NEW CASTLE DISEASE Tato publikace si bere za cíl, díky poznatk m z komunit Nequilo a Vila Graça, Bié, Angola, presentovat informace pro další podobné komunity, tedy pro ty kde není veterinární st edisko, kde ho není možné vybudovat, nebo nap . kde rozvojová agentura není schopna implementovat udržitelný ND kontrolní program. Zpracoval: Pavel Trefil (29.1.2007) 1. Úvod Produkce dr beže je známá jako nesmírn d ležitá zem d lská aktivita nejen v rozvojových zemích. Ve srovnání s ostatními druhy masa, spot eba dr bežího masa výrazn stoupá. Nap . podle odhadu Dr. Simonse, tajemníka sv tové WPSA, bude b hem krátké doby (cca 10 let) z celkové spot eby masa p edstavovat dr beží maso více než 50 %. Hlavním d vodem je dietetická hodnota dr bežího masa. Dr beží vejce jsou v podstat nesmírn kvalitní živou konzervou obsahující celou adu d ležitých bílkovin, vitamin , tuk apod. Dr bež je navíc díky svému unikátnímu reproduk nímu ústrojí snadno multiplikovatelná a je ji možné chovat velmi efektivn . V mnoha zemích není spot eba dr bežího masa limitována náboženským vyznáním. V posledních n kolika dekádách ale byla veškerá pozornost v nována p edevším produkci komer ní dr beže v zem d lských oblastech, tradi ní chov dr beže na vesnicích byl v tšinou naprosto ignorován. Dr bež v tradi ních vesnických chovech zajiš uje vzácný zví ecí protein a to ve form masa a vajec a zde je p edm tem bu vým nného obchodu pop . prodeje, pokud komunita disponuje finan ními prost edky. O dr bež se v t chto komunitách v tšinou starají d ti, nebo ženy, p i emž dr bež ve vesnici plní i další role u kterých je jen velmi t žko vy íslit jejích monetární hodnotu. Slepice jsou velmi aktivní p i kontrole hmyzu v oblasti, poskytují velmi kvalitní hn j, jsou požadovány pro celou adu rituál , festival , jsou nezbytné v celé ad tradi ních ceremoniál a využívá se jí v tradi ní medicín . A koliv p ínos dr beže v tradi ních vesnických chovech je z pohledu zisku svalové hmoty a po tu snesených vajec jen minimální na druhou stranu jsou zde velmi nízké náklady na jejich chov, kontrolu nemocí, management a dopl kové krmení . Jakákoliv nízko nákladová strategie, která zvýší produktivitu této vesnické dr beže sníží chudobu lidí v dané lokalit a zlepší jejich výživu. Zvýšení dostupnosti dr bežího masa a vajec m že vyústit ve zlepšení p íjmu protein , hotovosti a p ístup k dalším zdroj m.
2. D ležitost Newcastelská nemoc u dr beže chovaných ve vesnických chovech v rozvojových oblastech (synonyma: Pseudomor, Newcastle disease) Nejv tší p ekážkou chovu dr beže v tradi ních vesnických chovech ve v tšin rozvojových zemích je Newcastle nemoc (ND) (Spredbrow 1988). V t chto zemích m že pak cirkulující druh ND viru zp sobovat až 100 % úhyn u nevakcinované dr beže. Propuknutí této nemoci je nep edvídatelné a odrazuje vesni any od chovu dr beže ve své lokalit . Na nespornou klí ovou roli ND p i dr beže v t chto oblastech poukazuje fakt, že tato nemoc má spoustu lokálních jmen jako je nap . Konoku, Twase Obgo, Adza apod. Je jasné, že pokud v oblastech, kde se ND vyskytuje a bude tato nemoc pod kontrolou, pak se zde bude chov dr beže rychle zvyšovat a zlepšovat. 3. Charakteristické znaky Newcastle choroby Newcastle choroba (ND) je vysoce kontagiózní choroba zp sobena paramyxovirem, který v tšinou napadá dr bež všech v kových kategorií, holuby, voln žijících ptáky a n které druhy exotických pták s celosv tovým rozší ením. Dr bež je pro tento vir nejvnímav jší organismus. Tato nemoc je p enosná i na lov ka (intrakonjuktiváln ) a probíhá za p íznak ch ipky. U holub ND probíhá jako nervové onemocn ní. Inkuba ní perioda záleží na kmenu tohoto viru a pohybuje se v pr m ru od 4 do 20 dn . Virus je snadno inaktivován formalinem, alkoholem, merthiolatem, mýdlem, lysolem a UV sv tlem. ND vir m že ale na druhou stranu p ežít ve trusu nemocných jedinc více než 6 m síc , ale v podmínkách na vesnici vir obvykle p ežije delší dobu. Vakcinace je rutinní záležitostí prevence a kontroly této nemoci . Na druhou stranu není mnohdy jednoduché transportovat a udržovat tuto vakcínu proti ND ve vhodných teplotních podmínkách, které se pohybují 24-360 C. 3.1 Klinické p íznaky ND – Gallus domesticus Klinické p íznaky ND jsou rozdílné u r zných druh pták , stá í jedinc , jejich tropismu, stavu imunitního obranného mechanismu a samoz ejm záleží i na podmínkách prost edí. Proto nem žeme pouze na klinických p íznacích 100 % rozhodnout, že se jedná o ND. • • • • • • • •
Dr bež infikovaná ND virem m že uhynout bez jakýchkoliv klinických p íznak a projev nemoci Dr bež je na epý ená a zdá se, jako by táhla k ídla a pe í po zemi Dr bež je letargická a apatická P i bližším ohledání je možné pozorovat zvláštní respiratorní p íznaky jako je mírný šelest p i dýchání, slabé sípání, kýchání Zdu ení, otok hlavy a b hák Zelený pr jem - vodnatý Prokazatelný pokles snášky Ob asný výskyt deformovaných (nepravidelný tvar) vajec
• • • • •
Nervové p íznaky –t es, chv ní, strnutí šíje, spasmatické k e e a paralýza k ídel a nohou se za nou vyskytovat teprve p i rozvinutí nemoci Úmrtnost m že být až 100% Kr ty, holuby v míst výskytu mohou být rovn ž ovlivn ni - *** Kachny jsou v tšinou resistentní ale n kdy i ony mohou být nemocí postiženy Zmodrání h ebínku
*** - U holub lze pozorovat na epý ené pe í, apatie, hubnutí , anémie, vodnatý pr jem. Charakteristické jsou nervové poruchy - tremor hlavy, paralýza kon etin a k ídel, poruchy vid ní až neschopnost letu. |Morrtalita u holoubat je cca 20- 60%, starší holubi zpravidla p ežijí. 3. 2 Posmrtné nálezy Posmrtné nálezy jsou charakteristická, na druhé stran nejsou 100 %. ND m že být o ekávaný, pokud nalezneme následující : • • • • •
P ekrvení a mukozní exudát v pr dušnicích, ztlušt ní vzdušných vak P ekrvení plic Krvácení sliznice p edžaludku Krváceniny a nekrotické v edy lymphoidních míst (ileocekalní plak ) ve st ev P ekrvení folikul u slepic ve snášce
3. 3 Klasifikace ND viru ND vir m že být klasifikován v 3 hlavních patotypech : 1. velogenním -
- vysoká úmrtnost s intestinálními lézemi vysoká úmrtnost doprovázená nervovými p íznaky
2. mezogenním
- nízká úmrtnost doprovázená respiratorními a nervovými p íznaky, snížená snáška vajec
3. lentogenním
- slabé, nez etelné respiratorní infekce, úmrtnost hlavn u ku at (mohou se používat jako vakcina ní kmeny)
3. 4 Epidemiologie ND 3.4.1 Cesta infekce Virová infekce ND se do organismu dostane nejen p es respira ní trakt , o ní sliznici, ale i cestou zažívacího traktu. Nakažení touto cestou však obvykle vyžaduje velmi vysoké dávky viru a samoz ejm záleží na virulenci každého kmene ND. Vir je rozši ován jednak kýcháním a dále trusem. Virus ND je v tšinou termolabilní a nep ežívá delší dobu v prost edí, stejn tak jako v diagnostických vzorcích. Pouze n kolik kmen tohoto viru je termostabilních. 3.4.2 ND v komer ních hejnech Jedná se o vertikální i horizontální p enos. U vertikálního p enosu (matka, vejce, ku e) u vysoce patogenních kmen dojde k úhynu embrya a v tšinou se virus neší í dál, naproti tomu u nízko patogenních kmen m že dojít k dalšímu p enosu. Ve velkochovech se virus dostane do hejna v rámci porušením biologického zabezpe ení (krmením, lidmi, vejci, dopravním prost edkem), cestou introdukce infikovaných zví at na farmy, kde je rozdílné stá í dr beže, nebo aerosolem (vzduchem) ze sousední farmy. Jakmile jsou ptáci infikováni, k rozší ení viru uvnit hejna dochází v tšinou cestou kapénkové nákazy. A to i mezi odd lenými hejny na jedné farm , tedy pohybem vzduchu (obsahujícím virové infek ní partikule) uvnit farmy. Všeobecn je p ijímán názor, že virus se nep enáší prost ednictvím vajec (tzv. transmise vertikální), výjimkou mohou být pouze nepatogenní kmeny, protože nezp sobí úhyn embrya. 3.4.3 ND v hejnech dr beže na vesnici Epizotologie ND Obvykle k nákaze dochází cestou infikovaného jedince. Rozší ení nemoci se d je zpravidla zavedeným pohybem dr beže v dané oblasti, tedy v tšinou p es místní trh, nebo obchodníky s dr beží. Nov nakažený jedinec pak snadno infikuje celé izolované vnímavé hejno a to pak má za d sledek 100 % úhyn celého hejna. Endemická ND Endemická forma ND, která zp sobuje pouze ojedin le úmrtí, je v tšinou nalézána ve vesnickém chovu dr beže. Po et uhynulé dr beže je pom rn malý, a proto není pod oficiálním dohledem. Hodn jedinc je zde imunní proti ND a ND virus v podstat putuje mezi vnímavými jedinci. Tato endemická forma ND asto zvyšuje úmrtnost u mladých jedinc . Existuje p edpoklad, že populace cca 1000 ks dr beže je dostate ný na vznik endemické formy ND. Tato populace se m že vyskytnout nap . ve v tší vesnici, pop . ve n kolika menších, áste n propojených vesnicích. Sezónnost výskytu ND Lidská aktivita ovliv uje výskyt ND. Nap íklad v Ugand je ND spojována s p íchodem suchého po así. Ve skute nosti tento fakt ale není spojen s p íchodem suchého po así, ale s e skute ností, že farmá i nejsou tolik zam stnáni, navšt vují své známé, a dávají dr bež p i návšt v jako dar. V mnoha oblastech drobní zem d lci p esn v dí, kdy ND se za ne ší it, nebo jsou schopni poznat první
p íznaky a ihned dávají tyto jedince na trh k prodeji a iniciují tak za átek v tšího výskytu ND v dané oblasti. Proto je nezbytné pro každou oblast p esn definovat zp sob ší ení ND a pokud možno vyvodit p í inu. Impakt vakcinace Zde je nutné si uv domit, že vakcinace je prevence proti této nemoci, nikoliv ale proti jejímu dalšímu ší ení. U vakcinovaných dr bežích jedinc vystavených virulentnímu kmeni viru nedojde k jakýmkoliv vn jším projev m této nemoci, ale zcela ur it dojde k namnožení infek ního viru a tito jedinci budou tento virulentní virus i když v podstatn menším množství oproti nevakcinovaným jedinc m dále produkovat, a tento vir bude dostate ný na infekci dalších ku at. Obr. . 1 ND m že být p enesena z jedné lokality (vesnice) do druhé jednak lidmi, automobily, zví aty, p epravními nádobami, koši, p epravními klecemi, ale i infikovanými produkty (sko ápkami vajec, pe ím, kostmi, st evy apod.)
4. Sb r a poskytnutí vzork pro diagnosu ND Diagnóza ND je d ležitá z mnoha d vod .Jedná se o nemoc,která se ší í p es hranice, p es jednotlivé státy, a proto je nezbytné informovat Office International des Epizooties (OIE) pokud se n kde objeví. Potvrzení infekce pomáhá mezinárodním autoritám lépe porozum t epidemiologické situaci v zemích kde k výskytu ND dochází a to umožní vyvinutí kontrolního systému. Jakmile se zavede kontrolní systém je velmi d ležité, aby se p esn v d lo, zda se objevuje úmrtnost mezi vakcinovanými hejny. Vakcinace nikdy ze 100 % neochrání hejno, ale následný úhyn umožní lépe porozum t co se v hejnu v dané oblasti d je, zda se v hejnu vyskytly další nemoci, které po redukci úhyn v d sledku vakcinace ND jsou více viditelné. 4.1. Vzorky tkán Protože je ND virus b žn termolabilní, je nezbytné poslat vzorky správn zabalené a to na ledu. Všude, kde je to možné snažte se dodržet následující informace: erstvé vzorky. Vzorky sleziny, plic, celé hlavy by m ly být jednotliv zabaleny v igelitovém pytlíku a zaslány k analýze na ledu Když to není možné nebo když si nejsi jist, že vzorky dorazí do 24 hodin po odb ru, udržuj vzorky v co nejchladn jších prostorách. Vzorky sleziny, plic, celé hlavy a dlouhých kostí by se m ly zakonzervovat v 50% glycerolu a takto je urychlen poslat. Chladící box by m l být jasn popsán takto: Jméno a adresa odesílatele vzork Datum a lokalita odebraných vzork V k hejna, pohlaví, plemeno, vakcinace a ošet ení hejna, klinické p íznaky, úhyn Diferencia ní diagnostika 4.2. Vzorky séra Technika odb ru krve Krev od domácí dr beže se zpravidla odebírá ze žíly na k ídle. Je nezbytné použít p i odb ru každého vzorku novou sterilní jehlu, ale i st íka ku. Nepoužíváme jiné techniky odb ru (nap . na íznutí žíly skalpelem, nožem apod.) než jehlou ze žíly, protože pokud majitel uvidí velké krvácení vám již neumožní opakovaný odb r. Je nezbytné mít možnost jedince ozna it, tak aby mohlo docházet k opakovanému odb ru krev od stejného jedince (zna ka, tetováním, nást iková barva apod.). Zkumavky musí byt ozna eny nesmytelnou tužkou, na zkumavce musí být napsáno íslo vzorku, datum odb ru. Vzorky krve pro sérologii nesmí být zmraženy, dokud sérum není separováno od krevních sraženin. Vzorky sera mohou být zmraženy, pokud neobsahují krevní elementy. 5. Kontrola ND
Vakcinace je pouze jedna z cest jak kontrolovat ND. Vakcíny v sou asné dob používané jsou vyráb ny pro komer ní chovatele dr beže, tedy pro velkochovy, kde je dr bež jednoho stá í chována ve velkém množství. Výrobci ND vakcíny v tšinou produkují vakcínu termolabilní a ve velkých dózách (500, 1000, nebo 2 500). Tato vakcína musí být držena zpravidla v chladnu od vyrobení až po aplikaci. Na rozdíl od velkochov , dr bež na vesnicích je chována v malém množství, r zného stá í a na víc voln pobíhá po celé vesnici. Zde je velké balení termolabilní vakcíny naprosto nevhodné, nehled na to, že mnohdy komunity ani nedisponují finan ními prost edky, které by umožnily její nákup. ešením pro africké vesnice by m la být termostabilní vakcína prodávaná v malých dosách. 5.1. Vakcinace ND vakcíny v sou asné dob používané , jako je La Sota (Live vaccine thermolabile), Hitchner B1 (thermolabil), ITA-NEW/NEW COVER (inactivated, thermostable) NDV4HR (live vaccine thermostable), I-2 (live vaccine, thermostable), ND Clone LZ.58 (Nobilis ND Inkukhu) vakcína je živá , áste n termostabilní – Intervet South Africa, ale jsou jich v desítky! Nejú inn jší vakcina ní postup je nakapání vakcíny do oka, na sliznici nosu. V tšina živých vakcín si vyžaduje aplikaci opakovan b hem jednoho m síce. Toto kápnutí vakcíny do oka je d ležité, protože v blízkosti oka se nacházejí Harderovovi žlázy, tedy klí ového orgánu pro vývoj imunitní odpov di. Na druhé stran je možné vakcínu aplikovat do: pitné vody, avšak s menším ú inkem u holub individuáln oráln injek n – inaktivované vakcíny , revakcinace zpravidla po p l roce 5.2. Kdy vakcinovat Po aplikaci vakcíny, se imunita nevyvine ihned. Pro plnou imunitní odpov je nezbytné po ítat se 2 týdny. Dr bež by proto m la být vakcinovaná cca 1 m síc p ed obvyklým propuknutím nákazy. P i použití kapání do oka cca 3 x ro n je pak dr bež nejlépe chrán na p ed ND. P i orálním podávání je nutné opakovat cca po 3 týdnech tzv. booster aplikace, po které bude následovat každé 3 m síce další aplikace vakcíny. P i tímto zp sobem vakcinace s uvedeným intervalem se navodí imunitní ochrana vylíhlých ku at. Inaktivované vakcíny se zpravidla aplikují každých 6 m síc . V oblastech, kde se výskyt ND opakuje n kolikrát ro n zpravidla sta í vakcinovat + m síc p ed pravidelným výskytem ND.
6. Prevence ND Spo ívá p edevším: • • • • • •
v vakcinaci v kontrole postvakcina ní imunity v zabrán ní volnému p ístupu pták do chovu dr beže v zabrán ní všech typ p enos podle schématu . 1 ve specifická imunoprofylakci živými lentogenními vakcínami a v použití mezogenní vakcíny v oblastech hodn zatížených ND
( u holub jsou ú inn jší inaktivované vakcíny s holubí variantou) Nejvhodn jší doba vakcinace i úrove postvakcina ní imunity se stanovuje sérologicky (HIT). Vyšet ením náhodného vzorku cca 30 sér (nebo vaje ného vzorku) z hejna dr beže se ur í imunita s 95% jistotou. Za pozitivní imunitu hejna se považuje 75-80% pozitivních z vyšet ovaných vzork , tj. titr cca 1:16 až 1:20. 7. Terapie ND Ve vysp lých zemích se neprovádí pokud je potvrzen výskyt ND, informovaný p íslušný orgán vymezí : 1. ohnisko nákazy 2. ochranné a kontrolované pásmo p íslušný orgán na ídí aby: 1. všechna dr bež byla v ohnisku nákazy utracena a vylou ena možnost dalšího ší ení nákazy 2. všechny kadávery byly odstran ny tak, aby se vylou ila možnost ší ení nákazy 3. všechny živo išné produkty byly odstran ny tak, aby byla vylou ena možnost dalšího ší ení nákazy 4. byla provedena o ista a desinfekce všech prostor, kde byla chována dr bež, všech cest k nim a dopravních prost edk , v etn obutí. 5. prostory, kde byla chována dr bež , musí minimáln 30 dn z stat prázdné Použitá literatura: V tší ást této publikace vychází jednak z publikace Alders et al., 2002 – O controlo da doenca de Newcastle nas galinhas do sector familiar a dále z publikace Jurajda Brno 2001 – Kompendium chorob dr beže a ptactva a na základ odborné konzultace s MVDr. Soubustovou.
