ERIKA Někdy uprostřed sedmdesátých let se ve výzkumném ústavu, kde Jaromír pracoval jako vedoucí oddělení, objevila poměrně atraktivní mladá inženýrka, manželka vysoce postaveného činitele jistého podniku zahraničního obchodu. Jejím základním nedostatkem bylo, že měla vysokou školu zcela jiného zaměření a práci v ústavu příliš nerozuměla. Její přístup k práci pak tomu odpovídal - dokonce se s tím, že ji to moc nebaví, mnohdy ani moc netajila. Po ústavu šly různé fámy, nejdříve, že ji ředitel přijal ze známosti s jejím manželem, poté se hlasitě šuškalo, že je ředitelovou milenkou. Jinak však byla paní Erika veselá žena, velice společenská, žádnou zábavu nezkazila a tak se vcelku rychle dostala mezi vyšší kruhy - tykala si nejen s ředitelem, ale i s jeho náměstky a prakticky všemi vedoucími úseků. Ředitel ji prací příliš nezatěžoval, pracovala převážně jen pro něho - psala mu různé zprávy, referáty, znala vcelku slušně několik jazyků, při různých společenských událostech (např. při oficiálních návštěvách) udržovala zábavu, kromě toho měla významnou funkci ve výboru ROH. Fámy všeho druhu tedy měly volné pole působnosti. I Jaromír se s ní pokaždé rád zastavil a prohodil s ní několik vět či dvojsmyslných narážek. Jednak se mu docela líbila - což nebylo divu - a jednak sám patřil do užšího okruhu ředitelových dobrých známých, takže měl pro udržování dobrého vztahu s paní Erikou - která vždy zůstávala na ředitelových sedáncích až do konce - nejen dostatek důvodů, ale i prostoru. Paní Erika nemohla mít děti a tak domů nespěchala, tím spíš, že i její manžel pokud zrovna nebyl na služebních cestách v zahraničí - také chodil velmi často pozdě domů. Jednou se všichni trochu přiopili a paní Erika se dala s Jaromírem do přátelského hovoru, po nějaké chvíli si spolu připili na tykání (paní Erika byla asi o sedm let mladší než Jaromír, takže jí tenkrát bylo kolem třiceti let) a slíbili si trvalé kamarádství. Od toho dne se paní Erika při každém setkání podle toho i chovala, Jaromír to však nebral příliš vážně, natolik už ženy zase znal. To, jak paní Erika stále zdůrazňovala jejich kamarádství, mu na jednu stranu docela vyhovovalo, nemínil s ní totiž - už kvůli řediteli - začít žádný důvěrnější vztah a tak si před ní často pochvaloval, oč je lepší mít takovou upřímnou kamarádku než nějakou žárlivou milenku, před kterou by v tak malém ústavu ani neměl kam utéci, kdyby chtěl. Paní Erice to zjevně dělalo velice dobře a proto se k Jaromírovi jako jednomu z mála - nijak vyzývavě nechovala. *** Začátkem osmdesátých let se však začalo proslýchat, že manželství paní Eriky není úplně v pořádku. Paní Erika byla skutečně o poznání vážnější a začala veřejně hovořit o tom, že odejde z ústavu. Pověsti se nakonec potvrdily: manžel paní Eriky se zamiloval do své kolegyně a posléze ji přivedl do jiného stavu. Netrvalo dlouho a paní Erika byla rozvedená. Několik měsíců nato se Jaromír při odchodu z práce potkal s paní Erikou u výtahu. Když nastoupili a kabina začala sjíždět dolů, paní Erika náhle bez okolků spustila: "Jsi můj kamarád?" Jaromír, nic netuše, klidně řekl: "No, samozřejmě přece, proč se ptáš?" Paní Erika ovšem zcela věcně pokračovala: "Já jsem ti," a oslovila Jaromíra poprvé křestním jménem, "v poslední době strašně nadržená. Už mi to úplně leze na hlavu," - volnou rukou si přitom skutečně ukázala na čelo - "a tak tě jako kamaráda prosím, jestli by ses mi nemohl někdy večer v tomhle směru trochu věnovat"; výtah už mezitím sjel dolů a tak paní Erika ještě rychle zdůraznila "jako kamarád, co říkáš?" Jaromír nedávno dočetl tajnou publikaci o sebepřemáhacím sexu a proto měl ještě v hlavě čerstvé dojmy z této četby - takže si na ně nyní samozřejmě vzpomněl, jako ostatně často, když potkal eroticky přitažlivou ženu - a když vystoupili z výtahu, řekl tedy paní Erice položertem, ale v podstatě naprosto upřímně jako kamarád: "To máš ale Eriko hroznou smůlu, že ses obrátila právě na mě. Já totiž nejsem v těchhle věcech normální - já chci, aby se mi přitom žena úplně odevzdala, a dělám s ní pak hrozné věci, jenom jedno ne, že bych se s ní spojil. A to by se ti asi moc nelíbilo." Paní Erika pohlédla na Jaromíra, zda si z ní nedělá legraci, a když to z výrazu jeho tváře nepoznala, zeptala se nedůvěřivě: "A ukojíš přitom ženu aspoň?" Protože taková otázka vždy uvede muže trochu do rozpaků, odpověděl Jaromír, když prošli vrátnicí, už mnohem vážněji: "To záleží na tom, jestli je dráždivá manuálně. Jestliže ano, pak si rozhodně nemůže stěžovat," a pak dodal "ale musí se přitom opravdu úplně uvolnit, rozumíš jak?" "To může být docela zajímavé," řekla Erika, "kam jdeš?" "Jako obvykle, na autobus," odpověděl Jaromír přemýšleje zda to všechno nebude vědět zítra ředitel, a napadlo ho, že musí být chudák už v těchhle věcech velice slabý, když s ním paní Erika teď takto mluví. "Nechtěl bys jít kousek pěšky se mnou?" zeptala se paní Erika. "To víš, že ano, další mi jede za půl hodiny a nerad bych si to rozházel u ředitele," odpověděl s jistou dávkou ironie Jaromír. Eriku to však zřetelně rozčílilo: "Já nevím, co si o mně všichni myslíte," opáčila rozhořčeně, "kdybych s ním chodila, tak bych teď na tom takhle nebyla, nezdá se ti?" "No dobrá, vždyť já jsem to tak nemyslel," řekl Jaromír a pomyslel si něco o ředitelových přibližně sto dvaceti kilogramech váhy a dvaapadesáti letech (nedávno je zrovna slavili). Přešli zastávku tramvaje, kterou Jaromír jezdil na autobusové nádraží. Erika se viditelně uklidnila, chvíli šla zamyšleně vedle Jaromíra a pak řekla s jakoby dětinskou vzpurností: "Víš, já se nechci pořád jen onanovat,“ pak vzdechla a dodala: "a nemám jiného opravdového kamaráda, věříš mi?" Jaromír ponechal její otázku raději bez odpovědi a zeptal se: "Chceš tím říct, že přistupuješ na moje požadavky?"
"Nevím nic o nějakých tvých konkrétních požadavcích, zatím jsem tě o něco žádala jen já," řekla paní Erika, "můžeš mi prosím tě vysvětlit, co tak hrozného bys se mnou dělal?" Jiný muž by možná na jeho místě začal Erice podrobně vysvětlovat své představy, Jaromír však zachoval rozvahu a namísto toho řekl "To bych ti teď Eriko neřekl, ani kdybych to věděl. Ale já vůbec doteď nevím ani to, jestli jsi manuálně dráždivá. Jinak by to přece pro tebe nemělo žádnou cenu." "Onanuju se přece rukou," řekla paní Erika věcně, "robertka mi ze Západu ještě nikdo nepřivezl." "Asi to nepovažoval nikdo za nutné," odtušil sarkasticky Jaromír, čímž ovšem Eriku opět trochu urazil. Aby to napravil, ihned však pokračoval „Podívej se, Eriko, jsi velice krásná žena, rozumná a navíc skutečně dobrá kamarádka. Každý muž na mém místě by ti rád vyhověl a nemám v úmyslu předstírat, že já jsem výjimka. Myslím si ale, že bys měla vědět, co by tě čekalo, kdybych k tobě přišel." "Tak mi to aspoň naznač," pravila Erika a s trochou studu dodala: "Pokud vím, jsem citlivá na všechno. Stačí ti to?" "Stačí. Ale rád bych tě ještě jednou varoval," pokračoval Jaromír, "než se tě zeptám, jestli máš čas zítra večer. Máme schůzi, na kterou ty, pokud vím, nejdeš, takže můžeš zatím všechno připravit. Já doma řeknu, že zůstanu spát u Růžičků. Tak co, platí?" "Já to věděla, že jsi kamarád," ožila Erika a s viditelným ulehčením přiznala "ale abys věděl, tak nestojím o nějaké velké city, ale o požitek. Tak co mám připravit?" "Tak především nějakou dobrou večeři," řekl Jaromír, "já donesu pití. Co piješ nejradši během takových rozkoší?" "Ani nevím, třeba gruzíňák." "Dobře," pokračoval Jaromír, "a máš velký obývák?" "Mám." "Tak ten si zabereme jenom pro sebe," začal Jaromír svoji instruktáž, "a máš v tom obýváku nějaký větší stůl, třeba takový, jako dřív bývaly jídelní stoly?" "Mám, pro šest lidí," odpověděla Erika. "Je uprostřed pokoje?" "Jistě." "Tak dej židle stranou, třeba někam vedle a připrav stůl tak, aby sis na něj potom mohla lehnout. Chce to asi nějakou tlustou deku, přes ni třeba igelit a navrch prostěradlo, pokud můžeš to normální bílé. A jestli chceš," vysvětloval Jaromír dále poněkud udivené Erice, "připrav si i malý polštář pod hlavu, a nezapomeň na nějakou menší matraci, kterou bych ti mohl podložit pod ten tvůj smyslný zadeček…“ a významně se na Eriku podíval. Erika začínala pomalu chápat, jak to asi bude vypadat a nedá se říci, že by jí to bylo nějak proti mysli. A Jaromír pokračoval „Pak dej vychladit do lednice, třeba už dnes večer, pár litrů normální vody, tak, aby v ní zítra plavaly zřetelné šupinky ledu. Kropící konvičku na kytky máš?" "Mám." "S růžicí?" "Kdysi u ní byla. Podívám se po ní, jestli chceš." "To víš, že chci." "Ty jsi určitě nejzajímavější muž, jakého jsem zatím poznala," řekla Erika naprosto upřímně. Jaromír se trochu zarazil a řekl "Myslíš blázen?" "No, ale bezvadný. Co dál?" "Ještě několik dalších věcí," řekl Jaromír a zarazil se, "máš tužku? Nechceš si to psát?" a když se Erika zastavila a vytáhla přímo před velkým plakátem XVII. SJEZD KSČ z kabelky propisku a kus papíru, začal diktovat: "silnou vlněnou šálu, vatové tamponky, nějaký nemastný krém, silnější svíčku, několik vánočních prskavek, aspoň dva velké korkové špunty,… doufám, že doma nějaké najdeš?" "Jasně." "No a zkus se ještě podívat po nějakém větším trychtýři. Kojeneckou láhev asi nemáš, viď?" Erika zrudla a připustila, že ne. Jaromír na to řekl "Dobrá, seženu ji sám." A když viděl Eričino překvapení, podotkl "Vidíš, já jsem tě varoval. Ty si teď asi skutečně myslíš, že jsem úchylný, že?" "Ale vůbec ne, neboj se, já mám naopak ráda zvláštní věci a zvláštní lidi," ujistila ho paní Erika vzrušeně. Šli dál a Erika se najednou zeptala: "A jak se mám připravit já? Nechceš, abych už byla nahá, až přijdeš?" Jaromír však řekl "Ne, to vůbec ne, buď oblečená normálně. Uděláme si nejdřív hezkou slavnostní večeři, ano?" a podíval se tázavě na Eriku. A když Erika s úsměvem přikývla, pokračoval: "tak to uvaž. Můžeš si vzít nějaké větší náušnice, jako na ples, máš?" "To víš, že mám, prosím tě. A ne jedny." "Tak si vem ty největší, co máš. A třeba i náhrdelník, na nohy třeba plesové střevíčky a tak," pak se na chviličku zamyslel a nakonec řekl: "A bylo by od tebe moc hezké, kdybys to do zítřejšího večera vydržela a vůbec ses nedotkla, víš… ani tam dole, ani nahoře." "Umýt se ale můžu, ne?" optala se Erika. "Ale prosím tě, opravdu jenom umýt," požádal Jaromír, "a pokud možno hned, až přijdeš z práce domů. Byl bych rád, abys večer byla už zase přirozeně vlhká." "Samozřejmě. Ale stejně ti musím říct, že jsi i nejnáročnější muž, jakého jsem poznala," řekla na to Erika. "Doufám, že zítra budeš moct říct, že ti to za to stálo, kamarádko," řekl s kamennou tváří Jaromír a požádal Eriku „Teď mi ještě přečti, jestli jsem na něco nezapomněl." "Tak dávej pozor, kamaráde," pravila paní Erika, zastavila se a přečetla mu seznam věcí, které jí nadiktoval.
"Fajn. Nezapomeň dát vychladit tu vodu a podívat se po té růžici. Jo," vzpomněl si najednou, "ještě si připrav nějaké žínky, aspoň dvě, a bylo by dobré mít po ruce i nějakou větší misku." Paní Erika byla nesporně velmi inteligentní, ovšem v neobvyklejších situacích mnohdy neuvěřitelně roztržitá, někdy až zbrklá. Takže si všechno raději napsala, pro jistotu doplnila seznam i o tu konvičku na květiny, a poznamenala si i způsob, jak má upravit stůl. Jaromír jí ještě připomněl, aby nezapomněla důkladně zatemnit okna v obývacím pokoji; i to si paní Erika napsala a zase šli dál. "A kam ti mám všechny ty věci připravit?" zeptala se za chvíli paní Erika zvědavě. "No, třeba na nějaký menší stolek, jestli v tom pokoji nějaký máš." "Mám. Jsou na něm sice kytky, ale to nevadí, dám je jinam." "Potom ho překryj nějakým pěkným malým ubrusem a všechno na něj hezky rozlož," pravil Jaromír a oba se dali opět do chůze. "Já jsem asi dost otravná, viď?" ozvala se po několika krocích Erika provinile. "Docela si začínám vyčítat, že jsem si ti o to tak neomaleně řekla." "To kamarádky můžou. U milenek - připouštím - to vypadá dost blbě." "Nerozumíš mi. Já bych totiž nikdy nevěřila, jak mě ta moje neomalenost vnitřně vzruší. Člověk to nosí v sobě a nic to s ním nedělá. Pak to z něho najednou vylítne ven a člověk je jako nahý. Teď, když vím, že už před tebou nemám co skrývat, jsem hrozně netrpělivá. Já ti to snad do zítřka ani nevydržím." "Tak si to prosím tě ale nevyčítej. Je to sice zvláštní, ale já to nepovažuji za neomalenost, ale za upřímnost. A moc si tě za to vážím, to jen tak někdo nedokáže, tím spíš žena. A což teprve tak hezká žena!" "Myslíš?" zčervenala Erika, "nebo mi jen tak lichotíš?" "Prosím tě, podívej se do zrcadla," rozhorlil se Jaromír "na to přece není třeba myslet a stačí se podívat. Vždyť jsi nádherná ženská!" "Takže myslíš, že tě neobtěžuju?" "Ty jsi blázen. Naopak se na tebe nesmírně těším, i jako mužský. A přiznávám, že se už nemůžu dočkat, až tě uvidím nahou." "Chceš, abych se před tebou zítra svlékla sama?" "Ty umíš striptýz?" "No, bývalý manžel to po mně někdy chtěl," řekla Erika nepřesvědčivě. "Takže si to zítra můžeš klidně zopakovat," odsekl Jaromír vztekle a projela s ním vlna žárlivosti. "Prosím tě, něco jiného jsou manželské povinnosti a něco jiného čistá rozkoš s kamarádem, ne?" ohradila se Erika rozechvěle. "Taky už se těším, až budu před tebou nahá." "A ráda se přede mnou sama svlékneš?" "Klidně, Jaromíre. Udělám před tebou a s tebou všechno, co budeš chtít," řekla paní Erika vzrušeně a pak udiveně pokračovala: "To teda žasnu, jak jsem odvázaná. Slyšíš vůbec, co ti říkám? Řekla ti někdy něco takového nějaká?" "Ne. Taky jsem nikdy neměl tak bezvadnou kamarádku." "A co ještě po mně budeš chtít?" "Abys z toho měla co nejvíc, tedy abys byla co nejčastěji hotová. Nebudeš se stydět?" "Myslím, že před tebou, po tom všem, jak jsem se teď odvázala, už ani ne." "A dokázala bys přede mnou i onanovat?" "Nevím," řekla Erika zaraženě, "ale pokusila bych se i o to, kdybys chtěl." "Nutit tě násilím k ničemu nebudu, to ti slibuju." "Ty bys uměl být k ženě, například ke mně, násilný?" "To tedy nevím, nepřemýšlel jsem…" "Tak to zítra můžeš klidně zkusit, jestli chceš," vpadla mu do řeči Erika, "ale prosím tě, neubliž mi…" "Uvidíme," řekl Jaromír. Docházeli na další zastávku tramvaje, která se právě objevila v zatáčce. Jaromír se zeptal: "Tak platí?" "Samozřejmě," dala mu vizitku, "to abys nezabloudil." "Fajn. Pojedeš se mnou?" "Jedu opačně. Musím si ještě něco zařídit v městě." "Tak ahoj, a moc se těším." "Já taky, Jaromíre," řekla pevně paní Erika a podala mu ruku, "a skončete tu schůzi brzo…" Když Jaromír nastoupil a tramvaj se rozjela, Erika mu z chodníku vesele zamávala a přešla na protější zastávku. Po celý příští den se Jaromír s Erikou prakticky neviděli; jen při obědě v kantině, kdy Jaromír už dojídal, zatímco Erika si právě stoupala do fronty, si vyměnili několik krátkých spikleneckých pohledů. *** Schůze skončila krátce po páté. Jaromír se vrátil k sobě do kanceláře, rychle si sbalil připravené věci (včetně velké kojenecké láhve), vypadl na tramvaj a jel na udanou adresu k paní Erice na předměstí. Cestou uviděl v této době už dosti neobvyklou věc, totiž otevřený stánek s květinami, a tak vystoupil a koupil paní Erice velikou kytici. Paní Erika mu otevřela a okamžitě zrudla rozpaky. Měla na sobě krásné večerní šaty, které jen podtrhovaly její nádhernou postavu, v uších měla veliké slavnostní náušnice a na krku elegantní černý náhrdelník z pravých perel. "Ahoj Eriko, ty jsi úžasná, vypadáš skvěle!" pozdravil Jaromír a podal jí kytici. "Promiň, lepší už nebyla…" "Vždyť je nádherná, Jaromíre. Co blbneš?" "Zasloužila bys ještě mnohem hezčí, když jsi tak krásná. Takhle hezkou jsem tě ještě nikdy neviděl!" "Chceš pusu?" nabídla se mu Erika.
"Jo, a pak něco na přezutí," odtušil Jaromír a dlouze ji políbil. Už při polibku cítil, jak je Erika smyslně poddajná a zřejmě i vlhká. Zatímco Erika ukládala květiny do vázy, Jaromír si odložil, přezul se a pak přešel za Erikou do kuchyňky. "Tady to voní. Ty jsi nejen strašně hezká, ale umíš taky dobře vařit - a to je dnes velká výjimka. Co to bude?" "Ale sehnala jsem pro tebe včera večer pravý biftek. Nevadí?" "Jsi fantastická…" "No, ale jen ke kamarádům," zapýřila se Erika. Večeři už měla v podstatě hotovou a už jen čekala, až se Jaromír objeví; takže než si umyl ruce, dodělala rychle dva bifteky, uvedla Jaromíra do jídelny a nosila na stůl. Jaromír si přitom všiml, že Erika má na nohou obyčejné domácí pantoflíčky a příliš mu to s její překrásnou večerní róbou neladilo. Večeře byla opravdu vynikající. Jaromír na sobě nechával beze studu znát, že mu opravdu chutná, neustále Eriku upřímně chválil a ta jenom rozpačitě červenala; nevzpomínala si, že by někdy někomu, natož pak jejímu bývalému muži, u ní tak chutnalo. Pomyslel si - jestlipak se to taky tak bude potom líbit i paní Erice… "Víš, já jsem ve skutečnosti hrozná požitkářka," pravila najednou Erika, jakoby mu četla myšlenky, a s chutí se napila vína, "nevadí ti to?" "Úplně ti to svítí z očí," poznamenal Jaromír a Erika se hezky usmála: "Protože jsem ráda, že už jsi konečně tady…" "Taky jsem se na tebe celý den strašně těšil," pohladil ji slovy Jaromír. "Budeš tady doufám až do rána," ujišťovala se Erika. "To záleží jen na tobě," řekl Jaromír dvojsmyslně. "Budu se snažit…" "Ale ne, já jsem to myslel tak, jestli mě tady necháš," omlouval se Jaromír, "takže to abych se spíš snažil já, ne?" "Prosím tě," vydechla Erika, ale Jaromír nepochopil, jak to vlastně myslí, tedy jestli to řekla jenom tak anebo jako roztouženou prosbu, a v duchu ho zamrazilo při představě, že nebude spokojená… Odložil na moment příbor a napil se vína. Erika vzápětí udělala totéž, pohlédla mu do očí a vzrušeně se usmála. Když proti němu držela v ruce číši, Jaromír si všiml, jak má nádherně jemně růžově nalakované nehty na rukou. "Ty jsi dneska celá opravdu nádherná…" "Jak to víš?" řekla vyzývavě Erika a měla co dělat, aby nedodala "vždyť jsi mně ještě celou neviděl!" "No, vidím tě," pokračoval Jaromír vroucně, "a nemůžu se vynadívat… fakt!" "Tak hlavně aby sis za chvíli nezkazil dojem, kamaráde," pravila věcně paní Erika a zacpala si pusu velkým soustem krvavého bifteku. "V každém případě se ale na tebe strašně těším," chválil ji dále Jaromír, "hlavně až tě uvidím úplně celou… i když ty šaty ti opravdu moc sluší." Paní Erika se vzrušeně zachvěla. "Já jsem na tebe myslela celý den," řekla pak najednou, "já vím, jsem hrozná…" a Jaromír přes celý stůl ucítil, jak už je vzrušená a nedočkavá… "Já jsem si na tebe taky často vzpomněl, Eriko," pokusil se ji trochu uklidnit, "a pořád mi leží v hlavě, jak jsi to včera myslela, že bych měl zkusit být na tebe násilný…" "No my ženy někdy máme rády, když cítíme, že má muž nad námi převahu," zčervenala Erika, "a že jsme mu vydané úplně na pospas…" "A co to má společného s tím násilím?" zeptal se Jaromír jakoby nechápavě. "To je přece jasný důkaz jeho síly," odpověděla mu rozechvěle Erika, "kterou my ženy podvědomě vnímáme jako projev té jeho převahy… a moci." "A když s tebou teda dnes něco takového zkusím?" "Prosím tě, nech mě a neptej se mě tak," vyhrkla Erika a pak beze studu rozčileně dodala "ty snad ani nevíš, co to se mnou dělá… nech mě v klidu dojíst…", dala si pár kousků do pusy, ale pak odložila příbor a řekla "Vždyť já už kvůli tobě ani nemůžu…" Silné erotické vzrušení z ní doslova sálalo. "Prosím tě, nehloupni a dojez to," řekl Jaromír rozhodně, až se tomu sám podivil, "já ti pak už nedovolím jíst!" A Erika opět vzala příbor do ruky a dala si do pusy velký kus bifteku. "Nebuď nervozní, vždyť jsi tak krásná," pravil za chvíli Jaromír, který už pomalu dojídal. "Ale nadržená…" odpověděla netrpělivě napjatá Erika, "kdybys viděl, co to se mnou dělalo, když jsem to prve připravovala, jak jsi chtěl," a zachvěla se, "a ty jsi mi, ty zvíře, zakázal, abych se nějak dotkla…" a pak naráz dopila skoro ještě plnou sklenku vína. "Jsi skvělá…" vydechl Jaromír. "To víš, že jo," zasmála se najednou paní Erika, "taky budu zřejmě dělat vedoucí brigády socialistické práce…" "Cože…" zarazil se Jaromír, "jak to?" "Ale to víš, Olina to má doma nějaké nahnuté a nechce to už dělat, a tak navrhli mě, zřejmě si všichni myslí, že mám dost času, když jsem bezdětná a rozvedená…" "A ty to vezmeš?" "Když mi vysvětlíš, jak to mám odmítnout, tak ne," řekla věcně Erika, nacpala si pusu a zvědavě pohlédla na Jaromíra. Jaromíra samozřejmě nic nenapadlo a tak pokrčil rameny.
Erika polkla a pokračovala "Olina má totiž chlapa, a teď to právě nedávno u nich doma prasklo…" "Neříkej," odtušil Jaromír. "A znáš ho," napínala ho Erika. "Kdo je to?" "Jeden tvůj kolega, bezpečák…" řekla klidně Erika. "Cože?" vyrazil ze sebe překvapeně Jaromír. "Ale tomu se moc do rozvodu nechce…" prohlásila Erika uštěpačně. "Je praštěná," odtušil stroze Jaromír a odložil příbor. "Tak co, chutnalo ti?" zeptala se téměř rozpustile Erika, která taky právě dojedla. "Něco tak vynikajícího jsem už dlouho nejedl," prohlásil Jaromír spokojeně, "bylo to skvělé! Ty musíš být ale opravdu perfektní kuchařka…" "To víš, musím si tě předcházet…" řekla Erika, vstala a začala chvatně sklízet ze stolu. Když pak odnášela podnosy do kuchyňky, nabídla Jaromírovi kávu. "Díky Eriko, jsi moc hodná, ale měl jsem už dneska tři, poslední na schůzi," pravil Jaromír a jakmile Erika zmizela, znova dolil do obou číšek víno. Erika se vzápětí vrátila, zjistila, že už má opět plnou skleničku a tak si zase sedla naproti Jaromírovi ke stolu. "Pojď, přiťukneme si ještě, třeba na to, ať jsi se mnou dneska spokojená," řekl Jaromír a pohlédl Erice do očí. Erika pozvedla číši, zrudla, zaváhala - a pak Jaromírovi sama odhodlaně přiťukla. Jaromír se pak zeptal: "Co to máš za výborné víno?" "Ale to je od Cardových z ústavu, znáš je, ne?" a když Jaromír přikývl, "nedávno se vrátili z Itálie a přivezli si ho." "… si ho?" řekl Jaromír, "tak jak to, že ho máš ty?" "Protože by bez mojí přímluvy jeli tak akorát na Šumavu, ty žárlivče," zablýskala Erika vesele očima, "jen si vzpomeň, kdo má na starost rekreace v závodním výboru," a šlápla mu pod stolem něžně na nohu. Měla to být skrytá výzva "tak pojď už!", Jaromír ovšem nepochopil… Erika se podívala na velké hodiny v jídelně a protože už bylo skoro půl osmé, navrhla Jaromírovi „Nechceš se podívat na televizní zprávy?" "Ne, ty jsi zajímavější…" pohladil ji Jaromír očima. "Já si tím nejsem zdaleka tak jistá," usmála se Erika a zvedla se. "Já ano," odtušil Jaromír, vstal a přisunul po sobě židli ke stolu. "Tak jsem zvědavá, jestli jsem dokázala v pokoji všechno správně připravit," řekla Erika, když spolu vyšli z jídelny, "a jak se mi podařilo splnit tvoje představy." "Já taky," pomyslel si Jaromír, ale měl na mysli něco úplně jiného. Cestou do pokoje řekla Erika najednou "počkej," shodila domácí pantofle a naboso vklouzla do černých plesových střevíčků na jehlovém podpatku… U dveří do obývacího pokoje dal Jaromír Erice přednost, Erika vstoupila, rozsvítila a řekla "Tak co…" "No, ty jsi perfektní!" zvolal Jaromír překvapeně, když za ní vstoupil do pokoje. "Ani ty nemáš špatné nápady," odtušila vzrušeně Erika a zavřela za ním dveře. Velký obývák pokoj byl upravený přesně tak, jak si Jaromír přál. Uprostřed stál veliký jídelní stůl překrytý čistým bílým prostěradlem, které musela Erika zřejmě ještě zvlášť přežehlit, protože bylo naprosto hladké a napjaté tak, že na něm nebyl ani jediný fald; na prostěradle ležela bleděmodrá minimatrace - tak 40x15 cm - a dva malé, rovněž světlemodře povlečené polštářky. Všechny židle byly odstavené od stolu a vyrovnané v řadě před leštěnou stěnou, ve které byl mimo jiné bar, zahraniční stereosouprava a velký televizor. Dvě velká okna pokoje byla důkladně zakrytá neprůhledným těžkým závěsem. U stolu stál ze strany - "z té správné," pomyslel si Jaromír - menší stolek, na který Erika pečlivě připravila vše, co jí Jaromír nadiktoval: malá pokojová konévka na květiny s růžicí, vedle ní stály v řadě čtyři termosky a středně velká kuchyňská porcelánová miska, před nimi byla veliká papírová krabice ovocného džusu („zřejmě z Tuzexu…" pomyslel si Jaromír), silná vlněná šála, dvě velké froté žínky a větší podnos, na kterém byl připraven balíček vatových tamponů, tuba modré (nemastné) Indulony, dlouhá tlustá svíčka, načatý balíček vánočních prskavek a tři velké korkové zátky; přesto bylo na stolku ještě dost volného místa. "Ta ledová voda je v těch dvou termoskách," vydechla tiše Erika, "byla v lednici od včerejška, jak jsi chtěl… ten led v ní je, viděla jsem to, když jsem tam tu vodu přelévala než jsi přišel…" dušovala se, "a v té modré je studená matonka a v té další teplý čaj, ruský, jestli ti to nevadí…" Jaromír položil igelitku s gruzíňákem a pomůckami na malý stolek, vrátil se k Erice a podíval se jí hezky do očí: "Jsi skvělá. Můžu ti dát ještě jednu velkou pusu?" "Ty dneska můžeš všechno," zašeptala Erika a nastavila mu ústa. *** Když se od sebe konečně odtrhli, Jaromír klidně řekl „Nebudeme to odkládat, viď?" "Ne," zrudla už zjevně vzrušená Erika. "Chceš gruzíňák?" zeptal se Jaromír a rozbalil igelitku. "Jo. Počkej, dám ti skleničky." Jaromír otevřel láhev, nalil do skleniček a přiťukli si. "Tak a teď se, prosím tě, sama hezky pomalu svlékni." "Úplně?"
"Můžeš si nechat ty střevíčky, náhrdelník a náušnice." "Kde se ti mám svléknout?" "Třeba tady, uprostřed." Paní Erika se postavila doprostřed pokoje před připravený stůl, pohlédla na Jaromíra, pomalu si sundala hodinky, náramek, odložila je na sekretář a pak si povolila zip u šatů. "Jsme zamčení?" zeptal se Jaromír. "Neboj se, na několik zámků, jen tak se odtud nedostaneš," pravila Erika a přetáhla si šaty přes hlavu. Jaromír uviděl, že má pod nimi jen podprsenku, kalhotky a podvazkový pas, a dostal mírnou erekci. Erika odhodila šaty na křeslo a potichu se zeptala: "Mám se hladit?" "Můžeš, chvilku…" řekl Jaromír a zatímco si Erika před ním jako profesionální striptérka smyslně přejížděla rukama po těle, opět sáhl po své igelitové tašce a pak jakoby mimochodem pokládal na malý stolek s pomůckami zápalky, široký trychtýř a velkou kojeneckou láhev. "Na co to bude?" téměř ztuhla Erika. "Nenech se rušit, jsi přitom šíleně hezká. Pokračuj, pak uvidíš." Erika se k Jaromírovi vyzývavě natočila bokem a dráždivě se ho zeptala "Nechceš mi rozepnout podprsenku, ty sám?" "Jistě," řekl Jaromír a přistoupil, "jenom nevím, jestli se mi u toho nebudou třást ruce…" a pak Erice se slovy "Jsi nesmírně krásná a vzrušuješ mě víc, než si myslíš," rozepnul podprsenku a nechal ji spadnout na zem. Erika zrudla studem, protože bradavky krásných velikých prsů měla silně zduřené a vzrušením vztyčené vzhůru. "Kamarádko, vypni se," přikázal Jaromír, a když ho Erika poslechla, pravil "ty snad nemáš chybu. Hlaď se!" "Líbím se ti?" otázala se Erika vyzývavě, upřela oči na Jaromíra a začala si přejíždět prsty přes bradavky. "Nemáš chybu," zopakoval uznale Jaromír. "Zkus se trochu rozhýbat, abys zapomněla na to, jak se přede mnou stydíš." Erika se začala smyslně pohupovat v kyčlích a přitom se pomalu otáčela kolem dokola. Bradavky jí pořád stály. "Prsa máš výstavní, nemáš konkurenci," zkonstatoval Jaromír. "Ale docela bys mohla pokračovat, kamarádko." Vzrušená Erika si uprostřed houpavých pohybů kyčlemi zajela několika prsty pod horní okraj černých erotických kalhotek a pomalu si je stahovala centimetr po centimetru níž a níž. Když došla k hornímu pokraji ochlupení, jediným rázným pohybem je strhla dolů pod kolena, potom je nechala spadnout na koberec a stydlivě se zeptala „Pás taky?" "Jistě, ale teď se zase chvíli hlaď!" odtušil Jaromír a znova ucítil, jak se mu nalévá přirození. Erika se opět rozdrážděně vlnila a občas se snažila taky o erotický tanec. Jaromír se jí zadíval do rozkroku a uviděl nejen nádherné ochlupení, ale všiml si, že už je skutečně značně sexuálně vzrušená. Stydké pysky už měla mohutně nalité krví, protože byly jasně zduřelé a vzrušeně se jí rozevíraly od sebe, obzvlášť když se na okamžik trochu rozkročila. Jaromíra na moment napadlo, proč má Erika podvazkový pas když nemá punčochy, a chtěl se jí na to zeptat. Potom si ale uvědomil, jak by se tím ztrapnil, a tak ji klidně požádal: "Prosím tě, stáhni si i ten pas, ať už tě konečně vidím celou. Úplně nahá jsi určitě nejhezčí…" Erika opět zřetelně zrudla studem, přestala se vlnit a se sklopenýma očima si začala stydlivě stahovat pas. "Ale zase moc nespěchej, prosím tě, ať z tebe taky něco mám. A zkus se mi dívat do očí," požádal ji Jaromír. Erika upřela pohled na Jaromíra a rozechvěle si před ním pomalu stahovala pas. Jaromír ovšem za okamžik vstal, přistoupil k ní a dlouze ji políbil, přitom jí neobratně pomáhal se stahováním pasu a vášnivě jí kroužil jazykem v ústech. Pas jí zanedlouho sjel dolů, Erika přešlápla, špičkou střevíčku ho odhodila stranou a úplně nahá se vzrušeně přitiskla k Jaromírovi. Ten ji pořád vášnivě líbal, a jakmile na sobě ucítil její vláčné nahé tělo, začal ji jemně hladit přes zadeček. Erika se malinko rozkročila a Jaromír jí vjel rukou mezi stehna; ovšem nikoli tam, kam by směřovala většina mužů a kam čekala i sama Erika, ale dlouze ji pomalu a citlivě hladil přes vnitřní strany rozžhavených stehen. Erika na okamžik přerušila polibek a vydechla "Jsi skvělý," a pak se k němu znova vášnivě přisála, vsunula mu jazyk hluboko do úst a náruživě tam s ním kmitala. Jaromír si dával velký pozor, aby se jí ani náznakem nedotkl přirození. Když za chvíli přerušili polibek, Erika zašeptala: "moc mne vzrušuješ…" "Pokud vím, proto jsem tady, kamarádko," pravil Jaromír a odstoupil, "tak se mi konečně ukaž celá… a vypni se!" Nahá Erika byla skutečně nesmírně krásná, zejména když se před Jaromírem stydlivě vypínala a rozpačitě pozorovala, jak si prohlíží její vztyčené bradavky, potom se všiml téměř neznatelné jizvičky na jejím břiše po operaci slepého střeva a nakonec sklouzl pohledem do jejího vzrušeného rozkroku. Eričino nahé tělo se před ním vzrušeně zachvělo. "Kdy jsi byla naposledy hotová?" zeptal se Jaromír. "Předevčírem," začervenala se Erika. "Sama?" "Ano," zrudla Erika ještě víc. "A splnila jsi moje včerejší přání, aby ses nijak nedotýkala?" "Trochu," hlesla Erika a uhnula pohledem. "Jak trochu?" nechápal Jaromír. "No, trošku jsem se vzrušovala, ale ne až do konce. Věř mi, fakt!" a upřela mu pohled přímo do očí.
"Takže jsi správně kamarádsky nadržená, že?" "Šíleně. Snad to proboha vidíš, Jaromíre!" "Vidím, že jsi nahá až neuvěřitelně krásná. Stydíš se?" "Trošku ještě ano," připustila Erika, ale očima neuhnula ani na okamžik. "Dobře, tak si lehni na stůl!" přikázal jí Jaromír přísně. Nahá Erika si před Jaromírem rozpačitě lehla naznak na stůl a položila ruce podél těla. Jaromír přistoupil ke stolu z její pravé strany a pravil "Tak ne, roztáhni nohy a dej si ruce za hlavu!" Jakmile Erika uposlechla, položila ruce dozadu za hlavu a oddaně se na stole před Jaromírem roztáhla. V podbřišku jí nedočkavě zacukalo. Jaromír se jí klidně otázal: "Za jak dlouho chceš být poprvé hotová?" "Co nejdřív, prosím tě," zašeptala nahá Erika žádostivě. "To bys z toho moc neměla, kamarádko. Myslím, že to budeš mít mnohem silnější, když ti to trošičku znesnadním. Buď tak hodná a trochu se nadzvedni v rozkroku, prosím tě…" Nahá Erika vzrušeně nadzdvihla rozkrok a Jaromír jí pod něj podsunul připravenou malou matraci. "A teď zase hezky roztáhni nohy… tak, jak nejvíc můžeš," vyzval ji klidně Jaromír. A když se dráždivě podložená Erika na stole odevzdaně roztáhla, zeptal se "Jak se cítíš?" "Je to nesmírně vzrušující, Jaromíre. Děláš se mnou příšerně dráždivé věci. Připadám si, že jsem ti úplně odevzdaná na milost a nemilost." "A nejsi?" zeptal se Jaromír lakonicky. "Jsem…" zašeptala nahá Erika a zachvěla se. Vzápětí Jaromír položil Erice ruku na tělo těsně pod pupek a začal jí jemně přejíždět rukou po břiše. Roztažená Erika sebou několikrát vzrušeně zaškubala, pak zasténala "jsi skvělý…" vypnula se a za chvilku se začala rozdrážděně kousat do rtů. Jaromír jí pomalu přejel rukama kolem prsů, sklonil se a se slovy "nekousej se a radši mi dej pusu, kamarádko," se jí přisál na ústa a přitom ji rafinovaně hladil kolem prsů tak, aby nedotkl jejich úplně zduřelých bradavek. "Ty mě tak nádherně mučíš, kamaráde," vzdechla vzrušená Erika, když jí uvolnil ústa. Jaromír potom přejel nahé Erice rukou po břiše a bocích na vnitřní strany stehen a dlouze ji políbil na břicho. "Tam mě snad ještě nikdo nepolíbil," zašeptala Erika. "A líbí se ti to?" optal se Jaromír a rafinovaně přejel rukou z její jedné slabiny na druhou, aniž by zavadil o její pohlaví. "Nesmírně…" řekla Erika tiše. "Tak mi dej zase pusu a roztahuj nohy," pravil Jaromír a během dalšího vášnivého polibku jí pozvolna přejížděl rukou po stehnech úplně rozevřených nohou. Náhle přerušil polibek i hlazení Eričiných stehen, zvedl hlavu a chvíli si úplně roztaženou nahou Eriku beze slova upřeně prohlížel. "Co je?" zeptala se Erika neklidně. "Jsi šíleně krásná a nemůžu se tě nabažit," odpověděl po pravdě Jaromír, pak se sklonil k jejímu rozkroku a začal jí pokrývat rozevřená stehna krátkými jemnými polibky. Levá ruka mu přitom zabloudila k Eričiným zduřelým prsům a citlivě a pomalu kroužila kolem jejich vztyčených bradavek. Erika hlasitě sténala. Jaromír ji za chvíli znova políbil na břicho, pak zase na ústa a oba si dlouho kmitali v ústech propletenými jazyky. "Tak vzrušená jsem snad ještě nikdy nebyla," zasténala Erika, když Jaromír polibek přerušil, "a to ses mě ještě vlastně ani nedotkl. To je hrůza, co se mnou děláš…" Jaromír jí rázně sáhl na prsy a silně je hnětl dlaněmi; Erika se zanedlouho začala pod jeho rukama bezmocně svíjet. Jaromír ovšem zase náhle přestal a jen si rafinovaně pohrával s jejími silně citlivými vztyčenými bradavkami - a když ji začal střídavě na obě bradavky líbat, hladit jí je jazykem a přitom jí přejíždět rukou přes podbřišek, Erika se začala znova vzrušeně kousat do rtů. Když jí Jaromír mohutně rozdráždil prsy, přejel jí letmými polibky přes břicho dolů, pokryl jí polibky podbřišek nad ochlupením a potom ji dlouze políbil do chloupků - to už paní Erika nevydržela, začala sebou téměř nepříčetně škubat, a zatímco jí Jaromír rasantně dráždil mezi prstama bradavky, hlasitě sténala: "To je k nevydržení… ty sadisto… já z tebe zešílím… sáhni mi už, prosím tě, mezi nohy… já už to opravdu nevydržím!" "Můžu si tě tam prohlédnout?" pravil Jaromír klidně. "Ty můžeš úplně všechno," pravila nahá Erika vyčerpaně, "hlavně už mě nemuč!" Jaromír opatrně roztáhl Erice stydké pysky a dlouze se jí mezi ně díval. Byla už úplně mokrá a obrovským vzrušením mezi pysky tmavě rudá, zřetelně porozevřeným poševním otvorem jí to občas mimovolně cukalo. Jaromír si všiml dobře patrných zbytků panenské blány a pak si zblízka prohlédl její poštěváček, ovšem ani se ho nedotkl, přestože ho k tomu Erika vzrušenými pohyby rozkroku doslova vyzývala; mírně ho ale překvapilo, jak ho měla velký - asi od toho, jak ho teď pořád používá, pomyslel si a představil si to - a erekce se znova neúprosně ohlásila… Rudá hlavička jejího poštěváčku vyzývavě trčela vzhůru. "Ty jsi všude opravdu nádherná, kamarádko," zkonstatoval Jaromír. "A ty jsi sadista," zacukala sebou Erika netrpělivě. "Myslím, že za chvíli bys mohla být opravdu velice hezky hotová," pravil Jaromír, "já jsem na tebe hodný a ty mi za to nadáváš?" "Sadista přece není nadávka…" bránila se Erika. "Zlobíš," zvednul Jaromír hlavu od jejího rozkroku a pak ji znova vášnivě políbil na ústa.
Erika sebou bezděčně zacukala a okamžitě mu rozdrážděně vjela jazykem hluboko do úst. Jaromír jí jemně položil ruku nad pupek a pak ji začal pomalu sunout po jejím břiše dolů k rozkroku. Na okraji ochlupení se na okamžik zastavil, pak jí několika prsty rázně hmátl přímo na poštěváček, bleskově si sáhl kousek pod něj pro vlhkost a začal ho rychle dráždit. Rozdrážděná Erika vyrazila hlasitý sten a okamžitě se celá s požitkem poddala viditelně vzrůstající rozkoši. Když se trošku vzpamatovala, vděčně pravila "už nejsi sadista…" Jaromír se na ni chvíli upřeně díval a přitom se snažil potlačit erekci. Chtěl nahou Eriku pořádně rozdráždit, proto občas různě měnil rychlost a styl manipulace s jejím klitorisem, a Erika mu nepravidelně pomáhala více méně mimovolným přirážením. "A co ty, tobě to nic neříká?" uvědomila si náhle Erika. "Ale říká, neboj se," odpověděl Jaromír, kterého už delší dobu trápila pořádná erekce, "nejsem ale primitivní jézéďák a počkám si, teprve až ty už skoro nebudeš moct…" "Ty jsi strašný…" "Nestarej se, teď jsem tu kvůli tobě. Mám zrychlit?" "Spíš zpomal," řekla Erika požitkářsky, "a můžeš si se mnou přitom občas hrát i nahoře…" Jaromír pokračoval v nepřetržitém dráždění, ovšem jejím prsům se věnoval jen sporadicky, prakticky jen natolik, aby je měla pořád úplně zduřelé a hezky vztyčené. Vzrušená Erika sebou náhle silně zacukala… "Řekni mi, až poznáš, že budeš," řekl Jaromír stroze. "Jak?" zacukala sebou znova Erika. "Třeba vykřikni UŽ!" "Dobře." "A snaž se přitom nepřitahovat nohy příliš k sobě." "Proč?" "Prý se tím rapidně zvětší požitek." "Vážně?" řekla vzrušená Erika nedůvěřivě, "ale musí to být dost obtížné…" "Dokázala bys to?" "Nevím, ale můžu to zkusit, když si to přeješ." "A ještě si můžeš zkusit prodloužit onen slastný okamžik těsně před vybitím, a to tak, že od momentu, kdy poznáš, že už budeš, se začneš vzpínat rozkrokem co nejvýš vzhůru. Tím si to totiž trochu oddálíš a navíc je to pak mnohem prudší." "Ale připadá mi to dost nepřirozené…" "Nejsem tady proto, abych s tebou dělal přirozené věci, ale abys měla co největší rozkoš." "Jsi strašný…" "A když se ti podaří vzepnout se rozkrokem skutečně vysoko a mít přitom úplně roztažené nohy, myslím, že prudší a mohutnější orgasmus si už ani nemůžeš představit." "Já v té chvíli ale asi úplně zapomenu, co mám dělat. Už teď pomalu nevím, čí jsem," řekla rozdrážděná Erika s očima plnýma silné pohlavní rozkoše, "nechceš mi to připomenout?" "Dobře, já ti budu velet, jako otrokyni, chceš?" "Ano, ano, chci být dnes v tomhle tvoje otrokyně…" "Dáš mi úplně k disposici každý kousek svého těla?" "Ano," zacukala sebou bezděčně Erika, kterou to zjevně prudce vzrušilo. "A budeš mě na slovo poslouchat?" "Ano, budu, a ráda." "Slibuješ?" "Ano, slibuju." "Já ti to teď na okamžik přeruším. Vypni se a slavnostně mi odpřísáhni na dnešní večer absolutní poslušnost, ano?" "Ano, tak přestaň, nebo už budu!" vykřikla Erika. Jaromír rázně odtáhl ruku, krajně rozdrážděná Erika bezděčně vydechla, zahleděla se Jaromírovi do očí, pak roztáhla nohy a hlasitě řekla: "Přísahám, že po celou dnešní noc budu tvojí otrokyní a podvolím se všemu, co po mně budeš chtít a budu přitom absolutně poslušná a pokorná. Dělej si se mnou, co chceš…" "Nebudeš už protestovat, až tě budu mučit jako prve?" "Nebudu, a když, tak mě můžeš libovolně potrestat, a já se nebudu bránit." "Tak zase hezky roztáhni úplně nohy," pravil Jaromír a položil ruku Erice nejprve na břicho, pak jí pomalu sjel do rozkroku a začal ji znova rafinovaně dráždit na poštěváčku. Když se Erika uvolnila a opět se před ním na stole úplně oddala své rozkoši, připomenul jí: "Nezapomeň na to, že máš vykřiknout UŽ!" "Já vím…" zavzdychala Erika a vzrušeně přirážela tělem vstříc Jaromírově ruce. Za chvíli otevřela ústa a začala lapat po dechu. "Už budeš, viď?" řekl na to Jaromír. "Asi…" "Pokus se rozhodit nohy úplně od sebe hned, jak poznáš, že už budeš, zároveň s výkřikem UŽ!" "Zkusím… to… neboj…" vzdychala namáhavě Erika už na samém prahu extase.
Za pár okamžiků sebou cukla, zděšeně vykřikla "UŽ!" - a pokusila se roztáhnout nohy, ovšem moc se jí to nepovedlo. "Vzepni se!" zvolal Jaromír, "A nohy od sebe!… Výš!… Ještě!" Erika na tyto povely zřejmě podvědomě zareagovala a tak se jí opravdu povedlo rozhodit nohy široce od sebe a vypnout se v rozkroku - napoprvé dosti vysoko - vzhůru. Matným zrakem pohlédla na Jaromíra, snad jako co na to říká, ovšem za okamžik prudce hodila hlavou do strany a vtom jí celým tělem projel první mohutný orgasmický stah. "Ááááááá…" zakřičela nahá Erika v nepříčetné rozkoši a mimovolně se na stole vzepnula rozkrokem ještě výš… Z vypnutého rozkroku jí přitom vystříkla obrovská dávka jakési tekutiny dopředu přímo na prostěradlo. Jaromír ještě nikdy takto ženský orgasmus neviděl, a tak vzrušeně přihlížel, jak tělem vypnuté Eriky neúprosně probíhaly razantní orgastické stahy a zatímco jí pomalu usilovně mnul poštěváček, Erika sebou před ním na stole prudce cukala a s očima upřenýma nahoru přitom bezmocně křičela obrovskou rozkoší. Její orgasmus trval přinejmenším čtvrt minuty a tělem jí proběhlo nejméně dvacet mohutných souvislých stahů…. "Ach…" vydechla Erika, když se stahy v jejím těle poněkud zklidnily a Jaromír ustal s drážděním, "tak tohle…" a znova sebou prudce škubla, "to jsem ještě,“ a další stah, „…nezažila." "Bylas přitom nesmírně krásná," řekl Jaromír tiše a něžně ji pohladil po vlasech. Erika sebou opět několikrát zacukala a ještě jako ve snu zašeptala "je to vůbec možné…" "Vidíš, jaké to je, když mě posloucháš," pravil významně Jaromír. "Nádherné…" vydechla Erika slastně a znova sebou několikrát mimovolně zaškubala. Jaromír ji něžně pohladil po tváři a po vlasech, a Erika sebou zřetelně cukla. Pak jí přejel rukou na ramena, sklonil se k ní, dlouze ji políbil a zatímco si oba vášnivě kmitali jazykem v ústech, sjížděl jí pomalu rukou po těle přes prsy na břicho, potom ji chvilku tahal za chloupky v rozkroku a překvapeně pozoroval, že sebou Erika stále ještě občas mimovolně cuká…. Za chvíli přerušil polibek a řekl "Tobě se asi opravdu líbí být tou otrokyní, ne?" "Nikdy bych tomu nevěřila, co to se mnou udělá…" řekla Erika s rozzářenýma očima. "Já bych zase nikdy nevěřil, že se ti to bude tak líbit, tím spíš, když jsi tak nádherná ženská…" "S tebou se mi asi bude líbit všechno…" "Myslíš, že ses už úplně uklidnila?" "Nevím, já tomu přece vůbec nevelím…" "Tak já si to vyzkouším," rozhodl se Jaromír, políbil ji na pravý prs a začal vášnivě sát jeho bradavku. Erika dlouze vzdechla rozkoší, ale už sebou nijak neškubla. Jaromír to zkusil na druhé bradavce. Nic. Potom pozvolna pokryl krátkými polibky její břicho, ochlupení, slabiny, rafinovaně vynechal její rozkrok a něžně jí políbil obě vnitřní strany úplně roztažených stehen. Nakonec se vrátil zpátky do rozkroku, jemně Eriku políbil na oba velké stydké pysky, pak si vzal do úst její poštěváček a začal ho rychle dráždit jazykem. Erika hlasitě zavzdychala a vzápětí se začala úplně poddávat nové rozkoši, ovšem po jejích předchozích orgasmických stazích už nebylo ani památky. Když zanedlouho Erika začala vzrůstajícím vzrušením opět bezděčně pohybovat rozkrokem, Jaromír náhle přerušil dráždění jejího klitorisu, napřímil se a klidně se jí zeptal "Skutečně jsi otrokyně?" "Ano," prohlásila vzrušeně Erika. "Tak teď to párkrát zkusíme až po to tvoje UŽ! a já ti pak vždycky řeknu, jestli můžeš být hotová nebo ne," pravil Jaromír, "a když ti řeknu ne!, a to většinou řeknu, ty potom řekneš DOST! tak včas, abych tě stačil přestat dráždit dřív než to na tebe přijde, tedy abys nebyla hotová. Rozumíš?" "Ano, můj pane otrokáři," řekla poslušně nahá Erika. "Nechceš si sundat lodičky?" "Vám by to nevadilo, pane?" "Vůbec ne," prohlásil Jaromír, "spíš naopak, když jsi ta otrokyně…" "Tak to určitě," vydechla Erika s úlevou, "prosím, pane, sundejte mi je… myslím, že pak budu víc uvolněná." "Tak ukaž," řekl Jaromír a stáhl jí z nohou střevíčky, zatímco Erika mu pomáhala a úplně roztažená mu postupně nadzvedávala nohy. Jaromír jí ovšem stále pošilhával mezi nohy do vzrušeného přirození, kde se mezi naběhlými roztaženými pysky smyslně porozevíral její sytě růžový poševní otvor… Jaromír ji pak jemně pohladil po nártech nohou, protože to bylo to jediné, co z ní ještě neviděl, a přitom si všiml, že Erika má hezky růžově nalakované i nehty na nohou a vůbec nesmírně jemné a zjevně pečlivě udržované prstíky chodidel. "Takže pamatuješ si, co máš dělat?" pravil Jaromír, když odložil střevíčky. "Jo," odpověděla roztažená Erika vzrušeně, "když poznám, že už budu hotová, vykřiknout UŽ! a pak čekat, jestli mi to dovolíš…" "A když ne?" "Vykřiknout DOST! v posledním momentě než to na mne skutečně přijde…" "Správně. Takže můžeme začít?" "Jistě." "Tak se zase hezky úplně roztáhni!" Erika oddaně roztáhla nohy a Jaromír jí silně přitiskl prsty na dobře hmatnou hlavičku klitorisu. "Teď si to sama pomalu hlasitě odpočítej, třeba od pěti dolů!" přikázal Jaromír. "Pět… čtyři… tři… dva…" počítala poslušně Erika, "jedna… TEĎ!"
A Jaromír jí začal znova rychle masírovat poštěváček. Roztažená Erika se zachvěla rozkoší a nejprve se chvíli odevzdaně poddávala dráždění. Pak se nevěřícně zeptala "To fakt nebudu moct být hotová, když mi to nedovolíš?" "Ne, o tom to právě všechno je…" pravil Jaromír, vjel jí na okamžik několika prsty do pochvy a pak se vrátil zpět na poštěváček. "A co když se neovládnu?" škubla sebou Erika a podívala se tázavě na Jaromíra. "To by se mi ale vůbec nelíbilo," zamračil se Jaromír, "tím spíš u mé otrokyně…" "Vzrušuje mě to… povídej mi ještě něco takového," pravila Erika a zachvěla se. "Otrokyně za to bývají přísně trestány," podotkl Jaromír jakoby mimochodem. "Jak?" "To sem přece nepatří…" "Chci to vědět, řekni mi to…" "Strašně, dlouhým krutým mučením," pravil Jaromír téměř vyhrůžně, rázně zesílil dráždění Eriky a dodal "navíc většinou právě tam." "Ach…" zaškubala sebou Erika, "to musí být děsné." Jaromír si všiml, že její rozkoš zřetelně zesílila, bradavky se jí opět vztyčily a tak si s nimi začal jemně hrát. "A proč vlastně nesmí být otrokyně bez souhlasu pána hotová?" začala za chvíli opět Erika a znova se zachvěla, "co je na tom špatného?" "Protože celé tělo otrokyně, a tedy i celý její sexuální aparát," začal Jaromír a intenzivně přitom dráždil Eriku na poštěváčku, "je úplným vlastnictvím jejího Pána, víš?", jemně jí podráždil prsní bradavku prstem a pokračoval "takže má plné právo rozhodovat, co se s ním bude dít. A stejně jako není hotový on, když nechce, nesmí být, pokud on nechce, hotová ani jeho otrokyně. To je přece logické, ne? Pokud je něco naprosto moje, nikdo s tím nesmí nijak nakládat bez mého výslovného svolení a špatné na tom je, když to otrokyně nerespektuje." "A já jsem tvoje otrokyně…" "Říkáš, že ano." "Dráždi mě,… prosím tě… můj pane," zašeptala Erika a vzápětí se začala na stole před Jaromírem s roztaženýma nohama odevzdaně svíjet silným rozdrážděním. "Už budeš brzo?" zeptal se Jaromír. "Nevím, možná za chvilku…" řekla tiše Erika, "ale je to krásné…" "Víš, co máš pak dělat?" "Přibližně…" "Vykřiknout UŽ okamžitě, jakmile poznáš, že na tebe přichází vyvrcholení. Ano?" "Ano," kývla rozdrážděná Erika a Jaromír opět zrychlil dráždění. "A pokud ti orgasmus okamžitě nepovolím, a neřeknu třeba BUĎ! nebo MŮŽEŠ!, budeš se úporně snažit vystihnout poslední moment, kdy mu ještě můžeš zabránit a pak bleskově vykřikneš DOST! Rozumíš?" "Rozumím," vydechla Erika rozdrážděně, "ale nevím… jestli to dokážu." "Ale zkus to. Když se ti to povede, můžu ti zaručit, že tvůj další orgasmus bude ještě silnější než ten předtím." "Ano, pane. Pokusím se…" "Chceš se napít?" "Až potom…" A nahá Erika se potom chvíli rozdrážděně svíjela pod Jaromírovýma rukama na stole a občas si přitom pomáhala spontánním přirážením. Pak sebou najednou bezmocně trhla, prudce se nadechla a namáhavě řekla "už…už to na mně asi leze…" "Až to ucítíš, vykřikni UŽ!" řekl na to stroze Jaromír. Erika bezděčně přikývla a v krajní rozkoši otevřela ústa a začala lapat po dechu. Jaromír jí rázně přitlačil prsty na poštěváček a zpomalil dráždění - a Erika za okamžik vyhodila rozkrok vzhůru, rozhodila nohy a s vytřeštěnýma očima zakřičela "UŽ!" - a pak se úplně roztažená před Jaromírem na stole zmítala ve vlnách silné předorgastické extase, přitom mimovolně vzpínala rozkrok výš a výš a za pár okamžiků najednou z posledních sil zvolala "DOST!" Když Jaromír bleskově odtáhl prsty z jejího poštěváčku, Erika bezmocně vyrazila hlasitý sten a vyčerpaně padla rozevřeným rozkrokem zpět dolů na stůl. Jaromír se rychle sklonil k jejímu rozkroku - a zatímco Erika namáhavě dýchala, silně si rozevřel její stydké pysky. Prostor mezi nimi nebyl rudý, ale doslova tmavofialový, celý se leskl mohutnou vlhkostí a v kožním záhybu Eričiny napjaté hrázky se pod poševním otvorem hromadila její milostná rosa. Její poševní otvor byl mírně porozevřený a občas sebou pomalu mimovolně pohyboval… Zatímco se Jaromír díval a Erika zhluboka dýchala, záhyb nad hrázkou se jí úplně naplnil a první velká kapka její milostné rosy jí zvolna stékala dolů po perineu a na konečník, pak kápla dolů a rozpila se v matraci. A vzápětí se uvolnila další kapka… "Jsem dobrá otrokyně?" hlesla Erika, poněkud v rozpacích z toho, že si ji Jaromír tak dlouho pozorně prohlíží. "Nevím," řekl Jaromír s pohledem stále pozorně upřeným mezi její mohutně roztažené nohy, "ale asi ne, zřejmě se máš ještě hodně co učit." "Vždyť jsem to zvládla, jak jsi chtěl," bránila se nehnutě roztažená Erika a dalších několik kapek jí přitom přeteklo přes hrázku a rychle jí stékalo dolů po perineu. "Ale určitě ne až v tom skutečně posledním okamžiku, ten by ti totiž přišel ještě o pár zlomků vteřiny později…“ Erika si zděšeně uvědomila, že to je asi pravda.
"Promiň, jsem ještě nezkušená," pravila tiše, "ale jinak je to fantastické. Můžeš to se mnou ještě trénovat, jestli chceš. Měl jsi pravdu, už teď cítím ten příští orgasmus…" zavlnila se a opět jí přetekla přes hrázku veliká kapka, "já jsem ti tak šíleně nadržená,… až mě to tam všechno bolí." Jaromír viděl, že se Erika v rozkroku zřetelně chvěje. "Líbím se ti tam?" řekla najednou Erika vyzývavě. "Jsi nádherně rozdrážděná…" prohlásil Jaromír a uvědomil si, že má opět už jistou dobu erekci. "Škoda, že se tam sobě taky nemůžu podívat," povzdechla si Erika a smyslně vypnula rozkrok ještě víc, "nikdy jsem se tam takhle neviděla… a asi ani neuvidím," dodala smutně. Jaromír s prsty pořád úplně roztahujícími Eričino přirození obešel roh stolu, postavil se přímo před její rozevřený rozkrok a volnou rukou jí najednou zepředu nahmátl klitoris. Erika sebou zřetelně škubla a hlasitě vydechla. "Chceš?" zeptal se jí Jaromír a několikrát rázně zahýbal prstem. "Jo," vyrazila paní Erika a s pohlavím rozevřeným přímo do očí Jaromíra několikrát vzrušeně zahýbala rozkrokem nahoru a dolů. "Jsi ještě vzrušená?" ptal se dále Jaromír. "Strašně," pravila Erika udiveně, "copak to tam na mně už není vidět?" "Ale je," uklidnil ji Jaromír a začal zepředu prstem pomalu dráždit její poštěváček, "já tě jen tak zkouším, jak to subjektivně vnímáš." Jaromír jí pomalu mnul zepředu poštěváček, druhou rukou jí úplně roztahoval stydké pysky a Erika mu rytmicky chodila rozkrokem vstříc. Jaromír se díval, jak se jí přitom mimovolně pohybuje mírně rozevřený poševní otvor; když trochu pootočil ruce, bylo jí dokonce dobře vidět ústí močové roury a její bezděčné vzrušené pootevírání. Erika jeho pohled dobře cítila a nesmírně ji vzrušovalo, že si ji Jaromír nyní tak pozorně a důkladně prohlíží právě na místech, o který žádný z jejích dřívějších partnerů nejevil v tomto směru nějaký větší zájem; naprosté většině zatím zcela stačilo, když do ní mohli vniknout a ukojit se. Jaromír najednou zrychlil. Erika se bleskově probudila ze snění a rozdrážděně sebou zacukala. Bradavky prsů se jí znova vztyčily. "Líbí se ti, když tě takhle dráždím?" zeptal se Jaromír, mohutně jí zepředu dráždil poštěváček a pořád si ji pozorně prohlížel mezi úplně roztaženými stydkými pysky. Erika mlčela a jen se rozdrážděně chvěla. "Jsi tam pořád skoro fialová. Myslíš, že už budeš brzo?" vyzvídal Jaromír. "Zatím ještě asi ne, ale cítím, že tentokrát to na mne asi přijde strašně rychle, můj pane." "Víš, co máš dělat?" "Vykřiknout UŽ! a nechat si to dojít až do posledního okamžiku…“ zacukala sebou Erika, "a pak vykřiknout DOST!" "Správně," odtušil Jaromír a stále jí prstem zepředu rychle kmital přes hlavičku poštěváčku. Eriku to nesmírně vzrušovalo, ovšem v dalším narůstání rozkoše jí značně bránilo nepřirozeně silné roztažení nohou. Přesto za chvilku začala vzrušením občas přirážet a hlesla "vidíš do mne dobře?" "Ano, jsi krásná." Náhle sebou Erika prudce škubla "A jak se tam trestají otrokyně, když…no víš co… jak jsme o tom prve mluvili." "Třeba se jim to tam celé zakape žhavým voskem," pravil nedávno četbou poučený Jaromír a znova dostal erekci. "Ach…." zacukala sebou opět úplně roztažená Erika, "a co ještě?" "Předtím se třeba musejí rozkročit a pán si je zapevní, potom si je úplně rozevře a opaluje jim nejintimnější místa plamenem svíčky…" pravil Jaromír a přitom si uvědomil, že je sadista. Nahá Erika vzápětí několikrát rozdrážděně trhla podbřiškem a Jaromír, který to všechno dobře viděl, pocítil instinktivní touhu do ní proniknout. Ovšem ovládl se a stále razantně masíroval její vyceněný poštěváček, přestože vzrušená Erika pod jeho rukou neustále silně cloumala rozkrokem. "Už budeš?" zeptal se opět Jaromír. "Ještě ne…" hlesla namáhavě Erika, "řekni mi… raději ještě nějaký… zajímavý trest. Jak bys… třeba nejraději trestal svou otrokyni ty?" vyrazila najednou. "Kdyby se bez mého dovolení udělala?" "Ano," zacloumala sebou znovu Erika. "Koupil bych si v galanterii sadu velkých ostrých jehel, a nejdřív bych si otrokyni důkladně připravil, pak bych si ji úplně nahou pořádně rozdráždil a potom jí nabodal několik jehel do prsů, hlavně přímo do vztyčených bradavek," a přitom se podíval na Eriku, která se vzrušením už zase silně kousala do rtů a jejíž mohutně nalité bradavky stály vzhůru, "a většinu ostatních bych jí pak nabodal do přirození, třeba skrz velké a malé stydké pysky a tak…" Erika reflexivně rozhodila nohy, vzepjala rozkrok a párkrát rychle zapřirážela, "no, a nakonec bych si nechal největší jehlu a tu bych jí jako vlastní trest za ten orgasmus zezhora pomalu vbodnul přímo do hlavičky poštěváčku, tedy přesně tam, kde se tě teď dotýkám…" "Celou?" zeptala se Erika a rozvášněně vyhodila rozkrok vzhůru. "Až po ouško," přisvědčil Jaromír. " "Ach… to je strašné," a roztažená Erika se vzápětí vzepnula a začala sebou nahá na stole vzrušeně cloumat. "To by ale jistě bylo jen vyjímečné, za běžné přestupky bych otrokyni většinou bičoval, samozřejmě pořádně vydrážděnou…" Nahá Erika začala prudce přirážet. "Dělals to někdy?"
Rodidla jí mezi pysky opět úplně zfialověly a na hrázce se jí zase začalo tvořit jezírko. "Zatím jsem ještě neměl tu otrokyni," podotkl Jaromír. Erika zaklonila hlavu dozadu, vzepnula se a rozdrážděně zasténala: "Tak… už ji máš,… a už to na ni asi leze…“ Za chvilku se však zklamaně uvolnila a tiše Jaromíra poprosila: "Mohl bys jít, prosím, ke mně zase ze strany?" Jaromír jí uvolnil stydké pysky a se slovy "chtěl jsem se sice dívat do tebe až do konce, ale tvoje přání je pro mě rozkazem," obešel roh stolu na původní místo a začal ji zase dráždit z pravé strany. Za chvilku Erika znova otevřela ústa a začala rozdrážděně lapat po dechu. Netrvalo dlouho a Erika sebou najednou prudce cukla, pak bezmocně rozhodila nohy, vykřikla UŽ!, vzepnula se a zoufale se zmítala před Jaromírem v další obrovské předorgastické rozkoši. "Rozkrok výš!" vykřikl Jaromír, "a vydrž!" Erika se vzepřela široce roztaženýma nohama a nadzdvihla se rozkrokem vysoko nad stůl - nalité bradavky jí nepříčetně stály - a pak sebou vášnivě cloumala vypnutá vzhůru v krajní rozkoši. Přitom opět matným zrakem pohlédla na Jaromíra, ten opět zvolal "Drž!" a intenzivně jí dráždil poštěváček. Erika za okamžik bezmocně vytřeštila oči a zděšeně vyrazila "Au…“, za další okamžik prudce hodila hlavou do strany a celým tělem jí projel razantní orgasmický stah… "Áá… áá… áá… áá…" tepala nahá Erika celým tělem v nesmírné rozkoši a z vypnutého rozkroku jí při každém stahu opět stříkala jakási kapalina na prostěradlo. Přestože jí mohutná orgasmická křeč úplně ovládla celé tělo, bylo jasně vidět, že její vnitřní rozkoš není zdaleka tak veliká jako poprvé. Jaromír ji asi po desátém stahu přestal dráždit a odtáhl ruku, Erika mu s úplně roztaženýma nohama provinile hleděla do očí a bezmocně sebou před ním na stole celá škubala v prudkých mimovolních orgastických stazích. Najednou se Erika uprostřed stahů vzepjala a rozdrážděně zakřičela "zbij mě… podívej se,… co to se mnou… dělá, dej mi pár facek… nebo mě přes ni… aspoň pořádně sekni," a její bezmocně prudké stahy přitom ještě zesílily. Jaromír však zaraženě mlčel. "Jsi dobrá otrokyně?" zeptal se chladně, když se poněkud uklidnila. "Promiň," řekla téměř zoufale Erika. "Tvoje škoda, kdybys to ještě párkrát vydržela, mohlas to mít mnohem prudší…" "Jak mě za to… potrestáš?" optala se odevzdaně Erika a stále přitom ještě občas zřetelně cukala tělem. "Tím, že tě teď začnu okamžitě znova dráždit," a sáhl jí znova mezi nohy na poštěváček, "a vůbec nebudu čekat, až ti to úplně opadne… a až sebou docukáš...", rázně si sáhl níž do poševního otvoru pro její vlhkost a nemilosrdně jí začal znova rychle dráždit klitoris. U žen bývá někdy běžné, že když se dostanou skutečně do varu, mohou začít s novým drážděním okamžitě po vyvrcholení, a nedělá jim to žádné potíže - spíš naopak - takže Erika se opět poslušně roztáhla, vycenila rozkrok, a přestože v jejím těle ještě zjevně dozníval předchozí orgasmus a občas sebou ještě mimovolně silně škubla, s požitkem se poddala své nové rychle rostoucí rozkoši. Její stahy zanedlouho úplně opadly, nahá Erika se Jaromírovi poslušně otevřela, s požitkem si vychutnávala dráždění a za chvíli již začala znova vzrušeně přirážet rozkrokem. Vzápětí sebou cukla, jako když si na něco vzpomněla, podívala se Jaromírovi do očí a během usilovného přirážení se zeptala: "Potrestáš mě… třeba tím… žhavým voskem,…nebo tou jehlou?" "Chtěla bys?" "Nevím," a zacukala několikrát rychle rozkrokem, "možná, že by se mi to od tebe docela líbilo…" "Prosím tě, napoprvé ne," řekl rozhodně Jaromír, "ale jestli se to bude ještě jednou opakovat, slibuji, že ti něco udělám." Erika se zachvěla a zrychlila přirážení. "Já vím, že otrokyně by tak neměla mluvit, ale i tenhle můj orgasmus byl pořád mnohem prudší než kterýkoli jiný kdykoliv předtím," řekla už zase zjevně rozdrážděná nahá Erika neobvykle věcně, zatímco Jaromír jí usilovně dráždil jednou rukou poštěváček a druhou si hrál s jejími bradavkami. "Nevím, co bys řekla, kdybych ti ji zato úplně popálil svíčkou," odpověděl Jaromír. "Příšerně bych křičela," vyrazila se sebe Erika, zacloumala rozkrokem a začala se rozdrážděně kousat do rtů. "A držela bys?" "Kdybych byla tak vydrážděná jako teď, tak určitě," zacloumala sebou nádherně roztažená Erika. "Nechtěj, abych tě vzal za slovo," řekl položertem Jaromír. Erika však vyhodila rozkrok vzhůru a začala se na stole téměř nepříčetně zmítat. Celá se přitom chvěla a bradavky už měla opět úplně nalité a dráždivě vztyčené. "Ty, já už snad zase budu,… pozor… leze to na mne!" vzepjala se Erika, vzápětí rozhodila nohy a vykřikla "UŽ!" "Vzepni se vzhůru, a dávej pozor… až na doraz!" křičel Jaromír, zatímco se úplně roztažená Erika před ním vášnivě zmítala vypnutým rozkrokem v mohutné předorgastické extasi - a najednou téměř ztuhla, bleskově z posledních sil vykřikla "DOST!" - a pak bezmocně padla krajně rozdrážděným rozkrokem dolů na matraci. "Perfektní!" zvolal Jaromír nadšeně, ovšem Erika ho snad ani nevnímala a jen na něho oddaně pohlédla očima zastřenýma nesmírnou rozkoší. Zmateně se pousmála; v podbřišku, pohlaví a slabinách cítila obrovský tlak a v uších jí silně hučelo. Jaromír se jí naklonil nad rozkrok a uviděl, že záhyb na hrázce už má zase plný milostné rosy… "Ježíšikriste, to bylo rychlé," vydechla roztažená Erika, když se trochu vzpamatovala, "to je opravdu hrůza, co se mnou děláš." "A co ty dokážeš, když chceš," podotkl Jaromír s úsměvem a jemně pohladil Eriku přes úplně zduřelé přirození. Několik kapiček milostné rosy jí přeteklo přes hrázku a stékalo jí přes vyceněný konečník dolů na matraci. "Když ty chceš…" opravila ho nahá Erika zasněně.
"Koukám, jak pořád nádherně vlhneš," pravil pak Jaromír, "to musí být obrovský výdaj tekutin. Nechceš se konečně trochu napít?" "Asi ano, prosím tě," polkla stále nesmírně rozdrážděná Erika naprázdno. "Zůstaň ležet tak jak jsi," řekl Jaromír, podal si velkou papírovou krabici borůvkového džusu z dovozu ("ta Erika ale má styky," pomyslel si), propíchl ji slámkou, přistoupil k úplně roztažené Erice, pravil "otoč hlavu," a když ho nahá Erika poslechla, nastavil jí slámku ke rtům - potom jí začal volnou rukou rafinovaně přejíždět po břiše a řekl "tak a teď se hezky napij, jako otrokyně…" Roztažená Erika se zachvěla, vzala si slámku mezi rty a zatímco jí Jaromír stále přejížděl rukou po břiše, začala chvatně pít. Břicho se jí při každém polknutí zřetelně hýbalo, takže Jaromír doslova cítil, jak jí džus vniká do těla. "Napij se pořádně, prosím tě, ať jsi tam pořád tak krásně mokrá," poznamenal, a když Erika sotva znatelně přikývla, významně dodal "kdoví, kdy ti to zase dovolím…" Vzápětí Erice promnul jemně mezi prsty prsní bradavky, a když se jí zase hezky vztyčily, rychle jí přejel rukou po břiše do rozkroku, rázně jí nahmátl poštěváček a začal jí ho zase rychle mnout. Erika sebou vzrušeně škubla, vzepjala se a přestala pít. "Už máš dost?" optal se Jaromír. "Ano…" otočila Erika hlavu zpět a upřela mu pohled do očí, "můj pane,…“ a zatímco ji Jaromír už zase rychle mnul poštěváček, polohlasně prohlásila "a jsem už znova strašně nadržená…" "Takže si to zase ještě párkrát zkusíme," odtušil klidně Jaromír, odložil krabici s džusem vedle na stolek mezi potřeby a rázně zrychlil dráždění jejího poštěváčku. "Ano," poslušně vydechla úplně rozevřená Erika a vzrušeně sebou zaškubala. Jaromír potom řekl "takže prosím tě, teď ještě nesmíš být hotová! Jednak se to musíš pořádně naučit a navíc tě samozřejmě musím trochu potrestat za to, co sis před chvilkou dovolila…" - a nahá Erika se vzepjala, několikrát mimovolně zapřirážela rozkrokem, nadšeně vyrazila "Ano, trestej…", pak se uvolněně roztáhla a široce otevřenýma očima plnýma rozkoše upřeně hleděla Jaromírovi do očí. "Ty mě tak krásně trestáš…" zašeptala Erika za chvíli. "A tak to budu dělat pořád," pravil Jaromír uprostřed intenzivního dráždění jejího poštěváčku a pohladil ji volnou rukou po vlasech, "a i když ti občas dovolím, aby ses vybila, neskončím dřív, dokud mě o to výslovně nepožádáš." "Jsi opravdový kamarád," prohlásila nahá Erika vzrušeně, vtom sebou rozdrážděně zacukala a s námahou dodala "a už se před tebou… vůbec nestydím…, vidíš to?" "Vidím, že jsi prostě skvělá otrokyně…" řekl Jaromír uznale a zesílil dráždění jejího poštěváčku do maxima. Široce roztažená Erika začala na stole pod jeho rukama smyslně kroužit rozkrokem, přitom se znova bezděčně kousala do rtů a vášnivě mu vypínala poštěváček; vzápětí už rytmicky mohutně přirážela. Za chvíli rozvášněně zvrátila hlavu dozadu a začala sebou před Jaromírem na stole rozdrážděně cukat; celým nahým tělem jí probíhaly stále mohutnější a rychlejší stahy rozkoše - a nahá Erika s očima upřenýma vzhůru do stropu opět usilovně přirážela rozkrokem vypnutým přes matraci a vyrážela hlasité rozdrážděné steny. Jaromír náhle naprosto nečekaně zpomalil. Mohutně rozdrážděná Erika za chviličku bezděčně vyrazila "ty… já už snad… zase budu…" a opět sebou prudce zacukala, reflexivně se napnula a upřela pohled na Jaromíra. Jaromír rázně přitlačil prsty na její poštěváček, pomalu jí ho silně mnul a přitom ji upřeně pozoroval. Nahá Erika sebou najednou prudce trhla, vzápětí bleskově rozhodila nohy do maxima, v krajní rozkoši hlasitě vykřikla "UŽ!" a doslova vyhodila rozkrok vysoko vzhůru nad stůl; pak se chvilku před Jaromírem na stole vášnivě zmítala vysoko ve vzduchu vzepnutým rozkrokem v mohutné předorgastické extasi, potom najednou doslova explodovala, vylétla rozkrokem úplně nahoru, nepříčetně zařvala "DOST!" - a Jaromír bleskově odtáhl ruku… Erika zůstala naprosto nehybně vypnutá úplně rozevřeným rozkrokem vysoko nad stolem a jenom se celá zřetelně třásla nepředstavitelným pohlavním vzrušením. Věděla, že tentokrát se jí to podařilo skutečně až v posledním okamžiku, protože jasně pocítila, jak už se to v ní všechno rychle napíná k prvnímu obrovskému stahu… S nesmírnou námahou se bezmocně vzpínala vypnutá rozkrokem vysoko nad stolem a věděla, že si ji Jaromír prohlíží; ale neviděla to, protože se dívala upřeně vzhůru. Tlak v podbřišku už byl ovšem téměř nesnesitelný a navíc se jí nepříjemně šířil do pánve. Připadalo jí, že má dolní partie trupu v jednom ohni, v pohlaví a slabinách jí občas silně cukalo a uši měla zase skoro úplně zalehlé. Jaromír jí něžně podsunul ruku pod zadek a tiše jí řekl: "Jsi skvělá. Pojď, půjdeme zase pomalu dolů…" Erika sebou opět trochu zaškubala, pak se vláčně opřela zadnicí o jeho ruku a nechala se pomalu snášet dolů. Nohy si úmyslně nechala stále roztažené a jak klesala rozkrokem níž, rozevírala se ještě víc… Jaromír ji opatrně uložil zadečkem na matraci, úplně si rozevřel její vyceněné pohlaví a dlouze se jí díval mezi stydké pysky. Velké pysky se jí a smyslně se jí rozevíraly, mezi malými a velkými pysky jí byly vidět malé žilky naběhlé mohutně krví, jinak tam byla rovněž tmavě rudá. Prostor mezi malými stydkými pysky měla už znova tmavě fialový, úplně zduřelé okraje malých stydkých pysků měla dokonce zbarvené do hněda. V mírně rozevřeném poševním otvoru jí to zase občas viditelně cukalo, močový otvor měla vyzývavě pootevřený a vzrušeně se jí chvěl. "Nechceš se vyčurat?" "Zatím ne," řekla rozevřená Erika a škubla sebou, protože jí došlo, jak to asi bude probíhat, až se jí bude chtít. Jaromír jí jemně odhrnul předkožku z hlavičky poštěváčku a úplně ji obnažil. Erika měla hlavičku klitorisu neobvykle velkou - zřejmě proto, že poslední dobou často onanovala - a když ji teď měla navíc silně nalitou krví, připomínala velký hrášek - možná, že měla v průměru skoro centimetr. Byla celá také fialová, ovšem světle - když ji Jaromír vzal mezi prsty a jemně stiskl, rychle téměř zbělela - a Erika se zřetelně zachvěla a rozdrážděně vydechla.
Jaromír se napřímil, pohladil Eriku po naběhlých bradavkách, potom ji pohladil po tváři a po vlasech, nakonec se k ní sklonil a dal jí dlouhou pusu. Erika měla dosud ruce oddaně za hlavou, ovšem teď ho objala a smyslně mu jezdila jazykem v ústech. "Jsi hodně rozdrážděná?" zeptal se jí Jaromír, když přerušili polibek a Erika opět oddaně položila ruce za hlavu. "Příšerně mě to tam tlačí, skoro to až bolí," prohlásila Erika zkroušeně a na důkaz silně zakroutila podbřiškem. "Chceš to uvolnit?" zeptal se jí Jaromír s předstíranou účastí. "Ano, pane, byla bych vám velmi vděčná," řekla nahá Erika jako skutečná otrokyně a smyslně se zavlnila. "A rozdrážděná ještě jsi?" "Ano, pane, nesmírně." "Jsi sexuálně citlivá uvnitř?" ptal se Jaromír dále. "Jsem, ale nic moc…" odpověděla úplně roztažená Erika upřímně. "Tak si tě teď chvílemi vyzkouším," oznámil Jaromír nahé Erice a vzal si před ní do ruky velkou svíčku. "Budete mne pálit…anebo zakapávat voskem?" zeptala se Erika odevzdaně. "Neboj se, nic takového," pravil Jaromír a připravil si svíčku na stůl mezi její roztažené nohy, "jen si vyzkouším, jak to tam uvnitř s tebou vypadá," a pohladil Eriku něžně po chloupkách, jemně jí zajel několika prsty hluboko do pochvy a citlivě ji tam prohmatal. Jakmile roztažená Erika začala reagovat, řekl "no, mokrá jsi tam dost," nahmátl jí vlhkými prsty poštěváček a opět jí ho začal razantně dráždit. Erika mu upřela pohled do očí, rozdrážděně vzdychala a občas značným vzrušením bezděčně přirážela. Zajímavé bylo, že se jí díky dráždění zase trochu rozproudila krev, a nepříjemný tlak v pánvi a podbřišku se pozvolna ztrácel. Tím víc se však rozevřená Erika poddávala před Jaromírem na stole rychle vzrůstajícímu sexuálnímu rozdráždění. "Jsi otrokyně?" pravil náhle Jaromír. "Ano," hlesla zřetelně vzrušená Erika. "Tak poslouchej," zrychlil Jaromír dráždění, "za několik okamžiků ti nečekaně odtáhnu ruku z tvé nádherné kundičky, a ty jako otrokyně bleskově roztáhneš nohy do maxima, současně napneš ruce za hlavu až po špičky prstů a celá se přede mnou na stole vypneš." Rozevřená Erika se vzrušeně zachvěla a Jaromír jí přísně zopakoval: "Pamatuj si, v jednom jediném okamžiku: nohy, ruce, tělo. A pak zůstaneš absolutně nehybně vypnutá, dokud ti neřeknu. Jasné?" "Ano." "Zopakuj mi to!" přikázal Jaromír a zrychlil dráždění. Erika sebou zacukala a uprostřed dráždění poslušně řekla "nohy, ruce, tělo… a pak zůstat nehybně vypnutá…" "Dobře. Dívej se mi do očí." Jaromír pak pokračoval v intenzivním dráždění Eriky tak dlouho, dokud spontánně nezačala rytmicky přirážet; a když roztažená Erika začala při každém pohybu rozkrokem hlasitě vzdychat, najednou nečekaně odtáhl ruku. Rozdrážděná Erika vyrazila hlasitý sten a zoufale přirazila do prázdna, potom zmateně roztáhla nohy, poslušně trhla koleny na doraz a teprve přitom oddaně napnula ruce za hlavu a vypnula tělo. "To se ti teda moc nepovedlo," pravil klidně Jaromír, "a teď drž," a zatímco rozevřená Erika bezmocně držela a skoro se bála dýchat, zapálil před ní svíčku, mohutně jí rozevřel stydké pysky a pomalu jí vsunul hořící svíčku do pochvy tak, aby jí vyčníval ven pouze malý kousek s plamenem, vzápětí začal vypnuté Erice, která to vše sledovala s hrůzou vytřeštěnýma očima, nejdříve pomalu, potom však stále rychleji pohybovat svíčkou v úplně mokré pochvě dovnitř a ven. Za několik okamžiků se Jaromír nehybně roztažené Eriky zeptal "Vzrušuje tě to?" "Ano," zašeptala Erika vystrašeně, ale upřímně. "Tak se uvolni, ať to vidím," přikázal Jaromír roztažené Erice a rychle kmital svíčkou v jejím rozkroku, až se plamen usilovně třepotal. Erika se uvolnila, ovšem za chvilku se křečovitě vypnula a rozdrážděně nastavila rozkrok pohybům svíčky. Za chvilku Jaromír zpomalil a důrazně zarážel nahé Erice svíčku hluboko do pochvy. Erika se začala na svíčce vzrušeně svíjet a přitom rozvášněně kroužila rozkrokem. Náhle řekla „Zkus to dovnitř ještě důrazněji a hlouběji. Jako kdybys mě chtěl vevnitř roztrhnout…" Jaromír poslechl a vrážel jí pokaždé svíčku bezohledně do pochvy až na doraz. Roztažená Erika několikrát přirazila, ovšem stále jakoby nemohla najít ten správný rytmus a proto Jaromíra vzrušeně požádala „…a teď rychle dovnitř, a pomaleji ven…“ Jaromír opět trochu zrychlil a pořád jí pokaždé zarážel svíčku tak prudce hluboko do těla, až měl strach, aby jí nerozerval vnitřnosti. Erice se to však velice líbilo, konečně asi chytla ten správný rozkmit, zašeptala "a já ti teď budu chodit naproti…“, začala mohutně přirážet a při každém přiražení rozdrážděně zasténala. Celým pokojem se rozléhalo její hlasité „…uh,…uh,…uh,…uh…“ Erika vzrušeně polkla, tím ovšem na moment vypadla z rytmu, ale za okamžik ho zase našla a s požitkem vzdychala "ještě že je… ta svíčka… tlustá… to mi dělá dobře…“ Jaromír jí ještě chvíli razantně vrážel svíčku do pochvy a přitom ji upřeně pozoroval, potom ale důrazně pravil: "Já ti za moment tu svíčku rázně vytrhnu ven,… ty ale budeš přirážet dál a pak pozvolna ustávat, ano?" "Ano," kývla hlavou Erika, zachvěla se a vzápětí instinktivně zesílila přirážení. Najednou Jaromír nejprve v krajním bodě povytažení svíčky ven naznačil její další pravidelný prudký pohyb dovnitř, asi v půlce proniknutí však svíčku náhle zastavil a rázně ji Erice vytrhl z pochvy. Erika prudce přirazila, ale když zjistila, že naprázdno, bezmocně vyrazila dech a dál před Jaromírem na stole odevzdaně přirážela doprázdna… "Zastavuj se pomaličku, ať se mi neunavíš," zavtipkoval Jaromír a zatímco Erika pozvolna zklidňovala přirážení, sfouknul svíčku a pak se jí zadíval mezi stydké pysky. Byla úplně rudá a poševní otvor měla nádherně otevřený…
Když se roztažená Erika úplně uklidnila, zastavila přirážení a vyčerpaně vydechla, Jaromír jí přísně řekl "A teď si to všechno znova zopakuješ, ano?" "Ano," pravila poslušně nahá Erika. "Teď to bylo tak na čtyři mínus, a to ještě z protekce," pravil Jaromír nespokojeně, "vždyť ty jsi vůbec nevěděla, co se s tebou děje!" "Já se polepším…“ zašeptala oddaně roztažená Erika. "No, tak aspoň na tu dvojku. Pamatuj si: všechno bleskově, jediným prudkým pohybem, a znehybnět!" Jaromír jí jemně sáhl mezi nohy. Erika sebou rozdrážděně cukla, Jaromír si jako obvykle navlhčil prsty poblíž jejího poševního otvoru, pak se vrátil nahoru na poštěváček a začal jí ho zase rychle třít. Za chvíli už sebou roztažená Erika před Jaromírem znova vzrušeně škubala. "Chtěla bys být zase hotová?" "To víš, že chtěla," řekla Erika, vzepnula se pod jeho rukama a upřela na něho oči, "ale nechám to na tobě." "Čím dřív se to naučíš, tím dřív ti to dovolím," pousmál se na ni Jaromír a Erika opět obrátila pohled vzhůru. "Tak mě zase vyzkoušej…“ zašeptala pojednou. "To víš, že jo, ale udělám to, až to vůbec nebudeš čekat," řekl Jaromír a začal jí volnou rukou dráždit i bradavky, "jinak by to přece nemělo žádnou cenu." "Asi máš pravdu," vzdechla Erika a začala poslušně přirážet. Za chvíli už měla bradavky opět nádherně vztyčené. "Tak víš, co máš udělat," pravil Jaromír klidně, přestal jí dráždit bradavky a soustředěně se na ni zadíval. "Jo," kývla hlavou roztažená Erika a vzrušeně přirážela. "Nezapomeň napnout ruce až po konečky prstů," připomněl jí Jaromír a Erika sebou prudce zacukala. Po další asi půl minutě Jaromír rázně odtáhl ruku. Erika vyděšeně škubla rozkrokem a pak rázně rozhodila nohy, napnula se rukama dozadu za hlavu až po konečky prstů a nehybně se před Jaromírem na stole vypnula. "Tak teď už to bylo lepší, ty otrokyně," pravil Jaromír, zatímco úplně vypnutá Erika hleděla nehybně do stropu, "ale ještě to nebylo ono." Bezmocně rozevřená Erika se nešťastně zachvěla a Jaromír pokračoval "totiž když přestanu, musíš se vypnout skutečně bleskem a ne sebou nejdřív vzrušeně cuknout jako se ti to stalo teď. To si otrokyně opravdu nesmí dovolit, víš?" "Ano," šeptla Erika, která se zase už téměř bála dýchat. "Tak teď zase chvíli drž, budu si s tebou znova hrát uvnitř," řekl Jaromír přísně a opět zapálil svíčku, roztáhl si její stydké pysky, znovu jí pomalu vsunul hořící svíčku do pochvy skoro až po plamen a pak s ní začal nehybně rozevřené Erice stále rychleji projíždět mokrou pochvou tam a zpět. "Mám ti ji tam zase prudce vrážet až na doraz?" "Jo," přikývla úplně nehybná Erika. Jaromír do ní začal nemilosrdně zarážet svíčku úplně na doraz. Erika občas bezmocně vydechla "au…“ ale stále naprosto nehybně držela. Bradavky prsů jí pořád vzrušeně trčely vzhůru a při každém pohybu svíčky bylo slyšet hlasité mlasknutí v její mokré pochvě. "Líbí se ti to?" optal se Jaromír, když uviděl, že jinak úplně nehybná Erika se začala rozkoší opět kousat do rtů. "Ano." "Tak drž," řekl Jaromír, "a ani se nehni!" "Jsi…au… skvělý…" zašeptala Erika vzrušeně mezi rychlými přírazy svíčky až na konec své pochvy a držela… A Jaromír za vzápětí svíčku zase najednou rázně vytrhl. Roztažená Erika ovšem na stole stále nehybně držela, a když se rychle Jaromír sklonil k jejímu rozkroku a roztáhl jí stydké pysky, stihl to právě v okamžiku, když jí z poševního otvoru spontánně vytrysklo množství milostné rosy a začalo jí stékat po hrázce a perineu dolů na matraci… Jaromír viděl, že Erika je mezi pysky už zase úplně rudá a přišlo mu jí trochu líto. "Uvolni se, jsi fajn," řekl tedy smířlivě, "trápím tě moc?" "Strašně… bezvadně," řekla Erika uvolněně. "Nechceš se zase napít?" "Ani ne," řekla Erika, "to si spíš se mnou zase hraj," a vyzývavě před ním nadskočila na stole rozkrokem. Jaromír jí položil ruku na břicho a chvíli ji po něm pomalu hladil. "Říkáš, že teď už to zvládneš?" "Pokusím se," prohlásila Erika a usmála se. "To jsem tedy na tebe zvědav, dívko," řekl Jaromír, opět si navlhčil prsty v jejím rozkroku - bylo čím - a začal jí znova rychle dráždit poštěváček. "To jsem ti ale překvapená, kde se to ve mně vůbec bere, nikdy bych tomu nevěřila," prohlásila za chvíli Erika a začala sebou zase cukat stoupajícím vzrušením. "A to jsi možná teprve na začátku," řekl Jaromír, zrychlil dráždění a citlivě přitlačil. "No, kéž by…" prohlásila zasněně Erika a začala smyslně přirážet rozkrokem vstříc Jaromírovým neúprosným prstům, "ty jsi opravdu báječný…" "Ty taky," řekl tiše Jaromír a zadíval se jí na oči. Cítil, jak její poštěváček znova zřetelně tvrdne a nabíhá. "Jaromíre…" zachvěla se náhle Erika, "prosím tě, vychovávej si mě takhle častěji… asi to moc potřebuju…" a chodila mu rozdrážděně naproti zduřelým poštěváčkem, "a hlavně chci!" "Jsi skvělá…" "Ano? Slyšíš?… Chci!… budeš?" sténala Erika do svých vášnivých přírazů, a když Jaromír mlčel, téměř zlomeným hlasem doslova vykřikla "Přijdeš ještě?" "Vážně chceš někdy mučit?"
"Ano, ale jenom od tebe!" zvolala Erika vášnivě a roztáhla se před ním na stole do maxima. "Přijdu, kdykoliv budeš chtít," řekl vážně Jaromír a mohutně přitlačil, "ale musíš opravdu chtít a být snaživá." Erika na stole vzrušením nadskočila, otevřela ústa a pak vydechla "A nejsem?" "Jsi. Ale budeš i příště? A pořád?" "Budu! Slibuji!" vykřikla Erika a přitom opět nadskočila rozkrokem vzhůru, "To je šílené…" "Tak mi to za chvíli předvedeš. Připrav se." Erika vzrušením otevřela ústa a začala s očima upřenýma vzhůru na strop před Jaromírem mohutně přirážet celým tělem. Oči měla už zase zastřené obrovskou rozkoší, ve které se teď na stole před Jaromírem doslova utápěla… Jaromír najednou zcela nečekaně odtáhl ruku. Erika bleskově nadskočila, razantně rozhodila nohy úplně od sebe, současně hodila rukama dozadu za hlavu do vzpažení, napnula se a celá se dráždivě vzepnula - a pak absolutně nehybná upřeně hleděla vzhůru. "Tak to teda bylo vynikající," prohlásil uznale Jaromír s pohledem na nehybně roztaženou nahou Eriku, "ale nejásej, za chvíli tě to začnu učit těsně před orgasmem…" Erika se vzrušeně zachvěla. "To víš, vypnout se v poslední chvíli celá je něco úplně jiného, než jenom roztáhnout nohy a vypnout rozkrok," pravil Jaromír, "ale jako správná otrokyně si přece musíš umět odepřít v posledním okamžiku orgasmus a místo něj nabídnout své rozdrážděné tělo pánovi k použití…" "Budu se snažit naučit se s tebou i to," slíbila Erika s pohledem stále upřeným do stropu. Jaromír si vzal svíčku, roztáhl Erice stydké pysky, pomalu jí zasunul svíčku do pochvy, pak svíčku pustil a řekl "Jak jsi jistě postřehla, za odměnu jsem ti ji tentokrát nezapálil a navíc se můžeš v momentě, kdy ti tam s ní pohnu, úplně uvolnit. Ovšem na druhé straně bych byl rád, kdybys mi své vzrušení a všechny reakce dávala naprosto přirozeně naplno najevo a vůbec se přede mnou nestyděla. Ano?" "Ale vždyť já se před tebou přece už vůbec nestydím," řekla nehybně roztažená Erika opatrně, aby přitom sebou moc nehnula, "nevšiml sis?" "Já nemluvím o tom, že se nestydíš, když se na tebe dívám, to už doufám snad opravdu ne, ale pochybuju, že se přede mnou, třeba jen podvědomě, přece jenom trochu nekontroluješ, když se rozdráždíš, no, abys třeba neudělala něco, za co se stydíš, ale co bys jinak ráda udělala. A co třeba běžně děláš, když jsi sama a děláš si to. Rozumíš mi?" "Myslím, že ano," pravila nehybně roztažená Erika vážně. "Takže teď bych chtěl, aby ses přede mnou skutečně úplně vnitřně uvolnila, vydala se mi absolutně na pospas a dělala všechno, co se ti líbí, co přitom ráda děláš, co potřebuješ a co tě vzrušuje, tak abych to dobře viděl. Dokážeš to?" "Pokusím se," vzrušeně slíbila nehybná Erika. "Ale až ti tam prvně pohnu svíčkou," připomněl Jaromír, "tak pozor!" Nahá Erika se mu požitkářsky podívala do očí, Jaromír ji láskyplně pohladil po vlasech a Erika se zachvěla. Jaromír jí položil ruku na břicho, pomalu jí rafinovaně sjížděl dolů do rozkroku a přitom se jí upřeně díval do očí. Pozvolna jí vjel prsty až do chloupků, na samém počátku její stydké rýhy se zastavil - a nehybně vypnutá Erika bezděčně vydechla "au…" Jaromír vzápětí pevně uchopil svíčku, nechal Eriku ještě pár okamžiků napjatě čekat, najednou poprvé pohnul svíčkou a pak jí dlouhými tahy pomalu projížděl pochvou dovnitř a ven. Erika se uvolnila, poddajně se rozevřela, otočila pohled nahoru a vystavila svůj rozkrok vstříc pohybům svíčky. Za moment vzrušeně vydechla "Ty, já jsem ti zase už tak hrozně nadržená…" Jaromír nato řekl "Jestli chceš, můžeš si průběžně říkat, jak ti to mám dělat…" "Ano," polkla Erika a dál se úplně poddávala své rozkoši. "Je to tak dobré, ty otrokyně?" "Zatím jo," vydechla Erika, "ale neboj se, já ti řeknu." Jaromír projížděl dlouhými rázy Eričinou pochvou korpusem tlusté svíčky a tiše sledoval její pozvolna stoupající vzrušení. Erika za chvíli řekla "můžeš mi zajíždět svíčkou i trochu do stran? A třeba mi tam s ní i různě kroužit… a tak…" "Jistě…" pravil Jaromír a začal během mocných rázů svíčkou dovnitř Eriky rafinovaně měnit úhel vniknutí. Erika se mu pokaždé s rozkoší a už naprosto beze studu smyslně vypínala. Po chvíli řekla Erika požitkářsky "a můžu před tebou začít kroužit… tou svojí… no, rodícím zařízením sama?" "Můžeš," vydechl Jaromír uznale, protože jeho samého by něco takového nenapadlo. Docela ho to vzrušilo, a tak vykřikl "Dělej!" Nahá Erika začala před ním na stole rozdrážděně kroužit roztaženým rozkrokem a Jaromír jí dlouhými tahy rychle projížděl svíčkou pochvou dovnitř a ven. "A vrážej mi ji tam rázněji… a hlouběji!" vykřikla za chvilku smyslně se vlnící Erika. Nicméně za chvíli se Erika poněkud unavila a tak začala zase přirážet pochvou přímo proti svíčce. Jaromír ji upřeně pozoroval a snažil se jí pokaždé dorazit svíčku až na úplný konec pochvy. Zanedlouho zpozoroval, že usilovně přirážející Erice vyrazily na čele viditelné krůpěje potu. "Zastav se mi tam s ní vždycky na okamžik… prosím… a pak ji rychle vytáhni!" zasténala za chvilku Erika. Jaromír jí vyhověl a okamžitě pozměnil rytmus: po každém doražení svíčky hluboko do Eričiných vnitřností se na zlomek vteřiny zastavil a pak z ní rázně vytrhl svíčku úplně ven. "Tak… vytrhni… a dovnitř… a ven…" dirigovala ho úplně rozevřená Erika rozdrážděně. "Jsi krásná…" snažil se ji povzbudit Jaromír, "polož se to toho!… Nestyď se!"
Erika se úplně uvolnila a ze všech sil trhaně přirážela vstříc rázným pohybům svíčky směrem dovnitř. Při každém přiražení si pomáhala bezděčnými stahy svalů celého těla, mimo jiné i reflexním svíráním prstů na rukou i na nohou, přitom spontánně těkala široce rozevřenýma očima a hlasitě sténala. Jaromír ale zakrátko pochopil, že Erika není v pochvě natolik citlivá a eroticky vnímavá, aby se dokázala tímto způsobem rozdráždit do extase nebo dokonce být hotová, umí se sice tímto způsobem silně vzrušit, ale dál už jí to nejde, proto se snaží pomoci zoufalými výkřiky a prudkým škubáním celým tělem, ovšem u takto založených žen - a těch je většina - to prostě není možné. Jakoby mu to chtěla dokázat, mohutně vydrážděná Erika si náhle uprostřed náruživého přirážení vzdychla: "Škoda, že… takhle nebudu…." "To víš…" řekl Jaromír, který nevěděl, co by jí na to měl říct. "Ach… proč, Jaromíre?" "To nevím, víš?" zafilosofoval si Jaromír, "ale pokud vím, tak zdaleka nejsi sama… víš, u většiny vás žen jsou tyhle věci tak nějak zvláštně pospojované a divně propletené." "Udělej se mnou něco…" zavzdychala opět za chvilku Erika. Jaromír jí rázně zakroužil koncem svíčky v pochvě a Erika se rozvášněně vzepnula a hlasitě zaúpěla, pak opět obnovil pravidelné pohyby svíčkou dovnitř a ven, a řekl "Uvolni se!" Roztažená Erika se před ním poddajně zavlnila. "No uvolni se, Eriko, přece," zopakoval důrazně Jaromír, "úplně!" A zase jí začal rychle projíždět svíčkou dovnitř a ven. "Ach ano…" usilovně přirážela Erika, "ale není to… tak jednoduché…" "Je to přece jenom kvůli tobě, tak se nestyď… a udělej si co největší požitek… jenom ty sama přece víš… a vůbec se nekontroluj!" "Můžu se před tebou zase svíjet?" "Můžeš všechno…“ zvolal hlasitě Jaromír, "musíš!" "Ano, pane!" vykřikla Erika, "jsem vaše otrokyně…“ a začala se před ním na stole divoce svíjet. Bradavky prsů se jí opět vztyčily - vzápětí vzrušeně vyrazila "dívej se!" a celá se úplně pohroužila do své rozkoše… Jaromír nevycházel z údivu, kde se vzalo v jeho kolegyni najednou tolik nespoutané energie. Mohutně jí kmital svíčkou uvnitř pochvy tam a zpět a přitom jí docela záviděl, jak se dokáže před téměř cizím člověkem uvolnit a naplno si prožít svoji nepředstíranou rozkoš. On by to asi tak nedokázal… Nahá Erika sebou před ním házela jako šílená, ale přitom mu pořád perfektně vystavovala rozkrok, aby mu umožnila dokonalý přístup ke svému naběhlému pohlaví a tím si zajistila náležitý kontakt svíčky se svojí prudce vydrážděnou pochvou. Musel si však zachovat převahu a proto divoce přirážející Eriku soustavně vybízel "Úplně se tomu poddej! A rozevři se, ať tě vidím… celou… jsi krásná…" A najednou se zájmem zpozoroval, jak Erika začala podvědomě pracovat opravdu celým tělem. Prsty rukou se jí za hlavou zřetelně škubaly a mimovolně stahovaly a napínaly v rytmu divokých pohybů rozkroku, roztažená Erika přitom bezděčně napínala všechny svaly na rukou a na nohou a jak si Jaromír záhy volnou rukou ověřil, reflexivně se jí přitom napínala také břišní stěna. Svaly rozevřených stehen se jí křečovitě chvěly a nepravidelné stahy jí občas projížděly i přes kolena dolů až na lýtka. Bylo vidět, jak se Erika svojí pochvou s rytmicky kmitající svíčkou doslova mazlila a lačně ji tam každým milimetrem své krajně prokrvené vaginy uvnitř v sobě objímala. Jaromír ji upřeně pozoroval a přitom mlčel, aby jí nerušil vnitřní požitek. Usilovně jí rychle kmital svíčkou v pochvě dovnitř a ven a jen tiše sledoval, jak krajně vydrážděná Erika uprostřed mohutných pohybů rozkrokem proti pohybům svíčky občas náhle prudce přirazila a mimovolně nadskočila rozkrokem vysoko vzhůru, přitom se celá rozdrážděně napnula a hlasitě zasténala. Tu a tam jí to nádherně cuklo i chodidly a pečlivě udržované prstíky na nohou se jí přitom na okamžik reflexivně napnuly. Vzápětí Erika bezděčně otevřela ústa a začala obrovským rozdrážděním namáhavě dýchat úplně otevřenou pusou. Omámená dosud nepoznanou nevýslovnou pohlavní rozkoší hleděla během divokého spontánního přirážení nepřítomně nahoru do stropu a bezděčně těkala vzrušením široce rozšířenými zorničkami očí. Jaromír si všiml, že přes horní partie břicha se jí začala opět rychle rozšiřovat jasně viditelná narudlá skvrna. Pojednou jí Jaromír uprostřed rychlého kmitání v pochvě rázně zarazil svíčku dovnitř a hluboko ve vnitřnostech jí mohutně zakroužil svíčkou do stran. Roztažená Erika mu reflexivně přirazila, vytřeštila oči, celá se před Jaromírem na stole rozdrážděně vzepnula a hlasitě vykřikla "Co mi to děláš?" "Zkouším si tě," odtušil klidně Jaromír a znova jí mocně projel koncem svíčky zadní konec pochvy. "Proč?" vyrazila nepříčetně Erika. "Chci vidět, jak to v tobě všechno pracuje," řekl důrazně Jaromír, "pro mne. Jsi přece moje otrokyně, ne?" "Ano," zasténala Erika, "a pracuju jenom pro tebe… podívej!" a prudce sebou zaškubala; pak se okamžitě začala před Jaromírem na stole znova celým tělem divoce svíjet a křečovitě přirážet rozkrokem. "Takže si tě musím důkladně prozkoumat," pokračoval věcně Jaromír, "nejenom to, co je vidět očima…“ Nahá Erika na něho uprostřed mohutného přirážení na stole nechápavě pohlédla. "Chci vědět všechno, co se přitom děje tam v tobě uvnitř, v tvých pocitech… rozumíš mi?" "Ale nevím, co chceš zkoumat… právě teď… když mi to vůbec nejde…“ vyrážela nahá Erika uprostřed přírazů. "To nevadí, vzrušená jsi přitom dost, ne?" "Šíleně," vyhodila Erika prudce rozkrok, "jako nikdy…"
"A ještě dlouho budeš…“ zkonstatoval suše Jaromír. "Trápíš mě hrozně," vydechla nato Erika. Byla už zřetelně na samém pokraji předorgastické extase, ale protože nebyla v pochvě zase tolik citlivá, aby přes ni dokázala dosáhnout orgasmu, byl to asi nejvyšší bod vzrušení, kterého mohla stimulací pochvy vůbec dosáhnout. "Ach… áááach, au!" "Co je?" "Au… chci…“ "Přidej!" zvolal Jaromír. "Au…“ vzepnula se pod ním Erika a ještě vystupňovala přirážení, vzápětí ale vydechla "nejde to…“ "Snaž se!" "Nejde to! Vždyť já takhle… stejně nebudu…“ zoufale sténala nepříčetně rozdrážděná Erika. "Ale budeš!" povzbuzoval ji Jaromír, "i když třeba ne takhle,… neboj se,… ale až já budu chtít, ano?" "Ano!" vyrazila rozdrážděná Erika. Jaromír vystupňoval pohyby svíčkou na nejvyšší míru, jak byl vůbec schopen. Do úplného ticha v pokoji se jasně ozývalo hlasité mlaskání svíčky kmitající v Eričině mokré pochvě. Prudce vydrážděná Erika se najednou poddajně vzepnula, rozhodila úplně nohy, nadzvedla rozkrok, strnula a s nehybně rozevřeným rozkrokem vyceněným vstříc rychlým pohybům svíčky začala zoufale sténat "já už to nevydržím,… já snad exploduju,… já se ti tady…“ a opět upřela matný pohled na Jaromíra, "vzrušením roztrhám… ale hotová stejně nebudu...", a když Jaromír vystupňoval kmitání svíčkou v její pochvě do maxima: "tak mě nemuč,… muč mě dál… šílené… jsem tvoje…“, zapřela se zády a bezbranně rozpaženýma rukama ohnutýma v loktech vzhůru o stůl a nadzvedla rozkrok ještě výš, "jsem tvoje otrokyně… udělám pro tebe všechno… co ode mne ještě chceš… řekni mi, co mám udělat… mám se ti roztrhnout,… stáhni si ze mně kůži…" a zatímco jí Jaromír ze všech sil kmital svíčkou v přirození, doslova křičela "roztrhni mě tam… můžeš… nabodej mi do ní jehly… a nahoru taky… chci to… a pak mi vyřízni kundu,… dám ti ji, chci, aby byla pořád u tebe… dělej!" řvala šíleně rozdrážděná Erika a vášnivě nastavovala rozkrok Jaromírovi, který jí tam divoce kmital svíčkou, "můžeš mě ji tou svíčkou… úplně spálit… na uhel… budu přitom řvát, ale rozkoší… a pak mi uříznout kozy… jsou tvoje… dám ti je ráda… obě…" Jaromír sáhl levou rukou Erice na prsy, začal jí je rázně mnout a vzápětí opět pocítil silnou erekci. Erika nadskočila rozkrokem vysoko vzhůru, dopadla zpátky a rozdrážděně sténala "jsem tvoje,… vem si mě… celou…“ a vzápětí začala celým rozkrokem opět mohutně přirážet. Jaromíra ale již pomalu začínala bolet ruka od toho, jak jí rychle kmital svíčkou v pochvě, a proto Eriku za chvíli nekompromisně upozornil "teď ti to začnu zpomalovat," a současně jí přestal masírovat prsy. "Ach… Jaromíre, ne…“ vydechla rozdrážděně Erika do svých pravidelných mohutných přírazů, „dělej!… prosím…, ještě aspoň chvilku!" "Jsi hrozná," prohlásil Jaromír a téměř soucitně se na ni podíval a jemně ji pohladil po vlasech, "ale krásná…“ Erika před ním začala v předtuše končící rozkoše přirážet ze všech sil. Cosi se v ní uvolnilo a tak sebou na stole před Jaromírem celým tělem doslova házela jako šílená, až se Jaromír začal bát, že přitom spadne dolů na koberec. Celá se přitom nepříčetně napínala a naprosto beze studu před ním hlasitě křičela rozkoší. Najednou Jaromír zřetelně zpomalil dráždění. Erika prudce přirazila a zděšeně vykřikla "ne… ještě!" Jaromír vzápětí znova trochu ubral a Erika se rozvášněně vzepnula rozkrokem proti svíčce, vytřeštila oči, zatnula pěsti a začala zoufale přirážet v podvědomé snaze udržet si obrovský požitek. "Ne… prosím ne!… nepřestávej!" škubala před ním nahá Erika na stole celým nahým tělem v mohutné rozkoši a usilovně se narážela prokrveným pohlavím na svíčku, až se Jaromírovi zdálo, že její rozkoš neklesá, ale naopak prudce narůstá… Přišlo mu to nanejvýš vzrušující a proto - i když to původně neměl v úmyslu - se rozhodl, že Eriku trochu potrápí a poslední fázi jejího dráždění svíčkou jí co nejvíc zdramatizuje. "Chceš být hotová?" "Ano!" "Tak to zkus!" vyzval ji lakonicky Jaromír a opět trošku zpomalil pohyby svíčkou. Erika prudce nadskočila "nejde to," a opět začala celým tělem přirážet skutečně ze všech sil… "To bys nebyla nejlepší otrokyně," řekl Jaromír klidně, "té když pán nařídí, že musí být, tak skutečně musí!" a opět neúprosně zpomalil a navíc poprvé i zeslabil pohyby svíčkou tak, aby ji už nedorážel až na konec pochvy. "Já se ti tady… opravdu roztrhám!" vyrazila nepříčetně Erika a uprostřed mohutných přírazů se napjala proti svíčce. Jaromír na okamžik zrychlil, jakoby ji chtěl povzbudit - ovšem jakmile Erika znovu ožila, okamžitě ji zbavil poslední naděje tím, že opět výrazně zpomalil. Roztažená Erika zoufale vykřikla a stále před ním na stole ze všech sil přirážela a divoce cloumala rozkrokem - bylo na ní jasně vidět, jak je uvnitř sexuálně napnutá až do krajnosti… Najednou Jaromír párkrát rychle zakmital svíčkou a zpomalil ještě víc. Roztažená Erika se prudce vzepnula a začala bezděčně mlátit temenem hlavy do polštáře, téměř vztekle bušit zaťatými pěstmi do desky stolu za hlavou a přitom zuřivě trhala rozkrokem. Jaromír ji chviličku s údivem pozoroval a pak jí pohlédl přísně do očí "Jsi otrokyně?" "Ano…" vydechla bezmocně Erika, okamžitě se zklidnila a opět se celá poddajně uvolnila. Každému pohybu svíčky směrem do své pochvy Erika okamžitě prudce přirazila - a Jaromír se zájmem sledoval, jak přitom před ním pokaždé doslova vyhodí rozkrok vysoko vzhůru.
"Chci… dělej… au…“ vyrážela rozdrážděně Erika při každém nadhození svého rozkroku - a Jaromír si uvědomil, že dosud nikdy neměl žádnou ženu takto ve své moci. Vzrušilo ho to a opět pocítil zřetelné škubání v penisu… Erika najednou poznala, že si požitek neudrží, bezmocně se zlomila a pak už jen naprosto vysílená stále ochableji pohybovala pomalu rozkrokem vstříc neúprosně ustávajícím pohybům svíčky. Jaromír ji dráždil už skoro jen symbolicky a pronikal jí svíčkou nanejvýš do poloviny pochvy - roztažená Erika pomalu zemdleně přirážela a občas přitom bezděčně trhala rozkrokem. Jaromír do ní vnikal svíčkou pomaleji a pomaleji a vrážel jí svíčku do pochvy už jen jakoby mimochodem… Nahá Erika se před ním na stole bezděčně cukala, a Jaromír do ní zajížděl svíčkou pořád povrchněji, pak už zůstával koncem svíčky jen na pokraji její pochvy, a nakonec se zastavil koncem svíčky na jejím poševním otvoru… Erika bezmocně vydechla, za pár okamžiků se však probrala, zachvěla se a něžně zašeptala "to bylo krásné…" Jaromír ji tiše pohladil po vlasech, pak odložil svíčku, chvíli upřeně pozoroval její krásné tělo, které se před ním celé vzrušeně chvělo, a pak se jí kamarádsky zeptal "Nechceš se už napít?" "Třeba…" Jaromír nalil vrchovatou sklenici džusu a podával jí ho, a když se Erika nadzdvihla, aby se napila, svezl se jí náhrdelník po těle a zůstal jí viset dolů. Erika se napila, odložila sklenici a nesměle řekla "Nevadilo by ti, kdybych si sundala ten náhrdelník?" "Ne, klidně…" "Tak mi ho rozepni, prosím tě…" "Ukaž," řekl Jaromír, naklonil se a snažil se nahmátnout spínací závěr náhrdelníku vzadu na jejím krku. Neměl však s těmito věcmi příliš zkušenosti; chvíli se snažil, ale sponka pořád nechtěla povolit. Erika poslušně držela, ale Jaromírovi se stále nedařilo. Nakonec se Erika neudržela, tiše řekla "počkej…" a rychle si odepnula náhrdelník sama. "Tak co, jak se ti líbil výcvik otrokyně?" zeptal se jí Jaromír, když mu podávala náhrdelník. "Bezvadné, Jaromíre, jsi skvělý," řekla Erika a smyslně se před ním na stole protáhla, "ale už mne to tam opravdu všechno moc bolí," jakoby smutně se na Jaromíra podívala a pak vzrušeně dodala "jsem šíleně nadržená…" "Tak pojď, a zase si hezky lehni," řekl vlídně Jaromír a odložil náhrdelník vedle na stolek, "ale ať jsi pak hotová opravdu pořádně!" "Ale obávám se, že i moc brzo…" opravila ho Erika. Když se Erika opět pohodlně roztáhla, vycenila na Jaromíra pohlaví a s očima plnýma roztouženého očekávání se na něho něžně podívala, Jaromír jí položil ruku na břicho a okamžitě ucítil, jak se pod ním vzrušeně napnula. Jemně ji pohladil volnou rukou na prsech, pak jí chvíli něžně hladil jednou rukou po břiše a druhou jí dráždil mezi prsty bradavky. Erika mu přitom odevzdaně hleděla do očí - a netrvalo dlouho a obě bradavky se jí pod jeho citlivými hmaty úplně vztyčily. "Jsem tvoje… vidíš, ne?" hlesla smyslně Erika. Jaromír jí sjel rukou po břiše dolů a něžně ji zatahal za chloupky "i tady, viď?" "A ještě taky kousek níž…“ vydechla Erika slastně. "Budeš moc?" "Smím?" "Obávám se, že jako otrokyně teď musíš," pravil rezolutně Jaromír a sjel jí rukou až mezi stydké pysky. "Ach…“ vydechla opět Erika, "opravdu už budu moct?" "Opakuju ti, že dokonce budeš muset," opáčil přísně Jaromír, přitlačil jí prsty přímo na poštěváček a pak dodal: "A navíc celým tělem - a snaž se jím pracovat úplně beze studu už od začátku a nejen až přitom." "Jsi hrozný…“ usmála se Erika a celá se zachvěla. Jaromír se na ni usmál očima a pak ještě chviličku držel prsty zcela nehybně, aby ji správně napnul - Erika snad ani nedýchala - potom jimi poprvé pohnul a nahá Erika zhluboka vydechla… "Budeš mne zase brzo cvičit?" zeptala se roztažená Erika Jaromíra, jen co se uvolnila a upřela na něj vzrušené oči. "Jestli chceš být skutečně tou otrokyní," pravil Jaromír, upřeně se na Eriku podíval a zrychlil dráždění, "tak ano…" "Chci…" "Tak to víš, každá otrokyně se musí perfektně naučit ovládat svůj sexuální aparát," pokračoval Jaromír uprostřed intenzivního kmitání přes její naběhlý poštěváček, "tak, aby pak mohla po přerušení dráždění nebo onanie v posledním okamžiku před orgasmem a bleskovém vzepnutí poslušně předložit svoje rozdrážděné nahé tělo pánovi k volnému použití…" "Jakému…" vydechla vzrušená Erika s vyděšenýma očima. "No právě, třeba k bolestivému trápení… i tam, a to bleskově!" pravil Jaromír. „Pán by měl zařídit, aby otrokyně ucítila prudkou bolest mezi nohama přesně v okamžiku, kdy by jinak jejím tělem proběhl první obrovský stah…“ "Ach,…“ zaškubala sebou nahá Erika. "To je už přece docela hezký důkaz opravdového otroctví, ne?" pokračoval Jaromír, "v posledním okamžiku před orgasmem se zřeknout vybití a dobrovolně nabídnout celé rozdrážděné tělo pánovi k mučení…“ "Musíš mě hodně cvičit…“ zacukala sebou Erika pod Jaromírovýma rukama, "abych to brzo pořádně uměla…“ "Někdy je to možné dokonce spojit a mučit nahou otrokyni i přímo během jejího orgasmu," pravil Jaromír, "ale pán musí dávat pozor, aby ji začal mučit skutečně přesně v okamžiku prvního stahu jejího těla," a pak se na moment zarazil, "ovšem na to musí být otrokyně dokonale vycvičená…“ "Myslíš, aby se tomu nebránila?" zacukala sebou již opět silně vydrážděná Erika.
"No, to sice taky," pokračoval Jaromír, rychle mnul Erice poštěváček a díval se jí upřeně do tváře, "samozřejmě, že se musí pánovi i během nejprudších orgasmických stahů v těle neustále poslušně rozevírat, pořád s ním i uprostřed stahů oddaně spolupracovat a nijak se mu nebránit,…“ vysvětloval Jaromír během usilovného dráždění Eriky jako kniha, přestože cítil silnou erekci, "ovšem vlastním smyslem výcviku je to, aby otrokyně při mučení během orgasmu mohla naplno prožívat krajní rozkoš a krajní bolest, a nemusela už vůbec myslet na to, že musí roztahovat nohy a nastavovat pánovi rozkrok…“ "A co jí ten pán potom udělá?" vydechla vzrušeně Erika. "Třeba ji šlehne bičem, tam…“ pravil Jaromír, "nebo jí tam přesně při jejím prvním prudkém stahu vbodne jehlu…“ "Šíleně mě to vzrušuje…“ zaškubala sebou nahá Erika a začala se během dráždění na stole kousat do rtů. "Docela ti to věřím," prohlásil Jaromír a začal mohutně vydrážděnou Eriku dráždit volnou rukou na prsech, "když jsem četl, že mnoho žen takové věci nesmírně vzrušují, tak jsem tomu moc nevěřil, ale teď když tě vidím, tak…“ "Chtěla bych to… teď hned! Prosím…“ zasténala prudce rozdrážděná Erika a začala bezděčně přirážet. "Dobře, zkusím s tebou něco," řekl Jaromír, "ale teď se přede mnou nejdřív hezky uděláš, jako otrokyně, ano?" "Ano, chci…“ přirazila Erika a pak se nejistě zeptala "takže… už můžu… být?" "Ano, chci, abys teď přede mnou byla hezky hotová. Už to zase strašně moc potřebuješ," řekl téměř velitelsky Jaromír, přitlačil, druhou rukou jí jemně stiskl vztyčenou bradavku a přísně jí pohlédl do tváře "budeš strašně moc?" "Ano!" zvolala rozevřená Erika a začala mohutně přirážet celým tělem. Velká rudá skvrna se jí rychle šířila z hrudníku až na břicho. "Chci vidět, jak jsi strašně moc a dlouho hotová!" zopakoval jí důrazně Jaromír. "Ano, pane,… už jsem zase šíleně vzrušená…“ "Tak dělej," odsekl Jaromír přísně a odtáhl Erice ruku z prsů. "A pak… mě budeš… trápit?" "Sama říkáš, že to dělám od začátku. Ale pak spolu zase zkusíme něco nového." "A co?" vydechla Erika. "Takové malé skutečné mučeníčko…" "Ach… to je šílené,… krásné…" sténala nahá Erika na pokraji extase, "au… už se mi to zase blíží,… můžu?" "Musíš!" vykřikl Jaromír. "Mám se…vzepnout?" zeptala se Erika s očima už široce rozevřenýma prudkou rozkoší. "Samozřejmě," řekl Jaromír klidně a zpomalil dráždění. Erika se bezděčně nadechla, upřela pohled Jaromírovi do očí, vzepnula se a potom se široce rozevřenýma očima celým tělem mohutně přirážela, při každém přírazu hlasitě sténala a rozdrážděně házela hlavou ze strany na stranu. Jaromír výrazně zesílil tlak prstů na prudce naběhlý masivní hrášek mezi jejíma nohama, pomalu jí ho důrazně mnul a přitom ji upřeně pozoroval. Náhle Erika uprostřed usilovného přirážení otevřela ústa, začala lapat po dechu, a s otevřenými ústy bezmocně těkala očima nahoru a na Jaromíra. "Soustřeď se, chci, abys už byla," povzbudil ji Jaromír a dále vystupňoval tlak prstů. "Ano," hlesla Erika, se široce otevřenýma očima rozdrážděně zalapala po dechu a poddajně přirazila… Najednou sebou Erika uprostřed mohutného přirážení silně škubla a vyrazila "už asi… budu… dívej se…" a rázně rozhodila nohy od sebe, vykřikla "UŽ!", prudce vymrštila rozkrok vzhůru a pak se před Jaromírem na stole vášnivě zmítala rozkrokem vysoko ve vzduchu v obrovské předorgastické extasi; náhle vyhodila rozkrok úplně nahoru, na okamžik bezmocně strnula a pak vzepnutá ve výšce nad stolem najednou doslova vybuchla v prvním orgasmickém stahu; celá sebou mohutně škubla, vyrazila hlasitý výkřik a z rozkroku jí opět vystříkla velikým obloukem dolů na stůl bezbarvá tekutina; vzápětí mocně škubla celým tělem podruhé, potřetí… - a pak sebou pořád před Jaromírem na stole celá divoce škubala jako šílená a při každém stahu hlasitě sténala; neobyčejně prudké a rychlé stahy jejího orgasmu nebraly konce. Nohy měla stále úplně roztažené a při každém stahu jí vystřikovala z rodidel velká porce průhledné tekutiny, jejíž veliké kapky hlasitě skrápěly stůl a tu a tam létaly dokonce až dolů na koberec. Teprve po půl minutě začaly mimovolní stahy v jejím těle slábnout a vzepnutá Erika se začala zvolna uklidňovat. Za chvilku bezvládně klesla rozkrokem dolů na stůl, celá sebou silně škubla a ještě úplně omámená slastně vydechla "Teda Jaromíre," a opět jí projel tělem mohutný stah, až celá na stole nadskočila, "to zase bylo…" A znova další mimovolný prudký stah… *** "Takový orgasmus by ti mohla většina žen závidět," ocenil její výkon Jaromír a dal jí něžně pusu. Erika sebou opět mohutně zacukala, pak se jakoby probrala z opojení, široce otevřela oči a blaženě pohlédla na Jaromíra. "Já bych jim ho…“, stah, "taky záviděla,…" stah, "ty kamaráde," a zase stah, "miláčku…“ a stále bezmocně, ale šťastně před Jaromírem mimovolně škubala celým nahým tělem. Jaromír jí položil ruku do podbřišku, mírně přitlačil a přestože její orgasmus už pomalu odezníval, zřetelně cítil, jak to tam Erice uvnitř při každém stahu mohutně cuká. "To ti tak škube děloha?" zeptal se Jaromír polohlasně. "Zřejmě…" zčervenala Erika a znova sebou silně cukla, "ale asi nejenom ona…" "Jsi přitom nesmírně krásná," řekl Jaromír. "Protože je to nesmírně krásné," zašeptala Erika vděčně, "s tebou…" a opět sebou škubla. "Stydíš se?" "Blázínku…" a stah, "nevidíš?" "A myslíš, že bys mohla být přede mnou tak nádherně hotová, kdyby ses styděla?"
"No, to asi ne… určitě ne…" pravila Erika a vypnula se, „…líbím se ti?" a znova jí projel tělem jemný stah. "Ty jsi nejkrásnější ženská, jakou jsem v životě viděl," řekl Jaromír upřímně a něžně ji políbil na ústa. Rozevřená Erika sebou znova mimovolně škubla, vjela mu jazykem do pusy, začala s ním v jeho ústech blaženě kmitat a stále sebou přitom uvnitř tlumeně cukala. Dlouho se líbali, potom se Jaromír odtrhl a nejprve jí lehounce mnul mezi rty ušní lalůčky; poté jí sjel ústy na krk a postupoval pomalu níž a níž… Nahá Erika se pod ním slastně svíjela, zejména když jí dlouze líbal prsní bradavky a něžně je dráždil špičkou jazyka; ovšem Jaromír jí sjížděl ústy stále níž přes hrudník, na chvíli se zastavil na pupku a mezi polibky se jí pokoušel do něj proniknout co nejhlouběji - a když ji začal líbat těsně pod ním na břicho, Erika se pod ním vzrušeně vypnula, začala hlasitě vzdychat a opět to v ní několikrát silně zacukalo… Jaromír ji rozkošnicky pohladil přes chloupky mezi nohama a pak jí je něžně prohrábl prsty. Erika byla pořád silně vzrušená, a tak nevydržela a opět sebou zacukala - a když jí Jaromír přejel ústy do podbřišku a začal ji líbat do chloupků, rozdrážděně zavzdychala a začala podvědomě přirážet… "Ty máš tak nádherně zlaté a jemné chloupky, Eriko, takové jsem ještě nikdy neviděl," řekl najednou Jaromír a stále ji do nich něžně líbal. "A ty jsi zase normální pochlebník," prohlásila Erika a příjemně se zachvěla. "To není pravda, ty jsi vůbec celá nádherná, ale ty tvoje chloupky, to je něco naprosto výjimečného," bránil se Jaromír a něžně políbil rozevřenou Eriku do obou slabin. Erika se viditelně zachvěla vzrušením. "Jako tvoje otrokyně ti je dávám úplně k disposici," zašeptala Erika toužebně, "můžeš mi je třeba i oholit." "To ne, to by byla hrozná škoda," pravil Jaromír zděšeně a upřímně dodal "kdybys viděla, jak to mají některé ženské tvrdé, štětinaté, v takových chuchvalcích, a někdy dokonce slepené - ty je máš takové upravené a nádherně ti voní…", Jaromír ji políbil přímo na poštěváček a řekl "podle mne to jsou prostě nejkrásnější chloupky na světě…" "To jsi snad první, koho to zajímá…" "Asi se o ně dost staráš, ne?" hladil ji přes ně pořád Jaromír a něžně líbal Eriku na stehnech těsně u slabin. "Trochu. Zrovna včera jsem si je šamponovala…" "Je to na nich vidět…" pohladil ji přes ně Jaromír, několikrát jí je projel prsty, pak si k nim požitkářsky čichal a dlouho Eriku líbal na velkých stydkých pyscích. "To kvůli tobě. Ale šamponuju si je často a ráda a většinou se u toho i udělám…" zrůžověla studem, pak se ale zarazila „… ale včera ne!" "A kolik mužských už ti je vidělo?" zajímal se Jaromír. "No, nemysli si," zrudla Erika, "zas až tak moc jich taky nebylo… počkej," a začala mlčky zamyšleně odpočítávat na prstech "pět… takže s tebou šest,… to je docela dost, že?" "Nato, jak jsi hezká, ani ne…" řekl Jaromír zaraženě a odtáhl ruku. "Prosím tě, snad nežárlíš," usmála se Erika, "vždyť dva z nich, to bylo ještě za studií, potom manžel… no a na ty další dva snad mám ve svých letech právo… zvlášť, když byl mužský pořád někde v tahu… jsem ženská, Jaromíre." "Ale krásná," řekl Jaromír už zase vesele a usmál se, "a za ten orgasmus před chvílí máš u mne jako otrokyně jedničku s hvězdičkou." "Ty jako můj pán taky," zachvěla se nahá Erika rozkoší, slastně roztáhla nohy a hlesla "pohlaď mě…“ Jaromír ji pohladil po vlasech, Erika se na něho usmála, pak sebou cukla a roztouženě se zavlnila "tam… strašně moc pracovala." Jaromír ji něžně pohladil přes naběhlou kundičku a řekl: "Tak ona už odměnu dostala - a co chceš jako odměnu ty… nepřiťukneme si?" "To víš, že jo," mrkla na něho spiklenecky Erika. Jaromír nalil koňak, nahá Erika se otočila na bok a nadzdvihla se na lokty. Jaromír jí podal skleničku, Erika se na něho spokojeně podívala - a přiťukli si. "Ale stejně bysme měli trošku nechat i jí…" řekl pak Jaromír. "Komu?" zeptala se nechápavě Erika. "No přece jí," řekl Jaromír a kývnul hlavou směrem k jejímu rozkroku, "když tak pracovala…" "No ty máš ale nápady…" zarděla se vzrušeně Erika. "To víš, že jo, musím se o ni přece starat," pravil Jaromír, "lehni si zase normálně…" Erika do sebe hodila zbytek koňaku, odložila skleničku a opět se zvrátila naznak "nebude mě to pálit?" "Nevím, ale jsi přece otrokyně, ne?" "Ano," zašeptala Erika. "Tak roztáhni nohy…“ řekl Jaromír a navlhčil si tamponek kapkou gruzíňáku a Erika se mu vzrušeně vypnula. Jaromír jí rozevřel stydké pysky, jemně ji mezi nimi potřel koňakem a další kapku jí něžně rozetřel po klitorisu. "Ty jsi Jaromíre, stejně strašně krásný blázen…“ "Ukaž, jak to chutná," řekl nato Jaromír, sklonil se jí do rozkroku, vzal si do úst její poštěváček a začal ho jemně dráždit a lízat jazykem. Erika se vzápětí začala vzrušeně škubat, Jaromír ale přestal a spokojeně prohlásil "báječné!" "To se mi snad opravdu jen zdá," prohlásila nadšeně Erika. Jaromír se napřímil a znova ji pohladil po vlasech: "To všechno je tím, že jsi tak strašně hezká. Kdybys věděla, jak jsi krásná úplně nahá… a jak ti to sluší, když jsi takhle roztažená…" "Taky jsi první, kdo mne tak vidí… a má…“ Jaromír ji s úsměvem pohladil po břiše, pak se sehnul k jejímu rozkroku, dal jí letmou pusu na poštěváček a zase se napřímil. „… a s kým se tak hrozně skamarádila…“ vydechla Erika a podívala se mu hezky do očí. "Chtěl bych tě takhle vidět pořád," vzdechl si Jaromír.
Erika se oddaně roztáhla do maxima, vzepnula se a hlesla "tak se dívej…" A Jaromír se díval, něžně ji hladil po těle a druhou rukou si pohrával s jejími bradavkami, které se jí za chvilku znova rozdrážděně vztyčily. Najednou však Erika řekla: "Už mě trochu bolí nohy, víš, od toho, jak je mám pořád úplně roztažené…" "Chceš mi říct," pravil Jaromír a přejížděl jí prstem po dvorci kolem jedné z bradavek, "že bych ti měl jako tvůj pán dovolit, aby sis je mohla trochu rozhýbat?" "Anebo dát si je na chvilku k sobě," navrhla tiše Erika. "Tak to ne, to si je raději rozcvičíš," prohlásil Jaromír, "dávej pozor, budu ti velet!" "Proč?" vyhrkla udiveně Erika. "Protože jsi otrokyně," odtušil Jaromír, "nejdřív budeš rychle hýbat nohama k sobě a od sebe. Vypni se!" Roztažená Erika pohlédla vzrušeně na Jaromíra… "A dej si prst přímo na poštěváček," nařídil jí Jaromír, "a přitiskni se tam. Ať víš, proč tady ležíš!" Erika poslechla, přitiskla si prst na klitoris a hlasitě vzdechla "ach,… tak můžeš." "Tak pozor, od sebe - k sobě! Raz, dva, raz, dva…“ počítal Jaromír neúprosně a nahá Erika před ním na stole rychle roztahovala a přitahovala nohy. "Dost!" zavelel jí pak Jaromír a Erika se opět roztáhla. "A teď nohy k sobě… Přinož!. Trochu je zvedni, tak… a teď nohama prudce dopředu před sebe a pak zase zpět!" Erika na něho bezmocně pohlédla a přitom se jí silně vztyčily bradavky, "a pokaždé se s citem kopneš patami do zadečku, když jsi ta otrokyně, budu to sledovat!… Ne, že si položíš nohy na stůl!", velel Jaromír, "rozumíš?" "Ano,“ řekla poslušně Erika s prstem stále silně přitisknutým na klitoris. "Dloubni se!" přikázal rázně Jaromír. Erika se poslušně dloubla prstem do poštěváčku a s očima upřenýma na Jaromíra sebou vzrušeně škubla "ách…“ "Jsi připravená?" "Jsi skvělý pán, ano." "Pozor, dopředu - zpět! Raz, dva, raz, dva,…“ začal jí opět počítat Jaromír. A Erika s prstem na poštěváčku poslušně cvičila. "Dost!" poručil jí za chvilku Jaromír a udýchaná Erika se zastavila patami na půlkách zadnice. "To je strašné, ty mne dokážeš vzrušit i přitom," řekla pak bezvládně. "Co tě na tom, prosím tě, vzrušuje?" podivil se Jaromír. "Ten prst přece," zrudla něžně Erika, „on se mi tam totiž přitom hýbá…“ "Tak teď si ho tam přitlač ještě víc,“ řekl důrazně Jaromír a když Erika zjevně poslechla, pokračoval "dloubni se tam třikrát, a pomalu!" Nahá Erika se mezi přitaženýma nohama třikrát usilovně dloubla prstem do poštěváčku, pokaždé vzrušeně vzdechla a po třetím dloubnutí se celá silně zachvěla. Jaromír ovšem zase zavelel: "A teď znova od sebe - k sobě! Připrav se,…nohy dej na stůl, tak,… pozor! Raz, dva, raz, dva, raz, dva,… a tlač se, raz, dva, raz, dva…“ "To je šílené…“ zavzdychala Erika uprostřed usilovného kmitání nohama k sobě a od sebe. "Cvič," řekl jí Jaromír přísně, „ať je pak zase dlouho vydržíš mít úplně od sebe!" "Je to s tebou…k zbláznění…perfektní…“ sténala blaženě Erika a s prstem na poštěváčku rychle kmitala nohama. "Dost!" vykřikl za chvilku opět Jaromír a Erika se ihned zastavila s nohama od sebe. "To snad není pravda," prohlásila pak udýchaně, "já jsem se přitom snad vzrušila," a s prstem stále přitisknutým na klitoris oddaně roztáhla úplně nohy. "Ukaž!" pravil přísně Jaromír a rozevřel si ji. Mezi malými stydkými pysky byla už zase nádherně červená… "Dej si ruce zase za hlavu," požádal ji pak mírně a když odtáhla ruku, zběžně si prohlédl její poštěváček; na kterém ale nic zvláštního neshledal - až na to, že jí po uvolnění stisku opět naběhl krví a byl krásně světlefialový… "Tak a teď," napřímil se Jaromír, "si ještě nakonec párkrát přitáhneš nohy nahoru, úplně k tělu. Trochu si je roztáhni a pak si je pokaždé přiraž k sobě… víš, čemu se říká hmit?" "Ano," prohlásila Erika. "Tak, zvedni je,… a pomalu koleny nahoru… k tělu,… tak, až úplně na prsa…“ a když se Erika úplně rozevřela, zvedla nohy koleny až k ramenům a přitom před ním na stole úplně rozevřela přirození, zvolal "Tak, a hmit!" - a Erika rázně škubla nohama k tělu. Jaromír si naslinil prst a jemně jí promnul vyceněný poštěváček, potom řekl "a teď zase pomalu dolů…“ Erika zase spustila nohy před sebe na stůl a vzrušeně se roztáhla. "A teď rychle, naráz! Ano?" "Ano," řekla Erika. "Tak pozor! Teď!" zvolal Jaromír. Erika vyhodila ohnuté nohy prudce nahoru, přitáhla si je koleny k prsům, vypnula rozkrok, hmitla a napjatě čekala… až se jí Jaromír opět dotkne na jejím nejcitlivějším místě. Jaromír ovšem neudělal nic a vzápětí jí přikázal: "A teď zase dolů!" - a Erika zklamaně spustila nohy před sebe. "A teď zase pomalu," pravil Jaromír, "tak,… pomalu,… úplně,…“ až Erika přitáhla mírně roztažené nohy koleny až k prsům, „…a hmit!" Erika rázně trhla zvednutýma nohama k tělu, rozevřela se a Jaromír opět uviděl, jak se jí roztáhly stydké pysky. Vsunul jí opatrně několik prstů do pochvy a krátce ji tam prohmatal. "Vždyť ty jsi tam úplně mokrá…“ zvolal překvapeně. "Jsem…“ oddaně hlesla Erika.
"To je tím, jak jsi tam měla ten prst?" "To je s tebou…vůbec…“ řekla tiše Erika, "pořád…“ a poslušně držela kolena rozevřených nohou až nad rameny. Jaromír z ní vytáhl prsty ven, řekl "a teď jdi zase hezky dolů…“ a přitom ji pohladil přes vyceněné chloupky. Erika pomalu spouštěla nohy dolů - a když už měla stehna téměř svisle, Jaromír jí položil ruku na břicho a mírně přitlačil - a přitom ucítil, jak má všechny svaly v břiše úplně napnuté… Nahá Erika položila nohy chodidly na stůl před sebou a znova se vzrušeně roztáhla. "Ty jsi už zase nadržená, viď?" pohladil ji Jaromír volnou rukou po vlasech a hezky se na ni podíval. "Ano, když se mnou takhle cvičíš," vydechla Erika namáhavě, "ty sadisto…“ Jaromír jí stále jemně tlačil rukou do podbřišku. "Tak když jsem sadista, tak ještě jednou, naposled, ale nesmírně pomalu. Budu ti přitom počítat do deseti, ano?" "Ty se mnou ale děláš věci…“ povzdechla si Erika vzrušeně. Jaromír jí odtáhl ruku z podbřišku a řekl: "Tak pojď!", a začal pomalu počítat. Erika začala znova pomaloučku zvedat nohy nahoru koleny k prsům a když jimi při čísle "deset" zase poslušně hmitla, začal jí Jaromír nasliněným prstem opět dráždit hlavičku vyceněného poštěváčku. "To je šílené," škubla sebou vzápětí Erika, "mě snad bude stačit, až odejdeš, si tě jenom představit…“ a usilovně mu vypínala rozkrok vstříc. "A co se pak stane?" zeptal se Jaromír opět jakoby tomu nerozuměl. "Že už pak ani nebudu potřebovat ten vibrátor," vydechla slastně Erika a vzrušeně před ním zacukala vypnutým rozkrokem, "ty šílenče…“ "Jednou sadista, podruhé šílenec," pravil Jaromír, "půjdeš dolů, za trest," a vzápětí jí odtáhl ruku z poštěváčku. Její roztažený rozkrok se před ním na stole vyzývavě vypínal a Erika sebou občas smyslně cukala. "Tak dolů," řekl přesto za chvíli rozhodně Jaromír, "a zase pomalu! Deset,…“ a dlouhá výdrž, „devět…“ a nahá Erika začala pomaloučku zdvihat stehna od prsů nahoru… "Osm,…“ pravil Jaromír a jemně se dotkl prstem Eričina poštěváčku. "Au,…“ trhla sebou Erika s nohama zvednutýma chodidly už vysoko nahoru do výšky - a zase bylo chvíli ticho. "Sedm,…“ řekl pak klidně Jaromír, ovšem bez doteku… Velice pomalé spouštění nohou podobným způsobem dolů je v posici s rukama rozpaženýma za hlavu nesmírně namáhavé a tak přitom Erika musela vynakládat stále větší úsilí. "Šest,…“ pokračoval Jaromír a Erika zvedla nohy zase o něco výš. "Pět,…“ pravil vzápětí Jaromír do jinak úplného ticha, nahá Erika srovnala stehna svisle vzhůru a vydechla si: "Jsem dobrá otrokyně?" "Docela jsi," pravil Jaromír uznale a něžně ji pohladil po vlasech, "čtyři…" "Miluji tě… jako otrokyně," vydechla Erika a opatrně naklonila stehna ze svislé polohy mírně dolů. Jaromír ji jemně pohladil po břiše, pak jí sjel rukou do podbřišku a smyslně jí prohrábl chloupky. Napnutá Erika se bezmocně zachvěla. "Tři…“ řekl rozvážně Jaromír, a když Erika zase spustila nohy o kousek níž, opět ji pohladil po vlasech a pak jí řekl "a teď se chvilku projeď na kole, ať si ulevíš." "Jsi velmi ohleduplný pán," pronesla s nádechem ironie úplně napnutá Erika, "staráš se o mne skutečně dokonale…“ "Nemluv a začni šlapat…“ procedil Jaromír rezolutně. A Erika začala vleže na stole poslušně kmitat nohama ve vzduchu. "Rychleji!" Erika zrychlila. Měla už nohy ve výšce nad stolem docela dlouho a musela do toho dávat stále víc úsilí. Zanedlouho se zřetelně zadýchala, a tak prosebně otočila oči na Jaromíra a oddaně vydechla "Ach… ty mi dáváš ale zabrat, tyrane!" "No vždyť taky jedeš do kopce…“ prohlásil klidně Jaromír a něžně ji pohladil po vlasech. "A bude ten kopec ještě dlouhý?" zeptala se Erika. "No, už jsi skoro v půlce," ujistil ji velkodušně Jaromír, pak se ale zarazil a jako když ho něco najednou napadlo, sáhl poslušně šlapající Erice zezhora mezi nohy a nahmátl jí poštěváček. Poctivě šlapající Erika se na něho bezmocně podívala. Jaromír ovšem nenadále pohnul prstem a začal jí mohutně mnout hlavičku klitorisu. "Ty jsi… opravdu… nádherný blázen!" vyrazila nadšeně už dosti namáhavě oddechující Erika. "Dělej, dělej, už jsi skoro nahoře…“ opáčil neúprosně Jaromír a zrychlil její dráždění. "Au… au…“ sténala Erika hlasitě při každém šlápnutí do pedálů - a Jaromír viděl, že už jí zjevně docházejí síly. "Tobě ten doping nepomáhá?" zeptal se Jaromír účastně. "Ne… ale dopuj mě… ještě…“ "To je ale nedovolené," pravil nato Jaromír stroze. "Budu… diskvalifikovaná?" pokusila se udýchaná Erika o vtip. "Ne, ale stačí," prohlásil Jaromír přísně a odtáhl ruku, "už jsi na kopci. A teď rychle dolů!" Nahá Erika zklamaně vydechla a z posledních sil se naplno rozjela. Ústa již měla úplně rozevřená a bezmocně lapala po dechu. Jaromír ji chvilku upřeně pozoroval a potom řekl "To by bylo zajímavé, kdybys byla takhle hotová, viď?" "Jo," vydechla Erika sjíždějící plnou rychlostí z kopce. "Tak dost a půjdeš zase nohama níž!" zvolal Jaromír.
Erika se zastavila, pustila ve výšce lýtka dolů a unaveně dýchala. "Dva…“ začal Jaromír opět počítat. Erika zase spustila nohy o kousek dolů. Gravitace ale už působila opravdu nesnesitelně a zdálo se jí, že má v každé noze metrák olova. "Jsi otrokyně?" zeptal se Jaromír a jemně jí přejel prstem přes poštěváček. "Jistě," vyhrkla udýchaná Erika a zachvěla se. "Jedna," prohlásil stroze Jaromír. Erika opět pohnula nohama skoro až nad stůl. Tato posice však byla pro ni zdaleka nejnamáhavější… "Jsi moje otrokyně?" řekl Jaromír s důrazem na prostřední slovo. "Ano!" vykřikla Erika s chodidly už těsně nad stolem. "Jsi ještě mokrá?" "Nevím!" opět zakřičela Erika zoufale. "Tak počkej, já se podívám," pravil klidně Jaromír a rozevřel jí prsty přirození. "Vypadáš jako kdybys ještě trochu byla," prohlásil a nechal Eriku ještě několik okamžiků čekat. Erika se bezmocně třásla. "Nula," řekl konečně Jaromír. Erika opět položila nohy na stůl a rychle dýchala. "Už je to dobré?" "Jo," vydechla Erika spokojeně. Jaromír ji něžně pohladil po břiše a otázal se "Bolí?" "Ani ne…“ "Tak co, chceš mučit?" zeptal se nato Jaromír. "Ano," škubla sebou odhodlaně Erika. "Můžeme začít?" "Jsem tvoje,…“ zašeptala nahá Erika. "Tak se zase úplně roztáhni," přikázal jí Jaromír, a jakmile Erika poslechla a úplně se před ním na stole rozevřela, nalil si před jejíma očima z termosky ledovou vodu do misky, vhodil do ní obě froté žínky, připravil si misku na stůl mezi její roztažené nohy, pak políbil roztaženou Eriku na ústa, řekl jí "Drž se!" a začal ji opět dráždit na poštěváčku. Erika zanedlouho začala bezděčně chodit rozkrokem vstříc Jaromírovi, přitom vzrušeně těkala úplně rozevřenýma očima vzhůru do stropu a na Jaromíra, a beze studu se před ním na stole s požitkem poddávala vzrůstající rozkoši. "Ty jsi stejně, Jaromíre, hrozně zajímavý muž," řekla mu najednou. "Prosím tě, proč?" zeptal se Jaromír a přitlačil. "Protože si se mnou už po tolikáté tak nádherně hraješ," zacukala sebou Erika, "a sám nic nechceš." "Tím se netrap, jsem tu přece kvůli tobě." "Tobě to nic neříká?" pohlédla na něj Erika tázavě. "Ty bys chtěla, aby mi to teď něco říkalo?" "Třeba ano…“ "Ale to bych tě nemohl za chvíli mučit," odpověděl stroze Jaromír, a pak uvolněně dodal "ovšem jinak ti musím říct, že máš občas dost špatný postřeh…" "Tak proč něco neuděláš," řekla Erika, a protože Jaromír náhle zrychlil dráždění, bezděčně přirazila rozkrokem, což v ní trošku zmírnilo sexuální napětí a pak dodala "já bych moc chtěla, aby ti taky bylo aspoň chvíli tak dobře jako mně…“ "A co bys proto udělala?" "Všechno, co bys chtěl…“ vydechla roztažená Erika rozdrážděně a zacukala rozkrokem. "Nechtěj, abych tě vzal za slovo…“ "Jsi můj otrokář?" zeptala se vzrušeně Erika a rozpačitě pohlédla na Jaromíra. "Proč?" "Otrokáři přece mají otrokyně proto, aby bylo dobře jim, a ne jejich otrokyním…“ "Ale já jsem nesmírně perverzní otrokář…“ "Ano?" zachvěla se Erika. "Protože mi nemůže být dobře, dokud není moje otrokyně úplně vybitá…“ "To je škoda," vydechla Erika, "to já dneska asi jen tak nebudu…“ a poddajně se na stole pod Jaromírem zavlnila. "Nevadí, stejně si počkám, až už nebudeš moct," řekl Jaromír klidně, "jinak tě ale samozřejmě beru za slovo…“ Rozevřená Erika na stole nadskočila vzrušením a pak rozdrážděně přirážela. Rudá skvrna se jí rychle rozšiřovala z hrudníku skoro až na pupek a za chvíli se opět začala silnou rozkoší mimovolně kousat do rtů. Jaromír jí usilovně dráždil poštěváček, ale jeho hlavička se mu pomalu začala ztrácet mezi jejími naběhlými malými stydkými pysky. Proto přitlačil… Mohutně přirážející Erika sebou za chvíli škubla, upřela široce rozevřené oči na Jaromíra a s námahou vyrážela: "Ty… Jaromíre,… já vím,… že jsem hrozná,… ale já už asi… za chvíli zase budu…“ "Ale nebudeš," řekl chladně Jaromír, „nesmíš… a navíc tě budu právě v těch okamžicích místo toho mučit…" "Jak…?“ vyhrkla úplně roztažená Erika a rozdrážděně sebou zaškubala. "Ledovou vodou, jakmile mi o to poslušně vzepnutá řekneš hlasitým výkřikem DOST! a pak mi ji nastavíš…“ "Ty mě tak vzrušuješ… to je šílené," vyrazila Erika a začala před Jaromírem na stole prudce trhat rozkrokem, takže Jaromír měl co dělat, aby neztratil správný kontakt s jejím poštěváčkem.
"Uvolni se, ale dávej pozor, abys to pak správně zvládla jako prve," řekl Jaromír, zatímco přirážející Erika před ním na stole s očima plnýma nesmírné rozkoše rozdrážděně škubala nahým tělem, "a navíc ti teď jako pán své otrokyni poroučím, aby ses to snažila sama co nejvíc oddalovat." "To už asi… nepůjde," zacloumala sebou Erika. "Potrestám tě…“ řekl výhrůžně Jaromír. "Au,… ještě nesmím," sténala před ním Erika na stole a bezmocně se vzpínala. "Zapři se," rozkázal jí Jaromír, "zatni pěsti, zuby, tělo… a rozkrok v klidu!" "Ano,… au…,“ sténala Erika a přitom se ho pokoušela poslechnout. A když se jí to za chvíli povedlo a její rozkoš maličko opadla, podívala se vítězoslavně na Jaromíra "jsem aspoň… trochu dobrá otrokyně?" Ovšem Jaromír jí opět silně přitlačil prsty na klitoris a zrychlil dráždění a poslušně zapřená Erika namáhavě cedila mezi zuby "to je… šílené…“ "Jsi skvělá otrokyně," prohlásil Jaromír, pohladil ji po úplně zduřelých bradavkách a za okamžik řekl "uvolni se!" Erika se uvolnila a vzápětí začala mohutně přirážet. "Snaž se to ještě moment oddalovat," navrhl jí zase její kamarád. "To mám myslet na to,… co mám zítra…v ústavu práce?" škubala sebou před ním roztažená Erika bezmocně. "Třeba…“ odtušil Jaromír. "Přepsat… zprávu pro… ministra,… připravit říďovi projev… na schůzi," škubala sebou Erika, "fuj, to je ale perverzní…“ "Tak mu to zítra řekni," odtušil sarkasticky Jaromír. "Fuj,… to je to nejlepší, čím mi můžeš zkazit rozkoš," prohlásila Erika zřetelně klidněji. "Promiň, to jsem nechtěl,“ řekl Jaromír, „tak už to prosím tě nepřemáhej a mysli třeba na tu žínku, co budeš mít mezi nohama…“ "Ty si ale zvíře," řekla Erika, pousmála se na Jaromíra, poddajně se pod ním roztáhla a vzápětí už zase rychle přirážela. Jaromír jí pomalu kroužil spojenými prsty přes klitoris. Erika sebou za chvilku cukla, nadechla se a vyrazila: "Ty,… ono to… vůbec nepomohlo,… na mě už to… asi zase leze…“, mohutně se rozevřela, upřela pohled Jaromírovi do očí a usilovně přirážela v očekávání nástupu své předorgastické extase. "Dávej pozor!" přikázal jí Jaromír a rychle ji dráždil. "Ano,… už,… už to bude,“ vzepjala se Erika, "dělej, pozor,… ÚÚŽ!" vykřikla náhle, zároveň prudce rozhodila nohy a hodila napnuté ruce za hlavu, mohutně se vzepjala rozevřeným rozkrokem vzhůru nad stůl a chvíli hlasitě sténala, pak najednou vytřeštila oči a v krajní extasi poslušně zakřičela "DOST!" Jaromír bleskem odtáhl ruku. "No nevím, nevím, jestli to teď bylo opravdu až v posledním okamžiku," prohlásil káravě, zatímco krajně rozdrážděná Erika poslušně držela rozkrok vzhůru nad stolem a celá se bezmocně chvěla obrovskou rozkoší. Jaromír si sáhl do misky pro žínku, jemným stiskem z ní rychle vymáčkl přebytečnou vodu, narovnal si ji na ruku a pak ji vzepnuté Erice nemilosrdně přitiskl do mohutně rozdrážděného přirození… Vzepnutá Erika hlasitě vykřikla a doslova sebou ve vzduchu zacloumala. Jaromír zvolal "Drž!", odtáhl žínku a znova ji namočil v ledové vodě - vypnutá Erika se viditelně chvěla očekáváním - vymáčkl z ní vodu, volnou rukou Erice opět roztáhl stydké pysky a pak jí do rozevřeného přirození podruhé silně přitiskl žínku. Erika tentokrát už jen vyrazila hlasitý sten, vzápětí k nemalému údivu Jaromíra sama razantně přirazila rozkrok na žínku, vydechla "ach, to je…“ a potom se pomalu spustila s rozevřeným rozkrokem a žínkou v přirození na stůl. "Jaromíre, to je ale nádherné mučení," povzdechla si pak hlasitě a ještě s ledovou žínkou mezi nohama sebou zřetelně zaškubala, "já jsem opravdu úplně celá tvoje,… i tam, teda hlavně tam," vzrušeně se usmála a znovu přirazila rozkrok na žínku, "ale i všude jinde,… a dělej si se mnou, co chceš." "Tak to zkusíme znova, chceš?" řekl Jaromír, odtáhl žínku a vhodil ji do misky. "Ano, chci s tebou všechno," zachvěla se Erika slastně. Jaromír si osušil ruce, suše poručil Erice "Roztáhni nohy!", vzal si tubu s Indulonou a začal jí pomalu dráždivě promazávat poštěváček. Erika na něj roztouženě hleděla a občas pod jeho rukama poddajně pohybovala rozkrokem. "Teď to ale budeš muset vydržet opravdu až do posledního okamžiku! Ano?" "Budu se snažit, jak to jenom budu moct. Musí to být moc zvláštní požitek…“ vydechla důkladně promazávaná nahá Erika. "Můžeš si přitom pomáhat. Jak chceš a jak umíš… aby ti to netrvalo moc dlouho. Jo?" "Jasně, můj pane," přikývla Erika. A Jaromír jí okamžitě začal rychle dráždit poštěváček. Netrvalo dlouho a Erika mu zase začala vzrušeně přirážet mohutně rozevřeným rozkrokem. Hlavička poštěváčku jí pod jeho prsty pomalu tvrdla a Jaromír si dával velice záležet, aby ji Erice opravdu důkladně masíroval. Ruce měla položené dozadu za hlavu a smyslně mu před ním na stole vypínala své nahé stále vzrušenější tělo. Za chvíli začala rozdrážděně házet hlavou ze strany na stranu a kousat se do rtů. Jaromír opět viděl, jak se jí velká červená skvrna šíří od prsů do pasu a dále na břicho. "Je ti dobře?" "Až moc, Jaromíre," zacukala sebou opět Erika, "něco takového jsem si dneska opravdu nepředstavovala, ani ve snu by mne to nenapadlo." "Tak si to koukej jak se patří prožít," pravil na to Jaromír. Erika mu upřela do očí nepřítomný pohled viditelně zamlžený rozkoší. "Už budeš?"
"Za chvilku…" "Oddaluj si to," vyzval ji Jaromír a přitlačil. Za chvíli sebou před ním Erika na stole prudce zacukala. "Co je?" zeptal se jí jakoby nechápavě Jaromír. "Ále, už se to o mne zase pokouší…" vydechla rozdrážděně Erika a zrychlila přirážení. Jaromír rafinovaně zpomalil. "Pozor!" vykřikla najednou Erika, "už to zase…“ Vtom přepadl Jaromíra doslova ďábelský úmysl a tak řekl "Tak teď už je to potřetí, já ti nevím, co teď s tebou vlastně udělám…“ "Co chceš… au!…“ vykřikla bezděčně Erika a pak okamžitě zakřičela "ÚÚÚŽ!" - a vyhodila rozevřený rozkrok vysoko vzhůru… "Drž!" zvolal přísně Jaromír, bleskově sáhl volnou rukou do misky pro ledovou žínku, kterou už tentokrát ani nevymáčkl, protože to nestačil - a v okamžiku, kdy do nejvyššího bodu vydrážděná Erika vykřikla "DOST!", jí uprostřed intenzivního dráždění na poštěváčku druhou rukou zespoda neúprosně přitiskl ledovou žínku mezi stydké pysky krajně rozdrážděného přirození… Erika bezděčně vykřikla, ovšem vtom jí celým vzepnutým tělem rázně projel první orgasmický stah - poslušně roztažená ve vrcholném okamžiku rozkoše téměř nepříčetně přirazila rozkrok vší silou na žínku; a zatímco jí Jaromír jednou rukou rychle kmital přes poštěváček, přitlačila se vzepnutým rozkrokem na žínku tak silně, až mu nadzdvihla ruku - a uprostřed obrovských stahů se s hlasitým křikem tlačila v krajní extasi na ledovou žínku víc a víc vzhůru, až se před Jaromírem na stole prakticky vzepjala až do mostu - a pak se mohutně vzepnutá před Jaromírem na stole do mostu rasantně škubala v obrovských orgastických stazích nejméně půl minuty… Když viditelné stahy jejího nahého těla téměř ustaly a Erika klesla dolů na stůl, Jaromír žínku odtáhl, hodil ji zpět do misky a osušil si ruce. "Co já s tebou ještě zažiju…“ povzdechla si slastně Erika a opět sebou na stole viditelně zaškubla. "Všechno, co budeš chtít," pravil klidně Jaromír a odložil misku zpět na malý stolek. "Tak já chci to všechno," zacukala sebou znova několikrát Erika a pak dodala „…a nejenom dneska." "Fajn, tak když to půjde, budeš to mít," pravil Jaromír, "ale všechno…" a trochu zaváhal, "to znamená, že to může být třeba i něco, co nechceš. Bereš to?" "Když mě přitom nezraníš nebo nezabiješ, tak klidně…" řekla Erika odhodlaně a vzápětí jí znovu projel tělem prudký stah. "Dobře, ale pak si nestěžuj," odtušil Jaromír, "a teď mi za odměnu dovol, abych si tě tam pořádně prohlédl." "Ty mě tam ještě neznáš?" podivila se. "No znám, ale jen tak zběžně," pravil Jaromír a pohladil Eriku něžně po stále občas cukajícím břiše, "to víš… jistě uznáš, že pán musí znát svoji otrokyni až do nejmenších detailů a samozřejmě hlavně tam." Erika sebou opět ještě mimovolně škubla. "A navíc jsi tam velice krásná," podotkl Jaromír věcně a sklonil se k jejímu rozkroku. Erika se mu poslušně roztáhla, a když si Jaromír úplně rozevřel její stydké pysky, znova sebou ještě něžně cukla. Jaromír si ji tam začal podrobně prohlížet a pomalu jí projížděl prsty ve stydké rýze. Erice to bylo docela příjemné, v duchu se mu zcela odevzdávala a přitom slastně zavřela oči. Jaromír to postřehl a jako správný otrokář řekl „Ale Eriko, pokud chceš být skutečnou otrokyní, tak nemůžeš zavírat oči!“ „Proč?“ otevřela oči zvědavě Erika. „Pamatuj si, že otrokyně musí mít oči pořád úplně otevřené, aby nemohla unikat do svých vnitřních představ, snů a fantasií nebo si přitom dokonce představovat někoho jiného. Rozumíš?“ „Ano, můj pane,“ odpověděla roztažená Erika se zřetelnou odevzdaností. „Jako moje otrokyně se musíš - pokud ti neporučím něco jiného - pořád dívat úplně otevřenýma očima na mě nebo vleže na stole vzhůru nad sebe do stropu, jinak smíš jenom občas rychle mrknout. To je jedna ze základních povinností správné otrokyně,“ pokračoval Jaromír a díval se jí přímo do očí. „Já chci být tvoje správná otrokyně,“ vzrušeně vydechla Erika rovněž s pohledem upřeným do jeho očí. „Tak to teď musíš podstoupit podrobnou vstupní prohlídku, kdy si tě celou důkladně prohlédnu a ty se budeš dívat pořád na mne, aby sis svoji otrockou intimní prohlídku taky pořádně prožila… spolu se mnou, ano?“ „Jak si přejete, můj pane,“ řekla vzrušeně Erika, „jsem dost roztažená k takové prohlídce?“ „Zatím ano, vydrž!“ pravil Jaromír a sklonil se jejím prsům. „Šíleně mne to vzrušuje,“ vydechla Erika, „i tohle, ty jsi snad ďábel!“ „Vypni se!“ požádal ji Jaromír a začal si zblízka prohlížet její prsa, „No, hezky mi je nastav, musím tě přece dobře poznat, že?“ „To jistě, když jsem tvůj majetek,“ souhlasila Erika a poslušně mu nastavila prsa, „no čtyrky to právě nejsou, že?“ „Právě takové se mi nejvíc líbí,“ řekl Jaromír a vzal si mezi prsty jednu její bradavku, „takové ty velké plandavé, to není nic pro mne,“ a začal jí něžně přejíždět prstem po bradavce, která se jí samozřejmě vzápětí vztyčila. „Líbím se ti… i na nich?“ „Všude, vždyť ti pořád říkám, že jsi nejhezčí,“ odpověděl Jaromír upřímně, „ty jsi i tam nesmírně hezká.“ Jaromír si vzal mezi prsty i druhou bradavku a začal ji dráždit prsty. „Mne snad od tebe vzrušuje úplně všechno, podívej!“ hlesla Erika. „Ty jsi prostě úžasná,“ prohlásil a s údivem sledoval, jak se jí vztyčila i druhá.
„Jaromíre, miláčku, ty moje prsíčka… od tebe asi taky něco chtějí,“ zavzdychala Erika vzrušeně, „hraj si teď chvilku taky s nimi, moc prosím… a už se ani nestydím si ti o to říct…“ Jaromír si vzal do prstů obě její bradavky, podíval se jí taky do očí, a zatímco si oba na sebe upřeně hleděli, třel jí mohutně vztyčené bradavky mezi prsty. „Já už zase úplně teču… škoda, že to nevidíš. Stačí, když na mne sáhneš…,“ vzdychala vzrušeně Erika. „Tak ty prsa bys měla, jako moje otrokyně, na jedničku s hvězdičkou,“ pravil Jaromír a ještě zrychlil, „Líbí se ti to?“ „Že se ptáš…“ zacukala sebou Erika, „nechtěl bys mne na nich mučit? Jsou jen tvoje…“ „Dneska ještě ne, ale slibuju ti, že do příště si na ně něco vymyslím. Teď ti bude muset stačit, že za chviličku nečekaně přestanu…“ „Jsem tvoje otrokyně, víš?“ „Vím, takže teď půjdeme o kousek níž,“ prohlásil Jaromír, za několik okamžiků rázně pustil její bradavky a sklonil se jí nad břicho. Vzrušené bradavky jí zůstaly bezděčně trčet vzhůru. Jaromír ji začal jemně hladit po břiše a Erika ho přitom poslušně pozorovala. „No vypni mi to nádherné bříško,“ požádal ji Jaromír, „a hezky dýchej! To je krásné, jak se ti pokaždé trochu napne, zvedne se a pak se zase uvolní. Dýchej zhluboka… a otevři pusu!“ Erika začala pomalu dýchat otevřenými ústy a přitom se dívala na Jaromíra. Bradavky jí pořád vzrušeně stály. „To je nádhera, když tak dýcháš břichem. Zapamatuj si to, myslím, že to budu od tebe často chtít.“ „Ty jsi opravdu blázen… ale bezvadný, mám tě moc ráda,“ vydechla Erika na vrcholu blaha. Pomyslela si, „konečně někdo, kdo nemá zájem jen o to jedno, ale chce skutečně mě takovou, jaká jsem.“ Jaromír si za chvíli začal zblízka prohlížet její pupek a snažil se jí ho co nejvíc roztáhnout. „To jsem nečekala, že někdo bude mít zájem o můj pupek. Co je na něm tak zajímavého?“ „Je tvůj…“ odtušil Jaromír. Za chvíli jí pupek uvolnil a něžně ji hladil po bocích. „Tys musela mít pas jako baletka, že?“ „Kdysi jsem bývala štíhlá,“ povzdechla si Erika upřímně, „ale to už je opravdu kdysi.“ „Teď taky nejsi tlustá… tak akorát, moc ti to sluší,“ řekl uznale. „Ty mi dneska jenom pochlebuješ…“ „Myslíš, že mě k tomu někdo nutí?“ ohradil se Jaromír. „Ne, a já jsem ráda, že se ti líbím,“ řekla Erika, „pro ženu to znamená moc.“ „Už mockrát jsem ti řekl, že tak hezkou ženu jsem ještě neviděl,“ prohlásil rozhodně Jaromír, „obzvlášť nahou. A budu ti to říkat pořád a pořád.“ Poslušně rozevřená Erika ho stále sledovala očima, zatímco Jaromír si prohlížel zblízka malou jizvičku na jejím břiše po operaci slepého střeva. Starostlivě jí po ní přejel prsty „to už je dlouho, viď?“ „To mně bylo něco přes dvacet, když jsem chodila na vysokou…“ „A od té doby nic?“ „Nic… jen jsem kdysi moc chtěla to dítě,“ řekla Erika smutně, „ale jinak jsem zatím zdravá, ty můj otrokáři.“ „Neboj se, já ti neublížím,“ pravil Jaromír, „to bych snad ani nedokázal.“ „Já se tě taky nijak nebojím, snad to vidíš…“ řekla Erika, když se jí Jaromír konečně dostal do rozkroku. Nejdřív ji přes ni hezky pohladil a pak si rozevřel její stydké pysky. Její vzrušení už poněkud opadlo, takže měla rodidla uvnitř jasně rudá, ale stále mokrá od milostné rosy. „Ty jsi ještě úplně mokrá,“ podivil se Jaromír. „Vždyť ti říkám, že stačí, když na mne sáhneš…“ zopakovala mu vzrušeně Erika a několikrát rozdrážděně zahýbala rozevřeným rozkrokem. „Jsem i tam celá tvoje,“ řekla zasněně, „hlavně tam. Prohlížej si mě tam, jak chceš.“ Zatímco se Erika stále upřeně dívala na Jaromíra, ten si začal sice laicky, ale důkladně prohlížet její poševní otvor. Jeho okraje byly téměř hladké, čisté a neporušené, byly však na nich jasně vidět zbytky panenské blány. „Je ti na kundičce vidět, že jsi nerodila, takovým ženám se odborně říká nullipara,“ prohlásil Jaromír zkušeně. „Kdybych mohla rodit, byla bych radši,“ vzdechla Erika, „co ty o tom víš!“ „Kolik ti bylo, když jsi přišla o panenství?“ zeptal se Jaromír ve snaze odvést řeč jinam. „Osmnáct, na chmelové brigádě,“ řekla Erika, „ale nerada na to myslím a vůbec nerada bych s tebou o tom mluvila.“ „Promiň,“ odtušil Jaromír a úplně jí rozevřel tahem prstů poševní otvor. Shýbnul se a snažil se jí nahlédnout dovnitř pochvy, ale slabé osvětlení v místnosti mu neumožnilo, aby si ji tam mohl prohlédnout. „Příště ti můžu připravit silnější lampičku, abys do mne dobře viděl,“ prohlásila najednou Erika, jakoby mu četla myšlenky, „nebo chceš rovnou reflektor?“ „Myslím, že by mi stačila pořádná baterka,“ odtušil Jaromír. „I v tom jsi totiž první, kdo má o to zájem,“ zachvěla se Erika rozkoší, „nikoho to zatím nenapadlo.“ „Mne ale napadají ještě další jiné věci,“ prohlásil Jaromír. „A co to je?“ vyhrkla roztažená Erika a vzrušeně mu vypnula kundičku v předtuše, že ví, o co Jaromírovi jde. A Jaromír ji nezklamal „Já bych si tě totiž chtěl prohlédnout úplně celou… i vevnitř. Nejen v pochvě, ale třeba i v děloze… no prostě všude…“ koktal pomalu vzrušeně. „Možná, že by to nějak šlo,“ řekla Erika a stále na něj cenila rozevřenou kundu, „pokusím se sehnat od jedněch známých nějaké potřeby, chceš?“ „No to víš, že ano! Snad bych ti neublížil, i když jsem amatér,“ řekl Jaromír.
„Pokud vidím, tak zase až tak velký amatér nejsi…“ „No dobře, tak ten tvůj vnitřek si necháme na příště, ano?“ „Víš, Jaromíre, nikdy bych nevěřila, že někdo bude mít zájem si mě takhle prohlížet a ani by mne nenapadlo, že mi to bude tak příjemné,“ řekla Erika, „jsi prostě naprostá jednička.“ Jaromír jí pustil poševní otvor a začal si pozorně prohlížet její velké a malé stydké pysky, různě jí je mnul mezi prsty a všelijak jí je povytahoval. „Máš to taky moc hezké, jsi moje?“ „To víš, že ano. Doufám, že i na nich mne budeš pořádně mučit,“ řekla Erika, „já bych to chtěla už teď! Zkus to, nenapadá tě něco?“ „To by chtělo nějaké malé ploché kleštičky nebo pinsetu,“ řekl významně Jaromír a usilovně jí mnul malé stydké pysky mezi prsty. „Příště tady budeš mít k ruce jak kleštičky, tak pinsetu,“ řekla rázně Erika „doufám, že se pak na mně vyřádíš.“ „Snad nebudeš zklamaná,“ odtušil Jaromír nejistě, „to víš, ještě jsem nikdy nic takového nedělal.“ „Tak to abys zase brzo přišel,“ řekla Erika, „a teď mi prosím zase trochu pohlaď poštěváček, aspoň chvilku, miláčku, ať jsem i při prohlídce hezky vzrušená.“ Jaromír jí sáhl na stále naběhlý poštěváček a s očima upřenýma do jejích ji na něm začal rychle dráždit. Když se Erika opět začala na stole svíjet zřetelnou rozkoší, rázně ucukl, Erika bezmocně vydechla, rozdrážděně zavlnila rozkrokem, ale dál se poslušně dívala na něho. „Ty mě teda dokážeš nabudit,“ vydechla Erika, „ale je to perfektní.“ „Na to sis mne snad objednala, ne?“ „Ale ani ve snu mne nenapadlo, že budeš tak báječný,“ „Nechval mne pořád,“ zamračil se Jaromír, „jsem asi jen trochu jiný, protože mi záleží na tom, abys byla spokojená hlavně ty.“ „A ty jsi se mnou spokojen? Jsem dobrá otrokyně?“ „Jsi nejlepší otrokyně na světě. Mám tě moc rád.“ „Uděláš mi to ještě dneska párkrát?“ „Udělám ti to ještě mockrát, až už nebudeš moct,“ prohlásil rozhodně Jaromír. „Tak to budeme vzhůru asi až do rána,“ řekla rozdrážděná Erika, „už mě to tam zase začíná tlačit.“ „Neboj se, za chvíli se dočkáš,“ snažil se ji uklidnit Jaromír, roztáhl si na jedné straně jejích rodidel malé a velké stydké pysky úplně od sebe a dlouho si je zvědavě prohlížel. "To jsem si nikdy nevšiml, co tam máte těch malých jemných žilek…“, řekl s nepředstíraným zájmem, "a jak jsou ti teď hezky znát…“ „Taky jsem pěkně vzrušená, nevidíš?“ "Musíš být asi ještě hodně prokrvená… od toho minulého orgasmu, viď?" zeptal se Jaromír a roztáhl si ji na druhé straně přirození. "To nevím, ale vzrušená jsem s tebou pořád šíleně…“ škubala sebou rozdrážděně Erika, jak se jí Jaromír dotýkal na nejcitlivějších místech. „Tak teď dej nožičky nahoru, koleny až k bradě,“ vyzval ji Jaromír po chvilce, „ale nech je hezky roztažené… a vypni zadeček. Erika poslušně zvedla nohy vzhůru a vypnula zadek. „Stačí, pane doktore… ty můj sladký sadisto?“ „Jistěže, moje krásná pacientko… vlastně otrokyně,“ pochválil ji Jaromír a roztáhl jí hrázku. Když ji Erice úplně napnul, znova musel uznat, že i tam je nádherně hladká a neporušená, beze stop po nějakém nástřihu třeba při porodu, i tam byla téměř jako panna. Pro jistotu jí ještě hrázku několika prsty natáhl a pořád zůstala naprosto pevná a přitom elastická. O co všechno ti její bývalí partneři přišli, pomyslel si. „Ty to máš všechno takové hezké, perfektní, jakoby nové a téměř nepoužívané,“ řekl poslušně rozevřené Erice, která ho pořád oddaně sledovala pohledem. „Tak ty to snad používat budeš, je to jenom tvoje a čeká to na tebe,“ řekla Erika, „tam bys mě taky mohl mučit, to by se mi myslím moc líbilo.“ „Když to budeš chtít, ta pinseta nebo kleštičky mohou být dobré i tam,“ prohlásil Jaromír, „každopádně i tam jsi moc hezká. Vůbec všechno máš perfektní, samá jednička s hvězdičkou…“ „Ty jsi opravdu můj malý krásný blázen,“ zkonstatovala skoro nadšeně Erika. Jaromír si mezitím začal důkladně prohlížet její perineum. „Co vidíš?“ zeptala se Erika, protože si tam neviděla a zajímalo ji, co Jaromíra zase tak zaujalo. „Ale takový ten kousek mezi kundičkou a prdelkou,“ odtušil Jaromír, „to víš i tam jsi moje a myslím, že i tam si toho se mnou hodně užiješ. Máš to taky moc hezké, takové hlaďoučké, neporušené… holt nullipara.“ „Ty jsi nějaký odborník,“ vydechla Erika, „A co mi tam budeš dělat?“ „Něco, co by se ti asi docela líbilo a co se ti určitě líbit bude,“ řekl Jaromír a pořád jí jemně přejížděl prsty po perineu, až ho musela Erika vyrušit „Co to se mnou zase děláš? Víš, že mě už znova vzrušuješ?“ „S tebou to něco dělá?“ podivil se Jaromír. „To teda dělá, jen jsem o tom dodneška nic netušila,“ zacukala sebou Erika vzrušeně. „Můžu si tam s tebou někdy zkusit hrát? … nebo tam chceš taky občas mučit?“ „Tak hotová bych tam asi nebyla, ale mučit mě tam samozřejmě můžeš… musíš, i tohle chci!“ vyhrkla Erika. „Ty jsi opravdu fantastická,“ uznale ji pochválil Jaromír.
„A jen tvoje…“ doplnila ho Erika, „přijdeš zase brzo… i s nářadím?“ „A nechám si ho napořád u tebe… pro tebe,“ dodal vzrušeně Jaromír, který si začínal představovat, co všechno by mohl s Erikou jako se svou oddanou otrokyní dělat. „To budeš moc hodný… hlavně když ho budeš na mně často používat. Já ti dovolím všechno…“ vzdychala Erika. „Tak ukaž mi prdelku,“ vyzval ji Jaromír, a když mu ji Erika poslušně nastavila, začal ji něžně hladit po půlkách. „Ty mne máš asi opravdu rád… je to z tebe doslova cítit,“ vydechla roztouženě Erika, když ji Jaromír procítěně hladil po vypnutém zadečku, „ale zadek je taky vhodné místo pro výprask, když bych tě občas zlobila.“ „Chtěla bys… občas na holou?“ „Když to uznáš za vhodné, klidně mi můžeš nařezat,“ řekla klidně Erika, „ale schválně tě proto zlobit nebudu.“ „Pokud se ti takové věci budou líbit, důvod se vždycky najde,“ prohlásil Jaromír, „nejlepší je košatá březová metla, znám to z vlastní zkušenosti z dětství.“ „Tebe doma bili březovou metlou?“ „Máma, tím totiž nemůžeš nic udělat, jen ti naskákají na nohách pořádná jelita, a to ona dobře věděla.“ „Tak mně někdy brzo taky seřež, ale tu metlu si musíš připravit sám.“ „Ukaž, teď si tě prohlédnu přímo na kakací dírce,“ vyzval Eriku, „no vypni mi ji!“ „Mně… já už se zase… trochu stydím…“ koktala Erika, když si Jaromír zblízka prohlížel její konečník. „Tam nejsi moje?“ „Ale jsem…“ vydechla Erika. „Pokus se s tou svojí dírkou trochu zahýbat,“ požádal ji Jaromír, „škoda, že nemám sebou lupu.“ „Co mi na ní tak zajímavého vidíš?“ „Jak ji máš hezkou… takovou hladkou… příjemnou na pohled… ty krásné vrásky, ty si ho nějak udržuješ?“ „Jen normálně, běžná hygiena, nic víc…“ „No vidíš, a já bych tě i tam pořád líbal… a olizoval. Líbilo by se ti to?“ „Už jsem ti řekla, že od tebe se mi líbí všechno,“ „Jsi tam citlivá… myslím eroticky?“ „Nevím, nikdy jsem to nezkoušela. Ale můžeš to někdy zkusit… teda jestli budeš chtít…“ „Myslíš jako anální styk?“ optal se Jaromír, pozorně si prohlížejíc její řitní otvor. „No…“ „To mě nikdy příliš nezaujalo, ale můžeme to někdy spolu zkusit,“ navrhl Jaromír, „tedy pokud budeš chtít.“ „Já jsem to ještě nikdy nedělala, ale zkusit to někdy můžeme,“ souhlasila Erika, „schválně co to se mnou udělá.“ „Nechceš si pšouknout?“ „Ty ses zbláznil, to bych si nikdy nedovolila,“ řekla Erika se zjevnou nechutí. „Je vidět, že jsi dobře vychovaná dívka,“ řekl Jaromír, „mně se to taky nijak nelíbí. Ale prdelku máš na jedničku.“ „S hvězdičkou?“ „Se třema hvězdičkama,“ řekl s úsměvem Jaromír, „a kundičku určitě nejméně s pěti…“ „Jsi hodný…“ vydechla Erika. „Já ti teď zasunu prst kousek dovnitř. Vypni se!“ požádal ji stroze Jaromír. Erika mu sice neochotně, ale poslušně vypnula zadnici a Jaromír do ní rázně pronikl. „To máš jako zácvik na tu anální soulož,“ podotkl Jaromír a opatrně jí prstem v konečníku zahýbal. „No což, vydržet se to dá, ale už mi radši ten prst vyndej,“ žadonila Erika. „Tak dobře, ale pamatuj si: i ta tvoje prdelka je moje.“ „To víš, že ano. Řekla jsem ti přece, že jsem tvoje úplně celá…“ „Tak mi ještě ukaž slabiny, ty jsou taky moje, že?“ „Jistě,“ přikývla Erika a nastavila mu slabiny. „To je úžasné,“ rozplýval se Jaromír, když ji tam ohmatával, „ty jsou úplně bílé, nádherné. Tam ses asi moc neopalovala, že?“ „Úmyslně určitě ne. Proč bych měla mít opálené slabiny?“ „Ale dělat bychom na nich něco mohli,“ vzrušeně prohlásil Jaromír, „to by tě asi teprve bolelo.“ „Tak si na ně něco vymysli,“ vyzvala ho beze studu Erika, „aspoň uvidím, jakou máš fantasii.“ „Určitě by si to zasloužily, takže se neboj, já už něco vymyslím,“ řekl Jaromír, „ale bude tě to asi moc bolet.“ „Já to jako tvoje otrokyně pro tebe vydržím,“ provokovala ho Erika, zatímco jí Jaromír projížděl prsty po slabinách, „ale myslím, že tentokrát mi přitom trochu poteče i krev.“ „Jinak to opravdu asi nepůjde,“ přisvědčil Jaromír, „těšíš se na to?“ „Docela ano, miláčku… můj pane.“ „Ale určitě se ti to brzo zahojí, stejně jako na stehnech,“ pravil Jaromír a začal jí hladit po stehnech až dolů ke kolenům zvednutých nohou, „ ale mučit tě budu jenom poblíž rozkroku, vidím, že tam máš velice jemnou hladkou kůžičku. Dovolíš mi to?“ „Neptej se mě pořád. Jako tvoje otrokyně ti to prostě dovolit musím, a já to navíc od tebe vyloženě chci!“ Jaromír ji ještě chvilku něžně hladil po vnitřních stehnech a pak řekl „Můžeš dát nožičky zase dolů. A pořádně se mi roztáhni… no, nastav mi ji… tak, hezky, jako otrokyně… a drž!“ Jakmile se nahá Erika poslušně roztáhla a vycenila mu přirození, sáhl jí Jaromír na poštěváček a se slovy „ty už jsi chudinko naprosto vychladla, kvůli tomu sis mne přece nepozvala,“ ji na něm začal intensivně dráždit. „Ale to přece není tvoje povinnost, udržovat mě pořád rozdrážděnou, Jaromíre,“ zaprotestovala naoko Erika, ale za chvíli se před ním začala znova zmítat stoupajícím rozdrážděním.
„Já si myslím, že je to povinnost každého normálního chlapa, když se mu takhle úplně odevzdáš,“ řekl na to klidně Jaromír, „dělám ti to aspoň pořádně?“ „Líp to snad ani nejde,“ hlesla roztažená Erika. „Ale tvoje otrocká prohlídka ještě neskončila,“ upozornil ji vzápětí Jaromír, „ještě máme na programu právě tvůj nádherný poštěváček a pak čurací dírku.“ „Tu mi budeš taky prohlížet?“ „Jistě, ta k tobě přece taky patří,“ odpověděl Jaromír, „už budeš?“ „Za chvilku,“ hlesla Erika, „a budu moc být hotová nebo to mám zase v posledním momentě utnout?“ „Utnout, prosím, jako správná otrokyně,“ řekl Jaromír přísně, „hotová budeš až za chvíli.“ „Proč mi to nedovolíš… teď?“ sténala už prudce rozdrážděná Erika. „Protože chci vidět tvůj krajně rozdrážděný poštěváček,“ řekl Jaromír, „nezapomeň, že tvoje prohlídka trvá.“ „Ty jsi skutečně mučitel,“ hlesla Erika, „ale bezvadný.“ Za chvíli sebou zřetelně cukla, vzepjala se rozkrokem vzhůru a vykřikla „Už… už budu… Dost!“ Jaromír ucukl rukou, Erika bezvládně padla rozkrokem dolů a krajně vydrážděná zhluboka dýchala. Jaromír jí okamžitě rozevřel přirození a začal si zblízka prohlížet její velký zduřelý poštěváček naběhlý vzrušením. „Ty jsi krásná…“ začal Jaromír. „Ale neukojená…“ špitla Erika. „To je holt úděl všech otrokyň, když si je chce pán prohlížet krajně rozdrážděné…“ „To můžeš jenom ty, jinému bych vynadala,“ řekla Erika, ale hned se na Jaromíra usmála, aby viděl, že to nemyslela nijak zle. „Mně to připadá, jakoby se ten poštěváček natahoval ke mně,“ pravil Jaromír, „musím ho aspoň hezky pohladit,“ a přejel po něm několikrát prstem. Erika přitom sebou prudce zacukala. „Ty trapiteli, proč mi nedovolíš, abych se před tebou zase vystříkala?“ „Protože se mi nesmírně líbíš takhle rozdrážděná,“ řekl stroze Jaromír. „Já jsem vlastně pro tebe takhle vydrážděná docela ráda…“ řekla Erika, „akorát že mě to tam pak dost bolí… a tlačí…“ „To musíš pro svého pána občas vydržet,“ prohlásil neúprosně Jaromír, „počkej, teď si tě prohlédnu zblízka,“ shrnul jí z hlavičky poštěváčku předkožku a tím ji úplně obnažil. Byla po úplném odhrnutí předkožky jemně nafialovělá - a hlavně v kožním záhybu pod předkožkou byla Erika naprosto čistá, což Jaromír v duchu okamžitě ocenil. Jaromír se jí několikrát jemně dotkl, Erika sebou pokaždé opět silně cukla a tiše zasténala. „Máš ho opravdu velice citlivý, to je dobře,“ prohlásil Jaromír a opět jí pohlédl do očí, „budeme ho spolu často trénovat, ano?“ „Jaromíre, já tě strašně potřebuju… a hrozně tě chci!“ vydechla Erika. „Už si tě někdo takhle prohlížel?“ „Ty jsi blázen, můj muž měl zájem jenom o to, aby si pořádně zasouložil a vystříkal se. To se mu líbilo, protože věděl, že jsem neplodná, tak to do mne pořád pral naplno. A ti další nebyli o moc lepší… jen ty máš o mne opravdu zájem.“ „To tedy mám. Věříš mi?“ „Jsi fantastický a mám tě moc ráda. Pokračuj,“ vybídla ho vzrušeně Erika. Jaromír jí citlivě tiskl hlavičku mezi prsty a Erika sebou vzrušeně škubala a sténala. Vzápětí jí Jaromír stiskl ještě silněji a začal jí hlavičku poštěváčku rychle mnout, až jí úplně vybledla, Erika sebou prudce zaškubala a začala se před ním roztažená na stole bezmocně svíjet „ach to je hezké, až je to nepříjemné… ale dělej, moc se mi to líbí…“ „Byla bys tak hotová?“ „Nevím, ale experiment by to mohl být zajímavý,“ zajíkala se Erika krajní rozkoší, „ty výzkumníku!“ „Další bod programu našich budoucích setkání,“ zkonstatoval suše Jaromír, „já snad o tobě nakonec napíšu knížku!“ „Škoda, že si mne nemůžeš pořádně prozkoumat i tam uvnitř. I to bych ti ráda umožnila, Jaromíre,“ vyrážela ze sebe namáhavě Erika. „Tam musíš být určitě taky moc hezká… tak krásnou dělohu asi taky jen tak některá nemá…“ „Ale neplodnou…“ „A víš určitě, že za to může děloha?“ zeptal se jí Jaromír nedůvěřivě. „Prý vejcovody,“ vydechla roztažená Erika, „říkali doktoři, že prý jsou jaksi trvale neprůchodné.“ „Snad se jim časem podaří vyřešit i tohle,“ podotkl Jaromír a zrychlil mnutí hlavičky jejího poštěváčku. „Ale já už budu stará baba,“ odsekla nešťastně Erika. „V tom už ti holt pomoct nemůžu, i když bych docela chtěl,“ pravil Jaromír a pohlédl jí hezky do očí. „Všechno je to jenom tvoje… ode dneška… nadlouho,“ doslova sténala Erika, zatímco jí Jaromír dále usilovně třel prsty hlavičku poštěváčku, „stříkat do mne můžeš, kdykoli budeš chtít… ti ostatní mohli - ty musíš!“ „Já budu radši, když si se mnou budeš hezky hrát rukou nebo pusou… a pak mi to všechno spolykáš…“ „Aspoň tě přitom budu celého vidět… a vlhnout,“ zaškubala sebou Erika vzrušením, když si to představila. „Do poslední kapičky,“ pravil Jaromír, „jako správná otrokyně.“ „Nechceš to už teď?“ zeptala se už zase rozdrážděná Erika. „Sice s tím už delší chvíli usilovně zápolím, ale zatím to ještě vydržím,“ pravil Jaromír, „pak se na mně hezky vyřádíš…“ „Já už se nemůžu dočkat,“ vydechla Erika.
„Když ty jsi tak krásná… nemysli si, že mě nevzrušuješ,“ řekl tiše, „naopak, vzrušuje mne to s tebou… strašně.“ „Zřejmě se k sobě ideálně hodíme,“ zasténala vzrušeně Erika se stále vyceněnou hlavičkou poštěváčku. „Tak teď si zase na chvilku odpočineš,“ pravil náhle Jaromír, pustil jí poštěváček, starostlivě jí přes něj přehrnul zpátky předkožku a roztáhl jí stydké pysky v úrovni močového otvoru. „Tu tvoji čurací dírku jsem si nechal naposledy, nestydíš se, viď?“ zeptal se ohleduplně Eriky a zadíval se jí na močový otvor, který se jí před jeho očima samovolně vzrušeně rozevíral… „Všude jsem tvoje, miláčku,“ prohlásila stále vzrušená Erika, ale přitom se podivně zacukala. Jaromír si její močový otvor chvíli pozorně prohlížel a pak se jí ho pokusil rozevřít tahem prstů, ale neúspěšně. „Uvolni ho, jestli to jde!… neboj se, nic ti tam strkat nebudu,“ vyzval ji rázně Jaromír, „ani nemám co, takže to musíme taky nechat někdy na příště.“ Erika se poslušně pokusila uvolnit močový otvor, ale rovněž s nevalným úspěchem, ovšem Jaromír jasně viděl, jak se jí mírně poroztažený otvor viditelně chvěje… "Tobě se chce čurat, že jo?" "Docela ano," přiznala Erika upřímně a přitom studem poněkud zčervenala. "Co to je docela?" "Docela dost…" "Jak dost, hodně?" "Hodně." "Hodně moc?" "Ano…" připustila už úplně rudá Erika. "To je přece přirozené, když jsem tě tam před chvílí tak chladil ledovou vodou," řekl Jaromír a přitom se jí snažil onu malou dírku mezi stydkými pysky tahem prstů co nejvíc rozevřít… "Pustíš mě, prosím tě?" zeptala se věcně Erika. "Kam?" zeptal se Jaromír jakoby nechápavě a přejel jemně prstem přes její otvůrek. "No, na onu místnost…“ vydechla Erika a zachvěla se, protože jí došlo, co bude dál. "A proč? Co tam budeš dělat?" zeptal se Jaromír, zvedl hlavu od jejího rozkroku a udiveně se na ni podíval. "No, přece to… no,…“ žadonila Erika, přestože už naprosto jasně věděla, že je to zbytečné… "Jsi otrokyně?" "Ano…“ vydechla Erika a vzdala se veškerých nadějí, že se jí z toho podaří nějak vyvléknout. "A přesto koukám, že už se zase stydíš," usmál se Jaromír a pohladil jí poštěváček. "Trochu," hlesla Erika, kterou dotek na klitoris okamžitě znova mírně vzrušil. "Mám tě trochu rozdráždit, aby ses tolik nestyděla?" zeptal se jí Jaromír a volnou rukou ji něžně pohladil po vlasech. Druhou rukou jí však stále držel stydké pysky úplně rozevřené… "Malinko, ano?" usmála se něžně Erika… "Nepočuráš se přitom, viď?" vrátil jí úsměv Jaromír. "Ne, neboj se, tak strašně akutní to zase ještě není…“ Jaromír si připravil mezi její roztažené nohy kojeneckou láhev a velký trychtýř, naslinil si prst a začal jí jeho konečkem jemně mnout hlavičku poštěváčku. A jakmile sebou Erika začala za moment znova rozdrážděně škubat, zeptal se jí provokativně "Stačí?" "Ještě…“ vydechla Erika. "Budeš se stydět?" "Ne," řekla Erika a pousmála se. "Tak to máš štěstí, protože jinak bych přestal," pravil Jaromír přísně. Za chvilku sebou nahá Erika začala opět cukat stoupající erotickou rozkoší. „Tak se připrav,“ vyzval ji Jaromír a přisunul jí láhev s trychtýřem k roztaženému rozkroku. „Já se asi pořád… budu stydět…“ sténala rozdrážděná Erika. „Nic jiného vám nezbývá, jinak se tady počuráte, dámo,“ pobídl ji Jaromír, „vždyť jsi moje otrokyně, jak sama říkáš, a ta musí před pánem močit jako divá…“ „Kdybys mne měl opravdu rád, tak mě pustíš na záchod,“ pokusila se Erika o poslední odpor. „Ale já tě mám ještě radši, dokonce tak, že se mi bude líbit, když se přede mnou vyčuráš,“ pravil neúprosně Jaromír. „Strašné… stydím se,“ vzdychala Erika, zatímco Jaromír jí rychle kmital prsty přes poštěváček. Za chvíli se jí znova rozšířila zarudlá skvrna až na břicho a Erika se začala zjevně blížit do extase. „Připrav se,“ vybídl ji Jaromír, „můžeš se tam dole uvolnit a zkusit si připravit moč na krajíček.“ „Ach…“ „A dívej se upřeně na mne, já ti pak okamžik výstřiku odpočítám, ano?“ „Ty jsi opravdu… mimořádně perversní…“ zasténala Erika a upřela mu bezmocně pohled do očí. „Pozor, já ti to už přeruším… ty bleskově rozhodíš nohy a budeš poslušně čekat na povel k výstřiku. Rozumíš?“ „Tak jo, ty můj mučiteli…, opět zasténala Erika, „trápíš mě strašně…“ Ještě než to dořekla, Jaromír ucukl prstem, Erika s pohledem otočeným do jeho očí rozhodila nohy a vypnula na něho krajně rozdrážděnou kundičku. „Jsi připravená? Máš čurání na krajíčku?“ zvolal Jaromír, roztáhl jí stydké pysky a pozoroval její chvějící se porozevřený močový otvor. „Ano, můj pane…“
„Pět… čtyři… tři…“ začal hlasitě počítat, a zatímco se roztažená Erika před ním celá viditelně třásla, na chvilku přestal a pak dopočítal „dvě… jedna… půl… čtvrt… TEĎ!“ Roztažená Erika - s očima stále upřenýma poslušně na něho - prudce vystříkla souvislý pramének své teplé moči do trychtýře. „No vidíš, jak ti to jde! Správná otrokyně…“ Krajně rozdrážděná Erika usilovně močila a přitom se stále poslušně dívala Jaromírovi do očí. „Pozor!“ zvolal najednou opět Jaromír, „Utni to!… Teď!“ A Erika k vlastnímu údivu okamžitě utnula močení. „Úplně se tam zavři!“ vyzval ji Jaromír. A Erika se poslušně uzavřela. „Jsi u toho nesmírně hezká, moc ti to sluší,“ pochválil ji Jaromír, „škoda, že sebou nemám fotoaparát.“ „Ještě to tak,“ vydechla Erika nešťastně. „No jestli mne chceš, tak ti přísahám, že tě to nemine,“ ujistil ji jizlivě Jaromír, „založíme si pak spolu intimní album.“ „Já to pořád říkám, že jsi blázen,“ usmála se Erika a náhle zjistila, že se jí to vlastně líbí. „Tak znova, to ještě není konec,“ řekl náhle Jaromír, „dočuráš zbytek, připrav se, počítám! Vypni se!“ a nastavil jí znova před rozkrok láhev s trychtýřem. Erika se poslušně vypnula, vycenila na Jaromíra přirození a opět mu upřela pohled do očí. „Pět… čtyři… jsi uvolněná?“ „Ano, můj pane…“ „Tři… dva… jedna… teď!“ A Erika opět vystříkla plným proudem moč. „To jsi netušila, že jednou budeš před mužem takhle poslušně čurat, co?“ Erika zavrtěla hlavou a dál před Jaromírem močila jako divá, měla tam toho zjevně ještě hodně. Jaromír ji stále soustředěně pozoroval, ovšem pramének její moči najednou zeslábl a zanedlouho už jí jen volně stékal po rozevřeném pohlaví přes hrázku, perineum a konečník dolů na prostěradlo. "Přestaň," poručil Jaromír a Erika se zavřela. "Máš tam ještě něco?" "Nevím…“ "Tak to ještě jednou zkus, ale prudce, ať dostříkneš až do láhve." Erika se nadechla a krátce ustříkla do trychtýře. "No vidíš, cos tam toho ještě měla. Zkus to ještě," řekl Jaromír nesmlouvavě. Erika se zachvěla, napnula se a znovu krátce stříkla… "Ještě trochu," povzbuzoval ji Jaromír. Erika se opět napjala a zatlačila, ovšem v jejím močovém otvoru se už objevilo jenom pár kapiček, které jí rozpačitě stekly stydkou rýhou dolů na prostěradlo. "Jsi prázdná?" "Už asi ano…“ "Tak počkej, já si tě otřu," pravil Jaromír, odložil láhev s trychtýřem, vzal si vatový tamponek a důkladně očistil Erice přirození. "Ty jsi teď jako miminko," řekl Jaromír, odložil tampon, pohladil Eriku po chloupkách a zeptal se "stydíš se?" "Ani ne," zrůžověla Erika, "s tebou už mi to ani nepřijde." "Opravdu ne?" "Opravdu." "Takže se přede mnou už vůbec za nic nestydíš?" "Ne," řekla klidně nic netušící Erika. Jaromír znovu vzal do ruky kojeneckou láhev s její močí, zvedl ji vzhůru, aby to Erika dobře viděla, nastavil ji proti světlu a řekl "máš krásnou moč… a čistou…“ "Neblbni, prosím tě, tohle je mi dost nepříjemné," žadonila Erika. "Jsi moje otrokyně?" připomněl jí Jaromír lakonicky. "Jsem,…“ přikývla Erika červená až po uši. "Stydíš se?" "Když si tak prohlížíš… tohle, tak ještě asi ano." "A může si pán prohlížet moč své otrokyně?" "Může,…“ připustila Erika poněkud neochotně. "Tak se podívej, jak ji máš nádherně zlatavou…“ "Líbí se ti?" řekla najednou Erika vzrušeně s pohledem na kojeneckou láhev skoro plnou vlastní moči. "Na tobě se mi líbí úplně všechno, i to," prohlásil Jaromír a pohladil Eriku volnou rukou po vlasech, nejdřív nahoře a pak dole, "a chtěl bych, aby ses přede mnou nestyděla už vůbec za nic…“ "Vždyť já už se nestydím…" prohlásila roztažená Erika smířlivě. "Tak teď řekni," požádal ji Jaromír a nastavil jí láhev s močí před oči, "mám nádhernou moč a chci, aby ses mi na ni často díval." "Mám nádhernou moč," opakovala vzrušeně Erika s pohledem poslušně upřeným na svoji žlutou tekutinu, "a vzrušuje mě, když se na ni přede mnou díváš…“ pak sebou cukla, "a chci to!"
"Co to je,…“ zapřemýšlel naoko Jaromír a zatřepal před Erikou s láhví, "je to pivo, džus nebo už i ten gruzíňák? Co si myslíš…“ "To je strašné," zacloumala sebou opět Erika studem, ale nechtěla to dát Jaromírovi najevo, a tak se rychle vzpamatovala a řekla "to jsem přece já…“ "A kolik jí je…“ pokračoval neúprosně Jaromír a znova jí nastavil láhev s močí přímo k očím, "podívej se, je skoro plná,… třistadvacet pět krychlových centimetrů…“ "Netrap mě," zaúpěla již téměř zoufale Erika a opět celá zčervenala. "Zkoušela jsi někdy, kolik se toho tam do tebe vejde?" "Ne, nikdy jsem to neměřila, to mě ani nenapadlo," odpověděla Erika, ale pak se přes veškerý stud zvědavě zeptala "je to moc nebo málo?" "Na ženskou docela dost…" odtušil Jaromír lakonicky a konečně odložil láhev. Roztažená Erika to kvitovala ulehčeným vydechnutím… "Trápím tě?" "Ano," pravila Erika nezvykle chladně. "Promiň," řekl stroze Jaromír. "Ale prosím tě, vždyť tě o to sama prosím a hrozně se mi to líbí. Chtěla jsem ti jenom říct, že už mě zase strašně bolí ty roztažené nohy." "Jsi vzrušená?" "Teď ani moc ne…“ "Tak toho využijeme," doslova zajásal Jaromír, „a hezky si je přede mnou rozcvičíš… jako otrokyně!" Úplně rozevřená Erika se okamžitě zase vzrušeně zachvěla a řekla "takže se můžu uvolnit?" "Ne, naopak, dej si ruce pod hlavu a úplně se vypni!" Překvapená Erika vyděšeně poslechla a vypnula se. "Tak, a začneme cvičit,“ pravil Jaromír, „budu ti počítat a ty budeš kmitat ohnutýma nohama od sebe a k sobě. Nejdřív rychle, pozor, připrav se - teď! - raz, dva, raz, dva, raz, dva…“ a nahá Erika na stole poslušně kmitala nohama od sebe a k sobě… "No, a teď pomalu, zvolni,“ řekl pak Jaromír a zpomalil počítání. "Ty jsi opravdu strašný…“ hlesla přitom Erika odevzdaně. "Ale chci pro tebe jen dobré…“ "Já vím…“ usmála se Erika a cvičila nohama dál. Za chvíli Jaromír řekl "a teď to zkus dělat tak, jakobys mě chtěla sexuálně provokovat, tak nějak vláčně, vyzývavě a pokaždé se přitom mohutně roztáhni a vyceň ji na mě, rozumíš mi?" "Ano, jsem přece tvoje otrokyně," odpověděla téměř nadšeně Erika a začala se před Jaromírem smyslně rozevírat a zavírat. Jaromír zapomněl počítat a znova ucítil silnou erekci. "Vzrušuju tě?" zeptala se přitom najednou Erika a hezky na něho pohlédla. "Taky toho o mužských asi dost víš…“ povzdechl si Jaromír a pak uznale dodal "jsi fantastická…“ A Erika se před ním dál s nepředstíranou rozkoší smyslně rozevírala a zavírala - a Jaromír si náhle všiml, že už se jí zase vztyčily bradavky… „ještě rychleji… přidej!“ vyzýval ji Jaromír, „ať si ty ztuhlé nohy rozcvičíš.“ Nahá Erika poslušně kmitala nohama jako o závod. Jaromír ji chvíli se zájmem pozoroval a když viděl, že jí samou námahou dochází dech, rázně jí přikázal „Dost! Teď dej nohy k sobě a napínej je dopředu až po špičky chodidel,“ a když ho Erika poslechla, pokračoval „a zase je hezky přitáhni ohnuté úplně k tělu, jako by ses chtěla dotknout koleny prsů… tak… a vypni přitom rozkrok… kundičku… a znova… vytrč nohy… ohni je zpátky… budu ti počítat… raz… dva… raz… dva…“ a nahá Erika před ním poslušně cvičila. „A teď to zkus pomalu!“ Erika na něho bezradně upřela pohled a natahovala a ohýbala nohy co nejpomaleji. Jaromír ji pokaždé, když mu byla vypnutá rozkrokem vstříc s koleny pod bradou, jemně pohladil přes vyceněnou buchtičku a někdy ji přitom i krátce podráždil na poštěváčku. „Můžeš ještě?“ „Ale ano,“ hlesla Erika odevzdaně, „trápíš mě velice příjemně.“ „Už nemáš ztuhlé nohy, viď?“ „Ani ne…“ „Tak teď to dělej jakoby vláčně, hezky… jakoby vyzývavě, ať z toho mám taky nějaký erotický požitek,“ vyzval ji Jaromír, „při pohledu na svoji krásnou nahou poslušnou otrokyni… jak se snaží.“ Erika pochopila a začala před ním na stole cvičit nohama skutečně vilně, jako opravdová otrokyně. „Úžasně ti to sluší, jsi přitom nádherná… musím se ovládat, abych na tebe neskočil,“ pochválil ji Jaromír. „To je tím,… že tě mám ráda,“ sténala usilovně cvičící Erika. Jaromír jí rychle podráždil poštěváček a pak jí požádal, aby nechala nohy vytrčené dopředu, přinožila, napnula je až po špičky prstů a začala je pomalu zvedat nahoru. Když Erika poslušně zvedla nohy, Jaromír razně řekl„A teď je drž rovně vzhůru a napínej je pořád až po konečky prstů!“ Erika opět bez řečí poslechla a Jaromír velel„A teď zase nohy dolů… a zase nahoru… svisle!… a napnout prsty!… a dolů… znova nahoru…“ „Ty… to mne strašně namáhá… nebuď na mne krutý,“ žadonila Erika, ale poslušně nohama cvičila dál.
„Ještě chvilku,“ pokoušel se ji uklidnit Jaromír, „ale teď ještě rychleji!“ Nebohá Erika zrychlila, ale Jaromír jí vzápětí požádal „a teď zase pomalu… vláčně a eroticky…“ Erika zpomalila a snažila se dát do cvičení nohama trochu erotiky, ale byla už hodně unavená, takže s e jí to moc nedařilo, takže jí Jaromír zakrátko přikázal „Dost! Teď ještě napiš zvednutýma nohama ve vzduchu ERIKA, pak se krátce projedeš na kole a tím snad budeš rozcvičená…“ „No, nechtěla bych tě mít jako profesora tělocviku,“ hlesla Erika a začala psát napnutýma nohama do vzduchu svoje jméno. „A teď se ještě projeď na kole… tak… rychleji…“ a Erika před ním na stole zase kmitala nohama jako divá. „Dost!“ zavelel jí vzápětí Jaromír. Erika spustila nohy na stůl, znova se poslušně roztáhla, a Jaromír jí okamžitě sáhl na poštěváček. „Ty jsi na mne opravdu nemilosrdný,“ zasténala Erika, „nenecháš mě chvíli v klidu!“ „To já nedokážu, když mám tak hezkou otrokyni,“ pravil omluvně Jaromír a začal ji na poštěváčku jemně dráždit. Erika ještě chvilku hlasitě dýchala otevřenou pusou, ale pak se zklidnila a opět poslušně upřela pohled Jaromírovi do očí. Její vzrušení začalo pomaličku stoupat a po určité době se opět začala před Jaromírem zřetelně cukat rozkoší. Jaromír jí tentokrát dráždil poštěváček mimořádně usilovně a přitom si pomáhal střídavou stimulací jejích prsních bradavek, takže zakrátko mu Erika oddaně upřela pohled do očí a začínala se zjevně blížit do předorgastické extase. „Už zase budu… Jaromíre, to je hrozné, co se mnou provádíš,“ sténala, „vždyť já jsem pomalu už jako stroj!“ „Ale krásný stroj, mně se to moc líbí,“ pravil Jaromír a ještě zrychlil. Netrvalo už dlouho a Erika opět upadla do extase, s očima upřenýma na Jaromíra nadzdvihla rozkrok, vytřeštila prudkou rozkoší oči a vykřikla „Dost!“ Jaromír ucukl rukou, Erika dopadla rozkrokem zpátky na stůl a do krajnosti rozdrážděná hlasitě dýchala otevřenými ústy s očima stále oddaně upřenýma na Jaromíra. Ale Jaromír se jí jakoby nic klidně zeptal „Nechceš se napít?“ Vydrážděná Erika se poněkud vzpamatovala a tiše řekla „Docela ano…“ Jaromír jí úslužně podal sklenici Mattonky se slámkou, Erika se nadzdvihla na lokty a napila se. "Ty Eriko, opravdu jsi otrokyně?" zeptal se jí Jaromír, když odložila skleničku. "Ano," usmála se mile Erika, "ty můj pane. Poroučej mi něco!" "Tak se zase hezky roztáhni," pokusil se Jaromír o přísný tón, "no, ruce zase hezky za hlavu… a vypni se!" Nahá Erika se před ním na stole znova poslušně vypnula. "Uděláš opravdu všechno, co ti řeknu?" "Ano," vydechla vypnutá Erika v očekávání zajímavého pokračování. "Dobře," řekl rázně Jaromír a významně pohlédl na Eriku, "tak teď si to přede mnou uděláš sama." "To nemyslíš vážně," doslova ztuhla Erika, „na to jsem tě sem přece nemusela zvát… navíc tak trapně…“ „Ale onanovat před někým je něco úplně jiného než onanovat sama zamčená na dva západy, aby tě u toho nikdo neviděl,“ pravil Jaromír a pobídl Eriku „tak dělej, jako otrokyně před svým pánem, od začátku až do konce…“ "Nechtěl bys raději zase ty sám…“ "Otrokyně plní rozkazy bez řečí," odtušil nesmlouvavě Jaromír, "a ty navíc ještě odmlouváš! Vypni se mi pořádně na tom stole…“ "Ty, Jaromíre…" pokusila se Erika o poslední odpor. "Budu se na tebe dívat, jak jsi u toho krásná," dokončil neúprosně Jaromír. "A já se zase budu před tebou hrozně stydět…" zašeptala Erika bezmocně. "Chceš si na to přiťuknout?" "No, na kuráž…" přikývla Erika a rozpačitě se na něho podívala, "ty, já nevím…" Jaromír, který právě naléval gruzíňák, se v duchu poněkud zarazil, jestli to nepřehnal - ale pak si uvědomil, že vystupuje v roli zkušeného „Pána"; a tak sebevědomě dolil skleničky a podal jednu Erice. "Aby ses u toho moc nestyděla…“ Erika se na stole nadzvedla, něžně se usmála na Jaromíra - a ťukli si. Jaromír si všiml, že se jí přitom v očích opět zableskly vzrušené jiskřičky. Erika do sebe hodila koňak, podala Jaromírovi prázdnou skleničku a zase si lehla na stůl na záda; pak úplně roztáhla nohy a odevzdaně hlesla "ještě štěstí, že jsem tak strašně rozdělaná…“ "Chceš přimazat?" "Ne," zrudla smyslně Erika, "mě ti ta představa už docela vzrušuje. Jsi strašný…“ "Tak se napni," vyzval ji naoko stroze Jaromír, sám byl ovšem zvědavý, jak to všechno dopadne. Erika se poslušně vypnula a Jaromírovi se zdálo, že v jejím pohybu už byla dobře patrná známka nedočkavosti. "Kterou rukou si to budeš dělat? Pravou, ne?" "Ano, pane," vydechla Erika poslušně. "Tak si ji dej na břicho," začal jí velet Jaromír, který si uvědomil, že ještě nikdy neviděl žádnou ženu onanovat - a najednou ho nesmírně vzrušila představa, že teď přitom uvidí krásnou nahou Eriku, která si to navíc bude dělat přesně podle jeho povelů - a tak ucítil novou erekci. "Prsty natoč dolů, směrem k ní…!“ Vypnutá Erika si poslušně natočila ruku na břiše prsty do rozkroku. "A teď si sjeď až na ni!" Erika zase okamžitě uposlechla a vjela si prsty ruky mezi stydké pysky. "Přitlač a nehýbej se!"
"Ty mě tak hrozně vzrušuješ…" vydechla Erika, "Jaromíre, s tebou je to…“ "Takže budeš?" skočil jí do řeči Jaromír. "Pokusím se," zacukala sebou Erika, "a myslím, že ano… pro tebe…“ "Ale pořád musíš úplně roztahovat nohy!" pravil nato Jaromír důrazně, "když to bude pro mne, tak ať tě přitom vidím všude, ano?" "Ach… to je šílené," zachvěla se úplně roztažená Erika s prstem přitlačeným na poštěváčku, "ano…“ "Dobře. Tak se uvolni… připrav se…“ velel dále Jaromír, "a nezavírej přitom oči! Chci abys u toho byla v duchu pořád se mnou…“ "Ach…“ vydechla Erika. "Chceš to odpočítat?" "To záleží na tobě. Ty jsi přece pán," řekla naprosto nehybná Erika důrazně. "Dobře. Tlačíš se?" "Ano, můj pane." "Pořádně?" "Jistě. Můžete mi začít počítat." "Tak pozor! Vypni se pořádně! Napni rozkrok… a drž!" Erika na stole poslušně vzepnula rozkrok nahoru. Jaromír ji nechal ještě několik vteřin napjatě čekat a pak jí do ticha rázně zavelel "Připrav se! Pozor - a můžeš začít." A roztažená Erika si začala na stole před Jaromírem usilovně mnout poštěváček. Zpočátku jí to ještě dělalo trošku potíže, ale vcelku brzo se uvolnila a dráždila si ho už beze studu stále náruživěji. Jaromír ji beze slova pozorně sledoval a raději se ani nehýbal, aby ji nerušil. Netrvalo dlouho a Eričino vzrušení se začalo viditelně stupňovat. "Stydíš se?" "Jsem tvoje, Jaromíre…" "Vypni se!" Erika se oddaně vzepnula a pořád si vášnivě mnula konečky prstů poštěváček. "Jsi otrokyně?" zeptal se za chvilku Jaromír, který onanující Eriku se zájmem pozoroval. "Ano," hlesla Erika pokorně. "Správná otrokyně musí umět onanovat před Pánem naprosto beze studu," pravil nato důrazně Jaromír. "Já vím…" vydechla rozdrážděně Erika. "A přitom plnit i všechny jeho rozkazy…" "Po… poroučej mi," zakoktala se rychle kmitající Erika a vzepnula se na stole. "Pokus se ještě víc roztáhnout…“, požádal ji Jaromír a nahá Erika se na stole poddajně roztáhla, "tak… úplně…“ Erika se před Jaromírem úplně rozevřela, vydechla "ach… Jaromíre," a dále si usilovně kmitala prsty přes klitoris. "Přidražďuj se druhou rukou na prsech," poručil jí za chvíli Jaromír. Erika poslechla. "Nevadí ti to?" "Ne," zachvěla se úplně roztažená Erika a mnula si levou bradavku. "Jsem na tebe náročný?" "To jsi," vydechla onanující Erika, "ale bezvadně…“ a dál poslušně kmitala rukou přes poštěváček, druhou rukou si mnula bradavky a pravidelně si přejížděla prsty z jedné na druhou. "Když ti to tak půjde dál, brzo řeknu, že jsi skvělá otrokyně," řekl povzbudivě Jaromír. „Miluju tě… šíleně,… dělej si se mnou co chceš! Ještě před několika hodinama bych si něco takového nedokázala ani představit,“ sténala vzrušená Erika. "Tak to bych ti přitom mohl občas nařídit i něco zajímavějšího, viď?" "Třeba…“ zachvěla se Erika, "a co bys mi poroučel?" "No, třeba abys přidala, pak zase ubrala, a tak." Erika na stole rozdrážděně rozhodila nohy, vzepnula rozkrok a zřetelně přidala, "můžeš, zkus to…“ "Budeš mě poslouchat?" "Jsem přece tvoje otrokyně…“ pravila vzrušeně Erika a beze studu si před Jaromírem kmitala prsty přes poštěváček, "moc mě to… vzrušuje, když se tak… před tebou cítím,… nahá… a roztažená…“ "Tak teď zase nech na chvíli ty bradavky na pokoji," řekl klidně Jaromír a Erika okamžitě poslechla. "Ty," pravila za chvilku, "já bych teď strašně chtěla… cítit, že jsem opravdu tvoje otrokyně,… rozumíš, jen otrokyně…“, a prudce sebou celá zacukala, "a tak by mně hrozně vzrušovalo, kdyby ses teď ke mně choval jako úplně cizí,… ach,… a taky mi tak velel, víš…“ a začala se před Jaromírem divoce svíjet na stole, usilovně si třela poštěváček a přitom rozdrážděně vyrážela „…naprosto stroze,… neúprosně,… přísně… a třeba až nemilosrdně… tvrdě,… víš,… jsem tvoje…“ a pak vyhodila rozkrok vzhůru "poroučej mi!" "Zpomal!" vykřikl Jaromír, a když Erika poslechla, rázně jí rozkázal "Ještě! A přitlač!" A poslušně roztažená Erika si před ním na stole mohutně mnula poštěváček prsty a s očima upřenýma do stropu se vzrušeně podávala své rozkoši. "Dívej se na mne!" rozkázal jí Jaromír vzápětí. Erika na něho okamžitě otočila oči a dál si před ním na stole usilovně dráždila klitoris. "A teď to pozvolna zpomaluj, a nakonec přestaň úplně!" Erika rozdrážděně vydechla, reflexivně se napnula - snad přitom dokonce trošku pocítila blížící se orgasmus - a potom s očima upřenýma na Jaromíra poslušně zpomalovala pohyby ruky v rozevřeném rozkroku. Když se úplně zastavila, jemně sebou škubla, znehybněla a oddaně se dívala Jaromírovi do očí.
"Přitiskni si tam prst tak silně, jak můžeš!" rozkázal jí Jaromír přísně a Erika se viditelně přitiskla. "Chtěla bys už být?" "Ano, můj pane…" vydechla Erika a dál se usilovně tiskla. "Dloubni se tam!" Erika si poslušně projela přitlačeným prstem přes poštěváček a zřetelně sebou cukla. "Ještě jednou!" Erika se opět oddaně dloubla. "Pozor, a teď silněji! Čekej…" a Erika se napjatě vypnula, "teď!" Roztažená Erika se mohutně dloubla přes poštěváček a nahlas bezděčně vyrazila "ach…" "Za jak dlouho bys teď byla, kdybych ti to dovolil?" zeptal se jí přísně Jaromír. "Za chvilku…" vydechla nehybná Erika. "Tak čekej," odsekl úmyslně Jaromír naprosto chladně a začal si naprosto nehybné Erice lhostejně pohrávat s mohutně zduřelými prsními bradavkami. Erika oddaně držela a občas to v ní mimovolně škublo. Jaromír si s ní nemilosrdně pohrál a když viděl, že Erika už je naprosto nepříčetná a déle už nevydrží zůstat takto nehybná, nechal její bradavky na pokoji a zeptal se "tiskneš se pořád naplno?" "Ano," řekla tiše Erika s pohledem upřeným stále do jeho očí. "Tak poslouchej, já ti to teď pomalu odpočítám," pravil pak Jaromír, "a jakmile ti řeknu pozor, upřeš pohled nahoru, a když ti řeknu Teď!, bleskově začneš ze všech sil onanovat, ano?" "Ano," přikývla nehybná Erika a zřetelně sebou cukla. "Já si tě pak budu řídit. Tak pozor! Oči vzhůru…tak, a přitlač, nehýbej se a čekej! Tři… dva… jedna… Teď!" - a roztažená Erika okamžitě začala před Jaromírem náruživě onanovat. "Rychleji!" poručil jí Jaromír nesmlouvavě, "a jemně, ať tě to rychle vzruší. Chci tě vidět, jak se přede mnou krásně svíjíš,…“ a když si roztažená Erika začala divoce kmitat prsty přes poštěváček a vzápětí vzdychat stoupající rozkoší, rychle ji pohladil po těle od prsů přes břicho do chloupků, a pak začal pomalu obcházet kolem stolu a pozorně si onanující Erika ze všech stran prohlížel. "Jak se cítíš?" zeptal se, když se krátce zastavil za její hlavou. "Dobře,… nádherně,… můj pane…“ svíjela se před ním vzrušeně Erika. Jaromír se za chvíli zastavil na opačné straně stolu a upřeně se zadíval Erice do přirození. "Jde ti to?" zeptal se přísně a přitom pozoroval, jak se Erice během rychlého kmitání prsty přes klitoris zároveň mohutně pohybují a kroutí naběhlé malé stydké pysky. "Ano," hlesla Erika, rozdrážděně před ním nadhodila rozkrok a stále usilovně kmitala… Jaromír se vrátil na původní místo po její pravé ruce, pozorně se na ni zadíval - Erika stále rychle onanovala - a pak jí najednou rázně poručil „zpomal!" a zase ji začal pomalu obcházet. Erika vzrušením pootevřela ústa a rázně zpomalila pohyby prstů přes naběhlý klitoris. "Jsi skvělý,… jsem tvoje…“ "Teď se pomalu vzepni vzhůru jako krátce před orgasmem," přikázal jí Jaromír, a když se Erika začala pozvolna smyslně zvedat rozkrokem vzhůru, stoupl si zase přímo před její rozkrok a pokračoval "a nohy úplně od sebe… ještě,… a úplně nahoru!… tak,… no a vypni mě ji přece, když je moje… a dělej,… ať ti do ní vidím!" Vzepnutá Erika se úplně rozevřela a oddaně vystavila své přirození vstříc jeho pohledu, přitom si stále před Jaromírem pomalu mnula poštěváček a občas sebou vzrušeně škubala. "Myslíš, že bys takhle mohla být hotová?" zadíval se jí Jaromír upřeně mezi naběhlé stydké pysky, mezi nimiž jí bylo trochu vidět na pootevřený poševní vchod. "Asi ne… pane," vydechla Erika a dále onanovala. "Neboj, já si tě k tomu vychovám. Jsi přitom nádherná a vzrušuješ mě, zvlášť když si představím, že tě jednou budu takhle vzepnutou při orgasmu mučit…“ Erika sebou ve vzduchu prudce zacukala "Jaromíre,… můžeš,… třeba hned…“ "Uvolni se!" křikl na ni Jaromír, a když Erika jakoby nechápala, rázně zakřičel "dolů!" Roztažená Erika se neochotně spustila rozkrokem na stůl a dál si před Jaromírem poslušně mnula pomalu poštěváček. "A teď si zkus sama sobě přirážet," nařídil jí vzápětí Jaromír, a když Erika poslechla, opět ji začal obcházet a upřeně ji pozoroval. "Víc!" vykřikl zanedlouho přísně na Eriku, a ta okamžitě vystupňovala přirážení a chodila si rozdrážděně vstříc celým rozkrokem. Jaromír ji zase několikrát obešel a pak jí rázně poručil "Celým tělem! Musíš přitom celá nadskakovat vzhůru!" Erika opět poslechla, vzrušeně si projížděla prsty přes klitoris a pokaždé mohutně nadskakovala celým tělem nahoru. "Poslouchej," vykřikl na ni Jaromír, "můžeš mě vnímat?" "Ano!" vyrazila vášnivě Erika a znova prudce nadskočila. "Teď ti zavelím Pozor! - a ty bleskově rozhodíš ruce nad hlavu, celá se přede mnou vypneš a budeš přirážet dál, ale naprázdno. Rozumíš?" Silně vzrušená Erika, která mezitím opět nejméně třikrát nadskočila, vykřikla "ano!", opět rázně vylétla celá vzhůru a pak si dál před Jaromírem usilovně dráždila poštěváček, přitom pravidelně nadskakovala celá nahoru a bezmocně padala roztaženým rozkrokem dolů na matraci.
A Jaromír jí za okamžik rázně zavelel "Pozor!" Erika okamžitě rozhodila ruce bezbranně za hlavu, přitom úplně roztáhla nohy, vzepjala se a s rukama za hlavou začala před Jaromírem mohutně přirážet doprázdna… Protože to však už zdaleka nebylo tak namáhavé, jako když musela předtím celá prudce nadskakovat, při každém přiražení hlasitě vydechla, a jakmile se trochu vydýchala a uklidnila, pohlédla oddaně na Jaromíra, blaženě vydechla "jsi skvělý!" a opět před ním poddajně přirazila. "Tys to taky," pravil přísně Jaromír, zatímco Erika stále naprázdno náruživě přirážela, "tentokrát zvládla naprosto perfektně." "Teď si teprve připadám… jako opravdová otrokyně,… nahá… poslušně roztažená… oddaná… a bezbranná… s rukama nad hlavou… a usilovně pracující… celým tělem… pro svého pána…“ sténala nahá Erika „cítím se celá… i naběhlé bradavky,… dívej se, jak jsem… úplně bezbranná,… tvoje,… nechceš mi něco udělat… třeba hrozného,… aby mě to moc bolelo… a abych tak před tebou… nahá… roztažená… nahlas vykřikla… a pak strašně řvala… a přitom se svíjela,… vidíš mě…?“ Jaromír beze slova pozoroval, jak se před ním roztažená Erika bezděčně vyžívá ve svých představách a přitom rozdrážděně přiráží doprázdna, a vzrušeně ji poslouchal. Neobyčejně ho to vydráždilo a opět pocítil silnou erekci, zejména když si uvědomil, že Erika tak před ním svléká donaha i svou duši. "Moc ti to sluší," odpověděl pak tiše na její vzrušenou otázku, "jsi opravdu nesmírně krásná,… jako otrokyně." Erika se zachvěla: "Líbím se ti tak…?“ "Jsi nádherná," pochválil ji Jaromír znova, "ale teď si přejeď rukama pomalu po těle dolů a zase se přede mnou hezky rozdělej!" "S tebou se dokážu rozdělat, i když se nedráždím," řekla Erika, když si pomalu sjížděla rukama po těle dolů do rozevřeného rozkroku, "jak jsi jistě právě viděl…“ Erika si sáhla na poštěváček a okamžitě sebou vzrušeně zacukala, jak už byla rozdělaná. Upřela pohled tázavě na Jaromíra a poslušně čekala. „Co je ti?“ znejistěl Jaromír. „Nic, jen jako správná otrokyně čekám, až mi to odpočítáš…“ „Ach bože, ty moje krásná otrokyňko…,“ vzdychl Jaromír, „Jsi připravená?“ „A už zase nadržená… a nedočkavá,“ vydechla Erika s prstem na poštěváčku. „Tak se připrav,… hezky se vzepni,… počítám, tři…, dva… jedna… teď!“ Erika opět začala před Jaromírem - už bez nejmenšího studu - náruživě onanovat. „Dělám to dobře?“ hlesla za chvilku. „Děláš, když se tak na tebe dívám, už mi zase stojí…“ „A vidíš na mne dobře? Vstaň a pojď blíž ke mně a prohlížej si mě zblízka… a obcházej mne ze všech stran…“ doslova žadonila Erika. „Moc ti to sluší,“ prohlásil Jaromír a sklonil se jí k rozkroku, „a to jsi ještě před chvílí nechtěla…“ „Ach…“ vzdychla Erika. „Už jsi tam zase úplně rudá,“ pravil Jaromír téměř profesionálně a pak se jí chvíli upřeně díval na poštěváček, bezděčně se zmítající pod jejími prsty. Zanedlouho už by zase tmavofialový… Jaromír ji začal obcházet a prohlížel si ji ze všech stran. Zatímco Erika před ním stále usilovně onanovala a přitom se pořád častěji škubala stoupající rozkoší, hladil ji chvíli něžně zezadu po vlasech, pak se zase postavil přímo před její rozevřený rozkrok, ještě chvilku ji upřeně pozoroval a pak náhle hlasitě vykřikl „Stop!“ Prudce rozdrážděné Erice chviličku trvalo, než se zorientovala a s krajní nechutí utnula onanii a hodila i druhou ruku za hlavu. „Tak to nebylo nejlepší, že?“ „Já vím, budeš mne… asi muset často chodit trénovat… promiň,“ vyrážela udýchaně. „Tak teď dýchej břichem! Pamatuješ si ještě, co to je?“ „Ano pane…“, silně vydrážděná Erika se vzepnula, otevřela pusu, upřela oči na Jaromíra a začala pomalu zhluboka dýchat. Jaromír vzrušeně sledoval, jak jí při každém nádechu a výdechu zvedá a klesá břicho. „Tak co, už jsi zase dobrá otrokyně?“ „Snažím se, vidíš, ne?“ „To víš, že vidím a moc se mi líbíš… teď trochu zrychli!“ Erika poslušně zrychlila a doslova před Jaromírem kmitala břichem nahoru a dolů. „Teď zkus břichem smyslně kroužit… ruce pořád vzhůru za hlavou!“ velel jí Jaromír. Nahá Erika se znova napnula a pomalu kroužila před Jaromírem břichem. „To je taky moc hezké, i to ti sluší,“ řekl Jaromír a snažil se, aby Erika nepostřehla jeho vztyčený penis. „Tak a teď sebou vlň, od hlavy až ke kolenům… ze všech sil, namáhej se!“ Erika se vzepnula a začala se před Jaromírem na stole celým nahým tělem vlnit jako orientální tanečnice. „Líbím se ti?“ zeptala se najednou uprostřed smyslného vlnění. „Zase mám co dělat, abych na tebe neskočil,“ přiznal se Jaromír, „zkus přitom ještě rozpažit…“ Erika poslušně rozpažila ruce do stran a dívala se stále na Jaromíra. Najednou řekla „Dělám ti aspoň trochu radost?“ „Ani nevíš, jsi perfektní,“ pochválil ji opět Jaromír, „ale napni ty ruce až po špičky prstů.“ „Já mám taky strašnou radost, že ty máš radost, víš?“ řekla Erika, poslušně napnula ruce až po konečky prstů a dále před Jaromírem ze všech sil vlnila celým tělem.
„To by taky měla být hlavní starost skutečné otrokyně, proto muži otrokyně mají, “ pravil Jaromír a pořád ji vzrušeně pozoroval. Za chvilku ale řekl „Přestaň, ať se neunavíš… a zase se mi hezky roztáhni…“ Erika poslechla, roztáhla se a čekala, co si na ni Jaromír zase vymyslí. „Tak můžeš pokračovat,“ řekl Jaromír stroze. „V čem?“ „No přece v otrockém sebeukájení… tys myslela, že teď budeš mýt nádobí?“ „Promiň, já už jsem z tebe tak zpitomnělá…“ vyhrkla Erika, přiložila si prsty na klitoris a se slovy „nezlob se, miláčku, na svou hloupou otrokyni,“ si ho začala opět ze všech sil třít. Když se za pár minut zase začala škubat vzrušením, Jaromír jí poručil "Stiskni si bradavku, drž a dál se dráždi dole!" Erika rozdrážděně vyhodila rozkrok, stiskla si bradavku a úplně roztažená si před Jaromírem na stole vášnivě kmitala přes poštěváček. "Ty už jsi tak nádherně rozdrážděná…“ "Jo, je to strašné…“ vydechla Erika. "Už budeš?" "Možná…“ "Tak si zase dráždi dál bradavku. A poslouchej mě." „Já tě snad poslouchám pořád, ne?“ podivila se usilovně onanující Erika a poslušně si mnula druhou rukou vztyčenou bradavku levého prsu. „To ano, ale teď se snaž vydráždit až do posledního okamžiku a když vykřikneš Dost!, seskočíš spolu s rázným utnutím onanie bleskově ze stolu a vypneš se přede mnou vstoje rozkročmo krajně rozdrážděná do výponu. Slyšíš?“ „Ano… slyším. Zajímalo by mne, co si na mne ještě vymyslíš… ty můj trapiteli.“ „Dej pozor, abys měla v tom výponu perfektně napjaté ruce šikmo vzhůru a hezky dopředu vypnuté břicho,“ řekl Jaromír. „A samozřejmě se ti budu dívat do očí,“ zasténala Erika, na kterou už začínala opět přicházet extase. „No tak to ti snad už ani nemusím připomínat,“ pravil Jaromír, „jako správné otrokyni.“ Erika ještě chvilku intensivně onanovala, ovšem pak se jí nepodařilo dále oddalovat vyvrcholení, prudce sebou před pozorně sledujícím Jaromírem na stole škubla, nadzvedla rozkrok, otevřela ústa, rozdrážděně se vzepnula a tentokrát - protože si na tom dala opravdu záležet - skutečně až v posledním okamžiku hlasitě vykřikla „Dost!“, v tomtéž okamžiku seskočila ze stolu a vypnula se vstoje před Jaromírem s rukama vzpaženýma šikmo vzhůru krajně rozdrážděná vstoje rozkročmo, a s pohledem bezmocně upřeným na něho mu poslušně nastavila břicho… Jaromír bleskově přiskočil a vší silou ji roztaženou dlaní plácl přes břicho těsně pod pupek. Nahá Erika zůstala naprosto nehybná a jen hlesla „Au… jsem tvoje,… tak mě bij!“ Ale Jaromír jí místo toho roztáhl stydké pysky. Byla mezi nimi téměř fialová, rodidla měla úplně naplněná krví… „Líbí se ti být moje otrokyně?“ „Nepředstavitelně,“ vydechla nahá Erika s pohledem upřeným stále do jeho očí, „proč mne nebiješ?“ „Protože tady na to nic nemám, ani tu březovou metlu, ani řemínek nebo dokonce důtky,“ odpověděl chladně Jaromír, „ale jsi skutečně nádherná, … moc tě chci.“ „Čím ti můžu posloužit?“ zeptala se ho vyzývavě vypnutá Erika s bradavkami vztyčenými krajním vzrušením. „Vpravo v bok!“ zavelel jí rázně Jaromír. Erika poslušně udělala čtvrtobrat. „Čelem vzad!“ A nahá Erika se opět okamžitě otočila. „Vlevo v bok!“ Erika se odevzdaně natočila k Jaromírovi zády. „Čelem vzad!“ A nahá Erika znova stále tváří v tvář Jaromírovi. „Jsi spokojený?“ „No v tělocviku bys u mne obstála,“ pravil upřímně Jaromír, „teď si ještě trochu zacvičíš… udělej deset dřepů, poslední co nejpomaleji, ty moje krásná rozdrážděná nahá kundičko!“ Erika desetkrát dřepla a Jaromír jí dřepy hlasitě počítal. Když se nahá Erika namáhavě napřímila z posledního pomalého dřepu, zeptala se Jaromíra „Jsem poslušná?“ „Perfektní, teď ještě udělej rozpaženýma rukama pár hmitů do strany,“ a Erika poslušně hmitala rukama. „Teď několik malých a pak pořád větších kroužků rukama.“ Erika udělala několik menších kroužků a nakonec kroužila nataženýma rukama ze všech sil. „Dost! Hezky se vydýchej… pokud možno zase i břichem,“ zastavil ji Jaromír, „jsi ještě vzrušená?“ „Trošku,“ špitla Erika a vstoje před Jaromírem zhluboka dýchala. „Tak si zase lehni na stůl,“ požádal ji Jaromír, „doufám, že oceňuješ, jak se starám o tvoje zdraví a kondici.“ „Jsi úžasný…“ vydechla Erika a znova se před ním poslušně roztáhla na stole. „Tak co budeme dál dělat? Co bys teď nejvíc chtěla?“ „Prosím, můj pane,…konečně už být hotová,“ řekla po pravdě Erika. „Tak dobře, ať je jednou zase po tvém,“ pravil Jaromír a rázně ji vyzval „přitiskni prsty na poštěváčka… pozor, vypni se… tři… dva… jedna… teď!“ Nahá Erika začala roztažená před Jaromírem na stole okamžitě rychle onanovat, ale Jaromír si za chvíli všiml, že má na břiše pod pupkem zřetelnou zarudlou stopu po nedávném úhozu jeho ruky.
„Nepálí tě ta rána na břiše, jak jsem tě tam nedávno uhodil?“ „Trochu to ještě cítím, ale určitě mi to není nepříjemné, víš?“ hlesla poslušně onanující Erika, „aspoň vím, kdo je můj pán…“ „I tak promiň…“ řekl Jaromír provinile. „Ale za to se přece neomlouvej, …doufám, že mě budeš příště bičovat mnohem víc,“ pronesla odevzdaně Erika, kmitajíc si usilovně přes poštěváček. Jaromír se jí postavil přímo před rozkrok, přikázal jí „Dívej se upřeně přímo nad sebe… třeba na ten lustr!“ a pak jí oběma rukama zespod pod jejími intensivně pracujícími prsty mohutně rozevřel stydké pysky. „Co to děláš?“ špitla Erika. „No dívám se, jak to v tobě pracuje,“ řekl klidně Jaromír, „musím přece znát, jak to v mojí otrokyni pracuje… kdy tam začne vzrušením rudnout a kdy z ní začne pramenit ta milostná rosa…“ „Vidíš do mě dobře?“ otázala se ho téměř starostlivě Erika, „musíš mne dobře znát… jsem tvoje… a chci to!“ „Tak drž! A pořádně se mi vyceň!“ pobídl ji Jaromír nekompromisně. "Ty, Jaromíre," trhla sebou náhle Erika, "a můžu být? Víš, když to na mně náhodou přijde… tak se ptám, když jsem otrokyně…" "No nevím, nevím," podíval se na ni Jaromír přísně, "ale konec konců…" a na chvíli se zamyslel s pohledem na Eričinu usilovně kmitající ruku, "proč ne? A protože se teď máš v ruce naplno, ztížím ti to tím, že se mi budeš muset dívat od prvního okamžiku, kdy poznáš, že už budeš, upřeně do očí… samozřejmě až do chvíle, kdy ti po odeznění orgasmu výslovně dovolím, že se smíš podívat jinam. Dokážeš to?" "Jistě," zaškubala sebou prudce rozdrážděná Erika. "No, nemysli si, je to těžší, než si myslíš…" "Ale asi moc vzrušující…" hlesla Erika, opět bezděčně přirazila a hned si to zkusila… Oba si pak chvíli nehybně hleděli do očí, Erika si přitom pomalu rafinovaně dráždila klitoris. Její oči už byly zase plné naprosto nepředstírané pohlavní rozkoše… Erika pak pohled zase uvolnila, upřela oči do stropu a úplně roztažená před Jaromírem na stole si dál usilovně rukou dráždila klitoris… Jaromír jí usilovně roztahoval rodidla, která Erika odevzdaně vystavovala jeho pohledu, a zblízka vzrušeně pozoroval, jak jsou stále červenější a postupně se zbarvují do ruda, přitom jí začala v rodidlech bublat milostná rosa, až jí zcela naplnila celý prostor nad hrázkou a nakonec jí dokonce ukáplo několik kapek dolů na prostěradlo. Náhle sebou Erika bezděčně škubla "už to zase… na mne asi leze," a reflexivně zrychlila, "jsem tvoje, Jaromíre… dívej se!" Jaromír pustil její stydké pysky, přešel do její hlavy, sklonil se a začal široce rozevřenýma očima hledět do jejích očí, mimoděk již značně zakalených obrovskou rozkoší; nejen že dosud ještě nikdy neviděl onanující nahou ženu, ale už vůbec ne že by se před ním sama zcela beze studu vybila. Krajně rozdrážděná Erika mu rovněž hleděla přímo do očí a přitom si rukou usilovně kmitala přes poštěváček. „To je krásné, Jaromíre, cítím se tvoje jako nikdy…“, vzdychala v předtuše blížící se závěrečné extase, „miláčku, že patříme jenom k sobě, viď?“ „No to víš, že ano,“ potěšil ji, „hlavně se teď pořádně roztáhni, pak se nadzvedni co nejvýš vzhůru a zhluboka se nadechni, ať máš dost dechu na obrovský orgasmus…, a zkus v okamžiku prvního stahu vykřiknout Teď!“ „Jistě…jsi můj?“… já jsem jen tvoje… přísahám… a už nikoho jiného nechci,“ sténala Erika rozdrážděně. Zanedlouho sebou zřetelně škubla, v mohutné extasi rozhodila nohy, nadzvedla rozkrok vzhůru téměř do mostu, s vytřeštěnýma očima upřenýma do očí Jaromíra se prudce nadechla, vzápětí spolu s prvním obrovským orgastickým stahem svého těla téměř mimo smysly doslova zařvala „Teď!“ a dál si mimovolně dráždila klitoris… „Ááááá… áááá… áááá…áááá…“ tepala před Jaromírem celým nahým tělem jako šílená v nepředstavitelně silné orgastické křeči s očima upřenýma na něho, rozkrokem vzepnutým vysoko nad stůl a do krajnosti roztaženýma nohama. Když první nejprudší orgastické stahy v jejím těle opadly, odtáhla prsty z poštěváčku a s přirozením dále vypnutým vstříc Jaromírovi se před ním dál mohutně škubala v dalších silných pomalu odeznívajících stazích. „Vidíš, co dokážeš, když si dáš záležet,“ pravil pak Jaromír a něžně ji pohladil po vlasech. „Ale bez tebe bych to nikdy nedokázala,“ pohlédla na něj Erika s tělem stále škubajícím doznívajícími stahy obrovského orgasmu. „Mám tě pohladit i po ní?“ „Jen jestli chceš,“ řekla Erika. A Jaromír ji hezky pohladil do kundičce hned třikrát. „Nezlob se, Jaromíre, ale já ti musím říct dnes potřetí to samé, totiž že to byl zdaleka nejprudší a nejhezčí orgasmus, jaký jsem kdy v životě měla,“ usmála se zasněně nahá Erika, když stahy v jejím těle ustaly. *** „Ovšem to ještě není konec, Eriko,“ řekl klidně Jaromír, „za chvíli si to zkusíš udělat sama vstoje přede mnou, pak si to ještě zkusíš s prskavkou a potom…“ „Snad nechceš jít domů?“ zděsila se Erika. „No jsou dvě možnosti: buď půjdeme spolu spát a ty mi to před usnutím hezky uděláš…“ „A ty mě taky….“ skočila mu do řeči Erika. „No, anebo odejdu a udělám si to sám doma. To víš, že po tom, co jsem tady s tebou prožil, uvolnit potřebuju…“ „Tak to nepadá v úvahu, na to okamžitě zapomeň,“ prohlásila Erika rozhodně. „Takže opravdu chceš, abych tady zůstal?“ zeptal se Jaromír nejistě.
„Opakuju ti, že nepřichází do úvahy, abys odešel dřív než se mnou ráno do práce,“ řekla zatvrzele Erika, „a už o tom vůbec nepřemýšlej.“ „A uděláš mi to?“ zeptal se znova Jaromír. „Kolikrát budeš chtít,“ prohlásila Erika, „otrokyně přece musí být k službám pánovi, kdykoli se mu zachce…“ „Jsi ještě nadržená?“ zeptal se Jaromír, aby změnil téma. „Už tak ne, ale docela bych to ještě párkrát chtěla,“ řekla Erika skoro omluvně, „to víš, po takovém půstu.“ „Chudinko moje malá,“ pohladil ji Jaromír znova po vlasech,“ tak se postav hezky doprostředka místnosti, ať se nemáš čeho dotýkat, a zkusíš si to vstoje. Že se už nestydíš, viď?“ „Před tebou už skoro ne… můj sladký pane,“ řekla už zas vzrušeně nahá Erika, vstala a tázavě se podívala na Jaromíra. „Ale onanovat vstoje budu poprvé v životě,“ začervenala se Erika, „natož pak před někým.“ „Tím mi jen dokážeš, že jsi opravdu moje,“ pravil upřímně Jaromír. „Kdo ví, jestli mi to vůbec půjde,“ pravila nejistě. „Pokud chceš být otrokyně, tak ti to jít musí,“ odsekl Jaromír rázně. „Kam si mám stoupnout?“ „Rozkroč se hezky tady, přímo přede mnou…“ ukázal Jaromír rukou, „jednu ruku do podbřišku, druhou si dej třebas hlavu a vypni se mi!“ Jakmile se Erika postavila před stůl, Jaromír řekl „ale teď bych ti jako otrokyni zase nasadil ten náhrdelník…" „Tak mi ho podej,“ řekla Erika, a když jí ho Jaromír podal, chvatně si ho připnula. „Teď budeš při orgasmu ještě hezčí,“ pochválil ji Jaromír. „Jenom při orgasmu?“ podivila se Erika. „Ty jsi trdlo, to víš, že ti moc sluší pořád… hlavně, když jsi nahá.“ „Ten jsem dostala nedávno k třicátým narozeninám,“ prohlásila Erika s jistým zklamáním v hlase, „rok před rozvodem.“ „Ale opravdu ti sluší,“ prohlásil Jaromír uznale. „Chci se ti líbit…“ odtušila nahá Erika. „Tak co kdyby sis vzala i ty hezké jehlové střevíčky?“ „Vaše přání je mi samozřejmě rozkazem, můj pane,“ prohlásila Erika a Jaromír jí podal i střevíčky. Erika si je nazula, poslušně se před Jaromírem rozkročila, ale vzápětí řekla „Snad na nich udržím rozkročená při onanii rovnováhu…“ „Musíš!“ „No snad přitom neupadnu,“ řekla Erika. „Neboj, když tak tě chytím. Jinak jsi připravená?“ „Ano.“ „A nadržená?“ „Taky.“ „Přitiskni si prst!“ Erika okamžitě poslechla, přitiskla si prsty na poštěváček, vypnula se a upřela pohled Jaromírovi do očí. „Tak pozor, vypni se!“, zavelel jí rázně Jaromír, „Tři… dva…jedna…teď!“ Nahá široce rozkročená Erika začala před Jaromírem usilovně onanovat a její pohlavní rozkoš začala k velikému překvapení Jaromíra poměrně rychle stoupat. „Jsi moje?… I teď?“ zeptal je jí náhle Jaromír. „Ano…,“ hlesla nahá Erika uprostřed onanie, „právě teď víc než jindy… miláčku.“ Jaromír onanující Eriku pomalu obcházel a ze všech stran si prohlížel, jak se její nahé tělo stále více poddává sílící pohlavní rozkoši. "Dráždi se volnou rukou i na bradavkách!" přikázal Erice, a když uposlechla, zavelel jí: "A vypni se…“ Rozkročená Erika se před ním vypnula a beze studu rychle masturbovala, jednou rukou v rozkroku a druhou se hladila po prsech. Jaromír náhle řekl: "Když tak kolem tebe chodím a vidím, jak jsi nádherná, nevím čím to je, ale cítím spontánní touhu vzít si na tebe něco do ruky…“ "A co?" trhla sebou rozdrážděná Erika a plynule onanovala dál. "Toho si nevšímej. Stejně tu nic takového není." "A k čemu…“ "Aby ses toho bála. Co bys řekla třeba tomu, kdybych tě teď obcházel s bičíkem v ruce?" "Hrozně by mě to," zacukala sebou Erika, "vzrušovalo…" "Tak to leda že bych tě teď obcházel s vařečkou, tu snad doma máš," řekl Jaromír s úsměvem, "ale to by bylo spíš legrační než vzrušující." "A ty…" zachvěla se nahá Erika kmitající vášnivě prsty v rozkroku s pohledem upřeným vzhůru na protější stěnu pokoje, "ty bys mě pak tím bičem i šlehal?" "Třeba…" odtušil Jaromír a jemně jí přejel rukou po břiše. "Ach… to mě strašně vzrušuje," řekla bezmocně Erika, "moc bych to teď chtěla…" Zrychlila onanii, náhle ji však zase zpomalila, vypnula se a rozhodně řekla "Příště tady ten bičík budeš mít. Já ti ho koupím, Jaromíre, ach… chci to… a zbij mě!" "Nastavíš se mi?"
"Ano!" vykřikla Erika, "ráda. Chtěla bych, abys mě někdy bičoval i přitom, když jsem před tebou tak strašně hotová…" a vystupňovala onanii na nejvyšší míru. "Zatím ale musíš vzít zavděk zase tou svíčkou," pravil Jaromír, vzal svíčku, zapálil ji a když se rozhořela, řekl "A teď si to dělej s ní," a podal ji Erice. "Hrůza, už bych pomalu byla zase hotová," vydechla Erika rozdrážděně, když přerušila onanii a převzala hořící svíčku, pak se široce rozkročila a s pohledem upřeným na Jaromíra si před ním oddaně vsunula svíčku na doraz do přirození, až jí plamen téměř olizoval chloupky, a řekla "Můžu?" "Ano. Pozor!" zavelel Jaromír a Erika se vypnula, "Teď!" Erika začala rychle masturbovat hořící svíčkou, volnou rukou si přitom přidražďovala prsty poštěváček. Jaromír ji upřeně pozoroval a za chvíli se jí zeptal „Jak se cítíš?" "Jako tvoje skutečná otrokyně," škubala sebou Erika rozdrážděně, "je to nádherné…" "Nechceš zase panáka?" "Jsi skvělý…." "Zrychli!" poručil Jaromír a nalil panáka, "Ještě! Víc!" Nahá Erika uposlechla, ze všech sil si náruživě kmitala svíčkou v pochvě a druhou rukou si rozkročená před Jaromírem vášnivě mnula poštěváček. Plamen svíčky mezi jejíma nohama se usilovně třepal v nárazech vzduchu. Za chvíli se nahá Erika reflexivně vzepnula a upřela oči vzhůru pod strop. Jaromír k ní opatrně přistoupil a řekl "Pokračuj! Nepálí tě to?" "Ne," hlesla Erika. "Tak otevři pusu a dělej!" Erika pootevřela ústa a rychle si kmitala svíčkou v mokré pochvě. "Ještě rychleji, tak!" Jaromír přiložil Erice skleničku ke rtům, a zatímco Erika náruživě onanovala, obrátil jí obsah skleničky do úst. Erika vzápětí namáhavě polkla a pak uprostřed rozdrážděné onanie tiše hlesla "Dík…" "Jsi skvělá otrokyně," pravil Jaromír uznale, "jestli chceš, můžeš teď zase zpomalit." Erika poněkud zpomalila a Jaromír ji zase upřeně pozoroval. Na hrudi se jí opět objevila velká rudá skvrna, prozrazující její silné pohlavní rozdráždění. "A teď zase jen prsty," napřáhl Jaromír ruku pro svíčku, a když mu ji Erika podala, důrazně ji vyzval „a pořádně!" a pak svíčku sfoukl. Byla po celé délce úplně mokrá od Eričiny milostné šťávy… Rozkročená Erika stále usilovně onanovala. "Ty teď nějak nemůžeš být, viď?" pravil Jaromír po delší chvíli. "Prosím tě, nech mě, vždyť už jsem byla tolikrát," řekla Erika omluvně, "v každém dlouhém závodě přijde občas krize." "Chtěla bys něco? Třeba nějak pomoct? Nebo tě otupil ten koňak?" vyzvídal Jaromír, zatímco nahá Erika před ním usilovně masturbovala. "Nevím… ale to se zase srovná," vydechla, "myslím, že budu ještě mockrát," a smyslně na něj pohlédla "chceš?" "Jistě…" "Já taky," zachvěla se, pak se oddaně podívala vzhůru, za chvíli vášnivě zacukala rozkrokem a řekla "myslím, že už je to zase lepší." "Už abych měl po ruce ten bič," pravil Jaromír a začal ji zase pomaličku obcházet. Najednou dostal nápad a řekl „Víš co, já ti pomůžu." "Jak?" "Nestarej se a dělej!" Erika náruživě onanovala, občas už nahlas sténala rozkoší a rozdrážděně škubala podbřiškem. Jaromír si vzal připravenou dlouhou zimní šálu, rázně přikázal Erice "zrychli!", obešel ji zezadu a zatímco Erika pořád intenzivně onanovala, překryl jí oči tlustou šálou, vzadu ji zavázal na dva uzly a pevně utáhl. "Tak, a teď jsem na tebe zvědav," pravil Jaromír, přešel zpět před ni a vzrušeně pozoroval, jak před ním nahá Erika usilovně onanuje se zavázanýma očima. "Můžeš si představovat, že kolem tebe obcházím s tím bičem…“ řekl za chvíli, a když uviděl, že se Erika zachvěla, rázně jí zavelel "Vypni se!" Nahá Erika se vzrušeně vypnula a se zakrytýma očima dál intenzivně onanovala. Její vzrušení rychle vzrůstalo; často sebou mimovolně škubala, vzrušeně vlnila vypnutým podbřiškem, občas přitom otevřela ústa a hlasitě sténala. Jaromír se rozhodl, že ji ještě trochu potrápí a tak zase zapálil svíčku, přistoupil k Erice, která samozřejmě nic netušila, řekl "a teď zase svíčkou, vem si ji, pozor, hoří!" a napřáhl k ní ruku se svíčkou hořící velkým plamenem. "Už bych zase skoro byla," vzdechla si Erika, přehmátla a začala si honit poštěváček levou rukou. Do uvolněné ruky si naslepo vzala hořící svíčku, zasunula si ji na doraz do těla a začala s ní rychle kmitat v pochvě dovnitř a ven. "I teď by bylo zajímavé mít po ruce bič, viď?" prohlásil Jaromír. "Ano," vydechla Erika. "Dokázala by ses udělat tou svíčkou?" zeptal se Jaromír. "Nevím, ale asi ne…" "A kdybych ti přitom pomáhal tím bičíkem?" "Taky asi ne," zachvěla se Erika, "ale strašně by se mi to líbilo…" "Tak ještě chvíli hezky kmitej. A nespal se…" pravil Jaromír, "potom už tě přestanu trápit a dovolím ti, aby ses zase udělala."
Nahá Erika rozdrážděně onanovala hořící svíčkou v pochvě a zároveň si druhou rukou mohutně dráždila klitoris. Za chvíli Jaromír vášnivě onanující Eriku vyzval „Tak mi tu svíčku zase dej," a napřáhl ruku. Erika si ji rázně vytrhla z pochvy a podala mu ji, Jaromír ji sfoukl a když nahá Erika znovu začala intenzivně onanovat rukou, pravil "A teď se přede mnou hezky dodělej. A udělej se, prosím tě, zase celým tělem, chci vidět, jak to v tobě cuká úplně všechno, ano?" "Ano," vzepnula se Erika, "už mi to asi… nebude… moc dlouho… trvat…" "Tak rychle, dělej! Dávám ti na to dvě minuty." Rozkročená Erika sebou začala vstoje bezděčně cloumat a rychle si třela poštěváček. "Vidíš mě… dobře?" zeptala se za chvíli namáhavě. "Jistě. Ještě minutu a čtvrt." "Já ten tvůj pohled na sobě doslova cítím," řekla široce rozkročená a zjevně prudce vzrušená Erika s převázanýma očima. "Taky tě s ním přímo píchám. Všude!" pravil Jaromír. "Já…já už… asi budu,… pozor…“ vzepjala se náhle Erika, za okamžik hlasitě vykřikla "UŽ!", vypnula rozkrok dopředu, několikrát sebou v krajní rozkoši bezmocně cukla, Jaromír vykřikl "a celým tělem!", Erika se s pevně převázanýma očima na okamžik mimovolně vzepjala - a potom sebou s hlasitým výkřikem poprvé mohutně škubla. A Jaromír s úžasem sledoval její nepředstavitelně prudké orgastické stahy, které před ním v rychlém sledu probíhaly celým jejím nádherně vzepnutým nahým tělem - doslova od hlavy přes ramena a břicho až ke kolenům a snad až kotníkům. Oddaně vypnutá Erika mu je s otevřenými ústy dávala celým tělem bezostyšně najevo, hlasitě sténala obrovskou rozkoší a přitom jí během prvních stahů opět cosi mimovolně vystřikovalo z rozkroku až dolů na koberec pod ní na podlaze. Když Erika za pár vteřin přerušila během orgasmu onanii, Jaromír na ni vykřikl: "Ruce nad hlavu! A napni se!" Erika poslechla, uprostřed obrovských orgasmických stahů zvedla ruce vzhůru nad hlavu, celá se bezbranně rozevřela vstříc Jaromírovi, opět mimovolně prudce vystříkla před sebe na koberec milostnou šťávu a potom před ním se zavázanýma očima a rukama nad hlavou bezmocně tepala celým vypnutým nahým tělem v rytmu mohutných mimovolních orgasmických stahů… Jakmile se rozkročená Erika trochu zklidnila, Jaromír jí uvolnil oči. Oslněná Erika nejprve přimhouřila oči, potom je naopak široce otevřela - a vtom jí projel tělem další mohutný stah. Erika se nadechla, znova sebou razantně škubla a bezděčně vyrazila „Jaromíre…“ stah, „to bylo…" a zase stah, „neskutečné!" a opět několik dalších rychlých stahů těsně za sebou… Široce rozkročená Erika zůstala stát bezmocně vypnutá s rukama nad hlavou a s pohledem oddaně upřeným na Jaromíra před ním vzrušeně vypínala své nádherné nahé tělo, které se stále ještě občas zřetelně škubalo pozvolna doznívajícími orgasmickými stahy. "Jsi úžasná…" pravil Jaromír uznale a nahá Erika sebou znova zřetelně zacukala. Během několika dalších vteřin však už žádný další stah nenásledoval a tak Jaromír klidně řekl "Uvolni se a připaž!" Erika však sebou znova prudce škubla, pak připažila ruce k tělu a uvolnila se. "Tak co?" zeptal se Jaromír. "Nic… prostě nemám slova…" řekla nahá Erika zasněně a opět jí v těle trošku cuklo. Erika vzrušeně polkla, pak se na okamžik zamyslela a s požitkem pravila: "Dlouho mi to nešlo, ale pak to stálo za to…" "Bylas přitom nesmírně krásná." Erika sebou znova mimovolně škubla a pak s nelíčeným úžasem nadšeně prohlásila „Už jsem ti dnes sice párkrát říkala, že takový orgasmus jsem ještě nikdy neměla, ale tohle… to bylo opravdu snad naprosto nemyslitelné!", zachvěla se vnitřní rozkoší a potom dodala: "a vstoje, sama a hned napoprvé! Jsi prostě fantastický, nikdy jsem si nemyslela, že je to možné. Jsem ti nesmírně vděčná…" "Mnoho žen by ti asi skutečně mohlo závidět tak nádherný orgasmus," pravil Jaromír, "já jsem taky ještě nikdy nic podobného neviděl, ale se mnou to zase tak nepřeháněj," dodal skromně, "kdybys na to neměla ty, tak by to prostě nebylo." Nebylo však pochyb, že tenhle její orgasmus byl prozatím ze všech nejprudší a rozhodně také nejdelší. "Sama nevycházím z údivu, co všechno ve mně je…" řekla nahá Erika, "a co všechno dokážu…" "Jen to z tebe umět vyndat, viď?" řekl škádlivě Jaromír. "Tak na tohle jsi opravdu mistr…" vydechla Erika. "A ty docela dobrá a poslušná otrokyně," přistoupil k ní Jaromír a důrazně jí prohrábl prsty stydkou rýhu. "Chtěla bych být tvou otrokyní pokaždé…" pravila Erika se zřetelnou pokorou v hlase, podvědomě se vzepnula a znova sebou viditelně zacukala. "I když budu mít na tebe ten bič?" zakroužil jí Jaromír prsty v úplně mokrém poševním otvoru. "Tím spíš, Jaromíre, tím spíš…" opět se zachvěla úplně nahá Erika. "Uvidíme…" pravil stroze Jaromír a zase odstoupil. "Přijdeš ještě někdy?" "Když mě pozveš…" "Zvu tě," vyhrkla nadšeně Erika, "a přísahám, že ten bič tady budeš mít připravený…" "Dobře. Chceš se napít? Anebo radši zase koňak?" "Jestli vám to, můj pane, nevadí, tak nejraději oboje," odpověděla nahá Erika bez sebemenší stopy ironie. A k vlastnímu údivu přitom sebou ještě jednou mimovolně silně cukla. "Tak pojď, napijem se spolu," řekl Jaromír a naplnil dvě velké sklenice borůvkovým džusem, "sedni si!"
Nahá Erika si sedla na pohovku a vypila sklenku téměř na ex. Jaromír mezitím nalil koňak a zeptal se "a co teď? Chceš ještě džus, když se tak strašně vysiluješ?" Erika zrudla "No, ještě mi nalej, ale už ne tak moc." Jaromír jí znova nalil, podal jí sklenku, přisedl a upřímně ji pohladil něžně po vlasech. Erika se na něho skoro zamilovaně podívala a zašeptala: "Mně je tak krásně…" potom prakticky opět naráz vypila celou sklenici, odložila ji a řekla "Pojď, přiťuknem si." "Tak ať jsi co nejčastěji zase tak hotová," upřel Jaromír pohled Erice do očí, když pozvedli číšky s koňakem. Erika vzrušeně zčervenala "to záleží taky dost na tobě…" - a ťukli si. "Nechceš čurat?" zeptal se Jaromír, když odložili číšky. "Zatím ne," odpověděla Erika věcně. "Tak pojď, zase něco zkusíme," řekl Jaromír, rozprostřel na prostěradlo na stole velkou igelitovou plenu a vyzval Eriku, "lehni si zase na stůl." Erika vzrušeně vstala "Na tu plenu?" "Samozřejmě," řekl Jaromír, "ale sundej si ty lodičky a náhrdelník, ať tě to pak neruší." Erika si rychle stáhla lodičky, rozepnula si náhrdelník, a když ho podávala Jaromírovi, ten se jí důrazně zeptal: "Myslíš si, že budeš ještě hotová?" "Asi ještě ano," zčervenala opět Erika, "ale budeš muset být na mně přísný a dát mi pořádně zabrat," a znova si před ním odhodlaně lehla na stůl. „Brr,… to to studí,“ zachvěla se. „Neboj, to si zvykneš,“ řekl Jaromír. Erika si srovnala rozkrok na matraci, roztáhla nohy a položila ruce za hlavu. Bradavky jí zase vzrušeně stály. "Tak dobře kamarádko, tvoje přání je pro mne rozkazem, i když jsi jinak otrokyně," řekl Jaromír, "co bys řekla, kdybych ti teď ukázal, na co jsem vlastně chtěl tu konvičku na květiny s růžicí," a na moment se zarazil, "tušíš to?" "Myslím, že ano," odtušila ležící Erika a zachvěla se. "Jsi připravená?" "Ano, jako tvoje otrokyně," řekla roztažená Erika. Jaromír nalil do misky ledovou vodu skoro až po okraj, připravil si misku na stůl mezi Eričiny roztažené nohy, pak vhodil do ledové vody dvě žínky, významně se podíval na poslušně rozevřenou Eriku, a se slovy "opravdu chceš dát zabrat?" ji jemně pohladil po vyceněném poštěváčku. "Jo," přikývla zarputile oddaně roztažená Erika. Jaromír nabral ledovou vodu do konvičky, nasadil na ni růžici a připravil si ji k ruce vedle misky mezi Eričinýma široce roztaženýma nohama. "Ach, Jaromíre…" zasténala bezmocně nahá Erika, která všechno pozorně sledovala. "A to ještě není všechno, ty otrokyně," odtušil významně Jaromír a rozbalil před pozorně sledující Erikou balíček vánočních prskavek, dvě vytáhl, zasadil je do korkových zátek a položil před Eričin poslušně vypnutý rozkrok. Erika vytušila jeho úmysly a vzrušeně se zachvěla. "Vypni se," přikázal jí Jaromír, "a dívej se nahoru!" Roztažená Erika bleskově rozhodila nohy, vypnula rozkrok a upřela pohled do stropu. "Takže teď už to bude opravdová zkouška tvé oddanosti," řekl Jaromír, "víš to?" "Ano," hlesla Erika. Jaromír jí položil ruku na břicho, chvíli přejížděl dlaní po jejím vypnutém těle, pak jí silně rozdráždil bradavky - a když se Erika začala zřetelně chvět vzrušením, pomaloučku jí sjel rukou do rozkroku, navlhčil si prsty mezi jejími stydkými pysky a rázně jí nahmátl zduřelý klitoris. Erika začala reagovat téměř okamžitě a s pohledem upřeným nehybně do stropu si vzápětí začala pomáhat spontánním přirážením. Jaromír se jí sklonil k rozkroku, a když jí prsty volné ruky rozevřel stydké pysky, už ho ani nějak moc nepřekvapilo, když uviděl, že je mezi nimi zase úplně rudá. "To jsi tak krásně vzrušená ještě od minula?" zeptal se jí Jaromír a stále se jí díval mezi stydké pysky. "Já nevím," zachvěla se Erika, "já už jsem s tebou vzrušená pořád…" "Nezapomeň mi zase říct Už!" připomněl jí Jaromír, pustil jí pysky a rázně vystupňoval dráždění poštěváčku. Roztažená Erika sebou rozdrážděně zacloumala a otočila oči na něho: "nespěchej se mnou tolik, vždyť vidíš, jak na tom jsem… co jsem ti udělala?" "Jsi otrokyně?" "Ano," připustila Erika. "Tak si pamatuj, že si s tebou můžu dělat, co chci," řekl Jaromír přísně, "a svíjej se!" "Ach… to je šílené," zavzdychala Erika a začala se na stole před Jaromírem bezmocně svíjet v prudké rozkoši. "Zdá se, že tě budu muset brzo pořádně zchladit, když jsi tak hrozně rozpálená," podotkl Jaromír klidně, "teď ještě nesmíš být hotová," a opět zesílil dráždění. "Ale já už určitě… brzo budu…" zasténala Erika a dál se rozdrážděně svíjela pod Jaromírovýma rukama. "Ne, že ti to ulítne jako prve," pravil Jaromír výhrůžně a dodal "nemám už přestat?" "Ach… ne, prosím… ještě moment. Anebo… jak chceš, jsem otrokyně…" svíjela se nahá Erika a při posledním slově sebou celá prudce zacloumala. "Podívej se na mně," přikázal jí Jaromír. Krajně rozdrážděná Erika mu upřela matný pohled do očí, vzápětí však mohutně nadskočila rozkrokem vzhůru a zakřičela "ÚÚÚÚŽ!"
Jaromír zvolal "Vypni se!" a bleskově přerušil dráždění; nahá Erika na stole okamžitě rozhodila nohy od sebe, vypnula rozkrok, s úplně rozevřeným přirozením poslušně znehybněla a jen namáhavě dýchala. Jaromír sáhl do vody pro studenou žínku, lehce z ní vymáčkl přebytečnou vodu, a rychle ji přitiskl Erice na rozdrážděná rodidla… Erika prudce vyrazila dech a instinktivně trhla nohama směrem k sobě. Potom se však naopak úplně rozevřela a oddaně se sama přimáčkla rozkrokem na žínku… Jaromír vzápětí žínku odtáhl, hodil ji do vody a vzal si druhou. "Už tě to přešlo?" zeptal se, a když Erika zašeptala "trošku…" přikázal jí "zůstaň tak," a opět jí nemilosrdně přitiskl další ledovou žínku do roztaženého přirození. Erika sebou opět škubla, vyrazila hlasité "ách…" a znova se přimáčkla na žínku. Jaromír ji za okamžik zase odtáhl, vzal si další žínku a opět ji přitiskl na Eričina rozevřená rodidla; Erika však už tam byla tak prochlazená, že to téměř nepocítila - a tak Jaromír vzápětí přejel přes slabinu na vnitřní stranu jednoho z jejích úplně rozevřených stehen. Erika prudce zareagovala, ale Jaromír jí dál neúprosně přejížděl ledovou žínkou střídavě po obou stehnech, pak si vyměnil žínky a novou, úplně ledovou jí nečekaně přiložil do podbřišku. Erika zděšeně vykřikla, prudce sebou škubla a snažila se instinktivně stáhnout, ale Jaromír řekl "určitě jsi strašně rozpálená i vevnitř," a pevně držel… Když se Erika zklidnila, přejel Jaromír žínkou o kousek výš; a zatímco jí pomalu pečlivě omýval vypnuté břicho, Erika bezmocně vzdychala a odevzdaně se mu vypínala. Zřejmě ji to trochu vzrušovalo, protože když jí Jaromír přejel žínkou po břiše nad pupkem z jednoho boku na druhý, bradavky prsů se jí opět najednou prudce vztyčily… Jaromír si toho samozřejmě okamžitě všiml, odložil žínku a vzal si její bradavky do prstů, krátce si s nimi pohrál a přitom se jí upřeně díval do očí. Erika byla stále nesmírně vzrušená, protože již po několika rafinovaných hmatech na bradavky sebou začala opět škubat rozkoší. "Ach Jaromíre…" vydechla vzápětí rozdrážděně, "dělej mi to ještě víc…" Jaromír ovšem za okamžik zase přestal, podal si ručník, osušil Erice břicho a rozkrok, pak si namazal prsty, vzal si mezi ně hlavičku jejího poštěváčku, mírně ji natáhl a začal ji mezi prsty jemně masírovat. "Ach…" vydechla Erika smyslně, "kolikrát mě ještě budeš takhle trápit?" "Mockrát, ještě ani nevím. Ale užiješ si," řekl Jaromír, "chceš to?" "Jsi strašný… bezvadný…" „Nemysli si, ono být pánem taky někdy není jednoduché,“ pravil Jaromír již během rychlého dráždění jejího poštěváčku, „jeho základní povinností je starat se, aby jeho otrokyně byla naprosto spokojená.“ „Tak to jsem doslova nadšená, že tě mám,“ vydechla Erika uprostřed intensivního dráždění a zanedlouho se opět před Jaromírem na stole zřetelně cukala vzrůstajícím vzrušením. „Ty jsi u toho tak hezká, Eriko,“ díval se na ni obdivně Jaromír, „škoda, že si teď budeš muset na další orgasmus chvíli počkat.“ „Mám zase vykřiknout Dost?“ vyhrkla rozdrážděná Erika. Jasně červená skvrna se jí šířila z břicha až na hrudník. „No jistě,“ řekl Jaromír, „já ti vždycky jen řeknu, že smíš nebo musíš být hotová.“ „Aha,“ cukla sebou Erika silnou rozkoší. „Otrokyně musí mít každý orgasmus od pána výslovně povolený,“ vysvětloval jí Jaromír, „já myslel, že to víš…“ „Nezlob se, já jsem někdy taková roztržitá,“ upřela mu Erika omluvně pohled do očí, „to víš, že jsem tvoje.“ „Už budeš?“ „No, zdá se, že už to na mně začíná přicházet…“ „Tak pozor! Hezky bleskově!“ řekl hlasitě Jaromír a za několik okamžiků rázně odtáhl ruku. „Au,“ hlesla Erika, ale okamžitě poslušně rozhodila nohy, napnula ruce za hlavu a vypnula rozkrok. „Výborně!“ zvolal Jaromír, vytáhl z ledové vody žínku, prsty druhé ruky si rozevřel její stydké pysky, podíval se jí do očí a rázně jí přimáčkl ledovou žínku do mohutně rozevřených rodidel. Prudce rozdrážděná Erika hlasitě vykřikla, ale poslušně držela. „Teď jsi na mne, Jaromíre, doslova surový,“ vydechla, když se trochu vzpamatovala. „A budu ještě mnohem horší, miláčku, chceš to?“ „Jasně… dělej!“ Jaromír odtáhl žínku a hodil ji zpět do misky, ale hned si vytáhl druhou a opět ji bleskově přiložil do Eričiných rozevřených rodidel. Účinek však už byl minimální, protože měla kundičku zchlazenou od předchozí žínky, takže jen zasténala „Miláčku,… jsem tvoje,… ty mě tak krásně mučíš,“ a sama se přirazila rozkrokem na žínku. Jaromír taky ještě přimáčkl a s očima upřenýma do jejích chvíli držel, pak žínku odtáhl, otřel Erice rozkrok froté ručníkem a okamžitě ji začal znova nemilosrdně dráždit na poštěváčku. Chvíli trvalo, než její prochlazená rodidla zase dostala onu správnou teplotu a Erika se začala znova cukat stoupající rozkoší. „Ty mi to zase tak nádherně děláš,“ vydechla najednou nahá Erika. „Proto jsem tady,“ pravil věcně Jaromír, a zatímco jí kmital prsty přes klitoris, řekl „Teď mne chvíli poslouchej! Až ucítíš, že se blížíš do extase, odstrčíš mi ruku a doděláš si to sama. No a co máš dělat během extase, to víš… nezapomeň to v posledním momentě utnout a vykřiknout Stop!“ „Jsem tvoje,“ vydechla vzrušeně Erika. Trvalo ještě pár minut, než se došla do extase a převzala od Jaromíra stimulaci na poštěváčku. Vzápětí sebou silně škubla, rozhodila nohy, nadzdvihla rozkrok, pak s vytřeštěnýma očima vykřikla „Stop!“, bleskově utnula onanii a celá se Jaromírovi poslušně vypnula s rukama za hlavou. Jaromír si mezitím vzal konévku, naklonil ji nad nahou Eriku, a jakmile se před ním na stole oddaně vypnula, začal ji přes růžici opatrně kropit krajně vzrušené nahé tělo ledovou vodou. Erika se bezmocně třásla, zatínala zuby a snad i pěstičky rukou, ale poslušně držela a vypínala se… Jaromír jí nejdříve pokropil břicho, potom důkladně oba prsy, nakonec i v podbřišku a přes stydké pysky.
„Studí?“ zeptal se jí s úsměvem. „A jak… jsi vyloženě krutý, ty sadisto!“ sténala Erika, ale nehnutě držela. „Co ty si na mě ještě nevymyslíš…“ „Líbí se ti to?“ „Zacházíš se mnou jako s věcí,“ řekla Erika jakoby vyčítavě. „Nebo jako se svojí otrokyní,“ opravil ji Jaromír, „to je totiž totéž.“ „Ale od tebe se mi to docela líbí,“ prohlásila vzrušeně Erika. Když nahou Eriku hezky pokropil, odložil konévku, opět svou krásnou otrokyni pečlivě osušil froté ručníkem a okamžitě ji začal znova dráždit na poštěváčku. „Tak teď zase zchladíme rozhycovanou kundičku, ano?“ „To je strašné,“ vzdychla Erika, „Ale dělej si se mnou, co chceš… můžeš všechno.“ „Nejdřív ti ji ale musím pořádně rozhycovat,“ řekl Jaromír. „To umíš výborně,“ prohlásila Erika a začala se před ním naplno poddávat stoupající rozkoši. Zanedlouho opět upadla do extase, rozhodila nohy, vášnivě vzepnula rozkrok a vzápětí hlasitě vykřikla „Dost!“ Jaromír rázně utnul její dráždění, opět si vzal ledovou žínku, pohlédl na rozevřenou Eriku, která se ovšem nyní v předtuše něčeho nepříjemného mimovolně zakřenila a když se jí Jaromír přiblížil žínkou k rozkroku, přivřela oči. „Nepřivírej oči!“ vykřikl Jaromír, „to jsi otrokyně? Dívej se na mne!“ Erika s krajním sebezapřením otevřela oči a podívala se bezmocně na Jaromíra, který jí bleskově přitiskl ledovou žínku do roztaženého přirození. Krajně rozdrážděná Erika opět zděšeně vykřikla. „Ticho!“, napomenul ji Jaromír rázně, „Drž… a poděkuj!“ „Děkuji vám, pane… za krásné mučení…,“ sténala Erika, „a prosím, ještě přitlačte!“ A Jaromír opravdu prudce přitlačil, až ze žínky ukáplo pár krůpějí vody pod její rozkrok na igelitovou plenu. „Ááách… teď jsem skutečně tvoje… miláčku,“ znova zasténala Erika. Jaromír pak opět vyměnil žínku za novou, opět ji ze všech sil přimáčkl roztažené Erice mezi stydké pysky a pak ještě to samé zopakoval ještě potřetí s původní žínkou. "Musím ti zchladit i tu velkou červenou skvrnu na hrudníku," řekl starostlivě a začal jí ledovou žínkou masírovat prsy a jejich okolí. „Ty jsi ale opravdový tyran,“ pronesla Erika, když odložil potřetí žínku. „A ty zase perfektní otrokyně,“ pravil Jaromír, „myslíš, že si budeme rozumět?“ „Když budeš pořád tak bezvadný, tak určitě,“ usmála se na něho zmučená, ale nevýslovně šťastná Erika. Jaromír ji začal opět usilovně dráždit na poštěváčku, ale. Eričin sexuální aparát se tentokrát probudil nečekaně rychle a už po necelých pěti minutách se začal před Jaromírem na stole znova blížit k extasi. „Připrav se! Zase si to doděláš sama…“, vyzval ji Jaromír, „a já tě pak budu hezky zalévat… jako květinku…“ „Pěkná květinka… odkvétající…“ vzdychla Erika. „Ale nádherná,…“ potěšil ji Jaromír. Za pár okamžiků Erika rázně pronikla rukou pod Jaromírovu a nahmátla si klitoris, rozhodila nohy, vzápětí sebou opět zřetelně škubla a začala se v extasi vzpínat rozkrokem vzhůru, potom krajní rozkoší vytřeštila oči na Jaromíra, který už nad ní držel konévku, a v posledním okamžiku poslušně vykřikla „Stop!, hodila ruku za hlavu a vypnula se. A Jaromír bleskově naklonil konévku nad její nádherné břicho… Tentokrát jí pokropil břicho mnohem důkladněji než prve, zatímco nahá Erika opět poslušně držela, celá se před ním třásla, zděšeně zatínala zuby a občas i pěsti. „A teď prsíčka,“ řekl chladně Jaromír, naklonil se jí nad ně a se zájmem sledoval, jak se jí pod ledovou vodou najednou krásně vztyčily bradavky. „No vidíš, jak ti to teď sluší,“ pravil s úsměvem, „člověk by málem nevěřil, že jsi byla předtím vzrušená.“ „Sadisto…“ procedila nahá Erika oddaně a dál poslušně držela. „Tak teď ještě podbřišek, hezky nad chloupky,“ řekl Jaromír za chvíli a začal ji kropit těsně nad ochlupení a pak i přímo do chloupků. „Já tě tam pak zase učešu,“ prohlásil Jaromír s úsměvem. „To budeš velice hodný, ty můj mučiteli,“ vydechla Erika. Ale Jaromír jí ještě krátce pokropil stydké pysky a pak se zeptal „Nechceš zchladit taky stehna?“ „Šílenče…“ zaškubala sebou roztažená Erika s pohledem upřeným na něho, „jakobys nevěděl, že ti nedokážu říct ne…“ Jaromír jí mírně pokropil citlivé vnitřní strany stehen, ovšem Erika se přitom zřetelně cukala. „Ani bys nevěřil, jak je to právě tam nepříjemné…“ „Takže to budeš mít ode dneška za trest,“ řekl Jaromír, „škoda, že jsem to nevěděl, když ses přede mnou hned na začátku bez dovolení udělala.“ „Tak to mám za trest teď,“ špitla Erika. „To už neplatí,“ odtušil Jaromír a definitivně odložil konévku. „Ty Jaromíre,“ vzdechla nahá Erika roztouženě, „já už bych chtěla být hotová… zase.“ „Tak hezky popros,“ vybídl ji Jaromír. „Pane můj, vaše otrokyně vás moc prosí, aby mohla zase vystříknout… vždyť jsem teď byla přímo na pokraji nejmíň čtyřikrát a nedovolil jste mi to ani jednou,“ žadonila pokorně. „Neboj se,… teď už budeš,“ řekl Jaromír blahosklonně. „Já vím, že jste moc hodný,“ slyšela se Erika ve své nové roli poslušné otrokyně, že tomu ani sama moc věřit nechtěla.
„Poštěváček máš pořád v kondici?“ „Ani tomu se mi nechce příliš věřit,“ polkla Erika, „ale mám… a už se třese netrpělivostí.“ „Ty nejsi moc poslušná otrokyně…“ napomenul ji Jaromír, „moc si poroučíš.“ „Promiň, ale je to pořád silnější než já,“ sklopila oči Erika, „obzvlášť když mám tak skvělého pána.“ „Tak se vypni a roztáhni se,“ poručil jí Jaromír a znova jí sáhl na poštěváček, „mám?“ „Ano… prosím tě,“ zasténala nedočkavě Erika, „a netrap mě.“ „A budeš zase moc?“ „Šíleně… už to ve mně strašně cuká.“ „Tak dobře,“ pravil Jaromír a pohnul prstem. „To je tak krásné… s tebou,“ zavlnila se Erika rozkoší na stole, „zvlášť když vím, že už budu.“ „Ale předtím tě toho ještě dost čeká,“ prohlásil Jaromír významně. „To nevadí,“ škubla sebou Erika, „udělám všechno.“ Její pohlavní vzrušení stoupalo nyní poměrně pomalu, takže teprve asi za deset minut Jaromír seznal, že už je dostatečně rozdrážděná, náhle ji upozornil „Pozor! Vzepni se!“ a když se před ním Erika poslušně vypnula, vykřikl „Rozkrok vzhůru!“, vzápětí rázně přerušil její dráždění, nechal ji dráždivě vzepnutou rozevřeným rozkrokem vzhůru nad stolem, sáhl na vedlejší stolek pro jakési noviny a ke svému údivu pod ni rozprostřel Rudé právo. „Ty čteš Rudé právo?“ zeptal se překvapeně. „Musím ho brát povinně… jako členka výboru ROH,“ hlesla vzepnutá Erika. Jaromír to dále nekomentoval, roztáhl vzepnuté Erice stydké pysky, řekl „Drž!“ a pomalu jí opatrně zasunul do pochvy korkovou zátku se zabodnutou prskavkou. Hořlavá část prskavky byla vzdálená od jejího poševního otvoru asi 2 centimetry, takže prskavka vykukovala celou aktivní částí z Eričiných rodidel ven. „Co mi to tam zase děláš?“ vyrazila prudce rozdrážděná Erika. „Ale zdobím si tě,“ pravil Jaromír, „už můžeš zase dolů…“ Když se nic netušící Erika spustila rozkrokem zpět na stůl, začal jí Jaromír znova intensivně dráždit poštěváček. Erika mu poslušně hleděla do očí a zanedlouho v představě, že už se konečně vybije, široce otevřela pusu a v krajní rozkoši s očima oddaně upřenýma na Jaromíra namáhavě dýchala. „Jestli to nevíš, máš v pochvě vánoční prskavku, kterou ti za moment zapálím,“ oznámil jí stroze Jaromír. „Ty jsi šílenec… máš nápady,“ hlesla Erika, která se už neúprosně řítila do extase, „a nepopálí mě to?“ „To nevím,“ řekl Jaromír, za okamžik rázně přerušil její dráždění, poručil jí „Vypni se!“ a prskavku zapálil. „Já hořím,“ vykřikla krajně vydrážděná Erika. „Ale je to úžasné…“ vydechl Jaromír. „Nestane se mi nic?“ hlesla Erika. „Ty blázínku, to nehoříš ty, ale prskavka v tvojí nádherné kundičce,“ usmál se na ni vzrušeně Jaromír, „hlavně drž nohy úplně od sebe, ať se nepopálíš.“ „Škoda, že jsem si sebou nevzal foťák,“ řekl za chvilku Jaromír, když prskavka pomalu dohořívala. „Už těch tvých nápadů bylo snad dost,“ řekla vzápětí Erika. „Moc ti to slušelo, ty jsi opravdu nesmírně krásná otrokyně,“ pochválil ji Jaromír, když prskavka dohořela a začal jí opatrně vytahovat zátku s vyhořelou prskavkou z pochvy. Erika rozpaky zčervenala. Ale Jaromír jen odsekl „mlč!“ a začal ji znova dráždit na poštěváčku. „Jaromíre, lásko moje, ale já už bych opravdu chtěla být strašně hotová,“ pronesla opět prosebně Erika. „Ještě chvilku vydrž,“ požádal ji Jaromír, „jako poslušná otrokyně, o to pak to budeš mít silnější…“ Erika byla ale ještě hodně vzrušená, takže se vcelku rychle rozdráždila až před extasi. Jaromír sáhl volnou rukou do misky, nabral si na prst velkou kapku studené vody a znenadání ji položil Erice na jeden z jejích vzrušením vztyčených prsů. „A moc se nehýbej, ať ti tam ta kapička vydrží,“ požádal uprostřed intensivního dráždění Eriku. Než nahá Erika upadla do extase, položil jí opatrně další kapku na druhý prs, pak její dráždění rázně přerušil a díval se, jak se obě kapičky tetelí na bradavkách jejích krásných prsů. „Ty jsi opravdu šílenec… ale já tě mám moc ráda,“ hlesla prudce vydrážděná Erika a vzrušeně před ním na stole přirážela rozkrokem. Jaromír si rychle připravil další zátku s prskavkou, roztáhl Erice úplně rudá rodidla a znova jí zátku i s prskavkou zavedl do pochvy. Pak jí ještě potřel prstem namočeným ve studené vodě poštěváček a opět ji na něm začal usilovně dráždit. Kapičky vody jí z prsů mezitím stekly dolů. „Miláčku, kdy už mi dovolíš, abych se před tebou vystříkala?“ toužebně vydechla Erika. „Teď hned, už ti to oddalovat nebudu,“ pravil Jaromír a dál ji rychle dráždil poštěváček, „jen mi prosím tě zapal tu svíčku a volnou rukou podal Erice sirky. Erika měla samozřejmě volné ruce a tak se jí podařilo i během dráždění na poštěváčku vcelku bez problémů velkou svíčku zapevněnou do ozdobného stojanu zapálit. Jaromír jí poděkoval, postavil stojan s hořící svíčkou mezi Eričiny roztažené nohy tak, aby stála plamenem poblíž prskavky, čnějící jí ven z rodidel a dál ji intensivně dráždil poštěváček. „Co zase na mne šiješ, můj nemilosrdný pane?“ vydechla náhle Erika blížící se opět viditelně do extase, protože jí najednou došlo, že na ni Jaromír něco chystá. "Myslíš, že už jsi trochu vycvičená?" zeptal se najednou jakoby nic Jaromír. "Nevím, ale něco snad už umím, ne?" "Tak se mi to pokus dokázat tak, že místo kratičkého Už!, tentokrát hlasitě vykřikneš „Už budu!" „Ano pane… a necháš mě už vystříknout?“ „Samozřejmě… doufám, že to tím orgasmem patřičně oceníš…“
Netrvalo dlouho a Erika v obrovské extasi poslušně zakřičela „Už budu, pane!“, rozhodila nohy, a když se opět vzepnula na stole rozkrokem vzhůru, Jaromír přistrčil svíčku plamenem přímo pod prskavku, Erika se nadechla, vzápětí prudkou rozkoší opět vykřikla a mohutně sebou škubla v prvním obrovském orgastickém stahu. Prskavka mezi jejíma nohama mezitím vzplála a vzepnutá Erika po celou dobu orgasmu reflexivně škubala celým nahým tělem v nádherných orgastických stazích, zatímco z prskavky létaly jasně zářící jiskřičky dolů na igelitovou plenu. Jaromír po prvních prudkých stazích jejího těla ukončil dráždění a téměř bez dechu ji vzrušeně pozoroval. Svíčka před jejím rozkrokem stále hořela, takže dobře viděl, jak jí orgastické stahy doslova lomcují úplně rozevřenou kundičkou a přitom jí doslova kape na igelitovou plenu milostná rosa. „Jsi opět úžasná,“ zašeptal Jaromír, když silné orgastické stahy začal v těle Eriky pomalu opadávat. "Ještě," prohlásila téměř umíněně nahá Erika, jakmile se probrala ze svého zcela výjimečného opojení. „Jednička s pěti hvězdičkami… bez protekce,“ pochválil ji Jaromír a něžně ji pohladil přes rozevřené přirození a pak po vlasech… "Mne to takhle před tebou na tom stole s nohama od sebe úžasně vzrušuje," řekla nato Erika, "tak jsem to ještě nikdy nezažila…" "I s těma prskavkama?" "Třeba. Jsi prostě skvělý,…“ vzdychala slastně Erika, "je to něco úplně jiného… a navíc si tak připadám opravdu jako tvoje otrokyně…" a opět jí proběhl celým tělem výrazný mimovolní stah, "… a šíleně mně to vnitřně irituje… a proto asi taky tak strašně stříkám,… já jsem ti snad nikdy nebyla za noc víc než dvakrát…“ Když jí Jaromír opatrně vyjímal z pochvy zátku s vyhořelou prskavkou, Erika se slastně protáhla. „Kolikrát já už jsem dneska vlastně byla?“ zamyslela se najednou Erika, „šestkrát… nebo už sedumkrát?“ „Sedmkrát, otrokyňko moje stříkavá, sedmkrát,“ pravil Jaromír významně, „já jsem ti to zatím ještě stačil počítat, šestkrát legálně, jednou ilegálně.“ „Tak to je můj další osobní rekord,“ řekla stydlivě Erika, jsem ti za každý moc vděčná, bez tebe by nebyly.“ „No jestli takhle pojedeš dál, brzo ztratíme přehled,“ usmál se na ni mile Jaromír. „Tak si dělej někam čárky,“ prohlásila Erika, náhle se zarazila a řekla „počkej, támhle v sekretáři, v pravém horním šuplíku by měl být zápisník, takový malý bloček…“ „Mám se podívat?“ optal se Jaromír, „aby sis nemyslela, že ti lezu do věcí.“ „Buď tak hodný,“ pravila bezelstně Erika, „já před tebou žádné tajnosti nemám. A je tam asi i propiska.“ Jaromír vstal, otevřel zásuvku sekretáře a mezi mnoha dalšími předměty vcelku bez problémů našel zápisník a pak i propisku. „Je úplně prázdný, že?“ pravila věcně Erika, „nedávno jsem si ho přinesla z práce.“ „Takže to je služební,“zvedl Jaromír obočí, „no to je opravdu milé…“ „No jistě, snad ti to nevadí,“ řekla Erika, „napiš tam třeba nalevo E, to budu jako já, a napravo J, to budeš ty. A budeme dělat čárky…“ „Taky máš občas zajímavé nápady….“ „Jako první napíšeš vždycky datum,“ poučovala ho Erika vzrušeně, „a dneska pod E uděláš sedm čárek, pane otrokáři. Měl bys mít o sexuálních výkonech své otrokyně přece písemné záznamy, ne?“ „Dobře. Ale pro mne bude stačit úplně malinká rubrička,“ řekl Jaromír, „mně už je totiž skoro čtyřicet.“ „Nevymlouvej se, uvidíme,“ prohlásila Erika s úsměvem, „třeba se mi taky podaří svého pána vyhecovat k velkým výkonům.“ „Nemysli si, s věkem nic nenaděláš,“ odpověděl klidně Jaromír. „Tak, a už je to černé na bílém: vedle E jsou tři čárky a čtyři křížky, ty znamenají naprosto úžasné obrovské orgasmy.“ „Já pořád říkám, že jsi krásný blázen…“ vydechla roztažená Erika. „To je takový můj zlepšovák, víš?“ řekl Jaromír s úsměvem, „zápisníček mám nechat otevřený, že? Další čárky a křížky budou následovat, nemám pravdu?“ „Hlavně abys je pak nezapomněl dělat u J,“ řekla Erika uštěpačně. „To ale bude tvoje starost,“ vrátil jí to Jaromír. „Na to se spolehni…“ pravila nekompromisně Erika. „Chceš znova stříkat?… třeba hned, když jsi předtím tak dlouho nebyla…“ „No docela ano…“ přiznala se Erika se studem v očích, „ty už mne nebudeš vychovávat?“ „To jsem přece neřekl,“ ohradil se Jaromír, „podívej!“, vzal další zátku a před Eričinýma očima do ní pomalu zabodl tři dlouhé prskavky, trošku je ohnul a upravil do hezkého vějíře… „Uděláme si takový malý intimní ohňostroj…“ „Zajímavé, kde ty pořád bereš takové šílené nápady…“ „Tak chceš ten ohňostroj nebo snad ne?“ „Otrokyně se přece nemusíš vůbec ptát,“ řekla oddaně Erika, „ale s tebou chci všechno.“ Svíčka před Eričiným rozkrokem stále hořela. „Vypni se!“, přikázal jí Jaromír, a když se nahá Erika před ním na stole hezky napnula, položil jí jemně dlaň ruky na jeden z prsů. „Jsi skvělý…“ vydechla Erika. Jaromír jí chvilku masíroval bradavku, a když se jí zase vztyčila, začal jí dráždit druhou, pak ruku odtáhl a jen se díval, jak jí obě bradavky vyzývavě trčí vzhůru. „To je hrozné, jak ty moje bradavky na tebe rychle reagují,“ zachvěla se Erika s očima upřenýma na Jaromíra. „Aspoň vidíš, jak jsi skvělá otrokyně,“ pochválil ji opět Jaromír a začal ji hladit po břiše.
„Co kundička, těší se, až na ni přijde řada?“ zeptal se Jaromír zvědavě. „Ta přitom doslova teče…, zasténala Erika, zatímco jí Jaromír rozevíral pupek, „podívej se!“ „Já ti věřím, ale zatím se jí dotknout nechci,“ řekl rozhodně Jaromír, „jen ať je nadržená opravdu pořádně… ať hezky čeká…“ „Ty mne strašně mučíš, i když se mne pomalu ani nedotkneš,…“ vydechla opět Erika jakoby zklamaně, „ale to umíš jenom ty… pokračuj!“ a obrátila oči vzhůru do stropu. Jaromír jí přešel rukou do podbřišku a pomalu jí prohrabával husté tmavé chloupky. „Že ty máš ty chloupky takové jemné… a přitom skoro černé,“ pochvaloval si Jaromír, „to je krása…“ „Mně to připadá, že na mně není nic, co by se ti strašně nelíbilo,“ usmála se roztažená Erika s pohledem na lustr nad sebou, „to snad ani nemůže být pravda…“ „Neboj se, až na něco přijdu, hned ti to řeknu,“ ohradil se Jaromír a pomalu jí projížděl konečky prstů slabinami, „to je možná tím, že jsi úplně nahá.“ „Ale já jsem před tebou ráda úplně nahá,“ zčervenala Erika, „a pořád budu… jen abys mě ty chtěl…“ Jaromír se neudržel a dal jí velikou pusu přímo na kundičku. „Tak co dělá poštěváček?“ a jemně se dotkl jeho hlavičky. Erika opravdu doslova tekla. „Čeká… už je z toho zoufalý,… a já taky,“ vydechla Erika. Jaromír odtáhl ruku, nechal nahou Eriku chvíli jakoby bez povšimnutí, pak jí naprosto nečekaně rázně hmátl na poštěváček a začal jí ho rychle mnout. Erika nadskočila a rozdrážděně vykřikla. „Tebe ten tvůj hrášek mezi nohama úplně ovládá, že?“ podivil se jakoby Jaromír s úsměvem. „To teda jo,“ vyhrkla Erika, „ale to je tvoje vina! S jinými tak nevyváděl… je prostě tvůj,… jenom tvůj…“ Jaromír dál Eriku intensivně dráždil a oba se přitom dívali vzájemně do očí. Erika se do jeho očí doslova vpíjela jakoby ve snaze vyčíst z nich, jak to s ní vlastně myslí; ale Jaromír s ní žádné postranní úmysly neměl, spíš měl obavy, aby se mu časem neodcizila ona. Jakmile se Erika viditelně vydráždila, řekl Jaromír najednou „pauza!“, rázně jí poručil „Vypni mi ji!“ a když mu ji opět vcelku zklamaná Erika poslušně nastavila, rozevřel jí stydké pysky a pomalu jí vsunul do pochvy připravenou zátku se třemi prskavkami. „A bude ohňostroj…“ pochvaloval si. „Ty jsi, Jaromíre opravdu neuvěřitelně perversní…“, hlesla Erika, „tohle by skutečně nikoho jiného nenapadlo!“ „Jiný by se do tebe jen vystříkal a usnul, že?“ a znova jí začal tentokrát pomaleji masírovat poštěváček. „No bohužel asi ano,“ uznala Erika, „nanejvýš by mne přitom párkrát políbil, což ty…“ a teď se na okamžik zarazila, „nějak moc neděláš…“ „Ty bys to chtěla? Já myslel, že jsem svým způsobem jen tvůj živý robertek…“, řekl Jaromír, „proto sis mne sem přece pozvala, ne?“ „Ale ty sám jistě dobře víš, že už to dávno není pravda,“ rozhorlila se Erika přesto, že ji Jaromír dráždil na poštěváčku, „teď jsi můj jediný krásný miláček a navíc můj skvělý pán.“ Jaromír se k ní naklonil a zavřel jí ústa dlouhým polibkem. „Tak teď už mám úplně všechno…“ vydechla Erika spokojeně, když jí uvolnil pusu, „dráždi mě… prosím, ať jsem brzo hotová…“ Jaromír zrychlil tření jejího poštěváčku a sledoval, jak se Erika před ním s požitkem úplně poddává stoupající rozkoši, ale najednou ho napadlo "Ty Eriko, co kdybysme teď na chvilku přizhasli a nechali si jenom tu svíčku… víš, jaké by to bylo nádherné, kdybys pak měla mezi nohama ten ohňostroj?" Rozdrážděná Erika se na něho udiveně podívala. "Udělej mi to… to by se mi strašně líbilo!" pokračoval Jaromír. "Ty máš naprosto šílené… bezvadné nápady," odsouhlasila jeho návrh vzrušená Erika a několikrát prudce přirazila. Jaromír rafinovaně zpomalil její dráždění, pak ho na okamžik přerušil úplně, vstal, zhasl velký lustr a otočil stínítko malé stolní lampičky vzhůru na strop, takže v pokoji bylo intimní přítmí. Svíčka na stole mezi Eričinýma roztaženýma nohama stále hořela a výrazně jí osvětlovala rozevřená rodidla, ze kterých čněly tři velké prskavky. Když pak Jaromír sáhl Erice na poštěváček, tiše prohlásila „To jsem vůbec netušila, že jsi takový požitkář…“ „Líbí se ti to přítmí?“ zeptal se Jaromír, „vystříkneš pořádně?“ „Normálka…“ vydechla světácky naprosto nadšená Erika a začala se opět plně poddávat své vzrůstající rozkoši. Byla už sice předtím silně rozdrážděná, ale při zasunování zátky s prskavkami do pochvy její vzrušení poněkud opadlo. Přesto se díky Jaromírově usilovné snaze zase poměrně rychle vydráždila a za několik minut se začala blížit do předorgastické extase. Najednou sebou celá na stole rozdrážděně cukla, vydechla „Už to na mně leze…“ a upřela téměř bezmocně oči na Jaromíra, rozhodila nohy a vzepnula se rozkrokem vzhůru - a Jaromír bleskově volnou rukou posunul svíčku pod prskavky. Ty se kupodivu všechny rychle rozhořely a v Eričině rozkroku vzplál nádherný ohňostroj. Erika v krajní extasi vykřikla „Jsem tvoje!“ - a vzápětí sebou i s hořícími prskavkami v rozkroku a očima upřenýma na Jaromíra celá prudce škubla v prvním obrovském orgastickém stahu… „Áááá… áááá,….áááá…“ doslova před Jaromírem křičela rozkoší a přitom se před ním celým tělem bezmocně škubala jako smyslů zbavená (což žena při skutečně mohutném orgasmu bezesporu je), zatímco prskavky v její krásné kundičce pomalu dohořívaly. Když v jejím těle odezněly úvodní prudké stahy, Jaromír ukončil její dráždění a opět s úžasem sledoval, jak jejím nahým tělem dále projížděly mohutné stahy, nahá Erika sebou před ním na stole rytmicky pulsovala jako stroj…
Teprve když asi po patnácti prudkých stazích začal její orgasmus pozvolna opadávat, nahá Erika přišla poněkud k sobě, rozhlédla se kolem a vydechla „To bylo zase něco… uděláš mi čárku nebo křížek?“ „Křížek… že se ptáš,“ řekl něžně Jaromír, „ty prostě nemáš v kráse svých orgasmů konkurenci…“ „Musíš je ze mne často vyndávat,“ řekla Erika roztouženě, zatímco v těle jí to ještě stále viditelně cukalo, „to umíš jenom ty…“ „Asi si to umíš se mnou správně vnitřně prožít,“ usoudil Jaromír, „poštěváček máš pro každého stejný…“ „Jenže nikdo o něj neměl dosud zájem,“ hlesla Erika a znova to v ní zřetelně cuklo. „To víš, muži ho k vystříkání nepotřebují… zato tobě funguje perfektně…“ a jemně ji přes něj přejel prstem. „Nezdá se ti, že to mám teď nějaké dlouhé?“ zeptala se pak Erika, když sebou před Jaromírem na stole znova několikrát cukla. „Čím je orgasmus silnější, tím je delší,“ pravil Jaromír, „a tím déle pak odeznívá.“ „Nechtěl bys mi tam za tenhle udělat dva křížky?“ „To bych nechtěl, tys přece teď neměla dva orgasmy,“ prohlásil Jaromír, „ale mohl bych ten křížek udělat dvěma čarami.“ „Tak to prosím udělej, ať mám památku na svůj dnešní… osmý?…“ „Ano.“ „…orgasmus. Myslím, že i ty prskavky mi k tomu hodně pomohly… a to že stříkám s nimi v tomhle nádherném intimním příšeří… a před tebou…“ „To víš, psychika je pro kvalitu orgasmu důležitá… snad klíčová. S ožralou opřená o strom vstoje za hospodou by ti to tak určitě nechutnalo.“ „Fuj! Nekaž mi myšlenkami na takové ubožáky náladu… a požitek,“ otřásla se odporem Erika. Jaromír pak zhasl svíčku, roztáhl Erice stydké pysky a začal jí opatrně vytahovat z pochvy zátku s prskavkami. "Ale bylo to krásné… a nesmírně vzrušující,“ polkla přitom Erika, „budeš muset kvůli tomu přijít i o Vánocích, " a znova jí projel tělem zřetelný stah… „No tak lepší než vstoje za hospodou to je,“ řekl Jaromír. Erika se pozvolna zklidnila a pohlédla roztouženě na Jaromíra. „Já jsem ti za všechno tak vděčná,“ prohlásila a znova sebou na stole škubla. „To nic, kamarádko,“ pravil skromně Jaromír. "Já jsem ti pořád tak šíleně rozdrážděná…" zacukala se najednou znova na stole Erika, "to jsem se teda rozjela, jako snad ještě nikdy…" "Chceš ještě jednou?" otázal se jí Jaromír téměř věcně. "Ano, prosím tě, ještě aspoň jednou, naposled…" hlesla Erika. "Dobře, ale tentokrát tě už nechám, a můžeš mi třeba sama ukázat, co všechno jsi se za dnešní večer naučila," řekl rázně Jaromír, "a předvést mi, jak hezky to umíš…" "Ano, můj pane," pravila viditelně vzrušená Erika, "a dáš mi potom zase známku?" "To víš, ale budu moc přísný," řekl Jaromír a sjížděl jí pomalu po břiše rukou do rozkroku… "Ano!" vykřikla Erika, když se jí dotkl rukou na poštěváček, "buď na mě co nejpřísnější,… pořád,… chci to!" Jaromír jí sjel prsty přes ochlupení do rozkroku, upřel jí přísně pohled do očí, nahmátl poštěváček a s prsty na jeho hlavičce jí přikázal „tak teď mi předveď, co všechno už umíš…, představ si, že jsi u přísné zkoušky na otrokyni… a dívá se na tebe celá komise.“ „To je šílené,… už mě zase vzrušuješ… když si to představím,“ škubala se Erika pod jeho prstem v očekávání, že ji bude zase dráždit. „Co?“ „No, že ležím nahá před tou komisí… přísnou… a předsedáš jí ty…“ „Ne, já tě před ní budu dráždit,… a budu mít v ruce bič…“, řekl Jaromír, „a oni tě budou přísně pozorovat, dívat se, jak reaguješ a případně tě hned napomínat.“ „Hned příště… přísahám,“ zacukala sebou Erika, „budeš tady mít na mě ten bič k disposici.“ Jaromír cuknul prstem, Erika spokojeně vydechla a začala se s požitkem poddávat dráždění. "To je tak nádherné," a zaškubala rozkrokem, "škoda, že zítra není sobota nebo neděle… já bych snad mohla celou noc…" Když se Erika zřetelně rozdráždila, Jaromír zjistil, že na ni pořádně nevidí; takže jí najednou oznámil, že zase rozsvítí velké světlo, aby na ni celou pořádně viděl, vzápětí pomalu přerušil její dráždění a opět rozsvítil lustr. Vzrušená Erika nejprve přimhouřila oči, ale jakmile ji Jaromír začal dráždit, rychle si zvykla - vědomí, že leží úplně nahá před Jaromírem na stole, který jí celou dobře vidí a může pozorovat každý milimetr jejího těla, ji nesmírně vzrušilo. „Tak se mi předveď! Zkus třeba přirážet…“ vyzval ji Jaromír. Poslušně roztažená Erika mu upřela pohled do očí a začala před ním na stole ze všech sil přirážet. „Ne tak prudce… spíš smyslně… a dej si záležet!“ „Ach Jaromíre,“ zvolnila Erika, „ty jsi skutečně náročný…“ a přirážela tak, že se Jaromírovi náhle vztyčil penis. „To by ti šlo…“ pochválil ji Jaromír a ukázal jí bouli ve svých kalhotech, „ teď se zkus vlnit… celým tělem!“ a přerušil dráždění jejího poštěváčku. Již silně vzrušená Erika se před ním začala celým tělem rozdrážděně vlnit a již poučená si dávala záležet, aby to bylo smyslné… „Výborně!“ pochválil ji Jaromír a opět jí sáhl na poštěváček.
„Za chvilku ti to nečekaně přeruším a ty se přede mnou bleskově, skutečně bleskově, vypneš nahá na stole s maximálně roztaženýma nohama, rukama napnutýma za hlavu a budeš se mi dívat do očí… jako otrokyně!“ „Ano…“ hlesla Erika. Jaromír ji chvíli dráždil, a když viděl, že už je zase prudce rozdrážděná, vyzval ji „připrav se!“ a vzápětí ucukl rukou. Rozdrážděná Erika poslušně rozhodila nohy, napnula ruce za hlavu a s pohledem do jeho očí znehybněla. „No bleskové to zrovna nebylo, navíc si mi nevycenila vstříc kundičku,“ prohlásil přísně Jaromír, „tak slabá trojka… nechceš si to zopakovat?“ „To víš, že chci…“ řekla vzrušeně Erika, „chci být perfektní otrokyně…“ Jaromír ji začal znova dráždit, za chvíli ji opět vyzval, aby se připravila a pak ucukl rukou. Erika bleskově doslova vylétla rozkrokem vzhůru a rozhodila nohy, napnula ruce a s pohledem upřeným oddaně na něho mu zřetelně nabídla kundičku. „Výborně… za jedna!“ zvolal Jaromír a začal ji opět dráždit. „Snad se to jednou naučím pořádně,“ vydechla Erika, „ musíš mě často trénovat…“ „Tak teď bys mohla…,“ rozmýšlel se Jaromír, „po přerušení dráždění bleskově seskočit ze stolu a vypnout se přede mnou nahá do výponu se šikmo vzpaženýma rukama, co říkáš?“ „Pokusím se…“ špitla Erika. Jaromír ji opět mohutně rozdráždil a pak bez předchozího upozornění rázně ucukl rukou. Nahá Erika to ovšem - aspoň podvědomě - očekávala, protože tentokrát skutečně bleskově vylétla rozkrokem vzhůru, seskočila ze stolu a naprosto perfektně se vypnula nahá před Jaromírem do dráždivého výponu se šikmo vzpaženýma rukama, samozřejmě mu přitom nezapomněla upřít pohled do očí. „Opět… naprosto perfektní,“ prohlásil uznale Jaromír. „Budu dobrá otrokyně?“ vyhrkla Erika. „Už jsi dobrá otrokyně… dokonce výborná,“ pochválil ji znova upřímně Jaromír, „a teď si zase lehni, já tě už konečně vystříkám…“ Erika si znova lehla na stůl, roztáhla se a Jaromír ji opět začal dráždit na poštěváčku. „Teď si tě ještě jednou pořádně prohlédnu, ať vidím, co se ti tam všechno děje, když jsi prudce vydrážděná… a hlavně při orgasmu,“ řekl Jaromír, „a to bude celá tvoje otrocká zkouška.“ "Chci, aby ses mi tam přitom díval,… chtěla bych být hotová přímo před tvýma očima… miláčku, už to za chvíli zase bude,… předkloň se,… dívej se mi tam,… zblízka…“ Jaromír se jí sklonil k rozkroku a dál ji usilovně dráždil poštěváček. Erika začala na dráždění prudce reagovat a za chvíli se už rychle blížila do předorgastické extase. "Chtěla bych ti být hotová přímo do očí… prosím… dovol mi to,… ach… jsem tvoje… pozor,… ach… už to bude… áách…“, najednou ze všech sil před jeho očima rozhodila nohy, otevřela ústa a vzepjala se „pozor,… UŽ!" Jaromír jasně viděl, jak se jí rozevírá poševní otvor, Erika sebou vzápětí zaškubala "vidíš mě?…", najednou hlasitě vykřikla „dívej se ", trhnula mohutně roztaženýma nohama ještě víc od sebe, na okamžik strnula - pak sebou znova celá prudce škubla v prvním obrovském orgastickém stahu, až jí z rodidel vystříkla velká porce milostné rosy a nahlas vykřikla… Jaromír viděl, jak se roztažené Erice mimovolně cuká i porozevřený poševní otvor, hrázka, perineum a také konečník. Co však zaujalo Jaromíra nejvíce bylo, že se jí při prvních prudkých stazích zjevně cukal i močový otvor, který se jí těsně před prvním prudkým stahem úplně rozevřel a během dalších stahů se jí zase pozvolna uzavíral… Odkud však Erika mocně vystříkla milostnou rosu, se vzrušenému Jaromírovi opět zjistit nepodařilo… Erika sebou na stole před Jaromírem dlouho cukala v doznívajících stazích dalšího obrovského orgasmu, Jaromír stál vedle ní u stolu a něžně ji hladil po vlasech. „Dáš mi pusu?“ řekla najednou docukávající Erika. „Promiň,“ řekl Jaromír, sklonil se a dlouho ji líbal. „Jinam pusinku nechceš?“ zeptal se, když se odtrhli. „Chci, ale to bys měl vědět sám,“ podívala se na něho s výčitkou Erika. Jaromír jí nejdřív vášnivě zlíbal na prsech, čímž jí neúmyslně znova postavil bradavky, pak jí dal několikrát pusu na břicho, do podbřišku na chloupky, a zatímco se Erika vzrušením stále chvěla, ji začal dlouho náruživě líbat mezi nohama. Vzápětí jí opět vytryskla z rodidel milostná rosa. „Mně se to hrozně líbí, když tak tečeš,“ řekl Jaromír upřímně. „Už dlouho jsem takhle netekla, až teď zase s tebou,“ vydechla Erika. „Ukaž ten svůj krásný poštěváček, ten dneska opravdu hezky pracoval,“ pravil Jaromír a začal jí vášnivě cucat jeho naběhlou hlavičku. „A doufám, že ještě bude…“ vyhrkla zase vzrušeně Erika a začala se pod ústy Jaromíra smyslně kroutit na stole. „Nechceš to ještě udělat pusou?“ zeptal se Jaromír, když se nadechl. „Teď ne, necháme si něco na potom,“ usměrnila ho Erika. Jaromír se napřímil, políbil ji opět na ústa a začal ji hladit po vlasech. "Viděl jsi tam ve mně všechno dobře?" zeptala se najednou Erika zvědavě. Jaromír přisvědčil „snad ano, ale ještě mi to občas ukážeš, viď?“ a dál ji něžně hladil po vlasech, slastně se zachvěla a vydechla: "Tak teď už jsem snad celá opravdu tvoje…" „Tak se podíváme, jak jsi na tom…“, řekl pak Jaromír, sedl si na gauč, sáhl po zápisníčku a připsal do něho další velký křížek.
„Abys mě nepřechválil,“ zarděla se nahá Erika, „tak dobrá ještě zase nejsem.“ „Ale jsi,“ pravil Jaromír uznale, „dokonce nejlepší!“ a začal nahlas počítat čárky a křížky pod E. Erika na stole rudla vzrušením a znova zvlhla. „Pojď, vstaň a podívej se!“ vyzval ji Jaromír. Erika vstala ze stolu a přisedla na pohovku k Jaromírovi. „Tenhle orgasmus tam být ale neměl,“ ukázal Jaromír na druhou čárku, „ten dáme do kroužku, jo?“ „Třeba,“ řekla Erika, „já se pokusím to už podruhé neopakovat.“ „Tak to máme… dva orgasmy normální, šest nádherných perfektních… a jeden nepovolený…“ počítal Jaromír, „tak to je jedna mínus.“ „Aspoň mám příště co zlepšovat,“ pronesla pak s mírným zklamáním Erika. „Ale vždyť to bylo na začátku, to jsi ještě nebyla soustředěná… a taky jsi nebyla tak úplně otrokyně.“ „To máš pravdu,“ hlesla Erika a zase se na Jaromíra hezky usmála. "To je opravdu zajímavé, co všechno ses se dokázala za jediný večer naučit," podotkl nato Jaromír. "Vždyť jsi taky naprosto skvělý učitel…" upřela mu pohled do očí nahá, na výsost spokojená Erika. „Tak ukončíme první lekci?“ zeptal se Jaromír Eriky s úsměvem. „Přerušíme, pane učiteli,“ zapýřila se Erika, „můžeme pokračovat v ložnici. Musím se totiž jako správná otrokyně naučit, jak zacházet se svým pánem.“ „Ty máš starosti…“ odtušil Jaromír. „Miláčku můj, neodporuj mi, i když jsem tvoje otrokyně,“ pohlédla na něj vzrušeně Erika, „já už se na tebe doslova třesu.“ „Abys nebyla zklamaná…“ „Teď máš zase zbytečné starosti ty,“ „Tak půjdeme?“ otázal se věcně Jaromír. Erika vstala, smyslně se před ním nahá protáhla, pak napřáhla ruku a vydechla, „pojď, už je skoro jedenáct, a tuším, že tak hned neusneme…“ Když byli skoro u dveří, řekla "prosím tě, nic neuklízej. Nech to tady všechno tak, jak to je, chtěla bych si to tady pár dnů nechat jako vzpomínku, jak mi s tebou bylo dobře, ano?" "Jak myslíš, ale co když to někdo uvidí…" "Neboj se, ke mně zas až tak moc návštěv zase nechodí." "Ani kamarádky, když říkáš, že pan ředitel ne?" "Těch já moc nemám… a pan ředitel tady ani nikdy nebyl. Třeba budeš ta další návštěva zase ty. a pak to budeš mít bez práce…" "To by bylo výborné, hlavně aby to bylo brzo…" "Kdykoliv budeš moct… a chtít, ani se nemusíš předhlašovat.“ „To sem můžu přijít opravdu kdykoli?“ zeptal se nevěřícně Jaromír. „Jasně, a hned ve dveřích dostaneš velkou pusu. Pojď, půjdu se osprchovat, můžeš mi přitom pomáhat…" "Mám vzít sebou ten bloček?" zeptal se Jaromír významně. „No to víš, že jo,“ přikývla nahá Erika, „vezmeme si ho pak do ložnice, už kvůli tobě.“ „Jsi hrozná…“ "Tak pojď," otevřela Erika dveře, "a zhasni." Jaromír vzal bloček, propisku, cvakl vypínačem a vyšel za Erikou na předsíň. *** Jaromír položil zápisníček na stolek v předsíni a šel spolu s nahou Erikou do koupelny. Erika vlezla do vany a pustila sprchu, zatímco Jaromír se pomalu svlékal do trička a slipů. „Chceš umýt záda?“ „Taky,“ přikývla významně Erika. „A co bych ti měl umýt ještě?“ zeptal se jakoby nechápavě Jaromír. „Kozičky… a hlavně tam,“ řekla nahá Erika beze studu. „Snad to budu umět,“ řekl Jaromír. „Když je to tvoje, tak se o to musíš starat,“ řekla důrazně, „aspoň když jsi tady.“ „Už tě tak někdo myl?“ zeptal se Jaromír a přistihl se, že trochu žárlí. „Jistě, maminka,“ odtušila nahá Erika a pustila si sprchu na vlasy, „a teď už by ses toho mohl ujmout, můj pane.“ „Jen aby,“ řekl Jaromír, „tak jak to chceš?“ „Vem si prosím tě mýdlo a namydli mě,“ pravila Erika, „nejdřív nahoře.“ Jaromír jí začal mydlit prsa, ovšem bradavky se jí přitom okamžitě vztyčily. „To je strašné, jen na mě sáhneš,“ zachvěla se Erika pod sprchou vzrušením, „a dole to bude ještě horší.“ „Ty jsi holt moje krásná erotická ďáblice,“ pravil Jaromír něžně a zase ji pohladil po vlasech. „To je neskutečné, devět parádních orgasmů, a já jsem pořád tak nadržená,“ vzdechla si Erika, „víš, co mne to stálo přemáhání, než jsem si ti o to řekla?“ „No tak snad toho nelituješ,“ řekl Jaromír, zatímco si jeho nahá otrokyně sprchovala prsa od mýdla. „Budeš mít se mnou ještě asi velkou práci,“ povzdechla si pak Erika, „a teď jdi opatrně tam dolů.“ Ale Jaromír jí nejdřív hezky namydlil bříško a jen pomalu jí po něm sjížděl dolů. Erika se ve sprše nedočkavě rozkročila. „Ty mě trápíš i v té koupelně,“ vydechla nadrženě.
„Otrokyně si musí nechat líbit všechno,“ řekl Jaromír a zastavil se jí rukou na chloupkách. „Jenže mně se to od tebe líbí,“ řekla Erika pomalu vděčně, „pokračuj!“ „S tebou není žádná legrace,“ odtušil Jaromír, sjel jí rukou na poštěváček a začal jí ho jakoby mydlit… „Ach…“ zacukala sebou Erika, „zato s tebou si jí jeden užije…“ „Tak já ti tady hezky mydlím přirození a ty si ještě stěžuješ?“ „Ale já si přece nestěžuju,“ řekla s úsměvem Erika, „naopak, musím se držet, abych si ti o to neřekla i tady…“ Jaromír si sáhl pro mýdlo a začal jí poctivě mydlit přirození. „Nechtěl bys trochu víc přitlačit?“ zasténala Erika, „víš, ať mně umyješ opravdu pořádně…“ „Teď jde jenom o to, jestli máme pod tím umytím oba na mysli to samé…“ „Asi ne…“ nadrženě vydechla Erika. Jaromír jí začal drhnout žínkou mezi pysky. „Uděláš mi to dneska ještě aspoň párkrát, že miláčku?“ sténala Erika, zatímco Jaromír jí myl stydkou rýhu od zbytků milostné rosy. „Samozřejmě, kolikrát budeš chtít,“ řekl Jaromír ochotně, „koneckonců nemusíme ani spát.“ „Já za to nemůžu, že s tebou tak teču,“ pravila za chvíli Erika omluvně. „To nic, aspoň je vidět, že jsi opravdu vzrušená,“ utěšoval ji Jaromír, „a že nic nepředstíráš.“ „Prosím tě, co bych z toho měla?“ ohradila se rozkročená Erika, „ono se ale někdy moc nevyplácí dávat příliš najevo své pocity.“ Jaromír odložil mýdlo a vyzval Eriku „tak si ji osprchuj…“ Erika si namířila sprchu mezi nohy a přitom si rukou rozevírala stydké pysky. Jaromír ji s požitkem pozoroval a přitom ho napadlo „víš, že některé ženy tak i onanují?“ „Vím,“ řekla Erika, „já občas taky…“ „Tak mi to někdy taky předvedeš, ano?“ „To musím být ale strašně nadržená,“ podívala se Erika významně na Jaromíra, „jako poslední dobou… až do dnešního večera.“ „Tak už se snad nebudeš muset často milovat se sprchou,“ usmál se Jaromír. „Zadek si umyju sama,“ řekla na to Erika a natočila si sprchu dozadu. „Já bych ti ho klidně umyl taky,“ nabídl se Jaromír, „mimochodem, mělas ho před chvílí v obýváku úplně čistý.“ „Tak příště,“ usmála se na něho mile Erika, „to víš, že i tam jsem tvoje.“ „Časem si vyzkouším nakolik,“ řekl Jaromír významně a Erika se zachvěla. „A teď ještě nohy a bude to, můžeš mne pak celou utřít tamtím froté ručníkem,“ a ukázala hlavou. Rychle si opláchla nohy, zavřela sprchu a Jaromír jí začal usilovně třít ručníkem nahé tělo. „Buď prosím tě aspoň teď rozumný,“doslova vykřikla Erika, když jí Jaromír ručníkem vztyčil prsní bradavky, „ať tady nakonec ještě nevyteču.“ „Klidně můžeš,“ řekl Jaromír klidně, „posluž si, já ti pomůžu… může to být zajímavé…“ a rázně jí přejel ručníkem do rozkroku. Erika sebou okamžitě zacukala „neblázni, Jaromíre, já bych si to chtěla nechat pro tebe až do ložnice.“ „A byla bys?“ podal jí Jaromír zklamaně ručník. „Je to hrozné, ale asi ano,“ začervenala se Erika studem a utírala si záda. Pak si rychle utřela břicho a podbřišek, rozkrok s významným gestem vstříc Jaromírovi vynechala, zběžně si otřela zadek a nakonec nohy. Potom řekla „no nic, oblékat se přece nebudu,“ a opět zčervenala. „To bys mi zkazila radost,“ pravil Jaromír, „pořád se na tebe nemůžu vynadívat.“ „Nechceš se taky osprchovat?“ navrhla mu pak Erika se zvědavými jiskřičkami v očích, jako že by ho už taky chtěla vidět úplně nahého. „Až potom,… před spaním,“ mávl rukou Jaromír, „já jsem se zatím moc nezapotil, ani na sobě nemám spoustu milostné rosy,“ a Erika studem znova zčervenala. „Můžeme jít?“ otázal se Jaromír a sáhl na kliku. "Nedáme si kávu?" navrhla mu nahá Erika při odchodu z koupelny. "To by docela bodlo," přikývl Jaromír. Erika zamířila do kuchyně, ale cestou se ještě zastavila "Nemáš hlad?" "Co máš?" zeptal se Jaromír se špatně předstíraným nezájmem, protože si právě uvědomil, že má hlad jako vlk. "Udělám třeba pár chlebíčků, jo?" "Pozlatit tě je málo," zasmál se Jaromír a dal jí velkou pusu. *** „Nahá kuchařka,“ poznamenal Jaromír, když Erika nalévala kávu. „Líbí se ti to?“ zeptala se ho nejistě. „Jsi prostě nádherná,“ pravil Jaromír, „to se jen tak nevidí.“ A nahá Erika se dala do chlebíčků. „Víš, že by se mi moc líbilo, kdybys takhle nahá přede mnou třeba tancovala?“ pravil Jaromír, když Erika krájela salám. „A co bych ti měla zatančit?“ „No, nějaký smyslný erotický tanec,“ polkl Jaromír, „vyzývavě se pohupovat v bocích a hladit se… tam.“ „Nemám si na příště něco připravit?“ pohlédla na něho nahá Erika. „To zvládneš i bez přípravy, ne?“ řekl Jaromír, „tancuješ přece ráda.“
„Obzvlášť s ředitelem,“ rýpla si Erika a postavila před něho na stůl podnos s chlebíčky. „Otrokyně by neměla být na svého pána drzá…, samozřejmě pokud netouží po tom, aby ji potrestal,“ pravil Jaromír významně. „A co když právě to chci?“ přisedla si Erika a pustila se bez rozpaků do chlebíčků. „Tak chvilku vydrž,“ odtušil Jaromír a nahá Erika se na něho toužebně usmála. Erika snědla dva chlebíčky, zbytek nechala Jaromírovi a navrhla mu „nezapálíme si?“ Erika byla kuřačka, sice nijak silná, ale těch osm, deset denně vykouřila. Jaromír byl kuřák jen sváteční, ale přikývl. Erika mu podala cigaretu a pak oběma zapálila. „Gruzíňák jsme nechali v pokoji, že jo?“ zeptala se pak spíš řečnicky, prohlásila „to nevadí,“ a sáhla do lednice po dříve otevřené lahvi. „Kolik tady těch gruzíňáků máš?“ vyhrkl Jaromír překvapeně. „Když je mladá ženská sama a nemá pořádný sex, to víš, pak někdy dost pije…“ přiznala docela smutně Erika a nalila koňak i Jaromírovi. „Já ale ty tvoje pijácké sklony nemíním podporovat,“ podíval se Jaromír přísně na Eriku, „to se raději ustříkej…“ „Tak to sem musíš často chodit,… miláčku…“ pohlédla na něho tázavě. „Jednou tě ustříkám do bezvědomí, ty moje krásná potvůrko,“ procedil Jaromír skrz zuby odhodlaně. „Chtěla bych si s tebou ty cigarety vyměňovat,“ řekla pak smyslně, „to mi bude chutnat mnohem líp.“ „Na…“ podal jí Jaromír svoji cigaretu, „a než mi ji vrátíš, můžeš ji chviličku kouřit i tou druhou pusou…“ „To už bys ji pak musel kouřit sám…“ pravila Erika a nechutně se zašklebila. „Ty si nechutnáš?“ Erika se na chvilku zamyslela „vždyť já vlastně ani nevím…“ „Tak se neškleb a zkus to,“ řekl Jaromír. „Tobě to chutná?“ optala se Erika. „Docela jo,“ prohlásil Jaromír, „ale už jsem si na to skoro odvykl… až dnes,“ zarazil se. „Co?“ vydechla Erika, protože pochopila, kam míří. „Až dneska jsem si to zase připomněl,…“ a potáhl si z Eričiny cigarety, „a chutnalo mi to moc…“ Erika sebou okamžitě zachvěla. „No tak teď by byla ta cigareta úplně mokrá… ty jsi hrozný prevít,“ vydechla, „co se mnou děláš!“ „Dej si tam, prosím tě…!“ Erika roztáhla vsedě nohy a poslušně si strčila cigaretu mezi stydké pysky. Když ji za moment vytáhla, byla opravdu úplně mokrá… „Tak se ochutnej,“ vyzval ji Jaromír s úsměvem, „pak mi ji vrať…“ Erika si nedůvěřivě strčila cigaretu do pusy a potáhla. „No, není to tak hrozné,“ připustila, „spíš bych řekla, že to ani žádnou chuť nemá.“ „To by ses musela milovat, jako já tebe,“ řekl Jaromír, „a teď mi ji vrať, já se na tvoji chuť těším, už jsem ji přes hodinu necítil.“ Vyměnili si cigarety a Jaromír si ihned s požitkem potáhl, „kouření de luxe…“ Erika si dlouze potáhla ze svojí cigarety a pak si lokla koňaku. „Kdy mě ustříkáš až do toho bezvědomí?“ zeptala se najednou a zase si náruživě potáhla. „Ty bys to chtěla?“ zeptal se Jaromír nedůvěřivě. „To víš, že ano… já chci od tebe všechno… a brzo…“ „No, všechno najednou mít nemůžeš…“ „Ale můžu… chtěla bych, abys mě často nejen vychovával… jako otrokyni,… až budu naprosto perfektní… ale i různě trápil,… bolestivě mučil a zkoušel, co vydržím…“ „No, snad se sem aspoň jednou za čtrnáct dní dostanu… na celou noc,“ přemýšlel Jaromír nahlas. „Nemohl bys sis občas vymyslet nějakou delší služební cestu?“ „Na pátek večer, sobotu a neděli, viď?“ rozesmál se Jaromír. „I ve všední den, já bych si vzala dovolenou…“ špitla Erika a zase si lokla. „No,…“ osvítilo náhle Jaromíra, „mohl bych si vzít náhradní volno…přesčasů mám dost, ty třeba tu dovolenou a uspořádali bychom si tady takový erotický půl týden, třeba od úterka večer do pátku odpoledne.“ „A ukončili ho dlouhýma perverzníma orgiema…“ vydechla nahá Erika a oči se jí rozsvítily vzrušením, „dokud bys mě neustříkal až do toho bezvědomí.“ „To bych pak ale nemohl odejít…“ namítl Jaromír. „Tak bys odešel okamžitě, když bych se začala z toho bezvědomí probírat,“ navrhla rozdrážděně Erika, „tak, abych tě pak už vůbec neviděla… a byla sama…“ Jaromírovi opět ztvrdnul penis. „Já bych si to po probrání asi nejdřív znova udělala… a teprve pak bych vstala,“ řekla Erika a sáhla si mimovolně mezi nohy. „No ten čtvrteční večer by byl opravdu náročný,“ řekl Jaromír, „a doma by si mysleli, že jsem na poradě…“ „Kéž by ti to vyšlo aspoň každých čtrnáct dní…“ vydechla znova nahá Erika roztouženě. „Ale dovolenou si na to brát nemůžu… uznej… co bych řekl doma.“ „Já bych si něco takového taky nemohla dovolit, když jsem byla vdaná,“ řekla Erika, „takže to chápu.“ „A připrav si svůj předběžný menstruační kalendář,“ pohlédl na ni Jaromír, „ať vím, kdy sem nemám chodit.“
„Měsíčky mám teď mít za deset dní,“ hlesla Erika, „pak je mívám docela pravidelně za dvacet šest dnů, takže si to můžeš, pane předběžný vypočítat sám.“ „To snad dokážu i zpaměti,“ řekl nato Jaromír. „Kromě toho ti to samozřejmě budu průběžně upřesňovat,“ řekla Erika téměř poslušně. „Jak je míváš dlouho?“ pokračoval Jaromír ve výslechu. „Normálně, tak tři, čtyři dni,… ale ty první dva se mnou nic není,“ zvážněla Erika, „to mívám hrozné křeče.“ „Ty by ti snad měly ode dneška povolit… nebo dokonce vymizet,“ usmál se Jaromír. „Nevím… kéž bys měl pravdu,“ podívala se na něho hezky Erika, „je fakt, že po rozvodu se mi to dost zhoršilo.“ „Přece onanuješ,… to nebude tím,“ namítl Jaromír. „To právě asi moc nepomáhá… jak jsem zjistila,“ pravila upřímně Erika, „to není ono.“ „Snad se i to teď vylepší,“ řekl účastně Jaromír, „a nepij tolik!“ „Slibuju,“ pohlédla Erika na Jaromíra prosebně, „ale musíš sem co nejčastěji chodit.“ „Nemůžu přece tak hezkou mladou ženskou ponechat na pospas alkoholu,“ pravil Jaromír. Erika pohlédla na hodiny a s překvapením zjistila, že už je skoro tři čtvrtě na dvanáct. „Pojď, už bude pomalu půlnoc,“ vyzvala něžně Jaromíra. Jaromír si vzal zápisníček a propisku a šel s Erikou do ložnice; úplně nahá Erika šla před ním. Jaromír ji přitom vlastně poprvé viděl zezadu; nesmírně se mu líbila a navíc ho úžasně vzrušovalo, když před ním nahá při chůzi smyslně hýbala zadečkem. Vstoupili do ložnice, Erika rozsvítila a nastavila se mu k polibku. Jaromír hodil zápisník a propisku na noční stolek, přejel jí rukama po prsech, dlouze ji políbil a přitom jí mnul mezi prsty zduřelé bradavky. Erika se mu však vzápětí vytrhla, postavila se před veliké rozestlané letiště a pozorně si prohlížela jednu bradavku. Jaromír ji ale viděl dvakrát, protože celé její tělo se nádherně odráželo v obrovském zrcadle vestavěném do kulatého toaletního stolku. Nahá Erika si lehla napříč na letiště a pak se ho smyslně zeptala "Mám se přikrýt?" "Tobě je zima?" zeptal se udiveně Jaromír. "Vůbec ne," odpověděla nahá Erika s úsměvem a vyzývavě se před ním rozevřela, aby jí dobře viděl mezi nohy. Bradavky prsů měla stále zřetelně vztyčené a za chvilku už se vedle něho opět smyslně vlnila vzrušením. Jaromír ji začal hladit po prsech a chvilku jemně mnul mezi prsty jejich zduřelé bradavky, pak se náhle upřeně zadíval na tu, kterou si před ním prve prohlížela a optal se "ty s ní něco máš, že sis ji tak prohlížela?" Erika samozřejmě nemohla přiznat, že to byla záměrná provokace a tak zalhala "ale mám ji nějak moc citlivou…" a pak bezelstně dodala "divíš se?" - ale Jaromír se přirozeně nijak nedivil, vášnivě ji na bradavku políbil a potom ji rafinovaně dráždil jazykem. Zároveň ovšem Erice zvolna sjížděl rukou přes břicho do rozkroku, a když jí nahmátl vlhký poševní otvor, zjistil, že už má zase silnou erekci. Při prvním doteků Jaromírových prstů na poštěváček - po delší době - sebou Erika zřetelně škubla a vděčně pohlédla na Jaromíra, který ležel na boku vedle ní. Potom otočila oči do stropu a odevzdávala se svému pozvolna stoupajícímu vzrušení, takže ji vůbec nenapadlo, že boule v Jaromírově rozkroku se nijak nezmenšuje, naopak tvrdne a začíná mu již působit určité potíže. Navíc pohled na Eričino krásné nahé tělo, poddávající se těsně vedle něho na letišti naplno nové příjemné rozkoši, ho tentokrát vzrušoval mnohem víc, než když prve ležela před ním v obýváku na stole. Erika se zanedlouho zase vzrušila, upřela pohled na Jaromíra, kterého ovšem viděla jen do půl těla, protože ležel vedle ní. Mile se na něho usmála a tiše mu zašeptala téměř do ucha „ty mi to zase tak krásně děláš…“, přitom se před ním smyslně zavlnila. Jaromíra v krajně zduřelém penisu doslova zabolelo… Kdybych se ti tak nestyděl říct, abys na mne taky sáhla, pomyslel si Jaromír, a přes stoupající bolest v rozkroku jí dál profesionálně dráždil poštěváček. Erika se s rukama složenýma za hlavou s požitkem poddávala rozkoši a smyslně mu vypínala rozkrok, aby do ní dobře mohl svými šikovnými prsty, ale Jaromír měl myšlenky úplně jinde. „Já už jsem zase tak vzrušená, miláčku, když tě mám těsně vedle…“ zašeptala, „uděláš mi to teď až do konce? Prosím…“ a Jaromír vzápětí ucítil v jejím přirození další dávku milostné rosy. Ta se má… pomyslel si. „Jsi krásná, Eriko, doufám, že ti bude zase moc dobře…“ zašeptal jí Jaromír do ucha, ale tentokrát téměř chladně, až se podivil, že si toho nevšimla. To víš, že ti to udělám bez zdržování, snad si mne pak konečně všimneš, pomyslel si zase v duchu. Za chvilku se už krajně vydrážděná Erika oddaně podívala na Jaromíra, vzápětí sebou viditelně cukla, rozhodila nohy, vzepnula se rozkrokem vzhůru, otevřela ústa a začala se vedle Jaromíra opět celá prudce škubat v mohutných stazích nádherného orgasmu. Její obrovská erotická rozkoš z ní tryskala plným proudem. Ale Jaromír to moc nevnímal, semeno se mu už doslova tlačilo ven a po odeznění prvních prudkých orgastických stahů v těle Eriky ukončil její dráždění. Když Erika dostříkala, podívala se vděčně na Jaromíra „To bylo krásné… děkuji ti, miláčku,“ a pohladila ho po vlasech. „Proto jsem tady,“ zamumlal Jaromír. Erika se slastně protáhla, najednou jí však došlo, že něco není v pořádku a zeptala se nesměle „co je ti?“ „Co by mi bylo? Jsem strašně rád, že ti je se mnou tak dobře…“ Erika se na něj nedůvěřivě podívala, pak nadzdvihla hlavu a uviděla naběhlou bouli v Jaromírových slipech. „Ty můj chudinko,“ vyrazila provinile, „já tě tak trápím, proč jsem si toho nevšimla dřív?“ „Proč jsi tak hezká?“ vydechl Jaromír, „to se opravdu nedá dlouho vydržet…“ „Tak se proboha rychle svlíkni,“ téměř mu poručila Erika, „vždyť já se na tebe celý večer tak těším!“ Jaromír si svlékl tričko a odložil ho na židli.
"Slipy prosím také,“ vybídla ho Erika jako otrokyně. „Neměl bych to nechat na tobě?“ optal se viditelně vzrušený Jaromír. „Promiň, to by měla být taky moje práce,“ řekla Erika omluvně, „ pojď blíž… ke mně,“ a když k ní přistoupil, nejdřív se sama jemně se pohladila rukou přes rozkrok a pak mu s očima upřenýma na něho pomalu stáhla slipy. Jaromírův penis trčel proti ní přímo prosebně. „No ten je hezký,“ vzdechla Erika a mile se usmála na Jaromíra, „bude opravdu můj?“ „No myslím, že je tvůj už teď,“ řekl Jaromír s myšlenkou na výstřik. Erika si jeho penis dlouze zblízka prohlížela, pak stáhla Jaromírovi předkožku ze žaludu a jemně ho tam políbila. „Jak to chceš, miláčku, od své otrokyně?“ optala se něžně Erika, „rukou nebo pusou?“ „Pro začátek radši rukou…“ řekl rozpačitě Jaromír. „Lehneš si nebo zůstaneš stát?“ „Radši bych si lehnul, jestli ti to nevadí,“ řekl opět nejistě nahý Jaromír, „to se můžu líp uvolnit.“ Nahá Erika mu okamžitě uvolnila místo, a když si Jaromír lehnul, sedla si vedle něho a roztáhla nohy tak, aby jí dobře viděl do přirození. „Ty jsi fantastická, Eriko,“ vydechl Jaromír, „když mi ji přitom tak hezky ukazuješ… jsi tam nádherná…“ Erika mu opatrně vzala penis mezi prsty a začala mu ho láskyplně honit rukou. „Dělalas to často?“ zeptal se Jaromír náhle s netajenou žárlivostí. „Právě že skoro vůbec ne,“ pravila Erika, „on to totiž nikdo ode mne ani moc nechtěl. Všichni chtěli jenom stříkat… do mě… a taky stříkali… bez rizika…“ „To se jim to stříkalo,“ vydechl opět Jaromír. „Takže jsem v tom nezkušená, musíš mne vést,“ pravila oddaně Erika, „a řídit mě, abych ti to dělala dobře… a taky mě v tom často trénovat.“ „Na to, že jsi nezkušená, děláš to docela dobře,“ pochválil ji Jaromír, zatímco Erika mu usilovně honila rukou penis a druhou si před ním roztahovala kundičku, aby jí do ní viděl co nejdál. Za chvíli Jaromír řekl„Dokonce můžu říct, že tak nádherně mi to ještě žádná nedělala… já už asi brzo budu… zrychli…“ „Ve mně to snad taky začíná cukat,“ vydechla Erika, zrychlila a upřela mu pohled oddaně do očí. Jaromír se náhle vzepnul, otevřel pusu a vydechl „ach…“ Erika zrychlila kmitání do maxima a nastavila mu prsa, aby jí na ně nastříkal… Jaromírovi za okamžik vystříkla z penisu první obrovská porce teplého semene, ale vyletěla velkým obloukem nad něj do vzduchu a dopadla někam daleko za jeho hlavu, vzápětí za ní další dávky, které divoce létaly stejným směrem. Erika tedy nastavila jeho penis směrem na sebe, Jaromír zkřivil obličej bolestí…, ale stříkal ještě dlouho dál, takže několik kapek jeho semene nakonec přece jen dopadlo na Eričinu ruku… Zatímco Jaromírovy výstřiky slábly, Erika pustila jeho penis a něžně ho políbila na ústa „je ti dobře, miláčku?“ bezvadná…“ docukával Jaromír, „až na ten konec…“ „Copak jsem ti provedla, proboha?“ „Nesmíš mi ho tak násilně ohýbat, miláčku,“ probíral se pomalu Jaromír z extase, „je vidět, že opravdu nemáš velkou praxi a budu tě to muset učit.“ „Promiň, moc tě prosím,… odpusť, vždyť ti říkám, že jsem to téměř ještě nedělala…“ „Jinak jsi byla perfektní,“ vydechl vzápětí Jaromír, „byla jsi na mně nějak strašně něžná,“ a hezky ji pohladil, „ale přitom jsem tě pořádně cítil… a doslova jsi to se mnou prožívala…“ „Mně to šíleně vzrušilo, Jaromíre,“ vyhrkla Erika, „já bych tě nejradši ustříkala, až bys přede mnou vysílením padnul… to by bylo krásné… ty jsi přitom tak krásný…“ „Víš, já jsem ti moc nevěřil, že nemáš v takových věcech praxi, protože jsi byla až do posledních okamžiků naprosto perfektní, skoro bych řekl, že snad lepší než profesionálka,“ rozpovídal se Jaromír, „ale pak jsi mne doslova ubezpečila, že jsi měla pravdu.“ „Takže snad to bylo taky k něčemu dobré,“ oddechla si Erika, „slovní ujišťování opravdu není důkaz, a teď ho doufám máš.“ „Já vím, žes to neudělala schválně,“ snažil se ji uchlácholit Jaromír. „Ještě jednou se ti omlouvám,“ řekla pokorně Erika, „protože tě to bolelo.“ „Tebe se mnou taky bude leccos bolet,“ pravil Jaromír, „jako moji otrokyni, ale to až zase na stole v obýváku.“ „Jenže já to od tebe vyloženě chci,“ vyhrkla opět vzrušeně Erika, „zatímco tobě jsem zkazila rozkoš…“ „Takže ještě řekni, že bych tě za to měl potrestat,“ řekl Jaromír, kterému mezitím ochabl penis. „Ale já tě jako tvoje otrokyně snaživě prosím, abys mě potrestal… okamžitě!“ „No trápit tě dneska už nebudu, ale nechceš si zkusit vystříknout vzepnutá do mostu?“ „To nemyslíš vážně,“ vyhrkla Erika. „Myslím, naprosto doopravdy, budu tě dirigovat,“ navrhl jí Jaromír, „pokud se ti to povede, tím bys všechno úplně odčinila…“ „Myslíš, že to dokážu?“ „Určitě, vždyť jsi ještě mladá a pružná…“ „Ty mně přinutíš ke všemu… a ani se přitom nemusíš moc namáhat…“ „Protože jsi správná otrokyně…“ „Jsem jenom tvoje…vidíš… poslouchám na slovo… “ „Pak mi řekneš, jaký orgasmus to byl… prý to bývá úžasné…“
„Tak si lehni,“ řekl Jaromír a uvolnil jí místo. Nahá Erika si lehla doprostřed letiště, roztáhla nohy, položila ruce za hlavu a upřela poslušně oči na Jaromíra. Jaromír se na ni chvíli beze slova díval, pak přilehl k ní a začal ji dráždit na poštěváčku. Za chvilku sebou začala Erika znova viditelně škubat vzrušením. „Tobě to dneska opravdu perfektně funguje,“ uznale řekl Jaromír, „to jsem ještě neviděl, po deseti orgasmech a v tobě to pořád pracuje, jakoby to bylo poprvé.“ „Za to můžeš ty,“ odpověděla Erika. Erika se zanedlouho vydráždila skutečně silně a upřela vzrušeně pohled do očí Jaromíra. „Tak já ti to za chvilku přeruším a ty se přede mnou bleskově vzepneš,…“ pravil Jaromír. „Miláčku…,“ vydechla spokojeně Erika, „ty jsi tak hodný…“ Jaromír ji usilovně dráždil dál, a když se Erika začala před ním na letišti cukat mohutnou rozkoší, řekl jí „tak se připrav… zapři se rukama za hlavou… roztáhni se a zapři se chodidly…“ a dál ji usilovně dráždil na poštěváčku. Erika se opřela za hlavou dlaněmi rukou, Jaromír pravil „rozevři prsty, ať máš v tom mostu větší oporu,“ pak rázně rozhodila nohy a zapřela se o letiště chodidly. „Jsi připravená?“ „Ano, pane…“ polkla krajně rozdrážděná Erika a upřela mohutnou rozkoší zakalené oči na Jaromíra. „Tak… vzepni se,… teď!“ Nahá Erika se bleskově vzepnula do mostu, vypnula břicho a spustila hlavu bezvládně dolů, takže viděla všechno vzhůru nohama, Jaromír vykřikl „ne aby tě napadlo zavřít oči!“ a zatímco jí pořád dráždil poštěváček, snažila se upravit posici a udržet vzepnuté tělo v rovnováze. Dráždění na poštěváčku ji zakrátko opět přemohlo a nahá Erika se začala v mostu vzrušením viditelně celá třást. „Jsem tvoje… udělám všechno, co chceš… miluj mě!“ „Už budeš?“ doslova vykřikl Jaromír. „Za chviličku… už to cítím!“ škytla Erika prohnutá před Jaromírem na letišti do mostu. „Buď!“ „Ano… můj pane!“ zacukala sebou Erika ve snaze uspíšit příchod orgasmu, vzápětí sebou v mostu zřetelně cukla, na moment znehybněla a začala se před Jaromírem na letišti s hlavou bezvládně zakloněnou dozadu celá mimovolně škubat v obrovských orgastických stazích. Jaromír překvapeně sledoval, jak jí prudké stahy cukaly vypnutým břichem a pak ukončil její dráždění. Když nejprudší stahy v jejím těle opadly a vzepnutá Erika pomalu přicházela k vědomí, mimoděk vydechla „Jaromíre… to je,“ a nahým tělem jí probíhaly silné orgastické stahy. Jaromír ji upřeně pozoroval a občas ji pohladil po vypnutém břiše, kterým to stále zřetelně škubalo, až se letiště pod ní téměř třáslo. Teprve když se Erika po delší době poněkud uklidnila, Jaromír pravil „Tak ti teď jako tvůj pán dávám souhlas, aby ses spustila zpátky dolů,“ a podložil Eriku pod zadkem rukou. Erika se s jeho dopomocí pomalu spustila dolů a upřela na něho oči, ale pořád sebou ještě občas cukala. „Líbilo se ti to?“ „Úžasně… to ti byla zvláštní rozkoš… a požitek,“ vyrážela namáhavě Erika „se mnou to doslova mlátilo…“ „Jsi při tom tak krásná… jak tě ta rozkoš úplně ovládne… a ty se jí poddáváš…“ „Já přitom úplně ztrácím sebekontrolu, nevím, kde jsem, kdo jsem,… co se se mnou děje,“ líčila Erika roztržitě Jaromírovi, „ta rozkoš mě naprosto ovládne, zaplní mi úplně mozek, takže už tam nemám na nic místo…“ „Ale musíš předtím vědět, že si to můžeš dovolit…“, pravil Jaromír, „že se ti nic nestane.“ „Co by se mi mohlo stát?“ „No to já nevím,“ přemýšlel Jaromír a něžně hladil Eriku po nahém těle, „třeba by toho mohl někdo využít… nebo zneužít… nebo se ti pak posmívat… co já vím.“ „To máš pravdu,“ hlesla Erika, „to by mne nenapadlo.“ „Ovšem taky bys to asi - podvědomě - nikomu jinému ani nedovolila,“ pravil Jaromír vážně. „Že se mi nebudeš smát ty, to je mi - asi taky podvědomě - zcela jasné,“ řekla vděčně Erika. „Taky jen proto ses tomu dokázala tak oddat,“ ujistil ji Jaromír. „Jak je to možné, že na mě ten orgasmus v mostu přicházel tak pomalu, jakoby po částech?“ přemýšlela nahlas Erika, „a jak to, že to v tom mostu se mnou tak příšerně trhalo?“ „To víš, ta krev ti tam v mostu příliš nemůže, proto musí tvůj sexuální aparát vyvinout o to větší úsilí, aby ji tam vůbec dostal. Když se mu to konečně podaří, pak máš ten orgasmus tím silnější…ale hlavu máš mimo…“ „Tak to já budu v tom mostu stříkat co nejčastěji,“ vyhrkla Erika vzrušeně. „Bohužel přitom nemůžeš onanovat, takže k tomu potřebuješ někoho dalšího…“ řekl věcně Jaromír. „Mám přece tebe,“ řekla Erika, „budeš to se mnou často dělat?“ „Jistě,… kdykoli budeš chtít,“ řekl Jaromír s úsměvem. „A rád?“ „Moc se mi přitom líbíš,… jak jsi bezmocná… a odevzdaná mi úplně na pospas,“ „Mně se to na tom taky moc líbí…“ „Příště tak budeš stříkat vzepnutá přede mnou v obýváku na stole,“ řekl jí Jaromír téměř rozkazem, „tam ti to bude slušet nejvíc…“ „Od příště pokaždé aspoň jednou…“ souhlasila nadšeně Erika, „strašně se mi líbí ztrácet před tebou úplně vědomí…“ „Tak to bych tě mohl v tom mostu i mučit…“ „Ano!… To bych moc chtěla… nemohla bych se tomu vůbec bránit…“
„Chtěl bych tě v mostu třeba bičovat přes vypnuté břicho…“ „Ano!“ „A občas i do kundičky…“ „Tam taky…“ „Křičela bys?“ „Abys přidal….“ vydechla vzrušeně Erika při té představě. „Někdy by sis mohla předtím přede mnou lehnout nahá na koberec,“ uvažoval Jaromír hlasitě. „A ty by sis ke mně přidřepnul…,“ usmála se Erika „ jinak bys mi tam nedosáhl.“ „Musela by ses přede mnou pořádně vzepnout,“ pohladil ji Jaromír po stydkých pyscích. „Už se těším,“ zacukala sebou Erika vzrušením. „Mně by docela zajímalo, jestli podobné věci dělá třeba obyčejná dělnice s údržbářem,“ pravil najednou s úsměvem Jaromír. „Určitě,“ rozesmála se Erika, „ten přijde večer domů ožralý z hospody, skočí na ni, vystříká se a usne.“ „Nebo si ji opře za tou hospodou o strom,“ dodal Jaromír. „Ty máš starosti,“ ušklíbla se Erika, „mně takoví primitivové vůbec nezajímají.“ „Mně je to taky jedno, ale nedávno jsem byl v jedné takové vesnické díře tady… nedaleko od Prahy, a tam jsem potkal před nádražím místní dvojici,“ pokračoval Jaromír, „a tak mě napadlo, jak to asi dělají.“ „Nad tím přece není třeba přemýšlet,“ řekla Erika, „jako zvířata… jenom pudově.“ „Jako pračlověk, když ještě žvýkal syrové mamutí maso v jeskyni,“ usmál se Jaromír. „Nebavme se o nich, mne to opravdu nezajímá,“ mávla Erika rukou. „Promiň,“ řekl Jaromír a pohladil ji po vlasech, „nechtěl jsem ti zkazit náladu.“ „Radši se mi zase trochu věnuj,“ prohnula se nahá Erika smyslně na letišti a Jaromír jí položil ruku na břicho. „Nemáš žízeň?“ optal se Jaromír, než jí sjel do rozkroku. „No, trochu bych se napila,“ řekla Erika. Jaromír jí sjel do rozkroku, úplně jí roztáhl stydké pysky, podal jí volnou rukou skleničku se zbytkem minerálky, přiložil jí prst na poštěváček, silně přitlačil, začal jí pomalu kroužit prstem přes jeho hlavičku a řekl: "Pij…" Erika párkrát rychle polkla, pak se zakuckala, položila skleničku, praštila sebou naznak a vyrazila "ty šílenče…", roztáhla nohy a doslova vykřikla "miluj mě… hraj si,… se mnou… tam…“ Když se Erika znova zřetelně vzrušila, Jaromíra najednou napadlo „Nechceš zase zakrýt oči?“ „To by bylo myslím hezké,“ řekla rozdrážděná Erika oddaně, „nechtěl bys mě navíc ještě spoutat?“ „Klidně, ale musel bych mít čím,“ povzdechl si Jaromír. „Mám támhle v poslední zásuvce dole v sekretáři řemínek, co jsem měla kdysi na psa…aspoň na ruce…“ Jaromír vstal a po chvilce se mu podařilo objevit v zásuvce docela hezký kožený řemínek s přezkou. „Ruce za hlavu!“ poručil s úsměvem Erice, která s požitkem hodila ruce za hlavu a vypnula se. Jaromír jí pomalu spoutával ruce k sobě a přitom se jí pořád ptal, zda ji řemínek nikde netlačí. „Kam mám přivázat ten druhý konec?“ zeptal se pak Eriky. „Ten budeš muset držet v ruce a pak mě třeba v rámci výchovy na něm vodit nahou po ložnici,“ usmála se Erika. „No to bych sice taky mohl, ale teď si s tebou chci hlavně hrát,“ řekl Jaromír. „Příště si lehnu napříč a můžeš si mě uvázat na okenní kliku,“ navrhla mu Erika. „Škoda, že nemáš nějakou skobu na stropě,“ vzrušil se Jaromír, „já bych si tě na ni nahou zavěsil a pak bych tě mučil… třeba bičoval…“ „V kuchyni ve stropě jedna je,“ řekla Erika, „hned vedle světla…“ „Tak to někdy zkusíme,“ prohlásil Jaromír, „bude se ti to líbit?“ „Udělám všechno…“ vydechla spoutaná Erika. „Vystříkneš tam… přede mnou?“ „Nevím, ale snad třeba taky,“ řekla váhavě Erika, “to bude záležet na tobě… ale chtěla bych…“ „Stříkala bys pod sebe na podlahu…“ řekl stroze Jaromír, „a já bych tě přitom bičoval…“ „Nech toho…“ škubla sebou Erika, „nebo vystříknu tady…“ „Máš nějakou pořádnou silnější šálu nebo něco takového?“ optal se pak Jaromír. „V šatníku… vedle sekretáře,“ pravila Erika, „hledej!“ Netrvalo dlouho, Jaromír našel, přistoupil k Erice, požádal ji, aby zvedla hlavu a pevně jí zavázal oči. „Vidíš něco?“ zeptal se pro jistotu. „Ne… ale je to vzrušující,… teprve teď se cítím úplně oddaná… a bezmocná… vydaná ti na pospas…“ „Roztáhni nohy!“ poručil jí Jaromír příkře. Nahá Erika ležela se spoutanýma rukama za hlavou a se zavázanýma očima roztažená před Jaromírem na letišti, ovšem ten si jí vůbec nevšímal. „Já jsem ti teď tak oddaná… vnitřně úplně odevzdaná… strašně mě to rajcuje… asi vystříknu, ještě než se mě dotkneš…“ Jaromír mlčel. „Tak kdy se mě poprvé dotkneš… neusnul jsi?“ zacukala sebou za chvilku Erika netrpělivě. „Jsi otrokyně?“ hlesnul Jaromír. „Teď víc, než kdy jindy,“ řekla tiše Erika. „Tak mlč!“ uzemnil ji Jaromír a prohlížel si ji zblízka mezi nohama, což ovšem ona neviděla. Byla tam úplně rudá.
„Kde se mne dotkneš?“ provokovala za chvilku znova Erika. „Nech se překvapit,“ odbyl ji znova Jaromír. „Sáhni mi aspoň na prsa,“ poprosila ho Erika za chvíli roztouženě. „Za chvíli ti sáhnu na nos,“ řekl Jaromír s notnou dávkou ironie. „Jsi na mne zlý…“ řekla zklamaně Erika. „To už tak pánové na otrokyně někdy bývají,“ zkonstatoval suše Jaromír, „ale to je důkaz, že je mají rádi.“ „Nejdřív sis mě rozdělal a teď na mě kašleš,“ ozvala se zase Erika za chvíli. Vzápětí jí z kundičky ukápla velká kapka milostné rosy. „Pokud vím, byla jsi rozdělaná už včera odpoledne,“ řekl opět stroze Jaromír. „Když tak předevčírem,“ odsekla Erika,„už je po půlnoci.“ „Ale i tak na tebe nekašlu… to se ti jenom zdá,“ prohlásil Jaromír. „Miláčku…“ hlesla najednou Erika. „Co chceš?“ opáčil Jaromír. „Nic… jenom si tak představuju, jak by to bylo krásné, kdybys mě teď bez výstrahy najednou šlehl bičem,…“ „Nech už toho mučení, pořád…“ řekl Jaromír, „teď jsem se právě chystal k tomu, že ti dám pusu na poštěváček,“ „Nóó… tak mi ji tam dej,“ pobídla ho Erika. „Teď už to nejde… to by nebylo nečekané,“ řekl zklamaně Jaromír, ale za chvíli přistoupil a náhle jí dal pusu na břicho. Erika se téměř lekla a vzrušeně sebou zaškubala. Jaromír rychle ucukl a nechal roztaženou Eriku zase chvilku ležet nehybně v klidu. Pak jí nenadále sáhl na poštěváček, krátce jí přes něj zarejdil prstem, a když sebou Erika vzrušeně zaškubala, opět ucukl. Za chvíli se jí lehce dotkl na bradavce jednoho prsu a vzápětí na druhém, po další chvíli se jí postupně dotkl obou stehen, potom podbřišku, nakonec jí po další dlouhé době rázně sáhl znova na poštěváček a začal ji na něm rychle dráždit. „Ach… jsem tvoje…“ vydechla nahá Erika. Jaromír ale zvolnil její dráždění a se zájmem sledoval, jak se pod jeho prsty Erika smyslně svíjí a chodí mu celým tělem doslova naproti. Když uviděl, že už je zase zřetelně rozdrážděná, opět prsty rázně ucukl a nechal ji, aby se před ním dále náruživě svíjela, aniž by se jí dotkl, „líbí se ti to?“ „Tvoje rafinovanost nezná mezí,“ vydechla Erika, „ale jsi skvělý… já už bych asi zase brzo byla…“ „A chtěla bys?“ hlesl Jaromír, „takhle v poutech… naslepo?“ „Příšerně… zase víc než jindy…“ vyrazila silně rozdrážděná Erika. A Jaromír jí zase nenadále sáhl na poštěváček, Erika sebou cukla a Jaromír ji začal opět usilovně dráždit. „Teď ti to zase přeruším a ty se mi hezky vypneš… celá… bleskově, ano?“ „Jsem tvoje otrokyně, Jaromíre… miláčku…“ sténala Erika, „mučíš mě strašně… krásně…“ Jaromír za moment opět rázně utnul její dráždění a Erika se před ním na letišti okamžitě vypnula. „Teď bych chtěla, abys mne mučil… strašně…“ „Strašně bys chtěla, abych tě mučil nebo aby tě to strašně bolelo?“ „Obojí…“ vydechla Erika. „Kde?“ „Všude… hlavně tam…“ „Tak si to aspoň představuj,“ doporučil jí Jaromír a začal ji zase dráždit. „Já jsem asi opravdu masochistka…“, řekla za chvilku krajně rozdrážděná Erika, „aspoň když jsem s tebou….“ Jaromír zpomalil. Erika vylétla krajní rozkoší rozkrokem nahoru, dopadla dolů, vzápětí sebou prudce škubla, rozhodila nohy, znova nadzvedla rozkrok, otevřela v extasi pusu, doslova zachroptěla, na moment znehybněla - a pak jí před zraky užaslého Jaromíra nesmírně smyslně a neobvykle pomalu projel celým nahým tělem - z rozkroku až po hlavu první orgastický stah…, teprve pak doslova vybuchla a začala se celá rychle reflexivně škubat v dalších obrovských stazích, během kterých byla opět téměř mimo vědomí… Po prvních orgastických stazích jejího bezmocného těla Jaromír ukončil dráždění a vzrušeně ji pozoroval, doslova se vžíval do jejích pocitů… a najednou zjistil, že se má opět vztyčený mohutně zduřelý penis. Když se nahá Erika trochu uklidnila, Jaromír ji pohladil po vlasech a řekl „byla jsi úžasná…“ Erika jen vydechla „miláčku… já tě mám tolik ráda… podívej, co se mnou děláš…“ Jaromír ji opět něžně pohladil po vlasech a Erika pak ještě dlouho s požitkem docukávala… „Ten první dlouhý pomalý stah… to ti bylo divné…“ pravila Erika, když se úplně probrala. „Nepříjemné?“ „Právě, že naopak… nesmírně krásné… doslova slastné…“ „Takže jsi ráda…“ „To snad bylo to nejhezčí, co jsem kdy v sexu prožila,“ zachvěla se slastí Erika. „Takže další námět na časté opakování,“ řekl věcně Jaromír, „Eriko, tobě se snad líbí všechno.“ „S tebou opravdu… úplně všechno, miláčku…“ vzdechla si Erika. „Nadzvedni se,“ požádal ji Jaromír, podložil ji rukou pod zadečkem a začal ji na něm jemně hladit. „Ty bys mě snad mohl pomalu čtvrtit zaživa,“ prohlásila Erika, „i přitom bych asi rozkoší vystříkla…“ „Kterou čtvrtkou,“ zeptal se s úsměvem Jaromír. „Všema čtyřma…“ „Máš jemnou prdelku, řekl ti to někdo?“ „Nikoho to zatím nezajímalo…“ pravila upřímně Erika.
„Já ti do ní strčím prst, jo?“ „Že se vůbec ptáš své otrokyně,… ty můžeš všechno…“ Jaromír jí zasunul prst na okraj, chvíli jí tam s ním hýbal, ovšem Erika za chvilku vyděšeně vyhrkla „Nech toho… vůbec nevíš, co to se mnou dělá…“ Jaromír tedy radši prst vytáhl a řekl „Můžu ho olíznout?“ „No ty jsi… nechutný.“ „A ty zase i tam hezky voníš… a vůbec, co mi do toho kecáš, když jsi ta otrokyně?“ „Když se mě ptáš,“ řekla Erika, „já to myslím se svým pánem vždycky dobře.“ Jaromír si olízl prst, řekl „no špatné to zrovna není…“ „To ti chutnám i tam?“ otřásla se překvapeně Erika. „Docela i tam…“ pravil Jaromír a odkryl jí oči. Eriku to trochu oslnilo, takže je nejprve přivřela a pak se na něho mile usmála. Jaromír ji znova něžně políbil, nejdřív na ústa a pak na poštěváček. „Chceš uvolnit i ruce?“ „Nechej mně ještě chvíli spoutanou, mě se to s tebou hrozně líbí… a rajcuje…“ „Ty Eriko pořád tak krásně voníš… i tam,“ zašeptal za chvilku Jaromír, „já si zase přivoním, jo?“ „Prosím tě, vždyť já proto skoro vůbec nic nedělám,“ podivila se Erika, „normální hygiena… ale jestli si chceš přivonět a zase si mě tam prohlížet, můžeš.“ Jaromír se obrátil hlavou do jejího rozkroku a Erika mu hezky roztáhla nohy. „Opravdu voníš,“ přivoněl si Jaromír, „neříkej, že ses tam neparfémovala.“ „Jen trošku, kolínskou… chci ti tam vonět.“ „To je od tebe hezké…“ „Navíc každá ženská se před schůzkou s chlapem pořádně upraví… to znamená, že i navoní.“ „Některé ani moc ne,“ řekl Jaromír, „některé jsou zase jak chodící parfumerie.“ „No hlavně, když se předtím pořádně umyjou,“ podotkla Erika. „Aby nebyly cítit, jinak na to nejsem moc háklivý,“ prohlásil Jaromír. „Jen neříkej, já jsem si moc dobře všimla, jak si mne v obýváku na stole důkladně prohlížíš na poštěváčku pod předkožkou, jestli tam nemám nějaký ten sajrajt.“ „A byl jsem velice překvapený, jak jsi i tam čistá,“ přiznal se Jaromír a začal si něžně hrát s jejím poštěváčkem, „to snad rozhodlo.“ „Co?“ „No že jsem se ti potom tak věnoval,“ řekl Jaromír, „že jsem teď tady s tebou,“ a dal jí pusu na poštěváček, „a že s tebou chci dál být.“ „Taková maličkost?“ „Maličkost, která o tobě řekne prakticky všechno. To je, jako kdybych měl špínu za nehty,“ řekl Jaromír. „Ale vy mužští taky míváte na žaludu pod předkožkou někdy… jak to mám říct… „sejra“? Sama jsem to už několikrát viděla.“ „Ale u mě snad proboha ne…“ zděsil se Jaromír. „To víš, že ne. Ty jsi i tam naprosto perfektní,“ a Erika sebou vzrušeně zacukala. „Vždyť stačí se tam pokaždé ráno v koupelně trochu otřít,“ řekl Jaromír. „No právě,“ souhlasila Erika, „a u mne je to prakticky stejné,… jen si tam o něco hůř vidím, než třeba ty.“ „Kdybych s tebou bydlel, každé ráno bych tam o tebe osobně pečoval…“ řekl Jaromír a uvolnil jí ruce. Erika rozsvítila malou lampičku na nočním stolku a požádala Jaromíra, aby zhasl velké světlo. Jaromír zhasl světlo a vklouzl k Erice do postele, přimáčkl se k ní a začal ji vášnivě líbat na ústa. "Já bych tě docela chtěla, Jaromíre…" zavlnila sebou vzrušeně Erika a vášnivě mu zajela jazykem hluboko do úst. Jaromírovi se opět vztyčil penis, přerušil polibek a vzrušeně vydechl "já tebe taky…", nadzdvihl se, něžně na nahou Eriku nalehl a začali se znova vášnivě líbat. Jaromír si vzal zduřelý penis do ruky, chvíli jí jezdil žaludem přes poštěváček a pak do ní prudce pronikl. Erika mu vyšla poddajně naproti, rozdrážděně znehybněla a zašeptala "asi tě začínám mít opravdu ráda…" Jaromír jí zavřel ústa polibkem, pronikl jí jazykem hluboko do úst a začal ji pomalu souložit… Erika mu okamžitě začala chodit rozkrokem vstříc. "Jsi krásná," řekl najednou vzrušeně Jaromír, nadzvedl se, podepřel se rukama a požádal Eriku "zkus dát nohy nahoru a přehodit mi je přes ruce…" Erika se pod ním zavlnila, rozevřela se a přehodila mu roztažené nohy přes napnuté paže. Jaromír začal prudce přirážet a roztažená Erika chodila každému přírazu náruživě naproti; a zanedlouho se znova začala rozkoší bezděčně kousat do rtů. Chvíli spolu beze slova vášnivě souložili - a nahá Erika náruživě přirážela, zmítala se pod Jaromírem rozkoší a občas rozdrážděně házela hlavou ze strany na stranu. Jaromír se však za chvíli zastavil a řekl "Chci tě cítit zase celou, jsi nádherně vláčná…" Erika sundala nohy dolů, uvolnila se, silně se přimáčkla rozkrokem na Jaromírův tvrdý úd. Oba se rozvášněně objali a začali si ve společném rytmu náruživě chodit vstříc. Za chvíli Erika polohlasně řekla "Mně se zdá, že do sebe pasujeme naprosto ideálně, víš, nejsi do mě ani velký, ani malý," a zachvěla se, "to se mi ještě s nikým nestalo…", prudce přirazila a zašeptala "a šíleně mě to s tebou vzrušuje… rychleji… prosím tě!"
Jaromír zrychlil - a když Erika pod ním vzápětí začala náruživě přirážet, rychle zašeptal „taky se mi zdá… že jsi na mně… jako dělaná…", podebral si ji rukama pod rameny, objal ji, vášnivě si ji přimáčkl na sebe, bezděčně zašeptal "lásko…“ a uprostřed rychlých přírazů ji náruživě líbal. Eriku to k jejímu vlastnímu překvapení nesmírně vzrušilo a začala pod Jaromírem během vášnivého přirážení rozdrážděně kroužit rozkrokem, přitom se snažila pohyby poševních svalů vystupňovat i požitek Jaromíra; a když jí za chvilku uvolnil ústa, bezděčně vyrazila "já jsem… tak ráda, že… jsi tady se mnou… a ve mně… lásko… víš… to snad ještě… nikdo ode mně… neslyšel… ani při tom… drž mě!" Jaromír ji prudce přimáčkl k sobě a rytmicky do ní rázně pronikal. Erika se vzepnula, zakroužila rozkrokem, pak začala znova přirážet a dále ze sebe vyrážela hlasité steny plné rozkoše "miluji tě… je to… nádherné… s tebou… jsi… skvělý… lásko… mám tě moc… ráda…“ a zatímco ji už značně rozdrážděný Jaromír ze všech sil tiskl k sobě a rázně do ní pronikal, prudce přirážela a sténala "jsem tvoje… naplň mě… miláčku,… úplně… miluji tě… chci to…“ Jaromír, který byl již několik let navyklý na běžný manželský sex, najednou poznal, že už dlouho nevydrží; vzepjal se a bezmocně hlesl "Eriko…" Erika si ho rozvášněně přitáhla, celá se pod ním uvolnila, láskyplně mu rozevřela rozkrok a takto nastavená mu začala chodit vstříc "stříkej do mě… můžeš… naplň mě… víš, že jsem neplodná,… nastříkej mi to tam všechno,… už, už, prosím tě…“, náhle však sebou rovněž bezmocně zaškubala "vždyť já snad… taky budu,… to není… pravda,… jsem tvoje… dělej…“ Jaromír se vzepjal a začal dorážet mohutnými rázy penisu hluboko do Eričina rozevřeného rozkroku. Erika v krajní rozkoši hlasitě vykřikla, prudce přirazila a potom několik vteřin zběsile přiráželi oba. Jaromír najednou hlasitě vykřikl "Eriko, lásko!", vzápětí do ní prudce dorazil penis a začal do ní mohutně stříkat. Když Erika v sobě ucítila mocné stahy jeho údu a jeho horké semeno, rovněž se úplně vzepjala a začala se - prakticky současně s Jaromírem - pod ním celá prudce škubat v obrovských orgastických stazích. Zatímco Jaromír do ní stále prudce stříkal, Erika začala po zklidnění svých nejprudších prvních stahů tiše sténat "miláčku…" stah, "já jsem hotová,…" stah a hned další, "bože… jsem tvoje,…" stah, "miluju tě… moc…", přitiskla se k Jaromírovi, vášnivě se přisála rty k jeho ústům, rázným pohybem rozkroku se opět doslova nabodla na jeho úd a vtom jí počaly celým tělem pod Jaromírem znova rychle probíhat další prudké stahy… Erice se totiž podařilo to, o čem může většina žen jenom snít - mít několik orgasmů okamžitě za sebou, neboli prožít "mnohočetný orgasmus" - a to hned napoprvé… Jaromírovi pozvolna ustávala ejakulace - a když to Erika zjistila, na okamžik přerušila polibek, vzrušeně vydechla "zůstaň ještě ve mně," a uprostřed doznívajících orgastických stahů se ho pokusila jemně stisknout poševními svaly. To ji však znova krajně vzrušilo - a orgasmus se jí vrátil potřetí; a opět se celá pod Jaromírem dlouho mimovolně škubala… - Jaromír ji láskyplně líbal a jen se bál, aby ho Erika mohutnými záškuby rozkroku neshodila z postele. Erika sebou pod ním mimovolně škubala ještě dlouho, přitom znova na chvíli zřetelně zrychlila tak, že to Jaromírovi připadalo, že se jí vrátil orgasmus počtvrté, ovšem nebyl si s tím úplně jist… Pozvolna se však přece jen uklidnila, a Jaromír ji přestal líbat, něžně ji pohladil po vlasech, pak se z ní uvolnil a lehl si vedle ní. Erika zůstala bezvládně ležet a jenom se šťastně usmívala. "To jsem nevěděla, že se mi někdy podaří být hotová při normálním milování… jsi skvělý, Jaromíre,“ povzdechla si za chvíli na výsost spokojená Erika blaženě. "A to jsem si prve myslel, že mi to vůbec nepůjde, když jsem to musel celý večer ovládat…“ "Tak si to příště můžeš myslet zase, je to pak báječné," podotkla slastně Erika, "a jinak bys měl vědět, že se svojí otrokyní můžeš souložit kdykoli se ti bude chtít,… to taky propříště," dodala významně. "Ty chceš být i teď mojí otrokyní?" zeptal se jí Jaromír překvapeně. "To víš, že chci…“ „Mám ti udělat křížek nebo čárku?“ zeptal se Jaromír a sáhl po zápisníčku. „Já jsem ráda i za tu čárku…“ vydechla Erika. „Ne, ne,…“řekl Jaromír, ale pak se zarazil, „chtěl jsem ti udělat křížek, ale udělám ti čárku a nad ní napíšu velkou čtyrku, jako že jsi byla čtyřnásobně nejednou…“ „Jak chceš, ty jsi přece můj pán…“ řekla odevzdaně Erika. Jaromír zavřel bloček, odložil ho a pohladil roztaženou Eriku jemně ve stydké rýze, přitom si všiml, že jí z pochvy vytéká jeho semeno a se zájmem se na to zadíval. Erika se dovtípila, projela si prsty stydkou rýhou, nabrala si na ně jeho semeno, s nelíčeným úsměvem si prsty uličnicky olízla, se slovy „chutnáš mi,“ labužnicky mlaskla a pak se na Jaromíra hezky usmála. *** "Co si teď o mně myslíš, Jaromíre?" zeptala se najednou Erika a silně sebou znova mimovolně zaškubala. "Že jsi svým způsobem nešťastná a na druhou stranu docela šťastná ženská…" zafilosofoval si Jaromír upřímně. „…která je ti strašně vděčná," skočila mu do řeči Erika a něžně mu pohladila penis. "Prosím tě,…“ mávl rukou Jaromír. "Nemyslíš si o mně, že jsem nějaká kurva…?“ a dala mu dlouhou pusu na žalud. "Rozhodně ne," řekl Jaromír a něžně pohladil Eriku přes vyceněnou kundičku, "to bych tady určitě nebyl." "Já vím, že si to o mně v ústavu hodně lidí myslí…" "Já jsem o tobě takhle moc nepřemýšlel, Eriko," odpověděl Jaromír vážně, ovšem vzápětí sebou zacukal, protože Erika mu právě úplně shrnula předkožku, "pro mne jsi byla pořád prima ženská, taková ta správná, prostě fajn…" Erika ho něžně políbila na žalud „já vím, to jsem totiž vycítila, že ke mně asi máš mnohem blíž než ostatní," stáhla mu předkožku a jemně mu pohladila penis, "za to jsem ti taky moc vděčná… i když to sám třeba tak necítíš."
"Dost se o tobě povídalo, že to táhneš s ředitelem…" "To vím, že ne s topičem v kotelně," opáčila Erika vzrušeně, "je pravda, že jsem k vám přišla z protekce, protože můj muž se z dřívějška dobře znal s ředitelem, a jako taková jsem mu musela být řediteli pořád při ruce. Ovšem…" "Byl v tobě nebo ne?" přerušil ji stroze Jaromír a rozevřel jí poševní otvor, ze kterého jí pořád teklo jeho sperma. "Dokázat ti samozřejmě nemůžu nic," zacukala sebou Erika rozkoší, o kterou teď však jakoby neměla zájem, "ale prosím tě, ten mi neviděl snad ani kolena, natož něco víc, ani se mě nedotkl… a je tvoje věc, jestli mi věříš… vždyť toho už zajímá jenom chlast… a to snad víš…" „No, něco asi jo…“ připustil Jaromír. "Přísahám, že až do dneška jsem s nikým z ústavu nic neměla a nikdo ve mně nebyl, přísahám, Jaromíre…" a znova před Jaromírem rozdrážděně zakroužila rozkrokem, protože jí stále jednou rukou úplně rozevíral poševní otvor a konečkem prstu druhé jí silně mnul klitoris, "a vidím, že ode dneška už ani nikdo jiný kromě tebe nebude… jsi fantastický, moc tě miluju a když budeš chtít, budu tvojí oddanou otrokyní… a nechám se od tebe vychovávat, trestat, mučit a udělám všechno, co budeš chtít," vzrušeně se zachvěla a začala mu vášnivě líbat penis. A Jaromír udiveně zjistil, že mu v Eričině péči začíná znova rychle tvrdnout… Erika sebou najednou zavrtěla "Mně už se ti chce zase čurat, Jaromíre." "Tak to jsme na tom stejně," odtušil klidně Jaromír, který rovněž - jako často po souloži - cítil nucení. "No tak pojď, uděláme to spolu, ano?" navrhla mu Erika a vtom se zděsila své odvahy, "nebudeš se přede mnou stydět?" "Snad ne," řekl Jaromír, otevřel dveře na onu místnost a pokynul Erice "prosím, máš přednost. Sedni si…“ Erika usedla na mísu, podívala se nahoru na Jaromíra, uličnicky se pousmála a pak se bez nejmenších rozpaků hlasitě vymočila. Potom se nadzvedla, otřela se, hodila papír do mísy a se slovy "to se sama divím, co všechno jsem před tebou schopná," spláchla. Pak dodala "ale moc se mi to s tebou líbí…" a otočila se na Jaromíra "a teď ty. Mám ti pomoct?" "Třeba…“ hlesl Jaromír překvapeně. "Tak ukaž," řekla téměř nesmlouvavě Erika, sáhla mu opatrně na přirození. Jaromír se poněkud zastyděl, že už zase nemá erekci. "Ty jsi hezký," vyhrkla Erika něžně, nastavila mu penis nad mísu, pohladila ho a řekla "Můžeš…“ Jaromír pocítil, jak mu začíná zase tvrdnout, ale odhodlal se a začal před Erikou, která ho pořád jemně držela, bez zábran souvisle močit do mísy. Erika to chvíli soustředěně pozorovala a přitom vzrušeně řekla: "Tak tohle jsem taky ještě nikdy nedělala,… ani neviděla, víš? Jsi skvělý…" a hezky se na Jaromíra usmála. "Já taky ne… jsi první, která mě přitom vidí. Podívej," řekl Jaromír, který už pomalu končil a právě vystřikoval poslední zbytky moči v oddělených dávkách do mísy. "Vzrušuje mě to," zašeptala Erika, "chtěla bych to někdy vidět zepředu." "Ale to bych tě asi počural," prohlásil Jaromír a vypustil posledních pár kapek. "To by mi možná ani moc nevadilo…" zachvěla se Erika, "ukaž, já tě otřu," sklonila se a opatrně mu otřela penis hebkým toaletním papírem. Jaromír řekl "připadám si jako opravdový paša a otrokář, ty jsi fantastická, Eriko…" "Vždyť jsem taky tvoje otrokyně," řekla Erika pevně "a to je to nejmenší, co pro tebe můžu udělat…, ráda, víš?" Jaromír políbil Eriku letmo na tvář, otevřel dveře na předsíň a tiše jí pokynul "Prosím, můžeme jít spát…" Erika na něj láskyplně pohlédla, vydechla "spolu…" a v očích jí zajiskřily vzrušené hvězdičky. *** Když spolu opět vstoupili do ložnice (Erika cestou stále něžně rukou dráždila Jaromírův úd, který se mu díky tomu už zase vztyčil), Jaromír se zeptal Eriky se ztopořeným penisem přímo proti ní: "Tak co, jsi pořád moje otrokyně?" Erika ho pevně stiskla a oddaně řekla "Ano, samozřejmě." "Tak mě pusť a klekni si přede mne na zem." „A budeš vůbec? Vždyť jsi byl před chvilkou…“ podivila se Erika. „To víš, že jo… cítím, že tam toho mám po dnešku nějak moc,“ řekl Jaromír, „a navíc jsi mě nějak rozjela…“ Nahá Erika okamžitě uposlechla, klekla si před Jaromíra a oddaně se na něj podívala vzhůru: "Chceš to rukou nebo pusou?" "Nejdřív rukou, potom pusou. A neboj se, budu ti velet." Erika mu vzala do ruky již úplně vztyčený penis a začala ho dráždit rukou. Pomalými vláčnými pohyby mu citlivě stahovala předkožku až ke kořeni a zpět, druhou rukou mu pozvolna masírovala naběhlá varlata. "Nejsem v tom moc zkušená, však víš," řekla po chvíli tiše, "takže prosím tě hned řekni, kdybych něco dělala špatně…" "Neboj, zatím to děláš nádherně…" vzdychl vzrušený Jaromír, "a víš co, sedni si přitom na paty, bude to pro tebe pohodlnější," a když Erika poslechla, řekl "a můžeš mě občas líbat." "Jsi krásný," vzdechla nahlas Erika, "nejkrásnější ze všech… obzvlášť po tom, co se mnou prve dokázal…" něžně ho políbila na špičku a pak ho stiskla poněkud silněji. Jaromír se vzrušeně zachvěl. "Já ti asi budu muset říct totéž," prohlásil zanedlouho zřetelně vzrušený Jaromír, "ty se mnou taky totiž děláš věci jako ještě nikdo,… zkus mi ho vzít na chvíli do pusy…“ Erika si vsunula Jaromírův naběhlý penis do úst a rychle přejížděla jazykem po jeho žaludu a po záhybu pod jeho předkožkou. Jaromír se však za chvilku vzrušeně napnul a zvolal "Dost, prosím tě! A teď zase rukou…"
Erika poslechla, vzala si jeho penis opět do prstů a pak po něm jezdila rukou pomalu nahoru a dolů tak, aby mu pokaždé úplně stáhla předkožku ze žaludu. Jaromír sebou rozdrážděně zaškubal. "Moc mi chutnáš, Jaromíre," zašeptala Erika a zrychlila, "dělám ti to dobře?" "Ty jsi snad mistr světa," řekl vzrušeně Jaromír, "skoro se mi ani nechce věřit, že v tom nemáš zkušenosti." "Dělala jsem to snad třikrát, z toho dvakrát manželovi," řekla upřímně Erika, "víš,… většině mužských snad opravdu stačí vystříkat se občas ženské do buchty." "Moje žena taky pro tohle nemá moc pochopení." "Já tě mám asi ráda, Jaromíre," zašeptala nato Erika a rychle kmitala rukou po jeho naběhlém penisu, "nechceš zase do pusy?" "Na chvilku, Eriko. Já ještě nechci být, rád bych si to trochu vychutnal, když mi to tak nádherně děláš…" "Myslím, že ti mám hodně co oplácet," řekla Erika, vzala si jeho penis do pusy, začala mu ho usilovně honit a pokaždé si ho zarážela co nejdál, pomalu až do krku. Jaromír se opět zachvěl a vzápětí vzrušeně přirážel. "Ach,… Eriko, dost!" vykřikl náhle Jaromír a rychle se jí vytrhl z pusy, "ty jsi strašná potvora,… vždyť už bych skoro byl!" "Promiň," odpověděla Erika tiše a začala mu zase dráždit penis rukou, "řiď si to, budu tě na slovo poslouchat…“ Jaromír rozdrážděně vzdychal. "Jsi strašně krásný," řekla Erika po chvíli polohlasně, "chtěla bych, aby ti bylo moc dobře." "Jsi bezvadná," vydechl Jaromír. "Co pro to můžu udělat, lásko," zašeptala Erika a rychle kmitala rukou přes jeho úd, "řekni, prosím… udělám ti, co budeš chtít," a pohlédla vzhůru na něj, "opravdu, všechno… jako tvoje otrokyně…“ Jaromír se podíval Erice do očí a prudce se vzrušil, protože v nich jasně uviděl výraz opravdového otroctví. Celý se silně zachvěl nesmírným vzrušením a rázně jí poručil "Rychleji!… a dělej! A potom úplně otevři pusu!" "To jsem ještě nikdy nikomu neudělala…" zašeptala Erika vzrušeně, a Jaromír za okamžik zřetelně pocítil, že už to na něho neodvratně přichází… "Ááách," vzepnul se v obrovské rozkoši, "už budu, Eriko! A teď do pusy!" Erika otevřela pusu, nastavila se Jaromírovi, ten jí tam rázně vrazil úplně naběhlý úd, až se Erika vkleče zaklonila, pevně mu ho sevřela do rtů a Jaromír začal mohutně přirážet. Za několik okamžiků Jaromír zvolal "a polykej!" bezděčně přirazil, a Erika vzápětí ucítila, jak jí někam až daleko do krku prudce vystříklo jeho horké semeno... Jaromír však mohutně přirážel dál a přitom stříkal Erice do úst obrovské dávky semene, které Erika stěží stačila polykat. Byla už taky úžasně vydrážděná, takže zpočátku nebyla s to ani pořádně vnímat jeho chuť, ale rozhodně jí to nebylo nepříjemné - a tak ho statečně polykala a přitom si dávala pozor, aby Jaromíra náhodou nekousla. Když se Jaromír vystříkal, uvolněně vydechl, ovšem náhle se vyděsil, protože ho napadlo, jestli tím Eriku nepřijatelně nepokořil nebo neznechutil. Erika mu však stále vzrušeně hnětla penis v ústech a občas ho jemně sála, jakoby si z něho chtěla vytáhnout všechno semeno a vychutnat si ho až do poslední kapičky. "Jsi dokonalá otrokyně, Eriko," pravil Jaromír a se slovy "něco takového jsem snad taky ještě nezažil…" ji něžně pohladil po vlasech a opatrně jí vytáhl penis z úst. Erika si teprve teď naplno uvědomila skutečnou chuť jeho semene, s pusou ještě plnou jeho spermatu na něj vděčně pohlédla nahoru a zašeptala "strašně mi chutnáš, Jaromíre…" "To bych nikdy nevěřila, že mužské semeno může mít tak bezvadnou chuť," řekla najednou Erika s požitkem, "ovšem zřejmě záleží na okolnostech." "Nechval mě tak pořád," opáčil Jaromír, "některým ženám to přece vůbec nechutná, dokonce jim to je odporné… a neudělaly by to, co ty před chvílí už dvakrát, ani za nic." "Asi tě mám ráda," zasnila se Erika, "když si představím, že mám teď v sobě miliony tvých dětí… pohlaď mě přece po břiše,… ať jim tam je dobře…“ a vypnula se mu. Jaromír ji začal jemně hladit dlaní po břiše, nahá Erika se pod jeho rukou rozdrážděně vlnila, vypínala mu břicho a přitom šeptala "nejradši bych si je tam nechala napořád,… to abych snad teď týden nic nejedla, viď?… neublížím těm tvorečkům, když je za chvíli třeba zaleju koňakem?" "Víš, ono snad ani nejde o ty moje tvorečky, když už tak o tom mluvíme," začal Jaromír a stále Eriku jemně hladil po břiše, "jako o tebe. Je dost lidí, dokonce i doktorů, co říkají, že je to vůbec to nejlepší, co můžeš polknout. Je tam všechno, hlavně strašně moc proteinů…“ "Bílkovin?" "No, ale těch správných. Říká se, že jedna zpěvačka při zájezdech cestou postupně takhle obslouží celý orchestr i doprovod včetně řidiče autobusu - jinak prý nejí skoro nic, a přestože už je dost v letech, vypadá pořád mladě…“ "Ty myslíš tu…“ "Jo…“ zacpal Jaromír Erice pusu dlouhým polibkem. "Nechci zestárnout," prohlásila Erika, jakmile přerušili polibek, "tak se o mně starej…“ a Jaromír jí opět zavřel pusu. Za chvilku jí začal znova mohutně třít konečkem prstu poštěváček. Erika se najednou silně zachvěla, vytrhla se mu, rychle se obrátila a lehla si k němu opačně - tak, že měla hlavu u Jaromírova rozkroku a nohy roztažené u jeho hlavy kolem svého polštáře, potom se natočila tak, aby jí Jaromír dobře viděl přímo do rozevřeného pohlaví a začala si znova jemně hrát s jeho povadlým přirozením. Jaromír ji opatrně pohladil po břiše, které mu v této pozici připadalo neobyčejně krásné a smyslné - a začal Erice pozvolna sjíždět rukou blíž do rozkroku. Nahá Erika se vzrušeně vlnila, hlasitě vzdychala a občas sebou dokonce zřetelně cukla; bylo jasně patrné, že už napjatě čeká, až se jí Jaromír konečně znova dotkne na tom správném místě nohy měla roztažené úplně dokořán a její stydké pysky se smyslně rozevíraly Jaromírovi přímo do očí.
Tím spíš si však Jaromír dával na čas - a dlouze jí přejížděl prsty kolem zduřelého pohlaví a pozorně si prohlížel její mohutně naběhlý poštěváček; jehož hlavička se vyzývavě tyčila vzhůru mezi Eričinými stydkými pysky a doslova se mu nabízela. Potom najednou Erice úplně roztáhl pysky, chvíli se mezi ně upřeně díval - a protože žádný další dotek dlouho nenásledoval, mohl pozorovat, jak se jí nedočkavě stahuje a rozevírá úplně mokrý poševní otvor. Erika mu zatím vzrušeně stáhla předkožku a dlouho si pozorně prohlížela jeho žalud. Jaromír si nenápadně naslinil prsty, rázně nahmátl Erice poštěváček a silně přitlačil. Erika hlasitě vykřikla rozkoší a doslova nadskočila - Jaromír však několik okamžiků nehnutě počkal a pak jí začal poštěváček intenzivně mnout. "Ááách," vyrazila Erika bezděčně, stiskla mu penis a pak rozdrážděně prohlásila "ty to teda se mnou umíš…" Jaromír zrychlil - a uznale pravil "ty se mnou taky…" Erika ovšem už byla nesmírně nadržená - a tak mu asi za dvě minuty najednou silně stiskla penis a hlasitě vykřikla "to je šílené… já už snad zase budu!… můžu?" "Jistě," odpověděl Jaromír, "ale pořádně se přitom roztáhni, ať ti to tam všechno dobře vidím!" Erika sebou prudce zacloumala, pustila Jaromírův penis, rozhodila ruce za hlavu, celým tělem se prudce vzepjala, vykřikla "Už to na mě zase jde…!", bleskově rozhodila nohy od sebe a nadzdvihla rozkrok vysoko vzhůru… - a zatímco se vzepnutá ve vzduchu chvěla nesmírnou rozkoší, Jaromír silně přitlačil a usilovně jí kmital prsty přes naběhlý poštěváček, přitom jí rychle zespoda volnou rukou široce rozevřel stydké pysky - a viděl, že už je mezi nimi zase úplně tmavofialová… Za několik okamžiků sebou vzepnutá Erika silně cukla, na moment nehybně strnula, a Jaromír uviděl, jak se jí přitom mimovolně rozevřel poševní otvor - a pak sebou s hlasitým výkřikem znova celá mohutně škubla, z rozkroku jí vystříklo množství bezbarvé tekutiny a slyšitelně se rozprsklo na polštář těsně vedle hlavy Jaromíra - vzápětí se vysoko vzhůru vypnutá Erika před ním začala ve vzduchu bezmocně cukat v rytmu obrovských orgastických stahů, při každém stahu v krajní rozkoši rozdrážděně zakřičela a z rozkroku jí pravidelně stříkala dolů na lůžko těsně vedle Jaromíra milostná rosa… Jakmile její stahy trochu opadly, Jaromír si uvolnil ruce a přestal jí masírovat poštěváček. Erika pomalu spustila rozkrok dolů před Jaromíra na polštář, natočila se a nabídla mu opět přímý pohled do svého přirození, které se před jeho očima pravidelně, byť už ne tak rychle a mohutně, vzrušeně škubalo v doznívajících orgastických stazích. "Ach bože… já jsem pořád tak nadržená… a spokojená," vydechla blaženě. Jaromír ji beze slova hladil přes rozkrok, citlivě jí projížděl konečky prstů po slabinách, občas probíral prsty její naběhlé stydké pysky a pozoroval, jak rozevřenou nahou Erikou probíhají doznívající orgastické stahy. Za chviličku se ovšem Erika poněkud vzpamatovala, vzala si zase do prstů Jaromírův penis a začala mu ho rukou náruživě honit. „Budeš?“ zašeptala za chvíli. „Nevím…,“ vydechl Jaromír, „vždyť jsem byl před chvilkou…“ „Buď!“ vykřikla Erika, „strašně chci, abys byl… a celou mne postříkal…“ a vystupňovala jeho dráždění na nejvyšší míru. „Ach Eriko…“ „Nastříkej to na mě všechno… nebo radši ne…,“ zvolala Erika vzrušeně, „radši mi to nastříkej znova do pusy… spolknu všechno… do poslední kapičky…“ a strčila si Jaromírův penis do úst. Jaromír se mimovolně vzepnul a doslova jí ho zarazil málem až do krku. „Budeš?“ přerušila Erika za chvilku na okamžik jeho dráždění jazykem. „Asi ano… doháním tě…“ vydechl Jaromír v krajní rozkoši, zatímco si Erika opět zasunula jeho penis do pusy a lízala ho jako divá. Jaromír jí ze všech sil roztáhl kundičku a vášnivě se tam mokré Erice přisál. „Buď!“ zopakovala Erika za chvilku znova své předchozí přání. „Už to na mně asi leze… pozor!“ napnul se náhle Jaromír pod Erikou. Za několik vteřin se Jaromír vzepnul, až musela Erika nadzvednout hlavu, mimovolně se prudce nadechl - a Erika náhle ucítila, jak jí začalo mohutně stříkat až do krku jeho teplé semeno… Stříkající Jaromír jí navíc ještě mimovolně vrážel penis hlouběji do pusy, až se Erika dusila, navíc jí bolestivě drtil prsty kundičku. Když dostříkal a povolil stisk, Erika si vytáhla z pusy jeho penis a tiše řekla „jsem tvoje… bylo to hezké?“ "Jsi dokonalá otrokyně, Eriko," pravil spokojený Jaromír a něžně ji pohladil po chloupkách. „Během necelé půldruhé hodiny jsi byl už počtvrté…“ řekla s obdivem Erika, „to jsi ještě frajer…“ „Protože se před tebou taky vůbec nestydím,“ řekl Jaromír, „už teď jsem překonal svůj rekord…“ „Tak ho doufám… se mnou ještě… pořádně vylepšíš,“ řekla Erika nadšeně a dala mu na penis velkou pusu. Ten ovšem začal rychle ochabovat. Jaromír opět roztáhl Erice přirození a snažil se jí nahlédnout co nejhlouběji do pochvy, Erice se zatím podařilo vzrušit ho natolik, že jeho penis zase úplně naběhl. Jaromír několikrát Eriku vášnivě políbil na poštěváček, pak si ho vzal mezi rty a rázně si ho vcucl do pusy. Erika hlasitě vydechla, Jaromír jí ho chvilku olizoval jazykem a pak jí ho začal usilovně dráždit. „Tou pusou je to nádherné, takové jemné, něžné, ale nesmírně vzrušující,“ zasténala najednou Erika, začala vášnivě přirážet roztaženým rozkrokem a přitom si stále prohlížela Jaromírův vztyčený penis. "Ty jsi tak strašně krásný…“ vzdechla Erika najednou, "a co je na něm nejlepší," zachvěla se vzrušeně, "že nejsi do mne ani velký, ani malý. Já si tě změřím, můžu?" "Když chceš…“
"Tak chviličku počkej,“ pravila Erika, a když ji Jaromír pustil, vstala a rychle si došla do zásuvky prádelníku pro krejčovský metr, vrátila se k Jaromírovi a začala mu pečlivě měřit vztyčený úd. "Sedmnáct a půl,… vidíš?" "Jistě, vidím, a co má být?" "No, že jsem měla pravdu…“ "Jakou pravdu?" opáčil nechápavě Jaromír. "No, před chvílí přece, když jsem ti říkala, že jsi pro mne naprosto ideální… „To myslíš vážně?“ opáčil Jaromír nedůvěřivě. „Jistě, vůbec mě to nebolí, když do mne úplně dorazíš až na konec, a přitom jsem tě nádherně plná, víš… jednou jsem měla muže, který měřil přes dvacet, a to už mě dost bolelo," rozpovídala se Erika. „To si asi na moc nepřišla,“ politoval ji Jaromír. „S ním jsem nejen nebyla nikdy hotová, ale dost mne to bolelo,“ řekla Erika, „většinou jsem se po celou dobu v duchu modlila, aby se už vystříkal a vypadl ze mě.“ „To jsi s ním asi dlouho nechodila, viď?“ „To mi byla ještě mladá a svobodná,…“ vzpomínala Erika, „ nebylo mi ani dvacet.“ „Krátký tak nevadí, že jo… i když si spousta mužských myslí opak a zakládá si na tom, kdož ho mají většího,“ „Určitě… a nevím proč,“ podívala se Erika zamyšleně na Jaromíra. „Protože jste citlivé… tedy pokud vůbec… jen v první třetině pochvy.“ „A na bodě G,“ doplnila ho pyšně Erika. „Jednou ti ho taky vyzkouším, neboj, se mnou o nic nepřijdeš,“ „Myslím, že to bude zbytečné, to už jednou zkoušel někdo před tebou…“ „Souložil s tebou taky někdo přede mnou, přesto ti to začalo něco říkat až se mnou…“ „Tak si mě vyzkoušíš… přísně… jako otrokyni.“ „A běda, když tam nebudeš fungovat ani se mnou…“ „Potrestáš mě?“ „Ale předem ti řeknu jak, aby ses na to mohla těšit…“ Erika mu stále hezky hladila penis, postupně mu ho začala stále náruživěji líbat a olizovat, bylo vidět, že se dostává pomalu zase do ráže…. Jaromír najednou řekl "Já si tě budu muset taky nějak změřit…“ "Jako otrokyně vám, můj pane hlásím, že prsa mám slabé trojky…“ "A poštěváček?" "To nevím, tam si nevidím…" "A jak máš hlubokou pochvu?" "To opravdu taky nevím,… ale vlastně počkej - sedmnáct a půl centimetru…“ "A jak máš dlouhou rýhu mezi nohama, od začátku až do konce?" "Tak to už vůbec nevím…“ "Tak vidíš, ty otrokyně,… takže příště bude mimo jiné i důkladné měření - a teď se mi hezky roztáhni!" Erika se poslušně roztáhla. Jaromír si ji opět rozevřel prsty a vzrušeně se jí díval na úplně rudý porozevřený otvor, který se jí zřetelně chvěl. "Jsi ještě vzrušená, když sis to před chvílí kvůli tomu měření tak usekla?" "Prosím tě, že se ptáš," vydechla rozechvěle Erika, "ale hraj si už se mnou zase, prosím tě, strašně to potřebuju…" „Nechtěla by sis to vyměnit, že bych si lehl já zase na tebe?“ „No…“ vydechla Erika. Oba se obrátili, Jaromír nalehl na ni, vzal si do pusy její poštěváček a začal jí ho dráždit jazykem. Erika mu vzápětí začala rychle dráždit penis rukou. „Máš nepředstavitelně rafinovaný jazyk,“ vydechla silně rozdrážděná Erika, „nebo v tom máš takovou praxi.“ „O tom nic nevím,“ přestal ji na moment dráždit Jaromír. „O tom jazyce?“ „O té praxi,“ zamumlal Jaromír. „Mně se tam tak strašně líbíš…“ vydechla Erika, která si stále ze všech stran prohlížela jeho vztyčený penis a poněkolikáté si úplně stáhla z jeho žaludu předkožku. Najednou se přímo před jejíma očima objevila v ústí jeho močové roury větší bezbarvá kapička. Na Eriku už ale pomalu začínala opět přicházet extase, takže mu ji smyslně slízla, vyrazila „Ty už jsi zase tak vzrušený?“ Jaromír sebou jen mocně zaškubal a zrychlil kmitání jazykem. Erika se doslova zatřásla požitkem "Jsem hrozná… viď?" a dala si ho do pusy a Jaromír začal mocně přirážet… Vzápětí si ale jeho penis zase vytáhla, vykřikla „dělej… miláčku… já už zase budu!“, rozhodila pod Jaromírem nohy a mírně zvedla rozkrok. Jaromír ještě zrychlil kmitání jazykem a za okamžik se pod ním nahá Erika mohutně škubla v prvním orgastickém stahu… “Ááááá… ááááá….“ doslova pak křičela během svých dalších obrovských stahů. Jaromír z ní zakrátko odtáhl pusu, pozvedl hlavu, úplně si rozevřel její divoce pulsující kundičku a vzrušeně pozoroval, jak jí to v ní usilovně škube a jak jí z ní přitom stříká milostná rosa. V penisu mu zase prudce zacukalo… Stahy v Eričiných rodidlech pomalu ochabovaly, roztažená Erika začala pod Jaromírem sténat „…zase takový úžasný orgasmus… jsem tvoje, miláčku… já se snad jednou s tebou ustříkám…“ a začala vášnivě líbat Jaromírův penis, který po celou dobu svého orgasmu pevně svírala rukou přímo před očima.
Jaromír to už ale nevydržel, najednou se zvedl a sedl si ležící Erice rozkročmo na břicho čelem k ní, přitiskl si její ruku na vztyčený penis a s rozkazem „pracuj, otrokyně!“ se jí podíval do očí. Erika mu okamžitě začala ze všech sil honit penis přímo nad svým obličejem. Netrvalo dlouho a Jaromír se vsedě na Erice opět rozdrážděně zacukal. „Kam to chceš, lásko?“ vydechla Erika tiše a zrychlila, „Na moje prsa nebo zase do pusy?“ „Všude!“ vykřikl Jaromír, v tom upadl do extase a nastavil Erice penis nad ústa. Erika široce otevřela pusu a pozorovala žalud penisu, který mu ze všech sil honila přímo nad svým obličejem… Za okamžik sebou Jaromír prudce škubnul, ale z penisu mu vytrysklo jen pár malých kapiček. Erika se mu podívala soucitně do očí. Když se Jaromír zklidnil a jeho penis začal rychle ochabovat, nastavila si ho nad prsy a začala si zbytky jeho semene smyslně roztírat po stále vztyčených bradavkách. „To byla tentokrát práce…“ povzdechl si Jaromír. „Tak už jsem tě, koukám, konečně ustříkala,“ usmála se viditelně spokojená Erika. „Ale chuť mám na tebe pořád,“ ujistil ji procítěně Jaromír. „Mně je jasné, že tam toho nemáte litr,“ usmála se povzbudivě Erika, „nic si z toho nedělej.“ „Každému chlapovi to je ale trapné…“ řekl upřímně Jaromír. „Vždyť ti to ještě pořád nádherně stálo, tak si nestěžuj,“ pochválila ho Erika. „A jak jsi na tom ty?“ zeptal se Jaromír věcně. „No sice už nejsem vysloveně nadržená… ale párkrát bych ještě… nebude tě to obtěžovat?“ „Samozřejmě, že ne,“ usmál se Jaromír a nasadil světácké gesto „dokud prsty, jazyk máme, ničeho se nelekáme…“ „Neklesej do té hospody,“ usměrnila ho Erika. „Promiň,“ řekl omluvně Jaromír. Erika mu vzápětí navrhla „Já bych si teď zase chtěla lehnout na tebe, a roztáhnout se ti do očí… rozkrokem, třeba tě to povzbudí…“ „Tak dělej,“ vybídl ji Jaromír, „víš, že se ti do ní rád dívám…“ Erika si lehla obráceně na nahého Jaromíra a vycenila mu kundu přímo do očí. „No ty ji máš nádhernou….“, vydechl Jaromír, „a jak jsi v ní pořád rudá…“, přitiskl jí prsty na poštěváček a začal ji na něm rychle dráždit. „Ach, dělej…, strašně mě vzrušuješ,“ sténala nahá Erika a rozdrážděně škubala před jeho očima rozkrokem. Jaromír jí volnou rukou roztáhl úplně přirození a díval se jí zblízka do něho. Eričino přirození před jeho zraky viditelně rudlo a znova začalo vylučovat milostnou rosu, přitom se jí každou chvíli zřetelně pohybovalo, zejména se jí stahovalo v okolí poševního otvoru. Vydrážděná Erika si opět občas zblízka pozorně prohlížela jeho beznadějně ochablý penis, najednou se však spustila rozkrokem na jeho prsa, zvedla se na lokty a začala se o Jaromíra náruživě třít podbřiškem. Usilovně přitom pracovala celým tělem, otevřela pusu a namáhavě dýchala, občas téměř chroptěla. Postupně se začala vzrušením na Jaromírovi třást „… tohle mě taky příšerně vzrušuje, často si to tak dělám i sama,…“ vyrazila najednou. "Jak?" "Vleže na břiše a třu si ji přitom o postel…“ „Celou kundičkou?“ podivil se Jaromír, „vždyť si tam s ní nedosáhneš…“ „Poštěváčkem… to stačí…“ vydechla Erika. "Ukážeš mi to někdy?" "Jo," zachvěla se opět prudce Erika, "ale teď je to ještě lepší,…“ "Jak to?" "Protože vím, že se do mě zblízka díváš… a upřeně mě pozoruješ,… přísně… jako otrokyni,… ach,…“ sténala obrovským rozdrážděním Erika a nastavovala roztaženou kundu Jaromírovi… „Mám ti ho přitom dráždit?“ zeptal se Jaromír, protože jí teď k němu špatně mohl. „Au… ano… teď je to dvojitá rozkoš… o tebe a přes tvůj prst…“ „Vystříkneš?“ hlesl Jaromír a přitlačil jí na něj prsty. „Ano… ano… už brzo…“ hlesla Erika, sklonila hlavu, vášnivě se přitlačila ještě víc na Jaromíra a divoce se zmítala nasazená na něm podbřiškem. Jaromír ji začal jemně hladit volnou rukou po zadečku. Netrvalo už dlouho a Erika vykřikla "Ach,… já… au,… au,… já už… snad zase budu,… vidíš to tam na mně?" "Ano," roztáhl si ji opět Jaromír mohutně, "už se tam celá chvěješ a jsi zase celá rudá…“ "A můžu?" "Můžeš, ale moc!" "Ano, dívej se mi tam!… už to… brzo bude,… už… pozor,… ÚÚÚŽ!" Vzápětí Erika škubla celým tělem, napnula se a začala se na Jaromírovi mohutně cukat ve stazích obrovského orgasmu. Jaromír ji přestal dráždit a Erika se na něm dál bezmocně škubala v dalších prudkých orgastických stazích, Jaromírovi přitom kapala její milostná rosa přímo do pusy… Když Erika dostříkala, chtěla zřejmě něco říct, ale Jaromír jí okamžitě začal znova rychle třít poštěváček. "Ach Jaromíre, ty mně nenecháš ani abych se ti bránila," zlobila se Erika, "prosím tě, nech mě chvilku vydechnout, to je strašné…" a začala mu před očima znova smyslně kroužit rozevřeným rozkrokem. „Když já bych tě chtěl taky ustříkat,“ procedil Jaromír přes zuby odhodlaně. „To bysme museli být vzhůru asi až do rána,…“ prohlásila slastně Erika a rozevřela se Jaromírovi ještě víc. „Opadlo ti to aspoň trošku, když ses tak hezky vystříkala?“
„Ani moc ne…,“ vyhrkla Erika, „koukám, že bych teď mohla stříkat pořád… dělej… prosím…“ Najednou ji však napadlo „A na co potřebuješ vědět, jak mám hlubokou pochvu, nebo jak mám dlouhou rýhu mezi nohama?" "A proč ty potřebuješ vědět, jak mám dlouhý ten…" "No přece kvůli mému uspokojení, když do mne tak přesně pasuješ. To je přece nesmírně důležité, ne?" "To nevím, ale pro mne jako pro tvého pána musí být velmi podstatné třeba, jak máš hlubokou pochvu…" "Proč?" zachvěla se Erika a Jaromír přitlačil. "Co kdybych tě třeba chtěl napíchnout na kůl…" "Za trest?" zacukala Erika rozdrážděně rozkrokem a vzrušeně mu stiskla ochablý penis. "Taky, ale třeba i proto, abych vyzkoušel tvou oddanost a ověřil si, co jsi schopná pro mne vydržet." "Všechno, Jaromíre,… můj pane," sténala rozdrážděná Erika oddaně, "a jak mě ještě budeš… zkoušet a co mi… budeš… kvůli tomu měřit?" "Třeba jak daleko od sebe máš bradavky. Co kdyby mě třeba napadlo udělat si na tebe postroj, kterým by šlo stisknout ti prudce obě bradavky najednou a pak se dívat, jak se přede mnou bezmocně svíjíš bolestí…" vysvětloval Jaromír a přitom cítil, jak mu pod Eričinými usilovnými doteky už zase tvrdne penis, "…a oddaně prosíš, abych tvoje utrpení ještě vystupňoval, protože mi chceš předvést, že pro mě vydržíš ještě mnohem víc… to je přece podstatné pro rozkoš otrokyně a jejího pána, ne?" "Ano,… určitě,… muč mě,…" zacloumala sebou Erika nepříčetně, "já to moc chci,… a budu tě prosit… au,… ale teď snad… už zase budu… pozor…" "Jsi nádherně rozevřená… a otvor pochvy se ti už jasně škube…" vzrušeně zvolal Jaromír a přirození už mu zase úplně stálo. "Au,…au, au… už budu,… vidíš?… pozóóór!…ÚÚŽ!" zakřičela nepříčetně Erika, vzepjala se rozkrokem do očí Jaromíra, vášnivě mu sevřela rukou vztyčený úd, na malý okamžik strnula a pak sebou celá opět mohutně škubla v prvním obrovském orgastickém stahu. Z rodidel jí vystříklo přímo na Jaromíra velké množství milostné rosy a roztažená Erika se na jeho těle bezmocně zmítala v dalších silných orgastických stazích. Když nejprudší stahy v jejím krásném nahém těle odezněly, Erika ještě s tělem viditelně sebou škubajícím silnou orgastickou rozkoší znova vzala do ruky Jaromírův vztyčený penis a řekla "Ty už jsi zase… tak nádherně veliký,“ stah, „já už bych tě znova… moc chtěla do sebe,“ další silný stah, „pojď miláčku,… teď třeba zezadu…" a Erika se nadzvedla, znova sebou několikrát mohutně škubla, pak se převalila na bok, znova to v ní cuklo - a potom se rychle nadzdvihla na kolena, široce se rozkročila, podepřela se v loktech a zatímco se stále ještě mimovolně škubala, nabídla se Jaromírovi zezadu… Jaromír k ní přiklekl, rozevřel si ji zezadu prsty a nasadil jí naběhlý penis na kraj pochvy. Erika znehybněla a jen sebou občas uvnitř bezmocně cukla - a když do ní Jaromír najednou rázně vrazil penis, rozdrážděně vykřikla - a Jaromír zřetelně ucítil, jak to v ní zase několikrát mohutně zacukalo… Jaromír ji začal bez váhání prudce souložit zezadu. Erika oddaně přirážela a chodila mu celým tělem naproti. "Cítíš mě?" "Nádherně, jsi takhle úžasně dlouhý,… cítím tě až někde daleko ve vnitřnostech,… v břiše…" Jaromír začal náruživě přirážet a pokaždé ji pronikal do pochvy až na doraz… "Au!" "Copak?" "Strašně mě tam vevnitř napínáš, až mě to bolí…" "Jsi otrokyně?" "Ano, pane…" "Tak drž!" odsekl rozdrážděný Jaromír, "a choď mi pořádně naproti!" "Au,… au… au!" "Vzrušuješ mě… moc,… jsi krásná…" "Cítíš to, jak mě tam napínáš?" zpomalila náhle Erika. "Krásně,… tak,… tak,… vzrušuje… mě to,… tak mi přirážej!" a pleskl ji po zadku. A když Erika stále přirážela zjevně opatrně, pleskl ji znova a vykřikl "Pořádně říkám!" Erika okamžitě začala bez ohledu na silnou bolest prudce přirážet a přitom pokaždé hlasitě sténala. "Au,… ach,… ty jsi,… ach,… strašně… velký,… ach,…" a najednou vykřikla "ááu… vždyť mě protrhneš!" a znaveně padla hlavou na letiště. Jaromír však do ní dále rázně pronikal, protože se mu to líbilo a značně ho to vzrušovalo. Navíc už byl předtím dosti vybitý a tak to k pořádnému vydráždění docela potřeboval. "Budeš takhle hotová?" zeptal se jí náhle Jaromír a mírně zpomalil. "Takhle asi ne,…" vzdychala Erika, "ale moc bych chtěla, abys byl ty,… zase do mne…" "Tak mi nějak pomož," žádal ji Jaromír vzrušeně, "přemož se a přirážej mi, když jsi otrokyně…" Erika se opět podepřela v loktech, vypnula zadek, začala mu znova poslušně chodit naproti a Jaromír zesílil přírazy. "Můžeš přitom křičet," vykřikl Jaromír vzápětí, "to mně moc vzrušuje…" "Au,… au,… au, au,… áu,… áu,… ááu… áááu…" stupňovala poctivě přirážející Erika sílu svých bezmocných stenů, "áááu,… áááu,… áááááu…“ Ovšem za chvilku zase zpomalila a Jaromír ucítil, že začíná bolestí vysychat. "Áááááu,…" zakřičela najednou Erika hlasitě při jednom obzvlášť prudkém přírazu a Jaromír se zastavil.
"Promiň, takhle tě ale mučit nechci," řekl tiše Jaromír, "když z toho ty nic nemáš. Neboj se a uvolni se, já už budu mírnější…" Erika se beze slova poslušně vypnula a začala zase hezky přirážet. Jaromír už se bál přirazit, takže z toho moc neměl a navíc cítil, že Erika pořád víc vysychá. "Ty už z toho nemáš vůbec nic, viď?" zastavil se Jaromír za chvilku znova, a když Erika beze slova jakoby smutně kývla hlavou, řekl "a ten krém jsme jako na potvoru nechali v tom pokoji…" "A já bych tak chtěla, aby ti bylo moc dobře… do mě," zašeptala upřímně Erika. Jaromír ji rozpačitě pohladil prstem přes úplně vyceněný otvor jejího konečníku. "A nechtěl bys…" zachvěla se Erika, "do mě na chvilku tam,… no, do zadečku?" Jaromír už připravený opustit její svatyni se vzrušeně zachvěl: "A ty bys mi to dovolila?" "Dělala jsem to v životě jen jednou a dost mě to bolelo, ale pro tebe jsem ochotná udělat opravdu všechno,… a navíc ti nemám jako otrokyně co dovolovat,… jestli chceš, vem si mne i tam,… chceš?" "Když tady nemáme ten krém,…" řekl smutně Jaromír, ale cítil, jak mu opět úplně naběhlo přirození při představě, že jí tam za chvíli vnikne… "Tak si mě tam nasliň," navrhla mu smyslně Erika s úplně vyceněnou připravenou zadnicí. Jaromír jí, pořád ještě s údem v její pochvě, pomalu naslinil konečník a přitom ucítil, jak sebou Erika uvnitř zase škubla a zase trošku zvlhla… Zopakoval to ještě několikrát, a když uznal, že konečník Eriky už je dostatečně vlhký, vytáhl jí penis z pochvy a nasadil jí ho na připravený řitní otvor. Vypnutá Erika sebou zřetelně škubla - a když jí Jaromír vzápětí prudce zajel pevně ztopořeným údem do konečníku, bolestí hlasitě zakřičela. Jaromír se zastavil, ovšem vtom ucítil, že není daleko od vyvrcholení. "Neboj se, Jaromíre…" zašeptala přes značnou bolest již opět zřetelně vzrušená Erika, "a buď do mě hotový…" a silně vydrážděný Jaromír do ní začal okamžitě rychle přirážet. "Au,… tohle já… au,… pro tebe… ráda… au,… udělám," sténala přitom Erika, "au,… to je… úplně… au,… jiná… bolest," a Jaromír cítil, jak se jí bolestí stahuje veškeré svalstvo rozkroku, zatímco Erika ho reflexivně tiskla svěračem, přitom se pod ním bolestivě svíjela a sténala: "Buď do mě,… tam… au,… prosím,… au,…" zatímco Jaromír do ní rytmicky neúprosně pronikal, "chci to,… au, chci, abys… au,… mně použil… ááu,… jako… svou… áu… otrokyni… jen pro svou… ááu, ááu,… rozkoš… buď už do mě… au… trap mě… áááu,… víc!… moc… áu,… muč mě,… rychleji!" Jaromíra právě tyhle poslední Eričiny výkřiky šíleně vydráždily a tak se neudržel, vzápětí se prudce vzepnul a pak Erice nastříkal další mohutnou dávku semene do konečníku… Rozdrážděná Erika bolestí hlasitě křičela „Jsem tvoje… vidíš to… áááu…co mám pro tebe ještě udělat?“ Jaromír pomalu dostříkal, a když se trochu vzpamatoval, nabídl Erice „nechceš to dodělat přes poštěváček?“ „Lásko moje… to bys byl hodný…“ Jaromír jí sáhl ze strany na poštěváček a kleče za ní s penisem stále hluboko v jejím těle jí ho začal usilovně třít prsty. Netrvalo dlouho, Erika sebou už potřetí v krátké době prudce škubla a Jaromír ucítil na penisu v jejích střevech pravidelné stahy jejího podbřišku a přirození. „Jsem tvoje… roztrhej mě tam!“ křičela Erika během rytmických orgastických stahů svého těla. Jaromír chtěl ještě udělat několik rázných přírazů do jejího konečníku, leč jeho úplně vystříkaný penis už začal ochabovat, takže ji začal aspoň láskyplně hladit po zádech a po půlkách. Erika však byla natolik rozdrážděná, že sebou cukala ještě dlouho a Jaromír i na ochabujícím penisu všechny její stahy zřetelně cítil. Teprve když sebou Erika docukala, vytáhl jí Jaromír již úplně zplihlý penis ze zadečku a Erika vydechla „Bolelo to hrozně… ale snad právě proto to zase bylo neuvěřitelné krásné…“ "Pojď si zase lehnout ke mně, lásko," pobídl ji Jaromír něžně, "strašně jsi mě vyčerpala…" Erika se nadzvedla a lehla si zase vedle něho, rozdrážděně se k němu přitiskla a smyslně roztáhla nohy. Jaromír jí pohladil poštěváček, sáhl po bločku a udělal Erice osmnáctou čárku, pak jí bloček podal a Erika mu připsala šestou. „Šest orgasmů za dvě hodiny… to jsi opravdu borec,“ řekla a uznale pokývala hlavou. „To jsem zase vylepšil svůj osobní rekord… teď už absolutní,“ řekl s údivem Jaromír, „jsi prostě světová…“ „To je jako jaký?“ „No vůbec, od puberty,“ začervenal se Jaromír. „Ty si nebyl nikdy víckrát?“ podivila se Erika, „to my ženy… tedy asi některé… můžeme bez omezení.“ „Mě onanování nikdy moc nebavilo a klasické souložení taky ne,“ přiznal Jaromír, „ale tebe musím jen chválit.“ „Za co?“ „No, že jsi taková, jaká jsi. Třeba právě před chvilkou.“ „To jako myslíš…“ „Myslím to obrovské utrpení, které jsi pro mne ochotně podstoupila… a vydržela, ač bys nemusela…“ „Ale já jsem to udělala ráda… protože chci, abys věděl, že jsem tvoje… a že tě chci.“ „Budeš fantastická otrokyně…“ pohladil ji Jaromír a podíval se jí hezky do očí, „samozřejmě se mnou…“ Erika se na něho usmála „budu taková otrokyně, jakou si ze mne vycvičíš…“ „Já si na tebe zase rozsvítím,“ navrhl jí Jaromír, „roztáhni se, ať ti dobře vidím mezi nohy!“ Erika se poslušně roztáhla, Jaromír vstal a rozsvítil velké světlo, lampičku z nočního stolku postavil na letiště mezi její roztažené nohy a sedl si před ni, aby jí viděl do rozkroku.
„Vypni mi hezky kundičku!“ vyzval ležící Eriku. Erika vzrušeně vypnula rozkrok a začala si rukama dráždit prsní bradavky. Jaromír si vzápětí všiml, že jí z otvoru konečníku pomalu vytéká jeho semeno. S úsměvem jí sáhl na dírku a prohodil „Tak vidím, že už jsem tam zase něco měl…“ Erika pochopila „Myslíš ty malé tvorečky…dětičky?“ „No, to ze mne dokážeš dostat tolikrát jenom ty…“ Ale Jaromír jí vzápětí opět sáhl na poštěváček. „Ty tam ještě něco máš, ne?“ „Jaromíre, já se už začínám stydět i před tebou, ale mám tam toho ještě dost…“ Jaromír ji začal usilovně dráždit a přitom se na ni vsedě u jejích roztažených nohou upřeně díval. „Už jsi vymyslel, kdy zase přijdeš?“ zeptala se už zřetelně rozdrážděná Erika. „Až bude zase nějaká schůze, případně si tu schůzi vymyslím,“ řekl Jaromír a zrychlil její dráždění, „moje žena si na to, že občas zůstávám přes noc v Praze, už zvykla, akorát že místo na ubytovnu půjdu k tobě.“ „To doufám…“ „A občas nějakou tu schůzi podstatně zkrátím, abych byl u tebe co nejdřív,“ řekl s úsměvem Jaromír. Erika se tím spokojila a dál se naplno věnovala své stoupající rozkoši. Jaromír ji dál intensivně dráždil a stále ji pozorně sledoval. „Stejně je zajímavé, co takový poštěváček vydrží,“ řekl najednou Jaromír. „Protože tě chce,“ vydechla Erika, „kdyby tě nechtěl, už by mě dávno příšerně bolel.“ „Jen abys toho někdy nelitovala,“ řekl Jaromír. „I kdyby, na tu dnešní nádhernou noc už do smrti nezapomenu,“vydechla Erika. „Nechval dne před večerem… nebo noc před ránem,“ řekl opět s úsměvem Jaromír a dál jí usilovně třel klitoris. „Já bych se zase chtěla před tebou vzepnout do mostu,“ řekla najednou silně rozdrážděná Erika, „ale abys mě v tom mostu mučil…“ „Opravdu to chceš?“ zeptal se poněkud nedůvěřivě Jaromír. "Chci to,… pořád o tom… jenom mluvíš," zacukala sebou Erika, „tak mi poruč a já se před tebou ráda vzepnu…“ „To bys v něm musela vydržet aspoň pět minut,“ podotkl Jaromír v domnění, že to Erika vzdá, „nejdřív bych tě promučil a pak bych tě v něm dodráždil k orgasmu…“ „Ale musíš mne pak opravdu mučit…“ „Teď nemám čím…“ „Nevymlouvej se,… chci, abys mě v mostu bolestivě mučil, teď hned,…a dovol mi, abych se před tebou znova vzepnula,“ žadonila silně rozdrážděná Erika. „Tak já ti to za chvilku přeruším a ty se přede mnou zase bleskově vzepneš,…“ pravil Jaromír, když ho téměř přemluvila, „ale budu tě pak mučit jen rukama…“ „Miláčku… ty jsi tak hodný…“ vydechla spokojeně Erika. Jaromír ji usilovně dráždil dál. Když se Erika začala před ním na letišti bezmocně cukat mohutnou rozkoší, vyzval ji „Tak se připrav… zapři se zase za hlavou rukama… roztáhni nohy a zapři se chodidly jako prve…“ a prudce vydrážděná Erika to podle jeho pokynů nebo spíš povelů už více méně podvědomě dělala… „Jsi připravená?“ „Ano, pane…“ polkla krajně rozdrážděná Erika a upřela kalný pohled Jaromírovi do očí. „Tak… vzepni se, teď!“ Nahá Erika se bleskově vzepnula do mostu, spustila hlavu odevzdaně dolů, a zatímco ji Jaromír pořád dráždil poštěváček, snažila se upravit posici. „Tak a muč mě!“ vykřikla potom vzepnutá Erika s hlavou dolů, pohledem upřeným dozadu za sebe a viditelně škubla vypnutým břichem ve snaze vzepnout ho ještě víc. „Kde to chceš?“ vyrazil Jaromír vzrušeně. Bezmocně vzepnutá Erika se mu nesmírně líbila. „Nejdřív třeba na břiše,“ rázně si téměř poručila vzepnutá Erika. Jaromír ji něžně plácl před poslušně vypnuté břicho. „Přitlač!“ vykřikla Erika. Jaromír ji seknul mnohem prudčeji, až se celá zatřásla. „No vidíš, teď jsem celá tvoje…to jsem chtěla… chci… a budu chtít…“ sténala Erika rozdrážděně, „ještě!“ A Jaromír ji znova prudce uhodil roztaženou dlaní přes břicho. „Au… škoda, že nemáš ten bič!“ vykřikla Erika a znova ucítila milostnou rosu. Jaromír jí oběma rukama silně stiskl bradavky prsů. „Au…“ hlesla Erika a bradavky se jí okamžitě vztyčily, „jsem tvoje… ještě víc mne tam stiskni…“ Jaromír zesílil stisk, až Erika hlasitě vykřikla bolestí. „Co kdybych tě do nich příště řízl?“ „To bych se před tebou svíjela bolestí… a rozkoší…“ Jaromír jí pustil bradavky a prsty obou rukou jí ze všech sil roztáhl pupek. „I tam jsem tvoje… vem si mě…takhle vyceněnou…“ „Ukaž!“ rozkázal spíš sobě Jaromír, pustil jí pupek a prudce vrazil prsty jedné ruky do její vyceněné kundičky. „Áách…“ vydechla Erika, „a teď mne muč tam…“ „Když já tady na tebe opravdu nic nemám…“ a vytáhl jí ruku z pochvy, „ale příště to už bude jiné…“
„Tak mně tam aspoň trochu potrap rukou,“ vybídla ho roztažená Erika a cukla vyceněnou kundičkou. Jaromír si vzal do prstů obou rukou její stydké pysky a ze všech sil jí je povytáhl. „Au… to bolí… už jsem zase celá tvoje… ještě!“ Jaromír jí vytáhl stydké pysky z rozkroku tak silně, že jí je málem utrhl. „Áááááu…“ zasténala Erika, „vidíš, jak ti to krásně jde i bez nástrojů… já jsem snad masochistka… s tebou…“ „Do určité míry asi ano,“ pravil Jaromír, „otrokyně bývají většinou masochistky…“ a mohutně povytažené stydké pysky jí navíc nejednou prudce ohnul o devadesát stupňů. „Áááááu…“ vykřikla znova Erika, „to je příšerná bolest… jsem tvoje… pokračuj, miláčku… dělej si se mnou, co chceš… kdybys mi to měl utrhnout!“ „Neblbni, Eriko, to už bys nebyla hezká,“ pravil Jaromír a pustil jí pysky. „Tak mi ještě sáhni přímo na poštěváček,“ navrhla mu stále poslušně vzepnutá Erika s hlavou spuštěnou dolů za sebe, „chci tě taky na něm pořádně ucítit!“ Jaromír jí vzal poštěváček opatrně mezi prsty, jemně jí podebral jeho hlavičku, uchopil ji prsty druhé ruky, silně ji stiskl a pak jí hlavičku ze všech sil prudce povytáhl. „Au… to se mi líbí… jsem tvoje… utrhni mi ho!“ „Počkej… příště si na tebe přinesu nářadí…“ „Ano,… ano… přines,…uvidíš, jak jsem úplně tvoje…“ Jaromír jí vší silou natáhl poštěváček ještě víc vzhůru. „Muč mě… ještě chvilku… hlavně… na tom poštěváčku…“ Jaromír jí ho zkusil povytáhnout ještě víc, až Erika bolestí zařvala. „To bylo hezké, Jaromíre…“ „Budu tě na stole v obýváku šlehat přes vypnuté břicho, chceš?“ a začal jí v mostu intensivně třít poštěváček. „No jasně… a ten bičík ti seženu… nebo aspoň nějaké důtky…“ „Já si zas přinesu na tebe nářadí…“ „Jaké třeba?“ „No třeba normální drátěnku na nádobí…“ „Tu mám doma… vedle v kuchyni…“ „Kovovou?“ „To ne… z umělé hmoty,“ „Na otrokyně musí být kovová…“ pravil Jaromír. „A co si ještě na mě přineseš?“ „Třeba malé ploché kleštičky… na bradavky, ale i na všechno, co máš dole…“ „A budeš mě tam s nima tisknout… a mačkat?“ „Ze všech sil,… dokud nezařveš…“ „A co dál?“ vyzvídala Erika, zatímco se začala blížit k závěrečné extasi. „Příště si například nezapomenu vzít na tebe ze saka velký hřeben…“ „Nemám ti koupit nový? Jenom na mě?“ „Dobře, tak si na tebe koupím další… speciálně jenom na tebe…“ „Ty… mně už se to asi blíží… zrychli!“ Jaromír zrychlil, Erika vzápětí ztuhla a zřetelně sebou škubla, rozhodila nohy, hlavou dolů otevřela pusu, vykřikla „miláčku,…“ a za okamžik se začala před Jaromírem vzepnutá do mostu celá mohutně cukat v prudkých stazích obrovského orgasmu. Jaromír po prvních nejprudších stazích jejího těla ukončil dráždění a s úžasem sledoval, jak se před ním nahá Erika bezmocně škube vypnutá do mostu. Orgastické stahy jejího těla byly tak silné, že se pod ní letiště doslova otřásalo a vypnutá Erika se kymácela tak, že málem spadla z mostu na bok na letiště nebo dokonce dolů na koberec. Když se trošku uklidnila a mohutné stahy v jejím těle mírně opadly, podepřel ji Jaromír opět rukou pod zády a pomohl jí spustit se zpátky dolů. Erika spokojeně vydechla a dál se před Jaromírem na letišti chvíli silně škubala v dobře viditelných orgastických stazích. „Doufám, že jsi nevzbudila sousedy,“ podotkl uštěpačně Jaromír., když se zklidnila. „Aspoň vidíš, jak to se mnou umíš,“ řekla slastně Erika. „Tys musela být opravdu příšerně nadržená,“ řekl Jaromír, sáhl po bločku a udělal jí tam devatenáctý - tentokrát samozřejmě opět křížek. „Ale teď bych se chtěla napít a vyčurat… třeba právě jako tvoje otrokyně." "Žádné pití jsme si sem ale sebou nevzali," řekl Jaromír věcně. "Tak půjdeme spolu, jestli chceš," navrhla Erika, "napít se a potom na záchod, ano? Mně už se zase dost chce… to asi to kafe." "Mně by se líbilo, kdybys přede mnou čurala jako otrokyně do vany," pravil Jaromír, "a já bych ti přitom velel." "Pro tebe to klidně udělám, jako všechno…" "A mohla bys přitom současně i pít," dodal Jaromír a pomalu se zvedal. "Jak chceš," řekla Erika a vstala. "Chceš zase ten borůvkový džus?" zeptal se Jaromír, když vedl nahou Eriku do koupelny. "Radši vychlazenou minerálku, v lednici určitě je." "Tak pojď," pravil Jaromír a otevřel dveře do koupelny, "sedni si hezky rozkročmo nad vanu a čekej - a ne abys začala čurat, než se vrátím," počkal, až si Erika dřepne rozkročmo nad vanu s nohama na okrajích a odešel do kuchyně pro pití.
Vzápětí se vrátil s velikou sklenicí minerálky a zeptal se "Chce se ti moc?" "Dost," přiznala Erika upřímně. "Tak se nejdřív ještě trochu napij. Jsi otrokyně, ne?" "Jistě," zčervenala Erika, poslušně se napila a vrátila mu ještě více než z půlky plnou sklenici. Jaromír odložil sklenici, sehnul se k rozkroku poslušně rozkročené Eriky a silně jí roztáhl stydké pysky. "Připrav si to na krajíček a uvolni se. Já ti to pak odpočítám, ano?" "To nejde, já bych to hned pustila…" "Ach bože, s tebou bude ještě asi velká práce," prohlásil Jaromír, "potřebuješ ještě skutečně důkladný výcvik. Teď na to ale není čas, takže od kolika ti to mám odpočítat, abys pak vytryskla přesně? "Třeba od pěti…" hlesla Erika nesměle. "Dobře, jsi připravená?" "Ano." "A když ti uprostřed najednou zavelím DOST, tak okamžitě utneš, rozumíš?" "Ano, můj pane, budu se snažit…" "Tak pozor, počítám. Vypni se!" zavelel Jaromír a úplně jí roztáhl stydké pysky, až se jí viditelně pootevřel močový otvor, "pět - čtyři - tři - dva - jedna – teď…" A Erika před ním pustila silný proud moči do vany. Ovšem Jaromír za pár okamžiků hlasitě vykřikl "DOST!" a nahá Erika sebou zmateně zacukala, avšak teprve za několik dalších okamžiků se jí podařilo zastavit močení a jen tu a tam bezmocně odkapávala… "Já vím, že potřebuju ten dlouhý přísný výcvik…" řekla omluvně, "a asi i ty tresty…" "Neboj se, já si tě vychovám," odtušil Jaromír, "ale teď se zase trochu napij. Ale jenom trošku!" Erika udělala několik loků a pak chtěla vrátit Jaromírovi sklenici. Ale ten udělal odmítavé gesto a přikázal Erice: "Nech si ji u rtů, ale tak, abys nemohla pít. Teď totiž budeš dělat obojí současně, ale pozor - podle povelů!" Rozkročená Erika se zachvěla. "Můžu zase počítat?" zeptal se Jaromír a Erika přikývla. "Od pěti?" Erika opět kývla. Jaromír jí znova úplně roztáhl stydké pysky a zavelel "Pozor! Nejdřív začneš čurat. Vypni se pět - čtyři - tři - dva - jedna - teď!" Erika se sklenicí u rtů okamžitě pustila moč. Jaromír jí vzápětí zavelel "Pij!"- a Erika začala poslušně pít, usilovně polykala a přitom močila - a sama se divila, jak je to vlastně jednoduché… Jaromír ale za několik okamžiků opět zavelel "DOST!" Erika se lekla, odtáhla sice sklenici od rtů, ale přitom se zakuckala, takže moč z ní stále stříkala v nepravidelných dávkách dolů do vany. "Přestaň chcát!" vykřikl Jaromír a ihned se za svou hrubost zastyděl, ovšem kašlající Erika se poslušně stáhla a úplně se dole zavřela… "Promiň," začal se omlouvat Jaromír, "ujel jsem." "K otrokyni je to dovoleno, pane," řekla klidně Erika a ještě jednou si odkašlala, "a navíc mě to docela vzrušuje." "Podej mi tu sklenici, musíme to občas cvičit," požádal ji Jaromír. Erika ho poslechla, pak se mu podívala do očí a zeptala se "mohl bys mi to ještě jednou odpočítat?" "Ty tam ještě něco máš?" "Myslím, že trochu ještě ano, můj pane." "Tak pozor, a až budeš prázdná, tak mi to sama ohlásíš. Vypni se! Pět - čtyři - tři - dva - jedna - teď!" Z Eriky sice okamžitě vytryskl pramének moči, ale už jen velice slabý, který se záhy změnil v občasné kapání. "Vystříkej se úplně!" přikázal Jaromír. "Když jsem takhle roztažená, tak to nejde, pane." Jaromír si najednou uvědomil dráždivost Eričiny pozice a celé situace vůbec, a dostal znova erekci. Erika, která stále poslušně kapala do vany, to postřehla a tiše řekla "jsem prázdná, můj pane. A navíc už zase docela vzrušená…" "Tak vstaň," řekl Jaromír a pustil jí stydké pysky. Erika se nad vanou napřímila a pak opatrně slezla z jejích okrajů na zem. Postavila se před nahého Jaromíra, tiše řekla "můžu?" a když Jaromír přikývl, něžně mu vzala do ruky penis a začala si s ním jemně hrát. Potom mu nastavila ústa a vjela si druhou rukou mezi nohy. Najednou se mu vytrhla: "Musím se tam umýt…" "To ti právě teď jako tvůj otrokář přísně zakazuji," řekl Jaromír, vzal poloprázdnou skleničku s minerálkou, objal Eriku kolem ramen a něžně ji postrčil "pojď si zase lehnout vedle mně, ty moje nádherná otrokyňko…“ Když si v ložnici lehli na letiště, Erika se k němu přitiskla a začala mu něžně hladit ochablý úd. „Kdybych tak věděla, jaký skvost mám mezi kolegy…“ vydechla spokojeně, „už bys tu byl dávno…“ Jaromír se jí začal jemně probírat mezi stydkými pysky a opatrně ji hladil na obou stranách i mezi nimi. Erika se ale začala zakrátko opět vzrušeně škubat a řekla „Můžeš si se mnou zase hezky hrát… tam… já nejsem ještě úplně vybitá… hrozné, Jaromíre… baví tě to ještě?“ „Nesmírně… i když už jsem naprosto vystříkaný…“ pravil Jaromír. „I tak jsi hezký,“ podívala se na něho obdivně Erika. „Ty jsi doslova nádherná… obzvlášť takhle nahá,“ vrátil jí poklonu Jaromír, „a co teprve, když jsi vzrušená.“ „Přestaň… na chvilku…“ řekla najednou Erika, otočila se k němu na bok a začala ho něžně hladit po břiše a chlupatém hrudníku.
Jaromír si musel v téhle posici přestat hrát mezi jejíma nohama a tak se narovnal. „No ty jsi tak krásný…“ opakovala vzrušeně Erika a přitiskla se k němu, „takhle bych chtěla vedle tebe spát.“ „Už?“ „Ne… ještě ne. Až za chvíli…“ vydechla něžně a políbila ho na skráň. „Právě mne políbila nastávající vedoucí Brigády socialistické práce,“ řekl sarkasticky Jaromír, „ta čest…“ „Ty jsi můj malý trouba, viď?“ pohladila ho Erika po tváři. „Tak ty mne teď ideologicky povedeš…“ Erika se od něho ostentativně odvrátila, lehla si zase naznak, roztáhla se a téměř násilím si přiložila jeho ruku na přirození. „Roztáhni hezky nohy… úplně…“ vyzval ji Jaromír, Erika se vypnula a vzrušeně mu nastavila rozkrok. "Až budeš ta vedoucí, musíš se o mne pořádně starat…" řekl Jaromír a začal si s ní znova hrát, přitom ale dával pozor, aby se jí nedotkl poštěváčku. "A ty o mně taky… jinak dostaneš důtku…“ usmála se Erika a zacukala sebou. „Myslíš jako, že bych ti měl nějak pomáhat?“ „Budeš mít další důvod zůstat občas v Praze…“ vydechla nahá Erika roztouženě. Jaromír jí konečně sáhl na poštěváček a začal si s ním pomalu hrát. "Ty mi to už zase tak krásně děláš…" Jaromír se otočil k ní, nadzvedl se na loket a opět ji upřeně pozoroval. "Musíš přijít na moji první schůzi," řekla za chvíli už viditelně rozdrážděná Erika, "já si tě vyberu jako svého zástupce…" "A pak si budeme dělat individuální kulturní program…" řekl Jaromír. „Můžeme to někdy klidně prezentovat jako akci celé BSP," navrhla Erika. "On o to stejně nikdo nebude mít zájem," ušklíbl se Jaromír. "Takže s náma nepůjdou, ani kdybysme chtěli…" doplnila ho Erika. "To víš, tady mají chlapi zájem tak akorát o fotbal…" "A ženské o přihlouplého Dietla…“ "Proč si ty lidi takový seriál neudělají sami?" "Protože takových Jaromírů zase až tak moc není…" usmála se spokojeně Erika. "Musíme přece pečovat o své kulturní vyžití…" pravil jakoby důležitě Jaromír. "A vyžití vůbec…" doplnila ho rozdrážděná Erika. "Samozřejmě, pořádně, ale kultivovaně… "Mohli bysme předtím někdy jít třeba do divadla," rozzářily se oči už značně rozdrážděné Erice a celá sebou vzrušeně zacukala… "Ale pokud možno ne na sovětskou hru," prohlásil lakonicky Jaromír. "Tak třeba na Zábradlí…" „To ano, škoda, že nehrajou Kunderu nebo Havla…“ „Ti jsou dnes zakázaní, jestli to nevíš.“ „Od Kundery jsem četl Směšné lásky a Monology…v šedesátých letech byl ještě legální a mně bylo něco přes dvacet… jo a pak jsem byl na Ptákovině… právě na Zábradlí…“ „Tak bys mi mohl něco půjčit,“ vydechla rozdrážděná Erika. „Havla jsem četl až teď v samizdatu…, většinou hry…“ pokračoval Jaromír, „doufám, že to na mně neřekneš odborářům…“ „Když mi něco půjčíš, tak ne…“ "Nebo bysme mohli na koncert…“ zacukala sebou za chvilku Erika nadšeně. "No, taky bych se někdy rád podíval do Rudolfina…“ "Vezmeš mě někdy?" zaprosila Erika a znova sebou celá silně zacukala. "To víš, že půjdeme spolu, ty moje nádherná kamarádko,…“prohlásil Jaromír, "a pak půjdeme zase sem…“ "A budeme spolu až do rána…“ „A ty se budeš přede mnou zase svíjet rozkoší…“ "Budeš mě vychovávat, Jaromíre?" „Budu s tebou dělat všechno, co budeš chtít… i mučit tě,“ řekl Jaromír odhodlaně. "A budeš na mě moc přísný?" "Samozřejmě, ale ne zlý…“ "Miluju tě…“ Najednou sebou prudce vydrážděná Erika zřetelně škubla „Víš… teď jsem si vzpomněla, byly jsme kdysi s kamarádkou v Lucerně… na nějakém koncertě nebo co to bylo… a tam byl v nejvyšším patře úplně liduprázdný prostor… malá místnost, kde bylo hrozné haraburdí… kam za celou přestávku nikdo nepřišel…a my jsme tam kouřily…“ „No a co?“ zeptal se nechápavě Jaromír. „No, že bysme tam mohli jít spolu a udělat si to…“ vydechla rozdrážděně Erika, „já bych si jen sundala kalhotky a rozkročila se ti… miláčku… a ty by sis pak jen rozepnul zip na kalhotech…já už bych si ho vyndala…“ „Ty jsi hrozná…“ „Já bych ti ho tam snad i vykouřila…“ zacukala sebou prudce Erika, „mně ti ta představa teď tak vzrušila…, že v té Lucerně stojíme u sebe a stříkáme… já snad už budu… už to na mně leze,… zrychli, prosím tě…“
Jaromír zrychlil, ovšem za chvilku náhle zpomalil… Erika doslova nadskočila, vzápětí sebou prudce škubla, rozhodila nohy, pohlédla na Jaromíra, vzepnula se rozkrokem do výše, otevřela pusu… a za okamžik sebou s hlasitým výkřikem opět celá mohutně škubla v prvním orgastickém stahu… Její orgasmus byl zase obrovský, vzepnutá Erika se s očima upřenýma na Jaromíra dlouho bezmocně škubala v prudkých orgastických stazích i dlouho potom, co Jaromír ukončil její dráždění. Roztažená Erika si ještě během prudkých orgastických stahů přiložila Jaromírovu ruku do podbřišku, aby cítil, jak se jí tam doslova "mlátí" děloha. "Mně se ti tam snad něco utrhlo…“ cukala sebou Erika mohutně, „nebo co nejdřív utrhne…“ „Ale sluší ti to,“ řekl Jaromír s rukou na jejím podbřišku. Erika se pomalu uklidňovala. Když se probrala, řekla „To bylo, Jaromíre, zase na křížek…“ a zůstala před ním odevzdaně ležet na letišti s úplně roztaženýma nohama a občas sebou ještě cukala, jak jí tělem projížděly odeznívající orgastické stahy. Jaromír se k ní otočil na bok a začal ji něžně hladit po vlasech, pak i na bradavkách a přes břicho. „Mně opravdu nikdy nebylo tak krásně,“ podívala se Erika oddaně na Jaromíra, „jsi na mě moc hodný…“ a znova to v ní zřetelně cuklo. „Tak si přede mnou dneska ještě párkrát vystříkneš,“ řekl přísně Jaromír, „když já už nemůžu, ještě že můžeš ty… „Už ale jenom párkrát, prosím tě…“ a opět sebou zřetelně cukla, „neblázni, podívej se, kolik je hodin… a musíme do práce.“ „Ty jsi Eriko vlastně strašně hodná holka,“ pravil Jaromír najednou, „měl bych ti koupit něco hezkého na sebe.“ „Když mně se tady ale moc toho nelíbí…“ vzdychla nahá Erika. „To já vím,“ řekl Jaromír, „to bychom museli jet spolu do Budapešti, bylas tam?“ „Nebyla… zatím,“ řekla Erika. „Tam ti mají hezkých věcí,“ rozhovořil se Jaromír, „to by ti lezly oči z důlků…. já tam často jezdím služebně… a navíc každý rok s rodinou na dovolenou k Balatonu.“ „A kde na to bereš forinty?“ „Mám tam spoustu známých… já jim dám koruny a oni mě za to forinty.“ „A ty bys mne sebou vzal?“ „Musela bys za mnou ve čtvrtek k večeru přijet… do Komárna.“ „To bych snad zvládla…“ „V pátek bychom spolu jeli do Budapešti a večer se vrátili do hotelu v Komárně.“ „A strávili tam spolu noc….“ rozjasnily se oči Erice. „A v sobotu ráno jeli domů… s kufrem plným módy,“ pravil Jaromír, „moje žena si pro jistotu vždycky bere kufry dva. Já si zase povezu pár samizdatů v češtině, v Budapešti je na to zvláštní obchod.“ „A co celníci?“ „To se neboj,“ zasmál se Jaromír, „s většinou se znám osobně, obzvlášť na Komárně a ve Štúrově. Jeden mi posílá každý rok demižon vína… z vlastního vinohradu.“ „Já bych ti ty forinty zaplatila…“ „Jdi ty… leda jako otrokyně.“ „Hned v tom hotelu bych se svlékla donaha… a platila a platila… a ráda, i zadarmo…ani bys mi nemusel nic kupovat…“ „Ale ve čtvrtek večer jen na chviličku, abys nebyla v pátek unavená. Radši půjdeme někam na pořádnou večeři.“ „Ty se o mě tak hezky staráš…“ „Mám se už zase začít starat?“ řekl Jaromír a sáhl jí zase na poštěváček. „Ano… starej se… miláčku,“ políbila ho šťastná Erika, lehla si naznak a roztáhla nohy. Jaromír ji začal intensivně dráždit. Když se Erika zase zřetelně rozdráždila, Jaromír náhle řekl „Kdy máte první schůzi?“ Ach, netrap mě… v úterý,“ řekla pohlavně vzrušená Erika. „Kdyby tak o tobě věděli na závodním výboru, co tady děláš,“ pravil drsně Jaromír a zrychlil dráždění jejího poštěváčku. „Jsi hrozný… nekaž mi to,…“ vydechla prosebně Erika. „Něco takového přece nemá socialistická žena zapotřebí,“ pokračoval Jaromír. „Ta přece místo toho studuje spisy Marxe, Engelse… a Lenina, že?“ „To jsou právě ty rejdy zlotřilých imperialistů,“ pravil Jaromír a přitlačil, až se Erika rozkoší vzepnula. „Já jsem přece příslušnice pokrokové pracující inteligence,“ vydechla vzrušeně. „Členka brigády socialistické práce… dokonce vedoucí…“ dobíral si ji dále Jaromír a mohutně jí třel klitoris. „A internacionalistka…“ řekla roztažená Erika a zachvěla se rozkoší. Jaromír ji na okamžik přestal dráždit a natáhl jí vzhůru poštěváček. „Ještě!…“ vykřikla Erika, „No starej se přece o vedoucí brigády socialistické práce…“ „Ať mají ti imperialisté vztek…“ vytáhl jí ho Jaromír ještě výš a pak jí ho začal znova usilovně třít. „To jsou nádherná prsa socialistické ženy,“ pravil za chvíli Jaromír a podráždil Erice volnou rukou bradavku. „Ale malá…“ hlesla Erika. „Za to nádherná… akorát do ruky,“ usadil ji Jaromír. „Ale komunisti o nich mohou jen snít…“ trumfla ho Erika. „Ty, Jaromíre,“ zasténala po další chvíli Erika, „já se ti omlouvám, ale už zase asi brzo budu…“ „Proč by ses mi měla omlouvat?“
„Protože pořád jenom stříkám,“ vyrazila Erika rozdrážděně, „nemyslím dneska v noci skoro na nic jiného.“ „To je nad dobře… po takové pauze,“ řekl klidně Jaromír a přitlačil. Erika se prudce vzepnula, ale pak se vzpamatovala a řekla „já jsem si to sice občas dělala sama,…ale stejně…“ „Jen si posluž,“ pravil Jaromír „já se na tebe rád dívám… když stříkáš,… jsi přitom nádherná.“ Vzápětí mu Erika v křeči upřela pohled do očí, bezmocně sebou škubla, rozhodila nohy, nadzvedla rozkrok a otevřela ústa. Za moment se s pohledem upřeným téměř omluvně na Jaromíra rázně nadechla - a začala se před ním znova svíjet v ohromných křečích prudkého orgasmu… Z rodidel jí opět vystříkla veliká porce milostné rosy před rozkrok na letiště, nahá Erika se během orgasmu stále dívala Jaromírovi do očí - tak upřeně, že Jaromír její nesmírnou rozkoš téměř cítil a naplno ji s ní prožíval. Jaromír za moment ukončil její dráždění a roztažená Erika se dál dlouho divoce zmítala v křeči na letišti, z kundičky jí pokaždé vystříkla nová milostná rosa… „To bylo taky moc hezké,“ vydechla Erika, když se trochu vzpamatovala, „vůbec, to je snad nejhezčí noc v mém životě,… jsem naprosto šťastná… jak malá holka.“ „Až na to, že ta malá holka tak hezky a moc nestříká,“ opravil ji Jaromír. „Miluješ mě, Jaromíre?“ „Miluju… a závidím ti,“ zašeptal Jaromír a v tom mu došlo, že má ode dneška milenku. „Já začínám mít dojem, že za to můžou i ty úplně roztažené nohy…“ vydechla Erika, kterou další orgasmus již zjevně vyčerpal. „… a zvednutý rozkrok,“ doplnil ji Jaromír. „Jak jsi na to přišel? Mě samou by to nenapadlo…“ „Na to, že nadzdvižení rozkroku těsně před orgasmem prudce zvyšuje požitek, jsem přišel už v mládí… s první holkou, se kterou jsem něco měl…“ „Ta se měla…“ vzdychla Erika. „To mně ještě ani nebylo sedmnáct a bydlel jsem na internátu v České Třebové, chodil jsem tam na průmyslovku a ta dívčina byla dcerou zaměstnance toho internátu… takže jsem s ní mohl být, aniž bych musel na vycházku…“ „Ty si to holt umíš vždycky zařídit,“ podotkla Erika. „To jsme ještě byli naprosto nezkušení… ona byla panna a já panic,“ usmál se Jaromír, „a tak jsme v sexu různě experimentovali, aniž bysme měli tušení, co je normální a co ne.“ „Povídej… docela mne to zajímá,“ pohladila mu Erika penis. „No, a něco podobného zjistila i ona, … takže jsme to pak často dělali…“ „V sedmnácti?“ řekla Erika překvapeně. „No, představ si…“ polkl Jaromír, „jako naprosto nezkušené děti jsme zkoušeli všechno možné a přitom jsme přišli třeba na to, že když tě přitom dráždí druhý, můžeš se před ním vzepnout rozkrokem mnohem víc… a výš,… při onanii ti ta ruka trochu překáží… a navíc se o ni nemůžeš opřít za hlavou… “ „Takže vy jste provozovali orgasmy v mostu?“ „No, úplně v mostu ne… ale samozřejmě, že mne to časem pak taky napadlo,“ pokračoval Jaromír, „ale už prakticky v pubertě jsme nedělali nejmenší rozdíl mezi manuálním drážděním, onanováním a souložením ve všech možných posicích…“ „Tak to jste byli už v té pubertě mnohem dál než většina běžných lidí…“ „No, a už tehdy jsem přišel na to, že nadzvednutí rozkroku těsně před orgasmem mi prudce zesiluje prudkost výstřiku a tím i požitek,“ polkl Jaromír, „a u ní to bylo asi podobné, protože si to taky moc pochvalovala…“ „Takže jste byli perverzní, aniž byste to tušili…“ „To přece není nic perverzního, že čím výš zvedneš rozkrok, musí organismus dávat do jeho zásobování krví a tedy do pořádného rozdráždění víc energie…“ vysvětloval Jaromír, „a orgasmus je mnohem silnější, poprvé jsem málem upadl do bezvědomí… dodnes si to pamatuju.“ „A na to roztažení nohou jsi přišel taky už tenkrát?“ vyzvídala Erika. „Na to jsem taky přišel sám… když jsem si to kdysi dělal v Budějovicích na hotelu…“ „Na služební cestě?“ „No… v Gomelu…“ „A tos tam byl sám?“ „Kolega už odjel,“ přiznal se Jaromír, „a já jsem tam zůstal jen kvůli tomu a pak jel domů až dalším vlakem.“ „A jak jsi na to přišel?“vyhrkla Erika, „To mě docela zajímá…“ „Z blbosti… člověk má někdy různé nápady…“ řekl Jaromír, „když už jsem byl hrozně rozdrážděný na té posteli a blížil jsem se k orgasmu…, nadzvedl jsem se… a prostě mě najednou napadlo rozhodit nohy…“ „Miláčku…“ zvedla se Erika a políbila ho na penis. „Tobě to nesmírně sluší, když jsi úplně roztažená, pomaloučku se dostáváš do ráže a pak se vzepneš v extasi…“ Erika Jaromíra náruživě políbila na ústa. „Zřejmě se tím zase zvětší prostor, do kterého musí tělo pumpovat krev nebo co…,“ vysvětloval Jaromír pozorně naslouchající Erice, „ale to platí už od začátku dráždění nebo onanie, kdy má tělo se zásobováním rozkroku krví mnohem víc práce, vzrušení ti stoupá mnohem pomaleji, takže si to můžeš o to dýl prožívat…“ „Já jsem tak ráda, že jsem tě poznala…“ pohladila ho Erika, „je fakt, že s tebou je to mnohem, mnohem hezčí…“ „Takže pro požitek je už od začátku dobré co nejvíc roztáhnout nohy, ale pro intensitu orgasmu už je to jenom drobnost, pro jeho rasanci je důležité to nadzvednutí rozkroku těsně před ním,“ ukončil Jaromír instruktáž. „A o tvoje žena, s tou to děláte taky?“ zeptala se zvědavě Erika se zřetelnou žárlivostí v hlase.
„Ta na to vůbec není… ani jsem se o to s ní nepokoušel,“ pravil Jaromír, „ze začátku se sice trochu snažila, ale teď už souložíme většinou jen v sobotu večer… je to spíš manželská povinnost.“ „Stříkáš do ní?“ vyhrkla Erika. „Ne… ta tvrdě vyžaduje kondom,“ řekl Jaromír, „a mne to s preservativem moc nebaví.“ „Já bych taky nechtěla cítit gumu místo tebe,“ prohlásila Erika, „do mě můžeš stříkat kdykoliv… naplno.“ „A přitom se budeš úplně roztahovat… a nadzvedávat mi rozkrok vstříc…i při onanování…“ „Ode dneška určitě,“ prohlásila ulehčeně Erika s úsměvem, „a při onanování večer budu myslet na tebe…“ „Člověk přijde na různé věci, když si chce zvětšit požitek,“ řekl Jaromír. „Hlavně když ví, že ho přitom nikdo nevidí…“ doplnila ho Erika, „já to znám taky.“ „A jak si to děláš? Nechtěla bys mi to ukázat?“ „To se ti mám hned napoprvé úplně odhalit? Já se stydím…“ řekla tiše Erika. „Jsi otrokyně?“ „Ano… já vím, kam míříš…“ „A může se otrokyně stydět ukázat pánovi všechno?“ „No, to by neměla… samozřejmě,“ uznala Erika, „ale netrap mě, necháme to třeba na příště…“ „Ne, chci to teď… hned!“ „A nebudeš se mi smát?“ „To bych musel být úplný primitiv… naopak ti budu moc vděčný, že se přede mnou už opravdu za nic nestydíš,“ řekl opět mile Jaromír, „no tak…“ „Ale když já budu vědět, že tu nejsem přitom sama…“ znova zčervenala Erika. „Budeš to dělat před svým miláčkem… a pánem,“ utěšoval ji Jaromír, „před ním by ses neměla vůbec stydět… za nic…“ „To je hrozné,“ zasténala Erika bezmocně, protože zjistila, že odpor je zbytečný, „opravdu se mi nebudeš smát?“ „Přísahám, že ani náhodou…,“ zvedl Jaromír prsty k přísaze, „tak už si lehni…“ Erika si lehla, nohy však nechala u sebe a stydlivě si přiložila prsty na poštěváček. „Hezky se uvolni a mysli si třeba, že tu nejsem,“ řekl Jaromír, „a hlavně už začni,… když tak já tě na chvíli vystřídám.“ „Tak si mysli, že onanuju pod peřinou,“ řekla Erika a začala před Jaromírem, který vzrušením skoro nedýchal, pomaličku onanovat. Za chvíli sebou Erika začala vzrušeně škubat a přitom rozdrážděně cukala prsty volné ruky, kterou měla volně podél těla, zanedlouho začala občas i škubat prsty na nohou, bezděčně vypínala břicho a vzrušeně napínala jeho stěnu; za chvíli začala bezděčně napínat i svaly na rukou a na nohou, široce otevřela ústa a hlasitě vyrážela dech. Když se skutečně silně vydráždila, začala bezděčně pohybovat zorničkami očí upřenými nad sebe do stropu, občas náhle mimovolně přirazila a rozdrážděně nadskočila rozkrokem vzhůru. Potom dostalo její chování opravdu bizarní rysy: prudce rozdrážděná Erika začala před Jaromírem vleže doslova mlátit hlavou o polštář a přitom jakoby bezmocně tloukla zatnutou pěstí volné ruky o povrch letiště ve snaze urychlit si příchod vyvrcholení… Jaromír ani nedutal, byl rád, že na něho Erika skoro zapomněla a jen ji s úžasem tiše pozoroval. Erika sebou náhle prudce škubla, rázně sebou hodila na bok doleva, hodila nohy koleny nahoru k prsům a zkroucená do kozelce pravou rukou rychle pokračovala v usilovné onanii - a najednou se začala před Jaromírem celá pravidelně bezmocně trhat v obrovské orgastické extasi. Mohutný orgasmus jí úplně ovládl celé tělo a Erika se před Jaromírem dlouho rytmicky trhala v prudkých mimovolních stazích. Teprve asi po minutě se vzpamatovala z extase a hodila tělem opět naznak. "Byla jsi u toho docela hezká…" podotkl Jaromír, jakmile Erika probrala z transu a provinile se na něho podívala. "To víš, ale není to ono…" „Já myslím, že to není zase tak špatné,“ řekl Jaromír, „pokud jsem viděl, vybila ses pořádně.“ „Ale jsem pořád sama… chybí mi u toho ten druhý… ty…“ „Snad to někdy dokážeš, i když budeš vědět, že jsem vedle tebe…a dívám se,“ řekl na to Jaromír. "Já jsem si tak někdy pomáhala, když jsem byla sama…“ řekla omluvně Erika. „Taky si to občas dělám sám,“ prohlásil Jaromír odevzdaně, „a to jsem ženatý.“ „Já jsem si to tak dělala nejčastěji… většinou večer v posteli, abych usnula…“ přiznávala Erika s ruměncem ve tváři, „vždycky jsem se předtím dráždila tam… naznak… s nohama skoro u sebe…pak jsem sebou při orgasmu hodila do strany, přimáčkla kolena k tělu… a jak jsi viděl, dlouho jsem se na boku s koleny na prsou zkroucená do kozelce škubala…a teprve pak jsem v klidu vybitá usnula,“ přitiskla se k němu celým tělem nahá Erika. „Ty moje sexuálně nabitá holčičko,“ pohladil ji Jaromír něžně po vlasech. "Víš, Jaromíre, ve mně je přitom strašlivá energie…“ zachvěla se Erika, "a nikdo ji ze mne nevyndává…“ „To vidím a je to dobře. Můžeš to dělat i dál,“ řekl klidně Jaromír, „když tu nebudu.“ „To mě teď ale už nebude tak bavit,…“, vydechla Erika, „leda že bych si myslela, že jsi se mnou…a díváš se…“ „Koukal jsem, že si na mne ke konci… skoro úplně zapomněla,“ podotkl Jaromír a opět ji hezky pohladil. „Úplně… nezlobíš se?“ vzhlédla k němu Erika. „Škoda, že při tom orgasmu s tebou nemůžu prakticky nic dělat,“ zalitoval Jaromír. „Bičovat bys mě snad mohl…“ řekla Erika odvážně. „Mohla bys přitom ležet na zemi…“ „U tvých nohou,“ vydechla Erika, „jako tvoje otrokyně…“ „A zezdola mi během bičování honit penis…“
„A ty bys to pak na mě nastříkal…“ „Tak to máme program aspoň na tři noci,“ zasmál se Jaromír. „A můžeme vymýšlet dál… když si tak rozumíme…“ řekla roztouženě Erika. „Rád bych si tě přitom jednou vyfotil… nebo nahrál na video,“ řekl Jaromír, „nestyděla by ses onanovat před fotoaparátem?“ „Když bych si byla jistá, že to neuvidí nikdo jiný,…“ zachvěla se vzrušeně Erika, „ale foťák si vzal po rozvodu můj bývalý…“ „A roztáhla by sis před objektivem kundičku… ale úplně?“ „Pro tebe ano, ale musel bys to pečlivě ukrýt,“ řekla Erika. „Ještě bych si k tomu ustřihl pramínek chloupků…“ navrhl Jaromír a ucítil, jak mu zacukalo v penisu. „Máš tam samospoušť?“ zeptala se Erika. „Samozřejmě,“ odtušil Jaromír. „Já bych si nás chtěla fotit oba, jak si to vzájemně děláme,…“ řekla Erika téměř zasněně. „Tak já si ho příště přinesu,“ pravil Jaromír. „Co řekneš doma?“ „Myslíš, že mě manželka hlídá?“ „A kde si pak necháme vyvolat fotky,“ zeptala se Erika, „pokud vím, tak takové věci se u nás nesmějí.“ „Tak černobílé umím vyvolat sám,“ prohlásil Jaromír, „a barevné bych se mohl pokusit nechat vyvolat expresně v Budapešti, tam se to smí.“ „Nebo bych to mohla vzít sebou na zájezd do Paříže a Amsterodamu, kam možná pojedu,“ navrhla Erika. „Jeden můj kolega si nedávno pořídil videokameru,“ rozvzpomněl se najednou Jaromír, „možná, že by mi ji na pár dní půjčil.“ „Ale nemáme video,“ usmála se Erika. „To se tady ale už dá koupit,“ řekl Jaromír. „Kolik?“ zeptala se Erika věcně. „Asi pětadvacet tisíc…“ řekl Jaromír, „snad bysme na to měli…“ „Na tu videokameru ne?“ "Tuhle jsem ji viděl za výlohou v Budapešti a stála přes půl milionu forintů, to máš zhruba dvěstě padesát tisíc." "To je i na mně trochu moc," povzdechla si Erika. "Čtyři škodovky…“ usmál se Jaromír a pohladil ji. "Ale video bych chtěla. Na to už skoro mám," pochválila se Erika, "a pak se budu aspoň dívat, cos se mnou prováděl, když tu nebudeš… a přitom na tebe budu moc myslet. Dej mi tam zase ruku,… ale buď opatrný… už jsem tam docela citlivá…jsem hrozná, viď?" „Jsi v nejlepších letech,“ řekl Jaromír, „takže bys je neměla promarnit…“ „Tak mi tam dej tu ruku…“ vydechla Erika. „Lehni si rovně… a vypni se… vzpaž pořádně ty ruce za hlavou… no, napni je!“dirigoval ji Jaromír a pak jí něžně přiložil ruku na poštěváček. Erika vzrušeně vydechla. Jaromír ji začat pomalu dráždit a nahá Erika se před ním soustředěně poddávala stoupající rozkoši. Jaromír jí najednou sáhl volnou rukou na prsa a začal ji současně dráždit i na bradavkách. Erika začala za chvíli hlasitě sténat. „Na ty tvoje prsíčka jsme zatím trochu zapomínali, viď?“ řekl náhle Jaromír. „Tys mi na ně zapomínal,“ hlesla Erika, „ale já na nich nejsem zas až tak citlivá…“ „Víš co?“ pravil Jaromír, „dráždi se teď na nich sama,“ a pustil je. Rozdrážděná Erika si hmátla na bradavky a začala si je před Jaromírem oběma rukama usilovně mnout. „Docela ti to sluší,“ prohlásil vzápětí Jaromír, „zesiluje ti to aspoň trochu rozkoš?“ a dráždil ji dál na poštěváčku. „Až se tomu sama divím,“ hlesla opět Erika, „až do dneška bych se za to před někým styděla…“ Její pohlavní rozdráždění viditelně stoupalo a za chvíli se začala zřetelně celá třást - stimulace prsních bradavek zjevně splnila svůj účel. „Kmitej, kmitej,“ pobídl ji Jaromír, „já si ti teď sednu zase mezi nohy, abych tě přitom celou dobře viděl,“ nadzvedl se a sedl si jí mezi poslušně roztažené nohy. Nahá Erika si usilovně kmitala prsty přes mohutně zduřelé vztyčené bradavky, „že já se před tebou vůbec nestydím,“ vydechla odevzdaně. „Já bych se chtěl… až budeš za chvíli zase stříkat…,“ vyrážel Jaromír vzrušeně, „napít tvojí milostné rosy, vystříkneš mi ji přímo do pusy, ano?“ „No, ty máš chutě…“ vyrazila již prudce rozdrážděná Erika, „vždyť já ani nevím, jestli tam ještě nějakou mám.“ „Ale máš… a dost… podívej se!“ řekl Jaromír a ukázal jí úplně mokrý prst. „To je hrozné, co se mnou děláš,“ vydechla Erika, „tak jsem ještě nikdy netekla…“ Jaromír se jí sehnul k rozkroku a pozoroval, jak jí to se stoupajícím vzrušením stále víc cuká v kundičce. „Ty jsi opravdu strašně krásná… moje…“ „Bože, já už jsem zase tak příšerně rozdrážděná… já už asi zase brzo budu…“ vyrazila Erika a dál si usilovně dráždila bradavky. Jaromír se zase nadzdvihl a se zájmem pozoroval, jak si Erika s doširoka otevřenou pusou rozdrážděně kmitá konečky prstů přes bradavky úplně vztyčených prsů a široce rozevřenýma očima se na to dívá. Jaromír jí dál rukou rychle kmital přes poštěváček… a po chvilce pocítil, že se mu náhle postavil penis.
Erika sebou zanedlouho prudce škubla, Jaromír se jí bleskem opět sklonil k rozkroku, volnou rukou jí rozevřel stydké pysky a doslova se jí přisál ústy na poševní otvor. Erika rázně rozhodila nohy a aniž by zmírnila dráždění bradavek, nadzdvihla rozkrok… rukama nyní opřenýma lokty o letiště si na bradavky téměř nedosáhla a tak přes ně kmitala jen konečky prstů, za okamžik v obrovské rozkoši hlasitě vykřikla… a současně s prvním mohutným orgastickým stahem svého těla vystříkla Jaromírovi obrovskou porci milostné šťávy přímo do otevřených úst… Po prvních prudkých stazích Eričina těla Jaromír ukončil dráždění jejího poštěváčku, stejně jako si Erika přestala třít bradavky a dále se opět celá dlouho zmítala před Jaromírem na letišti v nádherných orgastických stazích. Jaromír ji vzrušeně pozoroval a vztyčený penis ho opět téměř bolel. Když souvislé orgastické stahy v těle Eriky odezněly, Jaromír prohlásil „Jsi tam skoro sladká… lásko, … taky mi moc chutnáš…“ „To je proto, že se máme rádi, Jaromíre,…“ vydechla Erika. „Jak se ti líbilo to dráždění na poštěváčku a na bradavkách… najednou?“ „No, to bylo šílené… ke konci jsem měla celé tělo jako v ohni…úžasné,“ nadšeně chválila Erika Jaromíra, „a vůbec,… ty orgasmy!… Takové jsem předtím nikdy nezažila… ani zdaleka… ty mě snad opravdu ustříkáš… jeden větší než druhý…“ „Kdybys to v sobě neměla… nikdy bys je nemohla prožít…“ a mimovolně se zkroutil. Erika se na něj pátravě podívala, pak jakoby pro jistotu zvedla hlavu a ke svému úžasu spatřila Jaromírův vztyčený penis. „Miláčku… ty jsi taky úžasný…“ „Taky se mnou vyvádíš hrozné věci… ty otrokyně…“, „Chceš to taky ještě?… posedmé… já ti to samozřejmě ráda udělám… na dobrou noc…“ Jaromír si lehl vedle ní na letiště a teprve pak Erika zjistila, jak má penis úžasně naběhlý. „Můžu?“ zeptala se Jaromíra a něžně mu na něj sáhla. „Musíš,“ vydechl vzrušený Jaromír, „ale sedni si k tomu… víš, jako posledně… a úplně mi roztáhni nohy, aby ti tam viděl. A můžeš si volnou rukou roztahovat stydké pysky… pohled do tvojí kundičky mě příšerně vzrušuje… máš ji tak nádhernou,…“ „K službám, pane otrokáři,“ sedla si nahá Erika na kraj letiště, roztáhla se, vzala si do prstů Jaromírův penis, volnou rukou si rozevřela stydké pysky a se slovy „Jste spokojen, můj pane? … Vidíte do mě dobře?“ mu začala penis pomalu rafinovaně honit. Jaromír zpočátku téměř nadskočil rozkoší a potom si ji začal vzrušeně prohlížet, různě ji ohmatával v rozkroku, občas jí prsty volné ruky roztahoval stydké pysky a sledoval, jak před ním Erika znova pomalu rudne. „Abys přitom nevystříkla dřív než já…“ „Nemluv a prožívej si to,“ řekla Erika a mírně zrychlila jeho dráždění. „Ach… ach… ty jsi úžasná… už to se mnou taky umíš,“ vydechl rozdrážděný Jaromír. „Ještě nestříkej… zkus to chvilku vydržet,“ vyzvala ho Erika, zatímco Jaromír jí rozdrážděně jezdil konečkem prstu ve stydké rýze. Erika přitom už zase zřetelně vlhla. Zanedlouho se objevila v ústí Jaromírovy močové trubice zřetelná kapička. „Miláčku…“ slízla mu ji Erika jazykem a zase zrychlila. Jaromír opět nadskočil a začal mimovolně roztahovat nohy. Najednou sebou prudce škubnul a mohutně ji stiskl prsty v rodidlech „Já už snad budu…“ a rázně rozhodil nohy do maxima. „Pokus se to ještě chviličku vydržet… budeš to pak mít prudší… a hezčí…“, řekla polohlasem Erika, „já už to ode dneška vím.“ „Tak prosím tě, na moment přestaň…“ vydechl Jaromír, Erika ucukla rukou a začala ho něžně hladit po břiše. Chvíli se dívali jeden druhému upřeně do očí, Erika pak řekla „Mám pokračovat?“ „Ano, ale já už za chvilku vystříknu… už nemůžu…“ vydechl Jaromír. A Erika mu znova vzala penis do ruky, pevně mu ho stiskla a začala mu ho rychle honit. Za několik desítek vteřin se Jaromír rozdrážděně vzepnul, opět rozhodil nohy do maxima a začal zvedat rozkrok vzhůru. Erika rychle vystupňovala dráždění, Jaromír otevřel široce pusu, prudce se vzepnul ještě výš a za okamžik začal prudce stříkat semeno dozadu za sebe na zeď a na polštář. Kupodivu tam měl už zase dost semene, takže stříkal poměrně dlouho, zatímco Erika ho vzrušeně pozorovala a přitom se nevědomky hladila prsty ve stydké rýze. Když dostříkal, Erika se tiše zeptala „Bylo ti dobře?“ „Přímo neskutečně… jsi úžasná…“ „Doufám, že jsem tě konečně ustříkala…“ řekla s úsměvem Erika. „Nikdy bych nevěřil, že se mi ještě vůbec postaví,“ vydechl Jaromír, „ale když ty jsi tak nádherná…“ „Chci se ti líbit, Jaromíre…“ řekla Erika. „A tak mě to s tebou vzrušuje…“ „No, stříkáš daleko!“ „Můžeš mi někdy změřit dostřik…“ „Další úkol na příště,“ usmála se Erika, „my abychom si vzali na sebe aspoň čtrnáct dní dovolenou…“ „Co budeš dělat s těma flekama?“ zeptal se Jaromír, když pohlédl za sebe na zeď. „Nechám je tam… na památku…“ „To sem nikdo nechodí?“ „To víš, že do postele ne,“ řekla Erika vztekle, ale pak se usmála „můžeš mi postupně vymalovat celou zeď…“
„Pojď si lehnout zase vedle mne, ty malířko,“ řekl Jaromír, „tu zeď budeš mým semenem malovat nanejvýš ty sama… bez tebe by to jaksi nebylo ono…“ „Neboj se, časem si tu zeď opravdu vymaluju,“ řekla Erika, lehla si k Jaromírovi a vášnivě se k němu přitulila. „Ale teď už bysme měli jít spát, už jsou skoro tři,“ řekl Jaromír. „Mně se pořád moc nechce,“ řekla Erika a vzrušeně se zavrtěla, „uděláš mi to ještě aspoň jednou… naposledy… na dobrou noc…“ „No, tak dobře, ale opravdu naposledy,“ řekl Jaromír. Erika sebou hodila naznak, vzpažila ruce a nedočkavě roztáhla nohy. Jaromír ji chvilku hladil po celém těle, pak jí nečekaně sáhl na poštěváček a zakrátko se před ním Erika začala opět cukat rozkoší „přitlač… znič mi ho… teď už mi čtrnáct dní k ničemu nebude…,“ sténala rozdrážděně. Jaromír přitlačil a silně jí mnul poštěváček všemi prsty. Erika mu upřela pohled do očí „Jsem tvoje… muč mě… chci být pořád tvoje…“ a svíjela se pod Jaromírovými prsty rozkoší a bolestí současně. „Škoda, že tu nemáš nůž… nebo aspoň žiletku… abys mě tam říznul… pořádně, do krve… aby mně to čtrnáct dní bolelo… abych na tebe pořád musela myslet… než zase přijdeš…“ prudce rozdrážděná téměř křičela. Jaromír ležel tentokrát vedle ní na letišti a vždycky, když přestala hlasitě sténat, jí zacpal pusu polibkem. Ale když ústa odtáhl, začala rozdrážděná Erika znova a za chvíli skoro řvala. „Eriko, přestaň! Vždyť nás někdo může slyšet… a bude si myslet, bůhví co ti dělám,“ snažil se ji uklidnit Jaromír. „Kéž bys dělal… Jaromíre… až bych sebou docukala… vraž mi tam na čtrnáct dní hluboko jehlu… já ti ji přinesu… hned… chceš?“ „Přestaň, říkám,“ okřikl ji Jaromír, „tak daleko ještě nejsme.“ „Au…“ zasténala sebou Erika za moment, „já už zase budu… Jaromíre… naposled…“ a prudce sebou trhla, „jsem tvoje… miláčku… muč mě… naposledy… chci tě ještě dlouho cítit…“ rozhodila nohy, podepřela se rukama za hlavou, zakřičela „ááááááá…“ a vzepnula se na letišti před Jaromírem rozkrokem vysoko vzhůru, vzápětí sebou mohutně trhla a zatímco se před Jaromírem divoce škubala v obrovských orgastických stazích, z plna hrdla křičela „Jsem tvoje… vidíš mě?… navždycky tvoje… muč mě!… patřím ti celá… jako věc… jako otrokyně… vyžij se na mě… bez okolků… rozřízni mě zaživa!… tam… od kundy… až po krk…celá se na to třesu…“ a z rodidel jí přitom doslova stříkala milostná rosa. Trvalo velmi dlouho, než stahy v jejím těle opadly natolik, že přišla zase k sobě. „Tos myslela vážně,… při tom orgasmu?“ zeptal se Jaromír nedůvěřivě. „Skoro… aspoň vidíš, jaká jsem…s tebou mě k tomu něco doslova nutí…“ pohlédla na něho bezmocně Erika a sklopila oči, „celý život jsem o takovém muži tajně snila…a toužila se mu úplně odevzdat…až s tebou to prasklo…“ Když se Erika úplně uklidnila, podíval se Jaromír nenápadně na hodinky. Bylo pár minut před třetí. "Ty, Eriko," pravil nevěřícně, "víš ty vůbec, kolikrát jsi dneska byla?" "Nevím, snad dvacetkrát…“ vydechla Erika spokojeně. Jaromír si opět vzal bloček a chvíli potichu počítal čárky a křížky pod E., pak bloček odložil a řekl "Jsi fantastická, čtyřiadvacetkrát…", nadzvedl se k ní a pak ji dlouze políbil. Erika mu opět dlouho vděčně kmitala jazykem v ústech a Jaromír ji něžně hladil po celém těle. Když přerušili polibek, Jaromír se odtáhl a opět si lehl vedle. Za chvíli najednou tiše řekl "Je mi s tebou dobře…“ Erika se vzrušeně zachvěla - a když pak pod ní podvlékl ruku a pevně ji objal kolem ramen, přimáčkla se spokojeně k němu. Když začal pravidelně oddychovat, zvedla se v loktech, chvíli se na něj láskyplně dívala a přitom ho něžně hladila po tváři, po vlasech, po chloupkách na prsou, po břiše a po jeho unaveném údu. Bylo jí taky moc dobře. Když si Erika opět lehla, uvědomila si, že už je zase - nebo ještě pořád? - vzrušená. Sáhla si mezi nohy a začala se znova dráždit, nejdřív opatrně, aby ho nevzbudila, potom ale stále náruživěji. Netrvalo dlouho a byla parádně vydrážděná; mimovolně roztáhla nohy úplně od sebe, a když vzápětí poznala nastupující orgasmus, polohlasně vykřikla; Jaromír ale nic neslyšel a klidně oddychoval dál. Erika se podvědomě vzepnula vzhůru, zrychlila masturbaci a s rozkrokem mohutně vzepnutým vzhůru si kmitala rukou přes poštěváček jako šílená. Za okamžik prudce nadskočila - a pak sebou vedle spícího Jaromíra opět dlouho bezmocně cukala v nádherných stazích silného orgasmu. Jakmile se uklidnila, znovu se pevně přitiskla k Jaromírovi - a vzápětí usnula, jako když ji do vody hodí… *** Jaromír, který do zaměstnání dojížděl autobusem z blízkého města, byl zvyklý vstávat poměrně brzy - a tak když se ráno probudil, Erika ještě klidně spala. Byla ještě úplná tma. Pokusil se podívat na hodinky - a podařilo se mu zjistit, že je pět minut po páté. Pocítil, že má silnou erekci; přemýšlel, zdali má Eriku vzbudit nebo ne, ale pak mu došlo, že ženy většinou nemívají po ránu na tyto věci náladu - a tak si nejprve opatrně došel na WC a když se vrátil, erekce opadla. Ulehl znova vedle spokojeně oddechující Eriky a začal ji ve tmě něžně hladit po vlasech. Ovšem neovládl se - a tak jí za chvíli sjel rukou níž a opatrně ji hladil po krku a přes ramena, ale Erika stále nevinně spala. Nedalo mu to a tak jí po chvilce sjel na prsy, přes bok pod přikrývku na zadeček, pak už poměrně nešikovně dolů na bříško, na chloupky…a když se mu konečně podařilo proniknout jí prstem do překvapivě ještě pořád nesmírně vlhké štěrbinky, Erika najednou otevřela oči, hluboce vzdechla, pak sebou smyslně hodila na záda a uvolnila stehna. A Jaromír jí začal rychle kmitat prstem přes poštěváček. Erika sebou začala zřetelně škubat a stále hlasitěji vzrušeně vzdychala. Za chvíli ze sebe odhodila přikrývku, roztáhla nohy, hodila ruce za hlavu, vzepnula se, hlasitě řekla „Dělej!“ a začala Jaromírovi chodit naproti, vzápětí mu rytmicky přirážela už zase úplně rozevřeným rozkrokem… "Jsi úžasný," zašeptala najednou, "dej mi pusu."
Jaromír ji hezky políbil, klekl si k ní z boku a dál ji usilovně dráždil poštěváček. „To je tak krásné ráno…,“ zachvěla se Erika, „tys mě tak nádherně probudil…“ „Myslíš, že je to to správné probuzení pro vedoucí Brigády socialistické práce?“ zeptal se jí Jaromír ironicky. „Mám snad místo toho přemýšlet o referátu na schůzi?“ „Nebo o tom, jaký si dáš socialistický závazek…“ „Tak já si dávám závazek, že budu pořád tvojí poslušnou otrokyní,“ zašeptala Erika a vzepnula rozkrok. „Jsi i dneska moje otrokyně?“ „Jsem… a chtěla bych být pořád…“ zacukala sebou opět Erika vzrušeně, „a budu…“ „No, to si užiješ… sebepřemáhání… i bolesti…“ „Já jsem ti tak hrozně oddaná… miláčku,“ vzdechla najednou Erika, když se rozdráždila. „A s tou jehlou do poštěváčku…včera… tos myslela vážně?“ zeptal se náhle Jaromír a přitlačil. „Asi ano…“pravila Erika a vzrušeně sebou zaškubala, „kdyby ses rozhodl potrestat mě tak jako otrokyni, roztáhla bych ti poslušně nohy…“ Její rozkoš pomalu, ale nezadržitelně stoupala. „To se mi to bude pracovat, když mne hned po probuzení tak příjemně probereš…“ vydechla a začala se před Jaromírem beze studu blížit k dalšímu orgasmu. „Já myslím, že budeš spíš spát,“ podotkl Jaromír, „moc jsi toho dneska nenaspala…“ „Když to stojí za to,… tak to občas… vůbec… nevadí…“ sténala krajně rozdrážděná Erika. Za okamžik sebou opět zřetelně škubla, upřela oči na Jaromíra, „jsem tvoje,“ prudce rozhodila nohy, nadzvedla se a vzápětí sebou mohutně škubla v prvním orgastickém stahu. Jaromírovi se vztyčil penis… - a nahá roztažená Erika se před ním na letišti dlouho mimovolně cukala v rasantních orgastických stazích… Když se trochu uklidnila, Jaromír se zeptal „Vybila ses pořádně… před tou prací?“ „Ach… to jsou orgasmy… s tebou… díky, když to chceš slyšet…“ „Neděkuj mi, prosím tě,“ vydechl Jaromír, „radši se podívej, co jsi se mnou udělala…“ Erika se na něj podívala a uviděla jeho naběhlý penis, který klečícímu Jaromírovi trčel přímo proti ní. Erika ještě stále docukávala, takže sebou znova cukla, bez ohledu na odeznívající stahy ve svém těle vyskočila a pravila „A to říkáš, že jsi starý! Jako tvoje otrokyně tě prosím, aby sis okamžitě lehl místo mě,“ a ukázala rukou, „a já tě budu hýčkat…“ Jaromír bez protestů ulehl, nahá Erika si klekla na letiště k němu, zeptala se ho „Chceš do mě zase vidět?“ A když Jaromír odpověděl „Ano, prosím tě… když ty jsi celá… i tam… strašně hezká…a moc mě vzrušuješ…“ se před ním vkleče široce rozkročila, vzala si do prstů jeho penis, pohlédla mu do očí a začala mu ho pomalu honit. „To jsem sama zvědavá,… jestli tam už zase něco máš…“ řekla Erika za chvíli, „a kolik toho bude…“ „S tebou mi to zřejmě pracuje… na plný plyn,“ vydechl vzrušeně Jaromír. „Tak to se těším, že mě zase celou postříkáš…ano?“ Jaromír sebou zase rozdrážděně zacukal a díval se jí upřeně mezi nohy do přirození. „Roztáhni se mi… volnou rukou… prosím tě…“ Nahá Erika si vkleče sáhla do rozkroku a úplně si roztáhla vstříc Jaromírovi stydké pysky. Jaromír vzrušeně sledoval, jak jí to v kundičce už zase pracuje… „Koukám, že už jsi úplně probuzená,“ usmál se už silně rozdrážděný Jaromír, zatímco Erika mu usilovně honila úplně naběhlý penis. „Taky zírám… Jaromíre, já to asi… budu chtít ještě jednou,“ vyrazila ze sebe Erika, „strašně mě to s tebou vzrušuje…“ Jaromír jí začal prsty rukou dráždit bradavky prsů a vzápětí přidal druhou rukou i poštěváček, občas na chvilku přerušil dráždění prsů a vzrušeně ji hladil rukou po břiše a na bocích. Erika byla v jednom ohni, intensivně dráždila Jaromíra a přitom jí současně probíhaly celým tělem vlny prudkého vzrušení od toho, co s ní prováděl Jaromír. Ten sebou zanedlouho začal už zřetelně škubat rozkoší. „Jaromíre, přestaň teď… vydrž to chvilku,“ vybídla ho Erika, „pak mi to hezky doděláš, ano?“ Jaromír přestal a zatímco mu nahá Erika usilovně honila penis, díval se jí dál vzrušeně mezi nohy, kde se jí náhle zaleskla milostná rosa, ale vzápětí sebou škubnul, vytřeštěně se podíval na Eriku, rozhodil nohy a rozdrážděně se před ní vzepnul na letišti rozkrokem vysoko vzhůru. Erika okamžitě vystupňovala jeho dráždění na nejvyšší možnou míru, Jaromír bezděčně otevřel pusu, vykřikl „na kozy!“, Erika mu je bleskově nastavila nad penis - a za okamžik mu vystříkla z viditelně rozevřené močové trubice první obrovská dávka semene a rozstříkla se Erice na prsech. Erika si nechala postupně nastříkat Jaromírovo semeno na oba prsy a pak mu nastavila těsně nad penis obličej, takže poslední dávky jeho semene jí stříkaly do očí, na nos a na bradu, několik kapek jí stříklo přímo do úst. „Nejradši bych si to tam nechala napořád a několik dnů se vůbec nemyla…“ polkla pak vzrušeně Erika a slastně si před Jaromírem roztírala jeho semeno kolem prsů po celém hrudníku až po břicho. „Jsi úžasná…“ vydechl Jaromír, když dostříkal. „Miláčku… já tě mám tak ráda…,“ pohladila ho Erika po vlasech, „mně je s tebou tak dobře… bylo ti taky?“ „No, taky mám ty orgasmy s tebou mnohem silnější…“ řekl uznale Jaromír. „A cos tam toho už zase měl…“ vzdechla Erika s obdivem. „To ve mně taky provokuješ jenom ty,“ podíval se na ni Jaromír vděčně. Erika se k němu sklonila a začala ho vášnivě líbat, nejdřív na ústa, na čelo a po tváři, pak mu sjela níž a líbala ho na prsou, na břiše, v ochlupení a skončila u jeho už zase ochablého penisu. Vtom jí Jaromír znova sáhl na poštěváček a Erika sebou cukla.
„Uděláš mi to ještě, viď?, vydechla vzrušeně, „Já bych byla v práci strašně roztržitá…“ „… no, to je u vedoucí Brigády socialistické práce samozřejmě naprosto nepřijatelné…“ odtušil Jaromír, „tak si zase hezky lehni… roztáhni se… a vyceň ji na mě…“ a uvolnil jí místo na letišti. Erika si lehla, roztáhla nohy a hodila ruce za hlavu, Jaromír k ní zase přiklekl z boku a sáhl jí na poštěváček - byla i na něm úplně mokrá… „Hezky se mi vypni!“ pravil Jaromír a začal jí poštěváček intensivně třít prsty. „Ach, Jaromíre…“ vydechla roztažená Erika slastně. „Nechceš to raději jazykem?“ zeptal se jí Jaromír, když sebou zase začala cukat vzrušením. „No třeba,… ty ho máš tak sladký…“ Jaromír si přesednul a klekl si na letiště mezi její roztažené nohy a začal jí usilovně lízat poštěváček jazykem. Erika rozkoší vydechla a začala se jí naplno poddávat a když se na ni Jaromír za chvilku úkosem podíval, zjistil, že prudkou rozkoší už zase zatíná pěsti… „Ach… miláčku… já už zase asi brzo budu…“ vyrazila zanedlouho Erika rozdrážděně, „nejsem ti s tím už protivná?“ „No, protivná určitě ne,“ zvedl Jaromír na moment hlavu, „jen se divím, kolik toho v sobě máš…“ „S tebou…“ vzdychla Erika, zacukala sebou a dál se poddávala rozkoši, „děláš mi to tak krásně…“ „Už,… už to na mě leze…“ vypnula mu za chvilku prudce rozdrážděná Erika rozkrok, „dělej, prosím tě…“ a mimovolně strčila Jaromírovi poštěváček rovnou do pusy… Vzápětí sebou znova prudce škubla, rozhodila nohy do maxima, vypnula rozdrážděně rozkrok vstříc Jaromírovi, mírně se nadzdvihla - a pak sebou opět mohutně cukla… z kundičky jí vystříklo obrovské množství milostné rosy Jaromírovi do pusy a nahá Erika se začala divoce zmítat v obrovské orgastické křeči… Jaromír ji přestal dráždit a z kleku mezi jejíma nohama ji vzrušeně pozoroval. Nahá Erika se před ním znova bez nejmenšího studu škubala jako divá… Když se Erika uklidnila, podívala se na hodiny a zděšeně řekla "To už je skoro šest?", naposledy se nahá před Jaromírem slastně protáhla a něžně řekla „Pojď, vstáváme…" Jaromír vstal a odešel se osprchovat, stále nahá Erika zatím připravila perfektní snídani, omeletu se šunkou, čaj a kávu, a než se Jaromír vrátil, zapálila si cigaretu. Když se Jaromír vrátil, řekla „posluž si,“ a ukázala na stůl s připravenou snídaní. „Ty jsi úžasná, Eriko,“ pochválil ji Jaromír a sedl si ke stolu. „Tak váhám, jestli se mám jít taky osprchovat… když přitom smyju ty tvoje malé tvorečky…“ „Neblázni, Eriko,“ řekl Jaromír, „za chvíli bys byla cítit… ono to totiž po čase zrovna nevoní…“ „Tak s těžkým srdcem, moc nerada,… příště mi je tam musíš nastříkat zase,“ a odešla do koupelny. Za chvíli se vrátila nahá k Jaromírovi, který už byl v půlce snídaně. „Můžu se už obléknout, Jaromíre?“ nastavila mu prsy. „Leda, že bys chtěla jít nahá do práce…“ odtušil Jaromír a něžně ji pohladil po kozičkách. „Když mně se tak nechce…“ „Víš, co by za tebou šlo nadržených mužských?“ „No, ale já to mám opravdu jen pro tebe,“ uznala Erika a odešla si pro šaty do obývacího pokoje, kde je včera před Jaromírem svlékla. přenesla si je zpátky před Jaromíra a začala se před ním pomalu oblékat, pak se v koupelně rychle se učesala, upravila a nalíčila, připnula si hodinky a náramek, a pak si sedla k Jaromírovi. „A řekni mi včas, až budeš moct zase přijít,“ řekla Erika u snídaně,“ já bych si vzala na další den dovolenou.“ „A já bych se mohl na dopoledne napsat někam na kontrolu,… nebo k doktorovi.“ „Ale musíš mě už mučit,“ řekla Erika důrazně, „chci ti dokazovat, že ti patřím, … a navíc se mi to od tebe líbí…“ zachvěla se, „a vzrušuje.“ „Když tak pořád mluvíš o tom mučení,“ napadlo najednou Jaromíra, „umíš stojku… na rukou nebo aspoň na hlavě?“ „No už jsem to od školy nedělala,“ řekla Erika, „ty bys mě chtěl mučit ve stojce?“ „Samozřejmě, s úplně roztaženýma nohama…“ řekl Jaromír. „A co bys mi dělal?“ „No, přece mučil na kundičce,“ pravil Jaromír, „třeba bych tě tam píchal ostrou jehlou…“ „To by se mi asi docela líbilo,“ prohlásila Erika vzrušeně. „Tak trénuj tu stojku…“ požádal ji Jaromír. „Sama se bojím… co když spadnu… kdo mi potom pomůže?“ „Tak to budeme nejdřív trénovat spolu…,“ navrhl Jaromír, „to může být taky vzrušující, když se přede mnou vzepneš, můžu tě pak tak i dráždit…“ „Budu poslušná žákyně…“ řekla Erika. „Dokázala bys mít ve stojce i orgasmus?“ „Musel bys mě přitom asi pevně držet, abych nespadla…“ „Hlavně, abych tě udržel… při tvých úžasných orgasmech…“ pohlédl na ni smyslně Jaromír. „Už abys tady zase byl…“ vydechla vzrušeně Erika. „Můžeme si jít předtím někam sednout…“ navrhl Jaromír. „Ne, abys mě opil,“ vyhrkla Erika, „to bych pak nebyla k ničemu.“ „Nechám ti namíchat nějaký dobrý koktail, třeba s koňakem, pak zmrzlinu s griotkou a vídeňskou kávu, bereš?“ „No ježíš, zlato,“ řekla nadšeně Erika, „ne že bych na to neměla, ale nepozval mne nikdo, s kým bych o to stála.“
„Tak mi dej vědět, až budeš mít po těch měsíčkách,“ řekl Jaromír, „a já začnu přemýšlet…“ „To abys pak dělal rychle,“ řekla Erika, „vždyť to bude právě za těch čtrnáct dní.“ „Ženy bývají nejvzrušivější přesně mezi měsíčky,“ zafilosofoval Jaromír, „když se jim uvolňuje vajíčko…“ „To bys mě snad ani neustříkal,“ řekla Erika a zčervenala, „jako dneska. Musím se ti totiž přiznat, že mě ten poštěváček po dnešní noci už docela bolí…“ „Vždyť ho taky nemáš ze železa, ale máš ho potažený jen takovou jemnou nádherně růžovou kůžičkou,“ rozplýval se Jaromír, „opravdu nádhernou…“ „Nechceš si ho ještě znova prohlédnout?“ „To by neskončilo jen u toho,“ řekl Jaromír významně, „a přišli bysme pozdě do práce…“ „To asi jo,“ zčervenala Erika. „Radši mi podej ten bloček, Eriko,“ požádal ji Jaromír a připsal tam pod E dvě čárky, k sobě jednu. „Mně tam připiš jeden křížek,“ řekla pak Erika, „já jsem se totiž parádně udělala ještě jednou, když jsi usnul…“ *** "Bylas opravdu spokojená, Eriko?" zeptal se věcně Jaromír těsně před odchodem, když jí pomáhal do kabátu. "Naprosto," usmála se Erika. "Opravdu?" "Neumím si představit nic krásnějšího než noc s tebou…" "A mám se teda pokusit napříště něco vymyslet?" "Můžeš," řekla Erika, "a myslím, že příště můžeš být přísnější… a třeba i o dost tvrdší." "Chtěla bys mučit… tam?" "Ano," pohlédla mu Erika přímo do očí. "Chceš přitom bezmocně křičet… nebo řvát?" "Ano," škubla sebou Erika, "a nevzrušuj mě už zase…" "Dobře, něco si už na tebe vymyslím." Erika se rozdrážděně zachvěla a dala Jaromírovi dlouhou pusu. Pak otočila bezpečnostním zámkem, odemkla, tiše řekla "Pojď, ujede nám tramvaj," a otevřela dveře… Když se ráno loučili cestou na chodbě ústavu za vrátnicí, nastavila mu Erika ústa a vzrušeně řekla „Ode dneška jsem jen tvoje, samozřejmě jestli chceš… pamatuj si to a věř mi. A musíš zase přijít - co nejdřív!" *** Před polednem potkal Jaromír Eriku náhodou na chodbě a nenápadně na ni spiklenecky mrkl. Erika zčervenala, upřela na něho oči a tiše řekla „víš Jaromíre, já už bych tě zase strašně chtěla…" "Dneska ale opravdu nemůžu…" "Já vím, tak na mně aspoň večer mysli…" "To víš, že si vzpomenu…" "Ale já to myslím jinak," zrudla Erika, "vzpomínej na mne celý večer, co nejčastěji, víš," na okamžik se zarazila, "ještě že jsem si to tam všechno nechala… tak na mě mysli a představuj si mne, jak tam ležím na stole, nahá, roztažená, kmitám a kmitám, dívám se vzhůru a přitom myslím na tebe…“ Jaromír nevěřil svým uším. "A pak se najednou na stole vzepnu… úplně nahoru… celá, víš… roztáhnu nohy… a pak se začnu celá cukat… s myšlenkama na tebe… vzpomeneš si?"
