NOVELIZACE PŘ EDPISU ČD S 3 „ ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK“ Milan HŘ EBAČKA Doc., Ing., CSc., Č D DDC, Technická ústředna dopravnícesty, Bě lehradská 22, 120 00 Praha 2
Abstrakt Č D (Č SD) S 3 „Ž elezniční svršek“ je jedním ze základních služebních předpisů Č eský ch drah řady „S“. Po více jak dvacetileté účinnosti od roku 1980 dochází k jeho novelizaci. Autor popisuje novou koncepci zpracování a podává stručnou charakteristiku každé ze šestnácti relativně samostatný ch Č ástí nového předpisu Č D S 3 „Ž elezniční svršek“. Současně autor uvádí souvztažnosti vyplý vající z novelizace předpisu na škálu souvisejících služebních předpisů a služebních rukově tí.
1 Ú vod Současný služební předpis Č D (Č SD) S 3 „Ž elezniční svršek“ je v souboru služebních předpisů Č D řady „S“ nosný m předpisem pojednávajícím v rozhodující míře o konstrukci železničního svršku. Předpis Č D (Č SD) S 3, jeden ze základních předpisů Č D v oblasti stavební, je v účinnosti již více jak 20 let (od 1.9.1980)! V úvodních ustanoveních stávajícího předpisu Č D (Č SD) S 3 je uveden jeho rámcový obsah se zamě řením na projektování, stavbu, údržbu a rekonstrukci železničního svršku. Původním vydáním tohoto předpisu se soustředily zcela, nebo částečně ně které dříve platné předpisy o železničním svršku a vý nosy dlouhodobé platnosti do jednoho předpisu. O velké aktuálnosti předpisu svě dčí potřeba jeho trvalé inovace. Předpis, který je v současnosti tvořen základní předpisovou částí a má dále 43 příloh (z toho nyní7 neobsazeno), prošel od svého vydánív roce 1980 již osmi Změ nami. Jednalo se o vydání změ n či oprav ně který ch původních příloh, o zrušení nebo vydání nový ch příloh. Změ ny předpisu postupně vyšly v letech 1983, 1988, 1989, 1994, 1996, 1998, 1999 a posledníosmá Změ na v roce 2000. Náplní Změ ny č. 6 (účinnost od 1.2. 1998) bylo i vydání plně novelizované kmenové předpisové části. V rámci vydáníposledních dvou Změ n (Změ na č. 7 – účinnost od 1.2.1999 a Změ na č. 8 – účinnost od 1.4.2000) se jednalo o: - vydánínové přílohy (č. 24 „ Upevně níkolejnic“), - úplné přepracovánídeseti příloh, - oprava třinácti příloh a základnípředpisové části, - zrušenítřípříloh. Vý še uvedený velký rozsah příslušný ch Změ n jako i velmi krátká časová období mezi posledními čtyřmi Změ nami (po roce 1994) jasně signalizovaly potřebu a nutnost zásadního přepracování celého předpisu. Vzhledem k tomu, že koncepce novelizovaného předpisu již byla připravena a odsouhlasena, vlastní zpracování předpisu Č D S 3 „ Ž elezniční svršek“ začalo bezprostředně po vydání již zmíně né poslední Změ ny č. 8, tj v polovině roku 2000.
2 Koncepce zpracovánínovelizovaného předpisu ČD S 3 „ Železničnísvrš ek“ Původní materiál k návrhu nové koncepce služebního předpisu Č D S 3 „Ž elezniční svršek“ byl zpracován na oddě lení železničního svršku a spodku TÚDC již v září 1996. Návrh byl v rámci TÚDC projednán a dopracován ve vazbě na související předpisy a byl předložen k posouzenístálé pracovnískupině pro železničnísvršek (odborníci z O13 DDC, OŽ SS TÚDC, ST SDC, SS DDC a vysoký ch škol). Po vícečetný ch jednáních na různý ch úrovních se konečně v listopadu 1998 dospě lo na jednání této stálé pracovní skupiny k zásadníshodě o nové koncepci zpracovánínovelizovaného předpisu Č D S 3.
Přijaté zásady koncepce stanovily, že předpis bude zahrnovat pouze technickou problematiku železničního svršku. Při přepracování předpisu se od stávajícího předpisu oddě lily text a přílohy, které obsahují provozní a technologické zásady při údržbě a kontrole stavu železničního svršku. Současný předpis obsahuje konkrétní technické údaje jak v článcích základního textu, tak i v článcích jednotlivý ch příloh. V žádném případě se nejedná o „různou váhu“ článků podle zařazení do základní textové části resp. do příloh a z tohoto důvodu se odsouhlasil návrh, že nový předpis již nebude tvořen základní předpisovou částí a jednotlivý mi přílohami, ale bude tvořen ucelený mi relativně samostatný mi Č ástmi pojednávajícími komplexně o dané problematice. Z tohoto rozhodnutí dále vyplynula nutnost i sloučení ně kolika stávajících příloh do příslušný ch Č ástí. Nový předpis má tedy skladební charakter jednotlivý ch Č ástí a odstraní se současná „dvoukolejnost“ (textová část + přílohy). Nově koncipovaný předpis Č D S 3 zahrnuje celou technickou oblast konstrukce železničního svršku koleje a vý hybek. Problematika správcovské činnosti a technologie zřízení a údržby železničního svršku koleje a vý hybek bude zahrnuta v jiný ch předpisech. Bylo pochopitelně nutné, aby obsahová náplň všech tří dílčích okruhů celé problematiky (konstrukce, technologie, správa) byla řešena soubě žně a v úzké vazbě . Jinak zvolený postup by nemohl zaručit logickou návaznost a provázanost celé problematiky. Novelizovaný předpis Č D S 3 „Ž elezniční svršek“ byl zpracováván v nové koncepci tak, aby se přepracoval nejen po stránce formální, tj sloučení vě cně příslušný ch článků základní části předpisu a příslušné přílohy (příloh), ale především po stránce obsahové. Formulace článků, náplňtabulek, obrázků a vzorů musíodpovídat současný m poznatkům a potřebám, musí odpovídat souvisejícím normám, předpisům a celé řadě technický ch dokumentů a musímít jednoznačnou vypovídajícíschopnost. V průbě hu projednávání koncepce se tříbily i jednotlivé navrhované Č ásti z hlediska názvu, logiky jejich začleně ní v rámci celého předpisu a především vlastní obsahové náplně . Vý sledkem tohoto procesu je nově koncipovaný předpis, který je členě n do jednotlivý ch Č ástítakto: Č D S 3 Č ást první Základníustanovení Č D S 3 Č ást druhá - Zařazeníkolejía vý hybek do řádů Č D S 3 Č ást třetí Zajiště níprostorové polohy koleje Č D S 3 Č ást čtvrtá Kolejnice Č D S 3 Č ást pátá Kolejnicové podpory Č D S 3 Č ást šestá Spojovací a upevňovací součásti železničního svršku Č D S 3 Č ást sedmá - Sestavy železničního svršku a jejich použití Č D S 3 Č ást osmá Zvláštníkonstrukce železničního svršku Č D S 3 Č ást devátá - Vý hybky, kolejové spojky a kolejové křižovatky Č D S 3 Č ást desátá - Kolejové lože a jeho uspořádání Č D S 3 Č ást jedenáctá - Uspořádánístykované a bezstykové koleje Č D S 3 Č ást dvanáctá - Ž elezničnísvršek na mostních objektech Č D S 3 Č ást třináctá - Úprava železničního svršku pro speciální zařízení dopravní cesty Č D S 3 Č ást čtrnáctá - Propojky, lanová propojení, ukolejně ní a izolované styky kolejnic Č D S 3 Č ást patnáctá - Vyzískaný materiál železničního svršku Č D S 3 Č ást šestnáctá - Doplňující technické podmínky pro geometrické a prostorové uspořádáníkolejí
3 Charakteristika jednotlivých částípředpisu Každá ze šestnácti vý še uvedený ch, relativně samostatný ch Č ástí novelizovaného předpisu bude dále ve stručnosti podle své obsahové náplně popsána a uvedou se také jejízákladnífaktografická data.
3.1 Základníustanovení- Část první Č ást první je nadstavbovou pro dalších patnáct Č ástí předpisu. Je vstupem do problematiky řešené celý m předpisem Č D S 3 „Ž elezniční svršek“. Ve stručnosti charakterizuje celou odbornou náplň předpisu ve všech dalších Č ástech. Mimo záznam o změ nách, rozsah znalostí, seznam použitý ch značek a zkratek, soupis stávajících předpisů a norem a přechodný ch ustanoveníse předpisová ustanovenítéto části zamě řují především na evidenci železničního svršku (pasport, nákresné přehledy, atd.), také na technické podmínky pro geometrické a prostorové uspořádáníkolejía na jakost materiálu železničního svršku. Č ást prvníse skládá z 86 článků (neobsazeno 16).
3.2 Zařazeníkolejía výhybek do řádů - Část druhá Změ nou č. 8 stávajícího služebního předpisu Č D (Č SD) S 3 se přešlo při zařazení kolejí a vý hybek z devíti na šest řádů. Zásady zařazení traťový ch a staničních kolejí a vý hybek do řádů včetně způsobu vý počtu podle vý sledného přepočteného provozního zatíženízůstávajív Č ásti druhé novelizovaného předpisu zachovány. Č ást druhá se skládá z 21 článků (6 neobsazeno) a 2 tabulek.
3.3 Zajiš těníprostorové polohy koleje - Část třetí Č ást třetí uvádí zásady pro zajiště ní prostorové polohy koleje. Náplň stávající přílohy č. 11 předpisu zůstává v podstatě zachována. Tato Č ást především pojednává o způsobech zajiště ní prostorové polohy koleje, o evidenci a správě , o druzích, umístě ní zajišťovacích značek a zamě ření jejich polohy a o metodách pro ově ření prostorové polohy koleje. Ze změ n, resp. doplně ní je potřebné např. poukázat na ucelenou dokumentaci, kterou předává zhotovitel stavby. Kromě úvodního listu, seznamu použitý ch bodů vytyčovací sítě , seznamu pravoúhlý ch rovinný ch souřadnic a vý šek zajišťovacích značek, záznamu o projektovaném zajiště ní koleje, tabelogramu pro metodu dlouhý ch tě tiv a podélného profilu musízhotovitel stavby dále předat i mě řičskou dokumentaci (tj. mě řičský zápisník, vý početní protokol, kalibrační protokol mě řičský ch prostředků) a seznam souřadnic a vý šek hlavních bodů trasy. Do volby typů zajišťovacích značek se doplňují i párové (protilehlé) zajišťovací značky, které se přednostně použijí v železničních stanicích a na dvoukolejný ch a vícekolejný ch tratích. Grafické schéma podélného profilu, mimo jiné také s doplně ný mi údaji o zajiště ní koleje, je rozšířeno a detailně ji propracováno (vzor 6). Toto schéma je doplně no i o vzory detailu kresby (vzor 6a). Č ást třetí se skládá z 89 článků (10 neobsazeno), 3 tabulek, 12 obrázků a 7 vzorů.
3.4 Kolejnice - Část čtvrtá Do této Č ásti se zapracovaly příslušné články základní textové části stávajícího předpisu a čtyři přílohy (č. 13, 14, 15 a 17). Č ást čtvrtá pojednává o dodávání a značení kolejnic, uvádí tvary kolejnic a jazyků vý hybek ležících v kolejích Č D a jejich základní statické veličiny. Rovně ž pojednává o sledování kolejnic v záruční době a o uložení kolejnic. Zásadní změ nou oproti stávajícímu předpisu je nový způsob posuzování únosnosti kolejnic a jazyků vý hybek. Od původního Winklerova způsobu vý počtu (tuhé nepoddajné podpory) se přešlo na objektivně jšízpůsob, ve kterém se zohledňuje i kvalita pražcového podloží, stav kolejového lože (součinitel ložnosti). Vý sledná hodnota mechanického napě tí v kolejnicovém pásu je dána součtem účinků zatížení, teplotního rozdílu a vlastního napě tí posuzovaného prvku, které vzniká při vý robě . Vý sledné napě tí kolejnic a jazyků vý hybek musí odpovídat mechanický m vlastnostem kolejnic. Vý počet slouží především pro posouzení provozních možností a pro navrhování. Nelze jej zjednodušeně použít jako hlavníprostředek např. pro hledánípříčin nehodové události. Č ást čtvrtá se skládá z 58 článků (12 neobsazeno), z 10 tabulek a 5 obrázků.
3.5 Kolejnicové podpory - Část pátá Č ást pátá především zahrnuje stávající přílohy č. 20 a 21 a příslušné články základní textové části. Pojednává o betonový ch pražcích, dřevě ný ch pražcích a mostnicích a reaguje na možnost zřízení kompaktní koleje (pevné jízdní dráhy) u Č D. Zně ní jednotlivý ch článků je opraveno podle současného stavu, případně jsou zařazeny nové aktuální články. Např. čl. 20 uvádí, že vady betonový ch pražců a jejich vliv na životnost pražce a bezpečnost provozu se posuzují podle služebního předpisu Č D S 68 „Vady betonový ch pražců“. Č ást pátá se skládá ze 45 článků (8 neobsazeno), ze 2 tabulek a 7 obrázků.
3.6 Spojovacía upevňovacísoučásti železničního svrš ku - Část š está V Č ásti šesté jsou uvedeny zásady pro spojovací a upevňovací součásti železničního svršku. Tato Č ást zahrnuje především stávající přílohu č. 24 a je rozšířena např. o použití spojkový ch šroubů u ocelový ch a plastový ch spojek. Pojednává o podmínkách funkčnosti upevně ní a spojení kolejnic a o skladování drobného kolejiva a upevňovadel. Č ást šestá se skládá ze 17 článků (6 neobsazeno), z 12 tabulek a z 13 obrázků.
3.7 Sestavy železničního svrš ku a jejich použití- Část sedmá Č ást sedmá je počtem stran nejobsáhlejší. V základu zahrnuje stávající přílohu č. 4, ale je vý razně doplně na. Charakterizuje přehled sestav železničního svršku ať již stávajících, či nově zřizovaný ch typů upevně ní. Velmi názorně v obrázkové a související tabulkové části podává podstatné informace o jednotlivý ch typech upevně ní a uvádí vždy přehled potřebného svrškového materiálu. V této Č ásti jsou zařazeny i jednotlivé možnosti úpravy rozchodu koleje na jednotlivý ch typech upevně ní a nechybí ani shrnující tabulka o použitímateriálu železničního svršku v kolejích Č D. Č ást sedmá se skládá z 24 článků (8 neobsazeno), z 15 tabulek a 28 obrázků.
3.8 Zvláš tníkonstrukce železničního svrš ku - Část osmá Č ást osmá zahrnuje příslušné články ze stávající základní textové části předpisu. Pojednává o konstrukčních úpravách na železničních přejezdech a přechodech, o prostředcích proti putování kolejnic a pražcový ch kotvách, o přídržný ch a ochranný ch kolejnicích, o dilatačním zařízení a o ozubnicový ch drahách. Uvádí rovně ž konstrukční úpravy na čistících a prohlížecích jámách, dezinfekčních kolejích a na točnicích, přesuvnách a kolejový ch váhách. Č ást osmá se skládá ze 71 článků (16 neobsazeno)
3.9 Výhybky, kolejové spojky a kolejové křižovatky - Část devátá Vý hybky, kolejové spojky a kolejové křižovatky se zřizují a udržují podle technický ch ustanovení uvedený ch v této Č ásti. Základem je stávající příloha č. 27, která byla aktualizovaná na současný stav. V Č ásti deváté jsou uvedeny zásady celkového konstrukčního uspořádání a specifikace ve vý mě nové a srdcovkové části vý hybek. Pojednává se o ohřevu vý hybek, o značení konstrukcí a o ovládání vý hybek. Jsou uvedeny meze opotřebení, příslušné tolerance a také jsou uvedeny závady, na které je nutno ihned reagovat bezpečnostním opatřením. V této Č ásti jsou také uvedeny zásady pro skladovánívý hybkový ch konstrukcía součástí. Č ást devátá se skládá z 89 článků (20 neobsazeno), z 10 tabulek a ze 2 obrázků, které ozřejmujítzv. bezpečnostnímíry v srdcovkách vý hybek.
3.10
Kolejové lože a jeho uspořádání- Část desátá
Č ást desátá navazuje především na stávající přílohy č. 2 a 25. Stanovuje základní podmínky pro zřizování kolejového lože, pojednává o materiálu a o vlastním uspořádání
kolejového lože. Stanovuje zásady pro tloušťku lože, profil lože v kolejích a vý hybkách a pro úpravu kolejového lože na mostních objektech a v tunelech. Uvádí se i technické podmínky, které musíkolejové lože splňovat v průbě hu své životnosti. Č ást desátá se skládá ze 61 článků (10 neobsazeno), 2 tabulek a 11 obrázků.
3.11 Uspořádánístykované a bezstykové koleje - Část jedenáctá Č ást jedenáctá zahrnuje stávající přílohy č. 18, 19, 22 a 29 a příslušné články základní textové části. Pojednává o rozdě lení pražců v koleji a ve vý hybkový ch konstrukcích, o dilatačních spárách kolejnic, o zkrácený ch kolejnicích v oblouku a o koleji s vystřídaný mi kolejnicový mi styky. Příslušná ustanovení stanovují také zásady ke konstrukci kolejnicový ch styků. Č ást jedenáctá se skládá z 59 článků (12 neobsazeno), 3 tabulek a 7 obrázků.
3.12
Železničnísvrš ek na mostních objektech - Část dvanáctá
Č ást dvanáctá sjednocuje ustanovení o železničním svršku na mostních objektech. Vychází z příslušný ch ustanovení základní předpisové části a ze stávající přílohy č. 3. Pojednává především o novém železničním svršku na mostních objektech - o kolejnicích a jejich uložení a upevně ní na kolejové podpory, o pražcích, mostnicích, pozednicích a kolejovém loži. Další předpisová ustanovení stanovují podmínky a zásady pro možnost použití bezstykové koleje na mostech, pro úpravy koleje na mostních objektech, na nichž nelze zřídit bezstykovou kolej a pro použitípojistný ch a zajišťovacích úhelníků. Č ást dvanáctá se skládá ze 120 článků (12 neobsazeno), ze 2 tabulek a z 8 obrázků.
3.13 Ú prava železničního svrš ku pro speciálnízařízení dopravnícesty - Část třináctá Č ást třináctá částečně navazuje např. na stávající přílohu č. 43 a na ně které články v základní textové části. V zásadě však jde o nově sestavenou část, jejíž předpisová ustanovení pojednávají o zařízení spádovišť, indikátoru horkobě žnosti a indikátoru plochý ch kol, o kolejnicový ch maznících, magnetický ch značkách a o prvcích sdě lovacího a zabezpečovacího zařízení, umístě ný ch na železničním svršku. Podstatnou součástí jsou ustanovení, která vymezují umístě ní speciálních zařízení dopravní cesty s cílem nenarušit funkci železničního svršku, nezasahovat nepřípustný m způsobem do průjezdného průřezu a nevytvářet překážky pro údržbu a opravy železničního svršku. Č ást třináctá se skládá z 51 článků (14 neobsazeno), ze 3 tabulek a 4 schémat.
3.14 Propojky, lanová propojení, ukolejněnía izolované styky kolejnic - Část čtrnáctá Základem zpracování Č ásti čtrnácté byla příloha 38 stávajícího předpisu. Nově zpracovaná Č ást je však pojata komplexně ji, je vý razně upravena a rozšířena a naopak neobsahuje články, které se tý kají oprav a údržby (např. vý mě na kolejnic atd.). Pojednává o zásadách v konstrukci koleje (mě rná svodová admitance, elektroizolační vlastnosti prvků kolejového roštu, hodnoty elektrického odporu pražců a kolejový ch polí, atd.). Například článek 29 této části uvádí, že zhotovitel je povinen zaznamenávat v Zápise o mě ření vý sledky mě ření elektrického odporu smontovaný ch kolejový ch polí (vý hybek) a přiložit je k dokladům o přejímce. Další předpisová ustanovení pokrý vají problematiku izolovaný ch styků kolejnic, vodivý ch propojení kolejnic, ukolejňování konstrukcí, způsoby připojení vodičů ke kolejnicím a zásady pro zajiště ní spolehlivé funkce a bezpečného stavu elektrický ch silový ch a zabezpečovacích zařízeních. Č ást čtrnáctá se skládá z 94 článků (18 neobsazeno) z tabulky a z 10 obrázků.
3.15
Vyzískaný materiál železničního svrš ku - Část patnáctá
Č ást patnáctá navazuje hlavně na stávající přílohu 41. V jednotlivý ch článcích pokrý vá především oblast kategorizace vyzískaného materiálu a jeho rozdě lenído skupin. Dále pojednává o podmínkách pro vyzískávání a regeneraci materiálu a v tabulkách, které jsou členě ny podle konstrukčních součástí železničního svršku, stanovuje podmínky pro zařazení vyzískaného materiálu do jednotlivý ch kategorií. V tabulkách jsou uvedeny konkrétní meze a další podmínky pro posuzování technický ch vlastností, podle který ch se materiál železničního svršku členína zánovní, užitý a materiál k regeneraci. Č ást patnáctá se skládá z 44 článků (12 neobsazeno) a z 16 tabulek.
3.16 Doplňujícítechnické podmínky pro geometrické a prostorové uspořádáníkolejí- Část š estnáctá Tato Č ást se vý razně vymyká z původních koncepcí o náplni předpisu (technická ustanovenípro železničnísvršek), ale z hlediska komplexnosti, například pro projektování je účelná a velmi potřebná. Stanovuje doplňující technické podmínky pro geometrické uspořádání kolejí a vý hybek. Č ást šestnáctá obsahuje odkazy na příslušné TNP a doplňující ustanovení pro průjezdné průřezy (na obr. 1 a 2 jsou uvedeny obrysy průjezdný ch průřezů Z-GC a Z-GČ D), ustanovení pro prostorové uspořádání mostních objektů a podjezdů železničních tratí, svě tlý tunelový průřez, umístě ní trakčních podpě r, atd. Dále předpisová ustanovení této Č ásti pojednávají o osový ch vzdálenostech kolejí, volném schůdném a manipulačním prostoru, geometrický ch parametrech kolejí, poloze námezníků, zásadách pro použití vý hybkový ch konstrukcí a jejich sestav a o omezení traťové rychlosti a nedostatku převý šení v závislosti na provozních a traťový ch podmínkách. Č ást šestnáctá se skládá z 82 článků (16 neobsazeno), z 7 tabulek a ze 3 obrázků.
4 Připomínkové a schvalovacířízení Vzhledem ke snaze o co nejrychlejší a přitom kvalitní zpracování předpisu se na jednotlivé jeho Č ásti vytvořily samostatné pracovní skupiny. I když hlavní zátě ž a odpově dnost ležela na STaB TÚDC a na O 13 DDC, jednalo se o tý movou práci se zapojením celé řady odborníků z jiný ch organizačních jednotek DDC, pochopitelně nevyjímaje zástupce tě ch, který m by mě l předpis bý t co nejblíže. Protože se jednalo o velký rozsah a složitost řešené problematiky, připomínkové řízení se uskutečnilo podle časového plánu zpracování v pě ti etapách, kdy v první etapě v listopadu 2000 se projednávaly návrhy Č ástí tři a devě t a pak postupně se uskutečnily další etapy v únoru, dubnu, červnu a srpnu 2001. Připomínky jednotlivý ch účastníků připomínkového řízení (KVŘ DOP, DDC, vybraný ch vý konný ch jednotek a odborný ch útvarů DDC, atd.) byly projednány a uzavřeny za osobní účasti připomínkujících, zpracovatelů jednotlivý ch Č ástí, zodpově dný ch pracovníků TÜ DC a gestorského útvaru O13 DDC. Tato druhá vlna připomínkového řízení se uskutečnila opě t po etapách v období leden 2001 až říjen 2001. Předpis jako celek se všemi šestnácti Č ástmi (po zapracování přijatý ch projednaný ch připomínek) se předložil do schvalovacího řízení 4.3.2002 s tím, že jeho účinnost byla stanovena na 1.9.2002. V době zpracování tohoto příspě vku (počátek kvě tna) se zapracovaly záležitosti vyplý vající ze schvalovacího řízení a předpis se právě postupuje ke chvalovacímu podpisu.
5 Souvisejícíslužebnípředpisy a služebnírukověti Již při projednávání koncepce zpracování předpisu Č D S 3 „Ž elezniční svršek“ se přijaly zásady pro celou řadu soubě žný ch kroků a opatření. Přijalo se vý znamné rozhodnutí, že problematika bezstykové koleje (stávající příloha 30) bude z předpisu Č D S 3 prakticky vysunuta, zůstane nadále ucelená (vazba konstrukce + údržba) a bude zpracována jako samostatný služební předpis Č D S 3/2 „Bezstyková kolej“ s účinností rovně ž k 1.9.2002. Ke stejnému datu bude stanovena i účinnost Změ ny č. 1 služebního
předpisu Č D S 3/1 „Předpis pro práce na železničním svršku“ a nového předpisu Č D S 3/3 „Ž elezničnísvršek úzkorozchodný ch drah“. S účinností od 1.1.2003 se připravuje schválení a vydání následujících souvisejících TNP: - Změ na č. 1 služebního předpisu Č D S 2/3 „Organizace a provádě ní kontrol tratí Č eský ch drah“, - novelizovaný služební předpis Č D S 3/5 „Předpis pro svařování součástí železničního svršku v traťovém hospodářství“, - nový služebnípředpis Č D S 68 „Vady betonový ch pražců“, - nová služební rukově ť Č D SR 103/6 (S) „Vý kresy materiálu pro železniční svršek – Vý hybky soustavy UIC 60 a S 49 2.generace“, - nová služebnírukově ť Č D SR 103/7 (S) „Pasportníevidence železničního svršku“. Aby nevznikl nesoulad ve vý kladu platný ch TNP v období 1.9.2002 až 1.1.2003 bude v předstihu k datu účinnosti novelizovaného předpisu Č D S 3, nového předpisu Č D S 3/2 a Změ ny č. 1 předpisu Č D S 3/1 vydán vý nos DDC s přechodný mi ustanoveními k účinnosti předpisu Č D S 3.
6 Závěr Vzhledem k velkému objemu a náročnosti problematiky Č D S 3, Č D S 3/1, Č D S 3/2 předpokládá se tisk předpisu a jeho distribuce tak, aby se s ním příslušní pracovníci mě li možnost seznámit v časovém předstihu před jeho účinností k 1.9.2002 (cca období šesti tý dnů). Zodpově dní pracovníci za zpracování a další zpracovatelé se snažili připravit předpisová ustanovenío železničním svršku tak, aby byla na úrovni doby, aby byla zcela jednoznačná v souladu s požadavky bezpečnosti provozu a zpřísně ný mi nároky na kvalitu. Předpokládáme, že sžití se s novelizovaný m předpisem Č D S 3 nebude dlouhé. Práce na TNP je prací průbě žnou a bez odezvy uživatelů TNP by tato práce ztrácela schopnost mít soulad v čase a kvalitě . Budeme proto každému vdě čni za jakoukoliv připomínku a podně t k vydanému služebnímu předpisu Č D S 3 „Ž elezniční svršek“. [1] [2] [3] [4] [5]
Literatura Č SD S 3 „Ž elezničnísvršek“, 1980 Č SD S 3 „Změ na č. 1, 2, 3“ Č D (Č SD) „Změ na č. 4, 5, 6, 7, 8“ Č D S 3 „Ž elezničnísvršek“ – pracovnímateriály HŘEBAČ KA, M. Norma Č SN 73 6360-1, 2 a novelizace předpisu Č D (Č SD) „ Železničnísvršek“, in: Ž elezničníspodek a svršek Č eský ch drah, Olomouc, 1997
