100 let lyžování v Kroměříži

100 let lyžování v Kroměříži 1909 − 2009

1909 − 2009

1

Nejúspěšnější závodníci oddílu

Okresní přebor na Pardusu, 1950

Josef Eim ve slalomu, okresní přebor naTesáku, 1977

Petr Svinka, krajský přebor Kasárna 1977

Michaela Nováková − Šojdrová, krajský přebor Kasárna 1977

Roman Čermák, okresní přebor na Trojáku, 1986

2. místo Staňky Hájkové KKZ Dolní Morava, 1988

Staňka Hájková v obřím slalomu, NKZ Červeno− horské sedlo 1989

Zbyněk Janoušek ve sjezdu, přebor ČSR 1989, Rokytnice nad Jizerou

2

100 let lyžování v Kroměříži

„Doložená lyžařská činnost v Kroměříži začala roku 1909 v rámci tehdy založe− ného odboru Klubu českých turistů. Tehdy provedli pánové Pavelka, Papoušek a Nakládal první sjezd na lyžích 220 − 230 cm dlouhých s 2 m bambusovou tyčí − výrobky fy Jadrníček ve Fryštáku − z „Barbořínu“. Týden nato se tito tři průkopníci vydali s dalším nadšencem ing. Madelmayerem na Bystřicko“. Takto začíná citace na první straně kroniky Klubu lyžařů Kroměříž o začát− cích organizovaného lyžování v Kroměříži. V únoru roku 2009 bude Klub lyžařů Kroměříž vzpomínat na začátky lyžování a na celou svoji stoletou historii. Ne všechny oddíly a kluby lyžování v ČR se mohou pochlubit tak úctyhodným vě− kem jako právě Klub kroměřížský. Rovi− na na Hané jistě neposkytovala ideální sněhové ani terénní podmínky pro roz− voj tohoto rekreačního a závodního spor− tu jako krajina v horských či podhor− ských oblastech. O to záslužnější byla činnost a iniciativa jednotlivců a spolků se zaměřením na zimní sporty právě v Kroměříži a blízkém okolí. A pokračuje− me dále z kroniky Klubu: Doba na za− čátku století spíše přála bruslení a sáň− kování, a tak se lyžování prosazovalo jen velmi pomalu. V roce 1910 přibylo jen 5 lyžařů, do vypuknutí I. světové vál− ky jich bylo celkem asi 25. V roce 1911 zakoupil odbor Klubu českých turistů od p. Pavelky jeden pár lyží s holí za 15 K pro půjčování zájemcům. Pokud byl sníh, jezdilo se vlakem do Zdounek a lyžova− lo se v okolí Divok a Roštína. V roce 1913 byl proto na žádost lyžařů zave− den i v zimě vlak do Zdounek s odjez− dem v neděli ve 13.30 hod. Častěji bylo nutno jezdit za sněhem na Hostýn a Pustevny. Ve stejném roce objednal odbor prostřednictvím „Svazu pro po− vzbuzení návštěvy cizinců pro Moravu a Slezko“ v Brně 25 slevněných jízdenek Kroměříž − Frenštát. Lyžaři byli vesměs muži, ale ti trpce nesli, že dámy nebylo možno k lyžování přimět. I. světová válka lyžařskou činnost téměř přerušila, hrstka lyžařů, kteří zůstali doma, se držela raději v ústraní a jen občas si vyjela do blízkého okolí. Na Beskydech byl Čech mezi zpupnými Němci v nebezpečí. Ale přece jen se něco dělo. Lyžařská výzbroj doznala změn a od roku 1915 se začalo jezdit již na kratších lyžích a se 2 holemi. 1909 − 2009

3

Po I. světové válce, během níž řady lyžařů značně prořídly, se činnost obnovila až v roce 1922 zásluhou mladších členů odboru a do lyžařského kroužku začaly konečně vstupovat i ženy. Počet členů byl již 36. To byl počátek prvního rozmachu lyžařského sportu v Kroměříži. V roce 1924 si kroužek zvolil svého předsedu, ing. Smítala, náčelníkem byl Dr. Förster, pokladníkem Josef Vlk a hospodářem pan So− lař. Kroužek měl již 46 členů, pěstoval především lyžařskou turistiku, plánoval a uskutečňoval pravidelné zájezdy do Hostýnských hor, Beskyd a Jeseníků. Ty byly vzorně organizovány hlavně zásluhou předsedy. V roce 1926 byl pořádán první lyžařský kurz, který vedl pan Rudolf Vybíral. V roce 1936, těsně před II. světovou válkou, bylo v Klubu českých turistů organizováno již 74 lyžařů. V té době bylo ovšem lyžování již populárním sportem, takže lyžařů bylo v Kroměříži daleko víc. Kroužek pořádal také časté besedy s lyžařskou náplní. Opakovaně zde přednášel o našich i cizích horách (vždy se světelnými obrazy) tehdy známý propagátor lyžo− vání prof. Karlíček, člen Klubu českých turistů z Přerova.

Kurz Hanácké župy na Tesáku, rok 1932. Zprava: J. Kozlík, O. Holec, L. Trasoň

4


V Sokole byla lyžařská skupina založena roku 1932, vůdcem byl bratr Josef Hradil. Členů bylo 50, pořádaly se kurzy Hanácké župy na Tesáku a za sněhem se jezdilo do Hostýnských hor, Beskyd a na severní Moravu.V dalších letech, až do zastavení činnosti Sokola v roce 1941, se počet členů skupiny pohyboval mezi 30 − 40. Překážkou většího rozšíření lyžování mezi členy jednoty byla řada nepříznivých zim, kdy nebylo možno v okolí města lyžovat a o zájezdy do vzdá− lenějších hor byl z finančních důvodů malý zájem. První propagační závody v Kroměříži uspořádal bratr J. Beran v roce 1940 za účasti 13 mužů a 4 dorostenců. Tehdy začal v našem městě působit prof. Vilda Kožnárek − mimo jiné akademický mistr Evropy v závodě sdruženém. V únoru roku 1941 byly uspořádány veřejné závody v běhu na lyžích se startem a cílem u Sokolovny. Tratě 3, 4, 10 a 12 km vedly ke Kotojedům a na Hvězdu. Během II. světové války nebyla možná žádná organizovaná tělovýchovná činnost, nesměle lyžovali jen jednotlivci. Po II. světové válce zahájil činnost lyžařský oddíl Sokola v listopadu roku 1945. Vedoucím se stal MUDr. Zdeněk Jaroš. Do oddílu se při− hlásilo 45 členů, a po roce 1947 měl oddíl již 197 osob, což bylo ma− ximum v celé historii. Tento velký zájem byl také vyvolán skuteč− ností, že se lyžařské boty daly koupit několik roků po válce jen tehdy, byl−li zájemce organizo− MUDr. Zdeněk Jaroš, výrazná osobnost kroměřížského lyžování vaným lyžařem. V letech po osvobození byla činnost rozvíjena na podzim kondičními cvičeními, nedělními vycházkami a výlety zaměřenými na výcvik a turistiku většinou do Hostýnských hor, ale i na Pustevny a na Lysou horu. Jediný sjezdař, lékárník M.Paták, byl na přeboru ČOS v Banské Bystrici v roce 1946 devátý a na oblastních závodech ve Valašských Kloboukách dvanáctý. Členové oddílu se v říjnu r. 1946 pustili do úpra− vy dojezdu a dopadu lyžařského můstku na Tesáku, aby mohl sloužit svému účelu. Síly a nedostatek mechanizace na tento úkol nestačily, a tak při úplném nezájmu oddílů z Bystřice p.H. a Chvalčova nebyla práce dokončena. V roce 1948 se opět členové oddílu pokusili zachránit značně poškozenou dřevěnou chatu na Schwei− grovce, přiřknutou delimitací Sokolu Kroměříž. Chata byla zachráněna, ale objekt byl brzy na to přidělen ZV ROH Státní banky. Sletových her ve Vysokých Tatrách se zúčastnilo 26 členů oddílu. Ke zlepšení finanční situace jednoty přispíval oddíl 1909 − 2009

5

pořádáním podzimních večírků u Stloukalů, v r. 1947 a 1948 lyžařského plesu, vždy s pěknou společenskou úrovní. Zisk činil průměrně 2500 Kč. Po roce 1949 počet členů klesal, členství přestalo přinášet materiální výhody. Odpadli vesměs ti, kteří ke společné práci nepřispěli. Na konci roku 1950 bylo 92 členů. V tomto roce začalo asi 20 členů oddílu pěstovat horolezectví pod vede− ním gottwaldovských cvičitelů.Činnost se odvíjela na Budačině, Skalném, Čerto− vých skalách u Lidéčka a organizovaných táborech ve Vysokých Tatrách. V letech 1950 − 1958 byla pronajímána pro zimní i letní pobyty valašská chalupa rodiny Štěpánovy na Vičanově s ubytováním pro 20 osob. Lyžařská činnost byla od 50. let mnohostranná. První poválečné přebory ve sjezdových disciplinách se usku− tečnily na Pardusu nad Rusavou v roce 1950. Pravidelná účast v „Sokolovském závodě branné zdatnosti“ přinesla největší úspěch družstvu žen ve složení Marta Charvátová, Soňa Pittnerová a Zdeňka Klimáková, které v r. 1952 získalo titul mistra ČSR.

Rok 1952. Titul Mistra ČSR v Sokolovském závodě branné zdatnosti. Marta Charvátová, Soňa Pittnerová, Zdeňka Klimáková (Seidlová)

6


Obnova turistických vysokohorských chat a výstavba podnikových rekreačních objektů přinesla od 50. let minulého století nové možnosti lyžování. Od roku 1950 byly organizovány zájezdy na Maguru nad Vrútkami, na Borišov, Smrekovici a Mar− tinské hole. Po přílivu mladých členů se zájem zaměřoval na pobyty blízko lyžař− ských vleků, nejčastěji v Karlově pod Pradědem. Zvýšení úrovně lyžující kroměříž− ské mládeže se nedařilo v důsledku opakujících se nepříznivých sněhových poměrů ve městě a zájezdy za sněhem narážely na finanční potíže. Ale že mládež zájem o lyžování má, se pozna− lo, když v únoru r. 1963 konečně dostatek sně− hu umožnil pořádat na Barbořině veřejné závo− dy v běhu o přebor Kro− měříže.Ty však již byly pořádány oddílem lyžo− vání TJ Slavia Kromě− říž, kam kroměřížští ly− žaři museli svou činnost soustředit v období, kdy od roku 1958 byla násil− nou cestou sjednocena tělovýchova do TJ Sla− via Kroměříž. Závodů Přebor města Kroměříže v běhu na lyžích 16. 2. 1963 se účastnilo více než 100 závodníků, v roce 1965 dokonce 160. Toho roku zorganizoval oddíl 6 výcviko− vých zájezdů s mládeží na Troják. Na tyto zájezdy navázaly v únoru stejného roku závody ve sjezdových disciplinách s účastí 180 osob. To byl začátek pravidelné práce s mládeží. Série těchto zájezdů se opakovala i v příštích letech vždy ve spolupráci s ODPM nebo ZV ROH Pal. Až do roku 1970 se žáci a žačky zúčastňo− vali okresních závodů Sportovních her mládeže ve sjezdových disciplinách a získa− vali řadu předních umístění, když poráželi své soupeře z míst s lepšími sněhovými podmínkami. Na výcviku dětí se podíleli František Kozák, Antonín Kučera, Karel Zapletal st. a ml., MUDr. Zdeněk Jaroš, MUDr. J. Bruna, Jiří Hudeček, Ing. Oldřich Pavlíček. Pro další výchovu nadějných závodníků jsme měli špatné předpoklady − tak končí zápis v kronice vyjádřením činovníků oddílu. Troják v Hostýnských horách se po několikaletém pořádání zájezdů a závodů (1963 − 1970) stává Mekkou kromě− řížských lyžařů. Největší zásluhu na objevení této lokality měl dlouholetý předseda lyžařských spolků a oddílů v Kroměříži MUDr. Zdeněk Jaroš. První pokusy o „zme− chanizování lyžování“ na Trojáku, tím je myšleno vytáhnout se na kopec bez vlastní fyzické námahy, zde prováděli pánové Jiří Hudeček a pan Ing. Pospíšil za pomoci zařízení vyrobeného z motocyklu skútr, bubnu a ocelového lana. Tento stroj byl uvázán na kopci lanem za strom, jeden lyžař zasedl za řidítka a šest lyžařů, připnu− 1909 − 2009

7

tých na konci lana ve spodní části sjezdovky, mohlo být po přidávání plynu a za řevu motoru vytaženo na kopec. Tak se začalo na Trojáku v 70. letech minulého století lyžovat s prvním benzínovým motorovým lyžařským vlekem. Kroměřížští lyžaři a turisté se scházeli na svazích Trojáku, kde organizovali běžecké závody a závody ve sjezdu. V zimním období roku 1973 se začala v odboru turistiky aktivizovat část členů, kteří měli zájem především o lyžování. Tito zájemci přenesli svoji aktivitu do lyžařského oddílu TJ Slavia Kroměříž, kde byl předsedou velký nadšenec pro lyžování, jeho propagátor a objevitel lyžařských svahů na Trojáku, MUDr. Zde− něk Jaroš a další pánové Antonín Urbanec, Karel Zapletal st. a Ing. Jiří Cée. Výbor oddílu lyžování po doplnění o Mgr. Jaroslava Janouška a Ing. Pavla Hla− váčka si pro další rozvoj lyžování v Kroměříži vytýčil hlavní prioritu − a to vybudování lyžařského vleku. Na louce u pana Vítka nad obcí Hošťálková na Trojáku byl postaven v letech 1973 − 1977 první lyžařský vlek, který již mohli kroměřížští ly− žaři považovat za svůj. S lyžařským vlekem sloužila lyžařům také samo− obslužná chatka se 4 lůžky jako ohří− várna pro děti, závodníky, činovní− ky a vlekaře. Na stavbě se podílelo 56 členů oddílu a bylo odpracováno 4 665 brigádnických hodin, hodnota díla tehdy činila 130 838 Kč. Nejví− První „benzínový lyžařský vlek“ na Trojáku ce se o výstavbu zasloužili Mgr. Ja− roslav Janoušek, Antonín Kučera, František Kozák, Jiří Hudeček, Ing. Pavel Hlaváček, Vladimír Svoboda, MUDr. Zde− něk Jaroš, Otakar Odstrčil, Svaťa Polách, Leoš Kozák a Pavel Škranc.

Březen 1973 na Trojáku. Lyžařský svah „C“, vlečné lano motorového lyžařského vleku

8


Rokem 1973 začala tedy intenzivnější činnost oddílu lyžování. Kromě budování lyžařského střediska byly pořádány zájezdy za sněhem do vzdálenějších hor − na Borišov ve Velké Fatře a do Predealu v Rumunsku. Naši cvičitelé spolupracovali s Okresním domem pionýrů a mládeže (ODPM) při lyžařském výcviku dětí a oddíl se účastnil lyžařských akcí v rámci města i okresu. Výbor oddílu lyžování TJ Slavia Kroměříž pracoval ve složení předseda Ing. Jiří Cée, Mgr. Jaroslav Janoušek, MUDr. Zdeněk Jaroš, František Kozák, Antonín Urbanec a Karel Zapletal st. V roce 1976 se stal předsedou oddílu Ing. Pavel Hlaváček, členové výboru oddílu se nezměnili. Od tohoto roku se nově složené družstvo dorostu účastnilo okresních a krajských závodů ve sjezdovém lyžování. Náborové závody pořáda− né na Trojáku přivedly k pravidelné činnosti hlavně mládež. To byl dobrý základ pro složení závodních družstev žáků, dorostenců a mužů. Reprezentovali nás Leoš Kozák, Tomáš Pavlíček, Jaroslav Janoušek, Helena Janoušková, bratři Petr a Franta Svinkové, Josef Eim, Martin Novák, Lubomír Novák, Jiří Syrovátka, Ka− rel Zelinka, Tomáš Páter, Milan Švábeník, Petr Pavlík, Jiří Vajdík, Aleš Kočár, Miloš Chmelík, Zdeněk Janoušek a Ivar Berger. Z dalších akcí to byly zájezdy na Borišov, velikonoční zájezd, jako soustředění závodního družstva do Dierové s lyžováním ve Vrátné dolině, soustředění v Karlově a na Chatě pod Sokolím ve Vrátné dolině. Celkem měl oddíl lyžování 74 členů. Jako cvičitelé pracovali Milan Andrýsek,Tomáš Pavlíček, Miroslav Pilát, Jaroslav Sklenář, jako trenéři Jaroslav Janoušek, Pavel Hlaváček, Jiří Cée, Helena Janoušková, Antonín Kučera, Alois Zajíc a Leoš Kozák. Výbor byl doplněn o pana Ladislava Přecechtěla a Otakara Odstrčila. Závodní činnost družstva mužů a dorostenců pokračovala i v sezóně 1977 účastí na okresních i krajských kontrolních závodech. Našimi nejúspěšněj− šími závodníky byli bratří Svinkové, Tomáš Páter, Josef Eim a Karel Zelinka.

Vlek VL 200 s chatkou u dnešní sjezdovky „C“

1909 − 2009

9

František Kozák a Ota Odstrčil při opravě lyžařského vleku

Ota Odstrčil a Mirek Strnadel

10


Na začátku našeho dalšího pokračování ke stoletému výročí založení lyžování v Kroměříži považujeme za svoji povinnost napsat také několik řádků o významné osobnosti kroměřížského lyžování, MUDr. Zdeňku Jarošovi. Jako první a vlastně zakládající předseda oddílu v poválečném Sokole má nesporně hlavní zásluhu na obnovení lyžování v Kroměříži. Činnost oddílu, která byla obnovena v roce 1945 se 45 členy, se velmi dobře rozvíjela právě pod jeho vedením. Po 30 letech organizová− ní lyžařské činnosti v Kroměříži se zkušený závodník, trenér, cvičitel a vedoucí řady sportů v Kroměříži MUDr. Zdeněk Jaroš rozloučil s prací ve výboru oddílu lyžování TJ Slavia Kroměříž. Jak jsme se již zmínili, nebyly to jen zásluhy o rozvoj lyžování a lyžařského sportu. Pracoval aktivně v oddíle turistiky, horolezectví, orientačního běhu a v řadě dalších společenských organizací na území města i okresu. Při svém náročném povolání lékaře, později tělovýchovného lékaře, si našel čas na turistiku a sport, které měl tak rád. Čest jeho sportovní památce! V lyžařské sezóně 1977−78 si výbor oddílu určil 4 hlavní priority své činnosti. Pořádání lyžařské školy, organizování rekreačního lyžování, pokračování v zá− vodní činnosti a brigádnickou činnost, bez které by oddíl existovat v té době nemohl. Vedoucím 1. ročníku lyžařské školy byl pan Antonín Kučera. Ještě v tomto roce byl MUDr. Zdeněk Jaroš aktivním cvičitelem v lyžařské škole, jak dokládá kronika Klubu. Pokusně probíhala také miniškola lyžování, kterou vedl Milan Andrý− sek a Miroslav Pilát. Rekreační lyžaři pod vedením Antonína Kučery, Miroslava Havelky a Ladislava Přecechtěla uspořádali 3 týdenní zájezdy na Borišov, vánoční

MUDr. Zdeněk Jaroš se svými žáky v lyžařské škole na Trojáku

1909 − 2009

11

zájezd na Klačanskou Maguru a celou řadu jednodenních zájezdů do Karlova, na Soláň, Velkých Karlovic, na Troják, Bumbálku a Ovčárnu pod Pradědem. Závodníci se připravovali na tehdy vznikajícím umělém svahu v Uherském Hra− dišti. Kasárna, Portáš, Tesák, Mikulčin vrch a Praděd byly v sezóně dějištěm kraj− ských závodů. Nejlepší výkony předvedl Karel Zelinka třetím a Petr Svinka pátým místem na krajských kontrolních závodech na Tesáku. Oddíl dále reprezentovali Tomáš Páter, Josef Eim, Milan Švábeník, Martin Novák, František Svinka, Jaro− slav Janoušek a Ruth Bergerová. Brigádnickou činností bylo zhotoveno přemostění ráztoky u dojezdu lyžařského vleku a úpravy lyžařského střediska na Trojáku. Bylo odpracováno 1312 brigádnických hodin. Lyžařská sezóna 1978−79 začala opět organizováním a uskutečněním 2. roč− níku lyžařské školy pod vedením pana Antonína Kučery s již osvědčeným in− struktorským sborem a 68 žáky. Rekreačním lyžařům oddíl nabídl 14 jednoden− ních zájezdů, 3 pobytové zájezdy na Borišov a na závěr sezóny jsme lyžovali na Brnčálově chatě ve Vysokých Tatrách. Závodní lyžaři začali sezónu suchým slalo− mem a náborový− mi závody, Pio− nýrskou ligou a okresním přebo− rem ve sjezdo− vých discipli− nách. Zde se naši žáci umísťo− vali na předních místech − Marie Beránková, Re− nata a Jana Mül− lerovy, Olga Hla− váčková, Petr Janoušek a Vra− tislav Držálek. Závodní družstvo dorostu mělo pro tuto sezónu 6 a Karel Zapletal ml. při výcviku družstva žáků lyžařské školy na Trojáku družstvo dospě− lých 8 závodníků. Před sezónou absolvovalo soustředění na Ovčárně pod Pradě− dem. V krajských závodech jsme se výrazněji neprosadili, snad jen získání II. a III. VT bylo odměnou závodníkům za tréninkovou práci. Na okresních přeborech na Tesáku jsme byli velmi úspěšní, získali jsme 4 zlaté, 5 stříbrných a 2 bronzové medaile. Vedoucím družstva a trenérem byl zároveň Jaroslav Janoušek.

12


Další lyžařská sezóna 1979 − 80 začala srpnovým soustředěním družstva mužů v Malé zmrzlé dolině ve Vysokých Tatrách. Lyžování stále bolí, za sněhem se musí chodit pěšky, tzn. lyžovat bez lanovek a vleků. Ale o to jsou zážitky větší. Tím zážitkem bylo lyžování a trénování s naší už tehdy vycházející lyžař− skou hvězdou Janou Šoltýsovou−Gantnerovou, která později zasáhla úspěšně i do světového poháru žen ve sjezdovém lyžování mimo jiné vítězstvím ve sjezdu. 3. ročník veřejné lyžařské školy absolvovalo 86 dětí v sedmi lednových a únoro− vých termínech za dobrých sně− hových podmí− nek v našem ly− žařském stře− disku na Trojá− ku. Rekreační lyžaři absolvo− vali 12 zájezdů za sněhem již tradičně s pat− ronátními orga− nizacemi − ZOÚ Lindovka, Jm VaK, JZD Mor− kovice. Pionýr− ské ligy mláde− že a okresního přeboru mláde− Zleva: Zdeněk Janoušek, Gantner, Jana Šoltýsová, Petr Svinka, Ivar Berger že se na Trojá− ku zúčastnilo vždy průměrně 50 závodníků. Tituly okresních přeborníků získali z našeho oddílu Jana Müllerová a Olga Hlaváčková, medaile potom Petr Janou− šek, Marie Beránková, Pavel Řezáč a Ivo Vaculík. Lyžařskou sezónu 1980−81 předznamenala letní příprava závodníků pod vedením Jaroslava Janouška a Leo Kozáka, listopadový závod v suchém slalomu a prosin− cové školení a doškolení cvičitelského sboru na Tesáku. Vánoční prázdniny strávilo 25 členů oddílu na Slezském domě ve Vysokých Tatrách. Dále byly pořádány 3 zájezdy na Borišov. V tomto lyžařském roce nastalo hned několik zásadních změn v činnosti oddílu. Byl zvolen nový výbor oddílu v čele s Jaroslavem Janouš− kem a členy Pavlem Hlaváčkem, Karlem Zapletalem st., Ladislavou Škrancovou, Františkem Kozákem, Ladislavem Přecechtělem, Antonínem Kučerou, Eliškou Ku− čerovou, Otakarem Odstrčilem a Bohumírem Nevřalou. Závodní oddíl oslabil od− chod většiny dorostenců a mužů na vysoké školy. Přesto pokračovala činnost oddí− lu i nadále ve stejných intencích jako v minulých letech s tím, že výbor oddílu začal uvažovat o rozšíření a modernizaci lyžařského střediska na Trojáku výstavbou dal− 1909 − 2009

13

ších lyžařských vleků a lyžařské chaty. Činnost závodních lyžařů se ubírala orientací na novou generaci závodníků. V okresním přeboru a pionýrské lize se začali prosazovat závodníci nejmladší generace − Markéta Pilátová, Hana Kopecká, Dana Andrýsková, Pavel Řezáč, Petr Janoušek, Michal Šimek, ze starších žáků Olga Hlaváčková a Marek Zavřel, z dorostenců Renata Müllerová, Jana Müllerová, Mi− chaela Nováková, Vladimír Opatrný a Tomáš Sklenář. Nejúspěšnějším závodníkem oddílu byl v tomto roce Pavel Řezáč, který získal 2 tituly přeborníka okresu a bodo− val v krajských klasifikačních závodech. Z družstva mužů zbylo jen torzo. Franti− šek Svinka a Oldřich Pavlíček v krajských závodech nebodovali, okresní přebor vyhrál F. Svinka. Oddíl organizoval 4. ročník veřejné lyžařské školy s 95 žáky a 7 výcvikovými dny. Rekreační lyžaři uskutečnili 10 zájezdů, převážně na Portáš, Bumbálku, Červenohorské sedlo, Ovčárnu pod Pradědem a Troják. Další období činnosti oddílu po roce 1980 bylo spjato s velkým nadšením členů pro vybudování lyžařského střediska v již existující lokalitě na Trojáku a zároveň pokračováním v bohaté sportovní a rekreační činnosti spojené s lyžováním.

Okresní přebor žactva −Troják 1981. 26 Juračka Jakub, 25 Henzely Igor, 21 Janoušek Petr, 15 Andrýsková Dana, zády Jaroslav Janoušek

14


V květnu roku 1981, po odsouhlasení koncepce lyžařského využití Trojáku a podpisu sdružovací smlouvy s tehdejším MNV Rajnochovice, zahájil lyžařský oddíl výstavbu sportovně rekreačního lyžařského areálu na Trojáku postavením srubové chaty Tatranec. Ještě na konci roku byla chata připra− vena ke kolaudaci a užívání. Hlavním iniciátorem myšlen− ky využít Troják v Hostýnských horách k výstavbě sportovně re− kreačního lyžařského střediska, postavit zde v té době nejmo− dernější dopravní zařízení, ly− žařské vleky typu Tatrapoma a lyžařskou chatu jako ubytovací zařízení, byl člen výboru oddílu lyžování TJ Slavia Kroměříž pan Ladislav Přecechtěl. Tato myš− lenka se zrodila při lyžování na „První kopnutí“ pro základy chaty Tatranec 9. 5. 1981 Trojáku, kdy Jaroslav Janoušek a Ladislav Přecechtěl meditovali mezi jednotlivými jízdami a snili o moderním sportovním areálu pro širokou lyžující veřejnost a pro sportovní a závodní lyžaře našeho oddílu. Výbor oddílu se rozhodl tyto odvážné sny a myšlenky realizovat, i když někteří varovně zvedali prst, že to bude akce náročná a náklad− ná. Lyžařská sezóna začala pro od− díl účastí na závodech suchého slalomu, tréninkem na umělém svahu v Gottwaldově a závěr pří− pravy mladých lyžařů proběhl na soustředění ve Špindlerově Mlý− ně. Závodů, tréninků a příprav na závody se účastnilo 10 žáků a 10 žaček oddílu. Příprava se vyplati− la a byla zúročena ziskem všech zlatých medailí na okresních zá− Chata Tatranec na Trojáku vodech. Nejúspěšnější byli Marké− ta Pilátová, Petr Janoušek, Olga Hlaváčková, Pavel Řezáč a Marek Zavřel. V krajských závodech získávali tito adepti lyžařského sportu především zkušenos− ti. Na závěr sezóny absolvovalo žákovské družstvo opět soutředění ve Špindlerově Mlýně. V družstvu startoval ještě Igor Henzély, Ondřej Vaculík, Mirek Žallmann, Roman Čermák, Michal Šimek, Zbyněk Janoušek, Honza Kranz, Zdeněk Petráš, 1909 − 2009

15

Zdeněk Růžička, Dana Andrýsková, Sylva Valihrachová, Hana Kopecká, Dita Vlč− ková, Alena Tupá, Pavla Hlaváčková, Kateřina Rašková a Michaela Koutská. V družstvu dorostu závodili Vratislav Držálek, Zbyněk Palich, Jaroslav Sklář, Tomáš Sklenář, Ivo Vaculík a Renáta Müllerová. Přebornický titul v okrese získal pouze Zbyněk Palich, v krajských závodech se nepodařilo našim závodníkům prosadit. Proběhl již 5. ročník veřejné lyžařské školy organizovaný naším oddílem v 7 lekcích. Po skončení lyžařské sezóny pokračovaly práce na další etapě výstavby ly− žařského areálu na Trojáku. Bylo započato se stavbou lyžařské chaty, lyžařské− ho svahu dlouhého 450 m a lyžařského vleku Tatrapoma F 10 na severním svahu Trojáku, dnes lyžařský svah „A“. Ten byl na konci roku 1982 dokončen a uveden do provozu. Pro rozšíření služeb veřejnosti provozoval oddíl lyžování od sezóny 1982 v Kroměříži lyžařský servis na opravu lyží.

Lyžařský vlek Tatrapoma F 10 na sjezdovce „A“ dokončený v roce 1982

16


Lyžařská sezóna 1982−83 probíhala podle už několik let ověřeného scénáře. Účast našich závodníků na předsezónní přípravě na umělém svahu v Gottwaldo− vě, účast na závodech suchého slalomu, okresních a krajských závodech ve sjezdovém lyžo− vání. Zima byla sněhově slabá, proto se také oče− kávané výsledky nedostavily. Na stupních vítězů okresního přeboru stál pouze žák Ri− chard Kranz a dorostenec Ivo Va− culík. V krajských závodech se umís− tily lépe mladší ka− tegorie, dorostenci bodovali již méně. Nejúspěšnějšími Svépomocné práce na stavbě lyžařské chaty, září 1984 v sezóně byli žáci Dana Andrýsková, Petr Janoušek, Richard Kranz, Pavel Řezáč a Marek Zavřel. V kategorii dorostu Vratislav Držálek, Zbyněk Palich, Jaroslav Sklář, Renata Müllerová a Ivo Vaculík − přeborník okresu. Družstva vedli jako trenéři Jaroslav Janoušek, Helena Janoušková, Ing. Pavel Hlaváček a Leoš Kozák.

Trénink v suchém slalomu na Trojáku, podzim 1984, trenérka Helena Janoušková

1909 − 2009

17

Během lyžařské sezóny proběhl již 6. ročník veřejné lyžařské školy. Rekreační lyžování se soustředilo na Trojáku. Fungoval lyžařský vlek Tatrapoma F 10, lyžař− ský vlek VL − 200 s obslužnou chatkou a chata Tatranec. Rekreační lyžaři i závodní lyžaři využívali těchto zlepšených podmínek k lyžování a tréninkové činnosti. V jarních měsících započaly opět naplno brigádnické práce. Lyžařská chata už začala mít své obrysy, osvětlení lyžařského svahu „A“ se kompletovalo a mechani− zace pracovala na budování velkého parkoviště u státní silnice Bystřice p.H. − Vse− tín. Podzim přišel velmi brzy a rutina tréninkové práce na sezónu 1983−84 opět začala. Trénink na suchu, závody v suchém slalomu,trénink na umělé hmotě, závo− dy na umělé hmotě. První sníh však na sebe nechal opět dlouho čekat, napadl až v lednu. Sezóna mohla tedy začít. Plody tréninkové práce v žákovské kategorii, kterou prováděli již několik let manželé Janouškovi, se začaly projevovat už v prv− ních závodech sezóny. V závodech okresního formátu dosáhli na medaile Zbyněk Janoušek, Petr Janoušek, Hana Kopecká, Markéta Pilátová a Michal Šimek. V krajských závodech naši žáci úspěšně bodovali a připravili si dobré pozice do dalších závodů. Na závěr sezóny se uskutečnil tréninkový tábor žactva na Jestřá− bích boudách v Krkonoších a byl odmě− nou všem závodníkům a trenérům za ce− loroční práci. Práce lyžařského oddílu a úspěchů v závodním lyžování si všimla a ocenila komise OV ČSTV, která hod− notila výsledky jednotlivců i kolektivů v „anketě o nejúspěšnějšího mladého spor− tovce a kolektiv za rok 1984.“ Na 10. mís− tě se umístil mladší žák Petr Janoušek, držitel II. VT se ziskem přeborníka okre− su a umístěním na 11. místě ve slalomu a 13. místě v obřím slalomu na krajských přeborech ve sjezdovém lyžování. Vedoucím již 7. ročníku veřejné lyžař− ské školy se stal Ing. Jaromír Vlček. Re− kreační lyžování pokračovalo se svými zájezdy na Makov a Ovčárnu pěti zájez− dy. Po skončení lyžování na Trojáku, toho roku až koncem března, začaly opět prá− ce na lyžařské chatě. Na konci roku 1984 byla stavba lyžařské chaty zastřešena a uzavřena, dokončeno parkoviště, sjezdov− Soustředění družstva žáků na Velké Rači − leden 1986. Zleva: Roman Zapletal, Marek Pšenica, Petr ka „A“ osvětlena a připravena na večerní Janoušek, Jaroslav Janoušek, Dana Andrýsková, lyžování. Helena Janoušková, vpředu Zbyněk Janoušek

18


Na nadcházející lyžařskou sezónu 1984 − 85 byli závodníci oddílu lyžování při− pravováni podle osvědčeného modelu z minulých let. Trénink na stadioně, v tělo− cvičně, v říjnu závody v suchém slalomu, v listopadu trénink na umělém svahu zakončený závody ve slalomu v Gottwaldově. V přípravě bylo 29 žáků, 2 dorostenci a 2 muži. Závodníci starších kategorií odcházeli na střední a vysoké školy mimo Kroměříž. Naše očekávání dobrých výsledků se soustředilo na nejmladší, tedy na žactvo. Výsledky na sebe nedaly dlouho čekat. V okresních závodech sbírali me−

Závody na umělém svahu ve Zlíně 1985. Zleva: Hana Kopecká, Dana Andrýsková, Petr Janoušek, Radka Bláhová. Druhá řada: Ladik Pořízek, Tomáš Hájek, Vít Kamenec, Jirka a Honza Žárští

daile Roman Čermák, Petr Janoušek, Zbyněk Janoušek, Staňka Hájková, Vladimír Pořízek, Pavlína Fuksová, Michal Šimek, Dita Vlčková, Dana Andrýsková, Jan Žár− ský a Hana Kopecká. V krajských závodech dosáhl nejlepšího umístění Petr Janou− šek, byl podle bodového hodnocení na 9. místě ve slalomu i obřím slalomu. Jeho umístění v závodech bylo od 4.do 10. místa. Z podhoubí ale vyrůstala další katego− rie předžáků, kteří sbírali zkušenosti na závodech s názvem "Pohár Moravy" a "Rož− novská vločka". 8. ročník veřejné lyžařské školy probíhal opět v sedmi lekcích za vedení pana Miroslava Havelky s rekordní účastí 105 dětí a obětavými instruktory lyžování a také s nestorem cvičitelů panem Bruno Zenzingerem. Podmínky pro lyžaře se na Trojáku velmi zlepšily vybudováním velkého parko− viště, osvětlením lyžařského svahu „A“ u vleku Tatrapoma F 10 a zajištěním pravi− 1909 − 2009

19

delné dopravy do tohoto vznikajícího střediska zimních sportů okresu Kroměříž. Lyžovalo se a trénovalo i večer, protože sjezdovka „A“ byla již osvětlena. Pravi− delně 2 x týdně, v úterý a v pátek, dopravoval autobus JmVak rekreační lyžaře a závodníky za večerním lyžováním na Troják. Bylo velmi příjemné lyžovat za ti− chých večerů, kdy pomalu padal sníh, slabě byl slyšet klapot lyžařského vleku a lyže ujížděly s kopce svižně dolů. Závodníci pilně trénovali mezi slalomovými tyčemi a pěším pod nohama chrupal přimrzlý sníh. Takový byl Troják během sezó− ny 1985. Lyžařská sezóna 1985 − 86 začala opět v září pravidelnými tréninky, v říjnu trénin− kem a závody na umělé hmotě v Uherském Hradišti a Gottwaldově. Družstvo žáků mělo před sezónou v lednu 1986 ještě soustředění na Velké Rači a potom už seriál závodů, tak jak to ve sjezdovém lyžování chodí. V lednu krajský závod na Mikulči− ně vrchu, v únoru Kasárna, potom okresní přebory na Trojáku a Tesáku a na závěr krajské závody na Tesáku a Ramzové. My, trenéři i závodníci, jsme si během těch několika let již připadali jako ve světě velkého lyžařského sportu − světového poháru v lyžování − protože celý kolotoč přípravy na závody začínal vždy v září a končil posledním sněhem v březnu či dubnu následujícího roku. Téměř 8 měsíců na lyžích, týden co týden závody, během týdne tréninky na suchu i na sněhu, stálé cestování, organizování, údržba lyží a ještě mnoho dalších povinností s tím spojených. Tento kolotoč však nešel zastavit! Odměnou byly vždy výsledky závodníků a svě− řenců, jejich radost v očích z dosaže− ných výsledků a náš dobrý pocit z dobré práce pro užitečnou věc, kterou lyžo− vání jako závodní sport určitě je. Závodníci z kategorie žáků vytvořili dobrý a stabilní tým pro krajské závo− dy − oporou byli Petr Janoušek, Staň− ka Hájková a Zbyněk Janoušek, v okresních závodech se k nim připoji− li Roman Čermák, Roman Zapletal, Markéta Pilátová, Hanka Kopecká a Jan Žárský. Mezi dorostenci a muži Pavel Řezáč, Marek Zavřel a Ivo Va− culík jako přeborník okresu v kategorii mužů pro rok 1986. Rekreační lyžování pod vedením paní Ladislavy Škrancové uskutečni− lo 2 zájezdy na Praděd. Okresní přebor ve slalomu r. 1986, Petr Janoušek

20

na

Trojáku,


Bruno Zenzinger − legenda kroměřížských cvičitelů

Jaroslav Janoušek − opora kroměřížského lyžování v letech 1973 − 2009

1909 − 2009

21

22


1909 − 2009

23

24


V roce 1986 začal oddíl lyžování plnit další etapu výstavby lyžařského stře− diska na Trojáku jednáním o odlesnění lyžařského svahu „B“, pokračovaly práce na lyžařské chatě a dokončeny byly práce na přemostění údolí u lyžařského vleku VL 200 Transporta na svahu „C“. Tento svah, kterému říkáme slalomový, byl srovnán buldozerem do roviny, aby jízda na něm byla příjemná. Dosud byly na svahu dvě velké meze, které znesnadňovaly lyžování hlavně dětem. Závodní sezóna 1986 − 87 tedy mohla opět začít. V závodě na umělém svahu ve Zlíně získal Petr Janoušek stříbrnou medaili, ostatní závodníci mu dobře sekundo− vali. Již tradičně ovládli naši závodníci prvenství i další medaile na okresním přebo− ru. Nejúspěšnější byli Jan Žárský, Zbyněk Janoušek, Vladimír Pořízek, Radim Skle− nář, Staňka Hájková, Hanka Kopecká a Michaela Koutská. Někteří z nich bodovali i v krajských závodech. Na konci roku byl vyhodnocen v soutěži „Nejúspěšnějších mladých sportovců okresu za rok 1986“ Zbyněk Janoušek. Jako mladší žák se stal bez konkurence přeborníkem okresu ve sjezdových disciplinách a v krajském žeb− říčku skončil na 3. místě ve svém ročníku ve slalomu i obřím slalomu. Získal nomi− naci na tradiční závod mladšího žactva do italského Monte Bondone. Zároveň jako trenér nižších soutěží obdržel ocenění v kategorii nejaktivnější trenér Jaroslav Janoušek. V lednu 1987 opět soustředění na Velké Rači s pobytem v hotelu Oščadnica. Účast 17 žáků, krásný sníh a zasněžené Kysuce nás okouzlily. Výsledky už na začátku sezóny začaly ukazovat, že dojde k výraznějším úspěchům našich zá− vodníků v kategorii mladších a starších žáků. Práce s téměř 30 závodníky v přípra− vě v předzávodním období dávala tušit, že musí dojít na vrcholu pyramidy, která vyrůstá ze široké základny, ke zvýšení kvality lyžařského umění u jedinců, kteří se na tento vrchol dostanou. Ve všech krajských závodech této sezóny se naši nejlep−

Zimní soustředění družstva žáků v prosinci 1987 na Velké Rači

1909 − 2009

25

ší závodníci Staňka Hájková, Zbyněk Janoušek a Petr Janoušek umístili vždy v první desítce. Poprvé v historii oddílu získala Staňka Hájková 3. místo ve slalomu na krajských kontrolních závodech na Mikulčině vrchu. V okresních závodech ve sjezdových disciplinách dominovalo opět naše družstvo. Získali jsme téměř všech− ny medaile. Kromě výše jmenovaných to byli Filip Hájek, Jan Žárský, Roman Zaple− tal, Sylva Černá, Jiří Žárský, Jan Coufal, Šárka Nevřalová. Bez této široké základny závodníků bychom těchto výborných výsledků ani dosáhnout nemohli. Svou závod− ní i tréninkovou činnost jsme rozšířili ještě o pořádání paralelního slalomu, v tomto roce již 2. ročníku. Na konci února jsme se vydali na soustředění do Desné v Jizer− ských horách na horskou chatu „U můstků“. Letní sezónu jsme si zpestřili závodem v oddílovém triatlonu a oče− kávali jsme, co přinese se− zóna následující. Dokladem našich dobrých výsledků kolektivních ale i osobních bylo zařazení jména Staň− ka Hájková mezi jména nejlepších mladých spor− tovců okresu pro rok 1987. Rekreační lyžování uspořádalo v březnu na krásně zasněženém Tro− jáku karneval na lyžích a Karneval na Trojáku, březen 1987 zájezdy na Praděd. Pod vedením Miroslava Havelky a obětavých cvičite− lů lyžování Jaromíra Vlčka, Jana Žárského, Miroslava Bohatého, Jana Butuly, Ludmily Žárské, Marie Sedláč− kové a Inge Koupilové se uskutečnil již jubilejní 10. roč− ník veřejné lyžařské školy s počtem 100 dětí a výukou v 7 lekcích. Naše lyžařská škola podle roku svého zalo− žení patřila už tehdy k nejstarším v kraji. Brigádnická činnost pokračovala pracemi na lyžař− ské chatě, která si žádala ještě hodně práce. Záro− veň jsme ale přistoupili k modernizaci svahu „C“ vý− měnou starého lyžařského vleku VL 200 za nový typ Tatrapoma „P“. Výměnu vleku a zásadní úpravu teré− nu jsme stihli ještě do konce roku 1987. Dále byla zhotovena obslužná chatka a původní dřevěná chata lyžařů přemístěna mimo trasu nového lyžařského vle− ku. Garantem a organizátorem rekonstrukcí byl Ing. Rekonstrukce vleku Tatrapoma Jaromír Vlček. P na svahu „C“ − Ota Odstrčil a Karel Zapletal ml., rok 1986−87

26


Rok 1988 nezačal sněhově zrovna nejlépe, ale z hlediska sportovních výsledků to byl rok vynikající, snad nejúspěšnější v celé historii závodní činnosti našeho oddílu lyžování TJ Slavia Kroměříž. Vánoční soustředění jsme absolvovali opět na Velké Rači s 12 závodníky žákovské kategorie. Sněhu bylo málo, příprava proběhla bez lyžařských vleků. Na základě dosavadních výsledků postoupil závodník našeho oddílu, mladší žák Zbyněk Janoušek na národní závody a přebor České republiky. Na šumavském Špičáku si vybojoval 12. místo v obou slalomech, 22. místo v obřím slalomu, 23. místo ve sjezdu a 16. místo v kombinaci. Startovalo zde 65 mladších žáků z celé ČSR. Na konci sezóny v březnu 1988 zajel na NKZ ve Špindlerově Mlýně svůj nejlepší letošní výsledek. Ve slalomu 11. místo, v obřím slalomu 19. místo. Staňka Hájková na krajských závodech již tradičně neopouštěla stupně vítězů. Dorostenci nenavázali na svoje dobré výsledky z předcházejícího roku v kategorii starších žáků. Ale okresní přebory opět ovládli naši závodníci z hlediska medailových umístění. Historické sportovní výsledky našich žáků a pravidelná dlouhodobá práce s mládeží se objevila také v hodnocení nejen závodníků, ale také činovníků. Mezi nejlepšími mladými sportovci za rok 1988 se objevilo jméno Zbyňka Janouška, mezi nejlepší− mi cvičiteli to byla Ludmila Žárská a nejlepšími trenéry Jaroslav Janoušek. 11. ročník veřejné lyžařské školy vedl opět pan Miroslav Havelka s našimi cviči− teli v 7 lekcích se 104 žáky. V dosti špatné zimě na Trojáku uspořádalo rekreační lyžování zájezd na Bumbál− ku k velké spokojenosti účastníků.

Zbyněk Janoušek na mistrovství ČSR − Špičák na Šumavě

1909 − 2009

27

Lyžařské podmínky pro činnost oddílu i lyžařské školy ještě vylepšil nákup a instalace přenosného lanového vleku. Byl odlesněn další, už třetí lyžařský svah „B“ nad obcí Hošťálková pro stavbu Tatrapomy F 12. Již 7 rokem pracujeme a buduje− me lyžařskou chatu. Stále není hotova, je to obrovské sousto práce.Hlavní organi− zátoři výstavby Ladislav Přecechtěl a Jaroslav Ja− noušek však mají dostatek spolupracovníků, aby dílo dokončili. Lyžařská sezóna 1988 − 89 začala třemi závody na umělé hmotě ve Velkém Meziříčí, Uherském Hra− dišti a Gottwaldově. Již tradičně zde dosahovali naši závodníci velmi dobrých výsledků. Umístili se v první desítce. Na stupních vítězů byl Vladimír Pořízek. Velká Rača, kde opět probíhalo soustředění druž− stva na konci roku, byla zasněžena 1 m sněhu. S družstvem žáků a dorostu pracovali jako trenéři manželé Janouškovi. Žáci Staňka Hájková a Zbyněk Janoušek absolvovali 4 krajské kontrolní závody, Ladislav Přecechtěl, Jaroslav 3 národní závody a mistrovství republiky ve sjezdo− Janoušek − organizátoři stavby vých disciplinách. Na krajských závodech patřili ve své kategorii k nejlepším, téměř pravidelně obsazo− vali stupně vítězů, v národních závodech se umísťovali v první polovině startovního pole. Dorostenci Petr Janoušek, Roman Čermák a Marek Pšenica měli průměrné výsledky. V roce 1989 se dostalo celému oddílu lyžování a jmenovitě trenéru II. třídy Jaro− slavu Janouškovi ocenění za práci s mládeží zápisem na desku cti − „Cena Otakara Jandery“. Za sportovní výsledky v trenérské práci ještě navíc obdržel čestný titul „Vzorný trenér“. Pro náš oddíl lyžování na rovinaté Hané to byla odměna za dlouho− letou práci s dětmi a mládeží nejenom v oblasti závodního lyžování, ale také v oblasti pořádání veřejných lyžařských škol. V lednu 1989 postihla naši členskou základnu velká ztráta. Po krátké nemoci nás opustil pan Ladislav Přecechtěl, skvělý organizátor, vizionář, nadšený pro− pagátor lyžování, spoluautor projektu „koncepce využití lyžařského střediska na Trojáku“ a jeden z garantů výstavby tohoto díla. Nedožil se ukončení celého projektu, přesto však vykonal obrovský kus organizátorské a brigádnické práce, kterou nebylo za jeho života možno ocenit. Doufáme, že pokračovatelé jeho přínos pro kroměřížské lyžování jednou dostatečně docení. 12. ročník veřejně lyžařské školy s rekordními 110 žáky v 7 lekcích pracoval pod vedením pana Miroslava Havelky. Rekreační lyžování uspořádalo v březnu a dubnu 2 zájezdy za sněhem na Praděd. Zima na Trojáku moc rekreačním lyžařů nepřála, a tak očekávali již zimu příští. Stavba lyžařské chaty svépomocí, trvající již 8 roků, se chýlila ke konci, požádali jsme o kolaudaci. 28


Lyžařská sezóna 1989 −1990 nezačala již tradičně dobře, sněhu bylo málo. Sou− středění závodního družstva proběhlo opět na Velké Rači, ale i tam byl trénink ome− zen špatnými sněhovými podmínkami. Tato závodní sezóna byla dosud nejhorší v historii činnosti našeho oddílu. Vzhledem k již zmíněnému sněhovému kolapsu se neuskutečnil ani jeden závod krajského či republikového významu. Přesto jsme se snažili udržet kontakt se sněhem hlavně na Pradědu a čekali až sníh napadne. Nenapadl, závody se neuskutečnily. Jen několik víkendů se lyžovalo na Trojáku a lyžařská škola absolvovala pouze 3 lekce. I přesto byl tento sněhově a lyžařsky neúspěšný rok pro nás slavnostní. A to hned ze dvou důvodů. V prosinci roku 1990 byla zkolaudována Lyžařská cha− ta na Trojáku a dokončen té− měř celý projekt budování sportovně rekreačního areálu na Trojáku. Rok 1973 byl ro− kem zahájení stavby prvního lyžařského vleku a rok 1990 ukončením splnění a realiza− cí projektu „Koncepce využití Trojáku v Hostýnských ho− rách jako sportovně rekreač− ního areálu“. Do naplnění celé Únor r. 1990 před Lyžařskou chatou na Trojáku koncepce zbývá dokončit ly− žařský vlek Tatrapoma F12. Plných 17 let pracovali členové oddílu lyžování TJ Slavia Kroměříž, dnes Klubu lyžařů Kroměříž, ve svém volném čase a bez náhrady na tomto díle, které dnes užívá široká sportovní veřejnost. Za léta budování areálu bylo odpracováno 71 421 brigádnických hodin, z toho členové oddílu lyžování odpra− covali 50 894 hodin, ostatní oddíly TJ Slavia Kroměříž 20 527 hodin. Největší záslu− hu na organizaci a výstavbě celého střediska měli pan Ladislav Přecechtěl, pan Jaroslav Janoušek a Ing. Jaromír Vlček. Od 1. 1. 1991 je lyžařská chata v plném provozu a slouží členům Klubu lyžařů Kroměříž i široké lyžující veřejnosti. Druhým mezníkem a důvodem k oslavě je datum 7.12.1990. Bylo ustaveno ob− čanské sdružení − Klub lyžařů Kroměříž − jako samostatný subjekt a nástupnická organizace oddílu lyžování TJ Slavia Kroměříž. Toto přímé vyústění porevolučních změn v naší vlasti a snaha osamostatnit spolek lyžařů bylo velkým vítězstvím před− sedy a místopředsedy oddílu lyžování TJ Slavia Kroměříž, Jaroslava Janouška a Jaromíra Vlčka. Téměř rok byla vedena s TJ Slavia Kroměříž složitá jednání o převodu majetku na Klub lyžařů Kroměříž, až 31. října 1991 rozhodla Valná hroma− da TJ s konečnou platností o převodu majetku, který lyžařský oddíl užíval a také tvrdou prací vybudoval. Po následném převodu majetku a delimitaci majetku z VV ČeSTV Praha byl celý proces osamostatnění Klubu lyžařů dovršen. 1909 − 2009

29

Sezóna 1990 − 1991 byla naplněna očekáváním, jaké budou sněhové podmínky, jak bude Klub lyžařů provo− zovat lyžařský areál na Tro− jáku, jaký bude další vývoj činnosti klubu. Změněné společenko−ekonomické podmínky po roce 1989 dá− valy tušit, že se změny pro− mítnou také do života Klu− bu. S velký nadšením uspo− řádal ještě tehdy oddíl lyžo− vání v září 1990 atraktivní sportovní akci na Pionýrské louce v Podzámecké zahra− dě, která měla pobavit kro− měřížskou veřejnost a pro− pagovat lyžařský areál na Trojáku. Hlavní atrakcí byl let balonem a celá řada spor− tovních soutěží pro děti. Čas ale nečekal, sezóna měla začít, sněhové pod− mínky byly opět špatné. Přesto s nadějemi na zlep− šení odjíždělo družstvo Let balonem uspořádaný k propagaci lyžařského areálu na Trojáku sjezdařů našeho Klubu na v září 1990 soustředění na Velkou Raču. Pro nedostatek sně− hu se také trénovalo na Pradědu. Již druhá sněhově nevydařená sezóna měla také vliv na výsledky našich závodníků, přesto ale bodové hodnocení do dalších sezón neztratili. Na konci roku 1991 byl zvolen a začal pracovat nový výbor Klubu lyžařů Kro− měříž s novou členskou základnou 54 členů. Po dvou hubených zimách jsme čekali na zimu další.

30


Porevoluční nadšení přilákalo členy Klubu lyžařů Kroměříž na Troják k oslavě Silvestra a příchodu Nového roku 1992. Sněhu napadlo dostatek, tančilo se a lyžo− valo až do třetí hodiny ranní. Chata krásně zářila, krajina byla bílá se spoustou zářivých hvězd. Byl to výborný začátek činnosti KLK. Sněhová situace na Trojáku byla po celou zimu výborná, chata plně obsazena lyžařskými kurzy a rodinnou re− kreací, zimní areál si už získal své stálé návštěvníky z Kroměříže, Přerova, Vsetína i Zlína. V polovině března byla sezóna na Trojáku ukončena, Klub uspořádal svůj pravidelný zájezd na Červenohorské sedlo. V závodní sezóně 1991 − 92 se kádr závodníků značně zúžil, 8 závodníků pokračo− valo v tréninku.Vánoční soustředění proběhlo na Trojáku, další přechod na sníh byl ukončen v rakouském Kaprunu a na ledovci Pitztal. Do závěrečné fáze pří− pravy se dostali 4 závodníci. Naše nej− lepší lyžařka, Staňka Hájková se však při tréninku na Trojáku zranila a celá sezóna byla pro ni už ztracena. Ro− man Čermák nakonec neabsolvoval ani jeden závod. Celou závodní sezó− nu reprezentovali oddíl Zbyněk a Petr Janouškovi. První v kategorii juniorů, druhý v kategorii mužů. Zbyněk se v seriálu závodů bodově umístil v první čtvrtině startovního pole juniorů, Petr v polovině startovního pole mužů. Bylo to velmi slušné umístění, proto− že se−riál závodů obsahoval krajské závody, ale i závody národní, do kte− rých se oba závodníci kvalifikovali. Rok 1993 začal opět velmi přízni− vou zimou. Chata byla na Silvestra a Nový rok 1993 opět plně obsaze− na. Lyžařské vleky fungovaly, lyžo− valo se i za umělého osvětlení. Sníh na Trojáku ležel až do 3. dubna. O víkendech a po sezóně byla však Lyžařský vlek „Tatrapoma P“ na svahu „C“ chata velmi málo obsazena. Zvláštní klimatické podmínky v České republice nedovolily opět lyžařům plno− hodnotnou závodní sezónu roku 1993. Inverzní počasí způsobilo nedostatek sněhu ve výškách nad 800 m a závody byly odvolány. Život Klubu pokračoval drobnou brigádnickou činností a úpravami v nové chatě. V březnu po delší nemoci opustil naše řady jeden z nejobětavějších členů Klubu správce lyžařských vleků, cvičitel lyžování a funkcionář pan Karel Zapletal ml. Ztra− 1909 − 2009

31

tili jsme výborného lyžaře, dobrého kamaráda a také obětavého chlapa. Všichni na něho vzpomínáme. Čest jeho památce! 21. listopadu 1993 napadl první sníh, ale celá další sezóna roku 1994 byla na sněhové vločky velmi skoupá. Činnost klubu se orientuje na rekreační lyžování jednotlivých členů na Trojáku. Tréninková činnost a závodní družstvo již neexistuje, brigádnická činnost není již organizována. Klub má 71 členů a trvalou starostí výbo− ru Klubu je údržba a provoz lyžařské chaty na Trojáku. Výbor si pokládal otázku, jak oživit činnost a aktivizovat členskou základnu a jak dokončit výstavbu posledního plánovaného lyžařského vleku v k.ú. Hošťálková. Z toho důvodu vznikl Klub lyžařů Kroměříž s.r.o a Klub lyžařů Kroměříž se stal jedním z jeho členů. Společnost s ručením omezeným měla povinnost za podrobně stanovených podmínek proná− jmu zajistit provoz lyžařského střediska. Od 1. ledna 1996 tedy provozuje lyžařské vleky na Trojáku Klub lyžařů s.r.o., sněhu je dostatek, areál slouží plně veřejnosti. Situace s pronájemci lyžařské chaty se začala komplikovat neplacením nájmů, údržba a opravy na chatě vyžadovaly další investice. V prosinci roku 1995 zahynul tragicky poslední pronájemce lyžařské chaty pan Barcuch. Na 6. května 1996 byla svolána Valná hromada Klubu s jediným bodem jednání: odprodej lyžařské chaty. Prodej chaty byl valnou hromadou schválen. Majitelem se stává holandský státní příslušník pan Henk Moesbergen. Jediný záznam v Kronice klubu z roku 1997 je ten, že na Trojáku byla bohatá nadílka sněhu, naši členové vyjížděli pravidelně lyžovat do areálu na Trojáku a na závěr sezóny uskutečnili velikonoční zájezd na Praděd, který se stává každoročně memoriálem Karla Zapletala ml. Ještě před sezónou byl dán do provozu nový lyžařský vlek Tatrapoma F 12 na svahu „B“.

Lyžování na svahu „B“

32


Lyžařská sezóna 1998 nebyla na Trojáku dobrá. Během zimních měsíců na− padlo málo sněhu a lyžařské vleky byly jen krátce v provozu. Výbor Klubu předložil členské základně programové prohlášení s návrhy jak aktivizovat naše členy a zlepšit činnost Klubu. Jedním z bodů bylo obnovit činnost dětského lyžařského oddílu a rozšířit zájezdovou čin− nost s nabídkou zahra− ničních zájezdů. Už v listopadu a pro− sinci 1999 sněžilo a všechna lyžařská stře− diska v okolí měla nebý− valé množství sněhu. Služby pro lyžování ve− řejnosti se tak ještě vý− razněji zlepšily. V areálu jsou v provozu 4 lyžař− ské vleky a svahy jsou upravovány strojově rol− bou Käsbohrer. Stavbou Zima na Trojáku 1999, rolba a hotel lyžařského vleku Tatra− poma F12 byla bezezbytku dokončena etapa realizace celého projektu výstavby lyžařského střediska na Trojáku započatá v roce 1973. Celkem 24 let organizátor− ské a brigádnické činnosti museli podstoupit členové oddílu lyžování TJ Slavia Kro− měříž a následně členové Klubu ly− žařů Kroměříž a členové Klubu lyžařů s.r.o. k re− alizaci tohoto vel− kého projektu. Všem, kteří se zasloužili o vý− stavbu, patří vel− ký dík, protože ly− žařské středisko na Trojáku patří již dnes k nejlep− ším na Moravě a využívá ho široká lyžařská a spor− tovní veřejnost. Chata Tatranec po požáru, září 2000 Funguje Hotel Tro− 1909 − 2009

33

ják pro 50 osob, 4 lyžařské vleky a velké parkoviště. V plánu do budoucna jsou ještě sněhová děla, odbavovací zařízení a letní sportovní hřiště. Sezóna 1999 − 2000 byla mimořádně dobrá, bohatá na dostatek sněhu a všichni členové KLK využívali naplno náš lyžařský areál na Trojáku. Ukončili jsme ji už tradičně velikonočním zájezdem na Praděd. V září roku 2000 při přípravě na další sezónu postihla Klub ztráta srubové chaty Tatranec, která neopatrností brigádníků shořela. V říjnu předložil pan Jakub Juračka a pan Jan Butula výboru Klubu svůj záměr ustavit činnost dětského lyžařského oddílu Junior. Iniciativa byla vítána a schválena. Počet členů v Klubu se zvyšuje,

Oddíl Junior, 2001

nyní je 81 členů. Na léta 2000 − 2003 byl v listopadu zvolen nový výbor ve složení Jaroslav Janoušek, Bohumír Nevřala,Šárka Nevřalová, Radka Nevřalová, Ludmila Žárská a Jakub Juračka. V sezóně 2000 − 2001 se lyžovalo 36 dní, podmínky byly dobré. Oddíl Junior obnovil s 13 dětmi a 2 trenéry, Ing. Janem Butulou a Jakubem Juračkou, tréninkovou a brigádnickou činnost se zapojením rodičů dětí. Bylo by dobré, kdyby tento pozitivní krok mladších členů Klubu a malých dětí rozšířil a omla− dil členskou základnu. Další lyžařská sezóna 2001 − 2002 začala už v prosinci. Lyžařské vleky byly v provozu každý den. Večerní lyžování fungovalo v úterý, pátek a sobotu. Lyžovalo se na všech vlecích a po celou sezónu. Klub lyžařů s.r.o. informuje o přípravě a projekčních pracech pro systém výroby technického sněhu. Po jednání valné hroma− dy je do výboru Klubu kooptován pan Ing. Jan Butula za pana Jakuba Juračku. Sezóna 2002 − 2003 je v kronice Klubu dosti nepřesně zaznamenaná. Oddíl Junior pokračuje v činnosti výjezdem do Alp. Výborem jsou zajišťovány organi− zační a administrativní záležitosti, provoz areálu na Trojáku organizuje Klub ly− žařů s.r.o. 34


Lyžařská sezóna 2003 − 2004 byla oslavou lyžování v českých zemích. Na tento rok při− padlo 100. výročí založení Svazu lyžařů Krá− lovství českého. Náš klub rozhodl o uspořádá− ní slavnostní výroční schůze dne 16.1.2004, kde si členové připomenuli historii lyžování v Čechách, zástupci výboru Klubu poděkovali zasloužilým a starším členům klubu za dlou− holetou práci pro lyžování a nad fotografiemi, kronikou Klubu a filmovým materiálem jsme vzpomínali na začátky naší činnosti na Trojá− ku. 17.1.2004 byl na Trojáku v rámci těchto oslav organizován zábavný den, kde členové Klubu v dobových kostýmech lyžařských pio− nýrů předváděli široké veřejnosti ukázky histo− Ukázka historického vybavení lyžařů rických lyží a sáněk, ale také ukázky dnes už zapomenutých lyžařských stylů, jako jsou telemarky a kristiánky. Rej masek ukončil zdařilé oslavy vzniku Svazu lyžařů Království českého (1904 −2004). K již vzpomínanému výročí představil Klub lyžařů s.r.o., dceřinná společnost Klubu lyžařů Kroměříž, novinku v podobě technického zasněžování. 5.12. 2003 jsme mohli vidět na svahu „A“ první technický sníh na Trojáku a zároveň nový automatický odbavovací systém pro lyžaře. Jako rozšíření služby lyžařům byla veřejnosti nabídnuta v prostoru areálu výuka lyžování v nově otevřené lyžařské škole.

První technický sníh na Trojáku 5. 12. 2003

1909 − 2009

35

V roce 2003 byl předsedou Klubu zvolen Ing. Jan Butula a vystřídal tak v před− sednictví Mgr. Jaroslava Janouška, který byl členem výboru od roku 1973, z toho 23 let jeho předsedou. Trenérskou činnost převzal Vojta Kovařík z Chvalčova. Členská základna se rozšířila o Daniela Krybuse, Jakuba Pospíšila, Jirku Kovaříka, Pavlu Kovaříkovou, Martina Řezáče, Jakuba Merce a Klementinu Juračkovou. Velmi dobrá zima umož− nila trénovat na všech lyžařských tratích Trojáku, zejména svah „B“ budoucím závodníkům vyhovoval. Rok 2004 přinesl opět nové změny v práci Klubu. Lyžařský areál na Trojáku se svými 4 lyžařskými vleky a tratěmi, výrobou technického sněhu, nabídkou služeb lyžařské školy, půjčovnou a lyžařským servisem, se začal svým moderním pojetím podobat progresiv− ním lyžařským stře− diskům na českých horách. Došlo k pro− fesionalizaci obsluž− ného týmu pracovní− ků pod vedením Jakuba Juračky, Mi− roslava Prokše a Václava Pěničky. Závodní tréninko− vá činnost začala využívat nejen sva− hy na Trojáku, ale také lyžařská stře− diska na Kyčerce, Dětský lyžařský vlek na svahu „A“ v Rakousku byl pro přípravu zvolen le− dovec Hintertux. Podařilo se vytvořit skupinu nadšených rodičů i dětí, kteří budou jistě pokračovateli tradic závodního sportu kroměřížských lyžařů. Přesto jsou v Klubu vnímány společenské změny po roce 1989 jako negativní, vzhledem k slábnoucímu zájmu členů Klubu o lyžařský areál na Trojáku, jak z pohledu dob− rovolně pracovních aktivit, brigád i společenského setkávání. Tento jev je natolik nezadržitelný, že se výbor Klubu lyžařů Kroměříž rozhodl přistoupit na cestu vyš− ší komercionalizace a profesionalizace řízení. V roce 2004 byl také vypracován dokument s názvem „Projekt rozvoje lyžařského areálu na Trojáku na léta 2004 − 2010, na kterém se podíleli Jaroslav Janoušek a Jakub Juračka. V tomto roce se Klub stává ustavujícím členem Svazu lyžování zlínského kraje a zároveň jeho členem. V roce 2005 se stal Klub lyžařů Kroměříž jediným vlastníkem KL s.r.o. Hledá se možnost letního využití areálu. Zimní klimatické podmínky jsou velmi dobré, Troják 36


navštívilo za rok více než 30 000 klientů. Závodní činnost směřuje svoji účast na první závody. Závodní družstvo pod vedením pana Kovaříka dosahuje dobrých vý− sledků. Závodníci Daniel Krybus, Pavla Kovaříková, Klementína Juračková a Jakub Pospíšil v závodech Stop drogy se umístili v polovině startovního pole. Na konci sezóny odchází z funkce trenér Kovařík a družstvo přebírá Jan Butula. Z hlediska počtu závodníků není na příští sezónu dobrá vyhlídka. Z původního počtu závodníků zůstávají jen Martin Řezáč, Daniel Krybus, a Jakub Pospíšil. Zájemci z řad členů Klubu získávají licenci instruktora lyžování absolvováním školení na Trojáku. V roce 2006 jsou na VH Klubu navrženy nové stanovy, ty z roku 1993 již neodpo− vídají současné době. Dochází k nákupu nové rolby na úpravu tratí, což přináší ekonomické obtíže. Rok 2007 je sněhově velmi nešťastný. Ekonomika provozu nevykazuje dobré výsledky, půjčky zatěžují nejen KL s.r.o. ale také Klub lyžařů Kroměříž. Získání dotace z krajských prostředků nebylo realizováno. Je vybudována nová sjezdová trať s lanovým vlekem pro děti a rozjezdová rampa pro závodní lyžování na svahu „B“. Skupina závodníků hledá těžko podmínky pro trénink, většina závodů na Mora− vě se ruší. Přesto není přerušena tréninková činnost. Uskutečňuje se v Krkonoších, na Slovensku, ale i v našem areálu na Trojáku.

Lyžařská škola na Trojáku, svah „A“

1909 − 2009

37

V roce 2008 jsou v zimním období opět nepříznivé klimatické podmínky, na Trojáku nenapadl žádný přírodní sníh. Přesto technický sníh na svahu „A“ a SkiPar− ku zajistil 105 dní lyžování, což byl výborný výsledek. Tato sezóna zná jednoho úspěšného závodníka, kterým je Jakub Pospíšil. Svým bodovým průměrem ze slalomu a obřího slalomu se umístil na 22. místě v žebříčku závodníků ČR. Pro lyžařskou sezónu 2008 − 2009 získal nominaci na republikové závody ve sjezdových disciplinách a bude na nich reprezentovat Zlínský kraj. Dani− el Krybus a Martin Řezáč jsou účastníky územních krajských závodů. V rámci dalšího rozvoje lyžařského střediska na Trojáku se podařilo schválit a získat investiční prostředky na projekt s názvem „Hostýnská běžecká magistrá− la“. Tento projekt zajistí vybudování a údržbu 52 km zasněžených běžeckých tratí v oblasti Trojáku. K jeho realizaci dojde v příštích letech. Rok 2009 je tedy rokem 100. výročí organizované činnosti kroměřížských lyžařů. Doufáme, že si kroměřížstí lyžaři povedou ve své činnosti stejně dobře jako jejich předchůdci a přejeme si, aby dalších sto let bylo v jejich činnosti ještě bohatší a přineslo jim mnoho úspěchů sportovních, ekonomických i společen− ských. Ale hlavně, aby měli dobrý pocit, že pro tak krásný sport jakým lyžování je, udělali kus poctivé a záslužné práce. S lyžařským pozdravem SKOL uzavíráme první stovku let lyžařské činnosti v Kroměříži. Děkujeme všem, kteří se o kroměřížské lyžování doposud zasloužili. Činovníkům, funkcionářům, organizátorům, trenérům, cvičitelům, závodníkům, ale i těm, kteří byť drobnou prací přispěli k budování, propagaci, úspěchům a činnos− ti v oblasti lyžování. Především těm spolkům, které s lyžováním v Kroměříži začína− ly: Klubu českých turistů, Sokolům, členům bývalého oddílu lyžování TJ Slavia Kroměříž a také pokračovatelům jejich činnosti, nynějším členům Klubu lyžařů Kro− měříž a Klubu lyžařů s.r.o. Ať je vykročení do další stovky povzbuzením a inspirací pro všechny, kteří mají lyžování a lyžařský sport tak rádi ! Slavnostní setkání ke 100. výročí organizovaného lyžování v Kroměříži se usku− teční 20. ledna 2009 ve společenském sále Střední hotelové školy a služeb v Kro− měříži a 7. února 2009 na Trojáku.

38


Mezníky kroměřížských lyžařů − chronologie 1909 pánové Pavelka, Papoušek a Nakládal sjíždí z „Barbořínu“, lyže dlouhé 220− 230 cm s jednou holí 1910 přibylo 5 lyžařů 1911 odbor KČT zakoupil od pana Pavelky jeden pár lyží s holí za 15 K 1913 odbor objednal 25 slevněných jízdenek Kroměříž – Frenštát, zaveden v zimě vlak do Zdounek pro lyžaře 1915 začalo se jezdit na kratších lyžích se 2 holemi 1922 první rozmach lyžařského sportu v Kroměříži, ženy začaly lyžovat, počet členů 36 1924 první předseda ing. Smítal, 46 členů 1926 první lyžařský kurz vedl Rudolf Vybíral 1930 bylo v KČT 74 lyžařů 1932 v Sokole byla založena lyžařská skupina, vůdce br. Josef Hradil, 50 členů 1933 v Sokole předseda skupiny br. F.Vlček 1937 skupinu Sokola vedla Sv. Pektorová 1940 první propagační závody v běhu uspořádal bratr J.Beran ze Sokola za účasti 13 mužů a 4 dorostenců, vedoucím skupiny byl br. Jan Beran 1941 40 členů, nepříznivé zimy, uspořádání veřejných závodů v běhu na lyžích, tratě 3,4,10,12 km vedly ke Kotojedům na Hvězdu, zastavení činnosti Sokola 1945 zahájení činnosti lyžařského oddílu Sokola, vedoucí MUDr. Zdeněk Jaroš, 45 členů 1946 M. Paták, lékárník, jediný sjezdař obsadil v roce 1946 na oblastních závo− dech v Banské Bystrici 9. místo a na oblastních závodech ve Valašských Kloboukách v roce 1947 12. místo úprava dojezdu a dopadu skokanského můstku na Tesáku 1947 197 členů proto, že nákup lyžařských bot byl podmíněn organizovaným členstvím 1948 pokus o záchranu značně poškozené chaty Schweigrovka, delimitací přiřknu− tou Sokolu, později objekt přidělen Státní bance Sletové hry ve Vysokých Tatrách, 26 účastníků, plesy u Stloukalů 1950 první poválečné závody ve sjezdu na Pardusu nad Rusavou, 92 členů oddílu 1951 okresní přebor ve sjezdových disciplinách na Pardusu 1952 titul mistra ČSR v Sokolovském závodě branné zdatnosti získaly Marta Char− vátová, Soňa Pittnerová a Zdeňka Klimáková 1958 násilně sjednocena tělovýchova do TJ Slavia Kroměříž, oddílu lyžování 1963 veřejné závody v běhu na lyžích na Barbořině 1965 závody ve sjezdových disciplinách na Trojáku až do roku 1970 1973 začátek výstavby prvního lyžařského vleku na Trojáku 1976 náborový závod ve sjezdových disciplinách, obnovena pravidelná práce s mládeží obnovena závodní činnost oddílu lyžování účastí na okresních a krajských závodech 1980 vznik projektu postavit na Trojáku moderní lyžařské středisko, předsedou se stává Jaroslav Janoušek 1981 zahájení výstavby sportovně rekreačního areálu na Trojáku postavením chaty Tatranec

1909 − 2009

39

1982 zahájení stavby lyžařské chaty, lyžařského svahu „A“ a lyžařského vleku F 10 1983 zahájení stavby velkého parkoviště 1986 výměna VL 200 Transporta Chrudim za TATRAPOMA „P“, zatrubnění dojezdu slalomového svahu „C“, přemístění původní chatky lyžařů z nově vytýčené tra− sy vleku „P“ 1987 zhotovení obslužné chatky k vleku „P“ 1988 nejúspěšnější rok v historii závodního lyžování našeho oddílu, účast Zbyňka Janouška na mistrovství ČSR ml. žactva 12. místo ve slalomu 1989 účast Zbyňka Janouška a Petra Janouška na národních závodech a mistrovství ČR trenér II. třídy Jaroslav Janoušek zapsán na desku „Cti Otakara Jandery“ 1990 kolaudace „Lyžařské chaty“ na Trojáku a dokončení výstavby a realizace pro− jektu „Koncepce využití Trojáku v Hostýnských horách jako sportovně rekreač− ního areálu“, 17 let výstavby, 71 421 brigádnických hodin 7.12.1990 ustaveno občanské sdružení Klub lyžařů Kroměříž 1991 odchod oddílu lyžování z TJ Slavia Kroměříž včetně finančního vyrovnání, pře− chod majetku z TJ Slavia na KLK, převod majetku z ČSTV Praha na KLK poslední závodní sezóna závodníků Petra Janouška a Zbyňka Janouška, zá− vodní lyžování končí svou činnost po 15 letech obnovené činnosti 1996 vznik Klubu lyžařů s.r.o. za účelem provozování lyžařských vleků na Trojáku prodej „Lyžařské chaty“ panu Henku Moesbergenovi zahájení výstavby lyžařského vleku F 12 na svahu „B“ 1997 výstavba a dokončení lyžařského vleku F 12 a jeho kolaudace, celý projekt dokončen 1999 zpracován projekt odbavovacího zařízení lyžařů a výroby technického sněhu 2000 vyhořela chata Tatranec 2001 založen oddíl dětí „Junior“ jako přípravka závodního oddílu 2003 výstavba jímacího objektu technické vody na Juhyni, první dvě tyčová děla na Trojáku, vyroben první technický sníh na vánoce 2003 první automatický odbavovací systém pro lyžaře osvětlení lyžařského svahu „B“, zhotovení obslužné chaty u horní stanice vleku „B“ 2004 oslava 100. výročí založení Svazu lyžařů Království českého první lyžařská sezóna s technickým sněhem na Trojáku a automatickým systé− mem odbavování lyžařů vypracování projektu rozvoje areálu na Trojáku na léta 2004 – 2010 výměna rolby PB 200 za rolbu nové generace PB 260 rekonstrukce lyžařského vleku na svahu „A“ nová pokladna s datovou sítí, nákup čtyřkolky YAMAHA 2005 Klub lyžařů Kroměříž je jedinným vlastníkem Klubu lyžařů s.r.o. webový kamerový systém na Trojáku třetí tyčové dělo na Trojáku 2006 čtvrté tyčové dělo na Trojáku 2007 páté dělo vrtulové Technoplain na Trojáku – světová špička ve výrobě technic− kého sněhu, typ M 18 2008 schválen projekt „Hostýnské běžecké magistrály“ a získání dotace na jeho výstavbu, projekt na 52 km značených běžeckých tras 2009 zahájení realizace projektu „Hostýnské běžecké magistrály“

40


Galerie nejlepších sportovců kroměřížského lyžování 1909 – 2009 M. Paták

Zdena Klimáková (Seidlová) Marta Charvátová Soňa Pittnerová

− rok 1946, 9. místo na oblastních závodech Sokola v Banské Bystrici

− rok 1952, přebornice ČR v Sokolovském závodě branné zdatnosti

Staňka Hájková (Stania Bégoc) − 6 let závodní činnosti, účastnice přeboru ČR v žákovské kategorii,několikrát na stupních vítězů při krajských závodech, několikanásobná pře− bornice okresu ve sjezdových disciplinách Petr Svinka

− 4 roky závodní činnosti v Kroměříži, několika− násobný přeborník okresu, potom výborné výsledky za Techniku Brno

Petr Janoušek

− 12 let závodní činnosti v Kroměříži, několika− násobný přeborník okresu, v krajských závodech startoval v první losované skupině, účastník národních závodů a přeboru ČR

Zbyněk Janoušek

− 11 let závodní činnosti v Kroměříži, několika− násobný přeborník okresu, několikrát na stupních vítězů v krajských závodech, nejlepší umístění na přeboru ČR 11. místo ve slalomu, účastník národních závodů a přeborů ČR

Jakub Pospíšil

− nominace v kategorii mladších žáků do druž− stva Zlínského kraje pro republikové závody a M ČR v sezóně 2008 − 2009

1909 − 2009

41

Výstavba a rekonstrukce zařízení pro lyžařské spolky v Kroměříži 1909 – 2009 1946

úprava dojezdu a dopadu skokanského můstku na Tesáku (členové Sokola) 1947 záchrana poškozené chaty na Schweigrovce, delimitací přiřknutá Sokolu 1950 úprava pronajaté valašské chalupy rodiny Štěpánovy na Vičanově 1973 – 1977 stavba lyžařského vleku VL 200 a obslužné chatky lyžařů 1980 – 1990 výstavba sportovně−rekreačního areálu na Trojáku (chata Tatranec, parkoviště, vodovod Troják, telefonní přípojka, VN Troják, lyžařská chata, lyžařský vlek F 10 s osvětlením, lyžařský svah „A“, čistička odpadních vod, pokladna, sklady, čekárna, lyžařský vlek Tatra− poma „P“) 1996 – 1997 stavba lyžařského vleku F 12 2003 stavba zařízení na výrobu technického sněhu a odbavovacího sys− tému pro lyžaře 2008 zahájení realizace projektu „Hostýnská běžecká magistrála“, pro− jekt 52 km běžeckých tras

Brigádnické hodiny: Jaroslav Janoušek Karel Zapletal st. František Kozák Karel Zapletal ml. Ladislav Přecechtěl Miroslav Havelka Václav Půlkrábek Jaroslav Sklenář Jaromír Vlček Antonín Kučera Jan Žárský Bohumír Prokš Bruno Zenzinger Vladimír Svoboda Ladislav Kamenec Otakar Odstrčil Inge Koupilová Bohumír Nevřala 42

4 066 hodin 3 261 hodin 2 887 hodin 2 339 hodin 2 212 hodin 1 141 hodin 929 hodin 859 hodin 842 hodin 833 hodin 769 hodin 735 hodin 660 hodin 648 hodin 626 hodin 596 hodin 544 hodin 533 hodin

Stavbyvedoucí: Jiří Bortník Ing. Petr Levák Antonín Řeháček Ing. Jaroslav Fojtů Václav Pulkrábek

Organizátoři výstavby: Ladislav Přecechtěl Jaroslav Janoušek Jaromír Vlček Jakub Juračka


Abecední seznam závodních lyžařů za léta 1909 – 2009 Andrýsková Beránková Bláhová Coufal Černá Čermák Drápalová Drápalová Držálek Foltýn Hájek Hájek Hájková Hausmayer Havelková Hejný Henzely Hlaváčková Hlaváčková Charvátová Janoušek Janoušek Juračka Juračková Kamenec Klár Klimáková Kopecká Koutská Kovařík Kovaříková Kranz Kranz Krybus Machálková Merc Müllerová Müllerová

1909 − 2009

Dana Marie Radka Jan Sylva Roman Kája Veronika Vratislav Martin Filip Tomáš Stanislava Karel Magda Ivo Igor Olga Pavla Marta Petr Zbyněk Jakub Klementína Vít Petr Zdena Hana Michaela Jiří Pavla Jan Richard Daniel Hanka Jakub Jana Renata

1981 – 1986 1981 1981 – 1982 1987 – 1988 1987 – 1988 1981 – 1990 1988 1983 – 1986 1982 – 1983 1987 – 1990 1987 – 1990 1982 – 1985 1985 – 1991 1985 – 1987 1981 – 1984 1990 1981 – 1985 1981 – 1983 1981 – 1985 1952 1980 – 1991 1981 – 1991 1983 – 1985 2000 – 2005 1985 – 1991 1981 – 1984 1952 1981 – 1990 1981 – 1985 2001 – 2005 2001 – 2005 1981 – 1982 1981 – 1985 2003 – dosud 1988 – 1990 2000 – 2002 1981 1981 – 1983

43

Nevřalová Nováková Odstrčil Onderková Opatrný Ošťádal Palich Paták Pavlíček Pavlíček Petráš Pilátová Pitnerová Pořízek Pospíšil Pšenica Rašková Růžička Řezáč Řezáč Salač Sklář Sklenář Sklenář Stehlík Svinka Svinka Šimek Švábeník Tupá Vaculík Vaculík Valihrach Valihrachová Vlčková Vojtek Zapletal Zavřel Žallmann Žárský Žárský

44

Šárka Michaela Petr Katka Vladimír Miroslav Zbyněk M. Oldřich Tomáš Zdeněk Markéta Soňa Ladislav Jakub Marek Kateřina Zdeněk Pavel Martin Marek Jaroslav Tomáš Radim Radim František Petr Michal Milan Alena Ivo Ondřej Jaroslav Sylva Dita Ivo Roman Marek Miroslav Jan Jiří

1985 – 1987 1981 – 1985 1981 1981 – 1984 1981 – 1982 1984 – 1985 1981 – 1983 1946 1981 – 1982 1980 –1982 1982 – 1983 1981 – 1984 1952 1982 – 1989 2003 – dosud 1985 – 1991 1981 – 1983 1981 – 1984 1981 – 1986 2003 – dosud 1985 – 1988 1982 – 1984 1981 – 1983 1982 – 1991 1985 1981 – 1982 1981 – 1982 1981 – 1985 1981 – 1982 1981 – 1983 1982 – 1986 1981 – 1983 1982 – 1990 1981 – 1985 1982 – 1985 1985 1984 – 1988 1981 – 1986 1982 – 1985 1985 – 1991 1982 – 1988


100 let lyžování v Kroměříži

Recommend Documents