NĚKTERÉ ZÁVĚRY Z ÚVODNÍ NÁKLADOVÉ ANALÝZY VÝROBY TEKUTÉHO KOVU V ŠESTI SLÉVÁRNÁCH. Václav Figala a Sylvie Žitníková b Václav Kafka c

Teorie a praxe výroby a zpracování oceli 2010

Rožnov pod Radhoštěm

NĚKTERÉ ZÁVĚRY Z ÚVODNÍ NÁKLADOVÉ ANALÝZY VÝROBY TEKUTÉHO KOVU V ŠESTI SLÉVÁRNÁCH Václav Figalaa Sylvie Žitníkováb Václav Kafkac a) VŠB-TU Ostrava, FMMI, Katedra slévárenství, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava – Poruba, ČR, [email protected] b) VŠB-TU Ostrava, FMMI, Katedra ekonomiky a managementu v metalurgii, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava – Poruba, ČR, [email protected] c) RACIO&RACIO, Vnitřní 732, 735 14 Orlová, ČR, [email protected] Abstrakt V průběhu let 2008 - 2009 byly ve vybraných slévárnách prováděny tzv. úvodní nákladové analýzy výroby tekutého kovu. Příspěvek ve svém úvodu zevrubně nastiňuje metodiku těchto analýz. Jejich cílem je zjistit zda v příslušné tavírně existuje potenciální nákladový prostor pro jejich následnou redukci. Příspěvek poté stručně seznamuje se vstupními podmínkami v jednotlivých slévárnách. Následně se podrobněji věnuje zjištěným skutečnostem. Na závěr jsou shrnuta vybraná zjištění plynoucí z provedených úvodních analýz. 1.

ÚVOD Řízení spotřeby nákladů je v současnosti jeden z nejdůležitějších předpokladů vedoucích k úspěšnému hospodaření společnosti. Je zřejmé, že čím jsou náklady podniku nižší, tím vyšších úspor je možné dosáhnout. Tyto přístupy by měly být využívány nejen v době současné krize, kdy jsou firmy k úsporám nuceny, ale měly by být samozřejmostí také v dobách hospodářské stability. Náklady na výrobu tekutého kovu se na úplných vlastních nákladech expedovaného odlitku ve slévárnách podílí největší měrou (cca ze 40- 60 %). Z tohoto důvodu je ve vlastním zájmu každé slévárny zaměřit se na sledování a hodnocení této skupiny nákladů. Na základě těchto skutečností jsme se zaměřili na rozšíření a zpřesnění stávajících mechanismů metodiky hodnocení skutečných nákladů. Výsledkem naší práce by měla být komplexní metodika stanovování a následného statistického hodnocení nákladových a vybraných technologických charakteristik výroby tekutého kovu na elektrických obloukových a indukčních pecích (EOP, EIP), nazývaná také jako „technicko-ekonomická analýza“. Zmíněná metoda by měla být účinným nástrojem především pro hledání nákladových rezerv a analýzu zjištěných skutečností v dílčích údobích výroby tekutého kovu. K posuzování výroby tekutého kovu metoda využívá především nástrojů statistiky. Komplexní technicko-ekonomické analýze výroby tekutého kovu ve slévárnách a ocelárnách, realizované obvykle na 200 – 300 tavbách, předchází tzv. úvodní nákladová analýza, která vychází z řádově menšího počtu taveb (20 – 40). Úvodní analýza slouží jako nástroj pro tzv. úvodní pohled, který má naznačit, na které oblasti se dále zaměřit. V dalších kapitolách se budeme konkrétněji zabývat úvodní nákladovou analýzou.



2.

METODIKA ÚVODNÍ NÁKLADOVÉ ANALÝZY Úvodní analýzu lze tedy definovat jako komplexní technicko-ekonomickou analýzu v podstatně menším rozsahu. Principy úvodní nákladové analýzy lze ve stručnosti charakterizovat v následujících bodech. A. ROZHODNUTÍ O PŘEDMĚTU ŠETŘENÍ - před zahájením úvodní analýzy se ve spolupráci se slévárnou volí co, a v jaké míře hodnotit. Tedy na které peci (EOP či EIP), kterou jakost posuzovat, počet šetřených taveb a které taviče a pracovní směny porovnávat. Dále zda porovnávat výsledky v různých dnech v týdnu, jak zajistit srovnatelnost (kupříkladu stejným počtem sázecích košů atd). B. SBĚR DAT Z TAVEBNÍCH LISTŮ DO ELEKTRONICKÉHO FORMULÁŘE - vyvinut elektronický formulář pro sběr údajů z tavebních listů. Tento elektronický formulář je zcela nezbytný, poněvadž následně probíhá veškeré zpracování s pomocí výpočetní techniky; - zajistit jeho vyplnění (kupříkladu osádkou, mistrem apod.). C. SESTAVENÍ NÁKLADOVÉHO MODELU - nákladový model je sestaven na základě kalkulace neúplných vlastních nákladů (NVN). NVN berou v úvahu pouze ty náklady, které bezprostředně souvisí s výrobou tekutého kovu a jsou osádkou přímo ovlivnitelné; - kalkulační jednicí je tuna tekutého kovu; - NVN výroby tekutého kovu se skládají ze dvou základních skupin nákladů, a to z materiálových a zpracovacích nákladů – viz obr. 1;

Obr. 1 Schéma NVN výroby tekutého kovu -

dělení uvedené na obr. 1, umožňuje zjistit např. kolik činí NVN konkrétní jakosti, jaký podíl z těchto nákladů tvoří vsázka, přísady, zpracovací náklady, elektrická energie atp.; - nákladový model je propojen s elektronickým formulářem pro sběr taveb, tzn., po vyplnění aktuálních údajů o tavbě do formuláře, jsou vypočteny náklady dané tavby. To šetří práci i čas a připravuje možnost průběžného sledování nákladů. D. ROZDĚLENÍ NÁKLADOVĚ OCENĚNÝCH TAVEB DO DÍLČÍCH VÝBĚROVÝCH SOUBORŮ - pro provedení statistické analýzy je nutné rozdělit jednotlivé nákladově oceněné tavby do dílčích výběrových souborů. Např. pokud chceme hodnotit práci tavičů, rozdělíme soubor dle tavičů atd. E. PROVEDENÍ STATISTICKÉ ANALÝZY je nástroj zajišťující potřebnou vypovídací schopnost získaných informací.



Umožňuje: - testování odlehlých hodnot (u úvodních analýz se odlehlé hodnoty z hodnocených dílčích výběrových souborů nevypouštějí); - testování normality (zjištění zda posuzovaný výběrový soubor má či nemá normální rozdělení); - výpočet základních statistických charakteristik (stanovení minimální a maximální hodnoty soubor, střední hodnoty, ukazatele variability); - grafické hodnocení (vykreslení histogramů četnosti a intervalů spolehlivosti středních hodnot); - posouzení statistické významnosti rozdílů mezi získanými středními hodnotami (testování hypotéz, f-test, 2t-test, Wilcoxonův test); - výběr a výpočet statistických závislostí. F. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROVEDENÉ ANALÝZY G. NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU H. ZÁVĚR Podrobnější informace o metodice technicko-ekonomické analýzy jsou publikovány např. v [1] či [2]. 3.

ÚVODNÍ NÁKLADOVÁ ANALÝZA V ŠESTI SLÉVÁRNÁCH Výše popsaná metodika byla v průběhu dvou předchozích let využita pro hodnocení nákladů v podmínkách řady sléváren. V této kapitole jsou uvedeny některé ze závěrů uskutečněných analýz v šesti vybraných slévárnách. Vybrané slévárny jsou pro účely této práce označeny A – F. V tab. 1 jsou pro každou posuzovanou slévárnu uvedeny základní údaje o počtu hodnocených taveb, jakosti materiálu, tavícím agregátu a o výsledném dělení taveb, podle kterého byly v tomto případě mezi sebou hodnoceni taviči, pece nebo pracovní směny. Jak napovídá schéma NVN výroby tekutého kovu uvedené na obr. 1, posuzovanými oblastmi u všech sléváren jsou především: - neúplné vlastní náklady [Kč/t]; - materiálové náklady (vsázka, kovové a nekovové přísady) [Kč/t]; - náklady na vsázku [Kč/t]; - náklady na přísady (kovové či nekovové) [Kč/t]; - zpracovací náklady [Kč/t]; - spotřeba elektrické energie [kWh/t]; - hmotnost tekutého kovu [kg/tavbu]; - tavící předváha [kg/t]; - doba tavby [min/tavbu]; - doba tavení [min/tavbu]; - vybrané obsahy prvků výsledné analýzy tekutého kovu [%]. Nejprve jsou vždy hodnoceny NVN výroby tekutého kovu. V případě zjištění rozdílu mezi NVN posuzovaných výběrových souborů se dále zaměřujeme na hledání příčin dané odchylky. Nejprve je zjištěný rozdíl hledán v materiálových nákladech a jejich jednotlivých položkách (vsázce, kovových a nekovových přísadách). Po materiálových nákladech je analyzována skupina zpracovacích nákladů a její jednotlivé podskupiny (spotřeba elektrické energie, spotřeba grafitových elektrod, osobní náklady, náklady na vyzdění /vydusání/ stěn, dna či víka pece atd.). Podrobný postup hodnocení je uveden v [1] nebo ve vývojovém diagramu umístěném na [3].



Tabulka 1 Základní údaje o hodnocených slévárnách

Následující podkapitoly se podrobněji věnují zjištěným skutečnostem ve slévárnách A – F. 3.1 Slévárna A Jak vyplývá z tab. 1, pro nákladovou a statistickou analýzu bylo slévárnou A poskytnuto 24 taveb nízkolegované jakosti oceli s přísadami Cr a Mo s označením GS-34CrMo4, které byly taveny na 5 t EOP. Tzn. v případě slévárny A bylo posuzováno 7 taveb taviče A oproti 17 tavbám taviče B. Tabulka 2 Statistické ukazatele neúplných vlastních nákladů slévárny A Výběrový Min. Počet soubor taveb hodnota Jednotky [-] [Kč/t] ř./sl. 1 2 3 1 2 3

Tavič A Tavič B Celkem

7 17 24

12307 12451 12307

Stř. hodn. Ukazatelé variability Interv. spolehlivosti Max. Aritm. Směr. Variační Variační Dolní Horní hodnota průměr Odchylka rozpětí koeficient mez mez [Kč/t] [Kč/t] [Kč/t] [Kč/t] [%] [Kč/t] [Kč/t] 4 5 6 7 8 9 10 14507 18521 15780

13199 14471 13653

690 1504 965

2200 6070 3473

5,23 10,39 7,07

12561 13698 13156

13837 15244 14149

NEÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY Posouzením NVN mezi taviči slévárny A byly zjištěny následující skutečnosti. Tavič A pracuje s průměrnými NVN ve výši 13 199 Kč/t tekutého kovu (tab. 2, ř. 1, sl. 5). Naproti tomu průměrné NVN taviče B činí 14 471 Kč/t (tab. 2, ř. 2, sl. 5). Tzn., že rozdíl v práci



tavičů činí 1 272 Kč/t (tab. 2, ř. 2 – ř. 1, sl. 5), což je poměrně závažné zjištění. Při testování významnosti daného rozdílu (pomocí 2t-testu) můžeme navíc konstatovat, že se jedná o statisticky významný rozdíl – tzn., že není důsledkem vysoké měnlivosti. Vyjma aritmetických průměrů jsou pro každou posuzovanou položku nákladového modelu, v tomto případě pro NVN, stanovovány další statistické ukazatele (viz tab. 2). Nižší NVN taviče A lze vypozorovat také z histogramů četnosti na obr. 2a a 2b. Tavby taviče A jsou oproti taviči B jednoznačně posunuty více „doprava“, tzn. k nižším nákladům. U taviče B je navíc patrná vyšší variabilita práce – posuzováno variačním koeficientem. Tavič A – 5,23 % (tab. 2, ř. 1, sl. 8), tavič B – 10,39 % (tab. 2, ř. 2, sl. 8). Obr. 2b: Histogram četnosti neúplných vlastních nákladů, slévárna A, ocel, jakost GS-34CrMo4, tavič B

9

9

8

8

7

7

6

6

Četnost [-]

Četnost [-]

Obr. 2a: Histogram četnosti neúplných vlastních nákladů, slévárna A, ocel, jakost GS-34CrMo4, tavič A

5 4

5 4

3

3

2

2

1

1

0

0 11000

12000

13000 14000 15000 16000 17000 18000 Intervaly neúplných vlastních nákladů [Kč/t]

19000

11000

12000

13000 14000 15000 16000 17000 18000 Intervaly neúplných vlastních nákladů [Kč/t]

19000

Obr. 2 Histogramy četnosti NVN, slévárna A, tavič A a tavič B Využitím dalšího statistického nástroje, nazývaného „interval spolehlivosti aritmetického průměru“, můžeme posoudit, v jakém intervalu se s 95 % pravděpodobností budou pohybovat průměrné hodnoty posuzovaných NVN jiných výběrových souborů. Jinak řečeno, budeme-li posuzovat zcela jiných 10 taveb taviče A, stejné jakosti, tavených na stejné peci, budou se jejich NVN s 95 % pravděpodobností pohybovat v intervalu uvedeném na obr. 3. Z obr. 3 zjišťujeme, že NVN taviče A se s 95% pravděpodobností pohybují v intervalu od 12 561 Kč/t do 13 837 Kč/t (tab. 2, ř. 1, sl. 9 – 10). Naproti tomu tavič B pracuje s NVN s 95 % pravděpodobností v intervalu 13 698 – 15 244 Kč/t (tab. 2, ř. 2, sl. 9 – 10). Je tedy zřejmé, že taviči pracují odlišně. Obr. 3: Intervaly spolehlivosti ar. průměrů neúplných vlastních nákladů, slévárna A, ocel, jakost GS-34CrMo4, taviči

Neúplné vlastní náklady [Kč/t]

15500 15000 14500 14000

13500

13000 12500 Tavič A

Tavič B

Obr. 3 Intervaly spolehlivosti aritmetických průměrů NVN, slévárna A, tavič A a tavič B Dále jsme se zaměřili na hledání příčiny vzniku výše uvedených rozdílů. MATERIÁLOVÉ NÁKLADY Porovnáním celkových materiálových nákladů, které tvoří přibližně 60 % - 80 % z NVN výroby tekutého kovu, bylo zjištěno, že tavič A pracuje s průměrnými náklady ve výši 11 112 Kč/t. Naproti tomu u taviče B činí tyto náklady 12 326 Kč/t. Z hlediska materiálových nákladů je tedy rozdíl mezi taviči 1 214 Kč/t, což se v podstatě rovná rozdílu zjištěnému mezi



NVN. Dále jsme proto analyzovali jednotlivé podskupiny materiálových nákladů, a to náklady na vsázku a přísady. Při posuzování nákladů na vsázku a přísady jsme došli k zajímavým zjištěním. Z hlediska nákladů na vsázku pracuje „úsporněji“ tavič A, a to o 2 910 Kč/t tekutého kovu. V případě nákladů na přísady je tomu naopak – tavič B dosahuje o 1 497 Kč/t nižších nákladů. Tyto skutečnosti dokresluje rovněž variabilita práce tavičů se vsázkou a přísadami. Dle variačního koeficientu dosahovala až 32 %. Tato zjištění považována za významná a je doporučeno podrobnější prošetření oblasti materiálových nákladů ve slévárně A. Druhou hlavní skupinou nákladů, na kterou se při předběžné analýze zaměřujeme, jsou zpracovací náklady. ZPRACOVACÍ NÁKLADY Zpracovací náklady tvoří cca 20 – 40 % z NVN výroby tekutého kovu. Srovnáním jejich průměrných hodnot byl mezi taviči ve slévárně A zjištěn rozdíl ve výši 57 Kč/t tekutého kovu ve prospěch taviče A (tavič A – 2 088 Kč/t, tavič B – 2 145 Kč/t). I když se nejedná o nikterak relativně závratný rozdíl, vždy se dále zabýváme dalšími podskupinami zpracovacích nákladů, abychom zjistili příčinu daného zjištění. Srovnáním průměrných spotřeb elektrické energie, která tvoří 60 – 80 % zpracovacích nákladů, jsme došli k následujícím závěrům. Spotřeba elektrické energie taviče A činí 759 kWh/t tekutého kovu. V případě taviče B je to 773 kWh/t. Rozdíl mezi nimi je tedy ve výši 14 kWh/t. Odchylka mezi taviči nebyla nijak závratná. Nicméně členění spotřeb v histogramech četnosti naznačovaly na aplikaci odlišných energetických režimů. Dále, samotné spotřeby blížící se 800 kWh/t jsou vysoké. Pokud se spotřebu nepodaří snížit, je vždy vhodné dostat se alespoň na úroveň „lepšího“ z tavičů. Vyjma nákladů na grafitové elektrody, které vycházejí ze 2/3 ze spotřeby elektrické energie a z 1/3 z doby tavby, je zbývajících 20 – 40 % zpracovacích nákladů úměrných době tavby. Proto se dále zaměřujeme především na dobu tavby. Průměrná doba tavby činí v případě taviče A 195 min/tav, což je o 14 min/tav méně, než je tomu u taviče B (209 min/tav). Obdobně je tomu u doby tavení, kdy tavič A dosahuje rovněž příznivějších časů – o 8 min/tav (tavič A 135 min/tav, tavič B 143 min/tav). I v tomto případě byly významné výsledky ilustrované v histogramech četnosti. Je třeba dodat, že známe případy, kdy střední hodnoty (kupříkladu aritmetický průměr) jsou u srovnávaných souborů téměř shodné. Ale právě histogramy četnosti mnohdy naznačí, že práce obou subjektů je odlišná. A je třeba problém detailně prošetřit. DALŠÍ SLEDOVANÉ ÚDAJE Dalšími hodnocenými údaji v rámci úvodní analýzy jsou hmotnost tekutého kovu vylitého z pece a tavící předváha (někdy hodnocená tak zvaným propalem). V případě hodnocení průměrných hmotností tekutého kovu docházíme k závěru, že rozdíl mezi taviči činí 46 kg/tavbu ve prospěch taviče A (tavič A – 7 107 kg/tavbu, tavič B – 7 153 kg/tavbu). Z hlediska posouzení tavící předváhy zjišťujeme, že tavič A má v průměru o 23 kg/t tekutého kovu nižší předváhu, než je tomu u taviče B. To je opět významný podnět. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ A Vybrané skutečnosti zjištěné v rámci úvodní analýzy ve slévárně A jsou uvedeny v souhrnné tabulce 3. Z této tabulky vyplývá, že veškeré porovnávané ukazatele vyjma nákladů na přísady hovoří ve prospěch taviče A.



Tabulka 3 Vybrané ukazatele úvodní analýzy ve slévárně A

Obdobným způsobem jako v případě slévárny A byly hodnoceny i ostatní, v tab. 1 uvedené slévárny. Z důvodu značného rozsahu budou u sléváren B – F v rámci této práce uvedeny pouze vybraná výsledná zjištění v souhrnných tabulkách. 3.2 Slévárna B V rámci úvodní nákladové analýzy bylo ve slévárně B hodnoceno 29 taveb uhlíkové oceli s označením A216WCB, tavených na 5 t EOP. V případě slévárny B bylo posuzováno 15 taveb taviče A oproti 14 tavbám taviče B. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ B Veškeré skutečnosti zjištěné v rámci úvodní analýzy ve slévárně B jsou uvedeny v souhrnné tabulce 4. Z této tabulky vyplývá, že z hlediska NVN a materiálových nákladů pracuje mírně příznivěji tavič A. Významněji se liší v nákladech na vsázku – o 55 Kč/t ve prospěch taviče A a nákladech na přísady – o 56 Kč/t ve prospěch taviče B. V případě zpracovacích nákladů naopak tavič B. 3.3 Slévárna C Pro nákladovou a statistickou analýzu bylo slévárnou C poskytnuto 30 taveb litiny s lupínkovým grafitem (LLG) s označením dle ČSN 422420, tavených na 3 t EOP. V rámci úvodní analýzy slévárny C byly mezi sebou posuzovány jednak taviči, ale také pracovní



směny. V tomto příspěvku se budeme věnovat pouze srovnáním pracovních směn. Tzn., je posuzováno 14 taveb ranní směny oproti 11 tavbám odpolední směny a 5 tavbám noční směny. Výsledky zjištěné v rámci úvodní analýzy ve slévárně C jsou uvedeny v tabulce 5. Tabulka 4 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně B

Tabulka 5 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně C

3.4 Slévárna D K úvodní nákladové analýze bylo slévárnou D poskytnuto 18 taveb oceli s označením GX12Cr12. Tyto tavby byly hodnoceny jednak dle tavičů, ale také dle pecí. V rámci této práce se zaměříme na porovnání pecí. Je posuzováno 5 taveb tavených na 0,5 t EIP1, 4 tavby tavené na 0,5 t EIP2 a 9 taveb oceli tavených na 1 t EIP. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ D Skutečnosti zjištěné v případě úvodní analýzy slévárny D jsou zobrazeny v tabulce 6.



Tabulka 6 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně D

3.5 Slévárna E V rámci úvodní nákladové analýzy ve slévárně E bylo hodnoceno 39 taveb litiny s kuličkovým grafitem (LKG) s označením dle ČSN 422304, tavených na 2 t EIP. Tavby byly hodnoceny jednak podle tavičů, ale také dle pracovních směn. V této práci se budeme věnovat pouze posouzením tavičů. Je hodnoceno 30 taveb taviče A oproti 9 tavbám taviče B. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ E Výsledky zjištěné v rámci úvodní analýzy ve slévárně E se nacházejí v souhrnné tabulce 7. Tabulka 7 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně E

3.6 Slévárna F Pro úvodní nákladovou analýzu bylo slévárnou F poskytnuto 30 taveb LLG s označením GH190, které byly taveny na 6 t EIP. V případě slévárny F bylo tedy posuzováno 16 taveb taviče A oproti 9 tavbám taviče B a 5 tavbám taviče C. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ F Skutečnosti zjištěné v případě úvodní analýzy slévárny F jsou zobrazeny v tabulce 8.



Tabulka 8 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně F

4.

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRVOTNÍCH ANALÝZ U ŠESTI SLÉVÁREN U všech provedených úvodních analýz tekutého kovu na tavících pecích byla konstatována existence potenciálního nákladového prostoru, který může být následně alespoň částečně redukován. Analýzy v provedeném metodickém modelu umožňují zjistit možnosti úspor i tam, kde zjištěné průměrné hodnoty (kupříkladu v porovnání výsledků dvou tavičů) jsou téměř shodné. Po dokončení úvodních analýz bylo slévárnám doporučeno provedení komplexní nákladové analýzy, při které se ve spolupráci se specialisty z oblasti metalurgie a energetiky podrobněji zaměřujeme na skutečnosti zjištěné v prvotní analýze. Ve všech případech již provedených komplexních analýz návrhy vedly k doporučením na provedení opatření, jež mají za následek nemalé nákladové úspory. Nejčastějšími problémy, zjištěnými v průběhu úvodních analýz bylo zajištění standardizace průběhu tavby. Dále odlišná skladba vsázky a přísad, odlišné energetické režimy a pracovní postupy. 5.

ZÁVĚR Závěrem lze konstatovat, že úvodní nákladová analýza je velice účinný nástroj k redukci nákladů. Při účinné spolupráci se slévárnou (tavírnou) je možné získat výsledky již v týdnech. Zjištěné výsledky jsou často velkým překvapením pro management slévárny. Vedení bývá obvykle přesvědčeno, že u nich je relativně vše v pořádku a nelze očekávat významných úspor. Její provedení můžeme tedy všem tavírnám oceli a litiny a ocelárnám vřele doporučit. LITERATURA [1] FIGALA, V., KAFKA, V.: Východiska technicko-ekonomické analýzy výroby tekutého kovu, In Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, řada hutnická č. 2/2009, 2009, s. 49 – 56, ISBN 978-80-248-1991-4. [2] FIGALA, V., KAFKA, V.: Vývoj metodiky hodnocení nákladů výroby tekutého kovu ve slévárnách, Odborný seminář: Den doktorandů 2009, s.25 – 26, ISBN 978-80-248-2129-0. [3] http://www.metalurgie-ekonomika.wz.cz/index3.htm 15.3.2009, 10:00

NĚKTERÉ ZÁVĚRY Z ÚVODNÍ NÁKLADOVÉ ANALÝZY VÝROBY TEKUTÉHO KOVU V ŠESTI SLÉVÁRNÁCH. Václav Figala a Sylvie Žitníková b Václav Kafka c

Recommend Documents