Nová závěrečná zkouška na středním odborném učilišti Kvalita 1

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky

Nová závěrečná zkouška na středním odborném učilišti – Kvalita 1

Diplomová práce

Brno 2010

Vedoucí diplomové práce

Vypracovala

Prof. PhDr. Marie Vítková, CSc.

Bc. Lenka Buchtová

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

……………………...

2

Poděkování Za vstřícnost, cenné připomínky a trpělivost, kterou mi věnovala při zpracování diplomové práce, bych chtěla touto cestou poděkovat vedoucí mojí diplomové práce paní Prof. PhDr. Marii Vítkové, CSc.

3

Obsah Úvod ........................................................................................................................5 1 Teoretická východiska .........................................................................................6 1.1 Střední všeobecné a střední odborné vzdělání ................................................6 1.2 Gymnaziální vzdělávání ................................................................................7 1.3 Střední odborné vzdělávání ...........................................................................7 1.4.. Střední odborná učiliště .................................................................................8 2 Systém kurikulárních dokumentů.......................................................................10 2.1 Rámcový vzdělávací program........................................................................11 2.2 Charakteristika rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání....................................................................................12 2.3 Školní vzdělávací programy ..........................................................................13 2.4 Školní vzdělávací program – Prodavač smíšeného zboží................................14 3 Pilotní ověřování projektu Kvalita 1...................................................................19 3.1 Informace o systémovém projektu Kvalita 1 ..................................................19 3.2 Průběh tvorby a pilotního ověřování projektu Kvalita I..................................20 3.3 JZZZ 66–51-H/01 Prodavač ........................................................................................ 26 3.4 Názory odborníků z praxe .............................................................................27 4 Výzkumný projekt ...............................................................................................32 4. 1 Cíl výzkumu, hypotézy a metody...................................................................32 4.2 Charakteristika žáků naší školy......................................................................33 4.3 Analýza a vyhodnocení získaných dat ...........................................................34 4.4 Závěry šetření................................................................................................71 Závěr .......................................................................................................................73 Shrnutí.....................................................................................................................76 Summary .................................................................................................................76 Literatura ................................................................................................................77 Seznam tabulek a grafů ..........................................................................................80 Seznam příloh .........................................................................................................84

4

Úvod Pracuji jako učitelka odborného výcviku na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti obchodním, Jánská 22, Brno. Již když jsem ukončovala bakalářské studium, vybrala jsem si jako téma pro svoji bakalářskou práci projekt nové závěrečné zkoušky Kvalita 1. Od té doby uplynulo několik let, ve kterých se tento projekt pilotně ověřoval na mnoha školách. Naše škola je též školou pilotní a zároveň byla i členem řešitelského týmu. Na naší škole byla ověřována závěrečná zkouška pro obor vzdělání prodavač – smíšené zboží, ve všech třech rocích pilotního ověřování. V průběhu těchto let pilotního ověřování jsem spolupracovala na tvorbě ZZ a byla v hodnotící komisi při všech závěrečných zkouškách v minulých rocích. Mohla jsem proto velmi dobře sledovat vývoj tohoto projektu na naší škole. Z tohoto důvodu a i proto, že si myslím, že je opravdu potřeba každé inovace v učňovském školství, jsem se rozhodla vybrat si jako téma diplomové práce zhodnocení a pokračování tohoto projektu. Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je přiblížit tuto nově koncipovanou závěrečnou zkoušku a předat konkrétní zkušenosti a názory absolventů a pedagogů se závěrečnou zkouškou Kvalita 1. Moje práce by měla také zhodnotit a posoudit přínos tohoto projektu pro zaměstnaneckou sféru. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole jsou uvedena teoretická východiska. Podrobně jsou rozebrány možnosti vzdělávání žáků ve středním školství. Druhá kapitola se zaměřuje na rámcové vzdělávací programy a školní vzdělávací programy, konkrétně školního vzdělávacího programu Prodavač. Třetí kapitola je věnována informacím o systémovém projektu Kvalita 1. Zaměřuje se nahodnocení, názory a zkušenosti vycházející z průběhu pilotního ověřování tohoto projektu. Čtvrtou část práce tvoří výzkumný projekt, jehož součástí je dotazníkové šetření mezi absolventy a pedagogy. Ke zpracování diplomové práce jsem použila tyto metody a techniky: analýza odborné literatury, rozhovory s pedagogy a absolventy, vlastní pozorování průběhu ZZ Kvalita 1 v jednotlivých rocích pilotního ověřování, dotazníky pro absolventy, dotazník pro pedagogy.

5

1 Teoretická východiska 1.1 Střední všeobecné a střední odborné vzdělání Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání vytváří předpoklady pro samostatné získávání informací a celoživotní učení, připravuje žáky pro pokračování v navazujícím terciárním vzdělávání nebo pro výkon povolání. [http://skoly.praha-mesto.cz/] „Střední školy poskytují střední vzdělání, a to buď všeobecné, nebo odborné. Charakteristickým znakem českého školského systému je, že prakticky všichni absolventi základní školy (téměř 95 %) pokračují v postobligatorní docházce do škol. Z těchto žáků převážná většina získává odbornou kvalifikaci uznávanou trhem práce již na vyšší sekundární úrovni. Vývoj struktury středního všeobecného a odborného vzdělávání představuje jednu z nejvýznamnějších změn, k níž v české školské soustavě po roce 1989 došlo. Poměr žáků přijímaných do oborů maturitních a nematuritních, který činil před rokem 1989 zhruba 40:60, se již v roce 1997 obrátil a stabilizoval se na poměru zhruba 60:40 ve prospěch maturitních oborů. Zastoupení odborného vzdělání zůstává na střední úrovni i nadále mimořádně vysoké: získává ho asi 81 % středoškolské populace. Významnou změnu na této úrovni představuje rovněž vznik soukromých a církevních škol po roce 1989. Předpokladem pro přijetí na střední školu je absolvování povinné školní docházky a splnění podmínek přijímacího řízení.

Úspěšným ukončením

vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání: střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou, či pouze střední vzdělání (bez výučního listu i maturitní zkoušky). Maturitní zkouška na všech typech

škol

opravňuje

ucházet

se

o

přijetí

k

terciárnímu

vzdělávání.“

http://www.nuov.cz/pocatecni-odborne-vzdelavani] Vzhledem k tomu, že středoškolským vzděláváním prochází převážná většina populace, a pro mnoho mladých lidí zde vzdělávání nekončí, je třeba, aby střední vzdělávání věnovalo pozornost především vytvoření základů pro celoživotní učení a pro občanské i pracovní uplatnění ve společnosti.

6

1.2 Gymnaziální vzdělávání „Gymnázia jsou střední všeobecně vzdělávací školy nazývané tak v souladu se středoevropskou tradicí. Poskytují střední všeobecné vzdělání ukončené maturitní zkouškou a připravují žáky především k vysokoškolskému studiu.“ [http://www.nuov.cz/pocatecni-odborne-vzdelavani] Tento typ vzdělávání je určen především k přípravě pro další studium na vysokých školách, je však nutné, aby přijímal širší populaci žáků než dosud. Měl by proto zahrnovat i takové předměty, které mohou být potřebné pro praktický život a některá povolání. S tím je spojena i nutnost změny způsobů výuky a nové priority související zejména s podporou rozvoje klíčových kompetencí, rozšíření výuky cizích jazyků a širší využívání informačních technologií. Umožní se mnohem flexibilnější organizace výuky tak, aby umožnila žákům vytvořit si v rámci školy co nejvíce individualizovaný vzdělávací program formou volitelných a nepovinných předmětů, který by odpovídal předpokládané následné vzdělávací dráze nebo možnostem pracovního uplatnění.

1.3 Střední odborné vzdělávání „Střední odborné školy, které poskytují ve čtyřletém studiu střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou opravňující ucházet se o vysokoškolské vzdělávání, a kvalifikují své absolventy k výkonu středních technických, ekonomických a obdobných funkcí.“ [http://www.nuov.cz/pocatecni-odborne-vzdelavani] Střední odborné vzdělávání zahrnuje studijní i učební obory a představuje širokou vzdělávací nabídku tak, aby si každý uchazeč mohl vybrat vzdělávání, odpovídající jeho schopnostem, zájmům a také potřebám trhu práce. Tato nabídka by také měla umožnit žákovi změnit svou volbu v průběhu vzdělávání a pokračovat ve vzdělávání tam, kde skončil v případě, že školu z nějakých důvodů opustil nebo nedokončil. Významným problémem středoškolského vzdělávání, kterému je třeba věnovat zvláštní pozornost, je přechod absolventů ze školy do praxe v případě, že nepokračují v dalším vzdělávání. Speciální pozornost a podporu je třeba věnovat těm, kteří z nějakých důvodů středoškolské vzdělání ani žádnou odbornou kvalifikaci nezískali. V současné době se přechod mladých lidí ze školy do praxe prodlužuje a komplikuje, a to se projevuje především ve vysoké míře nezaměstnanosti absolventů. Proto je třeba realizovat celou 7

řadu podpůrných opatření především ve spolupráci zástupci zaměstnavatelů na centrální a zejména na regionální a místní úrovni. Jedním z důvodů obtížného přechodu absolventů do praxe je to, že zaměstnavatelé mají omezené možnosti ovlivňovat odborné vzdělávání. V současné době totiž až 65 % absolventů učebních oborů vůbec nenavštíví v průběhu přípravy na povolání pracovní prostředí a nemá o něm reálnou představu. Je velmi důležité, aby žáci mohli v průběhu středoškolského studia možnost získat pracovní zkušenosti, konkrétně v prostředí podniků, a aby celá jejich příprava byla zaměřena na jejich budoucího uplatnění v praxi. „Jednou z cest k tomu je legislativní zajištění účasti zástupců zaměstnavatelské sféry při závěrečných zkouškách absolventů učebních oborů. Je také nezbytně nutné zajistit opět pro každého žáka ve středním odborném vzdělávání (zpočátku alespoň pro žáky učebních oborů) alespoň několikaměsíční praxi v podnikové sféře. K dalším důležitým opatřením patří podpora profesního a kariérového poradenství, profesní orientace a znalost požadavků zaměstnavatelů na připravenost absolventů, znalosti o situaci na trhu práce a kompenzační vzdělávací programy pro skupiny mladých lidí bez kvalifikace.“ [http://www.nuov.cz/kurikulum/clanek-1]

1.4 Střední odborná učiliště „Střední odborná učiliště poskytují ve tříletých oborech kvalifikaci k dělnickým a obdobným povoláním. Ve čtyřletých oborech ukončených maturitní zkouškou poskytují střední odborná učiliště kvalifikaci k náročným dělnickým povoláním a k funkcím provozního charakteru a současně otvírají cestu k vysokoškolskému vzdělávání. Střední odborná učiliště mohou také poskytovat roční a dvouleté programy pro žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než 9. ročníku, nebo 9. ročník nedokončili úspěšně, dále pro mládež se speciálními vzdělávacími potřebami a absolventy základních škol speciálních.“ [http://www.nuov.cz/pocatecni-odborne-vzdelavani] Na rozdíl od gymnázií, musí střední odborné školy všech typů dbát na to, jestli jsou jejich absolventi tak připraveni, aby obstáli v současných vysokých požadavcích na odbornost daného oboru. V současnosti se neustále zvyšují nároky na vysokou úroveň absolventů středních škol, musí být v praxi schopni se přizpůsobit stále vyšším požadavkům zaměstnavatelů na zvládnutí nových technologií. 8

Shrnutí: V České republice střední školy poskytují střední vzdělání, a to buď všeobecné, nebo odborné. Střední všeobecné vzdělání je možno získat na gymnáziích. Tento typ škol je ukončen maturitní zkouškou a je určen hlavně k přípravě pro další studium na vysokých školách. Střední odborné školy, poskytují ve čtyřletém studiu střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Absolventi jsou kvalifikováni k výkonu středních technických, ekonomických a obdobných funkcí. Střední odborná učiliště poskytují ve tříletých oborech kvalifikaci k dělnickým a obdobným povoláním a ve čtyřletých oborech ukončených maturitní zkouškou poskytují střední odborná učiliště kvalifikaci k náročným dělnickým povoláním a k funkcím provozního charakteru a současně otvírají cestu k vysokoškolskému vzdělávání. Mohou také poskytovat jednoleté a dvouleté programy pro žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než 9. ročníku, nebo 9. ročník nedokončili úspěšně a pro mládež se speciálními vzdělávacími potřebami a absolventy základních škol speciálních.

9

2 Systém kurikulárních dokumentů 2.1 Rámcový vzdělávací program „Rámcové vzdělávací programy jsou základním prvkem právě začínající kurikulární reformy. Podle nich si školy mají do dvou let připravit své vlastní vzdělávací programy, které budou vyhovovat škole i požadavkům regionu. Pro každý obor vzniká samostatný RVP a zároveň se redukuje původních 800 oborů na cca 250 šířeji koncipovaných oborů. Rámcové vzdělávací programy pro odborné školy jsou proto připravovány postupně v Národním ústavu odborného vzdělávání a jejich schvalování probíhá v několika fázích.“ [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcovevzdelavaci-programy]

Diagram 1: Nový systém kurikulárních dokumentů Legenda pro diagram nového systému kurikulárních dokumentů: •

RVP PV: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

•

RVP ZV–LMP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

•

RVP GV: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia

•

RVP SOV: Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání

•

Ostatní RVP: RVP ZUV: Rámcový vzdělávací program pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání RVP JŠ: Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy 10

„Rámcový vzdělávací program definuje ve školství v České republice nejvyšší úroveň vzdělávání spolu s projektem Národní program pro rozvoj vzdělávání (tzv. Bílá Kniha). V roce 2004 MŠMT schválilo nové principy v politice pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Toto rozhodnutí změnilo systém kurikulárních dokumentů, které jsou nyní vytvářeny na dvou úrovních a to na úrovni státní a na úrovni školské. Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek a rámcové programy pak vymezují závazné „rámce“ pro jednotlivé etapy vzdělávání (předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň pak představuje školní vzdělávací programy, podle kterých se uskutečňuje výuka na jednotlivých školách. RVP vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. RVP vycházejí z koncepce celoživotního učení, formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání a podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. Ve vzdělávacím obsahu RVP je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových

kompetencí.“

[http://www.msmt.cz/vzdelavani/ramcove-vzdelavaci-

programyzaslani-do-vnejsiho-pripominkoveho-rizeni] Významnou a nedílnou součástí vzdělávání jsou i okruhy reprezentující soudobé problémy světa. Ty jsou v RVP reprezentovány jako „průřezová témata“ a mají formovat zejména postoje a hodnoty žáků. Tematické okruhy průřezových témat jsou jednotné a procházejí napříč vzdělávacími oblastmi, kde umožňují propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých oborů. Tím přispívají k ucelení vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Úskalí RVP „Představy některých pedagogů se mohou omezit jen na tvorbu ŠVP, tento dokument je ale pouze začátek předpokládaných změn, jeho vstupní fází, od níž se budou dlouhodobě odvíjet skutečné kvalitativní změny ve vzdělávání a v činnosti celé školy. Jde o zcela nový krok, který může přinášet jisté osobní nejistoty, obavy z nevyzkoušeného nebo i názorové střety apod. Příprava ŠVP se může stát záležitostí jen několika lidí na škole, bez potřebné aktivity a zájmu ostatních pedagogů, bez nutné spolupráce všech, bez ochoty se o mnohém dohodnout a osvojit si nové věci. Ze začátku 11

může být i omezené množství materiálů, osob, škol či institucí, na které se škola může obrátit o radu. Tvorba ŠVP bude prací, na kterou zatím učitelé nebyli speciálně připravováni a teprve postupně získají potřebné dovednosti a zkušenosti.“ [http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy] Funkce rámcových vzdělávacích programů Národní program vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha, a Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zavádějí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů. Kurikulární dokumenty jsou tvořeny na dvou úrovních: státní – v podobě Národního programu vzdělávání a rámcových vzdělávacích programů (RVP) a školní – v podobě školních vzdělávacích programů (ŠVP), podle kterých se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní škole. Nový systém tvorby vzdělávacích programů je pouze jedním z článků kurikulární reformy. Dalším je změna vlastního procesu výuky, její modernizace, s cílem zlepšit kvalitu vzdělávání a připravenost žáků na život v 21. století.

2.2 Charakteristika rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání „RVP pro střední odborné vzdělávání jsou: − státem vydané pedagogické dokumenty, které vymezují závazné požadavky na vzdělávání v jednotlivých stupních a oborech vzdělání, tzn. zejména výsledky vzdělávání, kterých má žák v závěru studia dosáhnout, obsah vzdělávání, základní podmínky realizace vzdělávání a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů; − závazným dokumentem pro všechny školy poskytující střední odborné vzdělávání, které jsou povinny jej respektovat a rozpracovat do svých školních vzdělávacích programů; − veřejně přístupným dokumentem pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost; − otevřeným dokumentem, který bude po určitém období platnosti nebo podle potřeby inovován.“ [http: //www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]

12

RVP pro střední odborné vzdělávání usilují o: − vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí a podporu pedagogické samostatnosti škol, a proto vymezují pouze požadované výstupy (výsledky vzdělávání) a nezbytné prostředky pro jejich dosažení, zatímco způsob realizace vymezených požadavků ponechávají na školách; − lepší uplatnění absolventů středního odborného vzdělávání na trhu práce a jejich připravenost dále se vzdělávat, popřípadě se bezproblémově rekvalifikovat, a vést kvalitní osobní i občanský život. − zvýšení kvality a účinnosti středního odborného vzdělávání.

2.3 Školní vzdělávací programy „Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání, kterou připravilo MŠMT ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání, umožňuje odborným školám získat radu a pomoc, a to nejen v centru – v NÚOV, ale přímo v kraji, v regionálních konzultačních centrech, která byla pro tento účel zřízena. Kurikulární reforma odborného vzdělávání postoupila od pilotního ověřování k plošnému zavádění. Tvorba všech Rámcových vzdělávacích programů (cca 260) bude ukončena v roce 2010, kdy budou vytvořeny především rámcové vzdělávací programy pro nástavbové obory pro absolventy oborů vzdělání poskytujících vyučení.“ [http://www.nuov.cz/kurikulum/clanek-1] Na řadě škol běží i tvorba školních vzdělávacích programů (ŠVP). Polovina odborných škol zahájila výuku (v souladu se školským zákonem) podle vlastních vzdělávacích programů již od 1. září 2009. Současná praxe ukazuje, že koordinátorům a učitelům podílejícím se na zpracování ŠVP nestačí pouze vstupní proškolení, ale že mají potřebu konzultovat problémy, které se objevují v průběhu práce na ŠVP, někteří mají zájem o odbornou supervizi připraveného programu. Konzultační centra, která vznikla v 11 krajích při vybraných školách a dalších vzdělávacích institucích v říjnu 2009, zajišťují školám na jejich objednávku odbornou pomoc při tvorbě ŠVP a následně při jejich realizaci a inovacích. Centra dále umožňují školám výměnu zkušeností mezi sebou a organizují tematické workshopy pro koordinátory a ostatní pedagogy. „Projekt podporuje i různé formy spolupráce mezi školami a sociálními partnery i mezi školami navzájem, neboť monitoruje různé formy spolupráce, shromažďuje a 13

prezentuje příklady dobré praxe. Získané informace, příspěvky a příklady budou zveřejněny prostřednictvím internetových portálů, nejzajímavější příklady budou vydány v samostatném sborníku. V projektu bude také dokončeno pokusné ověřování pilotních ŠVP, které byly vytvořeny v systémovém projektu Pilot S, ukončeném v roce 2008. Poznatky z pokusného ověřování výuky podle pilotních ŠVP a ze zkušeností pilotních škol budou sloužit nejen pro inovace ŠVP těchto škol, ale i ostatní odborné školy budou mít možnost je využít. Získají v nich podněty a inspiraci, která jim umožní lépe připravit vlastní vzdělávací programy.“ [http://www.nuov.cz/kurikulum/clanek-1]

2.4 Školní vzdělávací program – Prodavač smíšeného zboží Nyní bych vás chtěla seznámit, pro lepší představu, se školním vzdělávacím programem pro obor vzdělávání Prodavač smíšeného zboží, pro předmět odborný výcvik, na jehož tvorbě jsem spolupracovala. Odborný výcvik Kód a název oboru vzdělání:

66–51-H/01 Prodavač

Dosažený stupeň vzdělání:

střední vzdělání s výučním listem

Délka a forma studia:

3 roky, denní studium

Obecné výchovně vzdělávací cíle Předmět odborný výcvik vede žáky k získání praktických dovednosti a návyků, které uplatní v povolání prodavač. Cílem předmětu je naučit žáky: •

vykonávat činnosti spojené s prodejem zboží na úrovni prodejní jednotky objednávání, nákup, odběr a přejímka zboží, příprava a skladování zboží, vystavování, reklamace zákazníka

•

pracovat se stroji a zařízením obchodně provozní jednotky, nástroji a pomůckami určenými k dělení, vážení a měření zboží

•

předvést zboží zákazníkovi s odborným výkladem, prodat zboží a vystavit náležité doklady, umět pracovat na kontrolních systémech

•

uplatňovat zásady profesního jednání a vystupování v přímém styku se zákazníky a obchodními partnery

14

Výuka navazuje na odborné předměty (obchodní provoz, ekonomika, zbožíznalství, psychologie prodeje, propagace), které integruje s praktickými dovednostmi a tím připravuje žáka k lepšímu uplatnění na trhu práce. Prodejna – vysvětlit funkčnost prodejní jednotky, vhodného zařízení podle prodávaného zboží, organizaci práce v prodejně (obchodní provoz) Formy prodeje – naučit znát základní a doplňkové formy prodeje a obsluhu zákazníků v jednotlivých formách prodeje (obchodní provoz) Jakost zboží, vlivy působící na zboží a ochrana vlastností zboží – vysvětlit význam zabezpečování parametrů kvality procesů, výrobků nebo služeb, význam skladování a ošetřování zboží v souladu s hygienickými předpisy a funkcí obalu a zásady správného skladování. Potravinářské zboží – naučit žáky uplatňovat poradenskou službu, nabídku zboží a techniku předvedení zboží-potravinářské zboží (I. ročník). Nepotravinářské zboží – drogistické zboží, textil, oděvy a obuv, klenoty a hodiny (II. ročník). Nepotravinářské zboží – elektrotechnické zboží, domácí potřeby, drobné zboží, nábytek (III. ročník). Komunikace ve službách – naučit žáky uplatňovat zásady psychologie prodeje, jednání s různými typy zákazníků i obchodními partnery, naučit žáky uplatňovat poradenskou službu, nabídku zboží a techniku předvedení zboží. Obchodní operace v prodejně – vysvětlit žákům charakteristiku obchodních operací nákup, příjem, skladování, ošetřování a prodej, naučit žáky pracovat s kontrolními pokladnami, naučit žáky manipulovat se zbožím v maloobchodní jednotce, naučit žáky hbitě využívat získaných návyků obchodních počtů, učit žáky balit zboží různými způsoby. Podpora prodeje – naučit žáky prakticky ovládat základní propagační a aranžérské činnosti spojené s vystavováním a prodejem zboží. Ochrana spotřebitele – naučit znát podmínky a postupy reklamace zboží, předpisy týkající se ochrany spotřebitele. Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku – seznámit žáky s hospodařením podniku. Peníze, mzdy, daně, pojistné – naučit žáky vyplňovat doklady související s pohybem peněz.

15

Metody a formy výuky Odborný výcvik je realizován na smluvních pracovištích obchodně provozních jednotek se sortimentem: •

smíšené zboží

•

drogistické zboží

•

elektrotechnické zboží

•

textil, oděvy a obuv

Forma výuky je na smluvních pracovištích skupinová nebo individuální pod vedením učitelů odborného výcviku a instruktorů pracovišť. Odborný výcvik se vyučuje v jednotýdenních cyklech střídavě s teoretickým vyučováním. Jedenkrát týdně v době praktického vyučování probíhá výuka pod vedením učitelů odborného výcviku na odborných učebnách školy. Před nástupem na praktické vyučování jsou žáci podrobně instruování o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při praktickém vyučování, seznámeni se školním řádem, zásadami bezpečného chování, ustanoveními k zajištění BOZ a požární ochrany souvisejících s činností vykonávanou žáky. Při vyučování předmětu odborný výcvik jsou využívány tyto metody: •

slovní výklad, výukový rozhovor

•

názorně demonstrační předvádění (balení zboží)

•

instruktáž (vážení a měření zboží, práce na kontrolní pokladně)

•

aktivizující

•

diskuse, situační, řešení problémů (vyplývající z praktické činnosti obchodně provozní jednotky)

•

soutěže (soutěž v balení zboží)

•

exkurze

Vzhledem k neustálým změnám musí učitel odborného výcviku soustavně učivo aktualizovat. Jako učební pomůcky využívá učitel především odbornou literaturu, didaktickou techniku, internet. Hodnocení výsledků žáka •

skupinové písemné zkoušení probraného učiva (1x měsíčně)

•

individuální ústní zkoušení probraného učiva (2x měsíčně)

•

praktické balení zboží probraných způsobů hbitost, přesnost, estetika 16

•

znalosti o prodávaném zboží

•

dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů

•

úprava, vzhled a společenské chování žáka

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí Důležité jsou komunikativní dovednosti, personální dovednosti, sociální kompetence, dovednosti řešit samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy, dovednost využívat informační a komunikační technologie a efektivně pracovat s informacemi, schopnost aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů a kompetence k pracovnímu uplatnění. Přínos předmětu k rozvoji průřezových témat Občan v demokratické společnosti •

dovednost vážit si materiálních hodnot, dobrého životního prostředí a jeho ochrana

•

dovednost umět jednat s lidmi, schopnost hledat kompromisní řešení

•

vhodná míra sebevědomí

Člověk a svět práce •

práce s informacemi

•

odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací

•

verbální komunikace

•

písemné vyjadřování

Člověk a životní prostředí •

uvědomovat si odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí

•

osvojovat si technologické metody a pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí

•

rozvíjet dovednost aplikovat získané poznatky

•

přijímat odpovědnost za vlastní rozhodování a jednání

•

prosazovat trvale udržitelný rozvoj ve své pracovní činnosti

•

dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, chápat ji jako součást péče o zdraví své i spolupracovníků

17

Shrnutí: RVP vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. RVP vycházejí z koncepce celoživotního učení, formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání a podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. Škola vytváří ŠVP pro „své“ žáky v důvěrně známých podmínkách, „šitý na míru“ tomu, co dobře zvládá a způsobem, který si sama stanoví a dál bude rozvíjet. Učitelé se můžou společně radit, pomáhat si, hledat nové možnosti efektivního vzdělávání i nejvhodnější způsoby jeho vymezení v dokumentu. Můžou také vyřadit vše nepodstatné, zatěžující, a nevyhovující. Učitelům se nabízí propojit to, co možná dosud dělali každý zvlášť a s různými záměry. Učitelé si zde vytváří dokument, který bude jejich, který budou společně obhajovat i realizovat, což je vždy lepší u materiálů vlastních než u „nadiktovaných“.

18

3 Pilotní ověřování projektu Kvalita 1 3.1 Informace o systémovém projektu Kvalita 1 „Projekt Kvalita I je systémový projekt Evropského sociálního fondu (ESF). Cílem projektu je postupné vytvoření nového systému monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání. Na projektu se od května 2005 významnou měrou podílí Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Celý projekt připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání a Ústavem pro informace ve vzdělávání.“ [http://www.esf-kvalita1.cz] V rámci projektu Kvalita I vznikne komplexní systém monitorování a hodnocení výsledků základního a středního stupně vzdělávání. Nutnost vytvoření tohoto systému je uváděna ve školských dokumentech a doporučována i v mezinárodních expertních hodnoceních české vzdělávací soustavy. Jednotný systém hodnocení vzdělávání v současnosti v českém školství chybí. Externí hodnocení vnese do českého školství větší objektivitu, školám poskytne možnost vzájemného srovnání, žákům možnost srovnání se stejně starými dětmi, ředitelům se dostane informace o výsledcích jejich škol. Cílem projektu je zkvalitnění vzdělávání a podpora kurikulární reformy. Na úrovni žáka je vytvářen systém evaluace výsledků žáků v uzlových bodech jejich vzdělávací dráhy. •

Prvním zdrojem informací jsou výsledky nově zaváděné národní hodnotící zkoušky realizované formou jednotných didaktických testů zadávaných na konci základního vzdělávání.

•

Druhým zdrojem informací je tzv. osobní portfolio žáka, které představuje souhrn informací vzdělávacích procesů a výsledků žáka, přičemž se využívá různorodých forem práce žáka i různých forem jejich hodnocení.

•

Projekt dále zjišťuje, vytváří a ověřuje podmínky ovlivňující zavedení nového modelu maturitní zkoušky, konkrétně zavedení nových forem konání maturitní zkoušky, aspekty maturitní zkoušky a ověřování úrovně znalostí a dovedností žáka v cizích jazycích.

•

Na úrovni školy je hlavní aktivita CERMATu zaměřena na tvorbu nástrojů pro evaluaci a autoevaluaci výsledků vzdělávání. Nástroje budou využívat základní a střední školy k získání informací o úrovni znalostí a dovedností žáků a následně ke zkvalitnění výuky. Nástroje budou mít formu ověřujících didaktických testů, které budou vycházet z připravovaných rámcových vzdělávacích programů. 19

„Podpůrné systémy projektu zahrnují dva velké úkoly – jednak podporu vzdělávání pedagogických pracovníků ve využívání systému evaluace a autoevaluace, jednak distribuci výsledků činnosti CERMATu mezi odbornou i širší veřejnost. Oba úkoly jsou

přitom velmi

úzce

svázány

se

všemi

předchozími

aktivitami.“

[http://www.esf-kvalita1.cz] (Buchtová Lenka 2008)

3.2 Průběh tvorby a pilotního ověřování projektu Kvalita I „Zatím co diskuze o nové maturitě byly zahájeny na MŠMT již v r. 1994 , studii o změně závěrečných zkoušek inicioval na základě svých dlouholetých zkušeností bývalý ředitel NÚOV Ing. Bohumil Janyš v roce 2002 a vlastní studie byla dokončena již v roce 2003. Zřejmě rozhodujícím bylo, že iniciaci tohoto úkolu prováděl ústav, který se odbornou přípravou žáků dlouhodobě zabývá a výrazný prostor byl věnován roli sociálních partnerů nejen při závěrečných zkouškách.“ [http://www.nuov.cz/nzz/nzz-2005-2008] Vlastní řešitelský tým byl vytvořen tak, aby v něm byli zastoupeni sociální partneři i ředitelé škol, kteří měli zkušenosti s řadou inovací v ukončování přípravy v učebních oborech a kteří zároveň řešili mezinárodní projekty v oblasti ukončování studia. Bez zásadních připomínek ze strany MŠMT, zaměstnavatelů, rodičů i žáku byl poměrně rychle

připraven

akceptovatelný

model

nové

jednotné

závěrečné

zkoušky.

Nezaznamenal v průběhu její dosavadní přípravy a ověřování žádné mediální senzace. Pilotní ověřování realizace nové závěrečné zkoušky má za úkol učinit závěrečnou zkoušku transparentní, srovnatelnou ve všech školách, vyhovující potřebám oboru a také respektující požadavky praxe. Mělo též stimulovat kvalitu vzdělávání. Jednotné zadání má zajistit obdobnou úroveň zkoušky pro všechny školy, které určitý obor vyučují, v souladu s cíli kutikulární reformy. Cílem nové koncepce závěrečných zkoušek je přispět ke zvýšení uplatnitelnosti absolventů tříletých učebních oborů a prestiže učňovského školství V rámci projektu vznikala postupně jednotná zadání pro obory poskytující střední vzdělání s výučním listem, a to pro šířeji profilované obory, které budou tvořit novou soustavu oborů vzdělání, v níž jich bude cca 70. Tato jednotná zadání se prakticky ověřovala při závěrečných zkouškách na pilotních školách. V závěru projektu skládalo závěrečné zkoušky podle nového konceptu 12 000 žáků. Jednotná zadání vytvářely řešitelské týmy, v nichž pracovali zástupci škol, odborníci z praxe (zástupci zaměstnavatelů) a odborní garanti z NÚOV. Ti všichni se museli dohodnout, co je v tom kterém oboru 20

nejpodstatnější

a

to

se

pak

stalo

obsahem

závěrečné

zkoušky.

[http://www.nuov.cz/nzz/nzz-2005-2008] Ve školním roce 2004/2005 proběhly ZZ podle jednotného zadání v 8 oborech vzdělávání na 80 školách, kde se jich zúčastnilo 2500 žáků. Ve školním roce 2005/2006 bylo vytvořeno 19 JZZZ. Do pilotního ověřování se zapojilo 135 škol a 6014 žáků. Ve školním roce 2006/2007 vytvořili odborníci ze škol, zástupci zaměstnavatelů a pracovníci NÚOV 41 JZZZ. Do pilotního ověřování se přihlásilo přes 200 škol a 11 000 žáků. Ve školním roce 2007/2008 se v řešitelských týmech připravilo 70 JZZZ. Jednotná zadání byla předána k ověřování do 247 škol (to je přibližně 60% škol s obory vzdělání kategorie II). V souvislosti s pilotním ověřováním jednotného zadání závěrečných zkoušek (JZZZ) ve školním roce 2005/2006 byl zúčastněným školám předložen dotazník, ve kterém byly zjišťovány jejich názory na přípravu a realizaci závěrečných zkoušek (ZZ) podle JZZZ v jednotlivých oborech vzdělání. Zároveň byl předložen i dotazník odborníkům z praxe, kteří se závěrečných zkoušek realizovaných podle JZZZ účastnili jako členové zkušebních komisí. Odborníci z praxe vyjadřovali svoje názory na JZZZ z hlediska příslušného oboru a požadavků praxe i z hlediska obecného přínosu. Vývoj kurikulární reformy vnáší do středního odborného vzdělávání výrazné změny, které kromě jiného postihují rovněž oblast evaluace výsledků vzdělávání. Jedním z důležitých prvků evaluačních procesů je závěrečná zkouška v oborech poskytujících střední odborné vzdělání s výučním listem. Návrh koncepce nové závěrečné zkoušky usiluje o zohlednění aktuálního vývoje systému odborného vzdělávání, např. utváření nové soustavy oborů vzdělání, zavádění dvoustupňové tvorby kurikula (rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích

programů),

důraz

na

rozvoj

spolupráce

odborných

škol

se

zaměstnavatelskou sférou apod. Reaguje rovněž na vývoj v oblasti evaluace samotné, vznik a uplatňování nových evaluačních prostředků a nástrojů. Návrh byl vytvářen v letech 2005 – 2008 v rámci řešení systémového projektu ESF KVALITA I a jeho současná podoba vznikla na základě širšího ověřování jeho pracovních verzí v pilotních školách tohoto projektu. Návrh koncepce nové závěrečné zkoušky zaznamenal v průběhu svého vývoje řadu upřesnění a změn. Zahrnuje jak základní požadavky probíhající kurikulární reformy, tak i potřeby školské sféry a oblasti trhu práce identifikované v řadě rozsáhlých empirických šetření. [Jezberová R. s. 9] 21

Základními rysy koncepce nové závěrečné zkoušky jsou: •

jednotné zadání závěrečné zkoušky (JZZZ) pro každý obor středního vzdělání s výučním listem tvořené s využitím hodnotícího standardu úplné kvalifikace daného oboru vzdělání;

•

účast sociálních partnerů na tvorbě jednotného zadání závěrečné zkoušky;

•

zařazení nových obsahových prvků do závěrečné zkoušky (obecný přehled ze světa práce, samostatná odborná práce)

•

vzájemná obsahová provázanost a praktický charakter jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky;

•

možnost doplnění jednotného zadání závěrečné zkoušky o specifika odborné přípravy v rámci konkrétní školy; doplnění závěrečné evaluace žáka (tj. výsledků žáka dosažených u závěrečné zkoušky) o záznam jeho průběžné evaluace (výkaz odborných kompetencí žáka získaných v průběhu vzdělávání) Základním prvkem nové závěrečné zkoušky je její jednotné zadání pro každý

obor středního vzdělání s výučním listem. Návrh sjednotit obsah závěrečné zkoušky v určitém oboru vzdělání vychází ze širších požadavků týkajících se rozvoje odborného vzdělávání. Postupné zkvalitňování odborných škol a narůstající vliv zaměstnavatelské sféry včetně požadavků trhu práce na oblast odborného vzdělávání vedly k nutnosti revize dosavadní praxe založené na tom, že jednotlivé odborné školy si utvářely obsah závěrečné zkoušky v témže oboru vzdělání samy. Úvahy o změnách tohoto stavu jsou oprávněné zejména proto, že závěrečná zkouška mohla mít v různých školách výrazně odlišnou úroveň. Záměrem uplatňování principu jednotného zadání závěrečné zkoušky je dosáhnout zejména toho, aby obsah, způsob provádění a hodnocení závěrečné zkoušky v témže oboru vzdělání byl sjednocen a tím vzrostla její srovnatelnost i kvalita; bylo jasně stanoveno, které kompetence jsou z hlediska stavu a vývoje kvalifikačních požadavků na výkon příslušných povolání významné a zároveň ověřitelné v podmínkách závěrečné zkoušky daného oboru vzdělání. Jsou vytvářena podle obecného schématu struktury jednotného zadání závěrečné zkoušky pro tři relativně samostatné zkoušky (písemnou, praktickou, ústní). Jejich nedílnou součástí je blok podotázek Obecný přehled ze světa práce. Struktura jednotného zadání umožňuje zařadit do závěrečné zkoušky samostatnou odbornou práci. [Jezberová R.]

22

Zpracování jednotlivých náležitostí jednotného zadání závěrečné zkoušky je rozloženo mezi tvůrce jednotného zadání (řešitelský tým) a NÚOV. Náležitosti jednotného zadání: „Titulní list JZZZ obsahuje název „Jednotné zadání závěrečné zkoušky ve školním roce (uveden příslušný školní rok) “, kód a název oboru. Obecné údaje o organizaci závěrečné zkoušky, které se řídí vyhláškou č. 47/2005 Sb. Tyto údaje jsou také podrobněji uvedeny v metodickém materiálu pro školy, které závěrečnou zkoušku podle JZZZ realizují. Základní organizační pokyny k zajištění písemné, praktické a ústní zkoušky vypracované tvůrci jednotného zadání. Obsahují popis jednotlivých zkoušek, charakteristiku zadávaných témat a úkolů, délku trvání jednotlivých zkoušek a způsoby hodnocení žáků. V případě, kdy jednotné zadání pro příslušný obor obsahuje také využití výsledků samostatné odborné práce, jsou zde uvedeny i organizační pokyny k začlenění tohoto prvku do závěrečné zkoušky.“ [http://www.kvalita1.nuov.cz/] Blok podotázek nazvaný „Obecný přehled ze světa práce“ zpracovaný v NÚOV, společný pro všechny obory vzdělání. Tyto podotázky přiřazují tvůrci jednotného zadání v souladu s metodickým pokynem k tématům ústní, případně praktické zkoušky. Mohou být do jednotného zadání zařazeny v bloku a jednotlivé školy jejich přičlenění k tématům daných zkoušek provádějí samy. Způsob, jak v tomto případě postupovat, je uveden v organizačních pokynech v JZZZ příslušného oboru vzdělání. Podrobnější údaje k pojetí těchto podotázek a způsobu jejich zkoušení rovněž školy dostávají v samostatném metodickém materiálu. Hodnocení závěrečné zkoušky navrhují tvůrci jednotného zadání. U písemné a praktické zkoušky je stanoveno, jakým způsobem bude hodnocen výkon žáka včetně převodu bodového hodnocení na klasifikaci, a jak bude hodnocena celková úspěšnost žáka při závěrečné zkoušce. Pokud tvůrci jednotného zadání pokládají za účelné uvést u některých zkoušek správná řešení témat či jejich částí (např. testu v rámci písemné zkoušky), jsou k jednotnému zadání přiložena. „Jednotné zadání závěrečné zkoušky pro daný obor vzdělání navrhuje a vytváří tzv. řešitelský tým. Jeho členy jsou zástupci zpravidla tří škol, které daný obor vyučují: gestorská škola nesoucí hlavní odpovědnost za výsledek společné práce a další spolupracující řešitelské školy. Dalším členem řešitelského týmu je vybraný sociální partner ze sféry zaměstnání, kvalifikovaný pracovník v dané profesní oblasti, který jako odborník z praxe ovlivňuje obsah jednotného zadání z hlediska požadavků na výkon příslušného povolání v reálné praxi. Členem řešitelského týmu je také odborný pracovník NÚOV, který zajišťuje zejména 23

zprostředkování potřebných metodických materiálů vytvářených v NÚOV, jejich zohlednění při tvorbě jednotného zadání a také organizační záležitosti týkající se konečných

úprav

jednotného

zadání

včetně

jeho

distribuce

do

škol.“

[http://www.kvalita1.nuov.cz/] Komunikace řešitelského týmu probíhá jednak na společných schůzkách a také elektronickou formou. Tvorba jednotného zadání postupuje podle metodického materiálu „Postup tvorby jednotného zadání ve školním roce, ve kterém jsou kromě konkrétních organizačních pokynů k postupu prací podrobněji popsány náležitosti jednotného zadání. „Jednotné zadání konkretizuje základní podmínky pro strukturu i organizaci závěrečné zkoušky stanovené vyhláškou č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem. Na základě pilotního ověřování jednotného zadání dochází postupně k realizaci potřebných změn, které vyplývají ze směřování ke koncepci nové závěrečné zkoušky.“ [http://www.kvalita1.nuov.cz/] Jednotné zadání závěrečné zkoušky je vytvářeno pro všechny tři zkoušky. Obsah jednotného zadání písemné a ústní zkoušky se tvoří ve vazbě na vznikající rámcové vzdělávací programy (RVP) a ve vazbě ke stávajícím učebním dokumentům. Obsah jednotného zadání praktické zkoušky se připravuje také ve vazbě na hodnotící standard úplné kvalifikace pro daný obor vzdělání. Pokud je obor vzdělání koncipován široce a umožňuje různá zaměření odborné přípravy, zvažují tvůrci jednotného zadání, zda je účelné, aby jednotné zadání obsahovalo také nezbytné požadavky příslušného zaměření. To se podle charakteru a potřeb jednotlivých oborů různí. Pokud to je účelné, obsahuje jednotné zadání složku společnou pro celý obor vzdělání a složku společnou pro dané zaměření Rámcové vzdělávací programy poskytují školám možnost uplatnit ve svých školních vzdělávacích programech vlastní specifika, zájem žáků, potřeby regionálního trhu práce i konkrétních podniků, ve kterých absolventi nacházejí své uplatnění. Je tedy žádoucí, aby příslušné specifické kompetence mohli žáci prokázat i při závěrečné zkoušce. „Aplikace jednotného zadání závěrečné zkoušky v žádném případě nesmí narušit autonomii škol a znemožnit jim začlenění uvedených specifik do obsahu závěrečné zkoušky. Jedním ze zásadních pravidel tvorby jednotného zadání tedy je, že jeho realizace v rámci závěrečné zkoušky umožní každé škole v dostatečné míře začlenit do zkoušky i své vlastní požadavky. To znamená, že v každém jednotném zadání je pro jejich zařazení poskytnut dostatečný prostor. Jeho rozsah není fixně stanoven a vyplývá 24

z podoby konkrétního jednotného zadání a charakteru příslušného oboru vzdělání.“ [KOČKOVÁ, D. 2008.17 s.] Jednotné zadání je navrženo tak, aby vystihlo základy příslušné kvalifikace ověřitelné v podmínkách závěrečné zkoušky. Koncepce jednotného zadání každého oboru vzdělání umožňuje, aby jednotlivé školy samy zařadily svá specifika do jednotlivých zkoušek v rámci tzv. školní části závěrečné zkoušky. Problematika tzv. školní části závěrečné zkoušky je řešena jedním ze dvou základních způsobů: Rozsah jednotného zadání je takový, aby jednotlivým školám zbyl dostatečný časový prostor na doplnění jednotného zadání o vlastní specifická témata, která mohou být realizována v časovém limitu stanoveném pro jednotlivé zkoušky. Toto řešení je nejvíce využíváno při praktické zkoušce, při níž lze čas na realizaci školní části závěrečné zkoušky vyčlenit v optimálním rozsahu. Témat jsou koncipována natolik široce, aby do jejich rámce mohly být začleněny další požadavky jednotlivých škol. Tuto možnost lze využívat v podstatě u všech tří zkoušek. V rámci ústní zkoušky mají školy možnost přiřadit vlastní odborné podotázky, v rámci praktické zkoušky část tématu konkretizuje škola. I v tomto případě se hovoří o tzv. školní části závěrečné zkoušky. Školní část závěrečné zkoušky: •

je samostatná a škola zde stanoví své vlastní požadavky vyplývající např. ze specifik ŠVP, prohloubení některé oblasti stanovené v RVP apod.;

•

se vztahuje k tématům jednotného zadání (příslušné téma jednotného zadání může tímto způsobem být rozšířeno, příp. prohloubeno).

Prostor pro školní část závěrečné zkoušky je tedy vymezen v případě všech zkoušek nebo pouze u některé z nich a školy jej mohou využít dvojím způsobem: •

pro uplatnění svých specifik

•

pro začlenění dalšího odborného obsahu v souladu s obsahem rámcového vzdělávacího programu.

„Princip jednotného zadání neomezuje svobodu jednotlivých škol, ale směřuje ke sjednocení, srovnatelnosti a transparentnosti výstupů vzdělávání v daném oboru vzdělání a k provázanosti závěrečné zkoušky s kvalifikačními požadavky stanovenými pro příslušný obor vzdělání. Kromě uvedené přímé vazby aplikace jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školách s principy dvoustupňové tvorby kurikula je zapotřebí upozornit na to, že zavedení nové závěrečné zkoušky výhledově celkově přispěje k 25

podpoře monitorování kvality odborného vzdělávání v plošném měřítku. Umožní porovnávat závěrečnou zkoušku s přístupy uplatňovanými i v závěrečné evaluaci v rámci počátečního odborného vzdělávání v Evropské Unii.“ [KOČKOVÁ, D. 2008.18 s.]

3. 3 JZZZ 66–51-H/01 Prodavač Jednotné zadání se ověřovalo třikrát – ve školním roce 2005/2006 v 11 pilotních školách, v roce 2006/2007 v 31 pilotních školách a v roce 2007/2008 v 31 pilotních školách. Ve šk. r. 2005/2006 byl do SP Kvalita I zařazen pouze obor vzdělání 66-51H/004 Prodavač – smíšené zboží, další uvedená zaměření byla přidána do projektu následující školní rok. Naše škola je školou pilotní a též členem řešitelského týmu a na zadání této závěrečné zkoušky jsem také spolupracovala. Písemná zkouška: Každé z 5 témat se skládá z 5 úkolů, které zjišťují, zda žáci zvládli učivo ekonomiky, obchodního provozu, administrativy prodejny, daňové evidence a zbožíznalství. Problematika zbožíznalství je zpracována dle zaměření oboru. Praktická zkouška: Obsahuje jedno téma, které se skládá ze 7 úkolů. Žák postupně plní jednotlivé úkoly a tím prokazuje, že ovládá prodejní proces zboží po praktické stránce. Největší důraz je kladen na prodej zboží a poradenskou službu a dále pak na vyhotovení daňových dokladů. Praktickou zkoušku je možno realizovat jak na reálných pracovištích, tak i v odborných učebnách školy. Ústní zkouška: Zahrnuje 30 témat, přičemž každé z nich obsahuje odbornou otázku, formulovanou jako problém, který má žák řešit, a podotázku z obecného přehledu ze světa práce. Obsah odborných otázek vychází z obchodního provozu, ekonomiky a zbožíznalství, ve kterém má každá pilotní škola možnost konkretizovat druh zboží podle zaměření. „Všechny školy bez výhrad potvrzují, že komunikace mezi školami v řešitelském týmu probíhala bez problémů. Jako zcela bezproblémovou rovněž označují komunikaci mezi NÚOV a řešitelským týmem. V názoru na to, zda se odborník z praxe aktivně zapojil do tvorby JZZZ se však příslušné školy liší. Oproti tomu se plně shodují na tom, že jednotliví členové řešitelského týmu plnili odpovědně zadané úkoly. Počet schůzek řešitelského týmu považují všechny školy za postačující.“ [http://www.esfkvalita1.cz/] 26

Dvě schůzky se uskutečnily v rámci Kvality I, jednou se školy sešly z vlastní iniciativy. SOŠ a SOU obchodní Brno pro následující školní rok doporučuje, aby příprava žáků na novou závěrečnou zkoušku byla zaměřena na integraci vědomostí a dovedností teoretického i praktického vyučování a na jejich využití při řešení konkrétních problémů z praxe; SOŠ a SOU Šumperk na tomto místě připomíná, že pro vypracování JZZZ byl krátký časový úsek, navíc spadající do období pololetní klasifikace. Podle jejího názoru by bylo možné započít s realizací bez dlouhého čekání na slavnostní zahájení projektu. Všechny školy shodně potvrzují, že řešitelský tým při své práci využíval metodickou příručku Postup tvorby jednotného zadání ve školním roce 2005/2006. Všechny školy tuto příručku označují bez výhrad jako dostatečně návodnou pro tvorbu jednotného zadání. Školy také shodně uvádějí, že řešitelský tým pracoval při tvorbě jednotného zadání s elektronickou šablonou. V názoru na to, zda práce s elektronickou šablonou ve škole probíhala bez problému se však jejich názory různí. Náročnost přípravy na realizaci závěrečné zkoušky „Všechny školy potvrzují, že předložení jednotného zadání na CD jim přípravu na realizaci závěrečných zkoušek usnadnilo. V názorech na to, zda příprava na závěrečné zkoušky podle jednotného zadání představovala pro školu zvýšené pracovní nasazení ve srovnání s dosavadní praxí, se školy různí. Školy zcela shodně uvádějí, že získání odborníka z praxe pro účast ve zkušební komisi bylo zcela bez problémů.“ [http://www.esf-kvalita1.cz/]

3. 4 Názory odborníků z praxe Přehled firem, které odborníci z praxe zastupovali •

Globus, k. s. Opava

•

Hypermarket Interspar Teplice

•

Ahold, a. s. Brno

•

Tesco Brno

•

Globus ČR, k. s. České Budějovice

•

JEDNOTA OVD Havlíčkův Brod

•

TASAM, Samánková Pavla Prostějov

•

Eva Gmuzdková Karviná – Ráj (Národní ústav odborného vzdělávání 2006 s. 79)

27

Pracovní pozice Odborníci z praxe pracují jako manažeři a vedoucí oddělení v hypermarketu a jako vedoucí prodejny. [Národní ústav odborného vzdělávání 2006 s. 79] 1.

Účast ve zkušební komisi Všichni odborníci z praxe uvedli, že na straně zaměstnavatele se v souvislosti

s jejich účastí ve zkušební komisi nevyskytly žádné problémy. 2.

Názory na jednotné zadání písemné zkoušky Názory na písemnou zkoušku vyjádřili 4 odborníci z praxe. Ve svých

výpovědích se shodli na kladném hodnocení jednotného zadání písemné zkoušky ve všech sledovaných aspektech. Názor odborníků z praxe na klasifikaci zkoušky byl ve shodě s klasifikací stanovenou zkušební komisí, neuvedli žádné problémy nebo doporučení. [Národní ústav odborného vzdělávání 2006] 3.

Názory na jednotné zadání praktické zkoušky Odborníci z praxe se ve svých výpovědích shodli na kladném hodnocení

jednotného zadání praktické zkoušky ve všech sledovaných aspektech. Všichni odborníci z praxe se jednoznačně shodli na tom, že obsahová náročnost zkoušky byla přiměřená. Rovněž všichni odborníci shodně považují obtížnost jednotlivých témat za srovnatelnou. Časová náročnost písemné zkoušky byla hodnocena téměř všemi odborníky jako přiměřená; jeden odborník uvedl, že byla spíše nepřiměřená. Na názoru, že témata byla formulována srozumitelně, se shodli opět všichni odborníci. Materiální vybavení školy pro realizaci praktické zkoušky bylo téměř všemi odborníky z praxe hodnoceno jako dostatečné. Ve všech osmi případech zkouška probíhala mimo školu a byly pro ni vytvořeny vyhovující podmínky. Odborníci z praxe vypověděli, že jejich názor na klasifikaci zkoušky byl ve shodě s klasifikací stanovenou zkušební komisí. (Národní ústav odborného vzdělávání 2006)

Odborníci z praxe uvedli následující připomínky a doporučení: •

Doporučuji více času věnovat na zkoušení praktického prodeje [Národní ústav odborného vzdělávání 2006 s. 80]

28

4.

Názory na jednotné zadání ústní zkoušky Odborníci z praxe kladně hodnotili jednotné zadání ústní zkoušky téměř ve

všech sledovaných aspektech. Téměř všichni odborníci z praxe uvedli, že obsahová náročnost zkoušky byla přiměřená. Všichni odborníci považují obtížnost jednotlivých témat za srovnatelnou nebo spíše srovnatelnou. Časová náročnost ústní zkoušky byla hodnocena téměř všem odborníky jako přiměřená. Všichni odborníci se shodli na názoru, že témata byla formulována srozumitelně nebo spíše srozumitelně. Všichni oborníci považují zařazení podotázek ze světa práce do zkoušky za účelné nebo spíše účelné. Časový limit pro tyto podotázky (3 až 5 minut) považují všichni odborníci za dostatečný. Téměř všichni odborníci rovněž uvedli, že jejich názor na klasifikaci zkoušky byl ve shodě s klasifikací stanovenou zkušební komisí. [Národní ústav odborného vzdělávání 2006] 5.

Posouzení obecného přínosu jednotného zadání „Většina odborníků souhlasí s tvrzeními, že jednotné zadání vede k posílení objektivity hodnocení výsledků vzdělávání, srovnatelnosti výsledků vzdělání a kvality přípravy mezi školami a transparentnosti v ČR. Méně jednoznačně vyznívá pouze názor na posílení srovnatelnosti výsledků vzdělávání se zahraničím. Všichni odborníci se domnívají, že jednotné zadání vede k posílení objektivity hodnocení výsledků vzdělávání v oboru. Téměř všichni odborníci z praxe uvedli, že jednotné zadání posiluje srovnatelnost výsledků vzdělávání v oboru mezi školami. Stejně tak téměř všichni odborníci spatřují v jednotném zadání posílení srovnatelnosti kvality přípravy mezi školami. Podle názoru odborníků jednotné zadání posiluje transparentnost výsledků vzdělávání v ČR.“ [Národní ústav odborného vzdělávání 2006 s. 81]

6.

Posouzení vztahu jednotného zadání závěrečné zkoušky k potřebám oboru a požadavkům praxe

Všichni odborníci z praxe souhlasí s tvrzeními, že jednotné zadání odpovídalo potřebám a charakteru oboru a požadavkům praxe. Všichni odborníci vypověděli, že jednotné zadání odpovídalo potřebám a charakteru oboru. Stejně tak se odborníci z praxe shodli na tom, že jednotné zadání odpovídalo požadavkům praxe.

29

Odborníci z praxe uvedli následující připomínky a doporučení: •

Dát v budoucnu větší váhu praktické zkoušce [Národní ústav odborného vzdělávání 2006 s. 82]

Shrnutí: Vývoj kurikulární reformy vnáší do středního odborného vzdělávání výrazné změny, které kromě jiného postihují rovněž oblast evaluace výsledků vzdělávání. Jedním z důležitých prvků evaluačních procesů je závěrečná zkouška v oborech poskytujících střední odborné vzdělání s výučním listem (tzv. učebních oborech). Návrh koncepce nové závěrečné zkoušky usiluje o zohlednění aktuálního vývoje systému odborného vzdělávání, např. utváření nové soustavy oborů vzdělání, zavádění dvoustupňové tvorby kurikula (rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů), důraz na rozvoj spolupráce odborných škol se zaměstnavatelskou sférou apod. Reaguje rovněž na vývoj v oblasti evaluace samotné, vznik a uplatňování nových evaluačních prostředků a nástrojů. Návrh byl vytvářen v letech 2005–2008 v rámci řešení systémového projektu ESF KVALITA I a jeho současná podoba vznikla na základě širšího ověřování jeho pracovních verzí v pilotních školách tohoto projektu. Jednotná zadání závěrečných zkoušek se ve čtyřech školních letech projektu (2004/2005 až 2007/2008) ověřovala v pilotních školách. Do pilotního ověřování byly školy zařazeny na základě vlastní žádosti. Záměrem bylo umožnit realizaci závěrečné zkoušky co nejvyššímu množství škol. Počty škol zúčastněných ověřování se v jednotlivých oborech vzdělání výrazně různí. Mezi významná zjištění lze řadit především to, že ve všech školách zúčastněných v projektu byl opakovaně potvrzován kladný vztah k základním myšlenkám jednotného zadání závěrečné zkoušky a ocenění jeho přínosu pro školu a pro žáky. Pokud jde obecný přínos jednotného zadání, nejvíce bylo oceňováno, že jednotné zadání umožňuje vyšší objektivitu hodnocení a výstupů, větší transparentnost výsledků vzdělávání v ČR a sjednocení hodnocení mezi žáky ve škole a mezi školami v oboru. V procesu tvorby jednotného zadání pak školy pokládaly za přínos zvyšování úrovně vzájemné komunikace a výměny zkušeností, a to jak mezi školami tak i s NÚOV. Výrazně pozitivně vnímaly posílení kontaktů a perspektivu rozvíjení širší spolupráce se zaměstnavateli. Při posuzování úrovně závěrečné zkoušky založené na jednotném zadání opakovaně zdůrazňovaly následující prvky: zkvalitnění obsahu jednotlivých zkoušek; komplexnější ověřování vědomostí a dovedností žáků; zpětný vliv jednotného zadání závěrečné zkoušky na kvalitu výuky ve školách; pozitivní vliv požadavků stanovených v 30

rámci jednotného zadání na vybavení škol. V převážné většině škol byly kladně přijímány rovněž nové prvky závěrečné zkoušky realizované podle jednotného zadání, tj.: zařazení podotázek „Obecný přehled ze světa práce“. Mezi významná zjištění lze řadit především to, že ve všech školách zúčastněných v projektu byl opakovaně potvrzován kladný vztah k základním myšlenkám jednotného zadání závěrečné zkoušky a ocenění jeho přínosu pro školu a pro žáky. Významné je, že školy v převážné většině potvrzovaly soulad obsahu závěrečné zkoušky s obsahem přípravy žáků i s potřebami reálného výkonu povolání, což svědčí o kvalitní práci řešitelských týmů, jejichž členy byli rovněž odborníci z praxe. Mezi celkově kladná zjištění lze řadit také vliv sjednocené závěrečné zkoušky na zvýšení spolupráce a odpovědného přístupu pedagogického sboru při přípravě na závěrečnou zkoušku. Zde je výrazně pozitivně hodnoceno zejména zvýšení prestiže školy a možnosti její prezentace, možnost ověřit si schopnosti školy dosáhnout na úroveň společných požadavků v oboru a její porovnání s ostatními školami. Pokud jde o přínos nové závěrečné zkoušky pro žáky, respondenti často potvrzovali zvýšení motivace a odpovědnosti žáků při přípravě na závěrečnou zkoušku, a to, že je žákům více umožněno projevovat samostatnost a tvůrčí schopnosti.

31

4 Výzkumný projekt 4. 1 Cíl výzkumu, hypotézy a metody Hlavním cílem výzkumného projektu diplomové práce je zhodnocení a posouzení přínosu projektu závěrečné zkoušky Kvalita 1. Ve své práci bych chtěla porovnat názory žáků na tuto nově koncipovanou zkoušku, ve všech rocích, ve kterých na naší škole probíhalo pilotní ověřování projektu nové závěrečné zkoušky Kvalita 1. Sledovat jak se tato zkouška vyvíjela a také zhodnotit její přínos pro žáky, pedagogy i zaměstnaneckou sféru. Na základě prostudované literatury byly stanoveny tyto hypotézy: H 1: Jednotné zadání závěrečných zkoušek znamená že, znalosti a dovednosti absolventů stejného oboru, budou v celé republice srovnatelné. H 2: Během let pilotního ověřování jednotného zadání závěrečných zkoušek Kvalita 1 se tato zkouška podstatně zkvalitnila. H 3: Jednotné zadávání závěrečné zkoušky je velmi přínosné ke kvalitě přípravy na povolání. H4: ZZ Kvalita 1 vypovídá o skutečných vědomostech a dovednostech, které žáci za tři roky studia získali. Metodologie výzkumného šetření Pro výzkum a zpracování byly zvoleny tyto metody: •

kvantitativní metoda

•

procedura statistická

Použité techniky: •

dotazník

•

rozhovory s pedagogy a absolventy

•

vlastní pozorování průběhu ZZ Kvalita 1 Jako hlavní techniku jsem použila dotazník. Jeden jsem rozdala pedagogům naší

školy, kteří se podíleli jakýmkoli způsobem na organizaci závěrečných zkoušek. Druhý 32

dotazník byl zaměřen na absolventy, kteří vykonávali závěrečnou zkoušku podle projektu Kvalita 1, v rámci pilotního ověřování na naší škole.

4. 2 Charakteristika žáků naší školy Žáci, kteří se vzdělávají na středních odborných učilištích a připravují se zde na své budoucí povolání tvoří specifickou skupinu. Při srovnání se svými vrstevníky, kteří se vzdělávají na středních odborných školách a gymnáziích, zjistíme, že jsou to žáci s horšími studijními výsledky na základních školách. Velký podíl na tom jistě má sociální zázemí, ze kterého pocházejí a pokud se podrobněji podíváme, na tyto žáky zjistíme, že převážná většina pochází z neúplných rodin, nebo z nefunkčních rodin. Velké procento žáků má také specifické poruchy učení dyslexii, dysgrafii, dyskalkulii, dysortografii, a proto dosahují horších studijních výsledků již na základní škole. Pokud žáci se specifickými poruchami učení vyrůstají v problémových rodinách, zákonitě se to musí promítnout do jejich školních výsledků. Při současném počtu žáků, kteří ukončují základní vzdělání se žáky středních odborných učilišť (specificky tříletých učebních oborů) stávají žáci se stále horším prospěchem. Není proto jednoduché vytvořit vhodnou závěrečnou zkoušku, tak aby odpovídala možnostem žáků, požadavkům zaměstnanecké sféry i nárokům na všeobecné vzdělání absolventů středních odborných učilišť. Obor vzdělávání Prodavač – smíšené zboží Obor vzdělávání

66–51-H/004

Délka studia:

3 roky denní

Způsob ukončení vzdělávání:

závěrečná zkouška

Dosažené stupeň vzdělání:

střední vzdělání s výučním listem

Tento obor je určen pro hochy i dívky. Klade poměrně vysoké požadavky na zdravotní způsobilost žáků. Závadou jsou vady řeči, nemoci páteře, ploché nohy, luxace kyčlí chronické a alergické nemoci kůže a nervové poruchy. Obor je zaměřen na prodej smíšeného zboží. Absolvent má znalosti ekonomických a provozních norem, ovládá administrativní práce i výpočetní techniku. Odborné předměty dávají znalosti o prodeji, přejímce, skladování a o ošetřování zboží. 33

Profil absolventa Uplatní se v oboru prodavač a dalších obchodně provozních funkcích. Znalost základů

obchodního

podnikání

umožňuje

profesi

samostatného

obchodníka

v soukromém podnikání. Úspěšné složení závěrečné zkoušky a získání výučního listu umožňuje absolventovi ucházet se o studium v navazujících oborech nástavbového studia na středních odborných školách a středních odborných učilištích a dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. Absolvent je připraven prohlubovat si specifické znalosti v oboru různými školeními na kurzy.

4. 3 Analýza a vyhodnocení získaných dat

Zpracovala jsem dva dotazníky. První byl určen pro absolventy naší školy, kteří ukončovali své studium ve třech za sebou jdoucích rocích pilotního ověřování závěrečné zkoušky Kvalita 1 (2005//2006, 2007/2008, 2008/2009). V každém roce jsem se snažila získat odpovědi od stejného počtu respondentů, aby bylo srovnání odpovědí co nejpřesvědčivější. Můj záměr se podařil a získala jsem odpovědi v každém roce vždy od 35 respondentů. Celkový počet respondentů byl tedy 105. Druhý dotazník byl určen pedagogům naší školy, kteří nějakým způsobem spolupracovali na závěrečných zkouškách podle projektu Kvalita 1. Zde se mi podařilo získat odpovědi od 22 respondentů.

34

Vyhodnocení dotazníků pro absolventy závěrečné zkoušky KVALITA 1 oboru vzdělání prodavač smíšené zboží Školní rok 2005/2006 V první otázce jsem se snažila zjistit, jaký názor mají absolventi na náročnost praktické zkoušky. Otázka č. 1. – Jak se Vám jevila praktická závěrečná zkouška Kvalita 1 po stránce náročnosti? Náročnost praktické zkoušky

Velmi náročná

Optimální

Počet 2 30 odpovědí Tabulka 1: Náročnost praktické zkoušky

Málo náročná

Celkem

3

35

Výsledek: Ze třiceti pěti dotázaných se 30 jevila praktická zkouška jako optimální, dvěma jako velmi náročná a třem jako málo náročná. Druhá otázka zkoumá, zda závěrečná zkouška opravdu vypovídá o skutečných znalostech a dovednostech absolventů. Otázka č. 2. – Vypovídá ZZ Kvalita 1 o Vašich skutečných vědomostech a dovednostech, které jste za tři roky studia získali? Vypovídá ZZ o skutečných znalostech a dovednostech?

Ano

Jen z části

Jen velmi málo

Celkem

24

11

0

35

Počet odpovědí Tabulka 2: Vypovídá ZZ o skutečných znalostech a dovednostech Výsledek: Podle odpovědí respondentů můžeme usoudit, že ZZ opravdu vypovídá o jejich získaných vědomostech a dovednostech (24). Podle 11 absolventů vypovídá jen z části a nikdo si nemyslí, že vypovídá jen málo.

35

Třetí otázka zjišťuje, jestli náročnost jednotlivých částí praktické zkoušky je rovnoměrná. Otázka č. 3. – Praktická ZZ se skládá z několika částí, je náročnost těchto částí ve zkoušce zastoupena rovnoměrně? Je náročnost částí praktické ZZ rovnoměrná?

Ano

Jen z části

Jen velmi málo

23 9 3 Počet odpovědí Tabulka 3: Rovnoměrnost náročnosti částí praktické zkoušky

Celkem 35

Výsledek: Převažují zde kladné odpovědi (23), 9 dotázaných si myslí, že části jsou zastoupeny jen z části rovnoměrně a 3 si myslí, že jen velmi málo. Následující otázky se zaměřují na zhodnocení významu jednotlivých částí praktické zkoušky pro povolání prodavače. Zhodnoťte, jaký význam pro povolání prodavače mají jednotlivé části praktické ZZ Kvalita 1: Čtvrtá otázka zjišťuje význam balení. Otázka č. 4. – Balení Je velmi důležité 13

Balení Počet odpovědí Tabulka 4: Význam balení

Využití je jen částečné 18

Je nepodstatné 4

Celkem 35

Výsledek: Z odpovědí vyplývá, že respondenti považují balení zboží za méně podstatné. Pátá otázka zjišťuje důležitost práce na kontrolní pokladně. Otázka č. 5. – Práce na kontrolní pokladně Práce na kontrolní pokladně

Je velmi důležitá

Využití je jen částečné

Počet 20 14 odpovědí Tabulka 5: Význam práce na kontrolní pokladně 36

Je nepodstatná

Celkem

1

35

Výsledek: Absolventi, až na jednoho, považují práci na kontrolní pokladně za důležitou. Šestá otázka se zabývá důležitostí pultového prodeje potravinářského zboží. Otázka č. 6. – Pultový prodej potravinářského zboží Pultový prodej potravinářského zboží

Je velmi důležitý


Je nepodstatný

Počet odpovědí 22 11 2 Tabulka 6: Význam pultového prodeje potravinářského zboží

Celkem 35

Výsledek: U této otázky si 22 respondentů myslí, že je prodej velmi důležitý, 11 považuje využití jen za částečné a pouze 2 ho soudí, že je nepodstatný. Sedmá otázka se ptá na důležitost odborné poradenské služby. Otázka č. 7. – Odborná poradenská služba při prodeji nepotravinářského zboží Odborná poradenská služba



Počet 30 5 odpovědí Tabulka 7: Význam odborné poradenské služby

Je nepodstatná

Celkem

0

35

Výsledek: U této otázky není ani jedna záporná odpověď. Převážná většina si myslí, že Je odborná poradenská služba velmi důležitá. Osmá otázka je zaměřena na důležitost přejímky zboží. Otázka č. 8. – Přejímka zboží Přejímka zboží



Počet 26 odpovědí Tabulka 8: Význam přejímky zboží

9

Je nepodstatná

Celkem

0

35

Výsledek: Také zde je vysoký počet respondentů přesvědčen o důležitosti přejímky zboží a žádný ji nepovažuje za nepodstatnou, pouze 9 si myslí, že využití je částečné.

37

Devátá otázka se zabývá důležitostí výpočtu daňových dokladů. Otázka číslo 9. – Výpočet daňových dokladů Výpočet daňových dokladů



Je nepodstatný

Celkem

0

35

Počet 27 8 odpovědí Tabulka 9: Význam výpočtu daňových dokladů

Výsledek: Opět velmi vysoký počet odpovědí, že je výpočet daňových dokladů velmi důležitý, nulový počet názorů, že je nepodstatný a pouze osm soudí na využití jen částečné. Desátá otázka je zaměřena na výstavku zboží. Otázka č. 10. – Výstavka zboží Výstavka zboží



Počet 14 odpovědí Tabulka 10: Význam výstavky zboží

Je nepodstatná

Celkem

3

35

18

Výsledek: U této otázky je poměr odpovědí úplně jiný, více než polovina dotázaných si myslí, že je využití jen částečné a 14, že je velmi důležité. Jedenáctá otázka byla volná otázka. Respondenti se mohli vyjádřit k tomu, co by chtěli na závěrečné zkoušce změnit. Otázka č. 11. – Co byste v praktické ZZ Kvalita 1 změnili? Co byste chtěli změnit

Nic Všechno

Časový limit

Zvětšit okruh otázek

Více podrobností z příjmu zboží 1

Počet 28 2 2 1 odpovědí Tabulka 11: Návrhy na změny v závěrečných zkouškách

Vypustit balení

Celkem

1

35

Výsledek: Je patrné, že převážné většině dotázaných ZZ Kvalita 1 vyhovovala, tudíž by na ní nic neměnili. Sedm dotázaných mělo návrhy, jak zkoušku změnit (viz tabulka výše). 38

Dvanáctá otázka je opět volná, dotazovaní mohli vyjádřit svůj názor. Otázka č. 12. – Co byste do praktické ZZ Kvalita 1 doplnili? Co byste doplnili

Zkoušení na prodejně přidat

Nic

Více zaměřit na cizí jazyk

Počet odpovědí 33 1 Tabulka 12: Návrhy na doplnění závěrečných zkoušek

1

Výsledek: U této volné otázky se většina vyjádřila, že by nic nedoplnila, pouze dva respondenti žádali doplnění (viz tabulka výše). Třináctá otázka tato otázka je rozdělena na tři podotázky. Všechny se věnují přiřazení stupně náročnosti jednotlivým zkouškám, ze kterých se ZZ Kvalita 1 skládá. Otázka č. 13. – Přiřaďte dle náročnosti jednotlivé zkoušky (písemná, praktická, ústní) a) velmi náročná b) optimální c) málo náročná ZZ

Velmi náročná Optimální Málo náročná

písemná

praktická

ústní

8

6

8

21

15

13

6

14

4

Tabulka 13: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita 1 Výsledek: Z tabulky je patrné, že respondenti se přiklánějí k názoru, že jak praktická, tak ústní i písemná zkouška byly optimální. Praktickou zkoušku označil větší počet dotazovaných jako málo náročnou.

39

25 20 velmi náročná

15

optimální

10

málo náročná

5 0

písemná praktická

ústní

Graf č. 1: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita 1 Vyhodnocení: Z grafického znázornění srovnání náročnosti jednotlivých závěrečných zkoušek (písemné, praktické a ústní) jasně vidět převažující označení všech zkoušek jako optimální. U praktické závěrečné zkoušky se též respondenti kloní k závěru, že je i málo náročná.

Průměrná známka dle tříd Třída

LS3.D

SD3.E

SM3.B

Písemná zkouška

2,86

2,45

3,11

Praktická zkouška

2,57

2,27

2,16

Ústní zkouška

2,71

2,73

3

Tabulka 14: Průměrná známka dle tříd ze závěrečných zkoušek ve školním roce 2005/2006

40

5 4,5 4 Písemná zkouška Praktická zkouška Ústní zkouška

3,5 3 2,5 2 1,5 1 LS3.D

SD3.E

SM3.B

Graf 2: Znázornění průměrných známek dle tříd ze závěrečných zkoušek ve školním roce 2005/2006 Vyhodnocení: Z grafu i z tabulky je patrné, že žáci nedosahovali příliš dobrých výsledků u závěrečných zkoušek ve všech třídách byl průměrný prospěch s hodnotou vyšší než 2,5. Ze všech tří zkoušek byl nejlepší průměrný prospěch u praktické zkoušky. Klady můžeme spatřovat v tom, že všichni žáci u všech zkoušek prospěli (viz tabulka číslo 15).

41

Obor vzdělání: Prodavač – smíšené zboží

Třída:LS3.D Počet přihlášených Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Nekonal

14 1 13 0 0

Hodnocení Písemná zkouška Praktická zkouška Ústní zkouška

1 0 1 1

2 5 5 6

3 6 7 3

4 3 1 4

5 0 0 0

průměr 2,86 2,57 2,71

3 5 5 1

4 1 0 4

5 0 0 0

průměr 2,45 2,27 2,73

3 10 4 10

4 6 1 5

5 0 0 0

průměr 3,11 2,16 3,00


Třída:SD3.E Počet přihlášených Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Nekonal

11 1 9 1 0


1 0 2 1

2 4 4 5


Třída:SM3.B Počet přihlášených Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Nekonal

19 1 18 0 0


1 1 3 1

2 2 11 3

Tabulka 15: Dosažené známky a průměry známek dle jednotlivých tříd na SOŠ a SOU obchodním, ve školním roce 2005/2006

42


Velmi náročná

Optimální


Málo náročná

Celkem

4

35

Výsledek: Ze třiceti pěti dotázaných se 27 jevila praktická zkouška jako optimální, čtyřem jako velmi náročná a čtyřem jako málo náročná. Druhá otázka zkoumá, zda závěrečná zkouška opravdu vypovídá o skutečných znalostech a dovednostech absolventů. Otázka č. 2. – Vypovídá ZZ Kvalita 1 o Vašich skutečných vědomostech a dovednostech, které jste za tři roky studia získali? ZZ vypovídá o skutečných znalostech a dovednostech?

Ano

Jen z části

Jen velmi málo

Počet 20 12 3 odpovědí Tabulka 17: Význam pultového prodeje potravinářského zboží

Celkem

35

Výsledek: Podle odpovědí respondentů můžeme usoudit, že ZZ opravdu vypovídá o jejich získaných vědomostech a dovednostech (20). Podle 12 absolventů vypovídá jen z části a pouze čtyři si myslí, že vypovídá jen málo.

43

Třetí otázka zjišťuje, jestli náročnost jednotlivých částí praktické zkoušky je rovnoměrná. Otázka č. 3. – Praktická ZZ se skládá z několika částí, je náročnost těchto částí ve zkoušce zastoupena rovnoměrně? Je náročnost částí praktické ZZ rovnoměrná?

Ano

Jen z části

Jen velmi málo

Počet 20 11 4 odpovědí Tabulka 18: Rovnoměrnost náročnosti částí praktické zkoušky

Celkem

35

Výsledek: Převažují zde kladné odpovědi (20), jedenáct dotázaných si myslí, že části jsou zastoupeny jen z části rovnoměrně a čtyři soudí, že jen velmi málo. Následující otázky se zaměřují na zhodnocení významu jednotlivých částí praktické zkoušky pro povolání prodavače. Zhodnoťte, jaký význam pro povolání prodavače mají jednotlivé části praktické ZZ Kvalita 1: Čtvrtá otázka zjišťuje význam balení. Otázka č. 4. – Balení Balení

Je velmi důležité

Počet 10 odpovědí Tabulka 19: Význam balení zboží


Je nepodstatné

Celkem

20

5

35




Počet 16 17 odpovědí Tabulka 20: Význam práce na kontrolní pokladně 44

Je nepodstatná

Celkem

2

35

Výsledek: Zde jsou velmi vyrovnané odpovědi, dotazovaní považují práci na kontrolní pokladně za důležitou. Za nepodstatnou ji považují pouze 2. Šestá otázka se zabývá důležitostí pultového prodeje potravinářského zboží. Otázka č. 6. – Pultový prodej potravinářského zboží Prodej potravinářského zboží



Je nepodstatný

Celkem

5

35

Počet odpovědí 20 12 Tabulka 21: Význam pultového prodeje

Výsledek: U této otázky si 20 respondentů myslí, že je prodej velmi důležitý, 12 považuje jeho využití jen za částečné a 5 si myslí, že je nepodstatný. Sedmá otázka se ptá na důležitost odborné poradenské služby. Otázka č. 7. – Odborná poradenská služba při prodeji nepotravinářského zboží Odborná poradenská služba




Je nepodstatná

Celkem

3

35

Výsledek: Převážná většina dotázaných si myslí, že je odborná poradenská služba velmi důležitá. Osmá otázka je zaměřena na důležitost přejímky zboží. Otázka č. 8. – Přejímka zboží Přejímka zboží



Počet odpovědí 23 Tabulka 23: Význam přejímky zboží

10

Je nepodstatná

Celkem

2

35

Výsledek: Také zde je vysoký počet respondentů přesvědčen o důležitosti přejímky zboží a pouze 2 ji považují za nepodstatnou, 10 si myslí, že využití je částečné.

45

Devátá otázka se zabývá důležitostí výpočtu daňových dokladů. Otázka číslo 9. – Výpočet daňových dokladů Výpočet daňových dokladů




Je nepodstatný

Celkem

0

35

Výsledek: Opět velmi vysoký počet odpovědí, že je výpočet daňových dokladů velmi důležitý, nulový počet názorů, že je nepodstatný a deset si myslí, že využití je jen částečné.

Desátá otázka je zaměřena na výstavku zboží. Otázka č. 10. – Výstavka zboží Výstavka zboží




20

Je nepodstatná

Celkem

5

35

Výsledek: U této otázky je poměr odpovědí úplně jiný, více než polovina dotázaných si myslí, že je využití jen částečné a 14, že je velmi důležité. Jedenáctá otázka byla volná otázka. Respondenti se mohli vyjádřit k tomu, co by chtěli na závěrečné zkoušce změnit. Otázka č. 11. – Co byste na praktické části ZZ Kvalita 1 změnili? Prodloužit Méně Co byste Nic Všechno chtěli časový limit ekonomických otázek změnit Počet odpovědí 27 3 3 1 Tabulka 26: Návrhy na změny v závěrečných zkouškách

Méně balení

Celkem

1

35

Výsledek: Je patrné, že převážné většině dotázaných ZZ Kvalita 1 vyhovovala, tudíž by na ní nic neměnili. Osm dotázaných mělo návrhy, jak zkoušku změnit (viz tabulka výše).

46

Dvanáctá otázka je opět volná, dotazovaní mohli vyjádřit svůj názor. Otázka č. 12. – Co byste do praktické části ZZ Kvalita 1 doplnili? Co byste doplnili

Nic

Více se zaměřit na odbornou poradenskou službu


Počet odpovědí 30 2 Tabulka 27: Návrhy na doplnění závěrečných zkoušek

3

Celkem 35

Výsledek: U této volné otázky se většina vyjádřila, že by nic nedoplnila, pouze pět respondentů žádalo doplnění (viz tabulka výše). Třináctá otázka je rozdělena na tři podotázky. Všechny se věnují přiřazení stupně náročnosti jednotlivým zkouškám, ze kterých se ZZ Kvalita 1 skládá. Otázka č. 13. – Přiřaďte dle náročnosti jednotlivé zkoušky (písemná, praktická, ústní) a) velmi náročná b) optimální c) málo náročná Části ZZ


písemná

praktická

ústní

10

4

11

13

15

10

11

14

7

Tabulka 28: Srovnání náročnosti ZZ Kvalita 1 Výsledek: Z šetření vyplývá, že nejnáročnější se jeví zkouška ústní, po ní následuje písemná a nejméně respondentů označilo praktickou zkoušku. Naproti tomu jako optimální označilo nejvíce zkoušku praktickou, dále písemnou a jako poslední ústní. Jako málo náročnou označilo nejvíce dotázaných praktickou zkoušku, následovala písemná a jen málo dotazovaných považuje ústní zkoušku za málo náročnou.

47

16 14 12 10

velmi náročná

8

optimální

6

málo náročná

4 2 0


ústní

Graf 3: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita 1 Výsledek: Z grafu je patrné, že nejvíce respondentů označilo ústní zkoušku za velmi náročnou, za optimální označilo nejvíce praktickou a za málo náročnou též praktickou


SE3.A

SM3.B

LS3.D

Písemná zkouška

2,92

3,11

2,86

Praktická zkouška

2,38

2,16

2,57

Ústní zkouška

2,85

3,00

2,71

Tabulka 29: Průměrné známky dle jednotlivých tříd Výsledek: V tomto školním roce bylo dosaženo nejlepšího průměru za třídu 2,16, byl to lepší průměr než v předchozím roce.

48

5 4,5 4 Písemná zkouška Praktická zkouška Ústní zkouška

3,5 3 2,5 2 1,5 1 SE3.A

SM3.B

LS3.D

Graf 4: Znázornění průměrných známek dle tříd ze závěrečných zkoušek ve školním roce 2006/2007 Vyhodnocení: Z grafu i z tabulky je patrné, že žáci nedosahovali příliš dobrých výsledků u závěrečných zkoušek ve všech třídách byl průměrný prospěch s hodnotou vyšší než 2,16. Ze všech tří zkoušek byl nejlepší průměrný prospěch u praktické zkoušky. Klady můžeme spatřovat v tom, že ve srovnání s předchozím rokem se i lehce zlepšil průměr (viz tabulka číslo 29).

49


Třída:SE3.A Počet přihlášených Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Nekonal

13 1 11 1 0


1 0 3 2

2 5 4 2

3 4 5 5

4 4 0 4

5 0 1 0

průměr 2,92 2,38 285

3 10 4 10

4 6 1 5

5 0 0 0

průměr 3,11 2,16 3,00

3 6 7 3

4 3 1 4

5 0 0 0

průměr 2,86 2,57 2,71


Třída:SM3.B Počet přihlášených Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Nekonal

19 1 18 0 0


1 1 3 1

2 2 11 3


Třída:LS3.D Počet přihlášených Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Nekonal

14 1 13 0 0


1 0 1 1

2 5 5 6


50


Velmi náročná

Optimální


Málo náročná

Celkem

4

35

Výsledek: Ze třiceti pěti dotázaných se dvaceti osmi jevila praktická zkouška jako optimální, třem jako velmi náročná a čtyřem jako málo náročná. Druhá otázka zkoumá, zda závěrečná zkouška opravdu vypovídá o skutečných znalostech a dovednostech absolventů. Otázka č. 2. – Vypovídá ZZ Kvalita 1 o Vašich skutečných vědomostech a dovednostech, které jste za tři roky studia získali? ZZ vypovídá o skutečných znalostech a dovednostech?

Ano

Jen z části

Jen velmi málo

Celkem

22 10 3 35 Počet odpovědí Tabulka 32: Vypovídá závěrečná zkouška o vašich skutečných vědomostech a dovednostech Výsledek: Podle odpovědí respondentů můžeme usoudit, že ZZ opravdu vypovídá o jejich získaných vědomostech a dovednostech (22). Podle deseti absolventů vypovídá jen z části a tři si myslí, že vypovídá jen málo. Třetí otázka zjišťuje, jestli náročnost jednotlivých částí praktické zkoušky je rovnoměrná. Otázka č. 3. – Praktická ZZ se skládá z několika částí, je náročnost těchto částí ve zkoušce zastoupena rovnoměrně? Je náročnost částí Jen velmi Celkem praktické ZZ málo Ano Jen z části rovnoměrná? Počet odpovědí

21

12

2

Tabulka 33: Rovnoměrnost náročnosti částí závěrečné zkoušky 51

35

Výsledek: Převažují zde kladné odpovědi (21), 12 dotázaných si myslí, že části jsou zastoupeny jen z části rovnoměrně a 2 si myslí, že jen velmi málo. Následující otázky se zaměřují na zhodnocení významu jednotlivých částí praktické zkoušky pro povolání prodavače. Zhodnoťte, jaký význam pro povolání prodavače mají jednotlivé části praktické ZZ Kvalita 1: Čtvrtá otázka zjišťuje význam balení. Otázka č. 4. – Balení Je velmi Využití je jen Balení důležité částečné Počet odpovědí 12 22 Tabulka 34: Význam balení zboží

Je nepodstatné

Celkem

1

35




Počet 18 16 odpovědí Tabulka 35: Význam práce na kontrolní pokladně

Je nepodstatná

Celkem

1

35

Výsledek: Absolventi považují práci na kontrolní pokladně za velmi důležitou, nebo že využití je jen částečné. Pouze jeden ji má za nepodstatnou. Šestá otázka se zabývá důležitostí pultového prodeje potravinářského zboží. Otázka č. 6. – Pultový prodej potravinářského zboží Prodej potravinářského zboží



Počet odpovědí 23 11 Tabulka 36: Význam pultového prodeje

Je nepodstatný

Celkem

1

35

Výsledek: U této otázky si 23 respondentů myslí, že je prodej velmi důležitý, 11 považuje využití jen za částečné a pouze 1 soudí, že je nepodstatný.

52

Sedmá otázka se ptá na důležitost odborné poradenské služby. Otázka č. 7. – Odborná poradenská služba při prodeji nepotravinářského zboží Odborná poradenská služba




Je nepodstatná

Celkem

2

35

Výsledek: U této otázky jsou pouze dvě záporné odpovědi. Převážná většina si myslí, že je odborná poradenská služba velmi důležitá. Osmá otázka je zaměřena na důležitost přejímky zboží. Otázka č. 8. – Přejímka zboží Přejímka zboží



Počet 18 odpovědí Tabulka 38: Význam přejímky zboží

12

Je nepodstatná

Celkem

5

35

Výsledek: Zde je poměrně vyrovnaný počet respondentů, kteří jsou přesvědčeni o důležitosti přejímky zboží a těch kdo soudí, že využití je jen částečné. Pět ji považuje za nepodstatnou. Devátá otázka se zabývá důležitostí výpočtu daňových dokladů. Otázka číslo 9. – Výpočet daňových dokladů Výpočet daňových dokladů




Je nepodstatný

Celkem

5

35

Výsledek: U této otázky je vyšší počet odpovědí dotazovaných, kteří soudí, že je výpočet daňových dokladů velmi důležitý, deset soudí na využití jen částečné a pět si myslí, že je nepodstatný.

53

Desátá otázka je zaměřena na výstavku zboží. Otázka č. 10. – Výstavka zboží Výstavka zboží




Je nepodstatná

Celkem

7

35

20

Výsledek: U této otázky je poměr odpovědí rozdílný, více než polovina dotázaných si myslí, že je využití jen částečné a jen osm, že je velmi důležitá, dokonce sedm soudí, že je nepodstatná. Jedenáctá otázka byla volná otázka. Respondenti se mohli vyjádřit k tomu, co by chtěli na závěrečné zkoušce změnit. Otázka č. 11. – Co byste v praktické závěrečné zkoušce Kvalita 1 změnili? Co byste chtěli změnit

Nic

Snížit náročnost otázek

Více otázek ze zbožíznalství

Vypustit staré Celkem způsoby balení

Počet odpovědí 30 3 1 Tabulka 41: Změny v praktické závěrečné zkoušce

1

35

Výsledek: Je patrné, že převážné většině dotázaných ZZ Kvalita 1 vyhovovala, tudíž by na ní nic neměnili. Pouze pět dotázaných mělo návrhy, jak zkoušku změnit (viz tabulka výše). Dvanáctá otázka je opět volná, dotazovaní mohli vyjádřit svůj názor. Otázka č. 12. – Co byste do praktické ZZ Kvalita 1 doplnili? Co byste doplnili

Zkoušení prodeje v cizím jazyce

Nic

Počet odpovědí 33 Tabulka 42: Návrhy na doplnění praktické zkoušky

2

Celkem 35

Výsledek: U této volné otázky se většina vyjádřila, že by nic nedoplnila, pouze dva respondenti žádali doplnění zkoušení pultového prodeje přímo na prodejně v cizím jazyce.

54

Třináctá otázka je rozdělena na tři podotázky. Všechny se věnují přiřazení stupně náročnosti k jednotlivým zkouškám, ze kterých se ZZ Kvalita 1 skládá. Otázka č. 13. – Přiřaďte dle náročnosti jednotlivé zkoušky (písemná, praktická, ústní) a) velmi náročná b) optimální c) málo náročná Části ZZ


písemná

Praktická

ústní

11

4

20

15

13

10

8

20

7

Tabulka 43: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita Výsledek: Z tabulky je patrné, že respondenti se přiklánějí k názoru, že ústní zkouška byla nejnáročnější, jako optimální se jeví písemná. Praktickou zkoušku označil vysoký počet dotazovaných jako málo náročnou.

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

velmi náročná optimální málo náročná


ústní

Graf 5: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita Vyhodnocení: Z grafu je jasně patrné, že 20 z 35 respondentů označilo praktickou zkoušku za málo náročnou a stejná¨ý počet ústní jako velmi náročnou. 55


Třída:SM3.D Počet přihlášených Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Nekonal

22 4 17 1 0


1 1 6 12

2 8 9 3

3 10 7 6

4 2 0 1

5 1 0 0

průměr 2,73 2,05 1,82

3 7 5 5

4 6 3 7

5 1 0 0

průměr 3,29 2,41 2,94

3 2 7 3

4 4 1 3

5 1 0 0

průměr 2,92 2,54 2,46


Třída:SM3.C Počet přihlášených Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Nekonal

17 2 14 1 0


1 0 4 3

2 3 5 2


Třída:PD3. Počet přihlášených Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Nekonal

13 2 10 1 0


1 1 2 3

2 5 3 4


56


SM3.D

SM3.C

PD3.

Písemná zkouška

2,73

3,29

2,86

Praktická zkouška

2,05

2,41

2,57

Ústní zkouška

1,82

2,94

2,71

Tabulka 45: Průměrné známky dle jednotlivých tříd Výsledek: V tomto školním roce bylo dosaženo nejlepšího průměru za třídu 1,82 u ústní zkoušky, je to podstatně lepší průměr než v předchozích rocích. 5 4,5 4 Písemná zkouška Praktická zkouška Ústní zkouška

3,5 3 2,5 2 1,5 1 SM3.D

SM3.C

PD3.

Graf 6: Znázornění průměrných známek dle tříd ze závěrečných zkoušek ve školním roce 2007/2008 Vyhodnocení: Z grafu i z tabulky je patrné, že žáci dosáhli mnohem lepších výsledků ve všech třídách u ústních zkoušek, než u písemných.U praktické zkoušky se pohyboval průměr za třídu od 2,05 do 2,57 57

Porovnání výsledků dotazníku pro absolventy v jednotlivých ročnících pilotního ověřování závěrečné zkoušky Kvalita 1

Otázka č. 1. – Jak se Vám jevila praktická závěrečná zkouška Kvalita 1 po stránce náročnosti? Náročnost praktické Velmi Optimální zkoušky náročná 2005/2006 Počet 2 30 odpovědí 2006/2007 Počet 4 27 odpovědí 2007/2008 Počet 3 28 odpovědí Tabulka 46: Náročnost praktické zkoušky

Málo náročná

Celkem

3

35

4

35

4

35

Vyhodnocení: Z tabulky již na první pohled vyplývá, že praktická zkouška se největšímu počtu respondentům jevila jako optimální ve všech třech rocích pilotního ověřování. Otázka č. 2. – Vypovídá ZZ Kvalita 1 o Vašich skutečných vědomostech a dovednostech, které jste za tři roky studia získali? ZZ vypovídá o skutečných Ano Jen z části Jen velmi znalostech a málo dovednostech? 2005/2006 Počet 24 11 0 odpovědí 2006/2007 Počet 20 12 3 odpovědí 2007/2008 Počet 22 10 3 odpovědí Tabulka 47: Vypovídá ZZ o skutečných znalostech a dovednostech

Celkem

35 35 35

Vyhodnocení: Z odpovědí respondentů seřazených do tabulky vyplývá, že ve všech rocích mají podobný názor, že zkouška opravdu vypovídá o jejich vědomostech a zkušenostech. 58

Otázka č. 3. – Praktická ZZ se skládá z několika částí, je náročnost těchto částí ve zkoušce zastoupena rovnoměrně? Je náročnost částí Ano Jen z části Jen velmi Celkem praktické ZZ málo rovnoměrná? 2005/2006 Počet 23 9 3 35 odpovědí 2006/2007 Počet 20 11 4 35 odpovědí 2007/2008 Počet 21 12 2 35 odpovědí Tabulka 48: Rovnoměrnost náročnosti částí praktické zkoušky Vyhodnocení: Respondenti ve všech třech rocích odpovídali převážně kladně na otázku, zda náročnost všech částí praktické zkoušky zastoupena rovnoměrně.

Zhodnoťte, jaký význam pro povolání prodavače mají jednotlivé části praktické ZZ Kvalita 1: Otázka č. 4. – Balení Je velmi důležité

Balení 2005/2006 Počet 13 odpovědí 2006/2007 Počet 10 odpovědí 2007/2008 Počet 12 odpovědí Tabulka 49: Význam balení


Je nepodstatné

Celkem

18

4

35

20

5

35

22

1

35

Vyhodnocení: Využití balení zboží považují respondenti z věší části jen za částečné, menší počet ho považuje za velmi důležité.

59

Otázka č. 5. – Práce na kontrolní pokladně Práce na kontrolní Je velmi Využití je jen Je pokladně důležitá částečné nepodstatná 2005/2006 Počet 20 14 1 odpovědí 2006/2007 Počet 16 17 2 odpovědí 2007/2008 Počet 18 16 1 odpovědí Tabulka 50: Význam práce na kontrolní pokladně

Celkem 35 35 35

Vyhodnocení: Práci na kontrolní pokladně přikládají dotazovaní ve všech třech rocích velkou důležitost, nebo soudí, že využití je jen částečné.

Otázka č. 6. – Pultový prodej potravinářského zboží Prodej potravinářské Je velmi Využití je jen ho zboží důležitý částečné 2005/2006 Počet 22 11 odpovědí 2006/2007 Počet 16 17 odpovědí 2007/2008 Počet 23 11 odpovědí Tabulka 51: Význam pultového prodeje

Je nepodstatný

Celkem

2

35

2

35

1

35

Vyhodnocení: U této otázky velký počet respondentů přikládá velkou důležitost pultovému prodeji. Pouze v roce 2006/2007 se počet odpovědí liší (více dotazovaných udává, že využití je jen částečné).

60

Otázka č. 7. – Odborná poradenská služba při prodeji nepotravinářského zboží Odborná poradenská Je velmi Využití je jen služba důležitá částečné 2005/2006 Počet 30 5 odpovědí 2006/2007 Počet 25 7 odpovědí 2007/2008 Počet 28 5 odpovědí Tabulka 52: Význam odborné poradenské služby

Je nepodstatná

Celkem

0

35

3

35

2

35

Vyhodnocení: Odborné poradenské službě přikládá převážná většina respondentů ve všech rocích pilotního ověřování velkou důležitost. Nejvíce v roce 2005/2006.

Otázka č. 8. – Přejímka zboží Přejímka Je velmi Využití je jen zboží důležitá částečné 2005/2006 Počet 26 9 odpovědí 2006/2007 Počet 23 10 odpovědí 2007/2008 Počet 18 12 odpovědí Tabulka 53: Význam přejímky zboží

Je nepodstatná

Celkem

0

35

2

35

5

35

Vyhodnocení: Přejímku zboží opět nevíce respondentů označilo za velmi důležitou, nejvíce v roce 2005/2006, ale byl i velký počet odpovědí, že využití je jen částečné (rok 2007/2008).

61

Otázka číslo 9. – Výpočet daňových dokladů Výpočet Je velmi Využití je jen daňových důležitý částečné dokladů 2005/2006 Počet 27 8 odpovědí 2006/2007 Počet 25 10 odpovědí 2007/2008 Počet 20 10 odpovědí Tabulka 54: Význam výpočtu daňových dokladů

Je nepodstatný

Celkem

0

35

0

35

5

35

Vyhodnocení: Znovu ve všech rocích vysoký počet odpovědí, které považují výpočet daňových dokladů za velmi důležitý, nejvíce v roce 2005/2006. V roce 2007/2008 se objevuje pět odpovědí, které považují výpočet daňových dokladů za nepodstatný.

Otázka č. 10. – Výstavka zboží Výstavka Je velmi Využití je jen zboží důležitá částečné 2005/2006 Počet 14 18 odpovědí 2006/2007 Počet 10 20 odpovědí 2007/2008 Počet 8 20 odpovědí Tabulka 55: Význam výstavky zboží

Je nepodstatná

Celkem

3

35

5

35

7

35

Vyhodnocení: U této otázky se většina dotazovaných ve všech třech rocích přiklonila k odpovědi, že využití je jen částečné. V roce 2007/2008 se objevuje poměrně vysoký počet odpovědí, že je nepodstatná.

62

Otázka č. 11. – Co byste v praktické zkoušce ZZ Kvalita 1 změnili? Co byste chtěli změnit Počet odpovědí

2005/2006 Časový Zvětšit limit okruh otázek

Nic Všechno

28

Co byste chtěli změnit Počet odpovědí

2

2

Nic Všechno

27

Co byste chtěli změnit

Vypustit balení

Celkem

1

1

35

1

2006/2007 Prodloužit Méně časový limit ekonomických otázek

3

Nic

Více podrobností z příjmu zboží

3 Snížit náročnost otázek

Méně balení

Celkem

1

35

1

2007/2008 Více otázek ze zbožíznalství

Vypustit staré Celkem způsoby balení

Počet odpovědí 30 3 1 Tabulka 56: Návrhy změn v praktické zkoušce

1

35

Vyhodnocení: Tato otázka je volná, respondenti se mohli svobodně vyjádřit, i přes to se objevuje velmi vysoký počet odpovědí ve všech třech rocích, že by nic v praktické zkoušce neměnili. Otázka č. 12. – Co byste do praktické zkoušky ZZ Kvalita 1 doplnili? 2005/2006 Co byste doplnili Počet odpovědí 2006/2007 Co byste doplnili Počet odpovědí

Nic

Zkoušení na prodejně přidat


Celkem

33

1

1

35

Nic 30

Více se zaměřit na odbornou poradenskou službu 2


Celkem

3

35

2007/2008 Zkoušení prodeje v cizím jazyce Co byste Nic doplnili Počet odpovědí 33 2 Tabulka 57: Návrhy na doplnění praktické zkoušky

Celkem 35

Vyhodnocení: Tato otázka je opět volná a znovu se objevuje ve všech třech rocích vysoký počet odpovědí, že by do praktické zkoušky nic nedoplnili. 63

Otázka č. 13. – Přiřaďte dle náročnosti jednotlivé zkoušky (písemná, praktická, ústní) a) velmi náročná b) optimální c) málo náročná písemná

Praktická

ústní

2005

2006

2007

2005

2006

2007

2005

2006

2007

2006

2007

2008

2006

2007

2008

2006

2007

2008

8

10

11

6

4

4

8

11

20

21

13

15

15

15

13

13

10

10

Málo 6 14 11 8 14 20 náročná Tabulka 58: Srovnání náročnosti jednotlivých zkoušek

4

7

7

Velmi náročná Optimální

Vyhodnocení: Za nejvíce náročnou považují respondenti zkoušku ústní, hlavně v roce 2007/2008, jako optimální se jim nejvíce jeví zkouška písemná v roce 2005/2006 a jako málo náročnou zkoušku označilo nejvíce respondentů zkoušku praktickou v roce2007/2008.

25 20 Velmi náročná

15

Optimální Málo náročná

10 5 0 2006 2007 2008 2006 2007 2008 2006 2007 2008 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 písemná

praktická

ústní

Graf 7: Srovnání náročnosti jednotlivých zkoušek ve všech rocích pilotního ověřování Vyhodnocení: V roce 2005/2006 považovalo nejvíc respondentů za optimální. písemnou zkoušku, v roce 2007/2008 považovalo nejvíc respondentů praktickou zkoušku za málo náročnou a ústní za velmi náročnou. 64

Vyhodnocení dotazníku pro pedagogické pracovníky. Dotazník jsem předložila 25 respondentům z řad pedagogických pracovníků naší školy, vyplnilo ho 22 respondentů. Výsledky jsem pro lepší přehlednost zapsala do tabulek a znázornila graficky. V první otázce jsem se snažila zjistit názor pedagogů na objektivitu hodnocení zkoušky. Otázka č. 1 – Vede jednotné zadávání závěrečné zkoušky k větší objektivitě hodnocení zkoušky? Objektivita zkoušky Ano Ne Počet odpovědí 12 0 Tabulka 59: Objektivita zkoušek

Spíše ano

Spíše ne

Celkem

8

2

22

Vyhodnocení: Z odpovědí vyplývá, že jednotné zadávání ZZ vede opravdu k objektivitě hodnocení zkoušky. Druhá otázka zjišťovala názor na posilování srovnatelnosti výsledků zkoušky mezi školami. Otázka č. 2 – Posiluje jednotné zadávání závěrečné zkoušky srovnatelnost výsledků vzdělávání mezi školami? Srovnatelnost výsledků Ano Ne Spíše ano Spíše ne mezi školami Počet odpovědí 16 0 4 2 Tabulka 60: Srovnatelnost výsledků vzdělávání mezi školami

Celkem 22

Výsledky: Podle odpovědí je zřejmé, že srovnatelnost výsledků zkoušky mezi školami je opravdu lepší. Třetí otázkou jsem zjišťovala lepší transparentnost výsledků vzdělávání. Otázka č. 3 – Posiluje jednotné zadávání závěrečné zkoušky transparentnost výsledků vzdělávání? Transparentnost výsledků vzdělávání Počet odpovědí

Ano

Ne

Spíše ano

10 1 10 Tabulka 61: Transparentnost výsledků vzdělávání

65

Spíše ne

Celkem

1

22

Výsledky: Většina dotazovaných se domnívá, že jednotné zadávání posiluje transparentnost výsledků vzdělávání (případně spíše ano). Pouze jeden se domnívá, že ne a jeden ne. Čtvrtá otázka se zabývá srovnatelností výsledků vzdělávání se zahraničím. Otázka č. 4. – Vede jednotné zadávání závěrečné zkoušky k posílení srovnatelnosti výsledků vzdělávání se zahraničím? Srovnatelnost výsledků vzdělávání se zahraničím

Ano

Ne

Spíše ano

Spíše ne

Počet odpovědí 0 10 3 9 Tabulka 62: Srovnatelnost výsledků vzdělávání se zahraničím

Celkem 22

Výsledky: Nikdo z dotazovaných se nesouhlasil s tím, že jednotné zadávání vede k posílení srovnatelnosti vzdělávání se zahraničím. Naopak deset se vyjádřilo, že ne a devět, že spíše ne. Pátá otázka zjišťuje názor dotazovaných, zda odpovídá jednotné zadávání potřebám oboru. Otázka č. 5 – Odpovídá jednotné zadávání závěrečné zkoušky potřebám a charakteru oboru? Potřeby a charakter oboru

Ano

Ne

Počet odpovědí 20 0 Tabulka 63: Potřeby a charakter oboru

Spíše ano

Spíše ne

Celkem

2

0

22

Výsledky: Všichni dotazovaní jsou přesvědčeni, že zkoušky opravdu odpovídají potřebám a charakteru oboru. V šesté otázce se snažím zjistit, zda je jednotné zadávání zkoušky přínosem ke kvalitě odborné přípravy. Otázka č. 6 – Je jednotné zadávání závěrečné zkoušky přínosné ke kvalitě přípravy na povolání? Přínos ke kvalitě přípravy na povolání

Ano

Ne

Spíše ano

Počet odpovědí 8 2 10 Tabulka 64: Přínos ke kvalitě přípravy na povolání

Spíše ne

Celkem

2

22

Výsledky: I zde jsou dotazovaní přesvědčeni, že zkoušky jsou přínosné (nebo spíše ano) ke kvalitě přípravy na povolání. 66

Sedmá otázka je zaměřená na to, zda je obsahová náročnost zkoušky přiměřená. Otázka č. 7 – Je obsahová náročnost zkoušky Kvalita 1 přiměřená? Přiměřenost obsahové náročnosti

Ano

Ne

Spíše ano

Počet odpovědí 5 1 15 Tabulka 65: Přiměřenost obsahové náročnosti

Spíše ne

Celkem

1

22

Výsledky: V odpovědích na tuto otázku dotazovaní volí v patnácti případech odpověď spíše ano a pět ano. Můžeme proto říct, že jsou přesvědčeni o přiměřenosti obsahové náročnosti zkoušky. Osmá otázka zjišťuje přiměřenost časové náročnosti zkoušky. Otázka č. 8 – Je časová náročnost zkoušky Kvalita 1 přiměřená? Přiměřenost časové náročnosti

Ano

Ne

Počet odpovědí 20 0 Tabulka 66: Přiměřenost časové náročnosti

Spíše ano

Spíše ne

Celkem

2

0

22

Výsledky: Zde se neobjevuje ani jedna záporná odpověď. Dotazovaní jsou přesvědčeni o přiměřenosti časové náročnosti zkoušky. Devátá otázka zjišťuje, zda obtížnost témat zkoušky je přiměřená. Otázka č. 9 – Byla obtížnost témat závěrečné zkoušky Kvalita 1 přiměřená? Přiměřenost obtížnosti témat závěrečné zkoušky

Ano

Ne

Spíše ano

Počet odpovědí 17 0 3 Tabulka 67: Přiměřenost obtížnosti závěrečné zkoušky

Spíše ne

Celkem

2

22

Výsledky: Dotazovaní jsou přesvědčení, že i obtížnost témat závěrečné zkoušky byla přiměřená.

67

Desátá otázka se ptá, zda témata byla formulována tak, aby jim žáci rozuměli. Otázka č. 10 – Byla témata závěrečné zkoušky Kvalita 1 formulována srozumitelně? Srozumitelnost témat závěrečné zkoušky

Ano

Ne

Spíše ano

Spíše ne

Celkem

0

22

Počet odpovědí 19 0 3 Tabulka 68: Srozumitelnost témat závěrečné zkoušky

Výsledky: Z odpovědí dotazovaných vyplývá, že témata byla opravdu formulována srozumitelně. Jedenáctá otázka se zaměřuje na bodové hodnocení a z ní vyplývající klasifikaci. Otázka č. 11 – Bylo bodové hodnocení a následná klasifikace závěrečné zkoušky Kvalita 1 adekvátní? Adekvátnost bodového hodnocení a klasifikace

Ano

Ne

Spíše ano

Spíše ne

Počet odpovědí 13 3 2 Tabulka 69: Adekvátnost bodového hodnocení a klasifikace

4

Celkem 22

Výsledky: Respondenti nejsou všichni zcela přesvědčeni o adekvátnosti bodového hodnocení a následné klasifikace, i když i zde převažují kladné odpovědi. Dvanáctá otázka zjišťovala, zda se věnovala patřičná pozornost žákům se specifickými poruchami učení. Otázka č. 12 – Byli při průběhu a hodnocení závěrečné zkoušky Kvalita 1 zohledněni žáci se specifickými poruchami učení? Zohlednění žáků se specifickými poruchami učení

Ano

Ne

Spíše ano

Spíše ne

Počet odpovědí 16 1 3 2 Tabulka 70: Zohlednění žáků se specifickými poruchami učení

Celkem 22

Výsledky: Z odpovědí dotazovaných se dá usoudit, že žáci se specifickými poruchami učení byli dostatečně zohledněni při průběhu a hodnocení závěrečné zkoušky Kvalita 1.

68

Ano Ne Spíše ano Spíše ne

Graf 8: Zohlednění žáků se specifickými poruchami učení Výsledky: Z grafického znázornění je na první pohled patrné, že převážná většina respondentů je přesvědčena o dostatečném zohlednění žáků se specifickými poruchami učení při závěrečných zkouškách. Třináctá otázka se ptá na vyrovnanost náročnosti zkoušky písemné, praktické a ústní. Otázka č. 13 – Byla náročnost všech tří zkoušek Kvalita 1 (písemná, praktická, ústní) přibližně stejná? Vyrovnanost náročnosti všech tří zkoušek

Ano

Ne

Spíše ano

Počet odpovědí 3 2 15 Tabulka 71: Vyrovnanost náročnosti všech tří zkoušek

Spíše ne

Celkem

2

22

Výsledky: Převážná většina respondentů volí odpověď spíše ano, ale odpověď ano pouze tři. Čtrnáctá otázka se ptá respondentů, zda by něco změnili v písemné zkoušce. Otázka č. 14 – Změnili byste něco v písemné zkoušce? Změnili byste něco v písemné zkoušce

Ano

Ne

Spíše ano

Počet odpovědí 7 5 5 Tabulka 72: Možnosti změn písemné závěrečné zkoušky

Spíše ne

Celkem

5

22

Výsledky: Odpovědi jsou skoro vyrovnané, je vidět, že se dá písemná zkouška ještě zdokonalit.

69

Patnáctá otázka se ptá, zda by dotazovaní něco změnili v ústní zkoušce. Otázka č. 15 – Změnili byste něco v ústní zkoušce? Změnili byste něco v ústní zkoušce

Ano

Ne

Počet odpovědí 9 3 Tabulka 73: Možnosti změn ústní zkoušky

Spíše ano

Spíše ne

Celkem

10

0

22

Výsledky: Zde skoro všichni respondenti vyjadřují svůj názor, že by rádi něco změnili na ústní zkoušce. V šestnácté otázce jsem chtěla zjistit, zda by dotazovaní něco změnili v praktické zkoušce. Otázka č. 16 – Změnili byste něco v praktické zkoušce? Změnili byste něco v praktické zkoušce

Ano

Ne

Spíše ano

Počet odpovědí 6 5 6 Tabulka 74: Možnosti změn praktické zkoušky

Spíše ne

Celkem

5

22

Výsledky: Odpovědi jsou velmi vyrovnané, zhruba stejný počet dotazovaných si myslí, že by něco změnili a jen o jednoho méně volí variantu nezměnili.

70

4.4 Závěry šetření Cílem výzkumu bylo přiblížit tuto nově koncipovanou závěrečnou zkoušku a také předat konkrétní zkušenosti a názory absolventů a pedagogů se závěrečnou zkouškou Kvalita 1. Hlavním cílem výzkumného projektu diplomové práce bylo zhodnocení a posouzení přínosu projektu závěrečné zkoušky Kvalita 1. Ve své diplomové práci jsem porovnávala názory žáků, ve všech rocích, ve kterých na naší škole probíhala závěrečná zkouška podle projektu nové závěrečné zkoušky Kvalita 1. Dále jsem sledovala vývoj této zkoušky a také jsem chtěla zhodnotit její přínos pro žáky, pedagogy i zaměstnaneckou sféru. Hypotéza H1: Jednotné zadání závěrečných zkoušek znamená že, znalosti a dovednosti absolventů stejného oboru, budou v celé republice srovnatelné. Tato hypotéza byla potvrzena. Při výzkumném šetření bylo prokázáno, míra srovnatelnosti získaných dovedností a znalostí absolventů stejného oboru se rapidně zvýšila. Je to zřejmé jednak z názorů pedagogických pracovníků naší školy, tak i z názorů odborníků z praxe, kteří byli přítomni při závěrečných zkouškách. Hypotéza H 2: Během let pilotního ověřování jednotného zadání závěrečných zkoušek Kvalita I se tato zkouška podstatně zkvalitnila. Tato hypotéza byla potvrzena. Výzkumné šetření potvrdilo, že vývoj závěrečné zkoušky Kvalita I jasně směřoval ke zkvalitňování jednotného zadání závěrečných zkoušek. Vyplývá to jasně z názorů odborníků z praxe tak i z názorů jednotlivých zúčastněných škol. Také absolventi kladně hodnotí vývoj jednotného zadávání závěrečné zkoušky. Hypotéza H 3: Jednotné zadávání závěrečné zkoušky je velmi přínosné ke kvalitě přípravy na povolání. Tato hypotéza byla potvrzena. Tato hypotéza je podložena hlavně názory odborníků z praxe, kteří byli přítomni při vykonávání závěrečných zkoušek a vyjádřili se kladně ke zkvalitňování přípravy na povolání. Tento názor též můžeme podložit výsledky dotazníkového šetření mezi absolventy. Jasně to vyplývá z jejich názorů na praktickou zkoušku. 71

Hypotéza H4: ZZ Kvalita 1 vypovídá o skutečných vědomostech a dovednostech, které žáci za tři roky studia získali. Tato hypotéza byla potvrzena. Z dotazníkového šetření mezi absolventy, kteří vykonávali na naší škole závěrečné zkoušky v průběhu pilotního ověřování projektu Kvalita I, jasně vyplývá, že tato zkouška opravdu zobrazuje jejich skutečné vědomosti a dovednosti, které během tříletého během studia získali. Tato hypotéza má také potvrzení v názorech odborníků z praxe a pedagogických pracovníků, kteří byli přítomni při závěrečných zkouškách. Tento názor je možno též podložit dosaženými výsledky v závěrečné zkoušce. Převážná většina žáků vykonala tuto zkoušku úspěšně.

72

Závěr V České republice střední školy poskytují střední vzdělání, a to buď všeobecné, nebo odborné. Střední všeobecné vzdělání je možno získat na gymnáziích. Tento typ škol je ukončen maturitní zkouškou a je určen hlavně k přípravě pro další studium na vysokých školách. Střední odborné školy, poskytují ve čtyřletém studiu střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Absolventi jsou kvalifikováni k výkonu středních technických, ekonomických a obdobných funkcí. Střední odborná učiliště poskytují ve tříletých oborech kvalifikaci k dělnickým a obdobným povoláním a ve čtyřletých oborech ukončených maturitní zkouškou poskytují střední odborná učiliště kvalifikaci k náročným dělnickým povoláním a k funkcím provozního charakteru a současně otvírají cestu k vysokoškolskému vzdělávání. Mohou také poskytovat jednoleté a dvouleté programy pro žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než 9. ročníku, nebo 9. ročník nedokončili úspěšně a pro mládež se speciálními vzdělávacími potřebami a absolventy základních škol speciálních. RVP vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. RVP vycházejí z koncepce celoživotního učení, formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání a podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. Škola vytváří ŠVP pro „své“ žáky v důvěrně známých podmínkách, „šitý na míru“ tomu, co dobře zvládá a způsobem, který si sama stanoví a dál bude rozvíjet. Učitelé se můžou společně radit, pomáhat si, hledat nové možnosti efektivního vzdělávání i nejvhodnější způsoby jeho vymezení v dokumentu. Můžou také vyřadit vše nepodstatné, zatěžující, a nevyhovující. Učitelům se nabízí propojit to, co možná dosud dělali každý zvlášť a s různými záměry. Učitelé si zde vytváří dokument, který bude jejich, který budou společně obhajovat i realizovat, což je vždy lepší u materiálů vlastních než u „nadiktovaných“. Vývoj kurikulární reformy vnáší do středního odborného vzdělávání výrazné změny, které kromě jiného postihují rovněž oblast evaluace výsledků vzdělávání. Jedním z důležitých prvků evaluačních procesů je závěrečná zkouška v oborech poskytujících střední odborné vzdělání s výučním listem (tzv. učebních oborech). Návrh koncepce nové závěrečné zkoušky usiluje o zohlednění aktuálního vývoje systému odborného vzdělávání, např. utváření nové soustavy oborů vzdělání, zavádění 73

dvoustupňové tvorby kurikula (rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích

programů),

důraz

na

rozvoj

spolupráce

odborných

škol

se

zaměstnavatelskou sférou apod. Reaguje rovněž na vývoj v oblasti evaluace samotné, vznik a uplatňování nových evaluačních prostředků a nástrojů. Návrh byl vytvářen v letech 2005–2008 v rámci řešení systémového projektu ESF KVALITA I a jeho současná podoba vznikla na základě širšího ověřování jeho pracovních verzí v pilotních školách tohoto projektu. Jednotná zadání závěrečných zkoušek se ve čtyřech školních letech projektu (2005/2006 až 2007/2008) ověřovala v pilotních školách. Do pilotního ověřování byly školy zařazeny na základě vlastní žádosti. Záměrem bylo umožnit realizaci závěrečné zkoušky co nejvyššímu množství škol. Počty škol zúčastněných ověřování se v jednotlivých oborech vzdělání výrazně různí. Mezi významná zjištění lze řadit především to, že ve všech školách zúčastněných v projektu byl opakovaně potvrzován kladný vztah k základním myšlenkám jednotného zadání závěrečné zkoušky a ocenění jeho přínosu pro školu a pro žáky. Pokud jde obecný přínos jednotného zadání, nejvíce bylo oceňováno, že jednotné zadání umožňuje vyšší objektivitu hodnocení a výstupů, větší transparentnost výsledků vzdělávání v ČR a sjednocení hodnocení mezi žáky ve škole a mezi školami v oboru. V procesu tvorby jednotného zadání pak školy pokládaly za přínos zvyšování úrovně vzájemné komunikace a výměny zkušeností, a to jak mezi školami tak i s NÚOV. Výrazně pozitivně vnímaly posílení kontaktů a perspektivu rozvíjení širší spolupráce se zaměstnavateli. Při posuzování úrovně závěrečné zkoušky založené na jednotném zadání opakovaně zdůrazňovaly následující prvky: zkvalitnění obsahu jednotlivých zkoušek; komplexnější ověřování vědomostí a dovedností žáků; zpětný vliv jednotného zadání závěrečné zkoušky na kvalitu výuky ve školách; pozitivní vliv požadavků stanovených v rámci jednotného zadání na vybavení škol. V převážné většině škol byly kladně přijímány rovněž nové prvky závěrečné zkoušky realizované podle jednotného zadání, tj.: zařazení podotázek „Obecný přehled ze světa práce“. Mezi významná zjištění lze řadit především to, že ve všech školách zúčastněných v projektu byl opakovaně potvrzován kladný vztah k základním myšlenkám jednotného zadání závěrečné zkoušky a ocenění jeho přínosu pro školu a pro žáky. Významné je, že školy v převážné většině potvrzovaly soulad obsahu závěrečné zkoušky s obsahem přípravy žáků i s potřebami reálného výkonu povolání, což svědčí o kvalitní práci řešitelských týmů, jejichž členy byli rovněž odborníci z praxe. Mezi celkově kladná zjištění lze řadit také vliv sjednocené závěrečné zkoušky na zvýšení spolupráce a odpovědného přístupu pedagogického sboru při 74

přípravě na závěrečnou zkoušku. Zde je výrazně pozitivně hodnoceno zejména zvýšení prestiže školy a možnosti její prezentace, možnost ověřit si schopnosti školy dosáhnout na úroveň společných požadavků v oboru a její porovnání s ostatními školami. Pokud jde o přínos nové závěrečné zkoušky pro žáky, respondenti často potvrzovali zvýšení motivace a odpovědnosti žáků při přípravě na závěrečnou zkoušku, a to, že je žákům více umožněno projevovat samostatnost a tvůrčí schopnosti. Při výzkumném šetření bylo prokázáno, míra srovnatelnosti získaných dovedností a znalostí absolventů stejného oboru se rapidně zvýšila. Je to zřejmé jednak z názorů pedagogických pracovníků naší školy, tak i z názorů odborníků z praxe, kteří byli přítomni při závěrečných zkouškách. Výzkumné šetření potvrdilo, že vývoj závěrečné zkoušky Kvalita I jasně směřoval ke zkvalitňování jednotného zadání závěrečných zkoušek. Vyplývá to jasně z názorů odborníků z praxe tak i z názorů jednotlivých zúčastněných škol. Také absolventi kladně hodnotí vývoj jednotného zadávání závěrečné zkoušky. Jednotné zadávání závěrečné zkoušky je velmi přínosné ke kvalitě přípravy na povolání vyplývá to hlavně z názorů odborníků z praxe, kteří byli přítomni při vykonávání závěrečných zkoušek a vyjádřili se kladně ke zkvalitňování přípravy na povolání. Tento názor též můžeme podložit výsledky dotazníkového šetření mezi absolventy. Jasně to vyplývá z jejich názorů na praktickou zkoušku. Z dotazníkového šetření mezi absolventy, kteří vykonávali na naší škole závěrečné zkoušky v průběhu pilotního ověřování projektu Kvalita I, jasně vyplývá, že tato zkouška opravdu zobrazuje jejich skutečné vědomosti a dovednosti, které během tříletého během studia získali. Tato hypotéza má také potvrzení v názorech odborníků z praxe a pedagogických pracovníků, kteří byli přítomni při závěrečných zkouškách. Tento názor je možno též podložit dosaženými výsledky v závěrečné zkoušce. Převážná většina žáků vykonala tuto zkoušku úspěšně.

75

Shrnutí Svoji diplomovou práci jsem věnovala ukončování vzdělávání na středním odborném učilišti závěrečnou zkouškou, podle projektu Kvalita I., oboru vzdělávání prodavač. Tento projekt se zaměřoval na jednotné zadání závěrečné zkoušky (JZZZ), pro všechny obory středního vzdělání s výučním listem. Ve výzkumném šetření jsem zjišťovala, zda tato zkouška byla přínosem pro kvalitu znalostí a dovedností, které absolventi tohoto oboru potřebují pro kvalitní vykonávání svého budoucího povolání. Ve své diplomové práci jsem též prokazovala, jestli jsou tyto znalosti a dovednosti u absolventů stejného oboru, v celé republice srovnatelné. Zjistila jsem, že míra srovnatelnosti získaných dovedností a znalostí absolventů stejného oboru se rapidně zvýšila, a že tato závěrečná zkouška opravdu prověřuje vědomosti a dovednosti, které žáci během studia získali. Výzkumné šetření potvrdilo, že vývoj závěrečné zkoušky Kvalita I jasně směřoval ke zkvalitňování jednotného zadání závěrečných zkoušek a také, že během pilotního ověřování této závěrečné zkoušky se i podstatně zkvalitnila příprava žáků na jejich budoucí povolání.

Summary My thesis deals with the final exam used at specialized schools, study field a shop assistant. The final exam is based on a project Kvalita I., which focuses on the same instructions

for

all

study

fields

of

specialized

schools.

The results reveal that there is a very similar level of knowledge among students studying for a shop assistant at all specialized schools in Czech republic. The data of my research shows that this exam improves the quality of knowledge and skills necessary for the occupation. It has been clearly proved by my research that final exams based on the project Kvalita I. improve the quality of instructions used in the exams as well as student´s knowledge.

76

Literatura BARTOŇOVÁ, M. Současné trendy v edukaci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími

potřebami

v

České

republice.

Brno:

MSD,

2005.

ISBN

80–86633-37–3. BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími

potřebami.

Brno:

Paido,

2007.

ISBN

978–80-7315–158-4.

JEZBEROVÁ, R. a kol. Koncepce nové závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem 2005 – 2008, metodická příručka. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 54 s. JEZBEROVÁ, R. Postup tvorby jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2005/2006, metodická příručka. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2005. 95 s. ISBN 80–7234-47–1. JEZBEROVÁ, R. a kol. Postup tvorby jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2006/2007, metodická příručka. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006. 36 s. ISBN 80–7234-47–2. JEZBEROVÁ, R. a kol. Postup tvorby jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2007/2008, metodická příručka. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2007. 40 s. ISBN 80–7234-47–3. JEŽKOVÁ, V. Vzdělávání v zemích Evropské unie. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1997. 194 s. ISBN 80–8603-919–6. KLEŇHOVÁ, M. České školství v mezinárodním srovnání. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání – Divize nakladatelství TAURIS, 2007, 99 s. ISBN 80–7162-45–2. KOČKOVÁ, D. Kvalita I Nová závěrečná zkouška 2005 – 2008. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 28 s. NOVOTNÝ, M., KUBITOVÁ, I. Základy výuky odborného výcviku v učebním oboru prodavač, prodavačka potravinářského zboží. Praha: Fortuna, 1995. 111 s. ISBN 80– 7169-050–3. PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. ISBN 80–7315-120–0. VENKOVSKÁ, T. a kolektiv řešitelů projektu Kvalita I – NZZ. Využití hodnotících standardů při tvorbě jednotného zadání závěrečných zkoušek. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání 2007. 123 s. ISBN 80–4248-37–3. Vyhodnocení dotazníkového šetření na pilotních školách, Vyhodnocení názorů odborníků z praxe. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006. 91 s. 77

Standard středoškolského vzdělávání, Praha: Fortuna, 1999. 128 s. ISBN 80–7168-60– 2. VÍTKOVÁ, M. a kol. Integrativní speciální pedagogika. Integrace školní a sociální. Brno: Paido, 2004. ISBN 80–7315-071–9. VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 2006. ISBN 80–7315-134–0. Evropský sociální fond v ČR [online], [cit. 8. 12. 2009]. Dostupný z WWW: < http://www.esfcr.cz/modules/projects/ > Ministerstvo školství mládeže tělovýchovy [online], [cit. 20. 2. 2010]. Dostupný z WWW:http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaciprogramy Ministerstvo školství mládeže tělovýchovy [online], [cit. 20. 2. 2010]. Dostupný z WWW: < http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf > Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online], [cit. 11. 2. 2010]. Dostupný z WWW: < http://www.msmt.cz/vzdelavani/ramcove-vzdelavaci-programy-zaslani-dovnejsiho-pripominkoveho-rizeni > Národní ústav odborného vzdělávání [online], [cit. 17. 1. 2010]. Dostupný z WWW: < http://nuov.cz/pocatecni-odborne-vzdelani > Národní ústav odborného vzdělávání [online], [cit. 14. 12. 2. 2009]. Dostupný z WWW: < http://www.nuov.cz/kurikulum/clanek-1 > Systémový projekt Kvalita I [online], [cit. 28. 12. 2009]. Dostupný z WWW: < http://www.esf-kvalita1.cz/ > Školství Hlavního Města Prahy [online], [cit. 28. 2. 2010]. Dostupný z WWW:< http://skoly.praha-mesto.cz/Prehled-skolstvi/Stredni-vzdelavani > Vyhláška č. 672/2004, kterou se mění vyhláška 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, [cit. 29. 1. 2009]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon > Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky 442/1991 Sb. o ukončování studia ve středních školách a učilištích Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, [cit. 24. 1. 2009]. Dostupné na WWW:< http://www.msmt.cz/dokumenty/ novy-skolsky-zakon > Vyhláška ministerstva školství a tělovýchovy České republiky č. 47/2004 o ukončování vzdělání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání

78

v konzervatoři absolutoriem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, [cit. 29. 12. 2009]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon > Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, [cit. 29. 12. 2009]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon >

79

Seznam tabulek, grafů a diagramů Tabulky Tabulka 1: Náročnost praktické zkoušky Tabulka 2: Vypovídá ZZ o skutečných znalostech a dovednostech? Tabulka 3: Rovnoměrnost náročnosti částí praktické zkoušky Tabulka 4: Význam balení Tabulka 5: Význam práce na kontrolní pokladně Tabulka 6: Význam pultového prodeje potravinářského zboží Tabulka 1: Náročnost praktické zkoušky Tabulka 2: Vypovídá ZZ o skutečných znalostech a dovednostech? Tabulka 3: Rovnoměrnost náročnosti částí praktické zkoušky Tabulka 4: Význam balení Tabulka 5: Význam práce na kontrolní pokladně Tabulka 6: Význam pultového prodeje potravinářského zboží Tabulka 7: Význam odborné poradenské služby Tabulka 8: Význam přejímky zboží Tabulka 9: Význam výpočtu daňových dokladů Tabulka 10: Význam výstavky zboží Tabulka 11: Návrhy na změny v závěrečných zkouškách Tabulka 12: Návrhy na doplnění závěrečných zkoušek Tabulka 13: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita 1 Tabulka 14: Průměrná známka dle tříd ze závěrečných zkoušek ve školním roce 2005/2006 Tabulka 15: Dosažené známky a průměry známek dle jednotlivých tříd na SOŠ a SOU obchodním, ve školním roce 2005/2006 Tabulka 16: Náročnost praktické zkoušky Tabulka 17: Význam pultového prodeje potravinářského zboží Tabulka 18: Rovnoměrnost náročnosti částí praktické zkoušky Tabulka 19: Význam balení zboží Tabulka 20: Význam práce na kontrolní pokladně Tabulka 21: Význam pultového prodeje Tabulka 22: Význam odborné poradenské služby Tabulka 23: Význam přejímky zboží 80

Tabulka 24: Význam výpočtu daňových dokladů Tabulka 25: Význam výstavky zboží Tabulka 26: Návrhy na změny v závěrečných zkouškách Tabulka 27: Návrhy na doplnění závěrečných zkoušek Tabulka 28: Srovnání náročnosti ZZ Kvalita 1 Tabulka 29: Průměrné známky dle jednotlivých tříd Tabulka 30: Dosažené známky a průměry známek dle jednotlivých tříd na SOŠ a SOU obchodním, ve školním roce 2006/2007 Tabulka 31: Náročnost praktické zkoušky Tabulka 32: Vypovídá závěrečná zkouška o vašich skutečných vědomostech a dovednostech? Tabulka 33: Rovnoměrnost náročnosti částí závěrečné zkoušky Tabulka 34: Význam balení zboží Tabulka 35: Význam práce na kontrolní pokladně Tabulka 36: Význam pultového prodeje Tabulka 37: Význam odborné poradenské služby Tabulka 38: Význam přejímky zboží Tabulka 39: Význam výpočtu daňových dokladů Tabulka 40: Význam výstavky zboží Tabulka 41: Změny v praktické závěrečné zkoušce Tabulka 42: Návrhy na doplnění praktické zkoušky Tabulka 43: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita Tabulka 44: Dosažené známky a průměry známek dle jednotlivých tříd na SOŠ a SOU obchodním, ve školním roce 2007/2008 Tabulka 45: Průměrné známky dle jednotlivých tříd Tabulka 46: Náročnost praktické zkoušky Tabulka 47: Vypovídá ZZ o skutečných znalostech a dovednostech? Tabulka 48: Rovnoměrnost náročnosti částí praktické zkoušky Tabulka 49: Význam balení Tabulka 50: Význam práce na kontrolní pokladně Tabulka 51: Význam pultového prodeje Tabulka 52: Význam odborné poradenské služby Tabulka 53: Význam přejímky zboží Tabulka 54: Význam výpočtu daňových dokladů 81

Tabulka 55: Význam výstavky zboží Tabulka 56: Návrhy změn v praktické zkoušce Tabulka 57: Návrhy na doplnění praktické zkoušky Tabulka 58: Srovnání náročnosti jednotlivých zkoušek Tabulka 59: Objektivita zkoušek Tabulka 60: Srovnatelnost výsledků vzdělávání mezi školami. Tabulka 61: Transparentnost výsledků vzdělávání Tabulka 62: Srovnatelnost výsledků vzdělávání se zahraničím Tabulka 63: Potřeby a charakter oboru Tabulka 64: Přínos ke kvalitě přípravy na povolání Tabulka 65: Přiměřenost obsahové náročnosti Tabulka 66: Přiměřenost časové náročnosti Tabulka 67: Přiměřenost obtížnosti závěrečné zkoušky Tabulka 68: Srozumitelnost témat závěrečné zkoušky Tabulka 69: Adekvátnost bodového hodnocení a klasifikace Tabulka 70: Zohlednění žáků se specifickými poruchami učení Tabulka 71: Vyrovnanost náročnosti všech tří zkoušek Tabulka 72: Možnosti změn písemné závěrečné zkoušky Tabulka 73: Možnosti změn ústní zkoušky Tabulka 74: Možnosti změn praktické zkoušky

Grafy: Graf 1: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita 1 Graf 2: Znázornění průměrných známek dle tříd ze závěrečných zkoušek ve školním roce 2005/2006 Graf 3: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita 1 Graf 4: Znázornění průměrných známek dle tříd ze závěrečných zkoušek ve školním roce 2006/2007 Graf 5: Srovnání náročnosti jednotlivých ZZ Kvalita Graf 6: Znázornění průměrných známek dle tříd ze závěrečných zkoušek ve školním roce 2007/2008

82

Graf 7: Srovnání náročnosti jednotlivých zkoušek ve všech rocích pilotního ověřování Graf 8: Z grafického znázornění je na první pohled patrné, že převážná většina respondentů je přesvědčena o dostatečném zohlednění žáků se specifickými poruchami učení při závěrečných zkouškách

Diagramy Diagram 1: Nový systém kurikulárních dokumentů

83

Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník pro absolventy závěrečné zkoušky KVALITA 1 oboru vzdělání prodavač smíšené zboží. Příloha č. 2 – Dotazník pro pedagogické pracovníky. Příloha č. 3 – Fotografie z pilotního ověřování závěrečných zkoušek podle projektu Kvalita I.

84

Nová závěrečná zkouška na středním odborném učilišti Kvalita 1

Recommend Documents