Horník. Gulakovi chlapi se pochlapili. Mizí poslední stonavská halda. Hornická kapela slavila 100 let. Hornická kapela slavila 100 let DNES V HORNÍKU

Hornická kapela slavila 100 let

Horník

N O V I N Y Z D A R M A N E J E N P R O H AV Í ¤ E

16. fiíjna 2008 • Roãník 38

DNES V HORNÍKU âSM: Slu‰n˘ meziãas STONAVA Slu‰n˘ meziãas mají, fieãeno sportovní terminologií, na Dole âSM pfii zavádûní první etapy programu POP 2010. S upínáním sekcí v porubu ãíslo 320 207 na závodû Sever sice zaãali o ãtyfii dny pozdûji, ale v souãasné dobû jsou uÏ oproti harmonogramu v plusu o deset sekcí! str. 2

Bakala o bytech RPG OSTRAVA Téma bytového fondu RPG, pfiedev‰ím pak otázka jeho pfiípadného prodeje nájemníkÛm, je ãast˘m námûtem ãlánkÛ, reportáÏí, vefiejn˘ch vystoupení a diskusí. Zdenûk Bakala chce proto jako jeden z tûch, kdo nepfiímo vlastní spoleãnost, jeÏ je majitelem pfiedmûtného bytového fondu, fiíci k celé vûci nûkolik slov. str. 3

Zpûvaãky se svûfiují KARVINÁ Co má spoleãného laborantka z pitevny a úfiednice z banky? No pfiece hornické písniãky! Lenka Kufiatková (38) a Romana Swaczynová (37) jsou sólistkami karvinské Malé ãerné hudby. Obû dámy byly ochotné podûlit se o své dojmy a záÏitky nejen z orchestru. str. 5

Znáte autora ,‰ipky’? OSTRAVA V rámci budování jednotného grafického stylu pro v‰echny ãleny skupiny OKD, bude jiÏ brzy nahrazeno souãasné logo OKD nov˘m. ZÛstane nicménû znak – tûÏní vûÏ stylizovaná do podoby jednoduché ‰ipky, jejiÏ autorem je ostravsk˘ malífi, v˘tvarník a grafik Arno‰t Sasín. str. 7

âetba s Nadací OKD KOMORNÍ LHOTKA Na pokles zájmu dûtí a mládeÏe o ãetbu reagovali v knihovnû v Komorní Lhotce zpÛsobem neb˘val˘m. Projekt „Co chtûjí ãíst dûti“ jim nabídne vybrat si knihu, která se koupí, a bude ve vypÛjãním fondu. Podpofiila to i Nadace OKD. str. 11

www.tydenik-hornik.cz

ãíslo

strana 6

42

Gulakovi chlapi se pochlapili KdyÏ klape spolupráce mezi kolektivy, dá se toho udûlat hodnû DÒL KARVINÁ 105 tisíc tun uhlí pfii celkovém postupu 150 metrÛ! ·est˘ nejlep‰í v˘sledek v mûsíãní tûÏbû a osm˘ v postupu, jak˘ byl na závodû âSA Dolu Karviná zaznamenán v období posledních 10 let! Taková je záfiijová vizitka 120 ãlenného kolektivu dodavatelské firmy Alpex, kterému ‰éfují vedoucí úseku Ireneusz Czarniakowski a hlavní pfiedák Stefan Gulak. „Je to superkolektiv, dlouhodobû jeden z nejlep‰ích na závodû âSA,“ chválí práci polsk˘ch horníkÛ vedoucí v˘roby Dolu Karviná Petr ·korpík. Ihned v‰ak dodává, Ïe tentokrát byl posílen o jednu osádku z vlastního kolektivu Tadeusze Szweda, kterou vedl pfiedák Rostislav Koláfi. „To proto, aby mohl b˘t zaji‰tûn opravdu nepfietrÏit˘ provoz, vãetnû sobot a nedûlí,“ vysvûtluje. Mimofiádn˘ v˘sledek se zrodil v poli doubravského ohradníku, v porubu 22 3452/1. Rubání o délce 160 metrÛ a mocnosti 3,1 metru bylo dob˘váno za pouÏití kombajnu KGS 440 RW, mechanizované v˘ztuÏe FAZOS 15/31 MOD a dal‰í techniky. PrÛmûrn˘ denní postup za 30 pracovních dnÛ ãinil 5 metrÛ a denní tûÏba 3500 tun. Kolektiv splnil i parametry limitního v˘konu a po skvûlém v˘sledku z konce minulého roku si pfiipsal k dobru dal‰í „skuru“. „V˘sledek je o to cennûj‰í, Ïe jde o nejvzdálenûj‰í pracovi‰tû v celém závodû,“ zdÛrazÀuje Petr ·korpík, Ïe úspûch nepfii‰el jen tak. „Od jámy jsou to asi ãtyfii kilometry. Chlapi musí jet na pracovi‰tû kolejovou a závûsnou lokomotivou a zbytek cesty urazit pû‰ky. Zabere to asi hodinu. Kdyby nezÛstávali na prodlouÏen˘ch smûnách, a to stejnû tak Poláci, jako i âe‰i, nikdy by na takovou metu nedosáhli.“

Technici dodavatelské firmy Alpex a chlapi z kolektivu Stefana Gulaka na pracovi‰ti v porubu 22 3452/1 FOTO: DÛl Karviná v poli doubravského ohradníku. Kolektiv Stefana Gulaka bude v porubu 22 3452/1 kopat je‰tû asi dva mûsíce. Podmínky v rubání se ale mûní, bohuÏel k hor‰ímu. ObtíÏn˘ bude zejména pfiechod zasypané jámy Doubrava I. Její prÛmûr je osm metrÛ a neprojít ji by znamenalo velké obtíÏe pfii obtínce a dodateãné náklady. „¤e‰ení nebu-

de jednoduché. Pokud se nám v‰e podafií, jak jsme to naplánovali, bude to úspûch je‰tû vût‰í neÏ nakopan˘ch 105 000 tun v záfií,“ popisuje situaci Petr ·korpík. Gulakov˘m chlapÛm stoprocentnû vûfií. „KdyÏ nenakopou oni, nezvládne to nikdo,“ fiíká a pfiipomíná, Ïe je to s mal˘mi obmûnami

stejná osádka, která si v roce 2001 pfiipsala i nejlep‰í v˘sledek v posledním desetiletí vÛbec. „V porubu 13 032 natûÏila za mûsíc 151 650 tun uhlí a dosáhla postupu 231,3 metru,“ upfiesÀuje vedoucí v˘roby. Zatím se nena‰el nikdo, kdo by tyto parametry pfiekonal. Pokraãování na stranû 2

Mizí poslední stonavská halda Ekologick˘ program, v jehoÏ uskuteãnûní kdysi vûfiil málokdo, spûje k naplnûní i díky OKD STONAVA (bk) Poslední halda na území obce Stonava, nevzhledné dûdictví b˘valého Dolu 9. kvûten, pozvolna mizí. Dennû se u ní toãí osm mamutích náklaìákÛ spoleãnosti OKD, Doprava, které pfieváÏejí haldovinu asi deset kilometrÛ dál do areálu b˘valého Dolu Franti‰ek v Horní Suché. Zde slouÏí jako zásypov˘ materiál pro sanaci star˘ch odkalovacích nádrÏí. „Likvidaci haldy na Novém Svûtû jsme zahájili v srpnu a do tûchto dnÛ jsme odvezli okolo 70 Poslední stonavská halda v ãásti Nov˘ Svût by mûla zmizet do bfiezna pfií‰tího roku. Na vyklizeném území vyroste les. FOTO: OKD, Doprava

tisíc tun materiálu,“ informoval fieditel provozní oblasti stavebnûmechanizaãní OKD, Doprava Andrzej Santarius. Pfiedstavuje to bezmála 3000 náklaìákÛ s 24tunov˘m nákladem nebo 36kilometrovou ‰ÀÛru 12metrov˘ch nákladních souprav. Podle odhadÛ zb˘vá odvézt je‰tû asi 450 tisíc tun haldoviny. OKD, Doprava by to mûla zvládnout do bfiezna pfií‰tího roku. „Na vyklizeném území budou vysázeny stromky a vznikne tu lesní úprava, podobnû jako na okolních pozemcích,“ upfiesnil Andrzej Santarius. S uspokojením sleduje likvidaci poslední stonavské haldy starosta obce Ondfiej Feber. KdyÏ pfied osmnácti lety pfii pfiíchodu na sto-

navskou radnici prosazoval program ozdravení Ïivotního prostfiedí a likvidace star˘ch dÛlních zátûÏí, nikdo na jeho brzké uskuteãnûní moc nevûfiil. „Jsem proto rád, Ïe díky dobré spolupráci s OKD se tento program naplÀuje,“ uvedl pro Horník Ondfiej Feber. „My se nestavíme proti dolÛm. Uvûdomujeme si, Ïe dávají práci tisícÛm horníkÛ. To v‰ak neznamená, Ïe bychom jakkoli rezignovali na kvalitu Ïivota lidí ve Stonavû. Díky vstfiícnému pfiístupu tûÏafiÛ se pfiibliÏujeme standardu moderních evropsk˘ch zemí, kde i v centru prÛmyslov˘ch aglomerací existuje neporu‰ená pfiíroda.“ Více o rekultivacích ve Stonavû i na stranû 3

2

ÚVODEM Pro rozvoj kraje Rozvoj Moravskoslezského kraje je jiÏ od nepamûti svázan a velice úzce spojen s vyspûlostí techniky a s inovativním pfiístupem k fie‰ení problemÛ v˘roby. Tradiãní v˘robní odvûtví, tak ãasto v posledních dvaceti letech zatracovaná a bohuÏel i opomíjené, ukázala a ukazují (na rozdíl od mnoha jin˘ch oborÛ) svou sílu a pevné základy svého podnikání. Hornictví spoleãnû s oceláfistvím a tûÏk˘m strojírenstvím pro‰lo, speciálnû v Moravskoslezském kraji, nároãn˘m obdobím zmûn a v˘voj posledních let ukazuje, Ïe velice úspû‰nû. Jedním z dÛleÏit˘ch pfiedpokladÛ úspû‰né promûny byl a nadále bude technologick˘ rozvoj, investice do moderních zafiízení a do bezpeãnosti provozÛ. Spoleãnost OKD sv˘mi investicemi do nov˘ch dob˘vacích, razicích a jin˘ch technologií jenom podtrhuje své pfiesvûdãení o správnosti tohoto smûru. Novû vydaná dvojjazyãná publikace Technická vyspûlost Moravskoslezského kraje, shrÀující technologick˘ v˘voj posledních let v na‰em kraji, mÛÏe poslouÏit kaÏdému ãtenáfii jako velice dobr˘ pomocník pfii orientaci v tom, kdo za rozvojem kraje stojí. Mnû osobnû velice potû‰il fakt, Ïe historie tohoto kraje, byÈ v technické nebo i spoleãenské rovinû, je v této knize kladena do popfiedí a ne naopak. V‰ichni ti, ktefií k tomu pfiispûli, si to urãitû zaslouÏí. Nicménû je tfieba se dívat do budoucnosti. Právû vydaná publikace k tomu hodnû pfiispívá. Je ukázkou spoleãné snahy v‰ech velk˘ch hráãÛ pÛsobících v tomto regionu prezentovat nበkraj jako dynamicky se rozvíjející, perspektivní územní celek, ve které má smysl podnikat a Ïít. Tak to cítím také já, tak to vnímá i na‰e tûÏební spoleãnost, která úzce spolupracuje s hornick˘mi mûsty a obcemi a také mnohostrannû podporuje jejich rozvoj i ãetné aktivity na‰eho kraje. V tomto smûru bude OKD pokraãovat i v dal‰ích letech. Ján Fabián, místopfiedseda pfiedstavenstva a fieditel pro rozvoj a strategii OKD

16. fiíjna 2008

Z OKD

Slu‰n˘ meziãas vybavování na Dole âSM Na závodû Sever zaãali s upínáním o ãtyfii dny pozdûji, teì jsou deset sekcí v plusu STONAVA Slu‰n˘ meziãas mají, fieãeno sportovní terminologií, na Dole âSM pfii zavádûní první etapy programu POP 2010. S upínáním sekcí v porubu 320 207 na závodû Sever sice zaãali o ãtyfii dny pozdûji, ale aktuálnû jsou oproti harmonogramu v plusu o deset sekcí! Do nedûle 12. fiíjna mûli upnuto 57 sekcí z celkového poãtu 104. Pokud jim tempo vydrÏí, zbude více ãasu na vyladûní celého komplexu. „Urychlili jsme upínání sekcí, díky dobfie zvolenému a propracovanému systému dopravy a upínání v˘ztuÏe, dohnali zpoÏdûní a získáme nûjak˘ ãas navíc. Tím jsme si vytvofiili prostor pro dÛsledné odladûní a odzkou‰ení komplexu pfied zahájením provozu,“ uvedl Petr Skyva vedoucí v˘roby. Dennû je v úseku vedoucího Jána Mraãky odpracováno devadesát smûn; dvû

Vybavování porubu 320 207 nov˘mi sekcemi v programu POP 2010. tfietiny kolektivem vybavování hlavního pfiedáka Josefa Bílého a zbytek dodavatelskou partou od Bastavu.

Sekce mají nejstar‰í i nejmodernûj‰í STONAVA (uzi) Nejmodernûj‰í sekce od Bucyrusu sice dostávají ãi dostanou v‰echny ‰achty na‰eho revíru, ale jediná se mÛÏe pochlubit i tûmi nejstar‰ími. DÛl âSM pr˘ jako poslední na svûtû (s v˘jimkou neãinné muzejní expozice na ostravském Landeku) uÏívá archaick˘ typ DVP 7. Ty byly v âesku svého ãasu zkopírovány od FrancouzÛ. „Je‰tû v záfií jsme tím mûli vybaveny tfii poruby. Pak TomበLangr se sv˘m kolektivem dokopal spodní lávku v porubu 402 503/1. Zb˘vají úseky 300 316 na Jihu, kde pracuje Karel Szczotka, a 300 209 na závodû Sever s hlavním pfiedákem RosÈou ·palkem,“ informoval inÏen˘r Petr Skyva. TûÏí zde s rusk˘mi kombajny „gej‰a“ neboli G· 68B.

„Po dráÏce jedeme se sekcemi v celku a upínáme na originální agregátovou stanici Hauhinco, která je asi dva a pÛl kilometru od vybavovaného porubu,“ vysvûtlovali havífii dÛvod „zrychlování“. Porub s délkou 179,3 metru a smûrnou délkou 825 metrÛ má zahájit tûÏbu 7. listopadu. VytûÏitelné zásoby jsou vyãísleny na 437 600 tun, pfiiãemÏ letos chtûjí ze stûny ukrojit sto tisíc tun. V rámci POP 2010 tam bude 96 sekcí 1,3 – 3,1 od Bucyrusu, dal‰ích ‰est prodlouÏen˘ch kusÛ stejného typu i v˘robce plus pár FazosÛ 17/37 – POZ – 3R1. Kombajn dostanou od Eickhoffu – typ SL 300 s frézami prÛmûru 1600/850 mm. Pracovat

FOTO: Radomíra Grimmová, DÛl âSM

s tím zaãne kolektiv Pol-Carbo hlavního pfiedáka Grzegorze Dàmbka od vedoucího úseku Miroslawa Nowaka, kter˘ tvofií 115 horníkÛ vãetnû THZ. Radek Luk‰a

Rozdíly techniky 20. a 21. století • sekce DVP 7 mají odpor v˘ztuÏe maximálnû 330 kN/m2 • sekce Bucyrus mají odpor v˘ztuÏe maximálnû 1000 kN/m2 • kombajn G· 68B má v˘kon v rameni 160 kW • kombajn Eickhoff má v˘kon v rameni 420 kW

Gulakovi chlapi se pochlapili Pokraãování ze strany 1 „KdyÏ se práce dafií, je to samozfiejmû super. Koneãnû jsme dostali porub, kter˘ nabízel solidní podmínky, a chlapi toho dokázali vyuÏít,“ pfiibliÏuje svÛj pohled vedoucí úseku Ireneusz Czarniakowski. „To, na ãem stavíme, jsou kvalifikovaní a zku‰ení lidé. Klíãová je spolupráce se zamûstnanci provozÛ

Vedoucí úseku Ireneusz Czarniakowski prezentuje „skuru“ za rekordní v˘sledek v tûÏbû. FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

sluÏeb. To znamená s mechaniky, elektrikáfii, pracovníky centrálního odtûÏení, centrální údrÏby, dopravy, vrtaãi a dal‰ími. Bez jejich úsilí by nic takového nebylo moÏné. Teì nám pomáhali i chlapi z kolektivu Tadeusze Szweda. A kdyÏ v‰ichni táhnou za jeden konec, dá se udûlat hodnû.“ Zb˘vá dodat, Ïe na závodû âSA Dolu Karviná se v souãasné dobû hodnû dafií v‰em osádkám firmy Alpex, které jednoznaãnû táhnou v˘robu. Dob˘vají tfii z devíti ãinn˘ch porubÛ a dodávají okolo 60 procent celkového objemu tûÏby. Bohuslav KrzyÏanek

Náborové pfiíspûvky stále zabírají Pfiivádûjí si na ‰achty své parÈáky, nastupují havífii, co drÏí partu OSTRAVA Pût tisíc korun pro toho zamûstnance OKD, kter˘ dá úspû‰n˘ tip na kvalifikovaného horníka, 3000 Kã za tip na nekvalifikovaného pracovníka. Pokud se

nov˘ horník na ‰achtû uchytí, dostane po pÛlroce nov˘ zamûstnanec 10 tisíc korun, za dal‰í pÛlrok opût 10 tisíc. U dÛlních zámeãníkÛ a dÛlních elektrikáfiÛ je to

polovina. To byla hlavní lákadla náborové kampanû, kterou spoleãnost OKD rozjela na zaãátku leto‰ního ãervence pod názvem „Pfiiveì si svého parÈáka“ aneb „Hledáme chlapy, co drÏí partu“. A jak nábor vypadá po tfiech mûsících? „Zatímco v prvním pololetí jsme evidovali mûsíãnû v prÛmûru 129 zájemcÛ a do pracovního pomûru jsme pfiijímali pfiibliÏnû 60 nov˘ch zamûstnancÛ, po kampani je to zhruba dvojnásobek. V záfií to bylo dokonce 412 zájemcÛ a do pracovního pomûru nastoupilo 152 lidí,“ bilancuje Libor Dürrer, vedoucí centrálního stfiediska lidsk˘ch zdrojÛ OKD. „Od ãervence do konce záfií jsme pfiijali 336 nov˘ch zamûstnancÛ, coÏ je témûfi

stejnû jako za celé první pololetí.“ Ne kaÏd˘ zájemce má v‰ak ‰anci na pracovní pozici v OKD dosáhnout. Pfiísn˘m sítem je zdravotní stav uchazeãe. Tfieba hor‰í zrak je dÛvodem k nepfiijetí. A vstupní zdravotní prohlídkou musí projít kaÏd˘. Je‰tû pfied ní se chlapi obyãejnû zajímají o v˘‰i v˘dûlku, pracovní dobu, pracovní podmínky, mnozí chtûjí nastoupit na konkrétní ‰achtu mezi své kamarády... To neb˘vá problém. ·achtu si zájemce mÛÏe vybrat. VÏdyÈ situace je prakticky v‰ude stejná. „Tfiímûsíãní náborová kampaÀ je prakticky ukonãena. Samozfiejmû Ïe pfiijímáme dal‰í uchazeãe a nabízíme aÏ 20tisícov˘ pfiíspûvek. Teì se v‰ak soustfieìujeme hlavnû na získávání kvalifikovan˘ch lidí,

ktefií uÏ dûlali v pfiípravách a rubání,“ informuje Libor Dürrer. „Hledáme pro nû dal‰í motivaãní prvky. Napfiíklad uvaÏujeme o tom, Ïe bychom horníkÛm ze zahraniãí, pfiedev‰ím ze Slovenska a Polska, nabídli kromû 20 tisícÛ korun pfii nástupu i pfiíspûvek na ubytování, pfiípadnû na dopravu. Rozhodnout by se mûlo co nevidût.“ K úspû‰nému náboru nov˘ch sil do hornictví pfiispívá také nedávno novû zfiízené Zamûstnanecké centrum v Karviné. To funguje od pondûlí do pátku, vÏdy od 8 do 16 hodin (s v˘jimkou polední pauzy 13.00-13.30 h). Více informací lze získat na bezplatné tel. lince 800 264 646, nebo písemnou formou pfies internet: [email protected]. Josef Lys

16. fiíjna 2008

3

Z OKD / Za branami OKD

Byty momentálnû nejsou na prodej Prohlá‰ení ZdeÀka Bakaly k záleÏitostem t˘kajícím se rozsáhlého bytového fondu skupiny RPG Industries OSTRAVA Téma bytového fondu, jehoÏ vlastníkem je skupina RPG Industries, pfiedev‰ím pak otázka jeho pfiípadného prodeje nájemníkÛm, je v poslední dobû stále ãastûj‰ím námûtem ãlánkÛ, reportáÏí, vefiejn˘ch vystoupení a diskusí. BohuÏel, autofii ãlánkÛ a rÛzn˘ch prohlá‰ení vycházejí mnohdy z neúpln˘ch, nepfiesn˘ch, moÏná i zámûrnû zkreslen˘ch informací, na jejichÏ základû pak ãiní nesprávné závûry a vzná‰ejí nepatfiiãná nafiãení. Nezfiídka jsem já osobnû obviÀován z nedodrÏení daného slova, nájemníci na‰ich bytÛ jsou pak líãeni jako lidé bez zastání, ktefií se musejí strachovat o svou budoucnost. Nic z toho není ve skuteãnosti pravda. PovaÏuji proto za potfiebné, jako jeden z tûch, kdo nepfiímo vlastní spoleãnost, jeÏ je vlastníkem pfiedmûtného bytového fondu, fiíci k celé vûci nûkolik slov. Není pravdou, Ïe bych nájemníkÛm slíbil byty odkoupit. Ve skuteãnosti jsem od hojnû citované tiskové konference pfied tfiemi a pÛl rokem aÏ donedávna fiíkal stále totéÏ: totiÏ, Ïe teprve po provedení podrobn˘ch anal˘z a jednání s dal‰ími subjekty budeme moci nájemníkÛm fiíci, zda a pfiípadnû kdy by

mohly b˘t byty na prodej. K tomu, abychom mohli provést toto detailní zmapování stavu celého portfolia bytÛ, prodiskutovat s hypoteãními bankami moÏnosti financování pfiípadn˘ch prodejÛ a souãasnû i rekonstrukcí, jsme potfiebovali dostatek ãasu. Nyní po dÛkladné anal˘ze a konzultacích víme, Ïe kdysi zam˘‰len˘ spoleãn˘ projekt s bankami a dal‰ími subjekty není realistick˘. Víme také jiÏ, Ïe na‰e tehdej‰í my‰lenka pokusit se prodat byty v nynûj‰ím stavu plo‰nû tûm nájemníkÛm, ktefií by je chtûlikoupit, byla nesprávná. Po tfiíapÛlletém rozm˘‰lení jsme se rozhodli bytové portfolio v tom stavu, v jakém se nyní nalézá, a za podmínek, které panují na hypoteãních a penûÏních trzích, nyní neprodávat a to ani po ãástech, ani jako celek. Odpovûì, kterou jsem pfied tfiemi a pÛl roku slíbil na‰im nájemníkÛm dát, tedy zní: byty momentálnû nejsou na prodej. Není také pravdou, Ïe by nájemníci na‰ich bytÛ byli vystaveni nejistotû ohlednû své budoucnosti. Ve skuteãnosti mají na‰i nájemníci mnohem vût‰í jistotu neÏ kdykoli pfiedtím. Bydlí v bytech, jeÏ mají silného, kapitálovû vybaveného ma-

V bytech patfiících RPG Ïijí v regionu tisícovky lidí. jitele. Tento majitel nehodlá v dohledné dobû své bytové portfolio jako celek prodat Ïádnému tfietímu subjektu. Nehrozí tedy, Ïe by se nájemníci ocitli na pospas jakémukoliv nezodpovûdnému spekulantovi, kter˘ by je chtûl z jejich bytÛ vystrnadit. A jako vlastníci máme jasn˘ úmysl na‰e byty, domy, bloky i celé ulice modernizovat a revitalizovat. Tento plán dalekosáhle pfiesahuje celkové finanãní moÏnosti jednotliv˘ch uÏivatelÛ bytÛ a vyÏádá si rovnûÏ zapojení obcí v takovém rozsahu, jak˘ by jednotliví vlastníci

FOTO: Archiv

nikdy nemûli moÏnost sjednat. Máme v plánu do bytového fondu nadále rozsáhle investovat, a to prostfiedky mnohem vy‰‰í, neÏ jaké nám v tuto chvíli poskytuje vybrané neúmûrnû nízké (regulované) nájemné. Pozornû sledujeme ãinnost nûkter˘ch novû vznikl˘ch sdruÏení, jeÏ se prohla‰ují za reprezentanty v‰ech desítek tisíc nájemníkÛ na‰ich bytÛ. Nevíme, koho ve skuteãnosti zastupují, pfiesto nasloucháme jejich v˘rokÛm a ãteme dopisy a prohlá‰ení, které nám zasílají. Na‰e odpovûì je jednodu-

chá: ctíme zákony, ctíme své závazky a ctíme principy vlastnictví. TotéÏ oãekáváme od ostatních. Otázka odprodejÛ bytÛ není dnes aktuální. Toto rozhodnutí vlastníka nemÛÏe zmûnit Ïádná forma nátlaku. Jakákoli diskuse k tomuto tématu je tedy bezpfiedmûtná. Pokud bychom se v budoucnu rozhodli nûkteré byty prodat, bude to za férovou cenu a za férov˘ch podmínek a budeme o tom jednat vÏdy s tûmi, jichÏ se to bezprostfiednû t˘ká, tedy s konkrétními nájemníky – na‰imi smluvními partnery. Partnerem pro jednání nám nikdy nebude Ïádn˘ kolektivistick˘ orgán, tím ménû takov˘, jehoÏ metodami jsou nátlak, skandalizace a politizace. Naopak, velmi aktuální je projekt revitalizace bytov˘ch domÛ, ulic a ãtvrtí, kter˘ pfiipravujeme. KaÏd˘, kdo by chtûl pfiijít s vlastními námûty, jak tento projekt rychleji ãi lépe uskuteãnit, pfiípadnû kdo by chtûl pfiiloÏit ruku k dílu, má u nás dvefie otevfieny – obyvatelé domÛ, rÛzná sdruÏení, novináfii, zástupci obcí i politick˘ch stran. Diskuse k tomuto tématu je totiÏ nejen moÏná, ale nanejv˘‰ potfiebná. Zdenûk Bakala

Více svûtla, vût‰í bezpeãnost Ocenûní pro M. TrgiÀovou

z nejv˘znamnûj‰ích Ïen ãeského byznysu Staré lampy budou postupnû nahrazeny lehãími a úãinnûj‰ími Jedna P R A H A / O S T R AVA dali pfiezdívku MaOSTRAVA Lep‰í pracovní komfort a také zv˘‰ení bezpeãnosti zaruãují nové ochranné pracovní prostfiedky, které jsou testovány a postupnû dodávány lidem na dÛlních pracovi‰tích OKD v rámci programu POP 2010 (Program optimalizace produkce). Mezi nû patfií nové osobní svítidlo s oznaãením T 1005.1. Jaké jsou jeho pfiednosti pfied doposud pouÏívanou lampu T 1002.09? Je to patrné uÏ na první pohled. Nové svítidlo je men‰í zhruba o 70 procent (12x2x10 cm). Také jeho váha ‰la v˘raznû dolÛ – o cel˘ kilogram. T 1005.1 díky svému suchému ãlánku NiMh váÏí pouze 0,8 kg. Svítidlo je vybaveno led diodou se svítivostí 2500 luxÛ, tedy vy‰‰í, neÏ tomu je u star‰í lampy. Tato svítivost je zaruãena i v 10. hodinû uÏívání. Hlavice svítidla je vybavena pasivní anténou, která nejen pomáhá sledovat pohyb uÏivatele, ale

také si dokáÏe „zapamatovat“ , jak˘ materiál ãi pomÛcky horník nafasoval. Such˘ monoãlánek je pak s hlavicí svítidla propojen kabelem s reflexním povrchem. To proto, aby pracovník byl lépe vidûn ve svûtle sv˘ch kolegÛ.

Obal nové lampy T 1005.1 bude chránûn proti mechanickému po‰kození koÏen˘m pouzdrem.

Stovka lamp T 1005.1 byla testována od ãervence do konce záfií v provozech dolÛ Paskov a Karviná, závodû Lazy. V tvrd˘ch dÛlních podmínkách se osvûdãily, a tak se zaãínají nasazovat do provozu dal‰í. Do konce roku by jich mûly b˘t mezi na‰imi horníky dva tisíce. Celková v˘mûna je plánována do konce roku 2010. To by jich mûlo b˘t v na‰em revíru 17 tisíc. Do té doby se na ‰achtách musejí vymûnit stávající nabíjecí stojany svítidel za nové. TEXT A FOTO: Josef Lys

(syl) Ve spoleãnosti OKD pÛsobí jedna z 25 nejv˘znamnûj‰ích Ïen ãeského byznysu. Takto ohodnotila finanãní a personální fieditelku, ãlenku pfiedstavenstva OKD Miloslavu TrgiÀovou odborná porota sloÏená z expertÛ, ktefií se personalistikou a hledáním talentÛ zab˘vají jako profesionálové. Îebfiíãek v minulém t˘dnu zvefiejnily Hospodáfiské noviny. O jedné z nejv˘znamnûj‰ích Ïen tento deník napsal: „Miloslavu TrgiÀovou zajímala od dûtství ãísla. O prázdninách pomáhala mamince, která pracovala jako vedoucí úãetní. Po maturitû ji v‰ak zlákalo kouzlo fyziky a vystudovala proto Matematickofyzikální fakultu Univerzity Karlovy se specializací na jadernou fyziku. Mladá vûdkynû, které kolegové

rie Sklodowská, ovûfiovala moÏnosti spojení vodíkov˘ch jader. Po roce 1989 se rozhodla vûnovat oboru financí. Miloslava TrgiÀová je místopfiedsedkyní pfiedstavenstva a finanãní a personální fieditelkou tûÏební spoleãnosti OKD, která je souãástí skupiny NWR. Její kariéra ve finanãním svûtû zaãala ve spoleãnosti Price Waterhouse, kde získala první manaÏerské zku‰enosti a také britské finanãní vzdûlání ACCA. Po ãtyfiech letech ode‰la do firmy Sun Microsystems, kde naposledy pfied odchodem do OKD pÛsobila jako finanãní fieditelka pro stfiední Evropu a Rakousko a mûla na starosti finanãní servisní centrum firmy pro 100 zemí svûta.“

Kfiiv˘ dÛl – fajn spolupráce obce s tûÏafii STONAVA (uzi) Kfiiv˘ dÛl se mûní! V minulosti pro plavení uheln˘ch kalÛ vyuÏívaná oblast u Stonavy je skoro z poloviny rekultivovaná. Do roku 2012 tady má rÛst tráva ãi stromy a v‰e vyhlíÏet v souladu s okolní pfiírodou. Je to ukázkov˘ pfiíklad spolupráce obce a tûÏafiÛ. „Obec má zájem na tom, aby území Kfiivého dolu bylo co nejrychleji asanováno, a tak zaãlenûno do místní jiÏ dfiíve rekultivované krajiny. Je to dlouhodob˘ plán, se kter˘m jsem vstupoval pfied osmnácti lety na radnici,“ nechal se sly‰et stonavsk˘ starosta Ondfiej Feber. Kaly byly vytûÏeny a zaãala samotná rekultivace. Podle Jifiího ·pírka, obchodního námûstka OKD, HBZS, na‰li zpÛsob jak na to ekologicky i ekonomicky. „VyuÏili jsme certifikovaného stabilizátu vyrábûného v technologickém zafiízení z dováÏen˘ch fluidních a granulaãních popílkÛ,“ popsal. Starosta Stonavy Ondfiej Feber (zcela vpravo) na rekulFOTO: HBZS Ostrava tivovaném území.

Prospûch pro v‰echny • Stonava získá opût nepo‰kozen˘ kus pfiírody, na kterém nebude po hornické ãinnosti ani památky, místo vhodné pro aktivní odpoãinek obyvatel obce ãi okolí. • OKD, Doprava ve spolupráci z EKO-KARBO, která v té dobû zaji‰Èovala pro OKD nakládání s popelovinami, dûlá samotnou rekultivaci ekonomicky v˘hodnûji, s novou technologií v˘roby stabilizátu a vyuÏitím sv˘ch pfiepravních a manipulaãních prostfiedkÛ. • HBZS (pfiedtím i EKO-KARBO, a. s., která do ní fúzovala) mÛÏe pouÏívat zafiízení na Kfiivém dole na v˘robu stabilizátu – tím je lépe zaji‰tûn pravideln˘ odbûr fluidních a granulaãních popílkÛ z tepláren v dobû vy‰‰í produkce popelovin, jeÏ byla nad poÏadavky plavení na dolech OKD.

4

16. fiíjna 2008

Za branami OKD

Zkvalitní zdravotní péãi Mûsto zaplatí Karvinské hornické nemocnici mobilní dial˘zu

INFORMOVALI

O NÁS

RPG: nájem zv˘‰íme, byty opravíme Mladá fronta DNES (10. 10.) O 44 tisíc bytÛ, o hotely a vyuÏití pozemkÛ b˘val˘ch dolÛ OKD, které patfií do skupiny RPG RE ZdeÀka Bakaly, se uÏ pÛl roku stará jako nejvy‰‰í ‰éf Kanaìan Tony Aksich (na snímku Radka Luk‰i). Byty, vût‰inu z nich s regulovan˘mi nájmy, prodávat nebudou. Naopak, chtûjí do nich investovat a zvedat nájmy, kupovat dal‰í a stavût startovní byty pro mladé a byty pro seniory. Problémy s nájemníky, ktefií chtûjí své byty koupit, je neodrazují. „UÏ jsme do toho investovali tolik ãasu a uãili se, jak to dûlat, Ïe v tom mÛÏeme pokraãovat,“ fiíká Aksich v rozhovoru pro MF DNES. Jak se Kanaìan dostane k práci v Ostravû?

Primáfi interny Ale‰ Barnet. KARVINÁ (uzi) ·ek na 650 tisíc korun pfiinesl do Karvinské hornické nemocnice a do rukou fieditele Ivana Stejskala pfiedal primátor mûsta TomበHanzel. Zdravotnické zafiízení si díky tomu pofiídí automatick˘ mobilní pfiístroj Klimal Hygiena Ultima pro akutní náhradu funkce ledvin a mimotûlní ãi‰tûní krve.

¤editeli KHN (vlevo) pfiedal ‰ek primátor mûsta. „Uplatnûní najde na mezioborové jednotce intenzivní péãe a jeho pfiínos bude v˘znamn˘. Máme tady septické pacienty, pacienty na dlouhodobé umûlé plicní ventilaci s komplikacemi, vãetnû selhání ledvin. Mít tento eliminaãní pfiístroj je v dne‰ní medicínû prakticky nutností,“ nechal se sly‰et primáfi interního oddûlení Ale‰ Barnet.

FOTO: Radek Luk‰a

V KHN budou moci s novinkou fungující na principu dial˘zy ãili „umûlé ledviny“ léãit i otravy. „Umí to odfiltrovat nûkteré toxické látky buì hemodial˘zou nebo hemodial˘zou s perfúzní uhlíkovou ãi pryskyfiicovou kapslí,“ upfiesnil primáfi. Pfiístroj pomÛÏe i pfii globálním srdeãním selhání a akutním renálním kolapsu.

Stále debatují o hornictví KdyÏ promovali na V·B, psal se rok 1960… OSTRAVA Málokde má slovo kamarád takovou váhu jako mezi horníky. Absolventi Vysoké ‰koly báÀské v Ostravû z roku 1960 by mohli vyprávût. KaÏd˘ druh˘ rok se scházejí a vzpomínají na léta studií. Pfied témûfi padesáti lety jich na hornicko-geologické fakultû promovalo pfiesnû 131. Dnes pfiijíÏdûjí na srazy uÏ jen tfii aÏ ãtyfii desítky nejvûrnûj‰ích. Zhruba stejn˘ poãet je moÏná pozoruje z báÀského nebe, jiné osud zavál snad na v‰echny svûtové strany. Po Mostû, Îìáru nad Sázavou a Praze si nedávno dali dostaveníãko v Ostravû. V rámci tfiídenního pobytu v na‰em mûstû byli pfiijati ãeln˘mi pfiedstaviteli své „alma mater“ V·B-Technické univerzity a statutárního mûsta Ostrava. Nemohli vynechat ani náv‰tûvu Hornického muzea OKD pod Landekem, kde poloÏili kytiãku u pamûtní desky jeho zakladatele a svého spoluÏáka Stanislava Vopaska. „Na‰e debaty o hornictví i o Ïivotû b˘vají nekoneãné,“ pfiipustil Jan Schenk z Ostravy. Kdysi zaãínal jako dÛlní mûfiiã na Hlubinû. Nejdéle, témûfi tfii desítky let, ale pfiedná‰el na V·B. TEXT A FOTO: Libor Vidliãka

Jsou pfiipraveni na zajímavé projekty Na mnichovském veletrhu Expo Real byla i skupina RPG Real Estate MNICHOV/OSTRAVA (tz) MoÏné dopady finanãních otfiesÛ na trh s nemovitostmi byly klíãov˘m tématem jednání developerÛ, investorÛ, bankéfiÛ, realitních agentÛ i regionálních politikÛ na veletrhu evropsk˘ch komerãních nemovitostí Expo Real, kter˘ se konal ve dnech 6. aÏ 8. fiíjna v Mnichovû. Toho se jako partner MS kraje a mûsta Ostravy zúãastnila skupina RPG Real Estate.¨Ta vznikla v polovinû roku 2006 v dÛsledku transformace tûÏební spoleãnosti OKD. RPG Real Estate vlastní a spravuje v˘znamn˘ majetek, jehoÏ souãástí jsou obytné domy, nebytové prostory, komerãní objekty, hotelové domy, hotely i rozsáhlé pozemky pfieváÏnû na území Moravskoslezského kraje. Bûhem 11. roãníku nejvût‰ího evropského realitního veletrhu se pfiedstavily na dva tisíce vystavo-

vatelÛ z témûfi padesáti zemí svûta. Své samostatné stánky mûly v Mnichovû také Praha, Moravskoslezsk˘ kraj a statutární mûsto Ostrava. „DÛvodem, proã jsme rádi pfiijali nabídku partnerské úãasti na obou tûchto expozicích, je to, Ïe jak v Moravskoslezském kraji, tak ve mûstû Ostravû má na‰e realitní skupina nejen rozsáhlé bytové portfolio, ale také fiadu komerãních nemovitostí a v neposlední fiadû i rozsáhlé pozemky vhodné k dal‰ímu rozvoji. Z tohoto pohledu jsme jak pro kraj, tak pro mûsto Ostravu v˘znamn˘m partnerem pfiipraven˘m spoleãnû realizovat celou fiadu zajímav˘ch projektÛ,“ fiíká Tony Aksich, generální fieditel realitní skupiny RPG Real Estate, a dodává: „Osobnû mû velmi tû‰í, Ïe pfiedstavitelé kraje i mûsta vnímají siln˘ rozvo-

jov˘ potenciál tohoto regionu a snaÏí se vytváfiet pro nové projekty co nejlep‰í podmínky.“ Expo Real je pro Ostravu i její partnery dÛleÏit˘m místem, na kterém prezentuje své rozvojové projekty a pfiedstavuje je potenciálním investorÛm. Náv‰tûvníci veletrhu se tak mohli seznámit s nejv˘znamnûj‰ími projekty mûsta v realizaci, ale i s tûmi, které na své uskuteãnûní teprve ãekají. Mûsto investorÛm nabízí nejenom strategickou polohu, husté osídlení a rozvinutou infrastrukturu, ale také kvalitní lidské zdroje. A to jak absolventy vysok˘ch ‰kol, pfiedev‰ím technick˘ch oborÛ, tak i absolventy odborn˘ch uãili‰È. Na veletrhu byly prezentovány vybrané plochy vhodné pro investice do lehkého prÛmyslu, do oblasti bydlení, kanceláfisk˘ch prostor, retailu a dal‰ích komerãních aktivit.

To není Ïádná dlouhá historie. Pfied rokem jsem mluvil na konferenci o realitách v Moskvû. Potom se mi ozval jeden z pfiátel ZdeÀka Bakaly, kter˘ na konferenci byl, jestli se nechci pfiijet podívat do âeska. Pro‰li jsme si s ním, kam má skupina smûfiovat, kam chce investovat. V minulosti jsem 12 let spravoval reality soukromé Kanadsko-tichomofiské Ïeleznice, fie‰il jsem vyuÏití star˘ch prÛmyslov˘ch objektÛ. TakÏe se to hodnû podobalo tomu, co fie‰í RPG.

domluvit. Podívejte, my investujeme a vy tím u‰etfiíte, jste pfiipraveni podpofiit tuto investici? To bude asi dost tûÏké vysvûtlit. Teì máme vytipovan˘ch 700 bytÛ, které chceme opravit, i kdyÏ ekonomicky to nespûchá. Zeptáme se nájemníkÛ, co chtûjí, jestli nová okna, zateplení. AÈ si vyberou ze seznamu. Chceme se domluvit. A kdyÏ to nepÛjde? Pak mohou renovace trvat hodnû dlouho. Dám vám pfiíklad. Máme budovu, ve které jsou nutné nové rozvody elektfiiny a vody, nová stfiecha. KdyÏ si na to pÛjãíme u banky na 15 let, vyjde nás to na 35 korun za metr ãtvereãní mûsíãnû. A nájem je 28 korun za metr ãtvereãní mûsíãnû. To jsou ãísla, se kter˘mi bojuji.

Co dûláte pfiímo tady? Vytváfiím strategick˘ kapitálov˘ plán – vyuÏití území b˘val˘ch dolÛ, investice do bytÛ, koupû nov˘ch pozemkÛ, realitní partnefii. Která ãást va‰eho podnikání je teì nejvût‰í? Urãitû byty. Chceme zlep‰it jejich stav a v pfií‰tích letech do nich investovat 17 miliard korun. Je to obrovsk˘ plán, protoÏe ty domy jsou aÏ padesát let neudrÏované. Obrovsk˘ je i proto, Ïe musíme nájemníkÛm vysvûtlit, jak to funguje. Je to pro nû nov˘ svût. My si na rekonstrukce musíme najít peníze, jít do banky a pÛjãit si. Nûkdo to musí zaplatit. Co nájmy? Nestaãí na to. V‰echno, co na nájmech vybereme, zase investujeme zpût. A letos to bude i více. Máte paneláky a potfiebujete je zateplit. Nová okna, izolace, to v‰echno stojí dost penûz. A vydûlá na tom nájemník, kter˘ u‰etfií za energie a topení. Musíme se nûjak

ZE

Co udûláte s patnáctkou hotelÛ? Jsou to spí‰e ubytovny neÏ hotely. Nûkteré zru‰íme a zmûníme je na byty, vût‰ina více stojí, neÏ vydûlává. Pfiem˘‰líme o tom, Ïe nûkteré z nich pfiemûníme na startovní byty pro mladé nebo byty pro seniory. Nemáte toho uÏ tak dost? Starat se o problémy star˘ch domÛ a nájemníky, ktefií nejsou zvyklí na nové ekonomické podmínky? UÏ jsme do toho investovali tolik ãasu a uãili se, jak to dûlat, Ïe v tom mÛÏeme pokraãovat. (Redakãnû kráceno)

SVùTA

Vláda podpofií otvírku pole v Bani Nováky SLOVENSKO Slovenská vláda oãekává, Ïe v nejbliωích letech bude zemû trpût nedostatkem elektrické energie. DÛvodem je zastavení dvou blokÛ jaderné elektrárny v Jaslovsk˘ch Bohunicích koncem roku 2008, o nûmÏ rozhodl je‰tû pfiede‰l˘ kabinet Mikolá‰e Dzurindy. Souãasná Ficova vláda se proto snaÏí zajistit nové energetické zdroje pro provoz tepeln˘ch elektráren. Pfiislíbila

pfiidûlit Bani Nováky z vefiejn˘ch zdrojÛ aÏ 30 procent investiãních prostfiedkÛ na pfiípravu k dob˘vání 11. tûÏebního úseku, v nûmÏ se má v nejbliωích 10 letech tûÏit roãnû okolo pÛl milionu tun hnûdého uhlí. Pomoc státu by pfiedstavovala více neÏ 36,6 mil. eur. Souãástí investice bude mj. pfieloÏka inÏen˘rsk˘ch sítí, koryta fieky a Ïelezniãní trati mezi mûsty Nováky a Ko‰e.

Ustoupí obãané energetick˘m potfiebám? POLSKO VáÏné obavy o dostatek elektrické energie má také sousední Polsko. Zemû pfiitom vlastní v okolí mûsta Legnica nejvût‰í evropské loÏisko hnûdého uhlí, v nûmÏ se nachází podle odhadÛ asi 35 miliard tun v˘znamné energetické suroviny. Pro srovnání – zásoby v okolí mûsta Belchatow, kde jsou v souãasné dobû situovány nejvût‰í polské hnûdouhelné elektrárny, skr˘vá „pouze“ 2 miliardy tun této

suroviny. Problém je v tom, Ïe na legnickém nalezi‰ti byly vystavûny nové osady a jejich obyvatelé se brání pfiestûhování. Experti varují, Ïe pokud nebudou v dohledné dobû zahájeny práce na zpfiístupnûní tohoto loÏiska pro úãely tûÏby, produkce elektrické energie z hnûdouheln˘ch elektráren poklesne ve srovnání se souãasn˘m stavem aÏ na padesát procent. Pfiipravil: Lubomír Hájek

Po ‰ichtû Z A J Í M AV O S T I A Z Á B AVA N E J E N P R O H O R N Í K Y

Reprezentují ãernou a zelenou barvu Sólistky karvinské Malé ãerné hudby hovofiily o orchestru i vztahu k havífiinû KARVINÁ Co má spoleãného laborantka z pitevny a úfiednice z banky? No pfiece hornické písniãky! Lenka Kufiatková (38) a Romana Swaczynová (37) jsou sólistkami karvinské Malé ãerné hudby (MâH). Dechovkymilné publikum v celém âesku zná v jejich podání zejména „Havífiíãka“ ãili skladbu petfivaldského rodáka Antonína ·tefaníka. Obû dámy byly ochotné podûlit se o své dojmy a záÏitky nejen z orchestru.

Tam dole mi chybûla okna...

...na masáÏ do fitcentra, BoÏka, nechoì! V televizi bude zdarma v podání politikÛ v boji o voliãe... Kresba: V. Novák

SOUTùÎ HORNÍKA

Hra o tfii stokoruny Na originální obsah soutûÏní fotografie ã. 41 reagovali na‰i ãtenáfii neménû originálními komentáfii. Jakou technikou byl snímek pofiízen a koho vlastnû zachycuje, se v‰ak nepodafiilo zatím zcela pfiesnû zjistit nikomu. TfiebaÏe nûktefií z pisatelÛ, jak se zdá, mají v tom jasno. V˘herci soutûÏní fotografie ã. 41 jsou Miroslav Ol‰ar z Orlové-Lutynû, BoÏena Make‰ová z Havífiova a pan Radomír Kloda z Albrechtic.

SoutûÏní foto ã. 41

„Teda v‰ichni pod pantoflem, no to je síla!“

(mo)

„Na‰i stínoví ministfii pfii spoleãné procházce v prÛbûhu jednání na ·umavû…“ (bm) „Kam nám zmizeli potenciální havífii?!“ KdyÏ se nûco upije a nepfieÏene se to, pak je obyãejnû ve spoleãnosti veselo. Zfiejmû tomu tak bylo i pfied objektem V·B-TU v Ostravû-Porubû, kde aktéfii, jak je vidno na soutûÏní fotce ã. 42, zanechali své stopy. Îe by bûhem své alkoholické akce se snaÏili rozveselit i kamennou skulpturu...? Uzávûrka je v úter˘ 21. 10. 2008. Odpovûdi posílejte po‰tou na adresu redakce: T˘deník Horník, Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava, SoutûÏní fotografie ã. 42

(jk)

faxem na tel. ãíslo: 596 113 648, nebo e-mailem: [email protected]. Zaslan˘ text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V˘herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na ãísle 732 829 149, nejpozdûji v‰ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hra propadá. Jména v˘hercÛ soutûÏní fotografie ã. 42 zvefiejníme v dal‰ím ãísle novin.

fiíkala sestfiiãka z patologie Lenka Kufiatková o svém prvním a posledním „fáracím“ záÏitku. Radûji proto bude o hornících zpívat. Dostala se k tomu ostatnû pfies jednoho z nich – bohuÏel uÏ zesnulého pfiítele a zpûváka Milana Jano‰ce. „Sedûla jsem doma, mûla nohu v sádfie, krátila si ãas hraním na kytaru a písniãkami. Milan fiíkal, aÈ to zkusím s orchestrem,“ vysvûtlila. Nejprve to byl

…jsou zpûvaãkami karvinského havífiského dechového orchestru FOTO: Radek Luk‰a a Malá ãerná hudba Malá ãerná hudba.

Májovák, z nûhoÏ se MâH utvofiila. Pfií‰tí rok bude MâH slavit dvacáté narozeniny, sopranistka Lenka je v ní osmnáct let. „KdyÏ jsme v rozhlase natáãeli Havífiíãku mÛj, chtûla jsem to odb˘t, prostû to mít co nejdfiíve za sebou. Teì jsem na tu skladbu py‰ná, chodívají za námi lidi i v Praze, chtûjí ji sly‰et. Uvûdomila jsem si, Ïe reprezentujeme nበregion,“ konstatovala zpûvaãka. Havífiinu poznala pfies svého zmínûného pfiítele, fárání na Barborce (kde ji podle jejích slov „protáhli pûkn˘ma ìurama“) a pion˘rské gratulace pfii rekordech na âSA. „Dûlat bych tam nemohla, musím Zdravotnice Lenka Kufiatková (vlevo) a ban- smeknout pfied tûmi kovní úfiednice Romana Swaczynová… chlapy,“ prohlásila.

JAK

TO VIDÍ STRYK

Koníãek? Spí‰e pofiádn˘ kÛÀ… tak hovofií o svém pÛsobení v kapele úfiednice z banky Romana Swaczynová. Za svobodna byla Schwarzová, takÏe si ji lidé mylnû spojovali s Petrem Schwarzem, jehoÏ do ãe‰tiny pfieloÏené pfiíjmení (ãern˘) dalo MâH ãást jejího názvu. „K havífiinû jsem pfiiãichla daleko dfiív, máma dûlala úãetní na Dole Darkov, jezdila jsem tam s ní na povinné sobotní smûny, a byla tam jako doma,“ tvrdila. I jejím zamûstnavatelem se stalo hned po maturitû OKD, sedmnáct let dûlala ekonomku na Kosmosu. „PfiibliÏnû tutéÏ dobu jsem u orchestru. Pfietáhl mû nበkapelník z KovoÀáku, kde jsem zpívala,“ líãila altová zpûvaãka vystupující tak jako kolegynû v civilu – tj. bez havífiského mundúru. âernou a zelenou barvu ale ctí. Úãinkování v MâH je jak˘msi pokraãováním rodinné tradice. Kromû ní a mámy mûl se ‰achtou co do ãinûní bratr i jeden ze str˘ãkÛ. Dal‰í str˘c je na BáÀském úfiadû. „Jsme regionální hornická kapela, i kdyÏ repertoár je ‰ir‰í,“ dodala s tím, Ïe sama robotu pod zemí obdivuje. Radek Luk‰a

LOJZEK

Zase s tlakomûrem na dupû UÏ sem pisal o tym, jak mi dochtofii zistili vysoki tlak a musim kaÏdy den do sebe tlaãiÈ tfii pra‰ki. Navic se mi bliÏi prvni „vyroãi“ moji tûÏke operace, takÏe sem byl dosÈ vynervovany, kdyÏ sem pfii‰el na preventivni prohlidku. Asik sem fakt dosÈ vnitfinû blbnul, bo mi sestfiiãka namûfiila tlak 120 na 170. MoÏna ale, Ïe se kapku jebla ona... Faktem v‰ak je, Ïe dochtor byl z teho na vûtvi a nevûdûl, co s tym. Tak nafiidil sestfie, aÏ mi zase pfiipnû na dupu tyn pfienosny tlakomûr. Sestfiiãka mi omotala levu ruku nafukovaci manÏetu, z ni vyvedla taku hadiãku, keru pfiipevnila do krabiãky a tu mi zavûsila na pasek kolem bfiucha tajak to mivaju kovboji enemÏe s pistolami. Pak mû pouãila: „Dûlejte si, co chce, jezte a pijte, co chcete, jenom se s tím pfiístrojem nekoupejte a dávejte na nûj pozor, aÈ vám nespadne, protoÏe stojí sto tisíc! Zítra v poledne sem pfiijdete, já vám to sundám a domluvíte se s panem doktorem, co dál.“ Odevfiel sem pysk nad tym, jak mi sestra uÏ pfies tu krabiãku namûfiila tlak enem 80 na 110! „Ale nad tím se neradujte,

protoÏe mÛÏe ve va‰em pfiípadû jít o kolísav˘ tlak, a to je moÏná hor‰í neÏ vysok˘,“ postra‰ila mû e‰ãe, a ja sem raãi vypadnul mezi kamo‰e Na Upadnicu. Samo, Ïe sem tam byl zas terãem posmû‰kuv, z nichÏ publikovatelne su enem pokfiiky Lojzek-tlakafi ãi Kovboju. A kdyÏ se mi navic dvakrat za sebu stalo, Ïe pfii piÈu piva mi ta hadiãka z manÏety vypadla z tej krabiãky, nasral sem se, a chtûl to v‰ecko hodiÈ z okna. „Lojzek, nûhlupni, vi‰, kolik to stoji! Ma‰ tolik v penûÏnim ustavû ãi ve ‰trozoku?“ varoval mû Poldek. Tu‰ sem pfiibrzdil. Ale ani noc s tu krabiãku nûbyla nejpfiijemnûj‰i, bo co hodinu se mi ta manÏeta nafukla a tym mû

zbudila a navic sem spal jak na jehlach, bo sem se bal, Ïe tu krabiãku za sto tisic rozbiju. A tak sem se pfiipomnûl, jak sem ve ‰pitale spal s tym pytlikem pisku na kulkach, aby se mi zacelila ìura ve slabinach po vy‰etfieÀu na angio lince. Ale stalo to za to, bo druhy den v ordinaci mi dochtor-srcafi pravil, Ïe je to v prumûru dobre a Ïe moÏeme sniÏit poãet pra‰kuv ze tfii na jeden. Ale musim ho braÈ dva razy za den. KdyÏ sem odpoledne kamo‰um Na Upadnici vyliãil svoje noãni pocity a zaÏitki s krabiãku, zdalo se, Ïe puknu smichem. A tak sem byl rad, Ïe se ze mnû nûzrobil srandu Erìa, bo jeho frk byl o Maradonovi a svatym Petrovi: „To pfii‰el Maradona do nebe a svaty Peter se ho pta: ,Kdo jsi a ãím ses Ïivil?’ ,Jsem Maradona a hrál jsem fotbal!’ ,Tak to sem nemÛÏe‰! My fotbalisty nebereme!’ Maradona se v‰ak v‰imnul, Ïe za Petrem jacisik chlopi kopu do balona. ,A co tamti? To nejsou fotbalisti? Kdo je to?’ A Peter na to: ,Banik, pião!’ Fajne, ni?!“ TuÏ zdafi buh, va‰ Lojzek

6

Po ‰ichtû

16. fiíjna 2008

OKD podporuje

Úspûchy regionu Spoleãnost OKD podpofiila vydání knihy Technická vyspûlost Moravskoslezského kraje OSTRAVA Na tûÏk˘ prÛmysl v na‰em kraji by na poãátku 90. let minulého století nikdo nevsadil ani zlámanou gre‰li. Nicménû po jeho mohutném útlumu opût oÏil, mohutní, je perspektivní. Je v mnoha smûrech tahounem na‰í ekonomiky. JenÏe bez odborníkÛ, kvalifikované pracovní síly, bez vûdy, v˘zkumu, inovace se neobejde. A tady je kámen úrazu. V technick˘ch oborech chybûjí vzdûlaní lidé. Mladí se do prÛmyslu pfiíli‰ nehrnou.

v˘znamn˘mi podnikateli se shodli, Ïe tûÏk˘ prÛmysl, kter˘ má v na‰em kraji bohatou historii a ‰iroké zázemí, je tfieba podporovat. Vãetnû rozvoje vûdy, v˘zkumu a technick˘ch uãebních a studijních oborÛ. Zv˘raznûním tûchto zámûrÛ byl kfiest nové v˘pravné publikace nazvané Technická vyspûlost Moravskoslezského kraje, na jejimÏ vydání se podílel Moravskoslezsk˘ kraj spoleãnû s firmami Vítkovice,

Chvíle památná, neboli koncert ke st˘m narozeninám Hornické kapely.

FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

Hornická kapela slavila 100 let STONAVA (bk) Jubilejním koncertem v sále Domu PZKO ve Stonavû oslavila v sobotu 11. fiíjna sté v˘roãí zaloÏení Hornická kapela Dolu Darkov – Stonava. Mezi vdûãn˘mi diváky a posluchaãi nechybûli zástupci matefiského dolu, obce Stonava v ãele se starostou Ondfiejem Febrem a samozfiejmû milovníci dechové hudby z ‰irokého okolí.

Slavnostní kfiest nové publikace v aule V·B-TU. To bylo jedním z hlavních témat leto‰ního setkání podnikatelÛ s hejtmanem Moravskoslezského kraje EvÏenem To‰enovsk˘m. V nové aule V·B-TU v OstravûPorubû se ho mj. zúãastnili Václav Roubíãek, senátor a president SdruÏení pro rozvoj MS kraje, Tomበâermák, rektor V·B-TU Ostrava, Pavel Barto‰, pfiedseda pfiedstavenstva Krajské hospodáfiské komory MS kraje, Miroslav Fabian, generální fieditel SdruÏení pro rozvoj MS kraje a také Ján Fabián, místopfiedseda pfiedstavenstva a fieditel pro rozvoj a strategii OKD. Spoleãnû s pfiítomn˘mi

FOTO: Josef Lys

OKD, Tfiinecké Ïelezárny a ArcelorMittal Ostrava. Kniha o 176 stranách mapuje nejen souãasn˘ stav rozvoje kraje, ale také ukazuje moÏnosti jeho dal‰ího rozvoje. Kromû historického v˘voje kraje a statistick˘ch dat obsahuje ‰piãkové technologie a pfiíklady patentÛ a prÛmyslov˘ch vzorÛ, kter˘ se v kraji vymyslely, prezentuje vysoké ‰kolství v regionu, podniky s letitou tradicí a pfiibliÏuje perspektivu dal‰ího v˘voje regionu. Kniha je urãena pfiedev‰ím odborné vefiejnosti. K dostání je u vydavatelÛ: na Krajské hospodáfiské komofie MSK a SdruÏení pro rozvoj MSK. Josef Lys

O knize Technická vyspûlost MS kraje Knihu vydala Krajská hospodáfiská komora MSK spoleãnû se SdruÏením pro rozvoj MSK. Vydavatelství: Montanex Náklad: 6000 kusÛ Cena: 200 Kã Z obsahu: • Zachycuje prÛfiez hospodáfiského zázemí na‰eho kraje. • Pfiedstavuje nejv˘znamnûj‰í podniky Moravskoslezského kraje. • Prezentuje tradiãní i moderní technologie, které se v podnicích kraje vyuÏívají. • Uvádí fiadu ‰piãkov˘ch oborÛ, které mají v kraji i staletou tradici a také budoucnost. • Na vydání spolupracovaly: MS kraj, Vítkovice, OKD, Tfiinecké Ïelezárny, Arcelor-Mittal Ostrava

¤EKLI

O PUBLIKACI

„Nûkdy mám pocit, Ïe na‰emu kraji schází pfiimûfiená dávka sebedÛvûry a odvahy zásadním zpÛsobem prezentovat své úspûchy, své ‰piãkové technologie, ‰piãkové v˘robky. Malou snahou zlep‰it tento stav je na‰e iniciativa – vydá-

ní této publikace. Vûfiím, Ïe kniha bude pfiínosem pro vytvofiení objektivního pohledu na technickou vyspûlost kraje.“ Pavel Barto‰, viceprezident Hospodáfiské komory âR a první viceprezident SdruÏení pro rozvoj MSK

Hornická kapela jim naservírovala bohatou smûs krásn˘ch melodií, které ãerpá nejenom z klasického repertoáru dechovek, ale také z operní, operetkové, muzikálové ãi swingové tvorby. Potleskem byly odmûnûny v˘kony sólistÛ Markéty Domesové, AlÏbûty ·indelové a Josefa Skopalíka. K obohacení programu pfiispûla vystoupení maÏoretek Dixi, které pÛsobí podobnû

jako kapela u zájmového klubu Dolu Darkov. „Orchestr zahrál nad svoje moÏnosti a to ãlovûka samozfiejmû tû‰í,” neskr˘val spokojenost kapelník Jaroslav ·indel. A co pfiát kapele do dal‰ích 100 let? „Aby se na‰li noví mladí hudebníci, ktefií budou v této tradici pokraãovat a dále ji rozvíjet,“ svûfiil pro Horníka kapelník. Tak tedy, hornická hudbo, Zdafi BÛh!

16. fiíjna 2008

I úãelové vûci mohou b˘t hezké Arno‰t Sasín: Seznamte se s autorem ,‰ipky’, která se stala symbolem OKD OSTRAVA V rámci budování takzvané korporátní identity, to znamená jednotného grafického stylu pro v‰echny ãleny skupiny OKD, bude do konce leto‰ního roku nahrazeno souãasné logo OKD nov˘m. I na nûm v‰ak uvádí v˘razná písmena OKD znak, kter˘ je s tûÏební spoleãností spojen uÏ pfies ãtyfiicet let – tûÏní vûÏ stylizovaná do podoby jednoduché ‰ipky. Asi jen málokdo ví, Ïe jeho autorem je místní malífi, v˘tvarník a grafik Arno‰t Sasín. „Bylo to je‰tû za fieditele Jaroslava Misky, nûkde v období let 1965 – 1966,“ vzpomíná dnes dvaasedmdesátilet˘ autor. „Jako pracovník propagace OKD jsem dostal poÏadavek na vypracování nového loga. Pfiiznám se, Ïe mi to dalo hodnû práce. Ta »‰ipka« vypadá velmi jednodu‰e, ale neÏ jsem na ni pfii‰el, strávil jsem u stolu mofie ãasu a vypracoval na padesát rÛzn˘ch návrhÛ. Je to ale pûkné logo a jsem rád, Ïe se líbí i ostatním.“ Arno‰t Sasín se narodil v Ostravû, ale vyrÛstal v Bohumínû. Vystudoval umûlecko-prÛmyslovou ‰kolu v Brnû, oddûlení nástûnné malby, a svoji Ïivotní dráhu zahájil v Chebu pfii opravách nástûnn˘ch maleb v tamûj‰ích star˘ch gotick˘ch domech. KdyÏ se po základní vojenské sluÏbû vrátil domÛ,

Po ‰ichtû

Panoráma

TIPY HORNÍKA Ostrava PRÒMYSLOVÉ PAMÁTKY NA PLÁTNù Ludzie z w´gla / Lidé zrození z uhlí – takov˘ je název v˘stavy fotografií polského umûlce Arka Goly v Ostravském muzeu, uspofiádané v rámci festivalu filmÛ Techné Ostrava 2008. Festival se bude konat od 22. do 24. fiíjna v KD Poklad v Porubû. VernisáÏ v˘stavy je ve stfiedu 22. fiíjna v 17.00. PAVEL ·PORCL V OSTRAVù Jeden z nejv˘raznûj‰ích osobností souãasné mladé generace ãesk˘ch houslistÛ zahraje v pondûlí 20. fiíjna od 19.00 hodin v Ostravû. Koncert v rámci turné Vivaldi tour 2008 se bude konat v kostele Církve ãeskoslovenské husitské na ulici Kremliãkovû v Mariánsk˘ch Horách.

Arno‰t Sasín a jeden z dfiívûj‰ích obrazÛ s hornickou tematikou.

nastoupil v propagaci tehdej‰ího závodu Pokrok Dolu Julius Fuãík. To se psal rok 1958. O rok pozdûji zakotvil v centrální propagaci OKD v Ostravû. „Popravdû, tak snadné to zas nebylo. Na propagaci musel ãlovûk umût v‰echno. Za pochodu jsem se proto uãil grafiku a písmomalífiské práce, se kter˘mi jsem nemûl zku‰enosti. Ale práce mû zaujala a dûlal jsem ji rád,“ fiíká Arno‰t Sasín. Z jeho dílny vycházely plakáty, letáky, diplomy, pfiání, novoroãenky, gratulace, dárkové publikace, vlajeãky a mnoho dal‰ích dílek, která se vedle úãelovosti mohla py‰nit i umûleckou hodnotou. Ve voln˘ch chvílích zaãal malovat také obrazy s hornickou Dílka vzniklá v dobû práce v propagaci OKD. tematikou. „I

kdyÏ tûch chvil ale moc nebylo,“ usmívá se v˘tvarník. „Museli jsme chodit na brigády a také fárat, abychom poznali prostfiedí ‰achty a hornického svûta; ten ãas pak chybûl.“ Centrální propagace byla zru‰ena v roce 1993. „Byla to ‰koda,“ nemÛÏe se s tím smífiit Arno‰t Sasín. „U vedení jsme byli vÏdycky tak trochu popelkou. Pfiesto jsme ve své dobû patfiili v regionu k nejlépe vybaven˘m pracovi‰tím. Pfiipravovali jsme tfieba i v˘stavy v Brnû a Moskvû pro západní firmy. TakÏe jsme i vydûlávali, a to dokonce v »tvrdé« mûnû,“ vysvûtluje. Dnes by si mohl Arno‰t Sasín uÏívat dÛchodu, ale ãinorodost ho neopou‰tí. I nadále nabízí své zku‰enosti, pfiedev‰ím se ale vrátil k malování. Jen témata teì volí jiná. „Vûnuji se hlavnû krajináfiství. Mám chalupu v Jeseníkách a rád bych zachytil jesenickou krajinu. Pfií‰tí rok plánuji koncem prázdnin v˘stavu v porubském Dolíãku, takÏe bude pfiíleÏitost se na tyto nové obrazy podívat,“ zve autor nejznámûj‰ího symbolu OKD. TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

7

P¤ÍMLUVA K PATRONCE Pfiímluvu k svaté Hedvice, patronce Slezska, pofiádá v nedûli 19. fiíjna Muzeum Keltiãkova kovárna na Keltiãkovû ulici ve Slezské Ostravû. Sraz úãastníkÛ u kapliãky sv. Hedviky nad slezskoostravskou radnicí poblíÏ muzea v 15.00 hodin.

Karviná SBOROVÁ PÍSE≈ V LÁZNÍCH Ve Spoleãenském domû Lázní Darkov bude v nedûli 19. fiíjna od 15.30 hodin znít sborov˘ zpûv. Hostem akce Darkowska jesieƒ, pofiádané místním pûveck˘m sborem PZKO Lira, bude Polsk˘ pûveck˘ sbor PZ Hutnik z Tfiince. V RYTMU COUNTRY HUDBY Bavíte se rádi pfii americké venkovské hudbû? Pokud ano, zamifite v pátek veãer ve 20.00 hodin do klubu C.C. Alabama v KarvinéMizerovû. Country bálem vás bude provázet skupina Country Music Holátka ze ·umperka. SÍLA STROMÒ A MEDITACE O stromech v na‰em fyzickém svûtû, o jejich léãivé síle a jejich bytostech bude pfiedná‰et v úter˘ 21. fiíjna v Mûstském domu kultury v Karviné Zora Moulisová. Pfiedná‰ka zaãíná v 17.00 hodin. Ve stfiedu 22. fiíjna od 17.00 hodin bude v malém sále hovofiit na téma léãebn˘ch meditací Renáta Bittová.

Havífiov BANÁNOVÁ VELRYBA Úspû‰ná autorka, novináfika a tvÛrkynû televizního pofiadu Banánové rybiãky Halina Pawlowská zavítá v pondûlí 20. fiíjna od 19.00 hodin do Kulturního domu Petra Bezruãe v Havífiovû s nov˘m zábavn˘m pofiadem z cyklu Banánová velryba. Vyslechnete si humorné vyprávûní pfiíbûhÛ ze Ïivota a televizního natáãení a samozfiejmû spoustu moudr˘ch rad. TANEâNÍ VEâER Hezkou zábavu s dobrou hudbou nabízí Taneãní veãer v havífiovském Kulturním domû Radost v nedûli 19. fiíjna od 17.00 hodin. Hrát bude Jaroslav Jeziorski. KOUZLO HOUSLOVÉHO KLÍâE Housle a klavír – to jsou hudební nástroje, jeÏ mistrovsky ovládají Petr Grabovsk˘ a Alexand Star˘. Houslov˘ recitál v jejich provedení si mÛÏete poslechnout v úter˘ 21. fiíjna od 19.00 hodin v Kulturním domû Radost v Havífiovû.

Fr˘dek-Místek SÓLO NA PùTI¤AD¯ XYLOFON Unikátní koncert v˘jimeãné umûlkynû se uskuteãní v pondûlí 20. fiíjna od 19.00 hodin na Fr˘deckém zámku. Na pûtifiad˘ xylofon originální konstrukce zahraje váÏnou hudbu Bena HavlÛ, autorka nové techniky hry na tento nástroj, jíÏ se podafiilo prosadit xylofon v sólovém projevu na koncertní pódia doma i v zahraniãí.

Orlová KETLOVÁNÍ V KNIHOVNù Víte co je ketlování? Ketlování je v˘roba ‰perkÛ. Jak na to? To vám pfiedvede paní Zofia Iwanuszková ve stfiedu 22. fiíjna v 17.00 hodin v pfiedná‰kovém sále Mûstské knihovny v Orlové. Vyrobit si mÛÏete náu‰nice a náhrdelníky.

Vodní plochy = pozitivní v˘sledky Pfiíklad profesionálního pfiístupu k rozvoji území ostravsko-karvinského regionu (11) Rozsáhlá rekultivace území Darkova není zdaleka jedin˘m pozitivním pfiíkladem zaãlenûní vzniklé vodní plochy do sanovaného a rekultivovaného území. Vodní plocha v lokalitû Kozí Becirk v dob˘vacím prostoru Dolu Lazy je sice podstatnû men‰í neÏ v pfiípadû Darkova a tedy i rozsah rekultivaãních prací byl podstatnû men‰í a neprobíhala zde tak úzká spolupráce mezi tûÏafii a biology, v˘sledky jsou v‰ak obdobné. Práce na lokalitû byly ukonãeny jiÏ na poãátku tisíciletí. Na ãásti bfiehu byla dokonce vytvofiena pláÏ naváÏkou jemného ‰tûrkopísku, i zde se tedy poãítá s rekreaãním vyuÏitím. âást zatopeného a zamokfieného území za úãelovou komunikací byla jako cenn˘ biotop ponechána bez zásahu. V dob˘vacím prostoru Dolu Lazy je dal‰í, rozsáhlej‰í vodní plocha v území oznaãovaném jako Orlová-Lazy, 1. stavba. Také zde byla sanace a rekultivace dokon-

ãena na poãátku tisíciletí. S vytváfiením specifick˘ch podmínek pro rekreaci se nepoãítalo, jde tedy pfiedev‰ím o pfiírodnû hodnotnou lokalitu. V tomto pfiípadû má území doznat je‰tû zmûn v dÛsledku poklesÛ vyvolan˘ch pokraãující tûÏbou, doufejme, Ïe tyto zmûny území neznehodnotí. Na lokalitû Lipiny v dob˘vacím prostoru Dolu Darkov se pfii sanaci a rekultivaci podafiilo zachovat hned nûkolik men‰ích vodních ploch vznikl˘ch po poklesech území v terénních depresích. Celá lokalita byla pfiitom sanována pro sportovnû rekreaãní vyuÏití, pro vybudování golfového hfii‰tû. Lze jen uvítat, vzniká-li golfové hfii‰tû na devastovaném území na rozdíl od ãasto diskutabilních lokalit tfieba v podhorsk˘ch oblastech. Jen doufejme, Ïe se tento zámûr podafií dotáhnout do konce, protoÏe jinak pÛsobí ãlenitû vytvarovan˘ terén v ploché nivû fiek Stonávky a Ol‰e velmi nepfiirozenû.

Pfiedev‰ím jako esteticky velmi zdafiil˘ pfiíklad sanace a rekultivace s ponecháním malé vodní plochy na naváÏkách hlu‰iny mÛÏeme zmínit lokalitu JindfiichÛv DvÛr v dob˘vacím prostoru Dolu âSA. Na vodní plochu i zde navazuje mokfiadní biotop. Ve v‰ech pfiedchozích pfiípadech pozitivních v˘sledkÛ sanaãní a rekultivaãní ãinnosti vystupuje vodní plocha. Dokumentuje to zásadní v˘znam, kter˘ má voda pro pfiírodu. Zejména s navazujícími kvalitními lesnick˘mi rekultivacemi pak mohou vznikat vyváÏené krajinné komplexy. Souãasnû voda je tím, co ãlovûka obvykle velmi láká k náv‰tûvû a pobytu, takÏe jde i o dÛleÏit˘ prvek návratu ãlovûka do jinak opu‰tûné pohornické krajiny. Vûnujeme-li tolik pozornosti pfiítomnosti vodních ploch v rekultivované krajinû, pak nemÛÏeme opomenout alespoÀ zmínku o neménû dÛleÏité formû pfiítomnosti vody – vodních

Stonávka pfied vyústûním do Ol‰e, ãlovûk zde nezasáhl, fieka se FOTO: archiv volnû rozlévá, mûní koryto. tokÛm. Na pozitivní pfiíklady zaãlenûní revitalizovan˘ch vodních tokÛ do rekultivované krajiny si je‰tû musíme poãkat. Ale nûkdy postaãí, aby ãlovûk do území za kaÏdou cenu násilnû nezasahoval. Na snímku je fieka Stonávka v závûreãném úseku svého toku pfied ústím do Ol‰e. Tok se zde

volnû rozlévá, ukládá sedimenty a mûní koryto, coÏ pfied ãasem ocenil svou pfiítomností také bobr evropsk˘. I díky nûmu se podafiilo zabránit zámûrÛm na zasypání celé lokality hlu‰inou a vytvofiení umûlého koryta. Vítûzslav Zámarsk˘ Tomislav Stfielec

8

Po ‰ichtû

K¤ÍÎOVKA

PRO

O KNIHU

Tajenka: „Tati, proã nemÛÏu fiídit na‰e auto? VÏdyÈ jsem uÏ dost star˘!“ „Ty jo,... Vedlej‰í místnost

16. fiíjna 2008

Zábava

Líh

SmÛla

Zkratka na receptech

Mûkká textilní látka

Otvor ve zdi

·v˘carsk˘ kanton

Solmizaãní slabika

Karetní hra

ZASMÁNÍ

(dokonãení v tajence)

A sice

Îenské jméno

Napadení

Novinka

PrÛsvitná tenká tkanina

Dosna

Vãelín (zastarale)

Tkanice

âapkovo drama

Svazek ro‰tí

Îenské jméno Spojka odporovací

Kamarád ·ebestové

Láhevníkokvûtá rostlina

Obyvatel Japonska

Harold Lloyd

·ok

Souhlas

Stropy (náfieãnû)

Slovensky „jestliÏe“

Pfiikr˘vka

Skupina cyklistÛ

Autonomní oblast

Obilniny

Francouzsk˘ sochafi

Vût‰í plachetnice

TAJENKA

Promoãní sál

Zn. nátûrové hmoty s obs. hliníku

PfiedloÏka Ticho

Otec (kniÏnû) Typ

Pot Zvraty

Horská skupina v Himálaji

Pfiijde havífi do galanterky a ptá se: Pani, matû korale?“ A prodavaãka fiíká: „Mám, pane, na co byste je potfieboval?“ Havífi odpovídá: „Ale deme ze staru na ma‰karni ples.“ Prodavaãka fiíká: „Tak to je v˘borné, ta bude záfiit!“ On fiíká: „Ona nûjdû za fiiÈ, ona de za kralovnu!!!“

âíslovka

Kanceláfi prezidenta republiky

SPZ Ústí nad Labem

...nevím, co se s ním dûje! KaÏdé ráno zametá pfied sv˘m prahem a fiíká, Ïe do voleb chce b˘t ãist˘... Kresba: V. Novák

Ledovec

Biã

Mimo

Znaãka molybdenu

Krylovy iniciály

¤eka v Jihoafrické republice

Zlí

Rusk˘ ‰achov˘ velmistr

Hornická svítilna

✿

Tajenka z minulého ãísla: „Mladá paní, vበka‰el je dnes mnohem lep‰í. Mám z toho radost.“ Já taky, pane doktore, cviãila jsem ho vãera cel˘ den. PomÛcky: Ainu, Aluna. Autor: Franti‰ek Krejãa Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress, kterou si mohou osobnû vyzvednout v na‰í redakci. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovky byl vylosován Jan Bfiicháãek z Karviné-Hranic. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: [email protected].

HOROSKOP Beran

21. 3. – 20. 4.

od 16. do 22. fiíjna 2008 B˘k

21. 4. – 21. 5.

BlíÏenci

22. 5. – 21. 6.

K neãekané pfiekáÏce se odváÏnû postavíte ãelem. Nedáte na pesimistické náfiky svého okolí a zafiídíte se podle svého. MoÏná se vám dosaÏení va‰eho cíle trochu oddálí, ale nic víc. Pozitivní vliv Merkuru vám pomÛÏe najít originální v˘chodisko z kaÏdé zamotané situace. RoztrÏce v milostn˘ch vztazích lze pfiedejít upfiímn˘m rozhovorem.

Peníze radûji nechávejte doma, neboÈ je málo pravdûpodobné, Ïe odoláte lákavé reklamû. Také byste nikomu v tûchto dnech nemûli pÛjãovat vût‰í obnosy penûz. Vzru‰ující chvíle vás ãekají po boku opaãného pohlaví. MoÏná vás potû‰í, Ïe známost, které jste nepfiikládali velkou váhu, se zmûní v trval˘ vztah.

Spoustu proÏitkÛ slibuje nová známost. Neváhejte, seberte odvahu a pusÈte se do dob˘vání svého idolu. Jste ve formû, va‰e konverzaãní schopnosti k vrcholu. Konflikt s osobou ve státních sluÏbách neÏeÀte do krajnosti. ·ance na úspûch je mizivá. Spokojte se s tím, Ïe jí fieknete své. S blíÏícím se vysvûdãením se snaÏte zachovat klid a ratolesti pochopte.

Rak

Lev

Panna

22. 6. – 22. 7.

23. 7. – 23. 8.

Vyh˘bejte se riskantním rozhodnutím a nehazardujte s penûzi. Nahráli byste jistému vypoãítavému chytrákovi, kter˘ se uÏ del‰í dobu nedoãkavû tfiese na va‰i chybu. Dbejte o své zdraví, hlídejte si kondici. Máte spoustu povinností, které byste nemuseli stihnout v termínu. Dobfie vám udûlá pobyt na ãerstvém vzduchu.

Realizace va‰ich plánÛ nesnese ani den odkladu. Neváhejte, je vhodná doba k razantním a trochu riskantním krokÛm. Chvílemi se budete pohybovat na hranû, ale rovnováhu udrÏíte. Pevnûj‰í základy dostane vበmilostn˘ vztah. Hvûzdy vám pfiejí, záleÏí jen na va‰í aktivitû a vynalézavosti. Nebojte se hodnû pfiehánût.

Váhy

·tír

Stfielec

24. 10. – 22. 11.

23. 11. – 21. 12.

PfiestaÀte si stûÏovat, Ïe se vám nedafií a v‰ichni se proti vám spikli. VraÈte se ke sv˘m plánÛm a trochu je zredukujte. Nûkteré va‰e pfiedstavy mohou b˘t pfiehnané. Hvûzdy nabádají k respektování reality a vlastních moÏností. Zlep‰ení v partnersk˘ch vztazích napomÛÏe, kdyÏ se budete dívat do budoucnosti.

Vyh˘bejte se pochybné spoleãnosti. Snadno vás nûkdo pfiemluví k vûcem, které by vás samotné nikdy nenapadly. Není dÛvod odkládat dÛleÏité jednání, nabízená ‰ance velmi rychle zmizí. Boufilivé chvíle s novou známostí vás témûfi pfiipraví o hlavu. Jste-li zadaní, hrozí vám pfiekroãení jist˘ch hranic nedozírn˘mi následky.

První dny nového t˘dne probûhnou pomûrnû v pohodû, ale potom naberou události rychlé tempo. Nespoléhejte na to, Ïe své okolí pfiekvapíte pfievratn˘mi podnûty. Máte pár nepfiátel, ktefií je udusí hned v zárodku. Pokud plánujete nûjaké stavební úpravy, velmi dobfie si vybírejte firmu, mohli byste narazit na podvodníky.

Kozoroh

Vodnáfi

Ryby

22. 12. – 20. 1.

DÛleÏitá je dÛslednost a vytrvalost. NemÛÏete si dovolit nûco odb˘t a odevzdat poloviãní práci. Nespoléhejte na cizí velkorysost nebo nepozornost. Naopak, vÏdycky se najde nûkdo, kdo na va‰e chyby rád a ochotnû ukáÏe prstem. Neustále se kolem vás budou pohybovat rÛzní lidé a dostanete pár zajímav˘ch pozvánek na spoleãenské akce.

21. 1. – 19. 2.

NehoÀte nûkolik zajícÛ naráz. V‰echny problémy najednou nevyfie‰íte. Nastal ãas rozhodnout, co je nejdÛleÏitûj‰í a co mÛÏete odloÏit na pozdûji. V opaãném pfiípadû nedopadnete nijak slavnû. Velmi aktivní budete aÏ odpoledne, ale veãer vám velmi rychle dojdou síly. Mohlo by to vyvolat velké nedorozumûní v citov˘ch vztazích.

✿

„Koukám, sousede, Ïe jste si koupil nové auto, copak se stalo s tím star˘m?“

✿

Pfiijde chlap na konkurs na policajta a oni se ho zeptají. „Kolik je 1+1?“ On odpoví: „Tfii.“ No, to není zase tak ‰patn˘, je to skoro správnû. Tak dal‰í otázka: Dva dny v t˘dnu na P. Policista po chvilce pfiem˘‰lení odpoví pozítfií a popozítfií.“ „No dobfie.. a víte je‰tû, kdo zabil Heidricha?“ „To nevím...“ „Tak si to rozmyslete a fieknete nám to pfií‰tí t˘den.“ Chlap pfiijde domÛ a povídá manÏelce: „Pfiedstav si první den a oni mi daj vraÏdu!“

SUDOKU JAK LU·TIT SUDOKU: KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘ ãtverec (3x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9.

SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:

24. 8. – 23. 9.

Pfiijde za vámi pfiítel, kter˘ má rodinné problémy a potfieboval by zmûnit místo. Udûláte, co bude ve va‰ich silách, ale v˘sledek nebude odpovídat vynaloÏené námaze. Na nezi‰tnou pomoc kolegÛ rozhodnû nespoléhejte. Pokud moÏno si v‰echno vyfiiìte a udûlejte sami. Se zajímav˘m návrhem pfiijdou dûti. Zamyslete se nad ním.

24. 9. – 23. 10.

Do texaského saloonu vbûhne kovboj a povídá popíjejícímu farmáfii: „Va‰i Ïenu nabral na rohy b˘k!“ Farmáfi mlãí. Kovboj je‰tû jednou pofiádnû zakfiiãí: „B˘k vám nabral na rohy Ïenu!“ „Sly‰ím,“ povídá farmáfi, „ale nemohu se smát, bolí mû zub!“

„Ale, zaseklo se mi centrální zamykání dvefií.“ „Tak proã to nespravíte? KvÛli tomu si pfiece nemusíte kupovat nov˘ vÛz.“ „To víte, Ïe bych to spravil, ale tchynû zÛstala sedût uvnitfi.“

20. 2. – 20. 3.

V práci se chovejte jako na minovém poli. Pohybujte se ti‰e a obezfietnû, dávejte si pozor, abyste nûkomu hodnû vlivnému ne‰lápli na kufií oko. Vût‰inû problémÛ se vyhnete intuicí. Napûtí kolem vás roste a snadno mÛÏete pfiijít k újmû. Planety varují pfied riskantními investicemi a zbrkl˘mi nákupy zbyteãn˘ch vûcí.

NÁ·

RECEPT Kufie plnûné zelím Potfiebujeme: 1 kufie, 300 kysaného zelí (ne sterilované), 1 ãervenou papriku, 2 jablka, lÏiãku ‰krobu, olej nebo lÏíci sádla, sÛl, cukr, bobkov˘ list, nové kofiení, tymián, ãesnek, kousek másla. Má-li zelí moc tekutiny, ãást odlijeme a dáme do hrnce spolu se sádlem, bobkov˘m listem, solí, nov˘m kofiením. Ihned také pfiidáme cukr podle chuti, nûkdo má rád zelí hodnû kyselé, nûkdo slad‰í. Jablka zbavíme jadfiincÛ, nakrájíme na ãtvrtky a se slupkou pfiidáme k zelí. V‰e spoleãnû

V Horníku ã. 42 nejsou poÏadavky na vyhlá‰ení v˘bûrov˘ch fiízení

dusíme aÏ do zmûknutí. Papriku nakrájíme na prouÏky, osmahneme na oleji a nakonec vmícháme do zelí. Hotové zelí by nemûlo mít Ïádnou tekutinu. Necháme vychladnout a vmícháme lÏiãku ‰krobu. Kufie omyjeme, nasolíme a naplníme zelím. Nádivku za‰ijeme. Takto pfiipravené kufie vloÏíme na pekáã, pfiidáme lÏiãku tymiánu a strouÏky ãesneku. Pokapeme olejem a podlijeme trochou teplé vody a dáme péci. Nakonec pfiidáme máslo a odkryjeme, aby mûlo kÛrãiãku. Podáváme s bramborov˘m knedlíkem.

Górnik

Miesiàc pod znakiem ,Alpex-u’ Brygada Stefana Gulaka: 105 tysi´cy ton w´gla i 150 metrów post´pu!

D A R M O WA G A Z E TA N I E T Y L K O D L A G Ó R N I K Ó W

16 PAèDZIERNIKA 2008 2008 • ROCZNIK 5

NUMER 42

Brygada g∏ównego przodowego Stafana Gulaka i kierownika oddzia∏u Ireneusza Czarniakowskiego ze skórà za osiàgni´cie kolejnego tzw. wyniku limitowego. Zdj´cia: Kopalnia „Karwina” Mi∏ym akcentem koncertu jubileuszowego by∏ wyst´p karwiƒskiego folklorysty Józefa Chmiela, który zagra∏ m.in. na w∏asnej roboty trombicie. Ponad czterometrowy instrument pomóg∏ mu potrzyFot. Bogus∏aw Krzy˝anek maç wójt Stonawy Andrzej Feber.

100 lat na scenie! Âwi´to Kapeli Górniczej Kopalni „Darków” STONAWA (bk) Prawdziwa uczta dla uszu i oczu. Tak pokrótce mo˝na by opisaç jubileuszowy koncert Kapeli Górniczej Kopalni „Darków” – Stonawa, który odby∏ si´ w sobot´ 11 paêdziernika w sali Domu PZKO w Stonawie z okazji 100. rocznicy powstania zespo∏u. Pi´kne melodie, ∏adne wyst´py solistów oraz taƒce ma˝oretkowe w wykonaniu uroczych dziewczàt z utytu∏owanego zespo∏u „Dixi” – równie˝ pracujàcego przy Kopalni „Darków” – to wszystko musia∏o zadowoliç, jeÊli nie zachwyciç licznie zebranych goÊci. „Orkiestra zagra∏a ponad swoje mo˝liwoÊci, to cieszy” – nie kry∏ zadowolenia kapelmistrz Jaroslav ·indel. Kapela Górnicza Kopalni „Darków” powsta∏a przed I wojnà Êwia-

towà jako stonawska orkiestra gminna. Jej historia to okresy wzlotów i upadków, ÊwietnoÊci i kryzysów. Wa˝nym momentem jest 1962 rok, w którym przygarn´∏a jà nowo wybudowana Kopalnia „SuchaStonawa”. Od tej pory wyst´puje jako kapela górnicza. „DziÊ jesteÊmy zaliczani do Êrednich orkiestr d´tych. Wyst´pujemy zwykle w sk∏adzie do 50 osób i gramy szeroki repertuar, od tradycyjnych utworów dla orkiestr d´tych po melodie operowe, operetkowe, musicalowe, swingowe i wspó∏czesne” – powiedzia∏ Jaroslav ·indel Najbli˝szy koncert kapeli odb´dzie si´ w sobot´ 25 paêdziernika w Domu Towarzyskim „Reneta” w Hawierzowie. Orkiestra zagra na obchodach 30-lecia ma˝oretek „Dixi”.

˚yczenia dla stuletniego górnika

KOPALNIA „KARWINA“ (bk) Alpeksowskie brygady Êcianowe w zak∏adzie „âSA” Kopalni „Karwina” prze˝ywajà dobry okres. Wszystkie trzy pracujà na dobrych Êcianach i w chwili obecnej dajà oko∏o 60 procent wydobycia ca∏ego zak∏adu, w którym aktualnie czynnych jest 9 Êcian. Na szczególne wyró˝nienie zas∏uguje 120-osobowa brygada Êcianowa g∏ównego przodowego Stefana Gulaka z oddzia∏u Ireneusza Czarniakowskiego: We wrzeÊniu wyeksploatowa∏a w czasie 30 dni roboczych 105 tysi´cy ton w´gla przy post´pie 150 metrów! Przedstawia to szósty najlepszy wynik pod wzgl´dem miesi´cznego wydobycia oraz ósmy pod kàtem post´pu, jaki odnotowano w zak∏adzie „âSA” w okresie ostatnich 10 lat! „Ta brygada to naprawd´ super kolektyw, d∏ugofalowo absolutna czo∏ówka” – chwali prac´ polskich górników kierownik produkcji Kopalni „Karwina” Petr ·korpík. Natychmiast jednak dodaje, ˝e tym razem zespó∏ wzmocni∏a jedna zmiana z „w∏asnej” brygady g∏ównego przodowego Tadeusza Szweda, prowadzona przez przodowego Rostislava Koláfia. „To dlatego, ˝eby zapewniono naprawd´ ruch non-stop, w∏àcznie z sobotami i niedzielami“ – t∏umaczy. Nadzwyczajny wynik narodzi∏ si´ w polu dàbrowskiego filara ochronnego, w Êcianie nr 22 3452/1 o d∏ugoÊci 160 metrów i wysokoÊci 3,1 metra. Eksploatowana jest przy zastosowaniu kombajnu Êcianowego polskiej produkcji KGS 440 RW, tarnogórskiej obudowy zmechanizowanej FAZOS 15/31 MOD i dalszej techniki. Brygada osiàgn´∏a jedno-

czeÊnie parametry tzw. wyniku limikolektyw, który w 2001 roku zalitowego, przypisujàc sobie na konto – czy∏ tak˝e absolutnie najlepszy po wspania∏ym wyniku z koƒca wynik w zak∏adzie „âSA“ w ostatminionego roku – kolejnà „skór´“. nim dziesi´cioleciu. „W Êcianie nr „Wynik jest tym cenniejszy, ˝e 13 032 nafedrowa∏ za miesiàc chodzi o najbardziej odleg∏e miejsce 151 650 ton w´gla, osiàgajàc miepracy w ca∏ym zak∏adzie“ – podkresi´czny post´p 231,3 metra“ – konÊla Petr ·korpík. „Od szybu dzielà kretyzuje Petr ·korpík. go cztery kilometry. Trzeba jechaç „Zawsze to mi∏o, kiedy robota kolejà oraz kolejkà podwieszanà, a idzie. Nareszcie otrzymaliÊmy Êciareszt´ drogi pokonaç na piechot´. n´, która oferowa∏a solidne warunZajmuje to prawie godzin´. Gdyby ki, i ch∏opcy potrafili to wykorzygórnicy – tak samo Polacy, jak i staç“ – opisuje sytuacj´ kierownik Czesi – nie pracowali w zmianach oddzia∏u Ireneusz Czarniakowski. przed∏u˝onych, nigdy by nie mogli „To, na czym budujemy, to ludzie z osiàgnàç takiego rezultatu“. wysokimi kwalifikacjami i doÊwiadBrygada Stefana Gulaka b´dzie czeniem. Sprawà kluczowà jest „kopaç“ na Êcianie 22 3452/1 jeszcze dobra wspó∏praca z pracownikami przez mniej wi´cej dwa miesiàce. s∏u˝b – z mechanikami, elektrykaWarunki w Êcianie zmieniajà si´ jedmi, pracownikami odstawy urobku nak, niestety, na gorsze. Trudno i innymi. Bez ich zaanga˝owania b´dzie przede wszystkim „przejetrudno marzyç o sukcesach. Teraz chaç“ przez zasypany szyb Dàbrowa pomagali nam górnicy z brygady I. Jego Êrednica wynosi oko∏o 8 Tadeusza Szweda. Sami poprosili o metrów i gdyby trzeba go by∏o naszego sztygara, aby wspó∏praca obejÊç, oznacza∏oby to du˝e probleuk∏ada∏a si´ jak najlepiej. JeÊli my i dodatkowe koszty. „Nie b´dzie wszycy ciàgnà lin´ w jednà stron´, to ∏atwe. JeÊli uda si´ wszystko tak, mo˝na wiele zdzia∏aç“. jak zaplanowano, b´dzie to kolejny sukces. mo˝e nawet wi´kszy ni˝ ten wrzeÊniowy“ – przybli˝a sytuacj´ kierownik ·korpík. Do górników Stefana Gulaka ma pe∏ne zaufanie. „JeÊli nie dajà rady oni, nie zrobi tego nikt“ – mówi i przypomina, ˝e jest to z ma∏ymi zmianami ten sam Polscy górnicy w swym miejscu pracy.

W miejscu zwa∏owiska wyroÊnie las KARWINA (bk) Nierzadko mo˝na spotkaç si´ z opinià, ˝e górnikom nie jest sàdzone d∏ugie ˝ycie. Pan Maxmilian Cichy z Karwiny pracowa∏ jako górnik w Kopalni „âSA“ (dziÊ zak∏ad „âSA“ Kopalani „Karwina“) przez d∏ugich 38 lat. Na emerytur´ przeszed∏ w 1963 roku. W poniedzia∏ek prezydent Karwiny TomበHanzel przyby∏ z∏o˝yç mu gratulacje z okazji... 100. urodzin! Jubilat pomimo podesz∏ego wieku zachowuje pe∏ni´ si∏ i ˝yciowego wigoru. Nadal prowadzi samochód, ma ma∏ego fiata. Przez ca∏e ˝ycie mieszka∏ w Karwinie. Wychowa∏ córk´, ma wnuczk´ i prawnuka. ˚yje sam, choç nie brakuje mu przyjació∏ i kolegów. Interesuje si´ Êwiatem i sprawami spo∏ecznymi: W czasie weekendu zamierza pójÊç do wyborów. A jaka jest jego recepta na d∏ugowiecznoÊç? Nie pali, rzadko pije alkohol, je z umiarem... Fot. ·árka Swiderowa

CARBOKOV

Górnik

DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW

Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek E-mail: [email protected] • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125

STONAWA (bk) Górnicza gmina Stonawa ju˝ wkrótce pozb´dzie si´ ostatniego zwa∏owiska ska∏y p∏onnej, które zalega w pobli˝u osiedla na Nowym Âwiecie. Jak poinformowa∏ dyrektor wydzia∏u budowlanomechanizacyjnego spó∏ki OKD, Doprava Andrzej Santarius, oko∏o siedemdziesi´ciu tysi´cy ton materia∏u wyrobiskowego przewieziono ju˝ na teren oddalonej o oko∏o 10 kilometrów by∏ej Kopalni „Franciszek“ w Suchej Górnej, gdzie wykorzystywany jest przy rekultywacji zbiorników osadowych.

„Prace rozpocz´liÊmy w sierpniu. Przewieêç trzeba jeszcze oko∏o 450 tysi´cy ton materia∏u. Roboty przy likwidacji zwa∏owiska powinniÊmy zakoƒczyç w marcu przysz∏ego roku“ – sprecyzowa∏ Andrzej Santarius. „Teren by∏ej ha∏dy zostanie nast´pnie zalesiony, podobnie jak okoliczne grunty“ – doda∏ dyrektor. Z zadowoleniem obserwuje likwidacj´ ostatniej stonawskiej ha∏dy wójt gminy Andrzej Feber. Kiedy przed osiemnastu laty, obejmujàc funkcj´ szefa gminy, forsowa∏ program uzdrowienia Êrodowiska i likwidacji starych szkód górniczych, nie bardzo wierzono w jego realizacj´. „Dlatego ciesz´ si´, ˝e dzi´ki dobrej wspó∏pracy z OKD program ten wchodzi w ˝ycie“ – powiedzia∏ wójt Feber. „My nie walczymy przeciwko kopalniom. UÊwiadamiamy sobie, ˝e dajà one prac´ tysiàcom górników. To jednak nie oznacza, ˝e rezygnujemy na jakoÊç ˝ycia mieszkaƒców Stonawy. Dzi´ki przychylnej postawie przedsi´biorstw górniczych zbli˝amy si´ do standardu nowoczesnych paƒstw europejskich, gdzie w centrum aglomeracji przemys∏owych istnieje nienaruszona przyroda“. W miejscu ostatniej stonawskiej ha∏dy wyroÊnie Fot. OKD, Doprava za kilka lat cienisty las.

10

16. fiíjna 2008

Inzerce

OKD, HBZS, a. s. R11/42

se sídlem v Ostravû-Radvanicích pfiijme

PROVOZNÍHO DISPEâERA POÎADAVKY: • základní znalosti práce s PC podmínkou • báÀsk˘ záchranáfi nebo absolvent prÛmyslové ‰koly hornické v˘hodou.

R210/42

Práce v nepfietrÏitém provozu.

Fr˘decká 332,719 00 Ostrava-Kunãice 100 m vpravo za mostem Rudná–Fr˘decká smûr Vratimov Venkovní kanalizace: • PVC roury a tvarovky hladké pro vnûj‰í kanalizace • PP a PE ãisticí kanalizaãní ‰achty a vpustû • Betonové v˘robky pro venkovní kanalizace

R124/42

VELKOOBCHOD VELKOOBCHOD – MALOOBCHOD MALOOBCHOD

S MATERIÁLY PRO V¯STAVBU • Tlakové trouby z tvárné litiny, tvarovky z ‰edé a tvárné litiny, litinové A OPRAVY INÎEN¯RSK¯CH SÍTÍ poklopy, podzemní a nadzemní hydranty, mfiíÏe a vzpûry a vpustû • HD-PE trubky a tvarovky pro domovní pfiípojky MoÏnost nákupu a slev • Ocelové pfiíruby, fólie, tûsnûní, ‰rouby pozinkované a ãerné Plynovody: i pro maloodbûratele • I-PE roury, armatury, chrániãky Vodovody:

Domovní odpady: • HT potrubí a tvarovky hladké pro vnitfiní odpady s odolností do 100 °C • NG potrubí a tvarovky tfiívrstvé Polo – KAL NG („náhrada odpadní litiny “) • Vpustû, sifony a odpady fy HUTTERER+LECHNER

Ostatní: • PVC roury drenáÏní, chrániãky pro vedení kabelÛ • OdvodÀovací Ïlábky • Stfie‰ní Ïlaby a okapy z PVC • Vnitfiní rozvody pitné vody, topení, mirelon • Ostatní stavební doplÀky z plastÛ (vodomûrné ‰achty, vpustû, mfiíÏe, gajgry, Ïumpy, splachovaãe aj.) • Betonové v˘robky pro terénní úpravy, dlaÏby, obrubníky

Prodejní doba: Po – Pá 6.30 –16.00 SOBOTNÍ PRODEJ

R207/42

V·E PRO VÁ· ODPAD, KANALIZACI, VODOVOD, ODVOD≈OVACÍ TECHNIKU

Bliωí informace: p. Smiãka, [email protected], telefon: 721 010 558, 596 258 341

7 0 0 – 1 10 0 (kvûten – fiíjen)

VelkoodbûratelÛm poskytujeme mnoÏstevní slevy!!! Telefon: 596 237 498-9, Fax: 596 238 970, E-mail: [email protected], www.pcvalfa.cz GE Money Bank,a.s., Havífiov, Dlouhá tfi. 97, tel: 596 496 741

GE Money Bank,a.s., Karviná, ÎiÏkova 2379, tel: 595 391 101

GE Money Bank,a.s., Orlová, Masarykova tfiída 1333, tel: 596 540 131

R184/42

PÛjãky jen na OP! R198/42

AÏ 200 tisíc úplnû v‰em! 773 551 578, 603 317 378

✧ PRODEJ

ZAMùSTNANCÒM OKD

pro zamûstnance, dÛchodce aÏ do 75 let i pro zaãínající OSVâ s nulov˘m daÀov˘m pfiíznáním od 20.000 do 400.000 bez ruãitele 50.000 Kã – splátka jiÏ od 888 Kã 100.000 Kã – splátka jiÏ od 1.888 Kã 200.000 Kã – splátka jiÏ od 3.666 Kã RPSN jiÏ od 9,51%

Bankovní a nebankovní pÛjãka! MoÏnost Ïádat i bez partnera! Peníze v hotovosti! Staãí jen zavolat a nav‰tívit kanceláfi R2/42

Ostrava,
606 790 691 Karviná,
606 790 697 Orlová,
606 790 683 Havífiov,
606 790 698 Tfiinec,
558 329 036, 606 790 696 Fr˘dek-Místek,
558 639 759, 606 790 690

PÛjãíme 10 000 Kã, 30 000 Kã, 50 000 Kã atd. Vrátíte 11 628 Kã, 34 884 Kã 58 140 Kã atd.

VOLEJTE 774 828 496

PÛjãka pro v‰echny! Hotovostní na cokoliv Pro zamûstnance, dÛchodce, MD • se zástavou vozidla • se zástavou nemovitosti

fie‰íme exekuce na LV

tel.: 736 120 270

R 208/42

PODZIMNÍ ÚVùROVÁ AKCE!

R 205/42

NABÍDKA PÛJâKY

ZDARMA

✧ OZNÁMENÍ

✧ VZPOMÍNÁME

Oznamujeme v‰em pfiátelÛm a znám˘m, Ïe nás dne 11. 10. 2008 náhle opustila ve vûku nedoÏit˘ch 77 let na‰e maminka, tchynû, babiãka a prababiãka, paní Drahomíra Adamãíková, b˘valá zamûstnankynû Dolu Jan ·verma v Ostravû-Svinovû. S drahou zesnulou se rozlouãíme dne 17. 10. 2008 v 16.00 ve smuteãní síni v Ostravû-Vfiesinû. Kdo jste ji znali, vûnujte, prosím, tichou vzpomínku s námi. Zar212/42 moucená rodina.

Smutn˘ je domov, smutno je v nûm, chybí‰ nám, tatínku, chybí‰ nám v‰em. Jak tûÏké je bez tebe Ïít. Utichly kroky, umlkl hlas, ale tvÛj obraz zÛstává v nás. Dne 15. fiíjna jsme vzpomnûli 1. smutné v˘roãí náhlého úmrtí b˘valého zamûstnance Dolu Mír, pozdûji zamûstnance âSAD Karviná ·tefana Horvátha. ZároveÀ v lednu 2009 vzpomeneme jeho nedoÏit˘ch 55 let. S láskou vzpomínají manÏelka, dcera a synové. Kdo jste ho znali, vûnujte mu tichou vzpomínku s námi. B385/42 Dne 20. fiíjna to bude rok, co nás navÏdy opustil ve vûku 44 let mÛj manÏel a b˘val˘ zamûstnanec dolu âSM-jih Pavel My‰ka. Kdo jste ho znali a mûli rádi, vzpomeÀte s námi. ManÏelka a syn. B386/42

• Prodám ‰tûnata NO bez p. p. po v˘bor. rodiãích (matka s p. p.). âerná se svûtl˘mi znaky, odãervená, oãkovaná. Odbûr moÏn˘ polovina fiíjna. Cena 2000 Kã. Kontakt: Karviná, mob.: 724 829 875. B387/42

✧ AUTO-MOTO • Pr. os. auto Ford Sierra 1,8 TD, rok v˘r. 1990, barv. ãerná, bez TP, registr. znaãky uloÏeny na dopr. ins. Ostrava. Inf. na tel.: 777 894 758. Zn.: Velmi levnû. B388/42

✧ BYTY • Prodám byt l. kat., 2+1, 2. poschodí, v Ostravû-Porubû, v osobním vlastnictví, po úpravách, plast. okna, zateplení, lodÏie 7,5 m, neprÛchozí pokoje, poblíÏ MHD, parkovi‰tû. Cena: 1 300 000 Kã. Inf na telefonu: 603 258 893. B389/42

R211/42

GE Money Bank,a.s., Havífiov-Tesco, tel: 596 805 981

16. fiíjna 2008

Nadace OKD

11

Chce‰ ãíst? Vyber nûco do knihovny! Projekt podpory ãetby pro dûti a mládeÏ v Komorní Lhotce je u nás v˘jimeãn˘ KOMORNÍ LHOTKA (uzi) Na pokles zájmu „moderních“ dûtí a mládeÏe o ãetbu reagovala knihovnice Pavlína Mlãochová z Komorní Lhotky v Beskydech zpÛsobem neb˘val˘m a nevídan˘m. Projekt „Co chtûjí ãíst dûti“ nabídne klukÛm a holkám vybrat si, samozfiejmû v rámci urãit˘ch moÏností, jakoukoliv vhodnou knihu, zafiadit ji do v˘pÛjãního fondu a podûlit se tak s jejím obsahem i s kamarády. Nadace OKD, do jejíhoÏ programu „Pro radost a vzdûlání“ se pfiihlásila, tomu dala zelenou. A dvacetitisícovou dotaci na pofiízení kníÏek! Jak to tedy bude fungovat?

VYBÍRÁNÍ KNÍÎEK prakticky není omezeno. Dûti tak mohou uãinit v knihovnû po internetu, prostfiednictvím nabídkov˘ch letákÛ ãi pfiímo v knihkupectvích. Má to i „skryt˘“ cíl – nenásilnou formou se seznámí se jmény spisovatelÛ, ilustrátorÛ ãi vydavatelství a tak i dûním v literatufie.

Inspirován koulí, vajíãkem, semínkem

KARVINÁ (uzi) Nadace OKD, Nadace Landek i tûÏební spoleãnost OKD jsou mezi sponzory v˘stavy v Galerii Zdravého mûsta v Karviné. Své díla zde má malífi a sochafi Petr Boreãek (na snímku), letos tfiia‰edesátilet˘ rodák z KromûfiíÏe, aktuálnû Ïijící v Tfiinci. Základní tvary mnoh˘ch jeho v˘tvorÛ vycházejí z koule, vajíãka ãi semínka. „K pochopení Petra Boreãka je tfieba zaãít u geneze díla. Zdá se, Ïe jednotlivé vrstvy umûlcovy tvorby se znovu a znovu vracejí k pÛvodní inspiraci: vodû, kamenÛm, pfiírodû, která je v souladu s fiádem svûta. Jeho dílo je tedy inspirováno nejen formou, ale pfiedev‰ím úÏasnou pokorou pfied svûtem, jehoÏ pomíjiv˘m zlomkem je i duchovní vzepûtí ãlovûka,“ uvedl k v˘stavû galerista a znalec v˘tvarného umûní Karel Bogar. V˘stava potrvá do 14. listopadu, tento den bude ukonãena pfiesnû hodinu po poledni. Galerie Zdravého mûsta má otevfieno v pondûlí od 13 do 17, v úterky, stfiedy a pátky od 10 do 17, ve ãtvrtky od 10 do 18 a v nedûle FOTO: Edmund Kijonka od 14 do 17 hodin.

AUTORKA PROJEKTU podpory ãtenáfiství Pavlína Mlãochová z obecní knihovny v Komorní Lhotce chce k ãetbû pfiilákat dûti od 5 do 15 let. Tûch zde Ïije více neÏ pÛldruhého sta. „Podmínkou pfiitom není bydli‰tû v na‰í obci. Staãí si v knihovnû vyzvednout lístek k vyplnûní informací o vyhlédnuté publikaci, vypsat ho a odevzdat,“ vysvûtlovala. Podle poãtu pfiihlá‰en˘ch se pak vypoãítá ãástka, za niÏ mÛÏe úãastník knihy pofiizovat – nûkdo jednu, ale moÏná i dvû ãi tfii. TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

HRAJÍ SI NA KNIHOVNÍKA – to znamená vypsání dokumentace k publikacím, jejich orazítkování, oãíslování, zafiazení do regálu. Projekt roz‰ífií nabídku kniÏního fondu a prospûch z toho budou mít samy dûti pÛjãující si „ãtivo“.

12

16. fiíjna 2008

Sport

V Hranicích málem chytal Vala! Házenkáfii Karviné koneãnû zvládli závûr zápasu

Bohemka Karvinou rozkopala KARVINÁ (tam) Pokud jsou fotbalisté MKF OKD Karviná povûstní sv˘m dÛrazem a tvrdostí, pak na hfii‰ti Bohemians 1905 tvrdû narazili. Dostali „nakopáno“ a je‰tû dva góly navrch. „Cel˘ t˘den jsme kluky pfiipravovali na tvrdou hru, ale stejnû nakonec hráli ustra‰enû. A rozhodãí agresivní hru soupefie pou‰tûl, takÏe jsme moc nadûjí na úspûch nemûli,“ hodnotil zápas trenér Leo‰ Kalvoda. Pár ‰ancí si Karvin‰tí vypracovali, ale Ïádnou nepromûnili. Pfiipsali si tak dal‰í poráÏku. V‰ichni v‰ak vûfií, Ïe si spraví chuÈ v sobotu proti Fulneku (15.30). „Fulnek hraje fotbal, ne ragby,

takÏe bychom mûli uspût. Mohl by to b˘t pohledn˘ zápas a doufám, Ïe s vítûzn˘m koncem pro nás,“ fiekl za v‰echny útoãník Martin Opic.

Bohemians 1905–MFK OKD Karviná 2:0 (1:0) Branky: 37. SÀozík z pen., 62. Róth, rozhodãí: Zelinka, ÎK: Adam-Gill, Opic, Juska, 5984 divákÛ. Karviná: Kuãera – Hoffmann, Jeliç, Gill, Juska – Macek, Ficek (65. Milosavljev), R˘del (58. Ditrich), Jursa–Opic, Juroszek (81. Richter). Trenér Leo‰ Kalvoda.

MFK OKD Karviná–Fulnek II. fotbalová liga sobota 18. 10. v 15.30 na Mûstském stadionu

Pfiípravy Hornické desítky Karvin‰tí chtûjí po úspûchu v Hranicích nastartovat vítûznou sérii. KARVINÁ (tam) Pouze s jedním brankáfiem odjíÏdûli házenkáfii Baníku OKD Karviná k extraligovému zápasu do Hranic. Lefan chytal v˘bornû a na‰tûstí se nezranil, jinak by musel do brány nûkdo z jeho spoluhráãÛ z pole! Brankáfisk˘ post nebyl jedin˘m problémem, kter˘ musel trenér Martin Kostelník fie‰it. „Do poslední chvíle jsem nevûdûl, jak poskládám obranu. Nakonec to ale v˘bornû zvládli Korƒan s BroÏem. V ofenzivû byli zase v˘borní Sliwka a KruÏík,

takÏe i bez tfií hráãÛ základní sestavy jsme uspûli.“ Kostelníkovi spadl kámen ze srdce, protoÏe bilance obhájce titulu uÏ zaãínala b˘t hodnû ‰patná. „Toto vítûzství jsme potfiebovali, a kdyÏ ho potvrdíme v nedûli doma proti Kopfiivnici, bude pohled na tabulku pfiece jen veselej‰í,“ míní Julius KorÀan. A kdo by chytal, kdyby se jedin˘ gólman Lefan bûhem zápasu v Hranicích zranil? „Pfiednû jsme dali Lefanovi pokyn, aby hrál opatrnûji neÏ jindy. A kdyby se pfiece

Baník OKD Karviná–Kopfiivnice extraliga házenkáfiÛ nedûle 19. 10. v 10.30 v hale házené

FOTO: Ivo Dudek

Hranice–Baník OKD Karviná 28:30 (15:16) Nejvíce branek: StrÏínek 8, BrÛna 6, Kovafiík 6/3 – Sliwka 8/4, KruÏík 5, Hastík 4, rozhodãí: Pe‰ek, Pavlát, sedmiãky: 5/56/5, vylouãení: 4 (âK StrÏínek) – 3, 400 divákÛ. Karviná: Lefan, Sliwka 8/4, KruÏík 5, Hastík 4, Vala, Pavlíãek 2, BroÏ 2, Vanão 1, Heinz 3/1, Faith 1, ·ulc 2, Mrázek 1, KorÀan 1. Trenér Martin Kostelník. jen nûco stalo, ‰anci by asi dostal Vala,“ prozradil trenér. Univerzál Martin Vala by do toho ‰el: „Vzal bych to na sebe, snad by mû i párkrát trefili.“ Zápas proti Kopfiivnici zaãíná v nedûli v 10.30, ve stfiedu ãeká Karvinou dal‰í tûÏk˘ duel v Jiãínû.

FR¯DEK-MÍSTEK (syl) První listopadovou sobotu se tradiãnû koná nejvût‰í bûÏecké akce na Moravû, silniãní závod – Hornická desítka. Její 23. roãník se koná 1. listopadu opût za vydatné podpory OKD, Dolu Paskov. BûÏí se v jedenácti kategoriích na tatích od 150 m do 10 km. Na Hornickou desítku je dobré pfiihlásit se uÏ teì. Ve‰keré informace najdete na stránkách www.slezanfm.naproti.cz, pfiípadnû na telefonu 606 257 453.

Z

V¯SLEDKÒ

HÁZENÁ Extraliga muÏÛ: Hranice–Karviná 28:30, pofiadí: 1. Zubfií 2, 2. Pre‰ov 10, 3. Dukla 10, 4. Karviná 6. FOTBAL II. liga: Bohemians 1905–Karviná 2:0, po 11. kole: 1. âáslav 23, 2. Jihlava 22, 3. Sokolov 20, …13. Karviná 12. MSFL: Fr˘dek-Místek–Uniãov 0:1, Ostrava B–Jihlava B 3:1, po 11. kole: 1. Hluãín 25, 2. Znojmo 22, 3. KromûfiíÏ 22, …6. Ostrava B 17, 10. FM 14. Divize E: Poruba–Havífiov 1:1, Slaviãín v. Orlová 2:0, po 11. kole: 1. Slaviãín 26, 2. V. Losiny–M. Albrechtice 3:0, po 11. kole: 1. Slaviãín 26, 2. V.

Baro‰ a spol.: P˘cha pfiedchází pád! PÛvodní reportáÏ Horníka z kvalifikace mistrovství svûta v Polsku CHORZÓW Katovické ‰achty uÏ zdaleka vítaly polské i ãeské fotbalové fanou‰ky, ktefií se vydali na Národní stadion v Chorzówû (pfiedmûstí Katovic) na kvalifikaãní utkání o postup na mistrovství svûta Polsko–âesko. A HORNÍK byl také u toho. Pfiehnané sebevûdomí a arogance, se kter˘m pfiiletûli ãe‰tí fotbalisté na katovické leti‰tû, nevûstily nic dobrého. Pol‰tí novináfii ãekali na ãesk˘ t˘m kvÛli zpoÏdûní tfii a pÛl hodiny, ale nedoãkali se ani slova. Baro‰ a spol. leti‰tní halou prolétli bez zastavení po vzoru tryskáãÛ, nezastavili se a na Ïádost o rozhovor ani neodpovûdûli. „Pfiesnû takto se chovali na‰i fotbalisté pfied tím, neÏ vyhofieli na evropském ‰ampionátu,“ prohodil polsk˘ fotbalov˘ zpravodaj Michal Wojak. Situace se v tomto smûru nezlep‰ila ani po páteãním tréninku. Petr âech sice s rozhovorem

pro televizi Nova souhlasil, v tomto okamÏiku se ale do toho vloÏil tiskov˘ mluvãí t˘mu LukበTuãek: „Rozhovory jsou moÏné pouze na tiskové konferenci,“

upozornil. Na tu ov‰em chodí pouze trenér Rada a kapitán Ujfalu‰i, âech nikoliv. Právû Ujfalu‰i popudil polské fotbalisty a novináfie v˘rokem, Ïe

âe‰tí fotbalisté v padesátitisícovém kotli zklamali.

FOTO: TomበTikal

polsk˘ t˘m vlastnû ani nezná. „Nezná? Tak nás brzy pozná,“ vzkázal polsk˘ t˘m a nejlep‰í odpovûì dal na hfii‰ti. âeské hvûzdy se nestaãily divit a prohrály 1:2. Ale abychom nûkter˘m fotbalistÛm nekfiivdili. Baníkovec Václav Svûrko‰ a také dal‰í fotbalista, kter˘ ‰el do velké fotbalu z Ostravy, Zdenûk Pospûch, zÛstali (zatím) normální. S novináfii i pfies nesmyslné zákazy mluvãího Tuãka (nemá náhodou mluvãí rozhovory spí‰e domlouvat, neÏ je zakazovat?) ochotnû komunikovali. Zato dal‰í ostravsk˘ odchovanec Baro‰ je arogantním chováním v poslední dobû proslul˘. „UÏ ho ani o rozhovor neÏádáme, vÏdy nás poslal do háje,“ pfiiznal redaktor Práva Jan KrÛta. Seãteno a podtrÏeno: ãesk˘m fotbalistÛm citelnû chybûli v Polsku nejen tfii záloÏníci, ale také pokora. A bez té se velké souboje vyhrávat nedají. TomበTikal

Losiny 26, 3. ·umperk 20, 4. Poruba 18, …6. Havífiov 17, 7. Orlová 15. Okresní pfiebor: Doubrava–Sn Orlová 2:3, Karviná B–TJ Petfivald 4:1, Bohumín B–âSAD Havífiov 1:2, Louky–B. F. Orlová 0:3, Sj Rychvald–H. Bludovice 3:1. Havífiov B–B. Rychvald 5:0, V. Bohumín–Domaslavice 5:3, L. Petrovice B–Tûrlicko 1:2, H. Îukov–VûfiÀovice 3:0, po 13. kole: 1. MFK Karviná B 34, Sj Rychvald 26, 3. Tûrlicko 25. HOKEJ I. liga: Havífiov–Chrudim 6:8, Poruba–Most 4:2, po 12. kole: 1. Kometa 28, 2. Vrchlabí 27, 3. Ústí 24, …8. Havífiov 19, 12. Poruba 14.

Triumf plavcÛ Slávie Havífiov HAVͤOV (red) Havífiovsk˘ plavec Ondfiej Broda opût prokázal, Ïe patfií do absolutní ãeské sprinterské ‰piãky. Na kontrolních závodech v Novém Jiãínû vyhrál uÏ popáté v fiadû závod na 50 metrÛ kraul. Jako jedin˘ z plavcÛ se dostal pod 24 vtefiin (23,98). Hned za ním se umístil dal‰í závodník Slávie Havífiov Alexander Jusku. Broda bral zlato i na stometrové trati voln˘m zpÛsobem, juniorsk˘ reprezentant Jusku zase zvítûzil na 50 m prsa. „Cílem pro tuto sezonu je splnûní limitu na mistrovství Evropy, které se koná v prosinci v Chorvatsku,“ prohlásil Ondfiej Broda.

CO

NÁS âEKÁ

SOBOTA Fotbal – I. liga: Baník–Bohemians (17). II. liga: Karviná–Fulnek (15.30), divize E: Orlová–V. Karlovice (10.15), Havífiov–Fren‰tát (10.15). Hokej – I. liga: Havífiov v. Chomutov (17). NEDùLE Házená – extraliga muÏÛ: Karviná v. Kopfiivnice (10.30).

Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • Pfiedseda v˘konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: [email protected] • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys, e-mail: [email protected] • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava, e-mail do redakce: [email protected]. Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: [email protected] • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.