvantitativní uvolňování. Například Evropská centrální banka spustila kvantitativní uvolňování, při němž tiskne 60 miliard nových eur každý měsíc. Hlavním cílem tištění peněz je oživit ekonomiku po krizi roku 2008 a především vyvolat inflaci, která je dnes ve světě velmi nízká. Centrální banky jsou silnými hráči, a i když ještě nějaký čas budou bojovat s deflací, historie ukazuje, že nakonec inflaci nastartují. Největším problémem po jejím nastartování bude udržet ji na uzdě. Vzhledem k objemu natištěných peněz v budoucnu téměř jistě dojde ke znehodnocení světových měn i našich úspor.

2016 2015

Další významnou událostí roku 2015 byly vojenské akce Islámského státu a prohloubení krize na Blízkém východě, kde výrazně vzrůstá napětí. Eurozónu kvůli vojenským akcím na Blízkém východě naplno zasáhla uprchlická krize. Proudí sem miliony uprchlíků, se kterými prudce vzrůstají výdaje na sociální systémy již tak předlužených zemí. Důležitou událostí roku 2015 bylo zvýšení sazeb v USA – stalo se tak poprvé po 9 letech. Se zvyšováním sazeb vzrůstají rizika pro předluženou ekonomiku a stabilitu na finančních trzích, které si přespříliš navykly na nulové sazby a tištění peněz. Pro investice i ekonomický vývoj bylo významné další posilování dolaru a oslabování eura. Za posílení dolaru může tato kombinace faktorů: 1) Ekonomika v USA je v lepší kondici než ekonomika v Evropě. 2) Fed utahuje měnovou politiku a ECB ji naopak uvolňuje (právě s ohledem na rozdílný ekonomický vývoj a rozdílný vývoj inflace). Fed dokonce mírně zvýšil sazby. 3) Euro oslabuje s ohledem na ukrajinskou krizi, sankce vůči Rusku a velmi špatný vývoj ruské ekonomiky. 4) Evropskou ekonomiku navíc zatěžuje uprchlická krize. Zásadní událostí roku 2015 byl další prudký propad ceny ropy na světových trzích. V roce 2015 ropa navázala na propad z roku 2014 a rok 2015 zakončila na ceně 37 USD. Poklesla tak o neuvěřitelných 36 %. Za poklesem ceny ropy nestál pokles poptávky, jako tomu bylo při krizi v letech 2008–2009, ale naopak nárůst nabídky způsobený zejména navýšením alternativní těžby v USA z nových ložisek ropných písků a břidlic. OPEC navíc navýšil těžbu, aby uhájil tržní podíly. Pokles ceny ropy ve spojení se sankcemi zcela destabilizoval Rusko a jeho ekonomiku a také jeho měnu. Ruská ekonomika je z velké části závislá na příjmu z ropného průmyslu a při tak razantním poklesu ceny ropy krvácí. Pokles ceny ropy ohrožuje mnoho ekonomik závislých na její těžbě a také stabilitu dluhopisových trhů, protože zejména investice do těžebních kapacit v USA jsou financovány dluhem, který mnozí těžaři přestanou zvládat splácet, pokud se cena ropy významně nezvedne.

GOLDEN GATE CZ a.s. | Václavské náměstí 1282/51 | 110 00 Praha 1 | 840 888 999 | [email protected] | www.goldengate.cz

Pojďme se blíže podívat na jednotlivá aktiva a jejich vývoj v roce 2015. Akcie Akcie procházely v roce 2015 vyšší volatilitou a v létě akciové trhy zažily nejprudší propady od roku 2008. Nakonec akciové trhy ve světě zakončily rok smíšeně. Dařilo se evropským akciím, kdy německý DAX index připsal více než 8 %. Evropské akcie těžily z kvantitativního uvolňování (QE) v Evropě – ECB tiskne každý měsíc 60 miliard nových eur, které z velké části končí na kapitálových trzích. V záplavě těchto nových peněz zhodnocovaly nejen akcie, ale i evropské dluhopisy. Americké akcie, index SP500, poklesly meziročně o necelé procento. Vývoj v roce 2015 ukazuje, že tímto rokem skončilo rallye na akciích, které trvalo historicky nejdelší dobu – 7 let. Akciím nebude v příštím roce přát zvýšení sazeb v USA, rizika spojená s poklesem ceny ropy a narůstající deflační tlaky. Potvrdilo se, že akciím, zejména po ukončení QE ze strany Fedu, dochází dech pro další dlouhodobý růst.

Komodity a drahé kovy Pro komodity rok 2015 nebyl zrovna příznivý a komoditní trhy zažily prudké výprodeje. Komoditám nepřálo další posilování dolaru a hrozba zvyšování sazeb. Velkým problémem je zpomalování světové ekonomiky. Hrozbou nejen pro komoditní trhy je zpomalování čínské ekonomiky, která je největším spotřebitelem komodit na světě. Komoditní BCOM Index poklesl o 25 %. Rekordmanem v tomto poklesu byla železná ruda, která poklesla o 40 %, a ropa, která spadla o 36 %. Pokud opomineme kakao, tak z komodit nejméně klesalo zlato se stříbrem, kdy dolarová cena zlata poklesla o 10 % a cena stříbra o 11 %. Díky posilujícímu dolaru se korunová cena pro českého investora mnoho nezměnila. Zlato v korunách meziročně pokleslo o 2,5 % a stříbro o 3,5 %. Cenových minim dosáhly kovy ke konci roku 2015. Vývoj cen zlata a stříbra potvrdil, že se tyto měnové kovy chovají více jako peníze než jako komodity. Jejich cenový vývoj se oddělil od komoditního indexu a ostatních průmyslových kovů. Americký dolar a zlato se chovají většinou opačně. Zlato jako alternativa peněz se zejména k dolaru jako světové rezervní měně chová reverzně. Svou cenou zlato a stříbro pouze reagovaly na posilující dolar, o čemž svědčí i fakt, že korunové ceny jsou v podstatě beze změny. Z tohoto pohledu vnímáme vývoj jako pozitivní a pro evropské investory se ukázaly drahé kovy jako velmi stabilní s minimální volatilitou. Rekordní objem nákupů zlata a stříbra, který jsme zaznamenali v prosinci roku 2015, svědčí o tom, že investoři využívají předchozí korekce k dokoupení drahých kovů a začínají více diverzifikovat do tohoto uchovatele hodnoty před riziky spojenými s vysokými státními i soukromými dluhy a před rostoucí nestabilitou na měnových i akciových trzích. Při pohledu na graf znázorňující dlouhodobý vývoj ceny zlata vidíme, že i po korekci, jíž zlato v předchozích letech prošlo, se stále obchoduje výrazně nad předkrizovými hodnotami let 2007–2008 a v šestiletém horizontu je jednou z nejvýkonnějších investic vůbec. Je důležité si uvědomit, že zlato je středně- až dlouhodobá investice v horizontu nejlépe 5 a více let.

Dluhopisy Z větší volatility na akciovém trhu a z kvantitativního uvolňování v Evropě těžily dluhopisy, zejména ty německé. Výnosy na bonitních dluhopisech v Evropě poklesly do záporu. Velkým rizikem je bublina na dluhopisech, kterou nafoukly centrální banky kvantitativním uvolňováním. Například ECB nakupuje cenné papíry za 60 miliard eur každý měsíc a v podstatě nemá na trzích co kupovat. V důsledku toho stlačila na dluhopisech výnosy do záporu a ceny dluhopisů vyhnala na historická maxima. Z tohoto pohledu je velmi pravděpodobné, že investorům v dalších letech dluhopisy přinesou ztrátu a při investici do nich bychom měli být spíše opatrní.


Jaký bude vývoj na kapitálových trzích v roce 2016? Poslední měsíce roku 2015 naznačují, že rok 2016 bude ve znamení vysoké volatility a významných změn nejen v ekonomice a na finančních trzích. Mnohá rizika, jimž jsme čelili v roce 2015, přetrvávají. Špatný vítr na finanční trhy může foukat hned z několika stran. Spouštěče, které mohou rozkolísat finanční trhy, jsou například tyto: 1) nafouknutý trh korporátních dluhopisů, 2) trh s ropou, 3) zvyšování sazeb v USA a další posílení dolaru a oslabení eura, 4) trh přehřátých akcií, 5) zpomalení světové ekonomiky a Číny, 6) krach realitní bubliny, 7) krize na Blízkém východě a uprchlická krize, 8) deflační tlaky ve světové ekonomice. Nejspíše bude rok 2016 rokem mnoha změn a prudkých pohybů cen většiny aktiv. Vyplývá to z velké nerovnováhy, kterou centrální banky nulovými sazbami a tištěním peněz na finančních trzích vytvořily. Podívejme se na jednotlivé hrozby blíže. Zcela jistě nenastanou všechny najednou, ale pro významné propady na finančních trzích stačí pouze některé z nich. 1) Nafouknutý trh korporátních dluhopisů Nulové sazby a nízké výnosy na státních dluhopisech vedly v posledních 5 letech k obřímu nárůstu objemu korporátních dluhopisů, které jsou navíc zatíženy poměrně nízkým

úrokem. Z tohoto pohledu jsou rizikové zejména dva trhy korporátních dluhopisů. Oba dva rizikové trhy dluhopisů dosáhly objemu několika bilionů dolarů. Prvním jsou dluhy firem na rozvíjejících se trzích, které jsou v dolarech. Většina těchto úvěrů byla poskytnuta mezi lety 2010–2014. Od té doby dolar o více než 20 % posílil a tyto firmy mají dnes o 20 % vyšší dluhovou zátěž a těžší splácení. To celé navíc v prostředí zpomalující světové a čínské ekonomiky. Další hrozbou jsou v USA dluhy spojené s investicemi do alternativních způsobů těžby ropy. Pokles ceny ropy způsobil, že tyto společnosti v USA těží ropu hluboko pod svými těžebními náklady a k tomu mají splácet ohromné množství dluhů, jež jim tuto nyní nerentabilní těžbu umožnily. Toto zatím nebyl tak velký problém, protože většina těžařů měla svoji těžební produkci krytou proti poklesu ropy swapovými smlouvami, které jim ztráty vynahradí. Potíž nastane teprve v roce 2016, protože v tomto roce většina swapových smluv vyprší. Poté těžaři inkasují plné ztráty a mnozí nebudou schopni splácet své obrovské závazky. Jak z rozvíjejících se trhů, tak z trhu korporátních dluhopisů spojených s těžbou ropy mohou v roce 2016 přijít zprávy o neschopnosti splácet závazky, které mohou způsobit prasknutí bubliny korporátních dluhopisů. V důsledku toho může dojít k destabilizaci bankovního a finančního systému v USA a na celém světě.


2) Trh s ropou Ohromný pokles ceny ropy je způsoben zejména navýšením těžebních kapacit z alternativních zdrojů – ropných písků a břidlic v USA. Tento pokles dělá ohromné vrásky na čele zejména Rusku a USA. Průměrné těžební náklady ropy v Rusku jsou na 50 dolarech za barel. V USA se pohybují těžební náklady z ropných písků na úrovni 80 dolarů za barel a z břidlic těží Američané ropu za 60 dolarů za barel. Relativně klidní jsou Saúdové, kteří těží na Blízkém východě ropu za průměrných 27 dolarů za barel. OPEC koncem roku 2015 rozhodl, že každý člen tohoto kartelu může těžit tolik ropy, kolik uzná za vhodné. Důvod je jediný: OPEC nechce ztratit tržní podíl. Arabové vědí, že pokud budou ceny ropy po delší dobu pod 50 dolary, mnozí těžaři v USA zkrachují a OPEC tak uhájí svůj podíl na trhu. Přejí si, aby se trh s ropou vyčistil a stabilizoval sám. Trh s ropou bude navíc v průběhu roku 2016 zaplaven novými dodávkami ropy z Íránu. Mezinárodní společenství zrušilo sankce vůči této zemi za jaderný program a umožní jí dodávat ropu na mezinárodní trhy. První dodávky íránské ropy se očekávají na jaře 2016. Mnozí analytici předpokládají, že ropa bude v roce 2016 dále klesat a že se může dostat až k hranici 25 USD za barel. Nízká cena ropy a s tím spojené problémy velmi pravděpodobně rozkolísají trh akcií i dluhopisů. Ještě větší jsou geopolitická rizika spojená s bojem o cenu ropy a ropný trh.

3) Zvyšování sazeb v USA a další posilování dolaru a oslabování eura Spojené státy americké přistoupily v prosinci k dlouho slibovanému zvýšení sazeb o 0,25 %. Dolar v očekávání tohoto kroku velmi posiloval. Hrozbou pro finanční trhy na celém světě by bylo další zvedání sazeb v USA. Další posilování dolaru by způsobovalo další odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů. Posilující dolar by zvýšil pravděpodobnost splasknutí bubliny na trhu s korporátními dluhopisy. Rovněž by vedl k nárůstu výnosů na dluhopisových trzích a způsobil by vrásky všem dlužníkům po celém světě. Další zvedání sazeb může odstartovat výprodeje nejen na dluhopisových, ale také na akciových trzích. To vše v situaci, kdy je světová ekonomika předlužená, zpomaluje a čelí velkým deflačním tlakům. Svět si navykl na nulové sazby a tištění peněz, a utahování měnové politiky v USA se tak stává

velkým rizikem. Vzhledem k těmto rizikům předpokládáme, že zvyšování sazeb bude spíše kosmetické a nevýrazné. Nepřekvapila by nás ani varianta, že by k dalšímu zvýšení sazeb v USA vůbec nedošlo. V opačném případě bychom čelili výše popsaným rizikům.

4) Trh přehřátých akcií Světové akcie jsou stále na historických maximech. Rok 2015 však potvrdil, že s největší pravděpodobností dosáhly svého vrcholu. V USA zakončily rok zápornou nulou nebo mírným poklesem. Levné peníze v USA končí. Kvantitativní uvolňování skončilo a USA přistoupily ke zvýšení sazeb. Dolar prudce posiluje, a to v situaci, kdy světová ekonomika zpomaluje. Třetina zisků indexu SP500 pramení z Evropy, která zpomaluje, čelí uprchlické krizi a bojuje s deflací. Posilující dolar působí velké vrásky exportérům v USA. Navíc zvyšování sazeb prodraží obchody s akciemi na dluh. Přibližně polovina kapitálu, který byl v průběhu posledních 6 let nainvestován do indexu SP500, je na úvěr. V prostředí, kde investoři neuvidí další prostor pro růst akcií a kde Fed zvýší sazby a prodraží tak investorům jejich úvěrování, začnou tito investoři stahovat kapitál z akcií. To může odstartovat panické výprodeje na akciích. Stačí velmi málo a akciové trhy projdou významnými propady v řádu desítek procent. Vývoj ze srpna roku 2015, kdy akciové trhy prudce klesaly, bude stále častější. Rizikem číslo jedna pro akciové trhy zůstává Čína, její zpomalující ekonomika a stav jejího bankovního systému i akciových trhů. Nevíme, co bude tou „černou labutí“, ale nejspíše přijde z Číny nebo z trhu korporátních dluhopisů. Necháme se překvapit.


5) Zpomalení světové ekonomiky a Číny Světová ekonomika zpomaluje. I přes tištění peněz a nulové sazby se nepodařilo udržet její růst v uspokojivém tempu. Světovou ekonomiku dusí obrovský objem dluhu. Všichni jsou předluženi a již není možné snižovat sazby, abychom dlužníkům více ulevili. Navíc ekonomiku tíží posilující dolar, který prodražuje dolarové dluhy a znesnadňuje splácení těchto úvěrů. Světová ekonomika bojuje s deflací. A dva největší motory světové ekonomiky čelí zcela odlišným problémům. V USA zvyšují sazby a v důsledku toho posiluje dolar, který dusí růst americké ekonomiky. Čína naopak měnovou politiku uvolňuje, aby pomohla své zpomalující ekonomice, jíž dochází dech. I přes tyto snahy je evidentní, že ekonomika Číny dále zpomaluje. Přes devalvující jüan navíc začíná Čína do celého světa vyvážet deflaci. Čínský bankovní systém je zatížen gigantickým objemem dluhu, jehož bonita s devalvujícím jüanem a poklesem růstu ekonomiky Číny klesá. Tato rizika bychom neměli podceňovat, mohou způsobit velké pohyby na kapitálových trzích. Největší volatilitu očekávejte na přehřátých akciích.

6) Krach realitní bubliny Ceny nemovitostí při krizi roku 2008 ve světě klesaly. Nemovitosti díky nulovým sazbám a stimulům ze strany centrální banky však již více než 3 roky v USA a ve Velké Británii rostou. V Číně navíc při krizi roku 2008 téměř nepoklesly a od té doby dále rostou. Nejlevnější hypotéky v historii lidstva vyhnaly v těchto zemích ceny nemovitostí opět nahoru. Potíž je v tom, že za těmito vysokými cenami nemovitostí nestojí koupěschopnost obyvatel, ale levný rostoucí dluh. Například ve Velké Británii při krizi poklesly ceny nemovitostí o 20 %. Nyní jsou zpět na předkrizových hodnotách a například v Londýně jsou ceny nemovitostí o 35 % výše než před rokem 2007. Trh nemovitostí nejen v USA, ve Velké Británii a v Číně je zralý na splasknutí znovu nafouknuté bubliny. Pokles nemovitostního trhu a vlna nesplácených hypoték mohou být zdrojem velkých potíží na finančních trzích.


7) Krize na Blízkém východě a uprchlická krize Příčinou pohybů na finančních trzích mohou být geopolitické tlaky v Rusku a na Blízkém východě. Civilizovanému světu dochází trpělivost s Islámským státem a islámským extremismem. Koncem roku, zejména po teroristických útocích v Paříži, se do koalice proti islámskému extremismu zapojila celá řada států včetně Ruska a jindy zdrženlivého Německa. Pro evropskou ekonomiku zůstává rizikem uprchlická krize, která zatíží rozpočty jednotlivých již tak předlužených zemí. Je také reálné, že uprchlická krize povede k polarizaci ve společnosti, mohou vzrůstat tlaky na politiky a i v politice můžeme být svědky nárůstu extremismu. 8) Deflační tlaky v ekonomice Světová ekonomika čelí silným deflačním tlakům. Deflační tlaky zesílily kvůli poklesu cen ropy a přispěla k nim zpomalující světová ekonomika. Rovněž zpomalující Čína dělá ekonomům vrásky na čele a devalvací jüanu, k níž přistoupila, vyváží deflaci do celého světa. Deflační tlaky mohou způsobit pokles cen rizikových aktiv, jež jsou na tyto tlaky velmi citlivá, tedy zejména akcií, některých typů nemovitostí a průmyslových komodit. Je pravděpodobné, že z důvodu rizika nárůstu deflace v roce 2016 přistoupí centrální banky k dalšímu uvolnění měnové politiky. Máme na mysli zejména ECB, která nejspíše rozšíří nákup aktiv v rámci kvantitativního uvolňování (QE) o 10–20 miliard eur měsíčně a pravděpodobně jej rovněž rozšíří o vybrané evropské akcie. U Bank of Japan očekáváme také zvýšení objemu QE. Ze strany amerického Fedu lze očekávat, že by mohlo dojít k pozastavení procesu zvyšování a normalizace sazeb. Pokud by deflační tlaky zesílily na

počátku roku 2016, nepřekvapilo by nás, kdyby se sazby v USA nezvyšovaly vůbec. Prostředí nulových sazeb a současné hrozby deflace vnímáme jako velké riziko pro investice v letech 2016 a 2017. Centrální banky nemají kvůli nulovým sazbám mnoho nástrojů, jak deflaci zabránit. Deflace může odstartovat prudké poklesy na kapitálových trzích. Pokud začnou centrální banky s deflací bojovat, nejspíše přistoupí k nekonvenčním monetárním nástrojům typu kvantitativní uvolňování v mnohem větším objemu než v posledních letech. Reálně by tak vzrostlo riziko, že takto přespříliš uvolněná politika se nakonec centrálním bankéřům vymkne z rukou a zejména mezi lety 2017–2020 bychom mohli naopak čelit velmi vysoké inflaci, která by znehodnotila naše papírové investice a úspory.


Předpokládaný vývoj aktiv v roce 2016 Akcie Rok 2015 potvrdil, že akcie nejspíše dosáhly svých maxim. Americké akcie zakončily rok poklesem nebo kladnou nulou. S ukončením programu kvantitativního uvolňování ze strany Fedu dochází akciím dech. Také jim nepřeje utahování měnové politiky v USA a zvyšování sazeb. Akcie rostly nepřetržitě 7 let, což je nejdelší nárůst akcií v historii vůbec. Měli bychom si uvědomit, že růst akcií v tomto období neodpovídal růstu ekonomiky a i z tohoto pohledu je rozumné očekávat na akciích výraznou korekci. Vývoj z léta 2015 ukazuje, jak je akciový trh citlivý na zpomalování Číny a na hrozbu deflace, která se nad akciovými trhy vznáší. Velmi pravděpodobně již začíná konsolidační fáze na akciích, která vyústí ve významnou korekci akciových trhů, podobně jako v roce 2000 a 2008. Navíc akcie prochází přibližně v sedmiletých cyklech významnými korekcemi a poslední korekce probíhala v roce 2008. Pokud dojde k výraznému poklesu cen akcií, mohly by se stát opět vhodnými k nákupu. Moudrý investor by měl vybrat část zisku z akciových trhů a diverzifikovat jej do aktiv, která prošla korekcí a která pokud možno korelují s akciovými trhy negativně. Nezapomínejme, že portfolio se buduje zejména při korekcích. Pokud přece jen chce někdo jít do vysokého rizika a držet nebo nakupovat akcie i v roce 2016, tak regionálně si povedou lépe spíše akcie evropské, nominované v eurech, které budou těžit z rozšíření programu QE ze strany ECB. Dluhopisy Výnosy na dluhopisech klesly na minima. Většina evropských bonitních dluhopisů nese dokonce záporný výnos. Prostor pro jejich další pokles je v podstatě nulový. Naopak ceny dluhopisů jsou na maximech. I zde mnozí analytici a komentátoři mluví zcela otevřeně o bublině na dluhopisech. Velkým rizikem se stává trh korporátních

dluhopisů. Pokud by došlo k prohloubení finanční krize a nárůstu výnosů, může se nedůvěra z dluhopisového trhu přelít i do akcií. Na druhou stranu, pokud zesílí deflační tlaky, mohou mít v roce 2016 a 2017 dluhopisy své místo v portfoliu – mohou přispět k jeho stabilitě (nikoli výnosu). Výběr však nebude úplně jednoduchý. Jednalo by se spíše o státní bondy s vysokým ratingem, u nichž můžeme očekávat další pokles úroků nebo alespoň jejich stabilní vývoj. V případě opačného scénáře – nastartování inflace – přinesou dluhopisy investorům výraznou ztrátu. Nemovitosti Nemovitosti jsou zcela závislé na ochotě bank půjčovat peníze za co nejnižší úrokové sazby. Tím se vytváří umělá poptávka po nemovitostech, která má za následek růst jejich ceny. Úrokové sazby hypoték nejspíše dosáhly svých minim v polovině roku 2015. V druhé polovině roku 2015 došlo po mnoha letech k mírnému nárůstu hypotečních sazeb. I tak se stále nacházejí velmi blízko historických minim a prostor pro jejich pokles je minimální. Již třetím rokem rostou nemovitosti ve světě i u nás. Jejich růst však bude závislý na ceně a dostupnosti hypoték. Při investicích do nemovitostí bychom měli být v nejbližších letech velmi opatrní. Prostor pro růst cen nemovitostí je minimální, prostor pro pokles výrazně větší. Při zdražení hypoték, nárůstu nestability na finančních trzích, propadech akciových trhů a zpomalení světové ekonomiky začnou nemovitosti významně klesat. Pokud by někdo přesto chtěl investovat do nemovitostí, stabilnější vývoj, popřípadě malý výnos bude mít zemědělská půda a některé stavební pozemky. U nájemních nemovitostí je dobré se soustředit na nemovitosti s opravdu vysokým nájemním koeficientem. Zejména u bytů a domů s nízkým nájemním koeficientem buďte velmi opatrní. Na nich pravděpodobně ve střednědobém horizontu utrpíte ztrátu.


Drahé kovy Drahé kovy jako téměř jediné investiční aktivum prošly v posledních 4 letech korekcí. To je z pohledu diverzifikace zásadní. Drahé kovy jsou vzhledem k budoucímu scénáři mnohem bezpečnější investicí než jiná aktiva, která jsou na historických maximech nebo blízko nich. Pokud by se naplnily předpoklady některých analytiků a došlo by v roce 2016 k výrazným propadům na kapitálových trzích, nejspíše by z tohoto scénáře těžily právě drahé kovy, zejména zlato. Významnému růstu cen drahých kovů může v roce 2016 bránit posilující dolar. Rovněž budou drahé kovy citlivé, pokud by v roce 2016 zesílily deflační tlaky nebo pokud by naopak v USA dále zvyšovali sazby. Nemyslíme si, že by zlato v roce 2016 zhodnocovalo v řádu desítek procent, protože výše uvedená rizika budou bránit překotnému růstu cen zlata a stříbra v tomto roce. Nicméně vzhledem k situaci na kapitálových trzích a vzhledem k délce i hloubce korekce na drahých kovech jsme přesvědčeni, že je tato korekce u konce. V roce 2016 nejspíše dosáhnou drahé kovy svých minim a rok 2016 zakončí růstem, na který navážou v letech 2017–2022. Rok 2016 vnímáme jako poslední, kdy můžeme nakupovat drahé kovy poblíž jejich těžebních nákladů. Doporučujeme využít všech mírných korekcí v roce 2016 k dokoupení drahých kovů za co nejnižší ceny. Zejména v druhé polovině roku 2016 lze reálně očekávat nárůst cen drahých kovů, který bude pokračovat v dalších letech. Zlato by těžilo ze situace, kdy by akcie začaly výrazně oslabovat. Kapitál z akcií by se začal přesouvat zpět do bezpečného přístavu jménem zlato. Pokud by opět naplno propukla finanční krize, jedinou odpovědí centrálních bank by bylo tištění peněz v ještě větším rozsahu, než jsme byli doposud svědky. Tištění peněz v ohromném objemu v delším časovém horizontu nakonec vyvolá vysokou inflaci a z tohoto scénáře budou nejvíce těžit právě drahé kovy.

Dlouhodobé důvody, proč nakupovat drahé kovy

jeme“ si své jiné investice nebo hotovost proti měnovým devalvacím, znehodnocení inflací a propadům na finančních trzích. Investicí do zlata si „kryjeme“ své investice v akciích nebo nemovitostech, které často korelují se zlatem negativně. Rovněž se tím připravujeme na problémy spojené s předlužením mnoha států a v extrémním případě nás zlato ochrání při rozpadu nebo otřesech spojených s měnovými systémy, jakými jsou například zdrcující inflace, devalvace měn nebo měnové reformy. Vzhledem k tomu, že většina investic je na historických maximech nebo poblíž historických maxim, je velmi pravděpodobné, že zlato bude ze změny trendu na kapitálových trzích těžit. Všechny tyto důvody jsou ve střednědobém horizontu velmi reálnou hrozbou. Díky korekci, jíž zlato prošlo, jej navíc můžeme přikoupit za ceny blížící se jeho těžebním nákladům. To, že jsme po krizi roku 2008 žádné z příčin krize a potíží nevyřešili, dobře vystihuje níže uvedený citát ekonomického analytika Jima Rickardse z jeho knihy The Big Drop: „Všechny příčiny hrůz roku 2008 jsou dnes ještě horší. (…) Dnešní investiční klima je asi nejsložitější, jaké jsme kdy zažili. V blízké budoucnosti totiž může dojít k inflaci, ale i deflaci. (…) Jakmile přestanou centrální banky vytvářet inflaci, velmi rychle v ekonomice převládne deflace. Pokud se nepřestanou tisknout peníze za účelem zastavení deflace, přijde nakonec inflace vyšší, než se očekává. Oba konce jsou pro investory nebezpečné. Ekonomika balancuje na hraně mezi ničivou deflací a prudkou inflací. Ceny mohou velmi rychle sklouznout jedním či druhým směrem.“ Bohužel nejspíše budeme ve střednědobém horizontu čelit mnoha problémům a nákupem fyzického zlata a stříbra se na důsledky budoucí krize velmi dobře připravíme. Řešení finanční krize, které přijaly vlády a centrální banky, ve střednědobém horizontu krizi pouze prohloubí.

Pavel Ryba Zlato patří do portfolia zejména z důvodu diverzifikace. Investicemi do drahých kovů rozkládáme rizika a „zajišťu-

obchodní ředitel GOLDEN GATE CZ a.s.


NOVINKY. Co se děje ve světě drahých kovů? Shrnutí vývoje cen drahých kovů a vývoje na kapitálových trzích v roce 2015 a očekávaný vývoj v roce 2016

Recommend Documents