NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PhDr. Petr Jedinák, Ph.D. katedra managementu a informatiky, Fakulta bezpečnostně právní, Policejní akademie ČR v Praze
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek podává informaci o nové koncepci řízení výkonu služby příslušníků Policie České republiky (dále také policisté). Celá koncepce je vedena snahou zkvalitnění služby, kterou Policie České republiky (dále také policie) je povinna ze zákona1 plnit. Koncepce představuje cyklický proces, který obsahuje několik na sebe navazujících fází. Předností této koncepce je i to, že nezapomíná na samotné policisty v rámci jejich kariérního růstu. Klíčová slova: zákon, služební hodnocení, příslušník Policie České republiky, řízení výkonu služby, odměňování, vzdělávání a rozvoj.
Úvod Příspěvek představuje nově navrhovanou koncepci řízení výkonu služby příslušníků Policie České republiky. Koncepci lze časově vymezit na jeden rok a skládá se z několika na sebe navazujících fází. V celém procesu, který je veden ke zkvalitnění výkonu služby policistů mají nezastupitelnou úlohu policejní manažeři a to na všech úrovních řízení. Právní vymezení Policie České republiky Policie České republiky byla zřízena zákonem2 v roce 1991 a ve svém vývoji prošla řadou reforem. Ta první a zároveň poslední větší reforma všech jejích činností proběhla v roce 1993 v souvislosti s rozdělením státu a vznikem České republiky. V průběhu let
1 2
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků. Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků.
musela police adekvátně reagovat na mnoho okolností přicházejících z vnitřního i vnějšího prostředí tak, aby byla stále v očích veřejnosti chápána jako respektovaná moderní instituce. V této souvislosti musela zavést mnoho inovačních změn do své práce, což patřilo mezi hlavní úkoly vrcholového vedení Policie ČR (zaměstnanci Policejního prezidia Policie ČR v čele s policejním prezidentem). Je nutné si uvědomit, že současná Policie ČR zaměstnává okolo 40 000 lidí (příslušníků a občanských zaměstnanců). Mezi ty nejdůležitější ve vztahu ke koncepci řízení výkonu služby lze zařadit:
Zavedení nového systému hodnocení pracovního výkonu příslušníků.
Implementace Modelu Excellence EFQM do Policie ČR.
Přijetí Etického kodexu Policie České republiky3.
Přijetí zákona č. 361/2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů4.
Přijetí zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky5.
Současně výrazně stoupaly nároky společnosti, která čím dál více volala a nadále volá po vstřícném a vyváženém přístupu policistů. Z tohoto důvodu byla v roce 2006 zpracována rozsáhlá analýza policejních činností, která se společně s relevantními průzkumy veřejného mínění stala stěžejním materiálem pro dlouho očekávanou druhou velkou reformu6, která byla vedena cílem přeměnit českou policii v moderní policejní sbor, který tvoří profesionálně vystupující policisté. Od začátku roku 2009 začala policie pracovat v nových podmínkách a naplňuje tyto cíle v praxi, což je ze strategického hlediska dlouhodobý proces. Významným mezníkem bylo zavedení nového systému hodnocení7 v návaznosti na služební a průběžné hodnocení policistů8. V rámci policie má každý příslušník určité služební zařazení. Příslušníci, kteří řídí další podřízené mají vymezené kompetence dané zastávanou funkcí. Tyto činnosti jsou vyjádřeny popisem zastávané služební pozice. Policisté musí k tomu, aby řádně plnili Rozkaz policejního prezidenta č. 1/2005 – Etický kodex Policie České republiky. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších změn a doplňků. 5 Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků. 6 Langer, I., Martinů, O., Reforma Policie ČR, služba v nových podmínkách, s. 7. 7 Nejnovější platná úprava: Závazný pokyn policejního prezidenta č. 79/2009, k provádění služebního a průběžného hodnocení příslušníků Policie České republiky. 8 Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších změn a doplňků, § 203 – služební hodnocení. 3 4
2
úkoly na konkrétním služebním místě, disponovat určitými schopnostmi, dovednostmi a speciálními znalostmi. Další specifikou policejní práce je, že při výkonu služebních činností musí policisté odlišovat situaci standardní, obvykle zvládnutelnou rutinním postupem, od situace konfliktní, stresové, kdy je nezbytné volit odlišnou taktiku jednání s občanem a dbát na profesní etiku. Důležitým cílem je tedy sladit kvalifikaci a odborné znalosti a schopnosti příslušníka s nároky práce. Musíme mít na paměti i to, že na něj nepříznivě působí nejen nadlimitní zátěž, ale i zátěž podlimitní, která vzniká tehdy, jestliže nemůže uplatnit své znalosti, schopnosti nebo ovlivnit výsledek své činnosti. Pro vedoucí
příslušníky
(hodnotitele)
patří
mezi
nejnáročnější
úkoly
ve
vztahu
k hodnoceným příslušníkům: vytvořit předpoklady pro rozvoj hodnoceného vedoucí ke zvyšování jeho kvalifikace a flexibility, a tím i zlepšování jeho postavení v pracovním procesu. Následně by mělo být zabezpečeno, aby výstupy z hodnocení policisty byly propojeny s plánováním jeho kariéry, ve smyslu tvorby plánů osobního rozvoje. Koncepce řízení výkonu služby Koncepci řízení výkonu služby, která vychází z Armstrongovy koncepce řízení pracovního výkonu, v rámci policie udává posun od systémů hodnocení (nová metodika od roku 2001) k řízení výkonu služby každého policisty. Tak jak definuje M. Armstrong9, celý proces řízení pracovního výkonu znamená soustavný dialog mezi manažery a lidmi, které manažeři řídí. Tento dialog je založen na dosahování cílů, analýze pracovního výkonu a konstruktivní zpětné vazbě a vyúsťuje do plánů výkonu a osobního rozvoje. Vycházíme-li z obecné filozofie, že prioritním úkolem policisty je odvádět službu, tak musíme soustředit úsilí směrem ke zkvalitnění řízení výkonu služby, tzn. definovat jednotlivé fáze řízení služebního výkonu a v nich vymezit základní činnosti, prvky, metodiku, atd., a hledat faktory, které je mohou ovlivňovat (kladně i záporně). Nové prvky ve všech těchto činnostech následně vyhodnocovat a osvědčí-li se, implementovat je do celé policie (zde se osvědčila forma pilotních projektů). Na všechny nově zavedené prvky do řízení výkonu služby musíme mít ověřitelnou a věrohodnou zpětnou vazbu od vlastních policistů (většinou prováděno dotazníkovým šetřením), kteří musí mít možnost se ke všem novým věcem vyjádřit a při výkonu služby
9
Armstrong Michael. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi. Praha: 2011, s. 18
3
je akceptovat. Koncepce řízení výkonu služby na níže uvedeném obrázku graficky znázorněna.
SLUŽEBNÍ MÍSTO stanovení standardu pro výkon služby
MOTIVUJÍCÍ VEDENÍ A NEUSTÁLÁ KOMUNIKACE
VÝKON SLUŽBY POLICISTY a jeho sledování v průběhu roku
HODNOCENÍ VÝKONU SLUŽBY POLICISTY
ODMĚŇOVÁNÍ POLICISTY A JEHO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ v Policii České republiky Obr. č. 1. Koncepce procesu řízení služebního výkonu příslušníků Policie ČR 10
Koncepce řízení výkonu služby má následující fáze: 1. Definování standardů výkonu služby na zastávaném služebním místě – kdy se jedná o poskytnutí informací policistovi od jeho přímého nadřízeného s možností, aby se policisty mohl k daným věcem vyjádřit a na závěr by měl 10
Jedinák, Petr. Role a činnosti policejních manažerů při řízení výkonu služby příslušníků Policie České republiky. Praha: 2014, s. 114.
4
potvrdit, že pochopil, co se od něho na konkrétním služebním místě vyžaduje, aby služební úkoly plnil standardně. 2. Výkon služby policisty – jedná se o každodenní plnění výkonu služby, ve které role vedoucího spočívá v usměrňování vedoucí k požadovanému výkonu. Též je důležitá volba stylu vedení ze strany vedoucího příslušníka a průběžná stimulace vedoucí ke zkvalitňování výkonu služby policisty 3. Hodnocení výkonu služby policisty – tento proces má nastavená jasná pravidla a metodiku provádění služebního a průběžného hodnocení. Zde je role vedoucího nezastupitelná. Výsledky hodnocení by měli být s konkrétním hodnoceným policistou prodiskutovány a mělo by dojít ke shodě nad závěry ze služebního hodnocení. 4. Odměňování policisty – tato fáze by měla vycházet z výstupů hodnocení a měla by být brána jako prioritní hledisko ke stanovení výše osobního příplatku policisty. 5. Vzdělávání a rozvoj policisty – závěrečná fáze celé koncepce. Těm nejlépe hodnoceným policistům by mělo být nabídnuto další vzdělávání v rámci organizace a možnost účasti na výběrových řízeních do vyšších služebních pozic. Závěr Cíle, které jsou od nové koncepce očekávány, lze následně definovat jako získání objektivních a nezpochybnitelných podkladů pro:
Posouzení kvality plnění úkolů Policie ČR a motivace policistů k jejich plnění.
Posouzení, zda je chování policistů v souladu s Etickým kodexem Policie ČR.
Řízení a kontrolu výkonu služby policistů.
Rozhodování ve věcech kázeňských a ve věcech služebního poměru.
Posouzení odbornosti policisty, jeho profesních znalostí a schopností.
Stanovení případného plánu úkolů dalšího odborného rozvoje policisty.
Dále by mělo být hodnocení zaměřeno na případné další vzdělávání příslušníka a pro vlastní organizaci by mělo být využíváno k tvorbě systému „personálních rezerv“ a k rozvoji vnitrofiremní komunikace směrem od direktivního k participativnímu stylu, a tím se pozitivně podílet na tvorbě organizační kultury. Následně by mělo být zabezpečeno 5
propojení plánování kariéry každého příslušníka (připravovaný kariérní řád, který zatím není právně vymezen), ve smyslu tvorby plánů osobního rozvoje.
Literatura 1. ARMSTRONG, Michael. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi, Praha: Fragment, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-253-1198-1. 2. JEDINÁK, Petr.
Role a činnosti policejních manažerů při řízení výkonu služby
příslušníků Policie České republiky. Praha: Habilitační práce, PA ČR, 2014. 3. JEDINÁK, Petr, Profese manažera v organizacích veřejné správy. VeRBuM, Zlín 2012, ISBN 978-80-87500-26-2, 108 s. 4. MLÁDKOVÁ, Ludmila, JEDINÁK, Petr, a kol.: Management, Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009, ISBN 978-80-7370-230-1, 273 s. 5. LANGER Ivan a MARTINŮ Oldřich. Reforma Policie ČR, služba v nových podmínkách, Praha MV ČR, 2009.
Zákony: 1. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků. 2. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších změn a doplňků. 3. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 79/2009, k provádění služebního a průběžného hodnocení příslušníků Policie České republiky. 4. Rozkaz policejního prezidenta č. 1/2005 – Etický kodex Policie České republiky.
6
