NEWS | září 2015
NEWS
ZÁŘÍ 2015
Právní aktuality AK KVAPIL & ŠULC
OBSAH --
Rodinný závod
--
Novinky u převodu obchodního podílu v s.r.o.
Vážení klienti a přátelé, jistě souhlasíte, že nepříjemným překvapením je lépe se vyhnout. V neustále se rozrůstající džungli právních norem je především důležité dostat relevantní informace. Mimo jiné proto přicházíme po prázdninové odmlce s dalším vydáním našeho newsletteru mapujícím novinky a úskalí nového soukromého práva. Tentokrát jsme jako hlavní téma zvolili institut rodinného závodu. Pokud podnikáte a pomáhají Vám členové Vaší „širší“ rodiny a nemáte s nimi uzavřenu pracovní smlouvu ani nepodnikáte v rámci obchodní společnosti, může na Vás velké překvapení opravdu čekat. A to aniž byste cokoliv tušili či učinili. Tvoříte-li totiž tzv. rodinný závod, mohou Vás pomáhající členové rodiny proti Vaší vůli přehlasovat a rozhodovat i o zcela zásadních otázkách Vašeho podnikání. Aby k tomu nedošlo, je dobré si vyjasnit, zda rodinný závod skutečně představujete a případně si smluvně upravit vztahy tak, aby vyhovovaly Vašim skutečným zájmům a potřebám. O nevýhodnosti nepodřízení se právní úpravě zákona o obchodních korporacích v plném rozsahu formou tzv. opt-inu se můžete přesvědčit například i při převodu obchodního podílu v s.r.o. O úskalích, jakož i novinkách spojených s převody obchodních podílů na jiné společníky nebo osoby dosud stojící vně vlastnické struktury společnosti pojednává druhé doplňkové téma pro letošní, doufejme, že babí léto.
PRÁVO NA VAŠÍ STRANĚ
Stálé zdraví za Vaši advokátní kancelář přeje Robert Šulc
WWW.KVAPILSULC.CZ
1
NEWS | září 2015
RODINNÝ ZÁVOD RODINNÉ A OBCHODNÍ PRÁVO
Zcela nový institut, který zavedl podle italského vzoru nový občanský zákoník, je sice „nenápadně“ skryt v ustanoveních rodinného práva, při naplnění podmínek pro jeho aplikaci má však velice závažné důsledky zejména pro podnikání fyzických osob včetně rozdělování zisku a rozhodování o dalších závažných otázkách. Podstatná je přitom skutečnost, že existence i samotný vznik rodinného závodu nastávají na základě faktického stavu bez nutnosti dalšího právního jednání osob, jichž se věc týká. Tyto osoby tedy nemusí o existenci rodinného závodu vůbec vědět a následně mohou být překvapeny nároky či pravidly na ně dopadajícími. Kdy se jedná o rodinný závod O rodinný závod jde v případě, kdy společně pracují manželé (nebo alespoň s jedním z manželů) i jejich příbuzní, a to až do třetího stupně příbuzenství, nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhé stupně, a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Tyto osoby buď pracují přímo pro rodinný závod (tj. přímo v souvislosti s podnikáním) nebo pracují pro rodinu (např. v rodinné domácnosti).
Institut rodinného závodu zejména chrání „pomáhající“ rodinné členy, je však otázkou, zda tato ochrana nejde příliš daleko a neomezuje samotná vlastnická práva člena rodiny, který podniká a závod vlastní.
Samotným závodem se přitom rozumí v souladu s definicí obchodního závodu soubor veškerého jmění (majetek i závazky) vytvořený, určený a sloužící k podnikání. Rodinný závod může vzniknout pouze v souvislosti s podnikáním fyzické osoby (nikoliv pokud fyzická osoba podniká prostřednictvím účasti v právnické osobě). Instituce rodinného závodu je přitom jakousi zbytkovou kategorií pro případ, že vztahy mezi uvedenými rodinnými příslušníky pracujícími v rámci rodinného podnikání nejsou upraveny zvláštní smlouvou (pracovní smlouvou, tichým společenstvím či jinou smlouvou) nebo není podnikáno v rámci právnické osoby (obchodní společnosti či družstva). Pokud by tomu tak bylo, ustanovení o rodinném závodu se nepoužijí. Pro existenci rodinného závodu jsou tedy podstatné osoby (zákonem vymezení rodinní příslušníci), kteří se trvale podílejí na provozování závodu či trvale pracují pro rodinu bez toho, aby jejich vztahy byly speciálně smluvně upraveny.
Podstatná je trvalost práce pro rodinný závod či rodinu. Pokud někdo z vymezených členů rodiny bez smluvního podkladu začne pracovat pro rodinný závod či rodinu až v průběhu trvání rodinného závodu, jeho účast v rodinném závodu vznikne dodatečně. Rodinný závod sám o sobě není právnickou osobou, ani jiným samostatným subjektem práva, není nikde registrován (neexistuje žádný rejstřík). Zákonná pravidla o rodinném závodu se týkají zejména určení způsobu rozdělování zisku a přírůstků mezi členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu, rozhodování o podstatných záležitostech rodinného závodu (např. i včetně jeho prodeje), ukončení i přenesení účasti na rodinném závodu či dědění nebo předkupního práva členů rodiny zúčastněných na jeho provozu. Vzhledem k tomu, že závod jako takový je většinou ve vlastnictví jedné z rodiny podnikající fyzické osoby, které ostatní členové rodiny pomáhají, mají tato pravidla podstatný, někdy značně omezující vliv na osobu, závod či majetek v něm vlastnící včetně tak zásadních otázek, jako je prodej závodu či ukončení jeho činnosti. Pro další osoby rodinného závodu mají zákonná pravidla zásadní ochranářský význam, neboť jim i při absenci jakékoliv smlouvy zajišťují nárok podílet se na zisku z provozu závodu, a to dle množství a druhu jejich práce. V praxi tedy většinou půjde o rodinný závod, pokud jeden z členů zákonem vymezeného rodinného okruhu provozuje závod za pomoci ostatních členů rodiny, aniž by měli své vztahy vzájemně zvláštně upraveny. Často může jít o drobné podnikatele či zemědělce, kterým pomáhá některý z členů rodiny. Předmět podnikání však není rozhodující, tj. může jít o jakýkoliv druh podnikání fyzické osoby, a to jakéhokoliv rozsahu, neboť existují i velcí a významní podnikatelé podnikající jako fyzické osoby. V případě, že podmínky pro vznik rodinného závodu nastanou, vzniká rodinný závod na základě faktického stavu ze zákona, bez nutnosti jakéhokoliv aktivního jednání zúčastněných osob, a to dnem, kdy takové podmínky nastanou, bez závislosti na tom, zda samotní členové rodinného závodu o této skutečnosti vědí či nikoliv. To znamená, že k 1.1.2014, kdy právní úprava rodinného závodu vstoupila v platnost (a při naplnění zákonných podmínek i kdykoliv později) vzniklo nespočet rodinných závodů, většinou bez vědomí samotných zúčastněných osob, tj. bez znalosti pravidel, která se na ně vztahují. Naštěstí je většina těchto pravidel dispozitivních, tj. je možné, aby se od nich osoby tvořící rodinný závod odchýlily jinou smluvní dohodou či praxí v nich zavedenou (ta však nesmí odporovat zákonným ustanovením).
WWW.KVAPILSULC.CZ
2
NEWS | září 2015
Zákonná pravidla pro rodinný závod Ohledně zákonných pravidel pro rodinný závod je třeba předně uvést, že podílejí-li se na provozu rodinného závodu oba manželé, má zákonná úprava manželského majetkového práva přednost před pravidly o rodinném závodu (tzn. rodinný závod, podílejí-li se na něm oba manželé (spolu s příbuznými), existuje a trvá, ale ve vztahu mezi samotnými manžely mají před pravidly o rodinném závodu přednost pravidla manželského majetkového práva). Zákon stanoví, že členové rodiny zúčastnění na provozu závodu se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce. Toto ustanovení, které stanoví, jak má být zisk mezi členy rodiny zúčastněné na provozu závodu dělen (dle množství a druhu práce), může být změněno odchylnou dohodou. Zákon dále připouští možnost vzdát se práva na podíl na zisku, avšak z důvodu ochrany slabší strany, musí mít takové vzdání se formu prohlášení ve formě veřejné listiny. O samotném způsobu použití zisku, které je nutné odlišovat od stanovení podílu na zisku, je rozhodováno většinou hlasů členů rodinného závodu, když každý má jeden hlas (tj. nerozlišuje se síla hlasu v závislosti na rozsahu či druhu práce či v závislosti na tom, která osoba je podnikatelem vlastnícím závod apod.). Rovněž tento způsob rozhodování lze změnit na základě odlišného smluvního ujednání. Výše uvedené znamená, že pokud bude vytvořen zisk, bude většinou hlasů rozhodováno o jeho použití (např. na nákup dalších věcí do závodu, příděl do rezervního fondu, investice apod.) a pokud bude rozhodnuto, že zisk či jeho část bude rozdělen mezi členy rodiny, bude se dělit dle druhu a množství práce jednotlivých členů, nebyla-li sjednána odchylná úprava.
Pomáhající členové rodiny mohou vlastníka závodu přehlasovat a rozhodnout proti jeho vůli i o zcela zásadních otázkách, včetně prodeje jeho závodu či zastavení činnosti.
V případě dědění či převodu závodu či jeho části nebo věcí sloužících k provozu závodu nebo spoluvlastnického podílu na rodinném závodu zakládá zákon, není-li ujednáno něco jiného, zákonné přednostní a předkupní právo pro ostatní členy rodiny zúčastněné na provozu závodu. V případě porušení předkupního práva za situace, kdyby třetí nabývající osoba (kupující) o předkupním právu věděla, by kupní smlouva byla uzavřena s rozvazovací podmínkou uplatnění předkupního práva ostatními členy rodinného závodu, tj. kupující (třetí osoba) by mohla o nabytou věc v případě uplatnění předkupního práva přijít. Jak je vidět, zákonná pravidla o rodinném závodu mohou mít dopad i na třetí osoby. Účast v rodinném závodu je zásadně nepřenositelná na třetí osoby, které stojí mimo rodinné členy vymezené zákonem. K přenesení účasti na jiného člena rodiny je třeba souhlasu všech stávajících členů rodinného závodu. Účast v rodinném závodu zaniká, přestane-li člen rodiny vykonávat práci pro rodinný závod či rodinu, jakož i v případě, že se změní právní důvod jeho práce (např. dojde k uzavření pracovní smlouvy). K zániku účastenství dochází rovněž zcizením (nejčastěji prodejem) závodu třetí osobě. V případě zániku účastenství na provozu rodinného závodu má osoba, jejíž účast zanikla, právo na vypořádání své účasti v rodinném závodu, a to nárok na zisk z rodinného závodu a přírůstky závodu, opět dle míry odpovídající množství a druhu práce. Rizika a možnosti jejich eliminace
Rovněž většinou hlasů členů rodinného závodu má být dle zákona rozhodováno o záležitostech mimo obvyklé hospodaření včetně změn základních zásad závodního provozu nebo jeho zastavení. Toto je velice podstatné ustanovení s dalekosáhlými důsledky, zejména pro majitele obchodního závodu (podnikajícího člena rodiny), neboť se jedná o rozhodování o všech podstatných otázkách souvisejících s provozem závodu, včetně investic, zastavení činnosti závodu nebo dokonce i jeho prodeje, případně ceny prodeje apod. Nejsou-li zákonná pravidla smluvně modifikována, může být vlastník závodu i přehlasován ostatními členy rodiny a např. donucen k prodeji i proti své vůli či za cenu, se kterou nesouhlasí, nebo naopak přinucen k investicím do majetku závodu apod. Zákon tedy významně modifikuje i samotné dispoziční majetkové právo vlastníka závodu. Otázkou je, zda ústavně přijatelným způsobem.
Je zjevné, že zákonná pravidla o rodinném závodu zásadním způsobem ovlivňují způsob rozhodování o jeho zásadních otázkách, jakož i způsob použití zisku a jeho dělení mezi zúčastněné rodinné členy. Osoby podnikající s pomocí členů rodiny by tedy měly posoudit, zda rodinný závod tvoří či nikoliv. Pokud ano, měly by si být obsahu zákonných pravidel vědomy a v případě, že jim tato pravidla nevyhovují, měly by jejich obsah výslovným smluvním ujednáním změnit dle své potřeby nebo se uzavřením zvláštní smluvní dokumentace (např. pracovní smlouvy) režimu aplikace pravidel o rodinném závodu zcela vyhnout.
WWW.KVAPILSULC.CZ
3
NEWS | září 2015
NOVINKY OHLEDNĚ PŘEVODU OBCHODNÍHO PODÍLU V S.R.O. OBCHODNÍ PRÁVO
Převod obchodního podílu v s.r.o. je jedním z institutů obchodního práva, na který se u společností vzniklých před 1.1.2014, jež se plně nepodřídily novému zákonu o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), aplikují i nadále rovněž ustanovení zrušeného obchodního zákoníku. V takovém případě je u těchto společností nastolena nepraktická dvoukolejnost právní úpravy, když některé otázky se řídí novým ZOK a jiné starým obchodním zákoníkem. Proto doporučujeme, aby se společnosti podřídily ZOK formou tzv. opt-inu v celém rozsahu a tuto dvoukolejnost vyloučily, což může být praktické nejen pro případ převodu obchodního podílu. Stejně jako v předchozí právní úpravě je v ZOK rozlišován převod podílu na jiného společníka společnosti a převod na třetí osobu, která dosud společníkem není. Nový ZOK je však vůči společnosti i převodci na rozdíl od obchodního zákoníku méně omezující.
Zákon o obchodních korporacích usnadňuje převody obchodních podílů. Na společnosti, které se plně nepodřídily tomuto zákonu, se však tato benevolentnější pravidla nevztahují.
V případě převodu na společníka nevyžaduje ZOK souhlas orgánu společnosti s tímto převodem. Jde o úpravu dispozitivní a je tedy možné podmínku souhlasu některého z orgánů společnosti (nemusí to přitom nutně být pouze valná hromada) do společenské smlouvy zahrnout. Nově ZOK také upravuje následky neudělení souhlasu s převodem příslušným orgánem společnosti. Pokud není souhlas udělen do 6 měsíců od uzavření smlouvy o převodu podílu, nastávají účinky, jako při odstoupení od smlouvy, pokud si smluvní strany nesjednaly něco jiného. Smlouva o převodu přitom nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Pokud nebyl souhlas udělen z důvodu nečinnosti orgánu společnosti nebo byl odepřen bez jakéhokoli zdůvodnění, má stávající společník po zániku smlouvy právo na vystoupení ze společnosti, a to do jednoho měsíce ode dne zániku smlouvy (tj. ode dne uplynutí uvedené 6ti měsíční lhůty). Pokud se však jedná o společnost, která se nepodřídila ZOK jako celku, příp. nemá ve společenské smlouvě sjednánu speciální úpravu, automaticky dle původní právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku platí, že převod obchodního podílu na jiného společníka je podmíněn souhlasem valné hromady společnosti.
V případě převodu obchodního podílu na třetí osobu je opět ZOK benevolentnější. K převodu je v takovém případě vyžadován pouze souhlas valné hromady, není však nezbytné, aby sama společenská smlouva takový převod připustila, tj. není nutné ve společenské smlouvě přímo uvádět, že převod na třetí osobu je možný, příp. za jakých podmínek. Opět je však tato úprava dispozitivní, tj. podmínky pro převod podílu na třetí osobu lze odchylně upravit ve společenské smlouvě, buď je zpřísnit (např. i převod úplně vyloučit), nebo naopak zmírnit (např. převod na třetí osobu nemusí vyžadovat souhlas valné hromady ani jiného orgánu společnosti). I zde je zakotvena šestiměsíční lhůta pro udělení souhlasu, jinak opět nastanou účinky jako při odstoupení od smlouvy. U převodu na třetí osobu však nemá společník právo na následné vystoupení ze společnosti. Nově také není zakotveno předkupní právo společníků k obchodnímu podílu, lze jej však smluvně sjednat. U společnosti, která se nepodřídila ZOK jako celku, příp. nemá ve společenské smlouvě sjednánu speciální úpravu, je možné převést obchodní podíl na třetí osobu odlišnou od společníků pouze v případě, připouští-li to společenská smlouva. V této souvislosti je nutné si vzhledem k vztahu nové a staré právní úpravy uvědomit, že pokud by ve společenské smlouvě nebyla zakotvena možnost měnit její znění rozhodnutím valné hromady, bylo by ke změně společenské smlouvy třeba souhlasu všech společníků, tj. bez dohody všech společníků by vůbec nebylo možné (v případě nepodřízení se nové úpravě ZOK a současné absence speciální úpravy převodu na třetí osobu ve společenské smlouvě) podíl na třetí osobu převést. Jako problematická se jeví nová právní úprava v otázce, jakým způsobem musí být souhlas orgánu společnosti s převodem obchodního podílu udělen. Obchodní zákoník výslovně stanovoval, že udělení souhlasu s převodem podílu se nepovažuje za rozhodování o změně společenské smlouvy, k přijetí rozhodnutí proto stačila prostá většina hlasů přítomných společníků, nevyžadovala-li společenská smlouva vyšší podíl hlasů. Nový zákon však takovéto ustanovení neobsahuje. Většina odborné veřejnosti se přiklání k názoru, že převod obchodního podílu je nutné klasifikovat jako změnu společenské smlouvy a vyžadovat pro udělení tohoto souhlasu dvoutřetinovou většinu hlasů všech společníků.
WWW.KVAPILSULC.CZ
4
NEWS | září 2015
Rozhodnutí o změně společenské smlouvy je navíc dle zákona třeba přijmout formou notářského zápisu (tuto podmínku však lze případně obejít přijetím rozhodnutí mimo valnou hromadu, tzv. rozhodnutím per rollam, kdy postačuje, aby byly pouze úředně ověřeny podpisy společníků na jejich písemných souhlasech). Novinku zavedenou ZOK rovněž představuje možnost spojit podíl v s.r.o. s vydáním kmenového listu. Podmínkou k vydání kmenového listu je však zakotvení neomezené převoditelnosti podílů ve společenské smlouvě, neboť kmenový list je cenným papírem na řad a je možné jej převést rubopisem. V rubopisu musí být dostatečně přesně vymezen nabyvatel kmenového listu, který se již jeho převodem stává společníkem společnosti. K účinnosti samotného převodu je pak nutné oznámit společnosti změnu společníka a předložit kmenový list spolu s příslušným rubopisem.
KONTAKT KVAPIL & ŠULC, advokátní kancelář Národní 21 110 00 Praha 1 Česká republika tel.: fax: e-mail: web:
+420 224 238 326 +420 224 216 864
[email protected] www.kvapilsulc.cz
Tento dokument je určen pro klienty a obchodní partnery advokátní kanceláře KVAPIL & ŠULC. Jeho účelem je poskytnutí základních informací o důležitých legislativních změnách, nikoliv podat jejich vyčerpávající právní rozbor. V případě úmyslu uskutečnit na základě informací obsažených v tomto dokumentu jakékoli kroky se na nás můžete samozřejmě kdykoli obrátit a vyžádat si podrobnější právní konzultaci.
© 2015 KVAPIL & ŠULC, advokátní kancelář Všechna práva vyhrazena.
WWW.KVAPILSULC.CZ
5
