Ulice V Lipkách patří v organizmu města Hradec Králové k prvkům, které byly při proslulém rozvoji města koncem 19. a počátkem 20. století převzaty z předešlého období – šlo o hráz mez dvěmi inundačními kotli směřující radiálně od Pražského mostu jihozápadním směrem. Stala se součástí nově vytýčeného trojzubce hlavních ulic, základního kompozičního záměru rozvoje města západně od Labe. Na ploše rozvezeného ravelinu za řekou bylo vymezeno půlkruhové náměstí Svobody, z něhož se tři kompoziční osy rozbíhaly. Zatímco střední, reprezentativní (dnes Gočárova) třída procházela hlavním náměstím nově vznikajícího města, stala se mnohem klidnější ulice V Lipkách vedoucí na dohled od Tylova nábřeží, v dalších letech oblastí, kde šťastně vzniklo několik mimořádných urbanisticko architektonických počinů spjatých – podobně jako Ulrychovo náměstí - také především se jménem prof. Josefa Gočára, vysoce vybočujících svojí úrovní nad obvyklý průměr. Jedná se o Rašínovo státní Gymnázium (1923 – 26) z režného zdiva (před vstupem z nábřeží stojí socha „Vítěze“ od J. Štursy), sousední stavba Nových škol obecných (obecná a měšťanská, 1925 – 27, tvořících s gymnáziem půvabné pěší náměstí a doplněných následně školou mateřskou (1926 – 28). Naproti školám vzniká podle Gočárova projektu ve stejném období na křižovatce ulic V Lipkách a Nerudova na prakticky trojúhelníkovém půdorysu církevní areál Ambrožův sbor církve československé (1925 – 28). Touto ojedinělou enklávou se inspirovali autoři dvou obytných bloků, šťastně navazujících na areál Ambrožova sboru ve 30. – 40. letech, které se staly dalším příkladem uváděným v učebnicích architektury. Rozvolněný půdorys otevřených, zelení naplněných bloků Labské Kotliny „gočárovskou“ učebnicovou etudu vzorové moderní čtvrti od r. 1945 uzavírají autoři J. Havlíček a F. Bartoš. Za druhým silničním okruhem se charakter zástavby v okolí ulice V Lipkách mění. Severozápadní hranici vytváří blok městských vil se zahradami, jihovýchodní pak novější panelové sídliště a především objekty jeho občanské vybavenosti. Ještě jedním parametrem se ovšem ulice V Lipkách vymyká dokonce i z vysokého standardu Hradce Králové – je to její velkorysé prostorové vymezení, které umožnilo, aby se stala hlavní zelenou radiální osou města. Lipové stromořadí, podle něhož byla pojmenována, nebylo vysazeno po vnějším okraji komunikace, ale uvnitř zhruba 14 metrů širokého travnatého pásu založeného v ose ulice. Mezi oběma řadami stromů je vedena pěší cesta, po obou jejích stranách jsou situovány časté niky s mnoha prvky městského mobiliáře. Jako hlavní motorová komunikace je využívána trasa vedoucí po severní straně ulice, zatímco jižní (v úseku východně od druhého silničního okruhu) je využita především k odstavování vozidel. Ulice V Lipkách se stala neobyčejně oblíbenou pěší trasou sloužící obyvatelům přilehlých čtvrtí jak k cestám do centra města (do zaměstnání, do škol, za nákupy), tak k procházkám a rekreaci. Postupně také narůstá intenzita cyklistické dopravy, která není prostorově v profilu stezky od pěší dopravy separována. Domníváme se, že jde o dosti významnou dopravní závadu, která – nebude-li řešena – může v budoucnosti vést k řadě kolizí mezi chodci a cyklisty. Tím spíše, že se od Tylova nábřeží po Ambrožovu ulici stane tento koridor součástí bezbariérové trasy D. Zatímco chodci přecházejí křižovatku s druhým silničním okruhem (Střeleckou), řízenou SSZ, v obou směrech přímo, cyklisté jsou ve směru k ulici Jiřího Purkyně vedeni po severním obvodu křižovatky, tedy přes ulici V Lipkách, dále přes Střeleckou a zpět přes ulici V Lipkách. V zadávací dokumentaci je proto uveden i požadavek prověřit možnost vedení obou směrů cyklistické dopravy přímo přes druhý silniční okruh.
2
Zpevněné plochy Vlastní povrch pěšího a cyklistického chodníku je živičný, převážně ve velmi špatném technickém stavu. Na většině okrajů chodníku, zejména východně od Střelecké ulice, scházejí obrubníky, případně jsou destruované. Živice je popraskaná a rozlámaná na kry různé velikosti, samovolně dilatovaná, s kleslým nedostatečně zpevněným podložím, s mnoha mísovitě propadlými oblastmi, v nichž se za deště vytvářejí kaluže často přes celou šířku chodníku. K popraskání povrchu přispěly v mnoha případech i kořeny stromů, neboť okraje chodníku zasahují do přílišné blízkosti kmenů. Na některých místech došlo v minulosti ke snaze praskliny vyspravit, případně byl chodník záplatován po překopání ze stavebně technických důvodů, snaha o vysprávky se však většinou minula účinkem a ještě přispěla ke zvýšení nerovnosti povrchu.
3
Niky pro umístění městského mobiliáře Jsou umístěné poměrně hluboko v proluce mezi stromy, jejich šířka je na mnoha místech předimenzovaná, velmi často v bezprostřední blízkosti paty kmene. Tento stav nepřispěl k prosperitě samotných stromů, ale přítomnost kořenů způsobila i postupné narušení a vydrolování živičného povrchu. Řada zálivů, kterým ustoupily travnaté plochy, je nevyužívaná a nadbytečná.
Městský mobiliář Stávající lavičky jsou situované po obou stranách pěšího a cyklistického prostoru v nikách se zpevněnou asfaltovou plochou. Umístění laviček je nepravidelné, nevyvážené. Byly instalovány v různých obdobích, takže se různí i jejich vzhled. Většina je poškozená, vesměs špatně udržovaná, někde zbyla pouhá torza. Počet zálivů pro lavičky je v některých místech intenzívní motorové dopravy dle našeho názoru předimenzován, také jejich rozměr je často zbytečně velký na úkor travnaté plochy.
4
Odpadkové koše nejsou sjednoceny s ostatním použitým mobiliářem, což ovšem, vzhledem k výše uvedenému, ani není možné. Umístění je vesměs praktické v prostoru křížení chodníku s komunikacemi pro motorovou dopravu. V nepřerušených úsecích aleje odpadkové koše chybí. Některé z košů jsou určeny na psí exkrementy. Na řešené trase se nacházejí také prvky informačního systému – jde o plakátovací desku a plakátovací válcovou plochu. Oba tyto prvky byly osazeny v nedávné době, jejich stav je poměrně dobrý. Osazení plakátovací desky v nezpevněné ploše vedle chodníku poněkud komplikuje založení i údržbu trávníku.
5
Kontejnerová stání pro smíšený i tříděný odpad jsou ve východní části ulice V Lipkách umístěna zcela nevhodně u kraje vozovky v prostoru křížení aleje s motorovými komunikacemi – v případě křižovatky s ulicí Nerudova dokonce na okraji hlavní dopravní obousměrné páteře, kde je zastavení sběrového vozidla v dopravním pruhu zcela nevhodné, stejně jako pohyb občanů kolem sběrových nádob. Podobně byly kontejnery odsunuty přímo do křižovatky s ulicí Labská Kotlina proti ulici Mánesova, aby prostor podél servisní jednosměrné komunikace podél travnatého pásu mohl být využit pro odstavování vozidel. Souvislá řada kontejnerů v průjezdním profilu tak výrazně zhoršila rozhledové poměry této křižovatky. Vzhledem ke značnému množství kontejnerů, otevřená a nezacloněná stanoviště zhoršují také estetickou úroveň prostředí. Proto zadávací dokumentace požaduje prověřit alternativy jejich umístění.
6
Nádoby na posypový materiál jsou umístěny prakticky na vyhrazených zpevněných plochách v prostoru přechodů - křížení aleje s komunikacemi pro motorovou dopravu. Jedná se o sezónní opatření, mimo zimní měsíce jsou nádoby uskladněny.
Stojany na jízdní kola se nacházejí jednak podél fasád budov škol u náměstí Svobody, jednak v prostoru před objekty občanské vybavenosti v sousedství ulic Veverkova a Horova. Jedná se o další prvek nejednotného městského mobiliáře.
Příčná pěší a cyklistická propojení V travnatých plochách v průběhu doby vznikla účelová příčná pěší propojení, tvořená prošlapy nebo zbudovaná z různorodých materiálů. Některá jsou v nevyhovujícím technickém stavu, převážná část je navíc umístěná v rozporu s dopravními předpisy, takže jejich užívání negativně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu. Tato pěší propojení pochopitelně postrádají v místě křížení s komunikací snížené obrubníky. Největší část těchto příčných propojek souvisí s některým z častých cílů pěší dopravy, tedy s objekty občanské vybavenosti (obchody, školami, službami), a to i dnes již neexistujícími nebo zastávkami MHD.
7
Schůdky sestupující k občanské vybavenosti v blízkosti ulice Fráni Šrámka mají zborcené stupně, v propadlině se drží srážkové vody. Zemní val prorůstá obrubou schodiště a znesnadňuje údržbu. Dvouramenné pěší propojení vedoucí k občanské vybavenosti v blízkosti ulic Horova Veverkova (pekárna V Lipkách) má nevhodný boční sklon. Srážkové vody z této zpevněné plochy se hromadí na ploše prostranství, kam toto pěší propojení ústí. Zvlášť nebezpečná je situace kolem druhého silničního okruhu. Pěší chodník, vedoucí parčíkem podél Střelecké ulice za autobusovou zastávkou, je hojně používán i cyklisty (přestože je zde dopravní značka, která to zakazuje), v severním směru je zde častým používáním vyjeta stopa přejíždějící ulici V Lipkách přímo do ulice Vrchlického mimo přechod pro chodce, zato stále v nebezpečné vzdálenosti křižovatky s okruhem.
8
SILNIČNÍ DOPRAVA Servisní komunikace souběžná s páteřní motorovou komunikací V Lipkách je jednosměrná směrem od druhého silničního okruhu, slouží pro přímou obsluhu přilehlých objektů a především k odstavování vozidel. Vzhledem k nedostatku odstavných stání v území dochází k odstavování také po pravé straně jízdního pruhu s pravými koly vozidel na chodníku, což je většinou tiše tolerováno.
MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA Městská hromadná doprava je v ulici V Lipkách vedena pouze v úseku západně od druhého silničního okruhu. Zde je směrem od Střelecké ulice situována autobusová zastávka MHD Lipky autobusové linky č. 14, jejíž provoz je také zdrojem nevhodného přecházení cestující veřejnosti mimo přechody pro chodce, zmiňovaného výše. Nejbližší přechod je totiž situován až na křižovatce Střelecká – V Lipkách. Proto je součástí zadávací dokumentace i požadavek prověřit možnost doplnění dalšího přechodu pro chodce v blízkosti této zastávky MHD a nedaleké občanské vybavenosti u ulice Baarova.
9
Další dvě zastávky MHD jsou situovány v ulici Střelecká. Vzhledem k tomu, že je před zastávkou na jihozápadním okraji řešeného území veden i jeden ze směrů cyklistické stezky, vzniká zde kolizní místo, kdy při příjezdu autobusu může dojít ke střetu cyklistů a cestujících do té doby ukrytých v přístřešku zastávky. Proto byla v rámci aktualizace generelu cyklistických komunikací na území města Hradec Králové před časem zpracována dokumentace odklánějící cyklistickou stezku za zastávku MHD. Toto řešení bylo v této dokumentaci převzato.
DOPRAVA V KLIDU Jde o dlouhodobý, velmi bolestivý problém, který nevyřešilo ani nedávné plošné zpoplatnění odstavování vozidel v rozsáhlém centrálním prostoru města. Stupeň automobilizace v posledních dvaceti letech prudce vzrostl a bez sítě kapacitních parkovacích objektů zůstanou ulice plné odstavených vozidel.
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Jak již bylo popsáno v kapitole A.2.1.1, je ulice V Lipkách součástí urbanisticky i architektonicky nejcennějšího území města Hradec Králové. Celý pěší a cyklistický koridor s lipovou alejí vytváří jedinečný veřejný prostor, jehož postupná kultivace by měla být jedním z nejdůležitějších cílů politiky města. Největší potenciál má, dle našeho mínění, hned veřejné prostranství na východním okraji řešeného území mezi Ambrožovým sborem, budovou gymnázia a základní školou. Stromořadí je zde přerušeno, prostor je přeplněn odstavenými osobními automobily a kontejnery, nepřehledný parter tvoří všelijak zprohýbané záplatované plochy živice, obrubníků, betonových kontejnerů se zelení, před časem realizovaná bezbariérová úprava chodníku ústí přímo do karosérií stojících automobilů. Přitom jde o jeden z nejpůvabnějších prostorů v centru města, který je navíc denně navštěvován školní mládeží.
SÍTĚ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Je pochopitelné, že rušná třída radiálně směřující ze samotného centra města, po zhruba sto letech skrývá ve svém podzemí celou řadu sítí technické infrastruktury, některé, např. spojovací kabely, jsou doplňovány dosud. Pro připravovanou rekonstrukci stromové aleje, chodníku a další významnější zásahy v území to bude představovat problém. Při pohledu do technické mapy je zřejmé, že stávající stromořadí křižují nejrůznější trasy kabelů, nachází se zde středotlaký plynovod, stoková síť i vodovodní rozvody. Bude nutné nalézt takové řešení, které nepovede k poškození jak vlastní infrastruktury, tak – např. při případné havárii – nově vysazených prvků zeleně. Jednotliví správci byli požádáni o vyjádření, zda mají v řešeném území sítě ve své správě.
10
ROZBOR ZELENĚ ULIČNÍ STROMOŘADÍ Největší plochu zeleně představuje centrální oboustranné uliční stromořadí. Toto nahusto rostoucí stromořadí se skládá převážně z původní výsadby vysokých vzrostlých stromů a z postupně doplňované samoobnovy převážně lip (lípa srdčitá malolistá /Tilia cordata, lípa velkolistá/Tilia platyphyllos). Projekt péče o stromy rostoucí v areálu města Hradce Králové, vypracovaný spol. Safe Trees, spol. s r. o., Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. v březnu 2009 prokázal, že řada starších jedinců odumírá či dožívá. Někteří jedinci jsou infikováni houbovými chorobami a mají oslabenou vitalitu. Zahuštěná výsadba vedla k netypicky vysoko nasazeným korunám s větvemi v nebezpečném úhlu, které občas tvoří vícekmen. Některé vzrostlé dřeviny potencionálními vývraty ohrožují bezpečnost provozu. V místech, kde je mladší obnova vysazena pod koruny vzrostlých stromů, mladší jedinci trpí nedostatkem prostoru. Tato konkurence vyústila v oslabení i jejich vitality. Někteří mladší jedinci vykazují defekty tlakového větvení či nevratné poškození kmene puklinami způsobenými mrazem či nešetrnou údržbou okolních travnatých ploch. Převažující stejnověká monokultura je náchylná k napadení chorobami a škůdci. Stejný věk směřuje k dožití a tím i ke globální likvidaci stromořadí v budoucnu. Lpění na současném stavu zvyšuje postupně dluh do budoucna i riziko nutnosti daleko radikálnějšího zásahu.
11
A.2.2.2. TRAVNATÉ PLOCHY Travní porost není ve stinných místech zapojený. Vzhled trávníku narušují v některých úsecích plochy porostlé vytrvalými plevely, ale i menší plošné nerovnosti. Zbytky kořenů odumřelých stromů v půdě umožnily usídlení podhoubí a růst plodnic ve starším utuženém travním porostu. Jen zřídka zastoupená nekompaktnost travnatých ploch může komplikovat i jejich údržbu. Poměrně značně, zejména v prostoru komunikačních uzlů, je zastoupeno poškození zatravnění ploch vyšlapanými stezkami. Tento jev úzce souvisí s rozborem dopravní problematiky v příslušné kapitole.
12
Vzhled travnaté plochy je takto silně narušen i v otevřeném prostoru za autobusovými zastávkami Lipky. Je podpořen i chybějícím keřovým patrem, jehož doprovodná funkce může být i vymezující. Strmý svah - zemní val u vybavenosti v blízkosti ulice Fráni Šrámka neposkytuje možnost založení a údržby travnaté plochy. Údržbu komplikují i sloupy veřejného osvětlení vrostlé do svahu. Převažuje zde porost vytrvalých plevelů. Vzhled prostranství narušuje i otevřený žlab pro odvodnění zpevněných ploch. Travnaté plochy vhodně orientované jihovýchodním směrem a otevírající se k občanské vybavenosti na konci trasy řešeného území ul. Veverkova - Horova působí prázdným dojmem.
13
14
ZELEŇ V KONTEJNERECH Je soustředěna v lokalitě Gymnázia JKT, kde vymezuje hlavní pěší a cyklistický komunikační prostor a odděluje jej od odstavovaných motorových vozidel. Jednotlivé prvky betonových kontejnerů nedrží předpokládanou linii, jsou osázeny monokulturou jehličnatých keřů.
15
