Nostick palác pfiíspûvek k historii interiérû a sbírek

mastr_05_07

18.10.2007

14:30

Stránka 389

Nostick˘ palác – pfiíspûvek k historii interiérÛ a sbírek Kvûta K¤ÍÎOVÁ

Sv˘m umûleckohistorick˘m v˘znamem zaujímá

ventáfii uvedena zbûÏnû a charakterizována pouze

d˘m sametem, stoly potaÏené kÛÏí, hrací stolky,

Nostick˘ palác mezi praÏsk˘mi palácov˘mi stavba-

velikostí nebo typem rámu. Jinde se popis spoko-

skfiínû na ‰aty a skfiínû prosklené – sekretáfie, kle-

mi mimofiádné postavení. A není to jen zásluhou

jil s pojmy typu „poetick˘ obraz“, „historick˘ ob-

kátka, pohovky, gueridony (odkládací stolky na

v˘jimeãn˘ch kvalit jeho architektonické koncepce.

raz“, „architektura“ a podobnû. Rozli‰ováno bylo

jedné noze), „indiánské“ (orientální) ‰perkovnice

Projekt této nároãné barokní stavby od poãátku re-

záti‰í s ovocem a kvûtinové.

a „kabinety tmavého laku“, lavice s rodov˘mi hra-

spektoval skuteãnost, Ïe pÛjde o místo úschovy

V prostorách chodby pfii vstupu do patra inven-

a prezentace unikátních rodov˘ch sbírek – obrazár-

táfi informuje o souboru ‰edesáti ‰esti rozvû‰e-

ny, knihovny a dal‰ích historick˘ch fondÛ. Nostick˘

n˘ch dûl. Jedna z místností prvního patra uchová-

Efektními ãástmi v˘bavy interiérÛ byly v té dobû

palác se bûhem let stal vyhledávanou mûstskou

vala podle soupisu v té dobû na sedmdesát devût

také velké dekorativní porcelánové vázy a figurální

rezidencí nav‰tûvovanou pfiedními osobnostmi do-

obrazÛ v pozlacen˘ch a ãern˘ch rámech. Takzvan˘

porcelán. ZmiÀovány jsou rovnûÏ dózy na tabák,

by – vûdci, hudebníky, herci a malífii. O tom, Ïe ‰lo

men‰í kabinet dekorovalo více neÏ sedmdesát ho-

stfiíbrné stolní nádobí, majolika a cín. V paláci se

o mimofiádnû reprezentativní barokní rezidenci,

landsk˘ch a jin˘ch olejomaleb. Dal‰ích témûfi dva-

tehdy nacházela fiada hodin. Inventáfi se jim vûnuje

svûdãí skuteãnost, Ïe se zde roku 1732 uskuteã-

cet dûl zde bylo vystaveno na zemi. V pfiilehlé

podrobnûji a uvádí, Ïe jedny z nich nesly figury ko-

nilo setkání císafie Karla VI. s prusk˘m králem

místnosti je pak uvádûno je‰tû tfiicet men‰ích

ní, jiné byly vybaveny kyvadly a zvonkohrou. Pozor-

Bedfiichem Vilémem I. Pfiedmûtem spoleãného

a tfiicet vût‰ích obrazÛ. Biliárov˘ sál uchovával cel-

nosti se v dobovém soupisu dostalo rovnûÏ v˘rob-

kem sto ‰est obrazÛ vãetnû rozmûrného v˘jevu

ku vídeÀské dílny hodináfiského mistra Mayera.

S pomocí údajÛ zachovaného pozÛstalostního

Zvûstování a fiady podobizen. Velkou jídelnu, pota-

Soupis pfiiná‰í také zajímav˘ údaj o obsahu dvou

inventáfie, pofiízeného po smrti star‰ího syna sta-

Ïenou rud˘m brokátem, zdobily kromû zrcátkov˘ch

ãernû mofien˘ch skfiínûk. První z nich se tfiiceti zá-

vebníka paláce a dûdice fideikomisu Antonína Jana

svícnÛ na stûnách jen tfii velké olejomalby nade

suvkami ukr˘vala vzorky rud z rÛzn˘ch zemí a dru-

Nostice (1652–1736), se dozvídáme více o barok-

dvefimi. Ve velkém sále vpravo od schodi‰tû –

há sbírku mofisk˘ch mu‰lí. V místnosti oznaãova-

ní v˘zdobû a v˘bavû interiérÛ paláce. Tento unikát-

slouÏícím pfiíleÏitostnû zfiejmû také jako jídelna –

né jako kabinet Jeho Excelence pana hrabûte se

ní historick˘ archivní dokument, pofiízen˘ v prosinci

je uvedeno a sepsáno kromû deseti olejomaleb

ve ãtrnácti zásuvkách pozlaceného a Ïelvovinou

roku 1736, je spoleãnû s dal‰ími cenn˘mi materiá-

se zvífiecí a loveckou tematikou také dvanáct ne-

vykládaného stolu nacházely kromû jiného i dvoje

ly uloÏen ve Ïlutickém archivu. Jeho pfiekladem

rámovan˘ch obrazÛ vû‰tkyÀ Sibyl. Soubor takzva-

zlaté kapesní hodinky vykládané brilianty, rubíny

i dal‰ími fondy se na na‰i Ïádost zab˘val plzeÀsk˘

né velké galerie je jednodu‰e poãetnû rozepsán

a karneoly, dále ‰est zlat˘ch obyãejn˘ch hodinek

kolega, památkáfi a historik umûní PhDr. Vratislav

ve skupinách. Vystaveno tu bylo na sedmdesát

se fietízkem a dvoje zlaté fietízky k hodinkám. Také tu byla uloÏena obsáhlá sbírka drah˘ch kamenÛ –

jednání panovníkÛ byl osud polského trÛnu.

Ry‰av˘.

2

1

bûcími znaky, taburety, zrcadla s jednoduch˘mi i postfiíbfien˘mi a pozlacen˘mi rámy.

Inventáfi pomûrnû detailnû vypovídá

pût dûl. Tfiikrát jsou v inventáfii uvedeny obrazy

o charakteru zafiízení rodového praÏského sídla.

zpodobÀující bohyni lásky – Venu‰i. Z dûl se sak-

francouzsk˘ch tyrkysÛ a ãesk˘ch granátÛ – a velk˘

Dozvídáme se, Ïe nûkteré z místností dekorovaly

rální tematikou byly nejpoãetnûji zastoupeny ob-

soubor medailí.

holandské ‰palíry a salony prvního patra byly v té

razy Panny Marie. K námûtÛm dal‰ích olejomaleb

V pfiípadû rodové galerie a bibliotéky uvádí in-

dobû potaÏeny koÏen˘mi tapetami. Stûny dal‰ích

patfiily v˘jevy se sv. Máfií Magdalénou, sv. Terezií

ventáfi, Ïe zde v roce 1736 leÏely nûkteré obrazy

interiérÛ pokr˘val ãerven˘ a Ïlut˘ brokát (jinde i da-

a sv. Jeron˘mem. V kapli a její blízkosti inventáfi

a knihy i na podlaze. V horním patfie praÏského pa-

ma‰ek) a loÏnici zdobily tapety s prouÏkovan˘m

pfiipomíná velk˘ oltáfiní obraz Krista na kfiíÏi, jede-

láce pfiipomíná soupis existenci ‰atny s velk˘m po-

a kvûtovan˘m sametem na zlatém podkladû.

náct „duchovních“ obrazÛ a jin˘ch osmnáct jim

Studium inventáfie potvrdilo, Ïe za nejstar‰í,

podobn˘ch. ■ Poznámky

umûlecky i historicky nejcennûj‰í a zároveÀ také

K dal‰ím cennostem palácové sbírky patfiily v té

nejobsáhlej‰í bylo moÏno jiÏ tehdy oznaãit obrazo-

dobû práce z alabastru. Soupis se o nûkter ˘ch

1 O historick˘ch souvislostech a stavebním v˘voji paláce

v˘ soubor. Jednotlivá díla byla vût‰inou zasazena

zmiÀuje i jako o obrazech, zfiejmû ‰lo o alabastro-

více viz Václav LEDVINKA, Bohumír MRÁZ, Vít VLNAS:

do pozlacen˘ch nebo ãern˘ch rámÛ, ale nûkteré

vé reliéfy. Jeden z nich, uloÏen˘ u kaple, mûl zo-

PraÏské paláce, encyklopedick˘ ilustrovan˘ pfiehled, Akro-

olejomalby rámovány ani nebyly. Soupis uvádí, Ïe

brazovat Nejsvûtûj‰í Trojici. V inventáfii je kromû

polis, Praha 2000, s. 209–211.

pfii vstupu do místností prvního patra jsou nade

dal‰ích alabastrov˘ch plastik uvedena také Ïen-

2 Státní oblastní archiv PlzeÀ, pracovi‰tû Îlutice, rodinn˘

dvefimi formou supraport v dekorativních rámech

ská figura (Venu‰e?), vystavená v loÏnici. Na ji-

archiv Nostitz-Rieneck, falknovská vûtev, inv. ã. 1114,

osazeny obrazy. Námûty ãerpaly z obsahu biblic-

ném místû je pfiipomenuta so‰ka spícího Kupida,

sign. AP 2, kart. 161–3, pozÛstalostní inventáfi po smrti

k˘ch knih Ester a SoudcÛ (v pfiípadû pfiíbûhÛ Dali-

zhotovená z téhoÏ materiálu.

Antonína Jana Nostice, fideikomisní dÛm v Praze na Malé

ly). Mezi tématy dal‰ích, v místnostech jiÏ volnû

Inventáfi datovan˘ rokem 1736 pfiipomíná z dal-

Stranû, dat. 19. 12. 1736. Dr. Ry‰av˘ se zodpovûdnû za-

visících obrazÛ uvádí inventáfi Davida s hlavou

‰ího movitého zafiízení paláce nástûnné kovové zr-

b˘val i dal‰ími pozÛstalostními inventáfii a seznamy toho-

Goliá‰e, Lukrécii a Caritas. Ve sbírce byla nejhoj-

cátkové svícny, sklenûné lustr y, stoly s florent-

to archivního fondu. (Nûkteré z tûchto materiálÛ jiÏ dfiíve,

nûji zastoupena krajinomalba, kvûtinová záti‰í

skou mozaikou a jiné vykládané Ïelvovinou, dále

v souvislosti s prÛzkumem rodové obrazárny, vyuÏil pro

a portrétní malba. Vût‰ina obrazov˘ch dûl je v in-

„pozlacené stoly“ – sochafiské práce potaÏené ru-

své studie dr. L. Machytka.)

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / N o s t i c k ˘ p a l á c – p fi í s p û v e k k h i s t o r i i i n t e r i é r Û a s b í r e k

389

mastr_05_07

18.10.2007

14:30

Stránka 390

1

2

ãtem rÛzn˘ch oblekÛ z drah˘ch látek vãetnû plá‰ÈÛ

spodních prostorách paláce v té dobû fungovala

Obr. 1. Karel ·kréta (1610–1674), Jan Hartvík Nostic

z kvûtovaného sametu. Navíc tu byly uloÏeny i pfii-

cukrárna vybavená nádobím z mûdi a plechu.

(1610–1683), 1672–1673, olej, plátno, 91 x 66,5 cm, inv. ã. 404, klá‰ter Kladruby. (Foto J. Novotn˘)

kr˘vky z ãerveného dama‰ku, matrace a loÏní prád-

Z dal‰ích cenn˘ch historick˘ch písemn˘ch doku-

lo. Dozvídáme se, Ïe jako ‰atny slouÏily i nûkteré

mentÛ je v archivu je‰tû zachován seznam ‰kod

Obr. 2. Jan Michael Millitz (1725–1779), Franti‰ek

dal‰í místnosti v pfiízemí. Bylo v nich skladováno

zpÛsoben˘ch prusk˘mi generály v Nostickém palá-

Václav Nostic (1697–1765), 1763, olej, plátno, 87 x 71 cm,

stolní prádlo a ukládalo se zde také majolikové, cí-

ci v Praze roku 1744. Soupis uvádí, Ïe kromû vel-

klá‰ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk)

nové a porcelánové nádobí. Kromû skla tu byly

kého mnoÏství soudkÛ r˘nského a burgundského

Obr. 2. Praha, Malá Strana, Nostick˘ palác. (Foto

umístûny i „matematické instrumenty“ a so‰ky

vína bylo tehdy z paláce ukradeno i pûtaãtyfiicet

K. KfiíÏová, 2006)

z alabastru.

obrazÛ vãetnû ãtyfi pláten malífie zvífiecího Ïánru –

Dal‰í prostory v pfiízemí paláce slouÏily jako ar-

Rosy da Tivoli. Generálové a dÛstojníci pruské ar-

chiv. Své místnosti tu zároveÀ mûli i stolník, cukráfi

mády uloupili také vzácné tkaniny, medaile a na

a pokladník. Barokní inventáfi uvádí rovnûÏ vinn˘

sto francouzsk˘ch knih vãetnû cenného exempláfie

sklep, koÀskou stáj a panské vozy vãetnû slav-

bible vázané v modrém sametu s deskami zdoben˘-

nostního – uvnitfi ãalounûného ãerven˘m kvûtova-

mi stfiíbrem. Odvezli si dokonce i sedací nábytek

n˘m sametem. Soupis v prostorách prvního patra

a zrcadla. Ukradli rovnûÏ velké hodiny s kyvadlem

zmiÀuje existenci Ïelezn˘ch kamen s rourou, dále

v lakované skfiíÀce – práci vídeÀského mistra Maye-

kovovou truhlici – pokladnici a litinovou plastiku na

ra, zmiÀovanou v obou pfiedchozích inventáfiích.

palácové ka‰nû.

Celá tato váleãná kofiist byla nûkolika vozy pfieve-

Îlutick˘ archiv uchovává je‰tû inventáfi o nûco

zena na královsk˘ prusk˘ zámek v Budy‰ínû. Sou-

málo pozdûj‰í – z roku 1737. Je v podstatû shod-

pis uvádí, Ïe souhrnná suma za v‰echny ztráty na

n˘ s pfiedchozím, není v‰ak úpln˘. Rozepisuje se

mobiliáfii a také v˘daje za v˘Ïivu prusk˘ch vojákÛ

napfiíklad o movitém zafiízení kaple, které bylo v té

bûhem jejich pobytu v praÏském rodovém paláci

dobû zãásti uloÏeno v pfiilehlém sále. Vyjmenová-

mûly ãinit celkem 96 149 zlat˘ch.

vají se tu kfiíÏe, kalichy, lampy, ornáty, misál, ãtyfii

I po smrti dal‰ího drÏitele paláce Franti‰ka Vác-

pozlacené plastiky puttÛ a vy‰ívané antependium.

lava Nostice (1697–1765) byl pofiízen pozÛstalost-

Z obrazÛ je v kapli znovu pfiipomínán velk˘ oltáfiní

ní inventáfi. Informuje nás k roku 1765 podrobnûji

obraz Kristus na kfiíÏi a fiezba Nejsvûtûj‰í Trojice

o poãetném souboru umûleckofiemesln˘ch pfied-

z alabastru v ãerném rámu. V jedné z místností

mûtÛ ze slonoviny, alabastru, stfiíbra, zlata, mofi-

v pfiízemí se nacházel v úschovû cenn˘ kfiíÏ posá-

sk˘ch ‰keblí, horského kfii‰Èálu, orientálního i ães-

zen˘ rubíny a uloÏen˘ v pouzdfie z jaspisu. Ve

kého jaspisu, fiímského achátu, jantaru, ãerného

390

3


mastr_05_07

18.10.2007

14:30

Stránka 391

4

5

Obr. 4. Jan Michael Millitz (1725–1779), Franti‰ek Anto-

nû vpravo od zrcadla visel napfiíklad vedle Holand-

V souvislosti s rekonstrukcí praÏského Nostické-

nín Nostic (1725–1794), 1767, olej, plátno, 100 x 77 cm,

ské hry s míãem jezdeck˘ portrét ‰védského krá-

ho paláce nás zajímal pfiedev‰ím stav interiérÛ ro-

klá‰ter Plasy. (Foto L. Bezdûk)

le Gustava Adolfa. Na dlouhé stranû proti zrcadlu

dové malostranské rezidence v období baroka.

Obr. 5. Jan Michael Millitz (1725–1779), Marie AlÏbû-

a vlevo od nûho soupis zaznamenal kromû kraji-

O historické v˘bavû jin˘ch rodov˘ch sídel a rozsa-

ta Nosticová, rozená Krakowská-Kolowratová, ovdovûlá

nomaleb, záti‰í, marin, scén mytologick˘ch a Ïán-

hu jejich sbírek vypovídají i dal‰í archivní doku-

Liebsteinská-Kolowratová (1728–1815), 1762, olej, plát-

rov˘ch i dvû zobrazení alchymistÛ.

menty. Dokládají, Ïe rovnûÏ na zámcích v Sokolo-

no, 100 x 77 cm, klá‰ter Plasy. (Foto L. Bezdûk)

Také v prostorách obrazové galerie je za jedno-

vû, Jindfiichovicích, Plané, Mû‰icích, ·luknovû

duch˘m popisem díla uvedeno inventární ãíslo.

i jinde byly uchovávány cenné soubory umûleck˘ch

Setkáváme se tu nejednou i s komentáfiem hu-

dûl. Bûhem let ãásti tûchto sbírek putovaly z ven-

karneolu, ãesk˘ch granátÛ a dal‰ích drah˘ch ka-

morného raÏení – napfiíklad „krajinka s vyláman˘-

kovsk˘ch rezidencí do Prahy a naopak, docházelo

menÛ. Jde napfiíklad o poháry, dÏbány, mísy a mis-

mi skalami a nastávajícím ‰patn˘m poãasím“,

k jejich úbytkÛm i prodeji. Ve Ïlutickém archivu je

ky i jiné nádoby. Obsáhl˘ soupis mezi tûmito vzác-

„hlava se ‰piãat˘m kloboukem“, „hlava s klobouã-

kromû jiného uloÏen také cenn˘ inventáfi sokolov-

nostmi uvádí i svícny a tureck˘ nÛÏ se stfiíbrnou

kem a pérem“ a podobnû. V biliárovém pokoji vi-

ského zámku z let 1683 a 1736 i pozdûj‰í ucelen˘

rukojetí. K rodové sbírce patfiily tehdy také drobné

selo velké Zvûstování, dále rodinné portréty, kvûti-

seznam pofiízen˘ v praÏském paláci po smrti Bedfii-

plastiky a por trétní fiezby, napfiíklad podobizny

nová záti‰í i zvífiecí Ïánr – to v‰e spolu s obrazy

cha Nostice v roce 1819.

panovníkÛ – císafiÛ Rudolfa II., Maxmiliána II.,

sv. Jeron˘ma a krále Davida. Speciální péãe byla

Novû vydávané monografie v˘znamn˘ch praÏ-

Karla V., francouzské královny Marie (zfiejmû Me-

v tomto inventáfii vûnována evidenci a rozãlenûní

sk˘ch památkov˘ch objektÛ – napfiíklad âernínské-

dicejské) a nûkter ˘ch vévodkyÀ. Sepsána byla

obsáhlého fondu knihovny.

ho, Vald‰tejnského, Fürstenberského ãi Thunov-

rovnûÏ sbírka medailí a mincí ze zlata, stfiíbra,

V archivním souboru je uloÏen rovnûÏ text tes-

ského paláce – dnes jiÏ vûnují kromû stavebního

tamentu Franti‰ka Václava Nostice (1697–

v˘voje vût‰í pozornost nejen kvalitám v˘zdoby, ale

V reprezentativních místnostech patra inventáfi

1765), vûnovan˘ sbírkám praÏského majorátního

i movité v˘bavû historick˘ch interiérÛ a zab˘vají se

zmiÀuje textilní tapety, vût‰inou ‰lo o Ïlut˘ dama-

paláce. Ve dvanáctém bodû se tu zdÛrazÀuje, Ïe

osudy pÛvodních sbírek. Ostatnû mnohé z nich,

‰ek. Nade dvefimi byla formou supraport osazena

praÏsk˘ dÛm je zafiízen rÛzn˘mi drahocennostmi

i kdyÏ tfieba jiÏ na jin˘ch místech, se dochovaly aÏ

záti‰í s kvûtinami a ovocem. Pfied kaplí je uvedeno

a Ïe pro budoucnost mají v‰echny dále pfiikoupe-

do dne‰ních dnÛ. Napfií‰tû bude nezbytné usilovat

‰est vût‰ích kvûtinov˘ch záti‰í vãetnû „obrazu Ïeny

né domy a zahrady i celá galerie a kabinety s ob-

o komplexnûj‰í pohled na palácové, hradní a zá-

sedící mezi kvûty“. Tato olejomalba a nûkolik dal-

razy a staroÏitnostmi zÛstat pfii majorátním domû

mecké objekty tak, aby se souãástí stavebnû-histo-

‰ích zÛstaly v paláci zachovány na svém místû do-

na v‰echny ãasy. Doporuãuje se pofiízení fiádného

rick˘ch prÛzkumÛ stalo kromû odborného posouze-

dnes.

inventáfie do zemsk˘ch desek, aby mohl b˘t ma-

ní charakteru vnitfiních dispozic také zhodnocení

jorátní praÏsk˘ dÛm pfiedáván dûdicÛm v dobrém

rozsahu a kvalit pÛvodních movit˘ch historick˘ch

stavu.

souborÛ. Pátrání po nich pfiiná‰í i dnes dobré v˘-

mûdi i mosazi.

Zvlá‰tû obsáhl˘ a pomûrnû podrobn˘ je soupis dûl rozmístûn˘ch v obrazovém kabinetu. Na stra-


391

mastr_05_07

18.10.2007

14:31

Stránka 392

6

8

7

9

10

Obr. 6. Anonym, Bedfiich Chrysostomus Nostic (1762–

Obr. 10. Alexandr Clarot (1796–1842), Ervín Nostic

1819), 19. stol., olej, plátno, 92 x 78 cm, klá‰ter Plasy,

(1806–1872), 1837, akvarel. (Reprofoto K. KfiíÏová)

depozitáfi. (Foto L. Bezdûk)

Obr. 11. Franz Schrotzberg (1811–1889), Karolína Nos-

Obr. 7. Anonym, Anna Nosticová, rozená Periez-Burdett

ticová, rozená Clam-Gallasová (1798–1863), po roce

(1777–1820), 19. stol., olej, plátno, 92 x 78 cm, klá‰ter

1852, olej, plátno, 74 x 59 cm, klá‰ter Plasy, depozitáfi.

Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk)

(Foto L. Bezdûk)

Obr. 8. Antonín Bayer (1767–1833), Bedfiich Chrysosto-

Obr. 12. Eduard Engerth (1818–1897), Bedfiich Nostic

mus Nostic (1762–1819), po roce 1795, akvarel. (Repro-

(1835–1866), 1865, olej, plátno, 68 x 52 cm, klá‰ter

foto K. KfiíÏová)


Obr. 9. Antonín Bayer (1767–1833), Anna Nosticová, rozená Periez-Burdett (1777–1820), po roce 1795, akvarel. (Reprofoto K. KfiíÏová)

392


mastr_05_07

18.10.2007

14:31

Stránka 393

11

12

sledky. Znaãná ãást sbírek se po konfiskacích ocit-

ty, stejnû jako nûkteré dal‰í v˘znamné písemné

hrabûnky Marie AlÏbûty Nostic-Rieneckové, rozené

la ve státních památkov˘ch, galerijních ãi muzej-

dokumenty, jsou nadále uloÏeny v souboru nostic-

Kolowratové-Krakowské (1728–1815). Rokem

ních fondech a lze je snadno identifikovat. Z pa-

k˘ch fondÛ v poboãce plzeÀského archivu.

1763 je pak datována Millitzova podobizna otce

mátkového hlediska je pak v fiadû pfiípadÛ moÏné usilovat o jejich návrat a prezentaci vefiejnosti.

Také UmûleckoprÛmyslové muzeum v Praze zís-

hrabûte – Franti‰ka Václava Nostice (1697–1765).

kalo v minulosti nevelkou ãást palácové sbírky

Por trét hrabûnky Karolíny Nosticové, rozené

V pfiípadû Nosticova paláce zÛstal na místû za-

umûleckofiemesln˘ch pfiedmûtÛ. ·lo o nûkolik má-

Clam-Gallasové (1798–1863), nûkdej‰í pfiedsta-

chován jen známûj‰í knihovní fond, po léta peãlivû

lo kusÛ nábytkového zafiízení a pfiedmûtÛ z porce-

vené Jednoty svaté Ludmily, vytvofiil po roce 1852

zpracovávan˘ oddûlením zámeck˘ch knihoven Ná-

lánu i kameniny. Zvlá‰tní pozornost v tûchto sou-

pfiední rakousk˘ malífi období biedermeieru Franz

rodního muzea v Praze. V rámci prÛzkumu interié-

vislostech zaslouÏí dochovan˘ obsáhl˘ fond,

Schrotzberg (1811–1889). V nostickém souboru

rÛ nûkdej‰í slavné rodové rezidence jsme se tak

pocházející z nûkdej‰ích venkovsk˘ch rezidencí

olejomaleb se zachovalo také nûkolik pÛvabn˘ch

intenzivnûji vûnovali kromû studia dobov˘ch inven-

ãlenÛ rodu NosticÛ. Má úzkou historickou vazbu

dûtsk˘ch chlapeck˘ch podobizen. Signoval je ve

táfiÛ pfiedev‰ím identifikaci kdysi odtud odveze-

na jejich praÏské malostranské palácové sídlo.

Vídni roku 1857 tehdy vyhledávan˘ portrétista Jo-

n˘ch a v minulosti proslul˘ch nostick˘ch sbírek.

Pfiedev‰ím jde o soubor rodinn˘ch podobizen –

sef Neugebauer (1810–1895). Nûkdej‰í fieditel

Dne‰ního uÏivatele paláce – Ministerstvo kultu-

olejomaleb a grafick˘ch listÛ. V této sbírce se set-

praÏské Akademie, ãinn˘ pak pfiedev‰ím v rakous-

ry âR – a projektanta rekonstrukce objektu jsme

káváme nejen s podobiznami nejvy‰‰ího komofiího

ké metropoli, Eduard von Enger th (1818–1897)

proto v první fiadû upozornili na existenci proslulé

Jana Har tvíka Nostice (1610–1683), ale také

v roce 1862 zachytil tváfi dvorního rady a nejvy‰‰í-

a rozsáhlé rodové obrazárny, která vedle známûj‰í

s por tréty dal‰ích v˘znamn˘ch osobností rodu,

ho mar‰álka hrabûte Alber ta Franti‰ka Nostice

ãernínské kolekce patfiila k nejpozoruhodnûj‰ím

které byly kdysi souãástí v˘zdoby praÏského palá-

(1807–1871) s chotí. Z roku 1865 pochází jeho

souborÛm, jeÏ kdy ãlenové aristokratick˘ch rodin

ce i venkovsk˘ch nostick˘ch rezidencí – zámku

podobizna Bedfiicha Nostice (1835–1866). Jeden

soustfiedili ve sv˘ch praÏsk˘ch palácích. Základem

v Mû‰icích u Prahy, v Sokolovû, ·luknovû, Plané,

z nejproduktivnûj‰ích portrétistÛ v‰ech dob Josef

obrazárny byla sbírka pocházející z nostického

Jindfiichovicích a jinde. Mnohá z tûchto dûl jsou

Kriehuber (1800–1876) je autorem akvarelové po-

zámku v západoãeském Sokolovû a díla z pozÛ-

dnes souãástí interiérov˘ch instalací nûkolika pa-

dobizny hrabûnky Marie Nosticové (1827–1910).

stalosti Franti‰ka Antonína Berky z Dubé, uchová-

mátkov˘ch objektÛ (napfiíklad klá‰tera v Plasích

Víme pfiitom, Ïe pro ãleny rodiny NosticÛ v mi-

vaná kdysi na severoãeském zámku hrabûte

ãi Kladrubech). Vût‰ina je v‰ak dosud uloÏena ve

nulosti pracovali kromû Kriehubera také dal‰í v˘-

v Jablonném v Podje‰tûdí, nûkdej‰ím Falkenbur-

vefiejnosti nepfiístupn˘ch depozitáfiích, mezi nimi

znamní malífii – miniaturisté. V roce 1930 v Praze

ku. Nosticové sbírku obohatili o práce pfiedních

nacházíme i pozoruhodné portrétní práce.

Janem ·tencem vydaná studie F. X. Jifiíka: Minia-

ãesk˘ch barokních malífiÛ – Václava Vavfiince Rai-

V západoãesk˘ch památkov˘ch sbírkách jsou na-

tura a drobná podobizna v dobû empírové a pro-

nera, Karla ·kréty a dal‰ích mistrÛ. Bûhem doby

pfiíklad sv˘mi díly – podobiznami ãlenÛ rodiny Nosti-

buzenecké v âechách v barevn˘ch reprodukcích

do‰lo i k úbytkÛm. Odbornému zpracování nostic-

cÛ z období 18. a 19. století – zastoupeni umûlci

ké obrazárny se intenzivnû po fiadu let vûnoval

pfieváÏnû ãinní ve dvorních vídeÀsk˘ch a ‰lechtic-

3

prof. Lubomír Slavíãek. Snaha o návrat ãásti sbír-

k˘ch kruzích. Patfií k nim také Ïák známûj‰ího malí-

■ Poznámky

ky do paláce na‰la u vedení Národní galerie v Pra-

fie Mar tina van Meytense Jan Michael Millitz

3 Lubomír SLAVÍâEK: Teatrum Pictorium – flámské obrazy

ze pochopení. Obrazov˘ nostick˘ soubor je tak

(1725–1779), oblíben˘ portrétista nejen NosticÛ,

17. století z b˘valé nostické obrazárny v Praze, katalog

dnes zãásti znovu instalován v prostorách v˘prav-

ale i ãlenÛ rodiny âernínÛ, ChotkÛ, Kinsk˘ch a Vald-

v˘stavy Národní galerie Praha, Oblastní galerie v˘tvarné-

né a k tomuto úãelu kdysi speciálnû vyprojektova-

‰tejnÛ. V 60. letech 18. století namaloval ve Vídni

ho umûní Zlín, V˘chodoãeská galerie Pardubice, tisk Gra-

né palácové galerie. Novûji mu vûnovala pozor-

protûj‰kové podobizny manÏelského páru – umûní-

fia Zlín 1990; Lubomír SLAVÍâEK: Paralipomena k dûji-

nost dr. Hana Seifertová. Na tomto místû je nutno

milovného hrabûte, pfiedstavitele ‰lechtického

nám berkovské a nostické obrazové sbírky (materiálie

pfiipomenout rovnûÏ existenci mimofiádnû cenné-

zemského patriotismu a osvícence Franti‰ka Anto-

k ãeskému baroknímu sbûratelství II.), Umûní XLIII 1995,

ho a obsáhlého souboru nostické grafiky. Tyto lis-

nína Nostice-Rienecka (1725–1794) a jeho choti

s. 445–471 a dal‰í.


393

mastr_05_07

18.10.2007

14:31

Stránka 394

13

14

Obr. 13. Eduard Engerth (1818–1897), Albert Nostic

turistÛ období biedermeieru, vysoce produktivní

úkoly ve Slezsku a Prusku. Ten pak odmûnou za své

(1807–1871), 1862, olej, plátno, 92 x 75,5 cm, klá‰ter

Alexander Clarot (1796–1842), je autorem dvou

sluÏby obdrÏel roku 1673 fií‰ské hrabství Rhie-


(v Jifiíkovû monografii publikovan˘ch) portrétÛ Bed-

neck. Na svém zámku v Lobrisu – Luboradzu

Obr. 14. Eduard Engerth (1818–1897), Adéla Nosticová,

fiichov˘ch synÛ – hrabûte Ervína Nostice (1806–

u Javoru shromáÏdil hrabû znamenitou knihovní

rozená Puteani, ovdovûlá Sweerts-·porková (1823–1904),

1872), nûkdej‰ího pfiedsedy Spoleãnosti vlastenec-

a umûleckou sbírku. V roce 2004 vydalo naklada-

1862, olej, plátno, 92 x 75,5 cm, klá‰ter Plasy, depozitáfi.

k˘ch pfiátel umûní, a Huga Nostice (1814–1884).

telství Scriptorium v edici Manu propria Jifiím Ku-

(Foto L. Bezdûk)

Obrazová sbírka tohoto rodu proslula hlavnû

be‰em zpracovan˘ Deník z cesty do Nizozemí v ro-

díky mimofiádn˘m v˘tvarn˘m hodnotám evropsky

ce 1705 Kr y‰tofa Václava z Nostic; jde o cenn˘

své obsáhlé pfiílohy pfiedvádí hned nûkolik nostic-

v˘znamného souboru barokní malby s v˘jimeã-

historick˘ dokument pfiibliÏující Ïivot barokního

k˘ch portrétÛ. Nejranûj‰í z nich je podobizna Ïáka

nou kolekcí vlámsk˘ch obrazÛ ze 17. století. Ne-

aristokrata, diplomata a v˘znamného sbûratele.

Josefa Dobrovského, hrabûte Bedfiicha Chrysosto-

mûli bychom v‰ak zapomenout na skuteãnost, Ïe

S portréty tohoto zaslouÏilého ãlena rodu i s mno-

ma Nostice (1762–1819). Namaloval ji pfiední

souãástí nostické sbírky byla také umûlecky a do-

ha dal‰ími cenn˘mi ãástmi slavné nostické obra-

ãesk˘ miniaturista a autor fiady kultivovan˘ch ‰lech-

kumentárnû pozoruhodná díla z období 19. stole-

zové galerie se dnes mÛÏeme setkat v interiérech

tick˘ch podobizen Antonín Bayer (1767–1833),

tí vãetnû prací Václava Mánesa, Josefa Hellicha

rÛzn˘ch státních památkov˘ch objektÛ. Nejednou

4

kter˘ vytvofiil také protûj‰kov˘ portrét manÏelky hra-

a Václava BroÏíka. V fiadû pfiípadÛ jde pfiitom

byly osudy tûchto dûl pohnuté. Za pozornost

bûte Anny, rozené Periez-Burdettové (1777–1820),

o historicky cenné podobizny pfiíslu‰níkÛ rodu,

v tomto ohledu stojí rozmûrná figurální scéna –

ve svatebním závoji. SÀatek uzavfieli roku 1795

kter ˘ sehrál v˘znamnou roli v dûjinách ãeského

plátno, které kdysi doc. Oldfiich J. BlaÏíãek vystavil

v DráÏìanech a Bayerovy podobizny patrnû vznikly

národa a v˘raznû pfiispûl k jeho kulturnímu v˘voji.

v prostorách barokního v˘chodoãeského zámku

nedlouho poté. F. X. Jifiík ve své monografii zvefiej-

Obrazov˘ fond NosticÛ zachovan˘ v památko-

v Rychnovû nad KnûÏnou. Ve svém katalogu obra-

nil také podobizny potomkÛ hrabûte, jde o portré-

v˘ch sbírkách obsahuje vedle fiady dal‰ích olejo-

zárny jej pod ãíslem 124 prezentoval jako Alego-

ty dcery Karolíny (1802–1882), pozdûji provdané

maleb, grafik a rodov˘ch znakÛ malovan˘ch na

rick˘ v˘jev se spícím Ïebrákem (olej na plátnû,

Hildprandtové (autorky fiady dochovan˘ch kreseb

dfievû, také kuriózní rozmûrné barokní plátno z ro-

180 x 141,5 cm) – dílo Martina Dichtla datované

interiérÛ jihoãeského zámku v Blatné a salónÛ ro-

ku 1703. Zachycuje v reálné velikosti dárek, kter˘

dinou uÏívaného paláce v Benátkách), od malífie

dostal ãlen rokytnické linie rodu hrabû Kry‰tof Vác-

Antonína Gareise (1791–1863) z roku 1827

lav Nostic (1648–1712). Jde patrnû o první takto

■ Poznámky

a svûÏí por trét Amálie (narozena 1801, zemfiela

konkrétnû zpodoben˘ typ vánoãky, zfiejmû plnûné

4 Václav Mánes vytvofiil roku 1829 miniaturní por trét

pfied rokem 1839) vytvofien˘ Václavem Mánesem

a vyrobené z kynutého tûsta. Tento sladk˘ dar mûl

Amálie Nosticové na slonové kosti, Josef Hellich byl au-

(1796–1858) v roce 1829. Publikována byla také

délku bezmála velikosti dospûlého muÏe. Hrabû

torem pozoruhodné olejomalby Svatá Ludmila vyuãující

dal‰í Gareisova dámská miniatura z nostického

sehrál dÛleÏitou historickou roli v dûjinách Slezska,

svatého Václava ze sbírky nosticovského zámku v Mû‰i-

souboru, rovnûÏ datovaná rokem 1827 (namísto Ji-

stejnû jako jeho otec Otto Nostic (1608–1664),

cích u Prahy. Dvû impozantní podobizny Karolíny Nostico-

fiíkem urãené hrabûnky Berthy, která se narodila aÏ

bratr stavebníka praÏského paláce Jana Hertvíka

vé s dûtmi – díla Václava BroÏíka – které se nacházejí ve

roku 1816, pÛjde spí‰e o její star‰í sestru Frederi-

Nostice (1610–1683). Císafi Leopold I. povûfioval

sbírce Národní galerie v Praze odbornû zhodnotila a pub-

ku nebo Louisu). Jeden z nejv˘znamnûj‰ích minia-

Kry‰tofa Václava Nostice dÛleÏit˘mi diplomatick˘mi

likovala dr. N. BlaÏíãková.

394


mastr_05_07

18.10.2007

14:31

Stránka 395

15

16

5

rokem 1661. Obraz sem byl pod názvem Slepec

v˘m charakterem blízko k na‰emu dílu z nostické

Obr. 15. Anonym, Kry‰tof Václav Nostic (1643–1712),

obklopen˘ skupinou dûtí pfiivezen v roce 1954 ze

obrazárny. L. Slavíãek pak snímek plátna pod

18. stol., olej, plátno, 84,5 x 64 cm, klá‰ter Plasy, depozi-

stfiedoãeského zámku Îleby, kam se kdysi dostal

ã. 19. ve své studii publikoval s popisem: „Johann

táfi. (Foto L. Bezdûk)

pfiímo z praÏského Nosticova paláce. Po restituci

Jacob Eysen – pfiipsáno, Spící stafiec s dûtmi,

Obr. 16. Anonym, Vánoãka vûnovaná hrabûti Kry‰tofu

rychnovského zámku rodinou KolowratÛ bylo plát-

1661, Pardubice, Památkov˘ ústav v˘chodních

Václavu Nosticovi roku 1703, 1703 ãi brzy poté, olej,

no naãas uloÏeno ve v˘chodoãeském centrálním

âech.“

plátno, 86 x 191 cm, klá‰ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk)

památkovém depozitáfii. Evidenãní list obrazu

Neobvyklá figurální sestava i nejasn˘ námût dí-

(v rámci odbornû zpracovávané základní evidence)

la lákají k dal‰ím úvahám. Inspiroval se snad jeho

roku 1972 vyhotovil PhDr. L. Machytka. Olejomal-

autor pfiíbûhem kfiesÈanského svûtce Rocha? Ten

bu popsal jako Alegorick˘ v˘jev se spícím Ïebrá-

se mûl bûhem svého putování nakazit morem

jsme nalezli kresbu, která má podle nápisu patfiit

kem (Nemocn˘ stafiec s berlou) a oznaãil ji za dílo

a kvÛli nemoci zmûnit podobu. Na cestách jej do-

„salonu tety Nosticové v Praze“. Je pfiitom jednou

malífie Martina Dichtla. V nedávné dobû jsme tuto

provázel vûrn˘ pes, kdyÏ se v‰ak Roch vrátil do

z fiady obdobn˘ch prací ‰lechtick˘ch diletantÛ –

olejomalbu uplatnili v nové interiérové instalaci na

rodného mûsta, nepoznán spoluobãany zemfiel

v tomto pfiípadû zfiejmû ãlenky rodiny ãi pfiíbuzné

zámku v Litomy‰li. Thieme-BeckerÛv lexikon (i nos-

v místním vûzení. Jako otrhan˘ poutník a Ïebrák

AuerspergÛ. Akvarel vznikl kolem roku 1840 a za-

tick˘ katalog z roku 1905) plátno, oznaãené jako

b˘val v minulosti zpodobÀován i kajícník Alexius.

chycuje pomûrnû jednodu‰e vybaven˘ salon s vyso-

kého, kdysi auerspergského zámku ve Îlebech

Star˘ muÏ s holí v ruce, s muÏem a starou Ïenou,

Olejomalba, nesoucí na rámu star‰í ‰títek s ná-

k˘mi okny, zrcadly a empírov˘m lustrem. Vlevo

obklopen˘ dûtmi a se psem, zahrnuje do pfiehledu

pisem Martin Dichtl 1623–1680, je totoÏná s ob-

u psacího stolu sedí dáma – zfiejmû ona „teta Nos-

díla nûmeckého malífie Martina Dichtla.

razem uveden˘m pod ãíslem 131 a názvem Umí-

ticová“. Protûj‰í ãást místnosti obsadil klavír. Zto-

Obrazem se ve své obsáhlé stati Paralipomena

rající Ïebrák v soupisu dûl velké galerie praÏského

toÏnit salon s nûkter˘m interiérem malostranského

k dûjinám berkovské a nostické sbírky v ãasopise

Nostického paláce, v˘‰e citovaného pozÛstalost-

paláce se zatím nepodafiilo, ale je nasnadû úvaha,

Umûní roku 1995 zab˘val prof. Lubomír Slavíãek.

ního inventáfie z roku 1765. PÛsobivé barokní dílo

zda nejde o nûkterou z místností druhého rodového

Hodnotí zde obrazov˘ soubor, kter ˘ v roce 1706

nev‰edního námûtu a mimofiádné umûleckohisto-

paláce v Praze na Pfiíkopech (naz˘vaného dnes jmé-

hrabû Antonín Jan Nostic (1652–1736) posílil

rické hodnoty je jednou z nejcennûj‰ích ãástí nos-

nem pozdûj‰ích majitelÛ Sylva-TarouccÛ).

dûdictvím po nevlastním bratru hrabûti Franti‰ku

tické sbírky. MÛÏeme pfiedpokládat, Ïe i v budouc-

Antonínovi Berkovi z Dubé (1649–1706). Uvádí

nu zaujme dal‰í badatele.

zastoupení díla Martina Dichtla a patrnû i Johan6

Nûkdej‰í fieditel UmûleckoprÛmyslové ‰koly v Praze – architekt, kreslífi a prÛmyslov˘ návrháfi Ji-

Pátrali jsme rovnûÏ, zda se v památkov˘ch sbír-

na Jacoba Eysena. Na‰emu obrazu a malífii Eyse-

kách nedochovala dobová zobrazení interiérÛ ma-

novi pak Slavíãek, s odkazem na studii PhDr. Hany

lostranského paláce. Podobnû jako v jin˘ch ‰lech-

■ Poznámky

SEIFERTOVÉ: Nûmecké malífiství 17. století z ães-

tick˘ch rodinách, malovaly se na památku také

5 Oldfiich J. BLAÎÍâEK: Rychnovská zámecká obrazárna,

koslovensk˘ch sbírek, Praha 1989, vûnuje ve své

u NosticÛ záznamy ob˘van˘ch a nav‰tíven˘ch

Praha 1956, s. 11.

stati poznámku. Uvádí, Ïe J. J. Eysen je nejspí‰e

míst. Soubor nûkolika takov˘ch akvarelov˘ch kre-

6 Martin Dichtl je v nostické obrazárnû zastoupen dvûma

autorem obrazu Nemocn˘ stafiec s dûtmi (1661),

seb interiérÛ vznikl pfieváÏnû v dobû kolem polovi-

pracemi – podobiznou stafieny s br˘lemi a starce s listi-

kter ˘ byl dosud pfiipisován Ch. Paudissovi

ny 19. století. Zachycuje hlavnû pokoje mûstské

nou.

a M. Dichtlovi. Navíc pfiipomíná studii Th. von

vídeÀské rezidence, dále místnosti severoãeské-

7 Schopnou kreslífikou – autorkou nûkolika zdafiil˘ch zo-

Frimmela z roku 1912, kde byl zvefiejnûn obraz pfii-

ho thunovského dûãínského zámku a nûkolik

brazení interiérÛ zámku v Hofiovicích datovan˘ch rokem

pisovan˘ J. J. Eysenovi, jenÏ mûl mít sv˘m sloho-

clam-gallasovsk˘ch salonÛ. Ve sbírce stfiedoães-

1942 – byla M. Nosticová.

7


395

mastr_05_07

18.10.2007

14:32

Stránka 396

17 18

Obr. 17. Martin Dichtl (1623–1680) ãi Jan Jakob Eysen

fií Stibral (1859–1939) – byl na poãátku 90. let

Je bohuÏel smutnou skuteãností, Ïe vût‰ina

(data neznámá), Umírající Ïebrák, 166l, olej, plátno,

19. století poÏádán o vypracování návrhÛ na fie‰e-

olejomaleb z pozoruhodného portrétního soubo-

180 x 141,5 cm, zámek v Litomy‰li. (Foto J. Novotn˘)

ní nostick˘ch interiérÛ, neboÈ mûl s historick˘mi

ru NosticÛ, kter˘ jsme identifikovali v centrálním

Obr. 18. Václav BroÏík (1851–1901), Karolína Nosticová,

objekty znaãné zku‰enosti. Jeho kresby jsou dato-

památkovém depozitáfii, dnes jiÏ nutnû vyÏaduje

rozená Chotková (1865–1919) s dûtmi v salonu praÏského

vány rokem 1892 a 1893. Na nedávné monogra-

restaurátorsk˘ zásah. V rámci nedávné rekon-

paláce, 1895, olej, plátno, 200 x 166 cm, Národní galerie

fické pfiehlídce Stibralova odkazu v prostorách Vy-

strukce nûkdej‰ího rodového malostranského

v Praze (získáno v roce 1945). (Reprofoto K. KfiíÏová)

soké ‰koly umûleckoprÛmyslové v Praze byla

sídla jsme navrhli vystavení této historicky

vystavena i zruãná akvarelová kresba Kuleãníkové-

a umûlecky cenné sbírky v prostorách paláce.

ho salonu NosticÛ. Zdá se, Ïe v tomto pfiípadû jde

Ná‰ zámûr zvefiejnit olejomalby a pfii této pfiíleÏi-

■ Poznámky

spí‰e o zakázku svázanou s druh˘m rodov˘m palá-

tosti je i restaurovat se ov‰em u tehdej‰ího ve-

8 V závûru 80. let a bûhem první poloviny 90. let 19. sto-

cem na praÏsk˘ch Pfiíkopech. Stibral tu zobrazil pfii

dení ministerstva kultur y nesetkal s pochope-

letí se pro pfiíbuzné Sylva-Tarouccy zab˘val zámkem v PrÛ-

hfie patrnû i své zákazníky. Druhou umûlcovu kres-

ním. Finanãní prostfiedky se v‰ak na‰ly na

honicích, na konci století upravoval severoãesk˘ zámek

bu, oznaãenou jako návrh úpravy galerie, by snad

vystavení a restaurování ãásti obrazárny NosticÛ

v Trmicích a krátce nato pro rodinu barona Ringhoffera

jiÏ bylo moÏno ztotoÏnit s interiérem malostranské-

z fondu Národní galerie v Praze, na kterou jsme

zámek ve ·tifiínû u Prahy. Autofii textu prospektu umûlco-

ho paláce, jde o ãást prostoru okenní strany.

jiÏ dfiíve upozornili. Z na‰eho podnûtu byla bû-

8

vy v˘stavy komentují takto jeho práci: „…úpravy zámec-

Pfied rekonstrukcí paláce v 70. a 80. letech

hem roku 2007 na zámku v Sokolovû realizována

k˘ch sídel pfiedstavovaly pro Stibrala ideální úkol. Zde

20. století byly do prostor tehdej‰ího sídla Minister-

odborn˘mi pracovníky zdej‰ího muzea v˘stava vû-

mohl uplatnit nejlépe svou osobitou vlohu – smyl pro ma-

stva kultury získávány (vût‰inou nákupem) pro v˘-

novaná rodu NosticÛ. Historií interiérÛ Nostické-

lebnost, která se v závûru 19. století stala jednou z nej-

zdobu kanceláfií obrazy rÛzn˘ch kvalit. PfieváÏnû ‰lo

ho paláce a rodov˘ch sbírek jsme se zab˘vali

v˘‰e cenûn˘ch estetick˘ch hodnot. Architekt, jenÏ dle do-

o olejomalby zaslouÏil˘ch, oficiálnû proteÏovan˘ch

v rámci ãásti grantového úkolu a v souvislosti

bov˘ch mûfiítek vládl témûfi neomezen˘m rejstfiíkem

umûlcÛ, které ani nebyly v˘tvarnû pfiíli‰ cenné.

s nedávnou rekonstrukcí sídla Ministerstva kul-

historick˘ch forem, promûnil v elegantní a pohodlné

V tomto souboru se nicménû objevilo i nûkolik zají-

tury âR.

obydlí zámky RinghofferÛ, Sylva-TarouccÛ, DeymÛ, Nád-

mavûj‰ích dûl ãesk˘ch malífiÛ a grafikÛ, jako napfií-

hern˘ch a dal‰ích ãesk˘ch rodÛ, ale i sídlo knûÏny ·ãer-

klad Franti‰ka Jiroudka (1914–1991), Petra Dillinge-

batovové v ukrajinském Nûmirovu. Své návrhy vytváfiel

ra (1899–1954) a Cyrila Boudy (1901–1984).

v rÛzn˘ch stylov˘ch variantách, ãasem ov‰em pfievládla

Pracovnu nûkdej‰ího ministra kultury dekoroval v ne-

záliba v hrav˘ch barokních i rokokov˘ch formách.“

dávném období pestrobarevn˘ obraz Milana KníÏáka.

396


Nostick palác pfiíspûvek k historii interiérû a sbírek

Recommend Documents