Normy v období změn: Dnes, kdy se letecký průmysl chystá oslavovat 100 let motorového létání,

Normy v období změn:

Laura E. Hitchcocková, vedoucí referent normalizace útvaru managementu externích norem společnosti Boeing

Tento referát získal první cenu v soutěži „Normy znamenají podnikání“ v rámci Světového dne norem US 2002. Článek je zveřejněn se svolením Společ− nosti pro technickou normalizaci ve spolu− práci s organizačním výborem Světového dne norem. Tento člá− nek byl poprvé publi− kován ve Standards Engineering, časopise Společnosti pro tech− nickou normalizaci, ročník 54, číslo 6, lis− topad/prosinec 2002. Informace o členství získáte na adrese S− ES, 13340 SW 96th Avenue, Miami, Flori− da 33176, USA.

strategie leteckého průmyslu pro propojení norem a podnikání Převzato z časopisu ISO Bulletin č. 4/2003 s laskavým svolením ČSNI Volný překlad: VYZAtrans, v.o.s., České Budějovice, lektoroval: Ing. Jaroslav Bartoň

Dnes, kdy se letecký průmysl chystá oslavovat 100 let motorového létání, svět představuje ještě složitější a technologiemi ovládané místo, než mohli bratři Wilber a Orville Wrightové předpokládat. Za 66 let jsme se dostali od Kitty Hawku až na měsíc. Nyní dochází k velkým změnám v ještě kratších časových intervalech. Letecký průmysl se stal globálním, nejen z hlediska uživatelů našich výrobků, ale také z hlediska jejich konstruktérů a výrobců. A svět norem hraje při podporování této změny důležitou roli. Obor normalizace se stejně jako obor výroby leteckých výrobků musí adaptovat na plnění požadavků měnícího se prostředí. Proto letecké firmy pokračují ve vývoji strategií svého rozvoje, managementu a používání vlastních norem, aby mohly úspěšně reagovat na tuto změnu a zvládnout ji.

36 • SVĚT JAKOSTI • 3/2003

NORMY V OBDOBÍ ZMĚN: STRATEGIE LETECKÉHO PRŮMYSLU PRO PROPOJENÍ NOREM A PODNIKÁNÍ

norem pro řízení S trategie jakosti ve složitém dodavatelském řetězci ISO 9000 změnila způsob, jakým svět nahlížel na řízení jakosti. Pro uplatňování ISO 9000 však letecký průmysl potřeboval novou strategii vývoje mezinárodního sys− tému jakosti a uplatňování norem potřeb− ných pro úspěšné řízení těchto změn v jednom z největších a nejsložitějších do− davatelských řetězcích jakéhokoli průmys− lového odvětví. Například společnost Boeing má více než 15 000 dodavatelů ve více než 80 zemích. To, jak se leteckému průmyslu podařilo reagovat na potřebu glo− bálních norem jakosti, představuje dokona− lou ukázku úspěšného řešení. Vzhledem k tomu, že firmy leteckého průmyslu mají stejné odběratele a dodava− tele, bylo smysluplné se sjednotit na jed− notném systému managementu jakosti v leteckém průmyslu. Tento průmysl se po− třeboval sjednotit a rozhodnout o tom, jak co nejlépe realizovat požadavky ISO 9000. Kromě toho potřeboval vypracovat doplňu− jící normy jakosti tak, aby reagovaly na specifické požadavky leteckého průmyslu

vyvolané výrobou extrémně složitých a vy− soce spolehlivých výrobků s dlouhou pro− vozní životností (komerční letouny mají předpokládanou provozní životnost 50 let). Tato výzva znamenala nejen vytvořit nor− my, které by odpovídaly potřebám letecké− ho průmyslu, ale také nový normalizační systém, ve kterém by se tyto nové normy jakosti vyvíjely, prosazovaly a uplatňovaly. Společnost Boeing a další průmysloví leadeři měli velmi specifické požadavky na systém norem potřebný pro podporu glo− bálního systému jakosti v leteckém prů− myslu. Musel být mezinárodní co se týče jeho působnosti i členství v něm. Letecký průmysl požadoval přímou účast a rovněž chtěl, aby do systému byly zapojeny regu− lační orgány a zákazníci. Rozhodující bylo, aby systém měl rychlý cyklus vývoje no− rem reagujících na aktuální změny. A co je nejdůležitější, aby výsledkem byla jednot− ná, globálně používaná a uznávaná norma. Letecký průmysl se sice zdráhal vytvořit novou normalizační organizaci, neexisto− vala však žádná organizace, která by výše uvedené požadavky splňovala. Proto se le− tecký průmysl obrátil na tři hlavní vývojáře leteckých norem a požádal je o vytvoření

Obr. 1

Valné shromáždění IAQG Rada IAQG

EAQG Evropská skupina pro jakost v letec− kém průmyslu

AAQG Americká skupina pro jakost v letec− kém průmyslu

JAQG Japonská skupina pro jakost v letec− kém průmyslu

SVĚT JAKOSTI • 3/2003 • 37


Vzhledem k tomu, že jakákoli norma má cenu jen tehdy, pokud se používá, je tento závazek vrcholového vedení zúčastněných společností klíčem k úspěchu.

ISO a letecký průmysl v souzvuku se změnou

Francois Abram, ředitel technických programů, hlavní sekretariát ISO Letecký průmysl se velmi podílí na mezinárodní normalizaci. Vypracovává a používá řadu mezi− národních norem. Technický výbor ISO − TC 20 pro letouny a kosmické dopravní prostředky, vydal téměř 420 norem a jeho pracovní pro− gram zahrnuje 150 projektů. Vesmírná sekce je rovněž velmi aktivní. I když vznikla teprve nedávno, již vydala kolem 50 mezinárodních norem a stovky dalších připravuje. Laura E. Hitchcocková v tomto článku, který vyhrál soutěž referátů na Světovém dni norem USA 2002, ukazuje na některé názory velkého uživatele mezinárodních norem ISO, široce sdí− lené v TC 20. Rovněž odráží některé vize nor− malizace vnímané skutečnými praktiky, kteří mezinárodní normy nejen navrhují, ale také po− užívají. Článek poskytuje mnoho podnětů k zamyšlení a řada z otázek, které jsou v něm nastíněny, si zasluhuje další zvažování. Nadcházející jedná− ní TC 20, naplánované na rok 2003 v Paříži, poskytne příležitost k hlubšímu projednání ně− kterých otázek a snad dá i některé odpovědi a/nebo stanoviska k některým směrům a mož− ným řešením.


speciální aliance na podporu celého nového normalizačního modelu. Tak vznikla IAQG − Mezinárodní skupina pro jakost v letec− kém průmyslu (International Aerospace Quality Group). IAQG je kooperační orga− nizace celosvětového leteckého průmyslu. Nejedná se o právnickou osobu, ale spíše o dynamické sdružení, založené na trustu mezinárodních leteckých společností za účelem zavádění a udržování norem a ini− ciativ s cílem dosažení významných zlepše− ní ukazatelů jakosti a snížení nákladů v celém hodnotovém řetězci leteckého prů− myslu. Pro usnadnění této práce a využití výhod stávajících infrastruktur se IAQG dě− lí na tři segmenty − evropský, americký a asijský − a je podporována třemi normali− začními organizacemi leteckého průmyslu (viz. obr. 1): AECMA (Evropské sdružení leteckého průmyslu − European Association of Aerospace Industries), SAE (Společnost automobilových inženýrů USA − Society of Automotive Engineers) a SJAC (Společnost automobilových inženýrů Japonska − Socie− ty of Japanese Aerospace Companies). Toto tvůrčí společenstvo zahrnuje 47 nej− větších firem z leteckého průmyslu. Uvede− né tři regionální segmenty koordinují požadavky na jakost a jejich výsledky poté IAQG harmonizuje. Globálně harmonizo− vaná norma je poté vydána současně všemi třemi sponzorujícími organizacemi. Máme tak normu AS/prEN/SJAC 9100, která sta− noví doplňující požadavky na systém mana− gementu jakosti v leteckém průmyslu, které musí být vzaty do úvahy při zavádění systé− mu jakosti dle ISO 9001:2000. A každý segment má ověřené překlady od dalších normalizačních organizací zajišťující použí− vání jednotné terminologie v celém meziná− rodním společenství. Vývoj jednotného systému jakosti a pro− váděcích norem jakosti v leteckém průmys− lu během období, které je jen o něco delší než jeden rok, představuje značný pokrok. Skutečná síla IAQG se však opírá o anga− žovanost jejích členských společností. Exis− tuje podepsaná dohoda o záměru vrcholového vedení všech zúčastněných or− ganizací zavádět výsledné normy IAQG, která byla podepsána ještě před vypracová−


ním této normy. Vzhledem k tomu, že jaká− koli norma má cenu jen tehdy, pokud se používá, je tento závazek vrcholového ve− dení zúčastněných společností klíčem k úspěchu. V leteckém průmyslu je to po− prvé, kdy závazky od vrcholového vedení byly požadovány před účastí na vývoji me− zinárodních norem. A co více, na každém jednání IAQG se hodnotí statistika realiza− ce úkolů každou členskou společností. Více než 60 procent členů IAQG zavedlo normu AS/prEN/SJAC 9100 interně a přenáší ji na své dodavatele. Většina členů bude požado− vat, aby dodavatelé byli ve shodě s touto normou do prosince 2003, což odpovídá přechodu od staré ISO 9001 k nové verzi. Se zavedením AS/prEN/SJAC 9100 v le− teckém průmyslu se její přínosy stávají zcela zřejmými. Nyní existuje společné vy− jadřování průmyslu vůči dodavatelům a konzistentní soubor očekávání. Norma nepředepisuje, takže umožňuje dodavate− lům uplatňovat nejlepší praxi. Nyní existu− je důslednost v metodách ověřování a výsledky auditů je nyní možné sdílet. Le− tecký průmysl vyvinul kooperativní proces dohledu s cílem zajistit integritu auditů „ji− ných stran“. Dodavatelé hlásí snížení počtu kontrolních auditů a přímým důsledkem to− hoto procesu je i to, že zákazníci dodavate− lů se snaží snížit náklady na dohled, a také zlepšení práce dodavatelů. Výrobci z leteckého průmyslu rovněž za− čínají sklízet plody této normalizační stra− tegie. Díky uplatňování globálně harmonizovaného systému jakosti přední letecké firmy plánují podstatné úspory ná− kladů a snížení variability. Jedná se o stra− tegický nástroj, který sjednocuje celé společenství, utužuje aliance normalizač− ních organizací a zajišťuje zavázání se fi− rem k uplatňování norem s cílem zlepšit svoji práci.

společnost by dokázala sama vyrobit a uvést na trh nové letadlo (ať již vojenské nebo civilní). Dnešní nové výrobky jsou stále více vyvíjeny ne jednotlivými společ− nostmi, ale celými týmy, nebo dokonce jed− notlivými státy. Výsledkem této týmové práce je vznik virtuálního výrobního podni− ku, kde partneři elektronicky propojeni ve sdíleném kooperativním prostředí podporu− jící společné konstruování a vývoj konkrét− ního výrobku. Tento virtuální podnik existuje výhradně s cílem vyrobit konkrétní výrobek a takto propojené společnosti u jednoho výrobku mohou být nesmiřitel− nými konkurenty u jiného výrobku. Schop− nost spolupracovat se stává klíčem k úspěchu podniku. A normy jsou důležité pro podporu podnikání jednotlivé společ− nosti stejně jako pro podnikání těchto vý− robkových sdružení. To znamená vyvíjet nové strategie pro řízení normy ve virtuál− ním podniku (viz. obr. 2). V minulosti se jednání mezi společnost− mi při vytváření sdružení soustřeďovala na věci jako je dělba práce, sdílení nákladů,

Obr. 2

Strategie managementu norem pro virtuální podnik, která má přímý vliv na firmu a její dodavatele

Partner 1

Primární výrobce

řízení norem S trategie ve virtuálním podniku Výrobky leteckého průmyslu jsou obrov− ské a složité výrobky, jejichž vývoj trvá léta a vyžaduje miliardy dolarů investic. Dávno jsou pryč doby, kdy jediná samotná

Virtuální podnik



Dnes jsou normy důležitou složkou dohod o společné práci společností.

patentová práva a právo přijímat konečná konstrukční rozhodnutí. Dnes jsou normy důležitou složkou dohod o společné práci společností. Uznává se, že normy zvolené během fáze navrhování výrobku a systém zavedený pro jejich řízení mají významný vliv na náklady, který daleko přesahuje rá− mec technické přípravy a pokrývá celý ži− votní cyklus a technickou podporu výrobku. Vzhledem k tomu, že na normy je odkazováno na výrobních výkresech a jsou nedílnou součástí definice výrobku, což je to, co certifikuje federální úřad pro letectví (FAA) nebo ministerstvo obrany, musí kaž− dá smlouva o uvedené týmové práci obsa− hovat strategii pro řízení norem ve sdíleném projektovém prostředí, která chrání úplnost dat, zajišťuje řízení konfigu− race a vede k optimální kvalitě výrobku. Takováto strategie vyžaduje řadu rozhod− nutí. Prvním problémem k řešení je otázka vý− běru norem v kooperativním projektovém prostředí. Která společnost odpovídá za vý− běr? Má konečné slovo ohledně výběru no− rem primární výrobce nebo má každý partner právo vybrat si normy pro svoji část projektu? To vede k tomu, že je to „váš, můj, náš nebo jejich“ problém. Letec− ký průmysl se pevně opírá o firemní normy pro součásti, materiály a technické procesy. Povolí primární výrobce (společnost, která jednoznačně odpovídá za definici výrobku a držitel typového osvědčení výrobku), aby na jeho výkresech byly odkazy na normy jiných firem? Nebo budou všechny normy buď přímo nebo pomocí převodních listů převedeny na normy primárního výrobce? Další možností je vytvořit specifikace sdru− žení, které budou použity pouze pro kon− krétní výrobek. To pak přináší problém číslování. Jestliže jsou podnikové normy převáděny na specifikace sdružení, jak bu− dou číslovány? Čísla dílů a označování ma− teriálů totiž často vycházejí z čísla normy. Pokud bude norma převedena na normu sdružení nebo použita jako norma sdružení pod krycím listem s jiným číslem, dochází k roztržení vazby mezi touto normou a dí− lem nebo materiálem, které definuje ve sdí− leném kooperativním prostředí.


To, jakou strategii zvolíme, bude mít čet− né dopady na údržbu. Řízení konfigurace tj. řízení a sledování všech změn definice výrobku a výrobního procesu je v leteckém průmyslu zcela zásadní. Pokud se norma, na kterou je odkazováno v rámci definice výrobku, změní tak, že to má dopad na de− finici výrobku, je ohroženo typové osvěd− čení nebo osvědčení pro výrobu daného výrobku. Ve scénáři horšího případu mo− hou být tato osvědčení odebrána, může do− jít k zastavení výroby a dokonce k zákazu letů všech modelů určitého výrobku. Před− stavme si, že všechny Airbusy 340 nebo Boeingy 747 zůstanou na zemi kvůli tomu, protože některá z kritických norem použí− vaných při výrobě letounu se změnila tak, že se již nehodí pro daný projekt a stávající systém řízení norem na tuto změnu nebyl schopen zareagovat. Prvořadé je tudíž za− jištění komplexní strategie řízení norem. Jestliže tedy primární výrobce umožní odkazování na normy partnerů v elektro− nickém popisu výrobku, co se stane, když se partner rozhodne normu revidovat? Po− kud jsou normy, na které odkazuje výkres výrobku, což je nyní počítačem podporova− ný vývojový model, zmrazeny na úrovni revize, pak se ztrácí možnost využít příno− sů z jakéhokoli zlepšení procesů nebo nej− lepších postupů, které jsou zapracovány do pozdějších revizí dané normy. Pokud však norma zmrazena není, jaký oznamovací mechanismus musíme mít, aby se primarní výrobce a všichni zúčastnění partneři, do− davatelé atd. dozvěděli o revizích? Jaký schvalovací nebo stahovací sytém je třeba zavést, aby bylo zajištěno, že revidovaná norma bude plnit požadavky na výrobek, a jaké jsou alternativy, když bude chtít ně− který partner změnit podnikovou normu, i když ta pak nemusí odpovídat potřebám konkrétního programu? Pochopitelně, že řady těchto problémů je možné se vyvaro− vat, pokud se používá určitá oborová nor− ma, protože všichni partneři mají stejný přístup k její revizi. To však přináší vlastní implikace ve smyslu schopnosti programu kodifikovat vlastnické materiály nebo pro− cesy nebo rychle revidovat normu tak, aby realizovala změnu nebo reagovala na určitý


výrobní problém. Poslední otázkou, kterou je třeba u strategie norem řešit, je přístup k normám a jejich distribuce. Vzhledem k tomu, že navrhování se dnes uskutečňuje v elektronickém prostředí pomocí nástrojů CAD/CAM a propojení vnitropodnikových sítí pomocí internetu, jak jsou do tohoto procesu začleněny normy? Jsou všechny možné normy, včetně podnikových norem partnerů, umístěny na www stránky pri− márního výrobce nebo dostává každý part− ner kopie všech norem pro své potřeby interně? Je vytvořeno webové prostředí sa− mostatného virtuální podniku a jsou v něm všechny normy? Pokud existují podnikové normy, jsou jejich záložní kopie v jednotli− vých závodech podniku (což s sebou přiná− ší problém jejich udržování)? A jak budou tyto normy přenášeny na celý dodavatelský řetězec? U tak složité činnosti, jakou je výroba le− tadel nebo kosmických lodí, je řízení no− rem, ze kterých výrobek vychází, v každém případě náročné. Každý z problémů, které jsou inherentní ve strategii norem v případě společných podniků, obsahuje možnosti ře− šení, vyplývající ze všech pro, proti a dopa− dů na další problémy, které musí být pečlivě zvažovány v rámci celé strategie. Klíčovou roli při úspěchu a dosažení renta− bility výsledného výrobku sehrává to, jak se společnosti podaří navrhnout strategii řízení norem pro virtuální podnik. Propra− covaná a dobře definovaná strategie řízení norem je rozhodující pro úspěšné návrhářské partnerství a zabránění spoustě problémů během výroby a podpory výrob− ku po dobu jeho životního cyklu.

pro přechod od S trategie formátu podnikových norem na formát společných podniků Letecký průmysl se učí, jak navrhovat, vyrábět a prodávat své výrobky způsoby, které nikdy předtím nebyly používány. Rovněž realizuje změnu tempem o mnoho rychlejším, než si mohl kdykoli předtím představovat. Informační technologie jsou dnes základem všech našich podnikových procesů, klíčovou složkou našich výrobků,

a také řídí prostředí, ve kterém naše výrob− ky pracují. A aby tyto nové IT produkty a procesy mohly být úspěšně a rentabilně zabudovány do leteckých výrobků, vyvíjí letecký průmysl strategie vývoje norem, které obsahují tyto nové oblasti. Informační technologie vtahují letecký průmysl do oblastí, které nejsou pouze jeho doménou. Svého času byla velká část tech− nologií používaných při výrobě našich vý− robků pod naši kontrolou. Nyní využíváme a zabudováváme technologie, které se širo− ce používají i mimo letecký průmysl, a co víc, dokonce původně nebyly ani zamýšle− ny pro použití v leteckém průmyslu. Infor− mační technologie a normy, které jsou používány k jejich popisu, sdílí celá řada odvětví a výrobků. Podnikové normy již přestávají být jedinou možností. Účast na práci organizací vyvíjejících normy IT představuje nejrychleji se rozvíjející oblast práce na leteckých normách. Pro zajištění vzájemné spolupráce a propojení musíme mít normy. A přesun nad rámec normali− začních orgánů dominujících v leteckém průmyslu s sebou přináší i potřebu doved− ností vývoje nových norem. Účastnici z le− teckého průmyslu musí být schopni sdělovat specifické požadavky leteckého průmyslu tak, aby ostatní členové těmto požadavkům nejen porozuměli, ale byli ta− ké ochotni se jim přizpůsobit. Palubní zábavná elektronika je příkladem oblasti, kde letecký průmysl není leaderem technologie, ale kde se spíše snaží využít výhod všech inovací přístrojů palubní zá− bavné elektroniky. K tomu však musí za− pracovat některé velmi specifické potřeby do norem pro tyto výrobky a technologie. Osobní DVD, video hry, rychlá zlepšení displejů LCD pro malé televizory − to vše se uskutečňuje mimo letecký průmysl. V minulosti byla zábavní elektronika pevně zapojena do letounu. To zajišťovalo, že všechny komponenty byly ovládány a ne− narušovaly činnost kritické letové elektro− niky. To však v případě zdokonalení a vyšších verzí znamenalo všechno „vyku− chat“ a poté nainstalovat zdokonalený sys− tém. Letecký průmysl musel vypracovat nové normy pro zajištění propojení − ko−

Propracovaná a dobře definovaná strategie řízení norem je rozhodující pro úspěšné návrhářské partnerství a zabránění spoustě problémů během výroby a podpory výrobku po dobu jeho životního cyklu.



nektorů, vodičů, systémů napájení − aby si letecké dopravní společnosti mohly zvolit systémy zábavné elektroniky a poté je v případě potřeby vylepšovat bez radikální− ho dopadu na náklady nebo funkčnost a in− tegritu vlastního letounu. Počítačové modelování a simulace jsou dalšími dvěma oblastmi, které letecký prů− mysl stále více využívá. Bude však nutné vypracovat celou řadu průmyslových no− rem, aby se tyto technologie dostaly z labo− ratoří a ze „statutu speciálního projektu“ do světa výroby. Strategie norem se zaměřují na klíčové oblasti, které tyto systémy sjed− notí a umožní jim pracovat v obrovských rozptýlených sítích. Informační technologie zlepší pohodlí cesty letadlem pro pasažéry. Letecký prů− mysl nyní spolupracuje s bankami na vývo− ji norem pro „chytré“ karty obsahující biometrické údaje, které by umožnily iden− tifikovat důvěryhodné cestující, usnadnit jejich celní odbavení a registraci a zvýšit bezpečnost. Tato strategie vyžaduje rovněž technologie a spojenectví, o kterých se před deseti lety ani nesnilo. A konečně existuje oblast globální ko− nektivity − umožňující pasažérům připojení i ve výšce 35 000 stop. Systémy jako je u Boeingu Connexion se instalují do leta− del a umožňují pasažérům připojit se v reálném čase k Internetu a elektronické poště. A na podporu této nové poptávky od cestující veřejnosti letecké společnosti ob− sazují normalizační fóra, která se zabývají internetem, a sedí tam vedle zástupců ji−


ných odvětví, jako například automobilo− vého průmyslu, kteří chtějí pro své zákaz− níky stejnou věc. Schopnost integrace informačních tech− nologií a systémů otevírá cestu průmyslu k zásadní změně prostředí, ve kterém naše výrobky pracují. Systémy řízení letecké dopravy se rychle zdokonalují a využívají výhod IT. Globální polohové systémy (GPS) a databáze map terénu rovněž umož− ní určovat efektivnější trasy a zvýšit bez− pečnost letadel. A snad nejlepší ukázkou vlivu informač− ních technologií je integrovaná obrana, kde jsou propojeny letouny, družice, bezpilotní letouny a pozemní zařízení s cílem dát našim obranným systémům maximum z in− formačního náskoku. Data z pozemních, vzdušných a vesmírných systémů budou slučována a přenášena prostřednictvím in− formační sítě do obrovského integrovaného systému systémů. A budou to právě normy, které zajistí, aby každý prvek tohoto systé− mu byl schopen zpracovávat, vysílat a při− jímat informace. Letecké společnosti strategicky dávají své experty k dispozici s cílem zajistit vypracování norem zajišťu− jících vzájemnou spolupráci a propojení těchto technologií. Informační technologie nutí letecký prů− mysl změnit své modely podnikání − své výrobky, procesy, zkrátka svoji vizi. To změní způsob, jakým řídíme letadla, způ− sob, jakým zajišťujeme pohyb lidí na letiš− tích a jak zajišťujeme jejich připojení. A protože informační technologie nadále radikálně mění svět a náš průmysl, je důle− žité, abychom se dívali vpřed a aby naše strategické plánování zajišťovalo, že bude− me částí definující normy, které tyto nové technologie umožní. Klíčem k zajištění nákladově efektivního převzetí a integrace těchto technologií je pro výrobce letadel poznání, kam se může společnost a její výrobky dostat, a poté vý− voj norem, které tyto technologie definují. Jinak přebírání produktů a systémů, které nejsou vyvinuty výhradně pro letecký průmysl, znamená improvizaci, „záplaty“ a spoustu nákladného přizpůsobování. Úspěšná konkurenceschopná společnost je


společnost, jejíž strategie zahrnují posun ve vývoji norem s cílem podpořit posun jejích výrobků a procesů.

pro vývoj, S trategie řízení a používání norem

si nemohou dovolit nevěnovat pozornost systému norem a úkolům, které před ním stojí a klíčové roli norem při zajišťování neustálého dosahování nových hranic v na− šem oboru.

se musí dále vyvíjet Letecký průmysl je o budoucnosti − tak tomu bylo vždy a vždy tomu tak bude. Našim kulturním dědictvím je dostávat se stále dál − do oblak, na Měsíc, do sluneční soustavy a dál. A s sebou si neseme naše normy. Technologie tyto cesty umožňují, avšak normy je pomáhají prakticky realizo− vat. Na podporu těchto technologických výhod a zachování rovnováhy u všech těchto změn jsme museli vyvinout nové normy a nové způsoby řízení normalizace. Klíče k strategickému používání norem pro realizaci a řízení změny (viz. příklady výše) je jednoduché zformulovat, ale často obtížné realizovat: − Pochopit měnící se požadavky našeho oboru − Pochopit, jak mohou normy tyto změny podpořit − Kdykoli je to možné, využít stávající in− frastruktury, avšak nebát se je v případě potřeby změnit − Pochopit nutnost týmové práce a spoje− nectví v podnikatelské sféře a pochopit vliv partnerství na systémy norem − Dívat se na vše, co naše firma dělá, z po− hledu norem. Nedovolit, abychom si na normy při osvojování nových technologií vzpomněli až dodatečně, ale začlenit nor− my jako klíčovou součást strategie naše− ho podniku. Společnost, která je schopna úspěšně vy− užívat a řídit normy při reagování na řadu změn, nutných pro přežití na současném globálním trhu, bude mít mocný nástroj úspěchu. Systém normalizace v leteckém průmys− lu vždy reagoval na nové problémy techni− ky a řízení. I když normalizace pravděpodobně nikdy nezaplní první strán− ky časopisů, ti, kdo se podílí na budouc− nosti leteckého průmyslu, si uvědomují, že

O autorce

Laura Hitchcocková je vedoucím referen− tem normalizace útvaru managementu ex− terních norem společnosti Boeing, Seattle, Washington. Má více než dvacetiletou rozmanitou praxi v oboru norem, správy a managementu norem. Je vedoucím americké pobočky ISO/TC 20 pro letouny a kosmické dopravní prostředky. Rovněž je místopředsedou členského fóra ANSI, čle− nem správní rady ASTM International a styčným pracovníkem Rady pro technic− kou normalizaci SAE International. Laura Hitchocková je rovněž členem Společnosti pro technickou normalizaci. [email protected]


Normy v období změn: Dnes, kdy se letecký průmysl chystá oslavovat 100 let motorového létání,

Recommend Documents