NĚKTERÉ ASPEKTY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
JOSEF POŽÁR Fakulta bezpečnostního managementu, Policejní akademie ČR v Praze
[email protected]
Anotace: Příspěvek se zabývá vybranými hledisky kybernetické kriminality na sociálních sítích. Poukazuje na hrozby a rizika připojení k internetu, její nebezpečí pro nedospělce a adolescenty. Jedná se zejména o porušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Je to flagrantní porušování základních bezpečnostních postupů a bezpečnostních funkcí na počítačových sítích. Prevence je možná pouze výchovou a vzděláváním uživatelů na všech úrovních školského systému.
Klíčová slova: Kybernetická kriminalita, hrozby, kriminalita internetová, výchova, vzdělávání.
Úvod Synonymem 21. století se staly data a informace šířené za pomocí informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT). Zahrnují všechny prostředky, které se využívají k získávání, uchovávání, zpracování, prezentaci a přenosu dat a podstatným způsobem přispívají ke globalizaci světa. Naše planeta je doslova obetkána informačními sítěmi, které propojují servery a jednotlivé počítače. Tyto moderní ICT se využívají ve všech sférách lidské činnosti, jsou spouštěčem procesu, který urychluje a zpřístupňuje státní a soukromé organizace na celém světě. Tato skutečnost na straně druhé s sebou přináší nová úskalí a nebezpečí. V této postmoderní éře jsme také svědky mnohých změn, které zpětně působí na uživatele, jejich dovednosti, na úkoly a cíle jednotlivců a organizací. S rozvojem ICT vzrůstá i souběžně probíhají patologické jevy a procesy – informační a kybernetická kriminalita. Informace a data, které kolují v nejrůznějších informačních systémech, mají mnohdy charakter citlivých a jinak chráněných údajů, které jsou právě prostřednictvím ICT snadno zneužitelné. Proto je však nutné neustále 1
zdokonalovat právní, personální, fyzickou, softwarovou a hardwarovou bezpečnost informačních systémů a ICT. Technologický
pokrok
s rozvojem
moderních
ICT,
zvyšování
počítačové
a informační gramotnosti, versus vzrůstající kybernetické a informační kriminalitě, porušování autorských práv, což může vést ke vzniku digitální propasti (digital divide). Zrychlení informačního toku ve všech oblastech lidské činnosti v celosvětovém měřítku Internet. Jednak dává prostor k získávání nových informací v relativně krátkém čase,
umožňuje
další
zpracování
a
šíření.
Stejnou
měrou
ovšem
přibývá
i problematických otázek v oblasti práva při používaní ICT. Zranitelnost tohoto fenoménu spočívá v otevřenosti a snadné přístupnosti všem, přesto pro něj „neplatí žádné zvláštní zákony a je třeba se řídit obecně závaznými normami“. 1 Celosvětový rozvoj moderních ICT přináší tedy kromě užitku nejen nové příležitosti pro trestnou činnost, ale také nové druhy kriminality. Cílem tohoto příspěvku je nastínit problematiku kybernetické kriminality páchané na sociálních sítích. Účelem není řešit či hodnotit danou problematiku, pouze ji shrnout v dostatečné šíři, poukázat na její závažnost a upozornit na nedostatky týkající se vybraných hledisek sociálních sítí a kybernetické kriminality páchané na dětech. 1. Sociální sítě Internetové sociální sítě jsou velmi oblíbeným prostředkem komunikace 21. století. Obecně se dá říci, že sdružují jednotlivce, kteří poté vytvářejí rozmanité specifické skupiny. Přestože se skupiny tohoto typu mohou vytvářet na různých místech (např. ve školách, univerzitách), v posledních letech se nejoblíbenějším místem vzniku stal právě internet. Jedním z důvodů popularizace internetu je jeho možnost neomezené komunikace mezi lidmi z celého světa, kteří se chtějí setkávat, navozovat přátelské vztahy, vztahy v oblasti své profese, sdílení a shromažďování informací či vyměňování si zkušeností. Sociální sítě v on-line prostředí využívají možností, které jim nabízejí webové stránky, a tyto webové stránky jsou pak označovány jako sociální weby. Některé sociální sítě (např. Facebook, MySpace, Twitter) umožňují svým uživatelům vytvářet vlastní sociální sítě a udržovat kontakt s ostatními uživateli. 1
SMEJKAL, Vladimír. Internet a §§§. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2001, s. 32.
2
Jestliže se člověk přidá k on-line sociální síti, začíná se také tzv. proces socializace v on-line prostředí. Projevem tohoto procesu může být např. čtení a sdílení profilů s ostatními členy, popř. přímá interakce s nimi. Během posledních let se užívání sociálních sítí stalo nejpopulárnější aktivitou internetových uživatelů. Je to tím, že lidský jedinec má potřebu být svým vlastním samostatným individuem, ale zároveň má potřebu být ve spojení s ostatními lidmi a být přijímán v určitém sociálním prostředí. Již Maslow ve své hierarchii potřeb vyzdvihuje potřebu úcty, uznání a seberealizace člověka. Uživatelé sociálních sítí mají mnohem rychlejší a někdy i snadnější přístup k různým informacím týkajících se dalších uživatelů než ti, kteří účet na sociální síti založený nemají.2 Mezi nejzranitelnější skupinu uživatelů sociálních sítí patří děti a mladiství, poněvadž ještě nedisponují takovým smyslem pro zodpovědnost a neuvědomují si, jaké důsledky jejich chování může mít. Mnohem méně také řeší otázky soukromí a s tím související nastavení uživatelského profilu.3 Internetové sociální sítě poskytují celou řadu způsobů a možností, pomocí nichž může jedinec překonávat osamělost a může nabývat pocitu, že ostatní o něj mají zájem. Být atraktivním a zajímavým pro ostatní je u dětí a mládeže velmi žádané. Děti tedy vstupují do světa sociálních sítí s velkým nadšením a nechají se tímto virtuálním světem zcela pohltit. Je však třeba uvést, že děti mají v tomto směru sníženou obranyschopnost a pokud se v prostředí sociální sítě setkají s něčím negativním, může je to značně po psychické stránce poznamenat. Navíc se nemohou tak účinně bránit a mnohdy se do problémové situace dostanou samy svou vinou pramenící z nevědomosti.4 Psychologická nevyzrálost dětí a mladistvých také může děti vést k tomu, že se pak sami dopouštějí na sociálních sítích vulgárního, zesměšňujícího nebo šikany. Kriminalita mladých lidí je typická svou nepřiměřeností jednání. Příčinou je nedostatečná schopnost odložit uspokojení svých potřeb na později nebo se některých HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech. Psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. Praha: Triton, 2012. s. 84 – 88, 224 s. ISBN 978-80-7387-545-9. 3 Sociální sítě [online]. Šance dětem, [cit. 31. 8. 2014] dostupné z: http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/deti-a-rizika-socialnich-siti-112.html . 4 SKOPALOVÁ Sociální sítě [online]. Šance dětem, [cit. 31. 8. 2014] dostupné z: http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/deti-a-rizika-socialnich-siti-112.html. 2
3
třeba i vzdát. Děti a mladiství mnohdy jednají velmi impulzivně a chtějí svých cílů dosáhnout co nejdříve.5 Svět sociálních sítí má své výhody a nevýhody, které si jejich uživatelé, a zejména děti, mnohdy ani nejsou vědomi. 2. Výhody a nevýhody sociálních sítí Sociální sítě dávají svým uživatelům možnost celé řady sociálních interakcí, které neprobíhají přímým osobním kontaktem jednotlivých zúčastněných. Sociální interakce tváří v tvář je často pro lidi, zvláště pak dospívající, nepříjemná a obtížná. 6 Využívání sociálních sítí podporuje zlepšování osobních sociálních dovedností, podporuje budování nových sociálních vazeb a přátelství. V jednotlivých skupinách těchto sítí má člověk možnost zkoumat svou vlastní osobnost, zažít pocit porozumění, nebo získat na určitou věc či situaci jiný nový pohled. Všechny tyto zkušenosti může pak jedinec využít v reálných interakcích. Mezi další výhody lze uvést skutečnost, že sociální síle a jejich interakce rozvíjejí dovednosti v práci s ICT. Další je učení ze získaných informací a jejich hledání v množině Internetu. Mezi nevýhody sociálních sítí lze řadit stírání rozdílů mezi skutečnou a virtuální, imaginární realitou. Další hrozbou je sdělování osobních dat a informací o sobě a své rodině a blízkých, jejich plánech a událostech. Tato skutečnost pak může vést k návodu k trestné činnosti potenciálních pachatelů. Může se také stát, že sociální sítě převzaly život některých jejich uživatelů, kteří si život bez virtuálního světa už neumí představit. V tomto směru byly publikovány výsledky výzkumů zejména v oblasti kybernetické šikany (cyberbullyingu) 3. Facebook Jednou z nejvíce využívanou sociální sítí je sociální síť Facebook a to nejen v České republice, ale po celém světě. Počet jejich uživatelů k říjnu roku 2013 byl 1,19 miliardy a toto číslo se i nadále zvyšuje.7
SKOPALOVÁ, Jitka. Záblesky bezpečí dítěte. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, s. 25 26. ISBN 978-80-244-2567-2. 6 Sociální sítě [online]. Šance dětem, [cit. 31. 8. 2014] dostupné z: http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/deti-a-rizika-socialnich-siti-112.html. 7 Investor Relations [online]. Facebook, [cit. 2014-04-17] dostupné z: http://investor.fb.com/releasedetail.cfm?ReleaseID=802760. 5
4
Facebook je rozsáhlý společenský webový systém, který slouží zejména k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi jednotlivými uživateli, sdílení multimediálních dat, navazování a udržování vztahů a také k zábavě. Patří k největším společenským sítím na světě. V negativních aspektech sociálních sítí i Facebook často ve svých uživatelích vzbuzuje dojem, že zde mohou mít své soukromí a mohou zde zveřejňovat informace, které jsou určeny pouze určenému okruhu lidí. Je však známo, že i když jakoukoli informaci zveřejněnou na internetu opatříte heslem, toto heslo je možné získat, a tak se k dané informaci dostat. I na Facebooku můžete své informace, fotografie a jiná data zabezpečit, aby je viděli pouze vaši přátelé, ve výsledku se však jedná spíše o iluzi a kdokoli získá přístup k vašemu účtu, popř. pokud vaší přátelé nějaká vaše data sdílí, může je vidět prakticky každý, kdo se ve světě internetu pohybuje. Tak se mnohdy původně neveřejné a soukromé informace stávají veřejnými. Hlavním problémem, který se dotýká zejména dětí, je věková hranice, odkdy se mohou stát uživateli Facebooku. Dle oficiálních pravidel se na Facebook může zaregistrovat člověk, který uvede věk nad 13 let. Avšak zda daná osoba, která se zde zaregistrovala, opravdu danou věkovou hranici splňuje, již nikdo neřeší. Mnohdy samotní rodiče jsou ti, kdo dítěti s jeho registrací ještě pomohou. Nutno však říci, že orientace a užívání aplikací a služeb, které Facebook zaregistrovaným uživatelům nabízí, je mnohdy složitá pro dospělé jedince, natož tak pro děti. V důsledku toho pak dochází rozepřím, jejichž viníkem není snaha někomu ublížit či někoho zesměšnit, ale pouhá neznalost a nedomýšlení následků svého jednání.8 Počet uživatelů Facebooku i Twitteru v ČR neustále roste. Zatímco měl Facebook prudký nárůst počátkem roku 2010, dochází poté ke zpomalení, které je stále zřetelnější. V porovnání s těmito hodnotami roste Twitter stále rychleji! V březnu 2013 měl Facebook 3,8 mil. aktivních měsíčních uživatelů, z toho je cca 1,8 mil. uživatelů opravdu aktivních. Twitter měl 157 481 uživatelů na začátku roku 2013. Zajímavá jsou data ohledně věku uživatelů Faceboku: méně než 36 let je téměř 3/4 uživatelů, 2/3 českých uživatelů jsou mladší 29 let.9
ECKERTOVÁ, Lenka; DOČEKAL, Daniel. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. Brno: Computer Press, 2013, s. 28 – 29. 224 s. ISBN 978-80-251-3804-5. 9 Zdroj: Zoomsphere.com, Klaboseni.cz. 8
5
Závěr Boj proti kybernetické kriminalitě si zaslouží podstatně větší a koordinovanou pozornost než jí dosud věnují zákonodárci, policejní orgány i uživatelé počítačů, protože škody jí vzniklé mají stále vzestupnou tendenci, přičemž používané metody a prostředky pachatelů jsou na velmi vysoké technické a intelektuální úrovni. Otázkou zůstává, jakým směrem se bude v budoucnu ubírat počítačový zločin a s ním související ochrana ICT. Předpokládá se prudké rozšíření Internetu ve firmách, státních institucích, ale též v domácnostech. Zvýší se množství elektronicky přenášených dat a s tím i pravděpodobnost útoků na ně. Mezi odborníky v oboru informačních technologií se čím dál tím častěji hovoří o tzv. profesionalizaci kybernetické kriminality a tím i organizované kybernetické kriminalitě. Lze si například představit i situaci, kdy organizovaný zločin vyzbrojený dokonalými znalostmi dobře placených hackerů začne vybírat něco jako elektronické výpalné a vyhrožování. A instituce, které se budou obávat případného útoku a nutných astronomických investic do zabezpečení, které bude stejně dříve nebo později prolomeno, raději zaplatí mafiánům za „ochranu“. Dalším mimořádně nebezpečným jevem je tzv. lidský faktor. Ze strany pachatelů počítačové kriminality bude pravděpodobně čím dál tím častěji docházet k podplácení a následnému využití osob s přístupovými právy do systému, tedy zaměstnanců, administrátorů apod. Potvrzuje se zde tedy, že největší riziko hrozí systému nikoli průnikem zvenčí, ale především od lidí, kteří mají přístupová práva.
Literatura 1. SMEJKAL, Vladimír. Internet a §§§. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2001, s. 32. 2. HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech. Psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. Praha: Triton, 2012. s. 84 – 88, 224 s. ISBN 978-80-7387-545-9. 3. Sociální sítě [online]. Šance dětem, [cit. 31. 8. 2014] dostupné z: http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/deti-a-rizika-socialnich-siti112.html. 4. SKOPALOVÁ Sociální sítě [online]. Šance dětem, [cit. 31. 8. 2014] dostupné z: http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/deti-a-rizika-socialnich-siti112.html. 5. SKOPALOVÁ, Jitka. Záblesky bezpečí dítěte. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, s. 25 - 26. ISBN 978-80-244-2567-2.
6
6. Investor Relations [online]. Facebook, [cit. 2014-04-17] http://investor.fb.com/releasedetail.cfm?ReleaseID=802760.
dostupné
z:
7. ECKERTOVÁ, Lenka; DOČEKAL, Daniel. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. Brno: Computer Press, 2013, s. 28 – 29. 224 s. ISBN 97880-251-3804-5.
7
