Nová hra o Galileo, Češi se hádají o peníze Jan Šindelář Praha Česká republika je

deník  |  středa 19. 8. 2015

číslo 1935 l volný prodej 10 Kč l řízená distribuce l www.e15.cz

Se soláry do Turecka Photon Energy se chce ještě víc prosadit mimo Evropu Rozhovor str. 12–13

Zábava na internetu

Lukáš Záhoř, šéfproducent Streamu: Kancelář Blaník sledují i miliardáři

Jana havligerová: Kdo vyslyší Angelu Merkelovou? jednou větou Padělané zboží ničí evropský pracovní trh

Legální výrobci tratí kvůli padělatelům desítky miliard eur ročně, státy přicházejí o peníze na daních z příjmů, z přidané hodnoty a příspěvcích na sociální zabezpečení.  str. 2

Komentář str. 14

Nová hra o Galileo, Češi se hádají o peníze Jan Šindelář | Praha

Č

eská republika je blízko dalšímu vesmírnému úspěchu. Po Kapsch má mýto získání sídla Agentury pro glojisté na tři roky bální navigační systém (GSA) Nejméně do roku 2019 bude v roce 2012 se nyní dostala do na českých silnicích fungovat evropského finále o  umístění výběr mýta založený na mýtlogistického centra systému ných branách rakouské firmy Galileo. To bude jako jediné Kapsch.  str. 2 v Evropě skladovat za specifických podmínek náhradní díly Bankéři rychle čistí pro infrastrukturu Galilea, svá portfolia včetně částí družic, pozemEvropské banky vymetají ních antén a  dalších IT komrizikové úvěry nejrychleji ponent. od počátku krize a jen letos V centru bude probíhat i zási plácly s investory na pro-

kladní montáž. Vše by se mohlo dít v areálu v Mostě - Velebudicích, který nabídl Ústecký kraj. Spolu s ním postoupila do druhého kola už pouze nabídka z Belgie. Věc má ale zásadní problém. Ústecký kraj a ministerstvo dopravy se zatím nedohodly, kdo zbudování centra zaplatí. Evropská komise totiž po dvacet let pouze uhradí provozní náklady. „Snahu Ústeckého kraje podporuji za předpokladu, že to nebude mít nárok na státní rozpočet,“ sdělil deníku E15 ministr dopravy Dan Ťok. Jiný hlas zní ze severu Čech.

„Zastupitelstvo Ústeckého kraje souhlasilo pouze s variantou, že by náklady hradil stát,“ uvedla mluvčí tamního hejtmanství Lucie Dosedělová. Čas na jednání se přitom krátí, Brusel očekává detaily českého řešení do konce srpna. O umístění logistického centra pak rozhodne zřejmě v říjnu, provoz ve vybrané lokalitě by se měl rozjet v roce 2017. Přesná suma není zatím známa, podle kraje vzejde až z projektové dokumentace. O co se hraje, však naznačil Ťok. „Velmi mě překvapila informace, že příprava prostor pro logistické centrum

Galileo bude stát zhruba 170 milionů korun a  já bych měl žádat další desítky milionů z rozpočtové rezervy. Potom si dávám otázku, jestli je taková aktivita rozumná,“ doplnil šéf rezortu. Vztah ministerstva s krajem je třeba uspořádat i proto, že smlouvu s komisí bude uzavírat stát. Přínosy vesmírného skladu nepopírá žádná strana. Očekává se mimo jiné vznik nových pracovních míst, centrum má navíc působit jako magnet na technologické firmy, které mu budou chtít být co nejblíže.  události str. 3

deji půjček za bezmála 140 miliard eur.  str. 9

iPhone iPad

Kindle Windows Phone 7 Windows 8 aplikace STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE PX (CZ)  ATX (AT)  BUX (HU)  DAX (DE)  WIG20 (PL) 

1021  -0,15  % 2464  0,54  % 22 301 -0,86  % 10 992 -0,27  % 2198 -1,19  %

KURZY ČNB  str. 8

CZK/EUR

27,020 0,00  Kč

CZK/USD

24,427

Foto reuters

Zákaz vstupu. V centru Bangkoku se včera útočníci pokusili o další dva atentáty, proti pondělku bez tragických následků. Větší z náloží totiž spadla do vody.

-0,238  Kč

@PavlaPalas Nějak se mi tu dnes seká ČT24, tak jsem se dozvěděla o proruských separatistech na jihu Thajska. Děsivá geografická představa. 9 771803 454307

15935

twitter.com/e15news

zahraničí str. 10

@StanikSulc Netflix začal v Evropě zvyšovat ceny, takže až se tady v Česku konečně objeví, asi už to taková hitparáda nebude a pirátství dál pokvete.

2/3

události  glukózo-fruktózový sirup namísto přírodního cukru v zájmu zdraví obyvatel, protože má nižší energetickou hodnotu. Co na tom, že vědecké studie ukázaly, že slazení sirupem Už je to tady zase. Z testů vyrobeným z pšenice vyplynulo, že potraviny je horší než přejídání prodávané ve „východní“ se cukrem? Podle jiné Evropě jsou horší – výmluvy Češi nemají rádi a často i dražší – než párky z masa, protože si stejně vypadající výrobky k nim s chutí dávají kečup. na západ od našich hranic. Také jsme se dozvěděli, Zdá se, že mediální tlak že mléčné výrobky na potravináře v poslední nejsou u nás tak tučné, době sílí. Ano, praxe protože místní krávy potravinářských gigantů je prostě dojí málo tučné zavrženíhodná a výmluvy mléko. V každém případě mluvčích potravinářských je třeba si uvědomit, společností, proč tomu že v kapitalismu firmy tak je, bývají vyloženě usilují o maximalizaci trapné a ubohé. Většinou zisku, což je jejich se točí kolem toho, prvotní cíl. A pokud že českým a dalším lidé ochotně kupují východoevropským odpadky, tak proč jim je spotřebitelům prostě neprodávat? Dnes – i když jdou náhražky a nekvalita s obtížemi – se kvalitní k duhu. Nechtěl bych být alternativy napodobenin v jejich kůži. Oni za to jídla sehnat dají. Levné nemohou, prostě mají nejsou, ale tak to prostě nařízeno, co mají říkat. je. Boom náhražek vyvolal Občas by bylo lepší raději u veřejnosti představu, mlčet než vypouštět že kvalitní jídlo musí být některé perly. Coca-Cola levné a všem dostupné. například tvrdí, že používá Nemusí a nebude.

Jste to, co jíte

protagonisté dne Karel Feix šéf Kapsch ČR

Padělky ubírají  v EU 410 tisíc míst

Ve skrytu. Policisté

v Královéhradeckém kraji využívají k odhalování přestupků, které páchající řidiči kamionů, autobus. Skrytě z něj natáčejí jednání řidičů za jízdy. „Začali jsme

V Česku převažují napodobeniny oblečení a obuvi hospodářská kriminalita Tomáš Fránek | Praha

P

adělky značkové kos-  metiky, oblečení a obuvi citelně poškozují hospodářství Evropské unie. Legální výrobci tratí desítky miliard eur ročně, státy přicházejí o  peníze na  daních z  příjmů, daních z  přidané

10 % hodnoty a  příspěvcích na  sociální zabezpečení. Vyplývá to ze  zprávy evropského Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), který má na starosti ochranu značek a patentů v Evropské unii. Je to jeho vůbec první dokument věnovaný ekonomickým dopadům padělání originálního zboží. Česko je v této oblasti desáté nejhorší v Evropské unii, firmy na jeho trhu tratí 228 milionů eur ročně. Patříme k zemím,

ve kterých se prodeji padělků daří především u oblečení a obuvi. U padělků kosmetiky je Česko pod unijním průměrem, firmy ročně přijdou „jen“ o sedm milionů eur. „Prodej padělků oblečení a  obuvi se  rovná téměř deseti procentům z  celkových tržeb v  Evropské unii. Celý sektor tak ztratí každoročně z celkových tržeb v Evropské unii – téměř tolik připadá na prodej padělků oblečení a obuvi 26,3 miliardy eur. V případě kosmetického průmyslu je to zhruba 7,8 procenta ročních tržeb, což představuje ztrátu 4,7 miliardy eur,“ spočítali odborníci OHIM. Uvedli rovněž, že pokud by se podařilo zabránit prodeji padělaného zboží, mohli by legální výrobci oděvů, obuvi a kosmetiky vytvořit přes 410 ti-  síc pracovních míst. Unijní státy by pak mohly na daních z příjmu, dani z přidané hodno-

ty a sociálním pojištění získat 9,7 miliardy eur ročně. Úřad vycházel ve studii jak z celkové spotřeby oblečení, bot a  kosmetiky v  EU, tak ze zpráv Světové celní organizace a policejních statistik jednotlivých zemí Evropské unie. Zpráva tak například popisuje fungování nelegálních textilních dílen na severu Portugalska ovládaných zločineckými skupinami z Maroka. „Velká koncentrace čínských padělatelských dílen je zase v okolí Neapole, v Lombardii a také v blízkosti Florencie,“ uvádí se ve zprávě. Úřad chce zpracovat také dopady padělání a pašeráctví na další průmyslová odvětví – farmaceutický průmysl, výrobu hraček, hodinek, šperků a dílů pro automobily. „Dokážeme vyčíslit hospodářské dopady padělání, pokud jde o ušlý zisk a zaměstnanost na úrovni Evropské unie. Výsledky mohou pomoci jak politikům, tak spotřebitelům,“ uvedl prezident harmonizačního úřadu Antonio Campinos.  Autor je spolupracovníkem redakce

jako první v Česku využívat autobus, ve kterém sedí policisté s kamerami a nahrávají chování řidičů převážně nákladních vozidel. Následně to předáváme do policejních vozů, které přestupky s řidiči řeší,“ uvedl šéf dopravní policie Královéhradeckého kraje Petr Dušek.

Foto čtk

zápisník Zdeňka Pečeného

www.e15.cz

Sklad Galilea chtěly čtyři kraje plochu čtyř tisíc metrů čtverečních s možností rozšíření o poO evropské logistické centrum lovinu a odpovídající napojení navigačního systému Galileo na dopravní infrastrukturu. usilovaly vedle Ústeckého kraje další regiony. S  návrhem S ohledem na jedinečnost přispěchaly ještě Karlovarský centra by se region také a Středočeský kraj, zájem zpočátku projevovali také na severní zatraktivnil pro zahraniční Moravě. Jako nejlepší nakonec technologické firmy, uvádí komise ministerstva dopravy materiál rezortu dopravy vyhodnotila návrh z Ústí nad Labem. Zvolenému regionu má být „Ústecký kraj vlastní objekt, odměnou vznik pěti desítek který teoreticky může splňovat nových pracovních míst přídané požadavky,“ uvádí minister- mo na místě, další desítky praský materiál. Evropská komise covníků následně zaměstnají mimo jiné požaduje minimální přidružené služby. Sklad bude Jan Šindelář | Praha

například vyžadovat zvláštní bezpečnostní režim, neboť systém Galileo bude rovněž sloužit armádě a dalším ozbrojeným složkám. „S ohledem na jedinečnost centra by se region také zatraktivnil pro zahraniční technologické firmy, které budou mít z důvodu snížení nákladů na  logistiku zájem pracovat v blízkosti centra. Došlo by tak k vytvoření příznivých podmínek také pro české společnosti, které by se snadněji mohly stát dodavateli dílčích částí či služeb,“ uvedlo ministerstvo dopravy.

Největší zpracovatel drůbeže v Česku se loni vymanil ze ztráty, když vydělal 146 milionů korun. Dosáhl nejvyššího zisku od roku 2009, odkdy firma náleží k Babišovu Agrofertu. str. 4 Jack Dorsey generální ředitel Twitteru

Soud zrušil omezení stánků ve Vojkovicích Obce nemají paušálně zakazovat prodej mimo kamenné provozovny, typicky stánkový

Plošný zákaz podomního a pochůzkového prodeje ovšem možný je, plyne z nálezu Ústavního soudu. Ten proto nálezem částečně zrušil nařízení Vojkovic na Brněnsku.

Privátní lékaři dostanou propočty až v září Koalice soukromých lékařů si z jednání se šéfem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) odnesli slib, že jim v září předloží propočty jejich požadavků na zvýšení ceny práce lékařů v seznamu výkonů s bodovými hodnotami. Lepší ocenění práce by umožnilo zvýšit od ledna příjmy soukromých praxí.  >čtk

A VÍCE NEŽ 100 EXPONÁTŮ NA VÝSTAVĚ H-D®

4. - 5. ZÁŘÍ 2015 VÝSTAVIŠTĚ HOLEŠOVICE

E HARLEY D GU

CZ

®

pravy Dan Ťok. Podle Jana Kasala, který při jednáních zastupuje KDU-ČSL, zbývá dořešit poslední zásadní bod, kterým je délka přechodného období před vypsáním soutěže na desetiletý provoz systému. Ťok trvá na pěti letech, koaliční partneři žádají tři roky. Pro přechodné období bude kvůli nedostatku času vypsán tendr jen na provoz nynějšího systému s mýtnými branami. Technologicky neutrální soutěž, u níž už stát nebude nařizovat, jakou technologií mýtné v Česku vybírat, má následovat až poté.  >čtk Více E15.cz názory str. 14 

Výdaje na zdravotnictví v roce 2014 dosáhly podle předběžných údajů rekordních téměř 300 miliard korun, tedy sedm procent hrubého domácího produktu. Z toho soukromé výdaje domácností, kam patří i poplatky u lékaře či nákup volně prodejných léků, činily 45,2 miliardy. Uvedl to Ústav zdravotnických informací a statistiky.  Více E15.cz

AYS

Ještě nedávno se sociální síť mohla honosit, že k jejím akcionářům patří nejprestižnější univerzity. Nyní se ale začínají Harvard, Yale či Stanford svých podílů zbavovat kvůli zpomalujícímu růstu.  str. 8

Praha | Nejméně do roku 2019 manažera, který pomůže přibude na  českých silnicích pravit podklady pro vypsání fungovat dosavadní výběr tendru. Uvedl to ministr domýta založený na  mikrovlnné technologii, tedy na mýtMýto dosud ných branách rakouské firmy Kapsch. Silnice nižších tříd Elektronické mýtné nebudou do té doby zpoplatse v Česku vybírá od roku něny. Teprve pak bude vypsán 2007 na více než 1400 kilonový tendr na provozovatele metrech dálnic, rychlostmýta, v němž dostanou šanci ních silnic a vybraných i účastníci nabízející satelitní částech silnic první třídy. technologii. Shodli se na tom V systému je zaregistrovázástupci ČSSD, ANO a KDU-  no téměř 830 tisíc kamio-ČSL při jednání v Poslanecnových palubních jednotek. ké sněmovně. O mýtném bude Smlouva s firmou Kapsch ve čtvrtek jednat vláda. na provoz mýta vyprší Koalice také posílí pravomoci na konci příštího roku. řídicího výboru a bude hledat

HARLEY-DAVIDSON®

PRA

milan říha šéf Vodňanské drůbeže

Stát hledá provozovatele mýta. Kapsch má své jisté na tři roky

Zdravotnictví stálo loni prodej, spíše jej mají prostředtéměř 300 miliard korun nictvím nařízení usměrňovat.

inzerce

A151008207

Rakouská firma získala po jednání české koalice jistotu, že nejméně do roku 2019 poběží v Česku její systém mýtného. Teprve pak by ji v tendru mohla ohrozit str. 2 konkurenční technologie.

krátce

E C H R P U B LIC E

HARLEY-DAYS.CZ

4/5

byznys 

www.e15.cz

Vodňanská drůbež  se vymanila ze ztráty

ČD Cargo chce nové lokomotivy Praha | Železniční společnost ČD Cargo se poprvé od svého vzniku v roce 2007 porozhlíží po zcela nových lokomotivách. Předmětem zakázky je pět strojů v předpokládané hodnotě až 550 milionů korun. Na soutěž upozornil jako první odborný server Želpage. Podle něj firma počítá rovněž s opcí na další tři lokomotivy. „Je to naplňování strategie společnosti, jejíž součástí je

Loňský rok byl nejlepší za dobu pod Agrofertem

A

třetinu. Celkový objem prodeje dosáhl loni 90 tisíc tun chlazených, zmrazených a masných výrobků, z  toho čtyři pětiny tvořila kuřata. Celkové prodeje oproti roku 2013 mírně klesly. Vodňanská drůbež, která byla v minulosti součástí Agropolu miliardáře Jana Malúcha, nyní disponuje třemi výrobními závody ve Vodňanech, Modřicích a Mírovicích. V prvních dvou jsou porážena a zpracovávána pouze jatečná kuřata, v Mírovicích ještě kachny a slepice. K tomu firma disponuje sklady ve Skořenicích. Loni se pustila do velké investice, za 110 milionů korun zahájila výstavbu nové výrobní haly ve Vodňanech určené pro produkci tvarovaných mas a polotovarů.

Hospodaření společnosti Vodňanská drůbež tržby (v mld. korun) výsledek (v mil. korun)

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

5,41

4,93

4,44

4,6

4,7

4,76

4,88

59,8

10,7

108,5

51,8

31,2

-9,7

146,2

Pro celou Evropu. V Dobříši zahájilo provoz inovační centrum výrobce stavebních strojů Bobcat. Úkolem centra za 360 milionů korun je zajišťovat servis pro celou Evropu. Na snímku je komora pro měření hlučnosti strojů.

Naděje průmyslu na l etošní úlevu zhasly Jan Stuchlík | Praha Naděje průmyslníků, že jim stát ještě letos uleví od placení příspěvků na obnovitelné zdroje energie, zemřela rychle. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo, aby ze čtvrtečního jednání vlády bylo staženo nařízení vlády, které by velké

průmyslové firmy zvýhodnilo. „Důvodem stažení zmíněného bodu je, s ohledem na posun jeho projednávání vládou, nedostatečný časový prostor pro vydání cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu,“ říká mluvčí rezortu František Kotrba. Ministerstvo původně na-

vrhovalo, aby vláda na letošní poslední čtvrtletí rozdělila státní dotaci na krytí podpory obnovitelných zdrojů podle napěťové hladiny, z níž firmy a domácnosti proud odebírají. Krok ministerstva potvrdil varování Energetického regulačního úřadu, že příslušné cenové rozhodnutí nestihne

vydat včas. „Sdělili jsme to už ministerstvu i velkým odběratelům elektřiny,“ uvedl na dotaz deníku E15 minulý pátek mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka. Ministerstvo se přitom neúspěšně snažilo protlačit nařízení už na červencovou schůzi vlády. Více E15.cz 

řady ES64F4 EuroSprinter či Vectron od Siemensu; Bombardier pak může nabídnout Traxx MS2. Škoda by se se svým novým strojem 109E mohla zapojit pouze po schválení v příslušných zemích. ČD Cargo vlastní 830 lokomotiv, jejichž průměrné stáří je 30 let. V minulosti firma vždy vypisovala výběrová řízení na modernizaci starších strojů.  >sin

krátce DPP koupí 150 autobusů za miliardu korun

Ploch s geneticky vaná kukuřice odolná, ale také upravenou kukuřicí ubylo kritický postoj Evropské unie.

Pražský dopravní podnik vypsal soutěž na 150 nízkopodlažních kloubových autobusů za více než miliardu korun. Nakupovat je bude v průběhu pěti let. Půjde o klimatizované stroje, které chce podnik postupně nasadit na většinu linek. „Chystáme navíc nákup i klasických autobusů,“ řekl mluvčí podniku Jiří Štábl. Nyní má DPP k dispozici asi 1200 autobusů.

V letošním roce v Česku znovu klesla plocha, na níž se pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice, tentokrát skoro o polovinu. I přes snížení z 1754 na 997 hektarů zůstává Česko se Španělskem a Portugalskem poslední z evropských států, kde se pěstuje ve velkém měřítku. Důvodem poklesu je minimální výskyt škůdce zavíječe kukuřičného, proti kterému je modifiko-

Fio bance v pololetí klesl zisk Fio banka vytvořila v prvním pololetí podle předběžných neauditovaných výsledků čistý zisk 88 milionů korun. O rok dříve to bylo 95 milionů korun. Bilanční suma banky překročila koncem července 50 miliard korun a Fio banka se tak stala podle kritérií ČNB středně velkou bankou.>čtk inzerce

A151009007

Pramen výroční zprávy firmy

Foto Euro Martin Pinkas

ndrej Babiš si může oddechnout. Jeho Vodňanská drůbež, největší zpracovatel drůbeže v  Česku, se loni vymanila z  předloňské ztráty. Zisk dosáhl výše 146 milionů korun, o  rok dříve činila ztráta 9,7 milionu. Tržby firmy stouply o  necelá tři procenta na 4,88 miliardy korun. Loňský zisk je nejvyšším od roku 2009, odkdy firma patří do Babišova impéria Agrofert. Vyšší tržby měla naposledy v roce 2010. „Důležitým faktorem bylo udržení nákupní ceny základní suroviny a zlepšení prodejních podmínek,“ uvedl generální ředitel společnosti s patnácti sty zaměstnanci Milan Říha. „Významným způsobem ovlivnil hospodářský výsledek i prodejní poměr, který dosáhl 80 procent ve prospěch chlazené produkce u kuřecích výrobků,“ dodal. Po obchodní stránce se podle Říhy firmě podařilo zvrátit nepříznivý stav prodeje do

obchodních řetězců ve prospěch značek Vodňanské kuře, Vodňanská kachna a Vodňanská slepice. Velký úspěch prý mělo loni i takzvané kuře s rodokmenem, u kterého firma garantuje, že pochází z českých chovů a bylo krmeno tuzemskými krmivy. „Velmi nás potěšil zájem o české kachny, které se nám podařilo umístit téměř do všech obchodních řetězců a  obnovit nabídku kachních dílů. Zde jsme zaznamenali snad největší nárůst ve srovnání s předcházejícími roky,“ podotkl Říha. Firma loni nakoupila přes 118 tisíc tun živých kuřat, o 3,63 procenta méně než o rok dříve. Jatečních kachen bylo nakoupeno 6746 tun, což znamená meziroční nárůst o celou

Foto čtk

potravinářství Dušan Kütner l Praha

expanze do zahraničí,“ uvedl mluvčí mateřských Českých drah Petr Šťáhlavský. Lokomotivy by měly být schopné postupně jezdit ve všech okolních zemích, ale také v Rumunsku, Chorvatsku, Slovinsku, Itálii, Nizozemsku a Belgii. Požadovaná rychlost je 140 kilometrů v  hodině. Výběrové řízení probíhá formou vyjednávání, podle Želpage se z dostupných typů nabízejí

Rozšíření o církevní pozemky. Severočeské doly se blíží nabytí kompletního

povolení k těžbě v celé východní části Dolu Nástup Tušimice (foto). Firmě zatím chybí povolení k těžbě na třech pozemcích v katastru obce Droužkovice. Na ně uplatnila restituční nárok církev, která předběžně souhlasila s jejich prodejem Severočeským dolům. Teprve po zahájení restitucí mohla církev pozemky převést. Stalo se tak loni. Nyní firma plánuje dokončit povolovací řízení pro celý plán těžby ve východní části dolu do roku 2029. Minulý měsíc s plánem vyslovil souhlas rezort životního prostředí.  Více E15.cz

Z Junckerova balíčku může na záruky jít 4,4 miliardy Praha l Tuzemské firmy budou moci v  příštích dvou letech poprvé využít peníze z  takzvaného Junckerova balíčku. Českomoravská záruční a rozvojová banka uzavřela dohodu s Evropským investičním fondem o další podpoře malého a středního podnikání v Česku. To umožní čerpat českým podnikatelům úvěry v celkové výši 4,4 miliardy korun. Pomocí záruk za úvěry tak podpoří půjčky pro až 1500 malých a středních firem. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu. Banka bude poskytovat záruky za investiční úvěry a úvěry na pořízení zásob až do 4,1 milionu korun. „Podmínkou je, aby žadatel o záruku spadal do kategorie malého podnikatele s méně než 50 zaměstnanci. Ručení za investiční úvěry bude poskytováno na dobu až osmi let, za provozní úvěry až šesti let,“ uvedl mluvčí MPO František Kotrba. Za záruku nemusí podnikatel hradit žádný poplatek.

Uvedených 4,4 miliardy korun je o třetinu víc, než by mohla poskytnout ČMZRB z vlastních zdrojů, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). V posledním půlroce prostřednictvím národního programu Záruka vyhlášeného rezortem průmyslu a ČMZRB byly zaručeny úvěry v částce přes pět miliard korun. Částka 4,4 miliardy korun je o třetinu víc, než by mohla poskytnout ČMZRB z vlastních zdrojů Investiční plán Evropské komise Jeana-Claudea Junckera je určen především pro projekty soukromých firem. Páteří tzv. Junckerova balíčku je nový Evropský fond strategických investic (EFSI). Tvořit ho má zpočátku 21 miliard eur, z toho pět miliard z peněz Evropské investiční banky a 16 miliard ve formě záruk evropského rozpočtu. >čtk

Novinka

Dotisk úspěšného titulu

Žádejte u svého knihkupce nebo se slevou 20 % na www.kniha.cz

6/7

byznys story

Explosia přežila krizi, roste a nespol éhá jen na světoznámý semtex

S

tátní firma si na jaře připomněla 95 let od ustavující valné hromady Československé akciové továrny na látky výbušné v Semtíně. Výročí se nemusela dožít. Měla potíže s bankami a klíčovými dodavateli surovin, čelila protestům odborářů i tragické havárii. Teprve nedávno se znovu postavila na nohy. V posledních dvou letech přijala 150 nových zaměstnanců a vloni dosáhla rekordního padesátimilionového zisku.

Explosia v datech » 1920 ustavující valná hromada Československé akciové továrny na látky výbušné » 1928 vzniká Synthesia » 1934 přejmenování obou podniků na Explosii » 1946 z obou firem vzniká Synthesia. n. p., později Východočeské chemické závody » 1990 obnoven název Explosia » 1998 vznik Explosia, a. s., s povolením k exportu vojenského materiálu, je dcerou Synthesie » 2001 vláda prodává Synthesii, Explosii a další firmy v Aliachemu uskupení Agrobohemia » 1. 6. 2002 jediným akcionářem Explosie je stát

Česká pýcha. Plastická trhavina semtex vyniká nejen výbušnou silou, ale i snadnou manipulací. Vynalezli jej inženýři Stanislav Brebera (vlevo) a Radim Fukátko

stránku připravil Pavel Otto Foto čtk 4x

Ukázka. Zkouška výbušnin Explosie ve střelné komoře Ústavu energetických materiálů Pardubické univerzity byla v tomto případě efektní pro potřeby fotografů. Běžně jsou nebezpečné látky odsáty ještě před otevřením komory „Teď se běžte schovat,“ říká výzkumný pracovník Ladislav Říha, když se chystá odpálit rozbušku podlouhlé kumulativní nálože Semtex Razor. Zatímco rychle spěcháme za betonový val, Říha za námi posléze dorazí vycházkovým tempem. „Trochu to bouchne,“ upozorní po asi půlminutě čekání a dá si prsty do uší. Instinktivně ho napodobíme. Vzápětí to bouchne. A hodně. Jdeme se podívat, co se stalo s ocelovým plátem o síle dva a půl centimetru. Po chvíli hledání najdeme vskutku jako břitvou rozříznutý kus železa. Nečekal bych, že řez bude tak rovný. Speciální nálož, která slouží k destrukci různých typů konstrukcí, velkých strojů nebo vojenské techniky, lze ohýbat a délku zkracovat obyčejným kapesním nožem. Razor si poradí s ocelí silnou až čtyři centimetry. Postup je násobně rychlejší, levnější a bezpečnější než třeba použití autogenu. „A kde je ten druhý kus?“ ptám se. „Někde tam, už ho nenajdeme,“ ukáže Říha k blízkému lesu.

Chrání je svatá Barbora

Celý 390 hektarů velký areál s více než třemi stovkami budov není zalesněný náhodou. Stromy tlumí exploze. Totéž platí o jakýchsi obřích bunkrech zakrytých zeminou a drny trávy. „Tady je áčko, vyrábí se tam nitroglycerin, v béčku bezdýmné prachy, v elku černý prach,“ postupně ukazuje obchodní ředitel Pavel Bulant při projížďce komplexem připomínajícím poněkud zanedbanou zámeckou oboru. O tom, že v Explosii je práce riziková, zaměstnanci vědí. Těm novým se na polygonu ukazuje, co mohou způsobit výbuchy trhavin a prachů, pokud se poruší přísné předpisy. Naposledy tady došlo k neštěstí v dubnu 2011, na místě zahynuli čtyři lidé. Tam, kde stály dva objekty na výrobu perunitu, je jen zeminou upravené místo. „Celkem 86 obětí za dobu existence firmy nám připomíná nebezpečí, kterému jsou zaměstnanci každý den vystaveni. O rodiny pozůstalých se sta-

ráme, jsme v kontaktu,“ dodává Bulant. Všechny oběti mají společný pomník v nedaleké obci Hrádek, který byl po letech chátrání opraven. Je na něm vyobrazena svatá Barbora, ochránkyně před náhlou a nenadálou smrtí.

Američané, nebo Češi?

Rodinným stříbrem továrny je semtex, jehož název je složený ze slov Semtín a Explosia. Byl vyvinutý na počátku padesátých let minulého století, sériová produkce začala v roce 1964. Dodnes je receptura přísně střežena, zná ji jen úzká skupina lidí. Do současnosti bylo vyrobeno 690 tun této trhaviny. Nebyly to tedy tisíce tun, jak dodnes uvádějí některá média doma i ve světě. O zrodu jednoho z nejslavnějších československých výrobků se dodnes spekuluje. I když s plastickými trhavinami postupně přišly Velká Británie, Francie, Polsko, Německo, Rakousko či Slovensko – kde jsou známé jako chemex či tvarex –, nejvážnějším

soupeřem semtexu na trhu je i nadále americká C4. Datum vzniku obou trhavin se nápadně shoduje. A to je důvod, proč se dodnes vedou hádky o to, zda vynález nezcizila buď CIA Československu, nebo tehdejší komunistická rozvědka Spojeným státům. Jisté je to, že v  třeskutých mrazech i tropických vedrech si semtex zachová elasticitu nesrovnatelně déle. „C4 začíná tvrdnout už po roce. Naopak u  semtexu poskytujeme pro vojenské účely záruku zachování totožných vlastností až patnáct let. Civilní sektor tak dlouhou garanci nepotřebuje, trhaviny skladuje nejvýše dva roky,“ upřesňuje Ladislav Říha. Z potutelného výrazu jeho tváře je zřejmé, že o prvenství semtexu před C4 nepochybuje.

Závislost na Babišovi

Aby Československá akciová továrna na látky výbušné nebyla závislá na dodávkách surovin ze zahraničí, vznikla

Sestra matkou. Synthesia vznikla jako sesterský výrobce surovin pro Explosii. Po druhé světové válce byl pod ni výrobce výbušnin zahrnut

v jejím sousedství v roce 1928 sesterská Synthesia. Po druhé světové válce se ze sestry stala matka, následně byl celek přejmenován na Východočeské chemické závody Synthesia. Až v roce 1990 se pro část fabriky opět začal používat původní název Explosia. Po rozpadu Varšavské smlouvy se nemusela tolik potýkat s propadem do té doby tradičních trhů jako ostatní české zbrojovky – vždy vyráběla pro kamenolomy a doly. Přesto musela z původních 1500 zaměstnanců zeštíhlit o dvě třetiny. Její současné vedení si cenní hlavně toho, že v letech po listopadu 1989 odolala několika pokusům o privatizaci. Dosud největší změna přišla na začátku minulé dekády. Předlužený holding Aliachem, do něhož se z krachujícího Chemapolu soustředila lukrativní část chemické výroby včetně Synthesie, vláda Miloše Zemana prodala Agrobohemii, respektive Agrofertu. Jeho majitel Andrej Babiš hlavně

s podporou tehdejšího šéfa rezortu obrany Jaroslava Tvrdíka pak ty samé ministry přesvědčil o tom, aby si stát vzal Explosii jako strategický podnik zpět. Českou konsolidační agenturu to přišlo na 700 milionů korun, o něž se snížila její pohledávka vůči Agrobohemii. Navíc byla Explosia chybně oceněna, což Babišovi přihrálo dalších 180 milionů. „Pokud se tato částka sečte se snížením dluhu, díky vrácení Explosie koupil celý Aliachem účetně se ziskem,“ píše v knize Babiš – příběh oligarchy její autor Tomáš Pergler. Tím ale jednostranně výhodná transakce neskončila, Babiš na úkor státu profituje dodnes. Zemanův kabinet Synthesii ponechal výrobny nitrocelulózy, ledku, nitračních kyselin a dalších surovin, na nichž byla sentínská dynamitka ještě nedávno zcela závislá. A to ji málem zlikvidovalo. V roce 2008 začala Explosia pociťovat důsledky globální ekonomické krize. Situaci navíc dramaticky zhorši-

ly její dluhy vůči Synthesii. Nebýt stomilionového úvěru od Nečasovy vlády, z něhož už má v současnosti polovinu splacenou, velmi pravděpodobně by zkrachovala. „Svazek se Synthesií je sňatkem z  rozumu, přesto jsou naše vztahy nadstandardní. V  poslední době se snažíme dodávky surovin diverzifikovat, abychom nebyli závislí pouze na Synthesii a eliminovali tak kritická místa výroby,“ popisuje přístup nových manažerů Pavel Bulant.

Výroba na semtexu nestojí

Hospodaření kdysi nejúspěšnějšího podniku na výbušniny v bývalém sovětském bloku nikdy nestálo na semtexu. Toho se podobně jako v minulosti i dnes každoročně vyprodukuje maximálně několik desítek tun. O řády výše stojí průmyslové trhaviny a vojenské bezdýmné prachy. „Teď vyrábíme asi šest tisíc tun různých druhů trhavin a  prachů ročně,“ ukazuje na grafu

finanční ředitel Explosie Robert Macek. Tržby začaly znovu růst v roce 2012, kdy přesáhly půlmiliardovou hranici. „Letos chceme dosáhnout osmi stovek milionů, za dva roky miliardu,“ dodává Macek. Výsledky se odrážejí v investicích za 50 až 80 milionů ročně. Firma vybavuje provozy novými technologiemi na velkorážovou munici a nitrocelulózové prachy. Před časem hospodaření Explosie pomohla havárie v belgické pobočce jejího úhlavního konkurenta PB Clermont, kde vybuchl mlýn na zpracování prachů. Následně v Semtíně zaznamenali nebývalý nárůst poptávky po střelivinách, což jsou třeba prachy určené do nábojů. V příštích letech se zaměří hlavně na výrobky, jejichž základem je dynamit. Značné šance také mají hnací náplně se spalitelnými plášti určené pro kanonové houfnice, kde česká továrna patří k absolutní světové špičce.

8/9

trhy & světová ekonomika 

www.e15.cz

Německé dráhy slibují ofenzivu

Evropští bankéři čistí svá portfolia rekordním tempem Jaroslav Bukovský | Praha

Vlaky i koleje potřebují investice doprava Jan Šindelář | Praha

V

íce a rychleji. Tak by se daly shrnout velkorysé plány, které chtějí v příštích letech naplnit Deutsche Bahn. Evropský obr na kolejích hodlá takzvanou zákaznickou ofenzivou čelit nástupu autobusových dopravců, kteří mu po nedávném uvolnění trhu ubírají nemalý podíl cestujících. Firma chce do roku 2030 investovat do dálkové dopravy 12 miliard eur, a to především do nákupu vlaků. Nabízená kapacita se tím zvýší až o čtvrtinu. Společnost nakoupí například téměř 150 jednotek pro nejrychlejší vlaky ICE a ICx a 120 patrových vlaků pro rychlost až 200 kilometrů v hodině. Průměrné stáří flotily by mělo klesnout do roku 2030 o třetinu na 15 let. Výstavbou a úpravou tratí dojde rovněž ke zkrácení jízdních dob, což se projeví už příští rok. A poznají to i Češi kousek za hranicemi. Díky novému rychlostnímu úseku se výrazně zkrátí doba jízdy z Drážďan do Frankfurtu, a to o 65 minut na čtyři hodiny a 15 minut. Například z Berlína do Mnichova by se mělo za tři roky jezdit pod čtyři hodiny, dnes cesta trvá více než šest hodin. Do sítě vlaků vyšší kvality mají být zahrnuta všechna města nad

KURZOVNÍ LÍSTEK ČNB země Austrálie Čína

sto tisíc obyvatel, nejvytíženější spoje budou jezdit v taktu každou půlhodinu. Spolu s tím ale Deutsche Bahn před několika dny oznámily výraznou restrukturalizaci a zeštíhlení managementu. Program proměny má šest bodů, mezi které patří například snížení počtu členů představenstva z osmi na šest nebo sloučení firmy DB Mobility Logistics s mateřským holdingem DB. Program rovněž připouští částečnou privatizaci dceřiné Arrivy, která jezdí i v Česku. Skupina tak chce do roku 2020 ušetřit 700 milionů eur.

Pasažérů ubývá Počet cestujících DB klesl v prvním pololetí o 16 milionů osob (1,6 procenta) na 985 milionů. Pokles cestujících na větší vzdálenosti byl méně výrazný (1,2 pro centa) než v regionální a místní přepravě (2,8 procenta). Firma to připisuje mimo jiné stávkám a nepřízni počasí. Tržby společnosti meziročně vzrostly o 1,3 procenta na dvacet miliard eur. Za tento nárůst však částečně mohou pozitivní měnové účinky. Zisk před úroky a zdaněním EBIT klesl o 18,2 procenta na 890 milionů eur.

Platnost od 18. 8. 2015

množství 1

kurz 17,931

Dánsko

1 1

3,620

EMU

1

27,020

Chorvatsko

3,821

1

3,576

100

19,659

1

18,640

Polsko

100 1

6,491

Rusko

100

Japonsko Kanada Maďarsko

Švédsko Švýcarsko

1 1

8,747 37,168 2,866

Evropské banky vymetají ze svého majetku rizikové úvěry nejrychleji od počátku finanční krize. Jen od 1. ledna si kontinentální bankéři plácli s investory na prodeji půjček za bezmála 140 miliard eur. To je podle údajů poradenské firmy PwC takřka stejně jako za uplynulé dva roky dohromady. Na straně bank je hlavní příčinou plnění sílících regulatorních nároků na kvalitu aktiv, zájemci o bankovní dluhy v prostředí nulových

úrokových sazeb zase pátrají po zajímavém výnosu. „Evropské banky mají v majetku podle našich analýz stále ještě kolem dvou bilionů eur nechtěných půjček, během příštích 12 až 18 měsíců tak na tomto trhu neuvidíme známky slábnutí,“ uvádí šéf PwC Portfolio Advisory Group Richard Thompson. Podle něho se počitadlo byznysu s půjčkami letos zastaví na číslovce 150 miliard eur, řada půjček prý letos získala na atraktivitě i díky strmému propadu úrokových sazeb, investoři zároveň

Raketový start. Když Twitter v listopadu 2013 vstupoval na burzu NYSE se 70 miliony akcií po 26 dolarech, vše se jevilo růžově. Hned první den poskočila jejich cena o 73 procent na 44,90 dolaru

Prestižní univerzity nevěří Twitteru. Prodávají jeho akcie Radek Pavlovič | Praha Ještě nedávno se mohl Twitter honosit tím, že mezi jeho akcionáře patří nejprestižnější univerzity světa. Nyní se ale začínají Harvard, Yale či Stanford svých podílů v globální sociální síti zbavovat. Nelíbí se jim její zpomalující růst. Nejbohatší škola světa, americká Harvardova univerzita tak prodala téměř 30 tisíc akcií Twitteru poté, co jejich hodnota za čtvrtletí spadla o 2,2 milionu dolarů. Ke stejnému kroku přistoupily také univerzity

AKCIE NA Pražské burze název



18. 8. 2015

kurz [Kč]

změna [%]

Cetin

169,00

-0,29

CETV

54,00

-1,73

ČEZ

552,00

-0,74

Erste Bank

775,80

1,28

69,50

-0,57

Fortuna KB

5 400,00

-1,35

0,21

10,53

O2 CR

158,00

0,16

Pegas

951,00

1,89

10 700,00

-0,01

NWR

Philip Mor. ČR PLG

195,90

0,08

TMR

590,00

0,00

Turecko USA

1

25,020 8,459

1

24,427

Unipetrol

163,25

-3,40

Velká Británie

1

38,361

VIG

827,10

0,62

Yale a Stanford. Yale prodal spi, Hardt & Co. z New Yorku. všech svých více než 34 tisíc „To vystrašilo mnoho investoakcií, Stanford se zbavil 18 tisíc rů,“ podotkl. Více E15.cz cenných papírů. Akcie Twitteru klesají od Vývoj akcií Twitteru konce dubna letošního roku. (dolar/akcie) Společnost tehdy snížila 60 47,82 své odhady růstu a varovala 18. 2. 2015 28. 4. 2015 předslabším zájmem ze strany 50 investorů i uživatelů. Cenné papíry tak ztratily téměř polo40 vinu své hodnoty ve srovnání s letošním maximem 52,87 do30 laru před čtyřmi měsíci. „Růst 29,06 počtu uživatelů se prakticky 20 17. 8. 2015 zastavil,“ uvedl James CakPramen reuters mak, analytik Monness, Cre-

Obytná výstavba v USA roste, trh už zdolal útlum Washington l Výstavba obytných nemovitostí v USA v červenci mírně stoupla a její tempo se vyhouplo na maximum za téměř osm let. Počet vydaných stavebních povolení sestoupil z osmiletého maxima, zůstal ale na vysoké úrovni, tvrdí americké ministerstvo obchodu. Celoroční tempo zahajované výstavby realit se meziměsíčně zvedlo o 0,2 procenta na 1,206 milionu obytných jednotek, což byla jeho nejvyšší úroveň od října 2007. V mezi-

ročním srovnání byla stavební aktivita vyšší o 10,1 procenta. Trh obytných realit je jednou z  klíčových součástí největší světové ekonomiky. Včerejší údaje potvrzují, že trh se plně zotavil ze zimního útlumu a silně expanduje. Ekonomika USA ve druhém čtvrtletí zrychlila podle prvního odhadu růst na 2,3 procenta z 0,6 procenta v předešlém kvartálu. Pomohlo oživení zahraničního obchodu a spotřebitelských výdajů.  >čtk

Ropa z břidlice ještě nekončí Praha l Navzdory dalšímu propadu cen ropy se zatím konec amerických břidlicových těžařů nedostavuje. Vrtají sice mnohem méně než v době, kdy ropa stála přes 100 dolarů za barel, ale vybírají si bohatší ložiska a drasticky snižují náklady. Od maxima americké ropné produkce z břidlic letos v dubnu zatím těžba klesla podle údajů americké vládní EIA o necelých sedm procent na 5,27 milionu barelů za den. Počet nových vrtů, které do-

kážou vyrovnat rychlý úbytek ropy tekoucí ze starších vrtů, se od října smrskl z 1308 na 579. Těžaři se nyní vrhli na ložiska, jež mají výrazně vyšší produkci ropy na jeden vrt. První test odolnosti těžařských firem přijde teď na podzim, kdy končí řada zajišťovacích kontraktů, jež těžaře před pádem cen ropy chránily. Už před letním kolem pádu cen se poptávka po zajištění na trzích s opcemi výrazně zvedla, hlásí analytici. >stu Více E15.cz

většinu transakcí financují levným dluhem. Největší čistky ve svém majetku plánují britské a irské banky. Jen Britové hodlají prodat bankovní půjčky za 60 miliard eur, prodeje po dvaceti miliardách chystají i banky ve Španělsku, Německu a Itálii. „Italské banky se letos zbaví většího objemu úvěrů než za posledních pět let celkem,“ dodává Thompson. Největší část byznysu tvoří půjčky zajištěné realitami, čtyři půjčky z pěti pochází z hypoték nebo z nákupu komerční nemovitosti.

Wal-Mart Stores ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o více než desetinu na 3,6 miliardy dolarů. Tržby ve druhém čtvrtletí však zůstaly téměř beze změny na zhruba 120 miliardách dolarů. Zisk na akcii klesl na 1,08 dolaru z 1,26 dolaru před rokem. Největší maloobchodní řetězec současně zhoršil celoroční výhled.

krátce Ruská banka VTB se nečekaně vrátila k zisku Druhá největší ruská banka VTB se ve druhém čtvrtletí překvapivě vrátila k zisku po ztrátách v předchozích dvou kvartálech. Firma oznámila, že vydělala 1,2 miliardy rublů (445 milionů korun). Zisk se nicméně propadl téměř o tři čtvrtiny ze 4,6 miliardy rublů před rokem. Analytici předpokládali, že banka vykáže za druhé čtvrtletí ztrátu 5,7 miliardy rublů. Banka loni obdržela od státu 214 miliard rublů na posílení kapitálu. Dalších sto miliard rublů dostala od státu a

mají sloužit k financování investičních projektů.

Slovenské stavebnictví po letech propadu ožívá

Slovenské stavebnictví po šesti letech propadu, který se projevil také ve finančních potížích předních stavebních firem, zažívá letos výraznější oživení. Stavební produkce podle tamního statistického úřadu vzrostla v prvním pololetí oproti stejnému období minulého roku o 12,9 procenta a dosáhla 2,1 miliardy eur. V samotném červnu tempo meziročního růstu výkonů sta-

vebnictví dosáhlo až 26 procent, a to hlavně díky vyššímu objemu prací na inženýrských stavbách.

Střed a východ Evropy už je tablety nasycen Dodávky počítačových tabletů zákazníkům ve střední a východní Evropě se ve druhém čtvrtletí meziročně propadly o 21,4 procenta na 2,8 milionu přístrojů. Průměrná prodejní cena se přitom snížila o 21,9 procenta. Vedoucí pozici na trhu si udrželo čínské Lenovo s podílem 16,8 procenta. Druhá je jihokorejská firma Samsung, za kterou následuje americký Apple.  >čtk inzerce

A151009005

Deník E15 a jeho speciály Zpravodajský deník E15 patří již od roku 2007 mezi nejrespektovanější názorová média. Společně s  webem E15.cz je komplexním zdrojem zpráv z  domácí a  světové ekonomiky, politiky, byznysu a  financí. Deník E15 je distribuován bezplatně do stojanů a od

Zhoršené vyhlídky. Zisk americké společnosti

podzimu 2010 je i  ve volném prodeji na dalších vybraných obchodních místech. Každý týden ve stojanech deníku E15 také naleznete vždy jeden z  jeho speciálů – lifestylový  magazín ZEN či jeden z odborných magazínů – Právo & Byznys, Real-immo nebo Český export.

10/11

zahraničí 

www.e15.cz

Řecko privatizuje. Tamní letiště budou provozovat Němci

Foto čtk 3x

Po výbuchu. Když policejní experti ukončili na křižovatce před svatyní svou práci, byla včera ráno uvolněna pro běžný provoz. V místě pondělní tragédie se shromažďují davy zahraničních turistů a zvědavců. Spontánně tu také vzniklo pietní místo

Atény | Řecká vláda prodá německé letištní společnosti Fraport práva na provozování 14 regionálních letišť v zemi. Je to první ze série privatizací, k nimž musí radikálně levicový kabinet přistoupit v rámci dohody o novém záchranném programu. Provozovatel frankfurtského letiště získá za 1,23 miliardy

Veronika Jonášová

Thajská policie intenzivně hledá muže, kterého zachytily objektivy bezpečnostních kamer v cen tru města

krátce Útok Boko Haram nepřežilo 150 vesničanů Nejméně 150 lidí zahynulo minulý čtvrtek při útoku islamistů z hnutí Boko Haram na vesnici na severovýchodě Nigérie, informovala včera agentura AFP. Většina obětí se utopila v blízké řece, když utíkala před milicemi Boko Haram. Ty prý dorazily na motorkách a v autech k vesnici Kukuwa-Gari a začaly střílet. Několik lidí zabily, ostatní vesničané podlehli panice. Mnoho jich při tom naskákalo do řeky, jejíž hladina byla po deštích vzedmutá, a utopilo se. Mezi mrtvými je mnoho žen a dětí.

V Číně se zatýkalo kvůli počítačové kriminalitě Čínská policie v neupřesněném období pozatýkala 15 tisíc

lidí podezřelých z počítačové kriminality. V celé zemi nyní vyšetřuje více než 7400 případů kybernetických zločinu včetně hackerských útoků, internetových podvodů a nezákonného prodeje osobních údajů, informovalo tamní ministerstvo veřejné bezpečnosti.

se domnívá, že atentátník chtěl bez něho. Později byl na blíže batoh sundavá a poté vstává zasadit ránu thajskému turis- neurčeném videu identifikován a odchází bez něj. tickému ruchu. Premiér, jímž uvnitř svatyně, jak si opatrně Vzhledem k velkému počtu je od loňského puče generál Prajuth Čan-oča, včera svolal Češi v Thajsku mimořádnou schůzi a oznámil ustavení „vojenského štábu“, Thajsko se v posledních letech stává pro Čechy stále oblíbekterý má na situaci adekvátně nější destinací. Ročně se počet českých turistů, kteří se zareagovat. do Thajska vydají, pohybuje v řádu desítek tisíc. Někteří „Máme podezřelého a pádůchodci tam tráví větší část roku, protože výdaje na tráme po něm,“ řekl včera živobytí jsou poměrně nízké. Jiní se tam usídlili natrvalo. Čan-oča novinářům. Pouliční „Předpokládáme, že v tuto chvíli je v Bangkoku maximálně kamery totiž poblíž místa činu 200 Čechů, protože není turistická sezona a Bangkok není zaznamenaly muže ve žlutém středem pozornosti českých turistů. Jinak je v Thajsku tričku a  brýlích, který měl podle našeho názoru kolem tří tisíc Čechů,“ sdělil Českému krátce před explozí batoh, ale rozhlasu Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří. poté se na jiném záběru objevil

Expremiér Málikí odmítl odpovědnost za pád Mosulu

Bagdád | Za loňským pádem severoiráckého Mosulu je podle iráckého expremiéra Núrího Sopka Cotopaxi může ohrozit přes 300 tisíc lidí Málikího (na snímku) spiknutí Turecka. Ekvádorský vulkán Cotopaxi, Málikí a dalších několik desíkterý se po letech probudil k žitek lidí má jít před soud kvůli votu, může přímo ohrozit až tomu, že armáda město vydala 325 tisíc obyvatel blízkých obislámským radikálům bez boje. lastí. Uvedla to ekvádorská miMálikí je nyní v Íránu. nistryně pro krizové situace, Irácký parlament odhlasoval, podle níž tito lidé žijí v místech, aby byli Málikí a další političtí která mohou zasáhnout proudy a vojenští představitelé postabahna ze sopky. Vulkán, který veni kvůli Mosulu před soud. patří k nejnebezpečnějším na světě, včera chrlil popel.  >čtk Mosul padl do rukou hnutí Islámský stát loni v červnu téměř

bez boje. Vojáci a policisté za sebou navíc nechali zbraně a vybavení, jež ukořistil IS. Skupina pak postupovala do dalších oblastí a Bagdád přišel o kontrolu asi nad třetinou území. S osvobozováním země pak ale začaly vydatně pomáhat kurdské milice. Irbíl je středisko iráckého autonomního Kurdistánu. Armáda selhala ale také letos, kdy již zemi vládl Málikího nástupce Hajdar Abádí, když přenechala radikálům město Ramádí. Abádí o víkendu schválil požadavek vyšetřovatelů na předání velitelů soudu za to, že v květnu opustili tamní bojiště.  >čtk

lidí, kteří se na frekventovaném místě před incidentem nacházeli, doufá vláda v brzké dopadení viníka. „Jsme dost blízko,“ prozradil včera mluvčí vlády, „ale sledujeme zároveň i jiné stopy.“ Pokud jde o motiv nebo příslušnost k nějaké teroristické organizaci, je zatím policie bezradná. Mezi vyšetřovací verze zahrnuje muslimské separatisty z jihu země i čínské Ujgury, které minulý měsíc Thajsko vyhostilo zpět do Číny. „Neshoduje se to s incidenty v jižním Thajsku,“ řekl nicmé-

Trička za cenu jedné kávy

ně náměstek ministra obrany generál Udomdedž Sitabutr. „Typ použité bomby také nemá s jihem nic společného.“ Policie prozradila, že byla použita silná výbušnina TNT (trinitrotoluen), kterou pachatel umístil do kovové trubky a obalil látkou. Bomba podle šéfa policie vážila asi tři kilogramy. „Rázová vlna byla tak silná, že nás to nejdřív vcuclo dopředu a pak odmrštilo zpátky,“ popisovala reportérovi BBC účinky pondělní exploze turistka Leify Porterová z Austrálie. Sledujte E15.cz

R

ozesmátá mládež pózuje s fotoaparátem, v ruce papírové tašky s tyrkysovým nápisem: Primark. To je stále častější obrázek na berlínském Alexanderplatzu. Irský nákupní řetězec s levnou módou je fenoménem. Jeho rok stará filiálka v centru Berlína je v období letních slev v obležení turistů. A mezi nejvěrnější zákazníky patří kromě Poláků právě Češi, kteří sem jezdí speciálními autobusy. Toho si

Davutoglu vzdal sestavení vlády

dokonce všiml i šéf Primarku pro severní Evropu Wolfgang Krogmann, se kterým vyšel rozhovor v aktuálním čísle časopisu Spiegel. „Autobusy přijíždí nejčastěji v poledne, pak se obchody zaplní k prasknutí,“ tvrdí. České cestovky pořádají zájezdy, které mají návštěvu obchodního domu jako hlavní

kách: a to jak dělníci v Bangladéši, kde se oblečení šije, tak prodavači v Německu. Primark už měl v zemi mnoho skandálů: objevily se zprávy o zplesnivělém oblečení, o materiálech s nebezpečnými látkami nebo o zašitých vzkazech s prosbou o pomoc od šiček. Proti módní značce vystoupila veřejně řada osobností, kritizuje ji dlouhodobě třeba kardinál Rainer Woelki. A také se proti ní demonstruje: třeba během otevření berlínské pobočky. Šéf Krogmann přesto může být spokojený, Primark je totiž malým zázrakem: levný diskont si na rozdíl od podobných firem, jako je Kik, vydobyl pozici trendové značky. A žádný skandál od návštěvy tohoto chrámu konzumu davy neodradí. Trika za cenu kávy táhnou čím dál víc.

Ankara l Turecký premiér Ahmet Davutoglu se včera rozhodl vzdát pověření k sestavení koaliční vlády po červnových volbách. Davutogluova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP)sice vyhrála, ale k vládnutí potřebuje partnera, a toho se jí nepodařilo získat. V pondělí padla i poslední možnost, protože ztroskotala jednání AKP s nacionalistickou Stranou národní akce (MHP). Podle zákona má premiér na koaliční rozhovory čas do 23. srpna. Pokud se mu do té doby sestavit vládu nepodaří, má prezident Recep Tayyip Erdogan několik možností dalšího postupu. Může vypsat předčasné volby, přičemž moci v zemi by se ujal dočasný kabi-

net. V něm by měly zastoupení všechny strany, jež se dostaly do parlamentu. Může ale sestavením vlády pověřit i šéfa druhé nejúspěšnější Lidové republikánské strany (CHP) Kemala Kiliçdaroglua. Spolupředseda prokurdské Lidové demokratické strany

bod programu nebo se dokonce jmenují třeba „Primark – levné nákupy oblečení“. Řetězec je velmi úspěšný, zároveň snad žádná firma tak nepolarizuje německou společnost. Odpůrci mu vyčítají, že nízké ceny si může udržet jen proto, že jeho zaměstnanci pracují v nelidských podmín-

moři do Řecka utopilo pět z 29 imigrantů. Jejich člun byl prý přetížen a převrátil se na trase mezi tureckým Bodrumem a řeckým ostrovem Kos.

(HDP) Selahattin Demirtaş včera řekl, že jeho strana zvažuje účast v jakékoli dočasné vládě, jež Turecko povede k  novým volbám. Pokud by byla pověřena sestavením kabinetu, byla by ochotná pozvat ke společnému vládnutí CHP, řekl Demirtaş.  >čtk

Lira spadla na rekordní minimum Turecká lira se včera kvůli politické nejistotě v zemi propadla na rekordní minimum. Kurz turecké měny letos ztratil už asi 18 procent, centrální banka ale ani včera proti jeho poklesu nezasáhla. Prezident Erdogan před volbami vyvíjel na centrální banku tlak, aby snížila úroky, a podpořila tím oslabující ekonomiku, která letos roste výrazně pomaleji, než vláda plánovala. Turecko ale nyní potřebuje naopak přísnější měnovou politiku kvůli boji s inflací.

...v berlíně

Pět nepřežilo. U tureckého pobřeží se při pokusu dostat se po

Foto reuters

P

ouhý den po výbuchu, jenž má na svědomí nejméně 20 lidských životů a přes 120 zraněných, odpálil neznámý útočník uprostřed thajské metropole dvě menší bomby. Ani k tomuto činu se zatím nikdo nepřihlásil. Vláda narychlo vytvořila skupinu, která má za úkol řídit pátrání po pachateli a zajistit bezpečí v ulicích. Včerejší exploze už nikoho nezranily. V prvním případě

hodil útočník bombu z mostu na chodník pod sebou, ta se však odrazila od pilíře, spadla do řeky a teprve poté vybuchla. „Kdyby trhavina nespadla do vody, nepochybně by byly oběti”, prohlásil policejní zdroj. Po zbytcích bomby pátrají potápěči. O něco později explodovala jiná menší bomba u stanice rychlodráhy. V obou případech pachatel unikl. Při pondělním útoku v hinduistické svatyni v  centru Bangkoku zahynulo i několik zahraničních turistů a policie

přehodnotit, aby Řecko získalo nový úvěrový balík v sumě až 86 miliard eur. Bez nových úvěrů by země nemohla splácet dluhy a hrozil by jí nucený odchod z eurozóny. Poté, co minulý týden řecký parlament a zástupci eurozóny schválili třetí záchranný balík pro Řecko, je osud Tsiprasovy vlády nejistý.  >čtk

náš člověk...

Bangkok je na nohou. Explodovaly tam d alší dvě nálože terorismus Marian Hronek l Praha

eur koncesi na správu řeckých letišť, z nichž několik je na turisticky oblíbených ostrovech. Vláda Alexise Tsiprase, která nastoupila v lednu s cílem zvrátit reformy dvou dosavadních záchranných programů, původně chtěla stávající privatizační program zrušit. Tsipras ale musel odpor k  prodeji státního majetku

12/13

rozhovor 

www.e15.cz

Georg Hotar: Chceme stavět s olární elektrárny v Turecku

P

o skončení výstavby fotovoltaických elektráren v Česku a na Slovensku se Photon Energy zaměřuje na správu a údržbu elektráren. „Teď se chystáme na další rozšíření služeb,“ říká Georg Hotar, jeden ze zakladatelů a generální ředitel Photon Energy. vstoupil až v roce 2011, kdy vláda zavedla solární daň, z níž se část vyplácené E15: Vypadá to, že tažení státu proti podpory hradila. majitelům solárních elektráren ustalo. E15: Co by vám hrozilo, kdyby Brusel Stát dokonce usnadnil pořízení malých střešních zdrojů. Jak se vám jako vlast- české vládě vyhověl? Nevíme, co přesně vláda do Bruselu níkovi solárních parků dnes podniká? V Česku se situace na povrchu trochu poslala. Ale jeden z těch střípků je, že uklidnila. Teď spíše zlobí Slovensko, elektrárny z let 2008, 2009 a 2010 pokde máme také elektrárny. Na Sloven- bírají nadměrnou podporu, a proto by sku v prvních třech letech žádné re- se po deseti letech měla návratnost protroaktivní kroky jako v Česku nebyly. jektů přezkoumat. Z dokumentů uniklo, Pak přišel poplatek za přístup do sítě, že ministerstvo počítá s mírou výnosu který negativně ovlivňuje ekonomiku kapitálu pro fotovoltaiku ve výši 3,6 proprojektů. Představuje zhruba čtyři centa. S touto sazbou by se výnosnost procenta obratu. Distribuční společ- a výše podpory měly přepočítat. To je nosti ho nedávno zkusily zvednout, ale směšné. Bankovní financování stojí více neúspěšně. Zavedlo se také pravidlo, než 3,6 procenta. Energetický regulační že provozovatelé obnovitelných zdrojů, úřad počítal při stanovení podpory s výkteří do loňského 15. srpna nepodali nosností kapitálu sedm procent. odhad výroby na následující rok, přišli E15: Kolik chtěly banky za úvěry? pro letošek o podporu. Poptávka v letech 2009 a 2010 byla E15: Vy jste odhad odevzdali? tak velká, že si banky uměly nadiktovat Podali jsme ho včas. Jenže toto pravi- velké marže. Úvěry stály šest, ale i sedm dlo vůbec nemělo platit pro elektrárny procent ročně. uvedené do provozu před rokem 2014. Nejspíš to vrátí soudy. Ale část invesE15: Od té doby se ale řada úvěrů retorů mezitím může přijít o své investi- financovala a původní úroky se snížily. My jsme také refinancovali, ale úroce, protože jim banky zesplatní úvěry, elektrárny převezmou, nebo je donutí kové sazby nám zásadně neklesly. Napravili jsme jen situaci z roku 2010, kdy je velmi levně prodat. nás kvůli zavedení solární daně banky E15: Pokud se v Česku situace uklid- donutily vložit do projektu mnohem nila na povrchu, bojíte se, že pod povr- více vlastních peněz. Místo 20 procent, jsme museli sami financovat 45 prochem je ještě nějaká hrozba? Motivace k  tomu nás poškodit se cent projektu. Teď po prvních letech nesnižuje. Vypadá to, že ministerstvo provozu a snížení solární daně z 26 na průmyslu a obchodu se problém snaží deset procent byly banky ochotny svou přesunout na evropskou půdu. Zkouší angažovanost zvýšit. podat u  Evropské komise notifikaci E15: Kdyby stát začal kontrolovat prvního, dnes už neplatného zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. míru podpory, poškodí vás to? V zákonu je garance, že budeme doE15: Cílem je, aby stát mohl kontro- stávat výkupní cenu dvacet let. Banky lovat, jestli na podpoře nedostanete tomu úplně nevěřily, tak financování poskytly na zhruba 15 let. Jenže náš více, než je nutné? K tomu se chce ministerstvo dopra- horizont je dvacetiletý. Než splatíme covat. Teď mu to zákon neumožňuje. úvěry, zůstává nám z příjmů elektrárny Přitom údajně existuje dopis z komise, relativně málo. Ale pak by mělo přijít že původní zákon byl v souladu s evrop- pět šest let, kdy všechny peníze budeme skými předpisy. Navíc tehdy o státní inkasovat my. Říkám tomu hrnec zlata podporu nešlo. Podpora OZE se finan- na konci duhy. Když ale někdo těch covala z peněz od spotřebitelů energie. posledních pět let usekne, bude to mít Státní rozpočet do tohoto mechanismu zásadní vliv na hodnotu našich aktiv.

Zkoumáme trhy v Latinské Americe, Asii, Africe. Už dlouho nás zajímá turecký trh. Možná už příští rok tam vstoupíme

Jan Stuchlík | Praha

vensku spravujeme. Rumunsko je velký trh s  instalovaným výkonem 1,4 gigawattu. Má se spustit podpora výkupní cenou pro elektrárny do 500 kilowattů, takže se bude dál stavět. Ceny za servis jsou relativně vysoké. E15: V  západní Evropě se přes žádného ze stávajících zákazníků neprosadíte? Je to těžké. Tam už jsou vazby vytvořené. Snazší je dostat se na trh u servisu centrálních střídačů (měnič stejnosměrného napětí na střídavé, pozn. red.) Satcon. Satcon je firma, která zkrachovala přede dvěma roky. Investoři přišli o záruky, servis, přístup k náhradním dílům. Satcon měl v Evropě čtyři techniky a tři teď pracují u nás. Spoustu elektronických desek teď opravujeme. Když to řeknu jinak, prodáváme „zlaté české ručičky“. E15: Konkurence je velká? Máme jediného konkurenta, který tento servis dělá v menším měřítku.

Foto E15 Anna Vacková

E15: Přes servis střídačů se můžete dostat k údržbě celých elektráren? Časem možná. Musíme ale být opatrní, protože u údržby střídačů nemáme smlouvu přímo s majitelem elektrárny, ale s firmou, která mu dělá servis. Proto teď máme vytipované trhy, kde chceme dělat plnou správu a údržbu elektráren, což je Německo, Česko, Slovensko, Rumunsko. Nemáme ambici jít do Španělska, Itálie či Francie. Správu střídačů ale děláme prakticky po celé Evropě. E15: Je pro váš byznys zajímavý nový směr podpory, kdy stát ulevil malým střešním elektrárnám od zatěžující administrativy? Je to šité na míru ČEZ. Ten vnímá, že jde o globální trend a zjevně se domnívá, že díky velké bázi klientů bude schopen tyto malé elektrárny prodat. E15: Pro vás to není příležitost? Neorientujeme se na úplně malé elektrárny. Dá se čekat, že boom bude velký. Když se to rozjede, vyroste tady zase spousta malých instalačních firem. Marže je v této výstavbě velmi malá. ČEZ určitě nebude jediný z velkých hráčů, kteří do toho budou chtít jít. Bude navíc nabízet i financování a proti tomu se bude konkurovat špatně. E15: Chcete po české zkušenosti ještě někde ve světě stavět a provozovat velké elektrárny? Po zkušenosti z Česka se trochu bojíme, když se fotovoltaika podporuje metodou výkupních cen. Část států už

od ní upouští, některé ji ještě zavádějí. My se jim snažíme vyhýbat, protože víme, že co stát jednou dá, může i sebrat. Hledali jsme příležitost v Rumunsku a Bulharsku, ale v posledním okamžiku jsme se rozhodli odejít. Naštěstí. Pokukovali jsme po Japonsku i kanadském Ontariu. Z různých důvodů jsme ale od těchto plánů ustoupili. Mimo jiné i proto, že tam byly výkupní ceny. E15: V příštích letech má růst solární sektor hlavně v USA, Číně či Indii. Tam byste se nechytili? V Číně nemá jiná než čínská firma šanci. Japonsko je hrozně drahé a mají tam některé administrativní podmínky, které představují výrazné vstupní bariéry. Na USA jsme se dívali, ale konkurence je tam hrozně velká. Ale zkoumáme trhy v Latinské Americe, Asii, Africe. Už dlouho nás zajímá turecký trh. Možná už příští rok tam vstoupíme. Drželi bychom se elektráren do jednoho megawattu a uvažujeme o segmentu vlastní spotřeby u velkých

uživatelů energie, jako jsou hotely nebo lace na kancelářských budovách, na průmyslové firmy. skladech, které se teprve pozvolna rozjíždějí. Z pohledu podílu na trhu jsme E15: Proč jste šli do Austrálie, která v Austrálii dvojka. teď snižuje své cíle v oblasti obnovitelE15: Jak velký trh je? ných zdrojů? Vláda je sice snížila, ale aspoň jasně Zatím malý. Teď dokončujeme elekřekla, jakým směrem obnovitelné zdroje trárnu 380 megawattů v Canbeře. Pak půjdou. My jsme do Austrálie šli proto, budeme mít v Austrálii celkový instaže v letech 2010 a 2011 v podstatě zmizel lovaný výkon jeden megawatt. Teď se trh v Česku a na Slovensku a vstup do chystá podpora pro velké elektrárny. Itálie a Německa nám nevyšel podle Díváme se i na tuto příležitost, ale chcepředstav. Hledali jsme mimoevropský me se zaměřit hlavně na větší střešní trh, který je stabilní a kde se fotovoltaika instalace. přiblížila konkurenceschopnosti. TehE15: Po skončení stavby elektráren dy to splňovaly Kalifornie a Austrálie. Austrálii jsme zvolili i proto, že Michal v Evropě jste se začali více věnovat serGärtner, s nímž jsem firmu založil, tam visu elektráren. Jak důležitý byznys to vyrůstal. Je to specifický trh, protože pro vás je? se tam postavilo dost malých střešních Měl by mít čím dál větší roli. Pro maelektráren, ale zatím mají jen dvě nebo jitele elektrárny je klíčové udržovat ji tři velké elektrárny, jak je známe z Čes- co nejvíce provozuschopnou. Nejvíce ka. ho bolí výpadky. Dobrá údržba začíná dobrým monitoringem, protože čím E15: Ty tam chcete začít stavět? dřív se o problému dozvíte, tím dřív ho Nás zajímají spíše komerční insta- dokážete napravit. Druhou naší činností

je servis střídačů. Zatím děláme servis E15: U  střídačů se chcete zaměřit jen u střídačů výrobce Satcon, který už i na jiné značky než jen Satcon? neexistuje, ale má velkou instalovanou Díváme se na další tři výrobce, kteří bázi 400 megawattů elektráren. Bude- už také nevyrábějí. Pro nás je to zajímavé, protože konkurence je v servisu me přidávat i další značky. těchto značek malá. Marže je výrazně E15: Kde je pro servis nejzajímavější lepší než u značek, které ještě jsou na trh? trhu. Vyrostli jsme na servisu vlastních elektráren v  Česku a  na Slovensku a elektráren, jež jsme stavěli pro jiné Georg Hotar (40) investory, které jsme pak převzali pod naši správu. V Německu a Itálii to bylo Spoluzaložil firmu Photon Energy podstatně těžší. Přišli jsme tam relativv roce 2008. Od roku 2011 působí ně pozdě. Začít od nuly bez vlastních jako její výkonný ředitel. Než založil elektráren nebo výstavby pro klienty je Photon Energy, stál v roce 2000 těžké. Jít na trh s platícím klientem je u vzniku společnosti Central Eurovždycky jednodušší, než si tam otevřít pean Capital poskytující poradenkancelář a pak shánět zákazníky jako ství v oblasti financí a finanční strav Německu nebo Itálii. tegie. Zastával také různé pozice v oboru mezinárodních finančních E15: Tak jste se dostali teď do Ruslužeb v Londýně, Curychu a Praze. munska, kde jste získali kontrakt na Má rakouské státní občanství. Na správu 11 megawattů elektráren? London Business School získal maAno. Jde o  slovenského investogisterský titul v oboru finance. ra, kterému už elektrárny na Slo-

14/15

názory 

www.e15.cz Foto profimedia.cz

Regulace provizí je potřebná Věřím, že jsme s opozičními stranami probrali všechny dostupné možnosti. Ale nevidím prostor pro další kroky, řekl po neúspěšných koaličních vyjednáváních turecký premiér Ahmet Davutoglu | str. 10

tvář dne

Kdo vyslyší Angelu Merkelovou? Jana Havligerová

Č

ím dříve, tím lépe. Evropa skutečně musí když ne sjednotit, tak přinejmenším hodně sblížit pravidla pro imigraci. I když skutečná společná imigrační politika, k  jejímuž zavedení vyzvala německá kancléřka, by byla prospěšnější a  určitě i účinnější. Merkelová má pravdu – je více než pravděpodobné, že příliv migrantů v  budoucnu zaměstná členy Evropské unie ještě více než

řecká krize. Řešení, pokud proud uprchlíků bude sílit, nejspíš také bude mnohem nákladnější a problémy s tím spojené budou mít mnohem vážnější politické důsledky. Takže znovu – čím dříve unie zaujme k  imigraci společný přístup, tím lépe. Evropa do jisté míry zaspala a je načase, aby se probudila. Přijatá řešení a příděl financí na ně už prostě nestačí. Země, na něž tíha migrace momentálně nejvíc doléhá, si právem stěžují. Řecko, Itálie ani Maďarsko situaci nezvládají. Dublinská dohoda se v podstatě zhroutila. To je faktický stav. I kdyby bylo pravdě blíž, že Merkelovou spíše než situace ve výše

jmenovaných zemích vyděsila záplava žadatelů o azyl, která zahlcuje Německo, její výzvu ke společnému postupu to rozhodně nijak neshazuje. Evropa se musí především věnovat těm, kteří pomoc opravdu potřebují. Chtě nechtě to znamená především vytřídit ekonomické uprchlíky. Není to jednoduché, ale čísla hovoří výmluvně. Například loni ze zhruba dvou a půl milionu příchozích jen něco přes 600 tisíc lidí samo sebe označilo za uprchlíky. Ochranu, ať už azyl či jiný statut, poskytly evropské úřady zhruba čtyřiceti procentům z nich. Pokud tedy ti ostatní nebyli za  uprchlíky uznáni, nejspíš šlo o ekonomické mig-

ranty. Je nutné připomenout, že  sousední země, zejména pak Německo, mají podstatně benevolentnější „azylový přijímač“ než Česko. Takže počet odmítnutých žadatelů lze těžko pokládat za masový omyl tamních úřadů. Ostatně rozdíl mezi Syřany, kteří přicházejí z válkou zmítané země, a lidmi z celkem poklidného Balkánu je očividný. Přesto, shodnout se už jen na definici ekonomické migrace bude obtížné, o dalších pravidlech ani nemluvě. Pokud se má unie dohodnout, znamená to, že bude muset přitvrdit. Například mnohem běžnější by nejspíš mělo být udělování dočasného azylu, zpřísnit by

se asi musela i politika sjednocování rodin, finanční podpora a tak dál. Klíčovým pojmem by se musela stát selekce. Zní to drsně, ale pokud by se měly unijní země shodnout, těžko po Maďarsku a řadě dalších zemí chtít, aby imigrantům nabízely německý standard. Německo, ale také třeba Francie, by musely zpřísnit podmínky, a  to by část tamní populace těžko rozdýchávala. Stejně jako určité části společnosti v postkomunistických zemích nezvratný fakt, že o uprchlíky a náklady na ně je nutné se podělit. Politici by se zkrátka museli postavit proti xenofobům i skalním obhájcům migrace. To půjde ztuha.

Č

eský pojistný trh prošel za více než dvacet let od svého znovuvzkříšení mnoha peripetiemi. Zakořeňování tržních institucí zdaleka neprobíhalo bez problémů. V průběhu let se české pojišťovnictví úspěšně vypořádalo se dvěma stoletými povodňovými vlnami. Povědomí o potřebě pojištění jako řešení rizikovosti aktivit v občanském i podnikatelském sektoru a v průmyslu se zvyšovalo a odvětví rostlo ne- Provize za nic zřídka i dvoucifernými tempy. Největším jablkem sváru mezi pojišťovnami a získateli je „přeTlak krize táčení“ životních pojistek, což Pak ale ve druhé polovině první je proces, při kterém pod růzdekády nového milénia nasta- nými záminkami zprostředla finanční krize. Ta prověřila kovatel pojištění klientovi naa prokázala stabilitu odvětví. vrhne, aby své původní platné Ovšem růst předepsaného po- životní pojištění po několika jistného po ní výrazně zpoma- málo letech zrušil a  sjednal lil a nakonec se zastavil. Krize si nové. Zprostředkovatelům vyostřila na českém pojistném byly kvůli této praxi vyplaceny trhu konkurenční boj, který provize za sjednání pojištění se proměnil v cenovou válku. ve výši desítek miliard korun, Ta bohužel začala stlačovat po- aniž by z této částky jakkoli jistné pod hranici ekonomické profitovali občané vyšší ochrarentability. Jedním z nešťast- nou před riziky. ných důsledků snahy jednotNa  první pohled se  zdá, livých pojišťoven o zvyšování že problémy by si mohly vyřepodílu na trhu byl i v současné šit samy pojišťovny snížením době velmi diskutovaný prudký provizí. Pokud by ovšem začaly růst provizí za sjednání život- toto řešit koordinovaně, dostaly by se do podezření z karteního pojištění. V současné době pojišťovnic- lové dohody. Je tudíž logické, tví ztrácí efektivnost a jedním že do řešení problému se zaz důvodů je eskalující nerovno- pojili zákonodárci. Ti se v září

S Kapschem na věčné časy

Matěj Bárta

J

(Ad Nová garnitura šmejdů, E15, 12. 8., str. 12)

M

Potřebujete víc času, abyste se finančně připravil na důchod. Podepište tenhle papír, který vám úředně sníží věk na 25 let.

vrátí k projednávání normy, jež by ztížila neetické chování těch zprostředkovatelů, kteří před dlouhodobým zájmem klientů dávají přednost okamžitému finančnímu prospěchu. Námitky zejména ze strany zprostředkovatelů, že jde o  další potlačování tržního prostředí a  zvyšování regulace, nejsou zcela oprávněné. Návrh rozpočtového výboru směřuje k ochraně spotřebitele – částka, o niž se provize sníží, se připíše do odkupného klientům a pojišťovny jako takové z ní nijak profitovat nebudou. Podle mého názoru by díky většímu rozložení provize v čase a jejímu „zastropování“ zprostředkovatelé více a déle pečovali o své klienty a navíc by byli mnohem méně než dnes motivováni klienta po pár letech přepojistit jinam.

Slušná odměna

Takže pro zákazníky má tento návrh hned tři pozitivní přínosy. Zprostředkovatelům se sice maximální provize sníží, ale nijak dramaticky – z 200 na  150 procent ročního pojistného. I to je určitě slušná odměna za sjednání smlouvy. Shrnuto a podtrženo: úprava ekonomicko-legislativního rámce, která zvýší stabilitu a výkonnost pojistného trhu a zvýší ochranu spotřebitele, je nepochybně v  zájmu nás všech. Autor je profesorem Katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE v Praze

polemika Když šmejd není šmejdem

glosa estli je v Česku manažerská pozice, na níž by dnes chtěl sedět opravdu každý, je to křeslo českého šéfa rakouské firmy Kapsch. Firmě sice na konci příštího roku vyprší výnosná smlouva s českým státem na provoz mýtného systému, ale už teď má Kapsch jistotu, že jeho mýtné brány budou dělat to, co dělaly dosud, minimálně další tři roky. Možná i pět. inisterstvo dopravy sice bude předstírat jakýsi tendr, ale soutěžit se bude o to, kdo bude obsluhovat systém, který vymyslel Kapsch, navrhl Kapsch, postavil Kapsch a posledních devět let provozoval Kapsch. Dá se směle říci, že Kapsch má v takové soutěži docela obstojné šance na vítězství. A vzhledem k tomu, že za těch devět let nebyla žádná vláda schopná, nebo možná nechtěla, připravit tendr bez technologických omezení, není žádný důvod si myslet, že za tři roky tu bude významně jiná vláda a významně jiná situace. Martin Čaban

Jaroslav Daňhel

váha vztahu mezi pojišťovnami a získateli (zprostředkovateli) pojištění. Zprostředkovatelé by měli pro klienty hledat pojištění šité na míru jejich potřebám a za to jsou pojišťovnami placeni provizním systémem. Tím je založena podstata problému, který se v současnosti výrazně vyhrotil. S krizí související snížená ochota ekonomických subjektů vydávat peněžní prostředky, a tedy i nižší zájem o  sjednávání pojištění, vedl získatele ke  zvyšování tlaku na výši provizí a také na nové problematické způsoby jejich dosažení.

Dnes v médiích stačí napsat, že jste šmejd, a okamžitě jste ten zlý. Ten, jehož cílem je zisk z  neštěstí druhých. I naše společnost M2C byla označena za šmejdy v glose na stránkách E15. Nepatřičně a v souvislostech, které nenapadly žádného z  nás. Dnešní EU žije stále sílící vlnou imigrantů. Nikomu není tato problematika lhostejná.

zahraniční komentáře

Trump a chaos Donald Trump, který nyní odhalil své představy o imigrační politice, říká, že ilegální přistěhovalci „musí jít“. Přestože drtivá většina Američanů nesouhlasí. Trump hovoří k jinému publiku – k nejkonzervativnější části voličů, kteří budou rozhodovat v republikánských primárkách. Jaký by tedy byl dopad deportace milionů přistěhovalců? Zajímavou případovou studii nabízí Kalifornie, jejíž ekonomika představuje asi 13 procent amerického HDP, zatímco 2,6 milionu tamních ilegálních pracovníků představuje zhruba desetinu pracovní síly celého státu. Pro začátek kalifornské farmy a sady, v nichž třetinu až polovinu pracovníků tvoří ilegálové, by šly ke dnu. S nimi i jejich produkty, které tvoří více než polovinu ovoce a zeleniny snědené v USA. Pracovní trh ve stavebnictví, kde ilegálové tvoří nějakých 14 procent, by dostal tvrdou ránu. Totéž platí pro restaurační služby nebo péči o děti. Trump by si přes svou naivní rétoriku měl uvědomit děsivý ekonomický chaos, který by masová deportace přinesla.

Merkelová a řecký Robin Hood Záchrana eura za každou cenu zřejmě pro kancléřku Angelu Merkelovou nemá alternativu, stejně jako její bezvýhradná důvěra v řeckého premiéra. Tsipras nicméně vyhlásil, že by otázku důvěry rád dostal na stůl, ale samozřejmě až po schválení nové miliardové pomoci. Tím si premiér hýčká legendu pro své voliče o řeckém Robinu Hoodovi, který vodí za nos hloupé bohaté věřitele, obírá je a rozdává peníze svému chudému, porobenému lidu, za nějž se statečně bije. S kým ovšem bude Merkelová probírat dohodnutou modernizaci Řecka, pokud v Aténách dojde na předčasné volby? Kancléřka si alespoň nemusí dělat starosti s parlamentními většinami. V časech velké koalice je celkem jedno, jestli se v Bundestagu nějakých 60 unionistických poslanců postaví proti miliardové pomoci. Výhrůžky šéfa unionistické frakce na adresu případných rebelů ve vlastních řadách byly stejně zbytečné jako kontraproduktivní – zejména pro Merkelovou.

Proč Čechům můžeme závidět i chyby Není naším cílem zneužívat situace k  marketingovým kampaním, jak nám přisuzuje autorka glosy. M2C je stejně jako další renomované společnosti, které poskytují služby v oblasti facility managementu a bezpečnosti, servisní organizací pro klienty. Těm pomáháme se správou majetku a s bezpečností. Dbáme na to, aby majetky klientů byly ochráněny před jevy a situacemi, které mohou nastat. Musíme být připraveni na vše, co se může stát, byť jen hypoteticky. Je to práce dle hesla „Kdo je připraven, není zaskočen“. Je to naše standardní, mezinárodně i podle českých norem

certifikovaná činnost. Jsou to média, kdo nás informuje o tom, co se děje. M2C byla oslovena, abychom se vyjádřili, jaká opatření jsme přijali v našem podnikání pro případ, že by došlo ke zhoršení bezpečnostní situace. A naše společnost zástupcům médií sdělila, že děláme jen to, co pro naše klienty dělat máme. Bez hysterie a  emocí, bez poplašných zpráv. Přesto jsme dostali nálepku šmejdů. Hlavní náplň práce společnosti, tedy ochrana zdraví a  majetku, byla autorkou glosy nepochopena. A to je škoda. Autor je generálním manažerem společnosti M2C

V Česku už stíhají dokonce i šéfku úřadu, která podle žalobců jmenovala nekompetentní podřízenou. Milionovou škodu v českých korunách podle státního zástupce tvoří její plat a náklady úřadu na odvody. Zpráva u sousedů v záplavě podobných nevyvolala velký zájem. Přitom na Slovensku je nepředstavitelné, že by za něco podobného kohokoli trestně stíhali. I kdybychom připustili, že je to dobře, protože toto už je příliš, Češi před námi mají záviděníhodný náskok. Ano, rozvázání rukou vyšetřovatelům a prokurátorům při stíhání nečestných politiků a jejich nominantů má skutečně svá rizika a je dobré o nich vědět. A v Česku se o nich také intenzivně diskutuje. Rozdíl mezi tamní a naší praxí je přesto obrovský v neprospěch Slovenska. Na to, aby v Praze mohli vůbec začít pracovat na zlepšování systému, který někdy produkuje sporné pokusy o potrestání, jej nejdřív museli vybudovat. Jenže my jsme ještě neudělali ani ten první krok.

pište nám Deník E15 utváříte i vy, naši čtenáři. Těšíme se na vaše dopisy a e-maily. Zasílat je můžete na [email protected]

16/17

letní čtení 

kultura 

www.e15.cz

Pozvání do Egypta

RECENZE BLU-RAY Stanislav Šulc | Praha

Ponor mezi krysy

Stála jsem a psychicky se chystala do té vody ponořit. Pomalu jsem si přes krátké světlé vlasy natáhla žlutou plaveckou čepici. Přemýšlela jsem, jestli se ve vodě nepozvracím. V něčem tak špinavém jsem v životě neplavala. Jak začneš plavat, říkala jsem si v  duchu, uleví se ti. Pokaždé se ti uleví. Jenže tentokrát ne. S hlavou nad hladinou jsem lepkavou kapalinou plavala asi sto metrů ke člunu. Plavky jsem měla plné mazlavého bahna. Neuvědomila jsem si, že jsem jediná, kdo trénuje přímo v Nilu. Plavala jsem dál, až jsem se pravou rukou dotkla něčeho jakoby gumového. Byl to mrtvý nilský okoun, plul břichem nahoru. Otřásla jsem se a plavala dál.

J

Foto profimedia.cz

mě opouští odhodlání. Dave byl těmi podmínkami rozčarovaný stejně jako já, takže jsem po necelé hodině tréninku vylezla zpátky na parník. Do Nilu bych se nejradši už nikdy nevrátila, jenže mi bylo jasné, že musím. Budu přece závodit.

Tajemné tablety

Ráno bylo mně i Daveovi tak zle, že nás Morad odvezl za lékařem, který pracoval pro plaveckou federaci. Doktor, obtloustlý pán těsně před padesátkou, nás zavedl do své ordinace. Na policích měl lékařské knihy a ve sklenicích s formaldehydem naložené žáby, neidentifikovatelné orgány i zvířecí embrya. Posadili jsme se a Morad mu popsal naše příznaky. Lékař sebejistě přikývl. „Ano, na to mám prášky,“ prohlásil lámanou angličtinou. „Vyléčí vás. Nebojte.“ Otočil se k  pultu zastavěnému velkými nádobami s neoznačenými tabletami, našel nějaké modré, odšrouboval

víko, osm jich odpočítal a hodil je do obálky. Pak našel nádobu s růžovými prášky a také jich odpočítal osm. Davidovi podal modré – asi proto, že byl chlapec – a mně růžové, protože jsem byla holka. Měli jsme následujících osm dní užívat jeden denně. Ani jeden z nás těmhle lékům nevěřil. Místo toho jsme se rozhodli nic nejíst a nechat žaludky odpočinout. Následujících sedm dní jsem trénovala v bazénu Klubu Gezira. Mně i Davidovi bylo čím dál hůř. Snažili jsme se nahradit spoustu tekutin, které jsme ztráceli, a pili jsme ohromná množství balené vody. Jenže jednou ráno jsem uviděla, že číšník lahve plní vodou z kohoutku a  znovu je uzavírá. Voda z vodovodu nebyla čištěná a bezpochyby naše potíže ještě zhoršovala.

Konečně léky

Dva dny před závodem všechny plavce a egyptský tým odvezli autobusy na večeři do restaurace kousek od pyramid. V tom

našem seděl i Monir s jedním svým kamarádem. Podařilo se mi posadit se s Davem za ně. Monir studoval farmacii na Káhirské univerzitě. Řekl, že si všiml, že jsme já i bratr nemocní. Dave mu popsal naše symptomy a Monir problém diagnostikoval jako úplavici. Když mu Dave ukázal naše prášky, Monir nevěřícně zakroutil hlavou. Byl to jen cukr, který měl fungovat jako placebo. Dave mu řekl, že jsme je dostali od lékaře Egyptské plavecké federace. Mladík se znechuceně ušklíbl. Slíbil, že nám od svých kamarádů na univerzitě sežene nějaké skutečné léky.

Vážení čtenáři, během léta vám představíme čtyři knihy z vydavatelství Mladá fronta. Jejich hrdinové mají jedno společné, pokořují rekordy. Tento týden nabízíme úryvky z knihy Lynne Coxové Antarktická míle

Mafiáni (gangsterka, USA, 146 minut) Režie: Martin Scorsese Hrají: Robert De Niro, Ray Liotta, Joe Pesci, Lorraine Bracco, Paul Sorvino, Mike Starr Na Blu-ray od června 2015 Hodnocení: 100 %

Maďarský Sziget měl rekordní návštěvnost Budapešť | Jeden z největších hudebních a uměleckých festivalů v letní Evropě, budapešťský Sziget, uzavřel v pondělí brány s rekordním počtem návštěvníků. Podle organizátorů akce, pořádané od 10. do 17. srpna, dorazilo na 430 tisíc lidí. „Přesná čísla ještě nemáme zcela k dispozici, ale je jisté, že počet návštěvníků festivalu překročil tuto hranici,“ řekl agentuře AFP organizátor Károly Gerendai. „Měli jsme tu návštěvníky z 95 různých zemí a vedra, ale nezpůsobilo to žád-

verzních filmů, Hillův osud představil ve veškeré možné složitosti, plasticitě. Svět mafiánů vykreslil jako místo, kde musíte hodně obětovat, hodně vyhrát a ztratit úplně všechno. Navíc dílu vtiskl tak dokonalou formu, že ji filmař od té doby do velké míry zopakoval ještě v několika filmech (Casino, Vlk z Wall Street). Celý snímek vytvořil zcela novou linii v  žánru mafiánských filmů, který v USA má velkou tradici. Nevzbuzoval v divákovi sympatie ke gangsterům, jak učinil Scorseseho kamarád Francis Ford Coppola v trilogii Kmotr. Ale není ani melancholický jako Sergio Leone v Tenkrát v Americe. Scorsese vytvořil šíleně rychlou kroniku jedné zločinecké organizace, kterou Hillovýma očima sledujeme po několik desetiletí. Do filmových učebnic se dostaly dlouhé záběry po mafiánských barech, kdy Hill vnitřním monologem představuje jednotlivé členy gangu; nezapomenutelná je také slavná snídaňová scéna, kdy

trojice „wise guys“ (jak si mafiáni tehdy říkali) snídá u matky jednoho z nich, a přitom mají v kufru auta polomrtvého konkurenčního bosse. Téměř stejně zajímavý jako samotný film je i pozadí jeho vzniku. Právě o něm se klíčoví aktéři rozpovídali v novém dokumentu připraveném speciálně pro tento disk. Zvlášť cenné jsou informace od scenáristy Nicholase Pileggiho, ale sympatické jsou také obdivné poklony na adresu tvůrců i samotného filmu z úst nových Scorseseho spolupracovníků (krom jiných scenáristy Terence Wintera nebo herce a producenta Leonarda DiCapria). Další dokumenty vycházejí z předešlých edicí, ale i mezi nimi fanda tohoto konkrétního titulu, tohoto žánru nebo filmu obecně najde řadu důležitých faktů. Tak povedený disk je hodným k  oslavě filmu, o  němž slavný filmový kritik Roger Ebert prohlásil, že „nevznikl lepší film o  organizovaném zločinu než Scorseseho Mafiáni“.

Foto falcon

O

eden z  klíčových filmů devadesátých let, Scorseseho Mafiáni, vyšel na vynikajícím disku Blu-ray. Ve vysokém rozlišení je film u nás dostupný vůbec poprvé a tvůrci edice si také výrazně pohráli s bonusovou výbavou, která je extrémně bohatá. A není se čemu divit, letos 19. září oslaví snímek přesně 25 let od premiéry. Aktuální nosič tak je ideální příležitostí, jak oslavit Scorseseho opus, který v  době svého vzniku zdaleka nezaznamenal takový úspěch, jakého se mu dostalo v následujících letech. Během Oscarové noci jej na hlavu porazil Costnerův Tanec s vlky. Scorsese na plátno převedl skutečný příběh gangstera Henryho Hilla, který se později stal informátorem FBI, položil výraznou část tehdejší mafie a dostal novou identitu. Slavný režisér, jenž v osmdesátých letech natočil několik výrazných, slabých i kontro-

Měla jsem za sebou nějakých čtyři sta metrů, když jsem opět rukou do něčeho narazila. Instinktivně jsem se podívala do čeho. Mrtvá krysa bez jednoho oka. Náhlý poryv proudu ji vzal s sebou, ale brzy kolem mě na hladině plulo dalších nejméně dvanáct mrtvých krys s chybějícíma očima nebo ukousnutou hlavou. Řeka života, jak si ji pamatoval Fahmy, se stala řekou smrti a já bych nejraději z vody vyběhla. Jenže to nešlo. Potřebovala jsem trénovat, proto jsem se silou vůle soustředila. Sprintovala jsem dopředu a opatrně zkoumala, co mám před sebou. Vlevo jsem měla velkou výpusť, do které by snad mohl vjet i náklaďák. Voda v její blízkosti byla teplejší, ještě zhoustla a na hladině se pohupovala několik centimetrů vysoká vrstva zpěněného hnědého kalu. Protože jsem se nechtěla nadechnout zápachu, vypadla jsem z rytmu dýchání, a když jsem zalapala po dechu, najednou jsem měla vody plná ústa. Cítila jsem, jak

Foto magic box

Mafiáni slaví 25. výročí skvělým diskem

Lynne Coxová: Antarktická míle - 3. díl

několik měsíců později jsem díky svému rekordu při překonání Lamanšského průlivu dostala pozvání od egyptské vlády, abych se připojila ke skupině dálkových plavců při závodě na řece Nil. Když se o pozvání dozvěděl Fahmy Attallah, povzbuzoval mě, ať jedu, a poradil mi, ať s sebou jako trenéra vezmu Davida. Vysvětloval nám, že v Egyptě dálkové plavce obdivují víc než v Americe fotbalové útočníky. Pojmenovávají po nich ulice a na jejich počest pořádají v Káhiře manifestace. Říkal, že prožijeme něco velmi zajímavého, popisoval nám krásy Káhiry i to, jak báječně se tam o nás budou lidé starat. Mluvil o tom, jak laskaví a zdvořilí Egypťané jsou, jak nás budou zvát k sobě domů a hostit nás. Pro případ, že bychom s čímkoli potřebovali pomoct, nám napsal jména svých bratrů a příbuzných žijících v Káhiře. Fahmy mluvil o řece Nil jako o dárkyni života a rodišti starověkých civilizací. Se zasněnýma očima říkal: „Nil je velmi, velmi krásný. Má svůj vlastní odstín modři.“ Jenže Fahmy byl v Egyptě naposledy před šestnácti roky a od té doby se hodně změnilo. Řeka vůbec nebyla modrá, měla tmavě hnědý odstín, byla neprůhledná a páchla jako něco starého a umírajícího.

www.e15.cz

ný problém,“ dodal. Předchozí rekord je z loňska, kdy se na festival podívalo 415 tisíc diváků. Nejvíce lidí letos přilákali zpěvák Robbie Williams, remixer Avicii a skupina Kings of Leon. Program zahrnoval více než 500 koncertů na padesátce pódií, na kterých hráli například Limp Bizkit, Interpol, Infected Mushroom či Goran Bregović. Z českých a moravských interpretů se na Szigetu představila brněnská skupina Ghost of You nebo swingová kapela Mydy Rabycad.  >čtk

tipy E15 Cinemax | 20.00 Hotel Rwanda

Prima | 20.15 Kulový blesk

Snímek sleduje jednu z nejhrůznějších událostí nedávné historie, kdy hutuští extremisté z Rwandy zahájili krvavou genocidu stovky tisíc Tutsiů.

Klasická komedie Zdeňka Podskalského zachycuje náročnou akci stěhovatelského byznysu v socialismu. Základní otázka zní: Máte sklep?

tv tipy

Další byznys Avengerů.

Snímek Avengers: Age of Ultron čeká již v září druhý byznysový život. Na nosičích DVD a Blu-ray u nás vyjde pod značkou Magic Box 23. září. V českých kinech celosvětově třetí nejvýnosnější film letošního roku navštívilo více než 325 tisíc diváků. Tržby pokořily hranici 50 milionů korun.

18

nakonec 

www.e15.cz

foto dne

Sochaři. Pod

Foto čtk

stany a deštníky pokračovalo v Liberci 11. sochařské sympozium v areálu zoo. Od předchozích se liší tím, že umělci místo dřeva poprvé tvoří z kamene.

anketa

vědci zjistili, že... …získávat pitnou vodu může billboard, stejně jako kniha shodných článků. Skládají se  z  kondenzátorů, ve  kterých kapalní vzdušná vlhkost, a filtrů. Pitná voda pak stéká do nádrží a pomocí kohoutku u  paty poutače si ji kdokoli může natočit. Zařízení, které vyjde na necelých třicet tisíc korun, dokáže získat 96 litrů vody denně. Brzy po instalaci se billboard stal atrakcí, pro vodu si tam chodí lidé z okolí, zastavují u něho řidiči a obdivují jej turisté. Odlišný přístup zvolila výzkumnice Teri Dankovichová z univerzity v Pittsburghu. Několik let hledala levný způsob, Nápad. Poutač v Limě vyrábí jak proměnit závadnou vodu v pitnou. Výsledkem je kniha. ze vzdušné vlhkosti pitnou S peruánským billboardem má vodu Foto UTEC/ Mayo DraftFCB

Soustavně přibývá míst sužovaných nedostatkem pitné vody a stále častěji k nim patří ty nejchudší regiony. Vědci proto bádají nad způsoby, jak jim pitnou vodu zajistit – a nacházejí fungující, byť i poněkud kuriózní, řešení. Odborníci z  univerzity v Limě se pustili do projektu, jehož cílem je získávat vodu ze vzdušné vlhkosti. Přestože pobřeží Peru patří k nejsušším oblastem světa, kde téměř neprší, vzduch tam díky moři obsahuje velké množství vody. Univerzita ve  spojení s  reklamní agenturou zabila dvě mouchy jednou ranou: postavila billboard sbírající vodu. Uvnitř poutače se skrývá pět

společné dvě funkce: jednak informuje, jednak slouží k získávání pitné vody. Stránky knihy obsahují nanočástice stříbra a  mědi, které zabíjí škodlivé mikroorganismy. Stačí tedy vytrhnout stránku a použít ji jako filtr. Vědci testovali tuto technologii na vzorcích z 25 kontaminovaných vodních zdrojů po celém světě a tvrdí, že si kniha poradila s 99 procenty bakterií. „Přes devadesát procent vzorků neobsahovalo po filtraci žádné bakterie,“ uvedla Dankovichová. Jedna stránka zvládne přefiltrovat až sto litrů vody. Celá kniha tedy zajistí pitnou vodu pro jednu osobu na čtyři roky.  >hrk

Koupil(a) byste si auto čínské značky? ne

81 % 16 % ano, bez obav

3 %

jen v nouzi

otázka na 19. 8.

Mělo by se vybírat mýtné na silnicích nižších tříd než dosud? a) ano l b) ne hlasujte na

tiráž E15, deník pro ekonomiku a byznys | Vydává Mladá fronta a. s., Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4 Internet www.e15.cz | Ředitel divize Euro E15 Tomáš Skřivánek | Šéfredaktorka Tereza Zavadilová |  Zástupci šéfredaktorky Martin Čaban a Stanislav Šulc | Šéfkomentátorka Jana Havligerová | Vedoucí vydání Kateřina Baumgartnerová a Jiří Kubec | Šéfredaktor E15.cz Jiří Holuša | Redakce Zuzana Faltová, sekretariát | [email protected], tel.: 225 276 461 | Generální ředitel vydavatelství David Hurta | Inzerce Lenka Benetková, obchodní ředitelka | [email protected] | Distribuce a výroba Soňa Štarhová, ředitelka I starhova@ mf.cz,  | Marketing Hana Holková, ředitelka | [email protected], | Kontakt na zaměstnance [email protected] | Číslo registrace deníku E15 – MK ČR E 17948, ISSN 1803-4543 | deník E15 vychází od listopadu 2007 každý pracovní den | Přetisk a jakékoli šíření povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí | Tisk Europrint a. s. | Předplatné Postservis, [email protected], 800 300 302 | Tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC