Nepřízeň počasí nevadila... Rybářské závody - strana 26. Lákavé ceny... Rybářské závody - strana 26. Plavba po rybníčku... Dětský den - strana 27

M

aj

z p r ý avo k c i d ěš

Červen 2013

Nepřízeň počasí nevadila ... Rybářské závody - strana 26

Lákavé ceny ... Rybářské závody - strana 26

Plavba po rybníčku ... Dětský den - strana 27

Cenu dostal každý ... Dětský den - strana 27

VERŠE PRO LETNÍ POHODU





Letní ráno o třech barvách V létě na venkově jsou širá, světlá rána a dva tři kroky od oken mám les. Na cestě svatého tříbarevného Jána. V létě na venkově jsou pružná, svěží rána, až koncem června odkvet letos bez.







A les je zelený a oslnivě zlatý. Mé srdce rozkroj dnes a najdeš je: zlatou – tu otiskly tam slunce ranní paty, les zelenou – tu barvu naděje. Obloha zhluboka a bez úzkosti dýchá, v zelenou se zlatou bez konce modrou míchá.







V červenci v podhoří se ráno koupu v světle. Pár kroků od oken, když vítr zakrouží, vypluje celý les po průhledné a světlé vlně a vepluje mi rovnou do očí. A slunce vpluje též, paprsky – jeho vesla a za ním obloha, jež modře na vše klesla.







A kdybych natáhl svou ruku, tebe, spící, bych na ní ucítil pokojně dýchající po noci v létě. Spi, má duše, spi, a máš-li sen, ten sen svůj neprospi. Ivo Fleischmann

Měšický zpravodaj - 1

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážení spoluobčané, milí čtenáři, k základním vlastnostem nás lidí patří i to, že chceme mít jistoty. Přitom těch absolutních je nepatrně, těch ostatních rovněž málo. Ve chvíli, kdy máte v ruce toto číslo, máte jistoty dvě. Jednak, že zase vyšel Zpravodaj, a pak, že začalo léto – no, tedy, podle kalendáře ovšem. Dnešní editorial, tedy hlavně jeho úvodní část, měl být původně o  něčem jiném. To jsme si ale raději schovali na potom, protože události nabraly zcela jiný spád a směr. Úvodník má být aktuální, a tak je jedno z témat dáno. Červen 2013 už spolehlivě vstoupil do historie s povodňovým přívlastkem. Však už i sama číslovka „13“ nemá dobrou pověst, a té i dostála – milovníci magie čísel se mohou radovat. O červnové kalamitě bylo sice jinde už napsáno snad vše, co se dalo, a nic není tak staré, jako včerejší zprávy. Přesto pár poznámek k věci přidáme, aby náhodný čtenář za pár let nenabyl dojmu, že v červnu 2013 se nic mimořádného nedělo. V souvislosti s tragickými událostmi posledních dnů, skoro stejnými jako před pouhými 11 roky, se stále neodbytně vtírá jediná otázka: PROČ? Proč přichází velká voda tak často a  s  tak krutými následky? Podrobná odpověď by zabrala mnoho stran, zkusíme ji tedy minimalizovat. PROTOŽE si přírodu přetváříme ke svému zisku. Taková odpověď je nepříjemná a neradi ji slyšíme – přece se všichni chceme mít stále líp, a tak si ji překrýváme výklady o  změně klimatu. To není nic jiného, než dlouhodobý proces ochlazování nebo oteplování, ať lokální, nebo globální. Změny podnebí tu byly vždycky, a to v nejrůznějších cyklech. Ty současně prezentované změny klimatu jednak ještě nikdo jednoznačně neprokázal, jsou-li vůbec nějaké. Ale když už, tak jak souvisí s úkazem, že se kdejaká stružka změní v ničivou řeku poté, co hodinu prší? Tak v tom to asi nebude. Záplavy byly vždycky, pršelo vždycky a víc, - a nic moc se nedělo. Vody posílané shůry je zhruba stále stejně. A tak je něco špatně asi tady u nás dole. Nevíme zcela úplně, čím vším jsme přírodě ublížili, ale většinu toho pojmenovat umíme. Tak třeba: kdejaká úrodná pole zastavujeme domečky a plechovými krabicemi skladů a montoven. Zbytek je dlažba, beton, asfalt. Ostatně i pole ještě nezastavěná vodu špatně vsakují. Mizí louky, pastviny, mokřady a lesíky i volně stojící stromy. Meze; odvodňovací díla našich předků zanikají. A výsledek: voda rychle stéká do potoků a valí se kudy to jde. A my se divíme… A zákonitě vzniká další otázka: Co tedy s tím? Můžeme jen zkoušet zmírňovat následky. Ale prvotní příčinu neodstraníme. Ale cesta zpět není. Už proto, že bychom se mnoha věcí museli vzdát, a museli trochu zchudnout… A kdopak by asi na toto přistoupil? Ale abychom se nebavili jen obecně a s dobrým pocitem, že za humny nemáme žádnou řeku, tak ještě pár slov o místním, lokálním problému s nežádoucí vodou. U nás se nejedná o  povodeň vzniklou rozvodněním vodního toku, ten zde máme celkem neškodný. Je tu ale nebezpečí záplav či zátop z přebytku srážkové vody, která nemá kam odtéci, případně přitéká z polí. To je problém nové zástavby na severním okraji obce, který se násobí ještě vysokou hladinou podpovrchové vody v  této oblasti. Ta vysoká spodní voda tam je od Měšický zpravodaj - 2

pradávna, je to dáno přírodními podmínkami – geologickou stavbou podloží a  terénem. Naši předkové, aby na polích mohli hospodařit, pomohli si melioracemi, drenážemi, které vodu odvedly nebo snížily její hladinu. Ten systém je dávno nefunkční a nikdo ho neobnovil jak se mělo stát, než se začalo stavět. Teď už to samozřejmě možné není. Diskusi o tom, kdo to měl udělat, kdo to měl vědět, kdo měl či neměl zástavbu povolit, a za jakých podmínek, to rádi přenecháme činitelům povolanějším. Když se mluví a  píše o  povodních, je dobré šetřit kladnými výrazy, a  být opatrný s nacházením kladného jejich vlivu na cokoliv. Tragédie zůstane tragédií, dochází k ničení hodnot, lidských osudů i  životů, ať se na řádění živlů díváme jakkoliv. A  tak to, co se může jevit jako příznivý důsledek, nazvěme raději vedlejšími efekty, které bychom i rádi oželeli. Takovým je třeba fakt, že ve stínu povodní blednou počiny, které bychom jinak považovali za prvořadé. V hukotu vod zaniknou žvásty našich politiků, byť jenom na chvíli, a – taky jenom na chvíli – se posílí cosi, co jinak velmi postrádáme. Lidská sounáležitost, soudržnost, obětavost. Společné nebezpečí lidi vždycky sbližovalo. A snad se, byť jen na chvíli, dostaví trocha pokory a úcty před něčím, na co jsme a vždycky budeme krátcí. A teď už konečně od vody pryč, než nám poteče do bot. Ponoříme se do obsahu vydání, a to je v suchu a za vodou. Začínáme jako vždy, verši. Letními, navozujícími příjemnou pohodu prázdninovou. Do reality přeskočíme v  podobě několika slov pana starosty, která, jak lze čekat, budou k zátopovým událostem. Následují informace z radnice. A tady máme jednu dobrou zprávu, která se v té rubrice asi neobjeví, a tak ji citujeme zde. Zastupitelstvo obce nedávno zamítlo návrh změny územního plánu. Ta spočívala v záměru zastavění dalších velkých ploch polí v sousedství obce rodinnými domky. Jaké problémy by to obci přineslo, není těžké předvídat (dešťová voda, kanalizace, doprava, parkování). Zastupitelstvo věc zvážilo a zamítlo, a je to dobře, protože další nesmyslnou zástavbu úrodné půdy je třeba už zastavit – jednou nám bude velice chybět. Zda zastupitelstvo, toto nebo příští, nepodlehne tlakům politickým nebo finančním a nezmění názor, lze si jen přát. Tím jsme se i nepřímo dostali k fenoménu dnešní doby – aroganci moci a peněz. Kausa „Letiště Vodochody“ je toho hezkým příkladem. Náš odpor proti výstavbě není ještě ani vyhrán, ale ani ne prohrán, prostě rozhodnuto ještě není. Probíhá další kolo občanských protestů. Byly předány na MŽP protestní dopisy, a mělo proběhnout veřejné projednávání „Posudku…………“, které bylo na poslední chvíli, právě z důvodů záplav v Kralupech nad Vltavou odloženo. Víc teď nevíme, nový termín a místo konání bude známo až po uzávěrce tohoto čísla. Sledujte proto dále informace z Obecního úřadu. A teď už následuje příjemnější čtení. Na letní výlet zveme k Labi, snad už klidnému, do jezerní oblasti mezi Kostelcem a Brandýsem. Je to výlet pro horké dny, s koupáním na pěkných místech. Byť mnoho lidí má letos pohledu na vodní plochy už dost. Další putování je pomyslné, proti proudu času, do druhé poloviny 80. let minulého století. Historie je světlem života, učitelkou pravdy – tak praví moudrost starých Římanů. Mějme to stále na paměti. Naše Toulky jsou už blízko cíle, ale pohledy do minulosti obce a okolí ze Zpravodaje jistě úplně nezmizí ani poté. Jedno takové ohlédnutí se nám nabízí i  v  dalším příspěvku. V  pojednání PhDr.  Evy Ryšavé si znovu připomeneme působení jednoho z  nejvýznamnějších Čechů, Josefa Dobrovského na měšickém zámku. Osobnost Dobrovského si to zaslouží. Dlouhá léta jsme v obci jeho památku nepřipomínali, ani jsme jeho jméno některé z ulic nedali. Měšický zpravodaj - 3

Dobrovský byl mimo jiné jazykovědec, byl například spolutvůrcem norem spisovné češtiny. Určitě by nerad viděl, jak si dnes češtinu často mrzačíme – příkladů by se našlo mnoho kop. O tom je další příspěvek, malá úvaha na podporu obrany čistoty češtiny. V  bloku příspěvků ze sportovního, kulturního a  společenského života najdete zprávu o průběhu Jarních rybářských závodů, Dětského dne, dále už pozvánku na další ročník dnes už legendární Prakyády, a informaci o prázdninových programech Centra pro volný čas. Informacím o všem, co se děje v Centru budeme ve Zpravodaji dávat prostor. Je to zařízení na které jsme v obci dlouho čekali, chybělo tady, a je na nás, abychom jeho nabídek co nejvíce využívali, bez toho by nemohlo úspěšně fungovat. Dále nepřehlédněte novou rubriku „Okénko přistěhovalce“, kterou připravuje spolupracovnice redakce paní Petra Biache, sama též „náplava“. Posláním rubriky bude lépe a zasvěceněji informovat novousedlíky o životě obce a okolí, z pohledu člověka nově přistěhovalého. To proto, že my, starousedlíci, kolikrát považujeme některá fakta za tak samozřejmá, že o nich nepíšeme. Prostě ledacos vidíme jinak. Chtěli bychom takto přispět k umazávání oné nešťastné dělící čáry, která mezi obyvateli nové zástavby a zbytkem obce stále je. A když už jen dodáme, že ani dnes nechybí rady zahrádkářům, návod na výrobu nějaké dobroty – Kuchařka naší vesnice, příloha Staré obrázky měšické, je obsah dnešního letního vydání vyčerpán. Pokud si ještě přečtete inzerci a prohlédnete barevné snímky na obálce, tak je to pro dnešek neodvolatelně všechno, co můžeme nabídnout. Povodněmi a zátopami jsme začali, jimi také skončíme. Přesněji – jednou naléhavou prosbou k  vám, čtenářům, spoluobčanům. Když teď někdy na nás zase padnou chmury, budeme soptit zlobu, proklínat všechny nespravedlnosti a  všechny nešvary kolem nás (nastává ten stav zpravidla po poslechu zpráv), tak prosím počítejte do deseti a vzpomeňte na ty nešťastné lidi z asi 800 obcí naší země, které skončily pod vodou. Mnozí z nich přišli o úplně všechno, a ne poprvé a ne jen jednou. Co ti by měli říkat. My, co jsme zůstali v suchu a teple, se zase tak zle nemáme, a tak pomozme, jak se dá. Oni na to čekají. Stačí, když přispějeme na některé z kont, nebo dárcovskou SMS. Ty nejhůře postižené malé vesnice leží zcela nedaleko od nás…. Pravil jeden moudrý člověk: Namísto proklínání tmy zapal aspoň jednu malou svíčku. Až jich budou tisíce, tma zmizí docela… Příjemné a ničím nerušené čtení, a když už se nám to jaro 2013 moc nevydařilo, tak aspoň krásné léto 2013 jménem redakční rady, vydavatele a tiskárny přeje Vladimír Novák

KAM TAKÉ POSÍLAT POMOC: ADRA: DMS ve tvaru: DMS ADRA, č.tel. 87  777. Na účet: 34983498/0300, var. symbol 391 Člověk v tísni: DMS ve tvaru DMS SOSPOVODNE na tel. 87 777, účet SOS Povodně 2013 má č. 72027202 /0300 Český červený kříž: DMS CCK na tel. 87 777, účet 222 885/5500, var. symbol 111 Měšický zpravodaj - 4

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, naše tlaková kanalizace je jedním z nejlepších zařízení k odvádění a  likvidaci odpadních vod. Když nebudu jako plus uvádět nízké pořizovací náklady její výstavby, je to proto, že uzavřený systém tlakové kanalizace nedovolí ředění odpadních vod spodní nebo dešťovou vodou. Rychlá doprava odpadní vody do ČOV plastovým potrubím zajišťuje její minimální zchladnutí. Tím je zajištěna správná funkce biologických procesů v ČOV. Laicky řečeno, je nutné zachovat co nejvyšší koncentraci znečištění a  teplotu odpadní vody pro to, aby bakterie dobře zpracovávaly naše odpady. Při zvýšené hladině spodních vod, z  důvodu intenzivních srážek, však dochází k vnikání těchto vod /balastních vod/ do jímek u Vašich domů a následně do kanalizace a ČOV. Voda vniká do jímek neutěsněnými otvory, kterými prochází vtokové a výtokové potrubí nebo neutěsněným otvorem, kterým prochází kabely ovládání čerpadla. Na tuto špatně odvedenou práci dodavatelských firem nyní doplácíme všichni. Za takto zbytečně spotřebovanou elektrickou energii platíme nemalé peníze. Z praxe již víte, že odčerpat tuto vodu z celé lokality není jednoduché a trvá to několik dní. Protože se najednou čerpá voda z mnoha jímek na velké ploše, je kanalizační síť přetížena. Tlak v ní stoupne tak, že začnou propouštět pojistné ventily nebo se poruší výtlačné hadice ve Vašich jímkách a voda se vrací zpět. Následným problémem je přetížení čistírny, kde protéká až 1 060 m3/den místo víkendového normálu 210 m3/den. I třetí až pátý den po konci přívalových dešťů jde na ČOV ještě průtok 700 m3/den. Je to stále hodně, protože zvednutou hladinu vody v lokalitě nedokážou čerpadla v tak krátké době snížit. Jediným řešením je jímky dodatečně utěsnit. Ušetříte si tím peníze, které vydáte za odčerpávání vtékající vody. Zjišťujeme pro Vás nejjednodušší provedení utěsnění. Pokud sami zjistíte vhodný způsob provedení, seznamte nás s ním. Přeji hodně zdraví a hezké léto, Petr Lanc

INFORMACE Z RADNICE Kausa „Letiště Vodochody“! Někdy mám pocit, že si mnozí z Vás neuvědomují, co by nás v případě uskutečnění tohoto záměru čekalo. Je mi jasné, že asi nikdo z Vás nemá nastudovánu celou dokumentaci „Záměru na rozšíření Letiště Vodochody“, protože ta je tak obsáhlá a v mnoha případech odborná, že našinec se v  ní těžko orientuje a  vyzná. Mohu říci, že za ty roky (od roku 2009), kdy se účastním za obec pravidelných jednání zástupců iniciativy STOP LETIŠTI VODOCHODY, jejímž je obec Měšice členem, jsem od odborníků, které s  iniciativou spolupracují v boji proti tomuto šílenému záměru, mnoho věcí odposlouchal a mnohému začal více rozumět. Mohu zodpovědně prohlásit, že tento „Záměr“, nemůže být v žádném Měšický zpravodaj - 5

případě prohlášen za veřejný, ale je naopak zcela jednoznačně proti zájmům tisíců lidí, kteří by jím byli postiženi. Jde o sobecký zájem soukromé společnosti, která má na mysli především svůj zisk a  v  žádném případě nehledí na občany celého území, které bude zasaženo. V  předložené dokumentaci jsou všechny negativní dopady záměru úmyslně bagatelizovány a zlehčovány a i zpracovatel posudku v mnohých případech jde předkladateli tzv. „na ruku“. S tisíci připomínkami nejen nás, obcí, jednotlivců, ale i odborné veřejnosti se vypořádal tak, že je všechny shodil ze stolu a  neobtěžoval se s  jejich vysvětlováním. Opravdu jde o aroganci peněz a moci a ne o odborné zhodnocení. Už jen proto si to nesmíme nechat líbit a vzepřít se tomu. V době psaní těchto řádků jsem se dozvěděl, že právě po velké aféře padla vláda. A o tom to právě je. Všichni ti mocní si myslí, že peníze a vliv mohou donekonečna ohýbat právo, a že si oni mohou dělat co chtějí a jsou nepostižitelní. Je na čase ukázat, že nejsme takové ovce, za které nás mají. A nyní zpět k Letišti. Docela jsem byl překvapen, že se část z Vás podařilo vyburcovat a  podali jste na OÚ celkem 342 ks protestních dopisů, které jsme se starostou odnesli 14.6. do podatelny na MŽP. Je dobré, že ne všichni si myslí, že protestovat již nemá cenu, že je vše rozhodnuto. Není to pravda!! Vždyť i Rada Středočeského kraje změnila názor a  vydala k  Posudku EIA Letiště Vodochody zamítavé stanovisko, ve kterém konstatuje, že uskutečněním záměru by došlo k poškození velké části občanů Středočeského kraje. Proto má cenu stále dále bojovat a zejména nás musí být slyšet. Je tedy velice důležité, až bude znám nový termín a místo Veřejného projednání, abyste se ho zúčastnili a přišli před zástupce médií, které si to určitě nenechají ujít, protestovat, případně říci svůj názor. Někoho možná zarazil čas (pondělí od 12.00 hod.), na kdy bylo vyhlášeno zrušené Veřejné projednávání. V případě takto velkých jednání, kde se čeká účast stovek až tisíců lidí, nejde o nic neobvyklého. Začíná se ve 12.00 hod. seznamováním účastníků s  dokumentací, potom následují různí odborníci atd. a teprve potom je pro nás nejdůležitější část a to je veřejná diskuze. Ta může začít až kolem 16 nebo 17 hodiny. Není tedy úplně nezbytná Vaše účast hned ve 12.00 a Vy si proto museli vzít dovolenou. Můžete přijít později. I veřejná diskuze bude pro média daleko zajímavější a při blížící se uzávěrce jejich reportáží do hlavních zpráv se budou snažit natočit co nejvíce materiálu. V tom okamžiku bude již potřebná Vaše případná účast na jednání, aby se v záběrech objevilo co nejvíce lidí. V tom je naše šance. Ukázat ve sdělovacích prostředcích masovost protestu. Ze zkušenosti odborníků víme, že Veřejné projednání Záměru takového rozsahu, může trvat klidně až do půlnoci. Doufám, že na projednávání Vás přijede co nejvíce. Za OÚ, Jiří Bejlek

Povodně 2013 I zastupitelé obce Měšice zareagovali na letošní povodně a odsouhlasili zaslání finanční pomoci obcím Kly a obci Lužec nad Vltavou.

Měšický zpravodaj - 6

SMS informační centrum VÁŽENÍ OBČANÉ, mnoho z  Vás (již cca 570) využívá službu SMS informačního centra, která je poskytována občanům Měšic zdarma, s cílem zlepšení Vaší informovanosti. Prostřednictvím Vašeho mobilního telefonu tak můžete včas dostávat od Obecního úřadu důležité aktuální informace např. o tom, kdy nepůjde elektrický proud či voda, ohledně služeb, kulturních a  společenských akcí apod. Tato služba je alternativou pro ty, kteří nejsou často doma, případně mají problémy s příjmem těchto informací prostřednictvím obecního rozhlasu. Protože pro rozesílání SMS zpráv je dle zákona nutný Váš výslovný písemný souhlas, aby nemohlo dojít k případným pochybnostem o zaslání nevyžádaných informací, musíme Vás požádat o  vyplnění a  podepsání přiloženého formuláře (na konci dnešního vydání Zpravodaje). Právní zástupce obce připravil přesné znění ve formuláři uvedeného souhlasu. Někteří z Vás jste sice podobný formulář, stažený z webových stránek obce již podepsali. Ten však neměl všechny potřebné náležitosti. Pokud tedy chcete i nadále využívat službu SMS informačního centra, je nutné, tento nový formulář vyplnit, podepsat a doručit na OÚ (elektronicky na e.mail: mesice@mesice. org, osobně, poštou nebo vhodit do schránky ve dveřích úřadu). Stanovujeme termín pro odevzdání podepsaného formuláře do 31. srpna 2013. Ten kdo do tohoto data podepsaný souhlas nedodá, bude 1. září z  databáze vymazán a  dále mu již nebudou SMS zprávy zasílány. Připomínáme ještě, že v případě, že se někdo z Vás odstěhuje, musí nám také písemně sdělit, že již službu zasílání SMS zpráv nechce využívat. Mnoho občanů, kteří se v minulosti odstěhovali a službu neodhlásili, se potom rozčilují, proč jim zasíláme SMS, že v Měšicích utekl pes, že je to vůbec nezajímá, protože zde již dva roky nebydlí. To my ovšem nemůžeme tušit. Na závěr tedy ještě informace o  novém formuláři. Jeden je umístěn v  tomto vydání Zpravodaje, nebo ho bude možno stáhnout z  webových stránek obce, případně si ho vyzvednout na OÚ, kde ho můžete na místě hned vyplnit a předat. Omlouváme se všem, kteří toto opatření budou třeba považovat za zbytečnou byrokracii, ale zákon je zákon. OÚ

VÝZNAMNÉ DNY A VÝROČÍ Červenec – srpen Nejvýznamnějšími dny období jsou dva státní svátky: 5. července – příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje; a 6. července – výročí upálení M. Jana Husa (Kostnice 1415). Neblaze proslulým výročím se stal 21. srpen – den okupace ČSSR sovětskými vojsky (1968). Jiných dějinných událostí v červenci a srpnu se v našich dějinách mnoho nestalo, snad že v tuto dobu bývá horko a lidem se do něčeho důležitého moc nechce. Výjimkou je snad jen novoměstská defenestrace (1419), začátek 1. světové války (1914) a začátek tzv. bitvy o Anglii (1940). Měšický zpravodaj - 7

Aby ale toho nebylo zas tak úplně málo, dodatečně si připomeneme dvě výročí, která jsme opomněli v  květnu. Jednak slavil Český rozhlas výročí 90 let od počátku vysílání. Stalo se tak v Praze – Kbelích. Stejně tak Česká televize, ta slavila „jen“ 60 let svého vysílání. Začínala roku 1953 v budově Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici v Praze. -red-

TIP NA VÝLET Kostelec nad Labem – Ovčáry – Konětopy Pro dnešní návrh výletu je vhodné počítat s celým dnem, a ten den by měl raději být všední, ale hlavně v letních měsících, slunečný a teplý. Důvod je jednoduchý. Půjdeme krajinou nedaleko pravého břehu Labe, kterou bychom skoro mohli nazvat jezerní oblastí. Ona to žádná přirozená jezera nejsou, jedná se o zatopené pískové lomy. V  rovinaté krajině úrodných polí středního Polabí jsou přirozené vodní plochy vhodné ke koupání dost vzácné. A tady najdeme krásná a vyhledávaná rekreační místa s čistou vodou a pěknými plážemi. Výlet je tedy vhodný pro vodomily, také pro cyklisty (nedaleko probíhá pro ně určená Polabská stezka vedoucí k  Brandýsu a  do Toušeně), a  stejně tak i  pro každého, kdo rád chodí přírodou jen tak, pro potěšení a pro zdraví. Pro automobilisty ale trasa není vhodná, protože není okružní – leda by vás do výchozího místa někdo dovezl a z cíle zase odvezl, Cesta je dlouhá asi 11 km a vede po rovině a celá je značená. Jako vždy si ji můžeme libovolně krátit nebo pozměňovat. Výchozím místem je Kostelec nad Labem. Jak se dostat do Kostelce je jednoduché zejména pro cyklisty; pěší se tam mohou dopravit příměstským autobusem z  Měšic s přestupem v Mratíně, nebo autobusem do Neratovic a odtud příjemným vláčkem přímo z náměstí. A pozor, autobusy PID jezdí v sobotu a neděli jen málo nebo vůbec. Kostelec nad Labem jsme v našich Tipech už jednou navštívili, takže jen pro připomenutí pár stručných slov. Kostelec je od roku 1486 městem, dnes má asi tři tisíce obyvatel. Zachoval si ráz venkovského městečka bez větších změn, historický střed je městskou památkovou zónou. Býval tu velký cukrovar, který už jako většina ostatních zanikl. Nedávno v červnu zde proběhlo tradiční setkání všech Kostelců z celé republiky. Cestu nejspíš zahájíme na náměstí, kde nepřehlédneme stavbu pozdně gotického kostela sv. Víta z  konce 15. století, který byl později přestavěn renesančně. Jdeme po červené značce kolem radnice, kde je umístěna pamětní deska Terezy Stolzové. To byla věhlasná operní pěvkyně, která se tu narodila. Po hlavní silnici směrem na Všetaty přejdeme most přes Labe, a hned za ním zabočíme vpravo a po břehu dojdeme ke zdymadlu. Zde naposledy vidíme řeku, protože pozor, opustíme zde červenou značku a  po žluté odbočíme vlevo. Podél Borecké tůně dojdeme k rozcestí Kopa. Odtud pokračujeme po značce modré a  zanedlouho jdeme kolem jezera Pískovna. Po modré pokračujeme k Ovčárům. Na jejich okraji leží jezero Křenek. Je tam v sezóně občerstvení, kromě koupání se nabízí i jízda na vodních lyžích. Měšický zpravodaj - 8

A můžeme jít ještě dál. V Ovčárech přejdeme hlavní silnici a železnici, a stále po modré pokračujeme přes Nedomice, a dojdeme ke kapli sv. Jana Křtitele. Od kaple dále po modré, polní cestou a  pak lesem k  rozcestí U  Pískovny, kde je další zatopený lom. Tady modrá značka končí, my pokračujeme dále po žluté do Konětop, na hlavní silnici, kde je zastávka autobusů. Pár set metrů odtud je další vodní plocha – Konětopské jezero. Naše cesta tu končí. Autobus linky 419 nás odveze do Brandýsa, odkud k  domovu jedeme autobusem nebo vlakem přes Neratovice nebo Všetaty. Poblíž naší trasy je také železniční zastávka v Ovčárech, trochu dál od ní i u obce Dřísy. Z těchto dvou bychom jeli do Všetat a zde přestoupili. Ještě lze upozornit na další turistické cíle, už mimo naši trasu, ale nedaleko ní. Kdybychom už z Kostelce šli stále po červené, dojdeme ke koupališti Lhota u stejnojmenné obce jižně od Dřís. A ještě jižněji, poblíž míst Křenek a Borek je známé rekreační místo Proboštské jezero. To už je velmi blízko Staré Boleslavi. Příjemnou cestu a hezký pobyt u vody přeje průvodce a autor, Vladimír Novák Prameny:

110 výletů s DPP, Praha 2012 Turistická mapa Mělnicko

TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl LIII Úvod: Naše putování proti toku času dospělo šťastně téměř k cíli. Posledními třemi roky osmdesátých let minulého století uzavřeme seriál, jehož úkolem bylo přehledně zmapovat to něco málo z dějin naší malé obce, co se podařilo zachovat v písemné podobě, a to, co se zachovalo, také objevit. Dnes z těch tří zbývajících let stihneme projít jenom dva. Ten poslední, 1989, necháme si nakonec, jako korunu díla, protože si to svým dějinným významem zaslouží. Ale nepředbíhejme. Jsme stále v období tak zvané normalizace, reálného socializmu, byť na jeho samém konci. To sice v tu dobu nemohl nikdo vědět, jenže rodila se dost velká změna. Změna kurzu komunistického režimu. A nastávala kupodivu v Sovětském svazu. Jistě jste už poznali, že máme na mysli Gorbačovovy reformy. Gorbačov, jak už jsme se zmínili minule, začal přeměnami ekonomiky, výrobních a hospodářských procesů, ale hodlal pokračovat změnami i  v  politice komunistické strany. Ekonomika a  politika jsou spojené nádoby, to dobře věděl. A jak to bylo u nás? Jako všechno, co přicházelo ze SSSR, i toto muselo naše vedení přijímat, ve strachu z nevole mocného souseda. Ale nerado, velmi nerado, a hlavně jen verbálně. Hlavními kritiky reforem byl krejčík Biĺak a žertéř Milouš Jakeš, toho času generální tajemník KSČ. A co se tedy u nás dělo, co ty reformy obnášely? Ze SSSR přilétla dvě kouzelná slůvka: „perestrojka“ a  „glasnosť“. To první jsme si přeložili jako „přestavba“, rozumí se hospodářských mechanizmů. To druhé jsme si ani nepřekládali, to bylo něco kacířského… K  tomu se pak nabalovaly další výrazy, jako „samofinancování“, „chozrasčot“, „nové myšlení“, atd., atd. Snad jediným konkrétním počinem, který se stihl, bylo zákonem stanovené zakládání státních podniků. Státními byly všechny podniky i  tak, ale toto byly Měšický zpravodaj - 9

zvláštní kategorie, kde byla mzdová politika přímo vázaná na hospodářské výsledky, neboli podnik měl větší samostatnost. Gorbačov ale k lepšímu měnil i jiné věci, jako třeba zahraniční politiku. V té době měl SSSR a  jeho spojenci sice mírnou vojenskou převahu v  některých kategoriích nad USA a jeho spojenci, ale ekonomicky se Americe nemohl ani vyrovnat, a případný konflikt by pro „tábor míru“ nedopadl dobře. A tak Gorbačov pilně a úspěšně jednal s Reaganem (tehdy presidentem USA). A toto vše, spolu s děním v okolních lido – demo státech – Polsku, Maďarsku, ba i NDR – dávalo podnět ke vzrůstu odporu proti režimu u nás. Odpor původně neviditelný, hluboko skrytý pod nánosem netečnosti, začal přerůstat do viditelných forem, jako nepovolené tiskoviny, kulturní akce, a  stále četnější otevřené demonstrace, vždy tvrdě potlačované. Nesmíme zapomenout i na jednu významnou složku protestů proti režimu, a tou byli katoličtí věřící. Na ty vládnoucí moc už přece jen zase tak moc nemohla. Vtrhnout do kostela, to přece jen už dobře možné nebylo. Základní charakteristiky doby jsme si řekli, tak ještě přidáme jednu úsměvnou. Už jsme si minule řekli, že úspěšným podmalováním našich řádek o osmdesátých letech je sledování pořadu ČT 24 zvaného „Před 25 lety“. To je tehdejší hlavní zpravodajství, a my teď jsme právě před 25 lety (1988). Když si to pustíte, uslyšíte možná, že těžkým problémem byl nedostatek toaletního papíru. On to ale byl problém celého plánovaného hospodářství, nelze to zúžit jen na ten papír, vatu a  podobné produkty. Dotyčné továrny byly schopné vyrobit tolik papíru, že by ho bylo dost nejen na hlavu, ale i na tu část těla, pro kterou byl určen. Jenže někdo špatně naplánoval výrobu a  rozdělování materiálu, a  prostě nebylo z  čeho vyrábět. A  tak to bylo skoro se vším. Nedostatek spotřebního zboží všeho druhu, zejména toho nejžádanějšího, stále trval. A teď si ještě oživíme, co konkrétně se dělo ve světě i doma, jako obvykle telegrafickou zkratkou, pro oživení paměti. 1987: 6. 1.: Charta 77 zveřejnila „Slovo k spoluobčanům“. - 27. 1.: Michail Gorbačov kritizoval chyby KSSS v minulosti. - 4. 2.: ČSSR navštívil ministr zahraničí SSSR Eduard Ševarnadze. - 10. 2.: Pokusy o reformy v ČSSR kritizoval tajemník ÚV KSČ Vasil Biĺak. - 6. 3.: V průlivu La Manche se v  belgickém přístavu převrátil britský trajekt Enterprise. O  život přišlo 200 lidí. - 9. 4.: Prahu navštívil M. Gorbačov, - 28. 5.: Na Rudém náměstí v Moskvě s klidem přistál německý 19 letý pilot Rust se strojem Cessna 172. - 3. 5.: Na MS v hokeji ve Vídni zvítězilo Švédsko, ČSSR byla třetí. - 8. 6.: Papež Jan Pavel II. navštívil Polsko. - 11. 7.: Na Zemi je 5 miliard obyvatel. - 4. 7.: Navrátilová opět vyhrála Wimbledon. - 13. 8.: V Pobaltí se konaly protisovětské demonstrace. - 4. 9.: Obrovské záplavy v  Bangladéši připravily o domov 20 miliónů lidí. - Říjen až prosinec: Zvýšení aktivit opozice proti režimu v ČSSR. - 10. 12.: V  Praze demonstrace ke Dni lidských práv (2000 lidí). - 20. 12.: Havaroval filipínský trajekt Dona Paz, zahynulo minimálně 3000 lidí. - 18. 12.: Z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ odstoupil G. Husák, stal se jím Milouš Jakeš. 1988:. Leden: Začaly vycházet nezávislé Lidové noviny, nepovolené úřady. Šířily se ve stovkách okopírovaných výtisků. - 17. 1.: V  NDR proběhly protirežimní demonstrace. 28. 3.: V kanadském Calgary skončily XV. zimní olympijské hry. Čs. hokejisté skončili šestí; stříbro a bronz získali skokani Ploc a Malec, bronz štafeta 4 x 10 km. - 1. 2.: V Polsku byly Měšický zpravodaj - 10

zvýšeny ceny potravin o desítky procent. - 25. 3.: V Bratislavě demonstrovalo 2000 věřících. Byli rozehnáni policií. - 31. 3.: Vláda schválila návrh zákona o státním podniku. - 14. 4.: Sovětská vojska začínají opouštět Afghánistán. - 26. 4.: Nová vlna stávek v Polsku. - 8. 4.: KSČ začíná jednat o reformách. - 23. 5.: Došlo k politickým změnám v Maďarsku, místo J. Kádára byl zvolen generálním tajemníkem K. Grósz. - 1. 6.: V Moskvě ukončena schůzka Gorbačov - Reagan. - 3. 7.: Gorbačov chce reformovat stranu komunistů. - 21. 8.: V Praze demonstrace k výročí okupace sovětskými vojsky. - 17. 9.: V Soulu zahájeny olympijské hry. Medaile pro ČSSR - zlatá: chůze (Pribilinec), střelba (Varga); stříbrná: oštěp (Železný), tenis (zlatá a  stříbrná, bronz): - (Mečíř, Šrajbr, Novotná, Suková). - 28. 10.: V  Praze demonstrace proti režimu. - 10. 10.: Na zasedání ÚV KSČ oznámeny personální změny, styl práce zůstává stejný. - 21. 12.: Nad skotskou obcí Lockerbie explodovalo a  zřítilo se americké letadlo Boing 747. Zahynulo celkem 270 lidí. Příčinou byl pumový atentát spáchaný dvěma Libyjci. To vše je jen malým zlomkem událostí, které se odehrály doma a ve světě, a o kterých jsme četli a  slýchali v  těch dvou letech. O  čem se mnoho nepsalo pro malý, jen lokální význam, zato jsme to mnozí z nás před 25 lety přímo prožili, povíme si právě teď. Pouze jedna lidská generace nás od té doby dělí, a přesto se to zdá tak dávno… Část padesátá třetí: Závěr let osmdesátých ve znamení snah o změny (1987/88) Naše dnešní cestování časem nezačíná šťastně. Dne 6. ledna v  7 hodin ráno došlo k výbuchu plynu v budově Státní plánovací komise v Praze 7. Tato tragická událost zdánlivě s životem naší obce nesouvisela. Jenže při ní přišel o život náš občan, předseda místního národního výboru pan Vladimír Šíla. Byl v té budově zaměstnán, a osud byl zlomyslný – nikdy jindy tak časně v práci nebyl – až ten tragický den. Ve funkci byl teprve rok. Byl tedy zvolen nový předseda MNV. Stal se jím Jaroslav Šiška (KSČ). Narodil se r. 1936 a byl zaměstnancem státních drah. Bydlel v nádražní budově. Když už jsme začali záležitostmi veřejné správy, podíváme se, jak na tom obec byla s financemi v tomto roce. Plánovaný rozpočet předpokládal příjmy a  výdaje ve výši 199  000  Kčs. Hospodaření pak skončilo přebytkem ve výši 74  000  Kčs, Fond rezerv činil 205 000 Kčs. Jinak nedoznala činnost MNV a jeho komisí žádných podstatných změn proti minulému roku. Můžeme tedy přejít k popisu aktuálního stavu obce – demografické údaje. Jaroslav Šiška Narodilo se v tom roce 10 dětí (5 dívek a 5 chlapců). Zemřelo předseda MNV 1988-90 6 občanů (5 mužů, 1 žena). Do obce se přistěhovalo 44 lidí, odstěhovalo se jich 35. K 31. 12. 1987 měla obec 928 obyvatel. Uzavřených sňatků bylo 5. Ještě jeden údaj stojí za povšimnutí, a to jakého věku se dožili naši občané v roce 1987. Výpis z nejvyšší věkové skupiny říká: Ve věku nad 70 let zde žilo 23 mužů, z toho nad 80 roků jen 5. Žen nad 70 let bylo 55, z toho nad 80 let 19, jedna žena nad 90 let. Ze světa strohých čísel teď přejdeme do reálného všedního života lidí. Začneme tím, co nás živí – tj., jak se dařilo hospodaření zemědělcům. Což v  praxi se týká výhradně státního statku, střediska Měšice. Jeho součástí byla farma Měšice. Zase si vybereme jen pár nejzajímavějších údajů. Měšický zpravodaj - 11

Průběh polních prací a  úrodu nepříznivě ovlivnilo počasí, jak už to tak v  zemědělství bývá. Byla dlouhá zima, silné mrazy, pak nadměrné srážky a tudíž pozdě zahájená sklizeň. Dobře to nakonec dopadlo u obilovin. Průměrný výnos byl 55 q/ha. Hůře dopadla cukrovka a  kukuřice, tam byl výnos menší, než se předpokládalo. Pěstovala se rovněž vojtěška - to je pícnina -, té se na celém středisku sklidilo přes 13 tisíc tun, o něco více proti plánu. Výbuch plynu v budově SPK v Praze 7 - 6. 1. 1987 Od 120 krav na farmě dodal statek 400  000 l mléka, dojivost byla přes 9 l na den a  jednu dojnici. Hovězího masa dodalo středisko téměř dvojnásobek proti plánu. Na celém středisku bylo zaměstnáno 120 lidí. K  údajům o  zemědělské výrobě si přidáme něco málo o  chovu zvířat u  drobných chovatelů. V obci bylo mimo jiné 1 345 slepic, 4 kozy, 20 ovcí a 17 prasat. Průmyslovou výrobu v obci představoval skoro výhradně podnik Plastimat, který byl bohužel i největším znečišťovatelem. V  té době rozšiřoval výrobu, a  přijímal nové pracovníky, kterých měl stálý nedostatek. Teď se podíváme, co nového přinesl rok ve službách pro obyvatelstvo. Hlavní novinkou bylo přemístění pošty z čp. 54 na Hlavní ulici do nových prostor v objektu Tesko, čp. 275 v ulici Nová. Provoz byl slavnostně zahájen 13. června. Další prospěšnou službou byl odvoz odpadu z domácností (v popelnicích). Platilo se 100,- Kč za popelnici za rok. Popelnic bylo v obci 448. Větší stavební investice toho roku v obci nenastaly, ale jedna se chystala. V  souvislosti s  výstavbou horkovodu Mělník – Praha došlo k výběru staveniště v  obci. Počítalo se totiž s  připojením (teplofikací) 10 větších odběratelů a 160 rodinných domků. K  tomu naštěstí už nedošlo. Po povrchu ulic v  obci měly totiž být položeny dosti ohavné roury. K čemu však došlo, to bylo v listopadu pokácení části lesa kvůli vedení potrubí. Odmítnutí teplofikace obce byl prozíravý Slavnostní otevření pošty v nových prostorách - 1988 čin, protože cena tepla z tepláren je dnes nejvyšší ze všech zdrojů, nikoliv nejnižší, jak se nám tehdy investor snažil namluvit. Důležitou službou je veřejná doprava. Většina cestujících už v té době jezdí autobusy. V  obci má zastávky 6 různých linek s  celkem asi 50 spoji do různých míst, zejména v Praze. Chystala se výstavba společné čistírny odpadních vod s obcí Líbeznice. Naštěstí zůstalo jen u projekčních prací. Naštěstí proto, že přítok odpadních vod z Líbeznic byl v projektu řešen korytem potoka Makovky (!!!) Měšický zpravodaj - 12

Byty stavěl podnik Agrostav, bylo to šest bytových jednotek. Nejen prací, ale i  zábavou živ je člověk. Dostáváme se teď ke kulturnímu, společenskému a sportovnímu životu. Oslavy 1. máje proběhly v Líbeznicích i pro řadu okolních obcí, to aby byly důstojné a  hodně navštívené. Z  Měšic tam jel autobus, někdo šel i  pěšky ke škole. 9. květen se slavil průvodem obcí k  památníkům, kde se kladly květiny, děti tam přednášely verše a  předseda MNV projev. Vše tedy dle za léta zaProdejna průmyslového zboží v budově Tesko - 1988 běhlého scénáře. 8. března v Sokolovně proběhla oslava Mezinárodního dne žen (pořádal Sokol, mateřská škola a SPOZ). A 30. května na hřišti byla další tradiční oslava – Den dětí. Z dalších akcí vybíráme „Hovory s mládeží“ 8. října, a besedy kronikáře. Záměr ustavit do konce roku přípravný výbor SSM (Socialistický svaz mládeže) se do konce roku nezdařil. Svaz mládeže byla organizace pro mladé lidi nezajímavá; byla to zpolitizovaná složka – předvoj komunistické strany. Výstavu ovoce a květin 24. a 25. října pořádal Svaz zahrádkářů. Ti také měli 31. ledna výroční schůzi za účasti 32 členů z 98. Výroční schůzi měl 12. listopadu i Dozorčí výbor Jednoty. U  požárního sboru byl zaznamenán útlum činnosti pro malý zájem mladých členů, nebyla ani svolána výroční schůze, technika byla nefunkční. Nejsilnější společenskou organizací byla TJ Sokol. Měla 95 mužů, 35 žen, 12 dorostenců, 6 dorostenek, 33 žáků, 33 žákyň, celkem 221 členů. Z rozsáhlé zprávy o činnosti je zřejmé, že dobré výsledky mají oddíly fotbalu a  stolního tenisu. Slabinou jsou schůze výboru a špatný stav budovy. Začalo cvičení žen – aerobik, ale skončilo v zimě kvůli problémům s vytápěním. Oddíl kopané pořádal 11. a 12. srpna pohárové zápasy. Kulturní život vytváří i  kino a  knihovna. Kino mělo 162 představení a  4301 diváků, průměrná cena vstupného byla necelých 5,Kčs, Knihovna měla 7  113 svazků a  11  192 výpůjček, zapsaných čtenářů bylo 147. O  mateřské škole praví záznam jen – ale i to je zajímavé – jak děti jedly. Svačinu, oběd, svačinu. A že bylo vydáno celkem v tom roce 6647 obědů. To je o  sportu, kultuře a  zábavě vše. Teď Pozvánka na společenský večer - 1988 ještě nahlédneme do důležitého místa v obci – do nemocnice. Bylo přijato 1 859 lidí. Bylo 170 lůžek, 70 jich bylo vyhrazeno pro léčbu dlouhodobě nemocných. Sloužilo 6 lékařů, do stavu chyběla 1 sestra, u  sester byla dost velká fluktuace (výměna, odchody). Měšický zpravodaj - 13

Nemocnice a  nehody, to k  sobě patří. Takže pár slov připojíme i  o  těchto smutných věcech (něco jako Černá kronika). 18. prosince se v Holešovicích střetla sanitka měšické nemocnice s tramvají č. 12. Řidič byl těžce zraněn, sestra a dvě pacientky zemřely. A už jen stručně další dvě nehody v obci. 22. 6. se při pádu s kola těžce zranila cyklistka. Dne 16. 7. došlo k těžké nehodě mezi osobním a nákladním vozidlem. Výsledkem byla tři těžká zranění a jedno smrtelné. A na závěr roku, jak se to sluší, pár slov o tom, jaké bylo počasí. Obecně patří druhá polovina 80. let k mrazivým v zimě a deštivým v létě. V roce 1987 byla nejnižší průměrná teplota v  lednu (-6,8°C), nejvyšší v  červenci (19°C). Srážek bylo nejvíc v  červnu (103,2 mm), nejméně v říjnu (22 mm). Přecházíme do roku 1988, ale ten už si projdeme dost svižně. Kdybychom zase podrobně popisovali vše, s čím se setkáme, bylo by to jak minulý rok přes kopírák. Tak jen co bude nové, jiné a důležité. Takovým údajem je rozpočet. Příjmy činily 186 000 Kčs, výdaje 532 138 Kčs. Novou matrikářkou MNV se od 1. 1. 1988 stala Marie Fialová. Státní statek Klíčany se stává od 1. 7. státním podnikem. K odvodu branců bylo povoláno 7 mužů ročníku 1970. Začíná cvičení dětí od 4 a 9 let. Dne 2. 11. byla založena místní organizace SSM. Byl zvolen šestičlenný výbor, předsedkyní se stala Romana Nováková. Dne 15. 11. byla otevřena prodejna průmyslového zboží v budově Tesko čp. 275 v ulici Nová. Tam se přestěhovala z ulice Hlavní čp. 24 a 65. Mezi dokončené novostavby rodinných domků přibývá čp. 276 (Jiří Bejlek). Sbor pro občanské záležitosti (SPOZ) slavil desetileté výročí vzniku. Opět po celý rok vykazoval bohatou činnost. Společenský večer pořádali zahrádkáři 14. února. Také TJ Sokol měl společenský večer, 16. dubna, za účasti 180 lidí. Času a prostoru vymezeného pro naše dnešní toulání už mnoho nezbývá, ale pohled do matriky vynechat nemůžeme. Pohyb obyvatelstva v roce 1988: Děti se narodily jen 4 (slovy čtyři) – 3 chlapci a 1 dívka. Zato zemřelo 11 lidí (5 mužů, 6 žen). Přistěhovalo se do obce 29 lidí, a během roku se jich 34 odstěhovalo. Takže k 31. 12. 1988 měla obec 908 obyvatel. Zajímavá je věková skladba našich občanů v  roce 1988. Je to veliká tabulka, z  ní si vypíšeme jen krajní hodnoty. Dětí od 1 do 6 let bylo celkem 73. Nejvíc – 240 – bylo lidí ve věku 31 – 45 let. A těch úplně nejstarších – od 76 do 92 let – bylo celkem 38. Ale svatby v místě, ty se nám někam úplně ztratily. Tak snad až příště. A  na závěr, jako obvykle, pár slov o  vrtoších počasí roku. Zima v  lednu byla teplá, sníh nebyl. V  dubnu přišly ranní mrazíky; červen byl deštivý. Silné bouřky byly snad jen 24. června a 2. srpna – s větrem, místy s krupobitím. V listopadu byl kolem 11. silný mráz (-11°C), vánoční svátky byly deštivé a větrné. Čili žádné extrémy. Nejnižší průměrná teplota byly v listopadu (1,29°C), nejvyšší v červenci (19,1°C). Srážky byly nejnižší v únoru (13,3 mm), nejvyšší v červenci (110,8 mm). Roční průměr teplot byl 9,4oC, souhrn srážek 565 mm. To je pro dnešek vše. Pokud jste zjistili, že něco důležitého chybí, tak je to tím, že buď se to nevešlo, nebo to v písemnostech archivů nebylo. A do historického pojednání patří jen to, co bylo zapsáno. Čerpat z ústní neboli orální paměti je nutné rovněž, ale spolehnutí na to příliš není. Lidská paměť je krátká a ošidná, a ústním předáváním informací může dojít i k jejich úplné deformaci. Měšický zpravodaj - 14

A co ještě dodat. Roky s osmičkou na konci dostaly nálepku „osudové“, protože často takové byly. Náš rok 1988 má osmičky hned dvě, ale dějinným mezníkem se nestal. Ale chybělo málo – stalo se tak o  rok později. I  když přece jen – on byl jakousi předzvěstí. Pukaly ledy, jaro bylo cítit ve vzduchu, i když zima se vlády stále vzdát nechtěla. My ten významný rok 1989 navštívíme příště, a to už bude poslední díl našich Toulek. Držte palce, aby i  ten se autorovi podařil. O  historii nebudeme ve Zpravodaji mlčet ani potom, nejspíš vyjdou nějaké dodatky. To hlavní jsme si ale už řekli. Dokončení příště Vladimír Novák

NÁŠ FEJETÓNEK Češtinu chraňme a braňme Je to zapotřebí, protože v poslední době se jeví nápadný úpadek úrovně mluvené i psané češtiny, zejména té spisovné. Ono to není nic nového, nešvary a prohřešky pronikaly do jazyka v jeho dějinách odjakživa, bez ohledu na společenský systém. Jen se měnila jejich podoba a četnost. Něco časem samo vymizí, na něco si zvykneme a stane se to běžnou normou – takový je vývoj. Ale vždycky je třeba na ty největší hrůzy upozorňovat, aby nás to nepřerostlo. Kdyby se aktuální hříchy měly vyjmenovat všechny, vydalo by to na brožuru. Všimneme si tedy jen těch nejkřiklavějších. Na současné devastaci češtiny je nejhorší to, že se tak děje málem oficiálně. Prostřednictvím medií, která by měla být šiřitelem hezké češtiny v první řadě. Ale – zapněte si televizi, a už se to na vás valí. Třeba už všeobecně neumíme skloňovat střední rod v množném čísle (…ty auta, které jely pomaleji..., ty stanoviska se lišily…) – tak to slyšíme v rozhovorech s různými mluvčími zcela běžně. Že něco stojí pár halířů, a že někde byli lidi, turisti, policisti, to už používají moderátorky zpráv zcela rutinně. To jsou prohřešky proti gramatice. Je tu ale ještě něco jiného, co náš mateřský jazyk infikuje jako virus, jako zhoubné bujení. Jsou to floskule. To jsou ty rozmanité fráze, bezobsažné, nic neříkající věty. Šiřiteli a přenašeči jsou zejména politici na všech úrovních. Politik, ten stále „něco vnímá“, něco „si dovede dobře představit“, a to „v tuto chvíli“, a stále „za něco bojuje“. A pak tu máme početnou skupinu „otomistů“, že něco je o něčem (o tom to je…“), to už patří do slovní výbavy každého veřejného mluvčího. Floskulí může být i jen samotné slovo. Plevelné slovíčko, slovní vata, kterou mluvčí vyplňuje mezery ve slovní zásobě, berlička ve chvíli nejistoty, bezradnosti. Známe jich i z dřívějška spoustu: „Prostě…“, „…že..“, „jo“, „viď“. Fotbalisté v televizi: „tak určitě“, „řikám…“. V  poslední době ale bezkonkurenčně vítězí kouzelné slůvko, které se na nás sype z  rozhovorů v  televizi, v  rozhlase, a  je obdivuhodné, jak se ujalo, s  jakou úporností se v mluveném, a to i ve spisovném jazyce zahnízdilo. Asi už tušíte, ano, je to JAKOBY. Psáno dohromady – jako by, to je něco jiného. Na ukázku: Román je jakoby dobře napsán.. – Šli jsme tam jakoby na návštěvu. Vyšla jsem jakoby před dům. – Sdělení je jakoby málo srozumitelné. – Boty mi byly jakoby malé. Šiřitele tohoto moru můžeme nazvat „jakobysty“ nebo „jakobíny“. Měšický zpravodaj - 15

Nejčastěji „jakoby“ používají – kdo ví proč – mladé herečky a  zpěvačky, a  podobné „celebrity“, které to možná považují za módu a  nutnost, a  zároveň si tím „vylepšují“ slovní zásobu. Je v  tom i  kus alibismu. Chci-li říci, že něco co tvrdím, nemusí být tak zcela pravdou, oslabím to částicí JAKOBY. Je to „skoro jako když“, „přibližně jako“. Autor tvrzení se od něj jakoby trochu, pro jistotu distancuje. Ono to slovíčko samo za nic nemůže. Ve větné skladbě češtiny má své přesné místo, jednoznačný význam. Ale použít ho v každé větě i dvakrát, to není v pořádku. Tak co s tím. Nezbude, než doufat, že to samo vyhyne, jako většina, módního výraziva. Ono přece jen ještě stále hodně lidí mluví a píše krásnou češtinou. I v rozhlase lze takovou slyšet – tedy v Českém rozhlase. Ona čeština ve své podstatě je jazyk krásný, a velmi obtížný, úžasný ve své mnohotvárnosti a pojmové bohatosti. Dobře je to vidět při srovnání se světovými jazyky. Hezký příklad toho ukázal pan Vaculík; to stojí zato ocitovat. „Když jsi mě volal, nebyla jsem ještě doma“. Tato věta do angličtiny nebo němčiny přeložit nejde. Musel by se k ní přidat dodatek, kdo to říká komu. Nebo zkuste říci německy nebo anglicky, že někdo něco poponesl. Nejde to. Je třeba vzdát úctu každému cizinci, který mluví dobře česky, a bez přízvuku. Čeština, náš mateřský jazyk, to je náš národní zlatý poklad, jeden z toho mála, co jich máme. V definici národa je společný jazyk na prvním místě. Toho si važme, nepitvořme češtinu všelijakými módními –izmy a floskulemi. Takovou povinnost jsme si uložili i pro psaní do tohoto časopisu, a kéž se nám to daří. Tak ještě jednou: střežme čistotu naší mateřštiny, chvalme ji, braňme ji, chraňme ji. A doopravdy, ne jen JAKOBY. -dalimil-

ZPRÁVIČKY Z NAŠÍ MATEŘSKÉ ŠKOLIČKY Vážení rodiče, závěrem školního roku Vás chci pozvat k ohlédnutí se za pololetím, které pro nás bylo různorodě činným. Začátkem února jsme začaly jezdit do Solné jeskyně s tenisovou školičkou, která děti obohatila nejen ze zdravotního a sportovního hlediska, ale také ze sociálního. Nové prostředí, změna klimatu a  noví lidé, to vše v  bezpečí a  pod kontrolou dobře známého pedagoga. Plavecký výcvik v Neratovicích, který probíhá nyní je ve stejném duchu. Zpětnou vazbou nám je dětský úsměv. Jarní prázdniny byly v tomto školním roce výjimkou a spíše zkouškou - byly podníceny zájmem ze strany rodičů. Uskutečnily se koncem února v  době, kdy zároveň probíhaly prázdniny v ZŠ Líbeznice. Masopust děti motivoval nejen řemesly, ale také pohádkou, která se nesla v duchu února a března a vyvrcholila karnevalovým veselím. Koncem března u nás proběhlo tradiční tvoření s rodiči a dětmi na téma „Velikonoce“. V této době byla velká nemocnost dětí a tak by se dalo říct, že účast byla „v kruhu rodinném“. Vše má své kouzlo a za všechny zúčastněné mohu říci, že bylo vydařené. Nelze opomenout zápis do mateřské školy pro školní rok 2013-2014, ke kterému přišlo rekordních 48 zákonných zástupců, bohužel uspokojit jsme mohly pouze 25 zákonných zástupců. Velmi si vážíme Vašeho zájmu a věříme, že se pro další období najde řešení, které by pokrylo všechny zájemce. Jelikož v tomto roce vyšlo pálení čarodějnic na úterý a většina dětí jezdí v tento den na plavecký výcvik, proběhl čarodějnický rej již v pondělí. Děti si užily spousty legrace, čarování, tancování a na závěr čarodějnický průvod obcí. Měšický zpravodaj - 16

Nové občánky přivítali předškoláci písničkou a básničkou na obecním úřadě v sobotním odpoledni. Tímto chci poděkovat nejen rodičům, kteří museli přizpůsobit svůj program této akci, ale také paní učitelce Barborové, která byla přítomna a především děti náležitě připravila. Chlumecký zámek se v posledních květnových dnech proměnil na pohádkový a naše školka vyjela na celodenní výlet s  tématem „Z  pohádky do pohádky“. Děti vstupovaly do pohádek každým otevřením dveří od zámeckých komnat, ale také se měly možnost proměnit v princeznu či prince s následnou fotodokumentací. Bylo to překvapení nejen pro děti, ale také památka pro jejich rodiče. Zámecký park skrýval nejedno tajemství o vílách a strašidlech, které jsme objevovaly s dětmi v odpoledních hodinách. Rodičům jsme děti předaly spokojené, plné zážitků a dojmů. Rozloučení s  předškoláky – zahradní slavnost nám překazilo počasí a  tak jsme vše uskutečnily v prostorách školy. Musím říci, že dané podmínky zvládly ve větší míře spíše děti než rodiče. Nepopírám, že nejen pro Vás jakožto rodiče to bylo náročné, ale vše se zvládlo. Velkou odměnou dětem byl Váš úsměv a Vaše přítomnost. Navštívila nás také plánovaná Česká školní inspekce, která vedla k  oboustranné spokojenosti. Veškerá doporučení jsou nám velkým podnětem k plánům do budoucna. Od začátku června, jako v minulém roce probíhá v mateřské škole „zvykání na školičku“. Děti přijaté pro školní rok 2013-2014 s rodiči mají možnost poznat blíže prostředí školy. Záměrem je pohodový vstup do již známého prostředí, které děti budou každodenně od září navštěvovat. V  těchto dnech proběhla v  Nové Vsi „meziškolková“ sportovní olympiáda. Tento rok nebyl tak úspěšný jako minulý, ale bramborová medaile nezkazila ani jeden úsměv. Naopak spolupráce a týmová hra bavila nejen soutěžící, ale i fandící děti, které byly neméně důležité. A máme před sebou velkou výzvu, jelikož příští olympiádu pořádá naše školka ve spolupráci s místními fotbalisty. A to už trofej, musí zůstat doma ;) V  tomto školním roce jsme se  poprvé zapojily do prázdninového provozu společně s více školkami, abychom rodičům umožnily pokrytí školky celý měsíc. Doufám, že tímto způsobem vyřešíme prázdninovou situaci většině rodičů. Během letních dnů je plánovaná rekonstrukce koupelen. A pokud se nevyskytnou nějaké překážky a vše proběhne dle plánu, v září budou mít děti funkční a důstojnější prostředí pro svou hygienu. Tímto chci poděkovat celému kolektivu za kvalitní a týmovou práci ve školním roce. Závěrem Vám popřejeme krásné letní dny a na podzim na shledanou, Vaše školka. Magdalena Marečková, ředitelka školy

OKÉNKO PŘISTĚHOVALCE I. Vždycky jsem se považovala za typicky městského člověka. Představa života na venkově (nedej bože v rodinném domě… a ještě se starat o zahradu!) ve mně vzbuzovala téměř paniku. Uběhlo pár let a – světe, div se – ocitla jsem se v Měšicích. V rodinném domku se zahrádkou. Život přináší různá překvapení… A tak se teď učím žít v obci, která nemá ani statisíce obyvatel, ani nepřeberné množství kaváren, vináren a obchůdků v přilehlých Měšický zpravodaj - 17

ulicích a na větší nákup je potřeba zajet autem o několik kilometrů dál. S potěšením (a jistou dávkou překvapení) zjišťuji, že mě to vlastně baví. Ano, jsem přistěhovalec z města, ale s radostí objevuji život na venkově. Nemálo věcí mi však stále ještě zůstává utajeno. Kde sehnat zeleninu a ovoce od pěstitele? Kdo v okolí prodává domácí vejce? Jak je to daleko do nejbližší dobré restaurace? Který z  okolních pekařů peče nejlepší rohlíky? Kam zajít ke kadeřníkovi? A tak dále, a tak podobně. Vím, spousta z toho by se dala docela dobře pořídit v nejbližším (hlavním) městě. Jenže to už není tak objevné, natož zábavné. Začínám tedy pátrat, co je v  Měšicích a  blízkém okolí k  dostání. Nemám v  úmyslu dělat reklamu obchodníkům a poskytovatelům služeb. Spíš bych se ráda dozvěděla, co kde pořídit. Třeba by to pomohlo i ostatním přistěhovalcům. A dost možná i starousedlíkům. Máte nějaký tip či radu a chcete se o ně podělit? Nebo sami nabízíte nějaké produkty? Můžete napsat do redakce, o vaše tipy se pak podělíme na stránkách Zpravodaje. Zkusme společně podpořit místní pěstitele, chovatele, prodavače, řemeslníky a soukromníky. Za vaše podněty předem děkuji a těším se na ně! Můj první tip je určitě prodejna masa a uzenin Masi-co v Zahradní ulici. Z neratovické pekárny tam dovážejí rohlíky, které chutnají jako v dobách, kdy jsem byla ještě docela malá holka. Krásné letní dny všem čtenářům Zpravodaje přeje Petra Biache

Jsou dnešní děti šikovné? V lesní školce se to naučí! „Evička zakopne na čisté rovině!“ „Toník nedokáže vylézt na strom.“ „Nikolka neudělá kotrmelec!“ Tyto a podobné věty můžeme slyšet z úst učitelů mateřských a základních škol, ale i rodičů poměrně často. Proč tomu tak je? Kde se stala chyba? Vraťme se o  několik desetiletí zpátky. Dětství tehdejších dětí bylo jiné. Rodiče se nestrachovali, že jejich kluka nebo holčičku přejede auto, děti běžně pobíhaly venku. Nebyl strach z únosů, drog, špatných part. Kluci i holky lezli po stromech, brouzdali se v potoce nebo bruslili na zamrzlém rybníce. Dnešní dětský svět je jiný. Plný nástrah a nebezpečí. Děti jsou pod nepřetržitým dozorem dospělých a jejich volný čas je neustále organizován, platí se jim kroužky. Sami nemohou udělat ani krok a s dospělými tráví mnoho hodin v autě, na nákupech, v technikou perfektně vybaveném bytě. Jenže v hypermarketech stromy nerostou, v autě si nohy neposílí. Děti jsou s  námi dospělými jako by uzavřeny v  našem perfektním uměle vytvořeném světě, kde příroda je něco navíc. Ale děti ke svému vývoji nutně potřebují volnost, pohyb, velké množství různých vjemů. Obyčejnou chůzi, aby nebyly obézní. Potřebují poznávat skutečný, ne umělý svět. Kde se to v dnešní době naučí? Doma u počítače asi ne... Jednou z reakcí na tento stav jsou nově zakládané lesní školky. Lesní školky obvykle zřizují samotní rodiče, kteří chtějí svým dětem dopřát svobodnou hru venku v  malé partě vrstevníků. Stejná byla motivace i  zakladatelek lesní školky Stromeček v Měšicích. Děti zde mají sice obdobnou náplň činností jako v kamenné MŠ: říkanky, pohybové hry, písničky, výtvarné dílničky... ale většinu produktivního času jsou venku a při svých hrách zapojují materiály, které najdou v přírodě. Děti mají také dostatek Měšický zpravodaj - 18

času zažívat obyčejné věci, které se ale dnes stávají vzácnými: cítit slunce, vánek, vítr, déšť a sníh, zaposlouchat se do zpěvu ptáků a kvákání žab, soustředěně pozorovat, kudy si mravenci nosí zásoby domů. Lesní školka Stromeček má za sebou jeden rok úspěšného fungování. Zatímco doposud to byl pouze dopolední provoz, dvakrát a později třikrát týdně, pro příští rok je naplánován provoz celodenní, od pondělí do pátku. Čas oběda a  poobědového odpočinku děti stráví v Centru volného času. V zimních měsících a nebo i nyní při vytrvalých deštích děti tvoří a hrají si část dne v tělocvičně. Pokud si chcete pobyt vyzkoušet na jeden týden, nabízí se zde možnost příměstského tábora, a to v termínu od 8. do 12. 7. 2013. Pak bude školka zavřená a fungovat začne zase od září - zápisy na příští školní rok právě probíhají. Jaroslava Pěničková, www.klubstromecek.cz

Mateřské centrum Měšice Založit mateřské centrum byl nápad Jarky Pěničkové a Ireny Šulcové. Společně provozují lesní školku a Irena se k tomu ještě věnuje cvičení maminek s kočárky, tzv. strolleringu. Navíc jsou obě maminkami, a  tak založení mateřského centra bylo jen dalším logickým krokem v jejich aktivitách. A  jak jsem se k  tomu dostala já? Jedu takhle jednou s  kočárkem na procházku po Měšicích a potkám Jarku s Irenou, které mi nadšeně sdělují, že už brzy začne mateřské centrum fungovat a že bychom se mohly scházet v nově otevřeném Centru volného času. Nápad se mi líbil, v Měšicích bydlím poměrně krátce a už nějaký čas jsem si říkala, že by bylo příjemné seznámit se s novými lidmi. Za pár dnů mi přišel email s první pozvánkou na setkání měšických maminek – to bylo někdy v polovině dubna. Od té doby se scházíme každé úterý dopoledne v  příjemných prostorách CVČ Měšice, maminek přibývá a  dětí dvojnásob. Dokonce jsme přivítali několik maminek z Líbeznic. Nenechte se mýlit, nejedná se o  žádnou organizovanou či uzavřenou skupinu. Vše funguje na základě naprosté dobrovolnosti, radosti ze setkání a sdílení jednoho dopoledne týdně, kdy si maminky mohou popovídat, děti si pohrají v krásné vybavené herně a všichni tak strávíme příjemné chvíle. Občas si společný čas zpestříme programem, ať už jsou to básničky a říkadla pro nejmenší, nebo třeba výtvarné tvoření. Chystáme se taky uspořádat vycházku spojenou s  piknikem, ačkoliv počasí nám bohužel zatím moc nepřálo, tedy alespoň ne v ty naše úterky. Máme se tak na co těšit v létě. Velmi rády přivítáme další maminky a jejich ratolesti. Není potřeba žádná registrace, prostě v úterý v 10 hodin dopoledne přijdete do CVČ v Měšicích a tam nás najdete. Anebo si nás můžete najít na Facebooku – hledejte skupinu MC Měšice. Těšíme se, že poznáme další maminky i děti. Nová setkání jsou vždy obohacením. Za Mateřské centrum Měšice Petra Biache, [email protected]

Měšický zpravodaj - 19

OKÉNKO MĚŠICKÉHO ZAHRÁDKÁŘE Vážení přátelé zahrádkáři, dnes uzavřeme popisy odrůd třešní a  dokončíme středně rané a pozdní odrůdy. LAPINS – původem z Kanady vyšlechtěna jako kříženec odrůd Bigarreau Van a Stella. Strom roste bujně, habitus tvoří vzpřímený až velmi vzpřímený. Květ je velký, doba začátku kvetení raná. Plod je středně velký až velký, tvarem srdčitý, stopka je krátká až středně dlouhá a tenká. Tenká slupka má červenou barvu, dužnina je červené barvy, tuhá, středně šťavnatá, sladce navinulá až navinule sladká s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin jen průměrně aromatická dobrá. Šťáva je červeně zbarvená, pecka středně velká až velká. Její velikost v porovnání k plodu je střední. Zraje v šestém až sedmém třešňovém týdnu. Plodnost je pozdnější, středně velká až velká. Předností této odrůdy je její samosprašnost, jinak kvalita plodů silně zaostává je pouze průměrná a  to jak do vzhledu tak chuti. Její pěstování se doporučuje především v intenzivních sadech na slabě rostoucích podnožích s kapkovou závlahou a řízenou výživou. Odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům je středně jako odolnost plodů proti pukání za deště střední. LÍVIA – česká odrůda, získána z volného opylení odrůdy Těchlovická I. Strom roste středně bujně až bujně, květ je velký až velmi velký, doba začátku kvetení středně raná. Plod velký, srdčitý, stopku má dlouhou až velmi dlouhou a středně tlustou. Slupka plodu tmavě červené barvy s dužninou tuhou, růžovou, středně šťavnatou, sladce navinulou, pikantní, aromatickou, velmi dobrou. Šťáva je růžová až červená. Pecka středně velká až velká, její velikost v porovnání k plodu je malá až střední. Zraje v pátém až šestém třešňovém týdnu, plodnost je středně brzká, velká. Velmi atraktivní chrupka českého šlechtění nové generace. Roste velmi pěkně, ne příliš bujně je vhodná pro pěstování jak v  intenzivních výsadbách na slabě rostoucích podnožích, tak na generativních podnožích v extenzivních zahradách u drobných pěstitelů. Plody jsou velmi zajímavé chuti, spíše pikantní, osvěžující, atraktivního vzhledu, univerzálně využitelné. Nemá zvláštní požadavky na agrotechniku. Vzhledem k  poměrně nízké odolnosti květů proti pozdním jarním mrazíkům vybíráme chráněná stanoviště, zvláště v okrajových oblastech. NAPOLEONOVA – původem z Německa, vznikla jako náhodný semenáč. Strom roste bujně, květ je středně velký, doba začátku kvetení středně raná. Plod je velký, stopku má středně dlouhou a  středně tlustou. Slupka je také středně tlustá, má zajímavou žlutavou barvu s  červeným líčkem na osluněné straně. Dužnina je krémové barvy, tuhá, středně šťavnatá, sladce navinulá až navinule sladká, velmi aromatická, velmi dobré až výborné chuti. Šťáva je světle žlutá, pecka středně velká, její velikost v porovnání k plodu je velká. Zraje v pátém třešňovém týdnu. Plodnost je pozdnější pak, ale velká až velmi velká. Odrůda je jediným zástupcem pestrých chrupek v  současném registrovaném sortimentu třešní v ČR. Tato poměrně stará zahraniční odrůda má dobrou, mírně nahořklou, ale sladkou chuť plodů, které jsou však velmi náchylné na otlaky. Její uplatnění je především na zahrádkách u malopěstitelů. Květy jsou středně odolné proti pozdním jarním mrazíkům, na stanoviště nemá zvláštní nároky. Měšický zpravodaj - 20

REGINA – odrůda německého původu, strom roste velmi bujně, květ velký až velmi velký, doba začátku kvetení pozdní. Plod je středně velký, srdčitý, stopka dlouhá, tenká až středně tlustá. Slupka tenká hnědočervené barvy, dužnina je červená, tuhá středně šťavnatá, sladce navinulá až navinule sladká s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, aromatická, velmi dobrá, šťáva je purpurově zbarvená. Pecka je velká, její velikost v porovnání k plodu je středně velká až velká. Zraje v šestém až sedmém třešňovém týdnu, plodnost je středně brzká a  velká. Jedná se o  odrůdu s  velmi kvalitními plody, tuhé, chruplavé konzistence. Vzhledem k velmi pozdnímu zrání je třeba provést dva postřiky proti červivosti – vrtuli třešňové s  odstupem 14 dnů. Plody jsou univerzálně využitelné a  kvalitní. Květy jsou středně až více odolné proti pozdním jarním mrazíkům. Další předností je velká odolnost plodů proti pukání při déletrvajících srážkách v době jejich dozrávání. SANDRA – českého původu, vznikla jako kříženec odrůd Kordia. Strom roste bujně, květ je velký, doba začátku kvetení raná. Plod je velký srdčitý, stopku má dlouhou a tenkou až středně tlustou. Slupka je tenká, barvu má hnědočervenou, dužnina je růžové barvy, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá, navinule sladká při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající chuti. Šťáva je červená, pecka malá až středně velká, její velikost v porovnání k plodu je malá až střední. Zraje v pátém třešňovém týdnu, plodnost středně brzká, velká. Velmi kvalitní novější česká odrůda, která vyniká kvalitou plodů, tyto jsou velké, tuhé, s  chruplavou dužninou a  výrazným aroma. Jsou vhodné jak pro přímý konzum jako stolní ovoce tak na konzervárenské zpracování. Neklade žádné speciální požadavky na podmínky stanoviště ani na agrotechniku. Je vhodná pro intenzivní výsadby na slabě rostoucích podnožích i pro extenzivní zahrady drobných pěstitelů a zahrádkářů ve všech oblastech. Jedinou nevýhodou je nízká odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům. Velkou předností naopak velká odolnost plodů proti pukání za deště. SYLVANA – také českého původu, strom roste středně bujně, květ je středně velký, doba začátku kvetení středně raná. Plod je velký tvarem srdčitý, stopku středně dlouhou a středně tlustou. Slupka je také středně tlustá, má hnědočervenou barvu, dužnina je tmavě červená, tuhá velmi šťavnatá, sladká až velmi sladká, dobře aromatická velmi dobrá, šťáva červená. Pecka je středně velká, její velikost v porovnání k plodu je střední. Zraje ve čtvrtém až pátém třešňovém týdnu, plodnost je brzká, velká až velmi velká. Jedná se o velmi zajímavou odrůdu vhodnou pro drobné pěstitele i do intenzivních výsadeb. Vyniká svou velmi velkou plodností, která však v pozdějším věku může zapříčinit přeplozování, zmenšování velikosti plodů a zhoršení jejich kvality. Odrůda také vyniká velkou odolností květů proti pozdním jarním mrazíkům a  má též dobrou odolnost proti pukání plodů za deště. Pro tyto kladné vlastnosti je vhodná pro pěstování ve všech polohách jelikož nemá na stanoviště zvláštní nároky. TĚCHLOVAN – českého původu, kříženec odrůd Van a Kordia. Strom roste středně bujně, květ je velký, doba začátku kvetení raná až středně raná. Plod středně velký až velký, který má stopku dlouhou až velmi dlouhou a středně tlustou. Slupka má tmavě červenou barvu, dužnina je růžová, středně tuhá až tuhá, středně šťavnatá, sladce navinulá až navinule sladká při plném vyzrání až sladká, průměrně aromatická, dobrá, šťáva je růžová. Pecka je velká, její velikost v  porovnání k  plodu je střední až velká. Zraje v  pátém až šestém třešňovém týdnu, plodnost je středně brzká, velká někdy střídavá. Jedna z  nejnovějších českých odrůd s atraktivními a kvalitními plody. Určitou nevýhodou je její bujný růst, proto Měšický zpravodaj - 21

je především vhodná pro pěstování na slabě rostoucích podnožích v intenzivních výsadbách. Další nároky na podmínky stanoviště ani na agrotechniku neklade. Lze ji pěstovat ve všech oblastech. Odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům je středně velká, stejně jako odolnost plodů proti pukání za deště. VAN – původem z  Kanady, roste středně bujně, květ je středně velký, doba začátku kvetení raná až středně raná. Plod je středně velký až velký, stopku má krátkou a středně tlustou. Slupka je tlustá, má červenou barvu, dužnina je růžově zbarvená, tuhá, velmi šťavnatá, navinule sladká až sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná, šťáva je červená. Pecka je malá její velikost v porovnání k plodu je malá. Zraje v pátém třešňovém týdnu, plodnost je brzká, velká až velmi velká. Poměrně stará kanadská odrůda. Její předností je středně bujně rostoucí strom, brzká a velká plodnost a kvalita plodů, které jsou univerzálně využitelné jak pro přímí konzum tak pro konzervárenské zpracování. Velká nevýhoda je v  krátké stopce, která stěžuje sklizeň. Také vyžaduje sušší stanoviště nebo pěstování ve výsadbě s nadkrytím folií, neboť plody jsou velmi málo odolné proti pukání za deště. Velkou předností je velká odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům, odrůda spolehlivě plodí i v horších podmínkách. VILMA – českého původu, strom roste středně bujně, květ je středně velký až velký, doba začátku kvetení středně raná. Plod je velký se stopkou středně dlouhou až dlouhou středně tlustou. Slupka je tlustá, tmavě červené barvy. Dužnina je tmavě červená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá, navinule sladká až sladká, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva purpurově zbarvená, pecka je středně velká, její velikost v porovnání k plodu je středně velká až velká. Zraje v šestém až sedmém třešňovém týdnu, plodnost je brzká až velmi velká. Zajímavá česká odrůda, v současnosti nejpozději zrající odrůda z registrovaného sortimentu ČR. Lze ji pěstovat ve všech polohách, plody jsou univerzálně využitelné. Vyniká velkou odolností květů proti pozdním jarním mrazíkům a také velkou odolností plodů proti pukání plodů za deště v době jejich dozrávání. Tímto jsme popsali většinu odrůd třešní registrovaného sortimentu, opravdu je z čeho vybírat. Přeji mnoho pěstitelských úspěchů a vlídnější a teplejší počasí na našich zahrádkách. Za pomoci pomologie peckovin, vypracoval Miroslav Šmoranc

DOBROVSKÝ, MĚŠICE A MATICE ČESKÁ Na počátku a  na konci vědecké dráhy Josefa Dobrovského nacházíme dva podobné životní úseky. Můžeme na nich sledovat, jak odlišně je prožíval mladý začínající vědec plný energie a  všestranných zájmů a  píle, a  starý muž poznamenaný duševní chorobou, odpočívající a  léčící se, ale stále odborně pracující a shromažďující nové poznatky. Jde o jeho několikaleté pravidelné letní pobyty na zámcích jeho mecenášů – hrabat Nosticů v Měšicích u Prahy a Černínů v Chudenicích na Klatovsku. Chudenický pobyt Dobrovského ve dvacátých letech 19. století je podrobněji zpracován zejména v krásné literatuře (Alois Vojtěch Šmilovský). Těží se v ní z dobových vzpomínek na svérázného laskavého starce, putujícího krajinou, jehož si lidé ztotožňovali s  císařem Josefem II. Mnohem méně pozornosti bylo věnováno pobytu mladého Dobrovského v  Měšicích u  Prahy, kde si teprve budoval své vědecké a  společenské postavení a  charakterově Měšický zpravodaj - 22

vyzrával. Jeho prvními zaměstnavateli a posléze blízkými přáteli a mecenáši se stali hrabata Nosticové. Jejich rod přišel do Čech v 16. století z Horní Lužice, dnes části spolkové země Sasko. Ke svému novému domovu získali Nosticové brzy patriotický vztah a  zastávali práva českého království a  českého jazyka. Vynikajícím příslušníkem tohoto rodu byl nejvyšší purkrabí František Antonín Nostic (1725-1794), budovatel prvního kamenného divadla v Praze (dnes Stavovského). Hlavním sídlem svého panství Pakoměřice učinil obec Měšice, ve které dal stavitelem Antonínem Haffeneckerem v letech 1767-1775 vystavět rokokový zámek a po jeho obou stranách hospodářské budovy. Velkoryse dal také založit dvě široké ulice s  domky pro služebnictvo a  panské úředníky, které se zámkem tvoří unikátní architektonický celek. Zámek sloužil jako administrativní centrum panství a majitelům k letním pobytům. V  rovinaté krajině byly zrušeny tři rybníky a  na jejich místo byly vysázeny lesní porosty Velká a Malá bažantnice. Měly sloužit lovu a vytvořit pro zámek přírodní rámec. K zámku přiléhala francouzská zahrada, která postupně přecházela v anglický park. Hrabě Nostic přikládal svému novému sídlu významnou reprezentační funkci a počítal s bohatým společenským životem. V boční budově bylo zřízeno divadlo a hostům byly v druhém patře zámku vyhrazeny prostorné vzdušné pokoje. Záliba Nosticů ve všech novinkách se na zámku projevila v instalaci funkčního hromosvodu, prvního v Čechách. Třiadvacetiletý Dobrovský nastoupil k  Nosticům na doporučení svých univerzitních učitelů v roce 1775, kdy byl měšický zámek dostavěn. Bylo mu svěřeno vyučování filozofie a  matematiky čtyř synů nejvyššího purkrabího. Již roku 1776 odjíždí do nového sídla v Měšicích, aby zde s hraběcí rodinou strávil léto. Po dobu deseti let, až do roku 1785 se mu měšický zámek stal druhým domovem, kde v klidu a zdravém prostředí venkova našel ideální podmínky pro soustředění a vědeckou práci. Blízkost Prahy umožňovala kontakty s přáteli a spolupracovníky, takže v letním období se vědecké debaty a schůzky přesunuly ze salonů Nostického paláce na Malé Straně do nových zámeckých prostor v  Měšicích. Když byl Dobrovský roku 1782 na lovu v  Jindřichovicích těžce raněn, přispělo pohodlí a příroda v Měšicích k jeho zotavení. V letech, kdy zde pobýval, vydal svou první samostatnou práci v latině Pražský zlomek evangelia svatého Marka (1778) a časopisy Böhmische Litteratur auf das Jahr 1779 a Böhmen und Mähren Litteratur auf das Jahr 1780. V  roce 1779 otiskl svou polemiku s  Ungarem v práci Corrigenda in Bohemia docta Balbini. Roku 1784 spoluzakládal Královskou českou společnost nauk. Dobrovský se intenzivně zajímal o botaniku a dlouhé vycházky do přírody v  Měšicích mu poskytly hojnost materiálu k  botanickým studiím. V  roce 1802 dokonce vydal publikaci Entwurf eines Pflanzensystem nach Zahlen und Verhältnissen. Pobyt u Nosticů skončil Dobrovskému rokem 1786, kdy byl vysvěcen na kněze a o rok později nastoupil do Olomouce jako vicerektor a  později rektor generálního semináře. Když byl seminář zrušen, Dobrovský obdržel roku 1790 ve svých 37 letech státní penzi 500 zlatých. Na srdečné pozvání se vrátil do Prahy k Nosticům, kde pak žil za jejich podpory jako soukromý učenec. Dobrovského pravidelné letní pobyty v Měšicích skončily patrně s ukončením jeho učitelské funkce a přestěhováním do nového bytu, který pro něj Nosticové upravili v přestavěné koželužně v Praze na Kampě. Měšický zámek zůstal v držení rodu Nosticů až do roku 1945. Po skončení války byli majitelé vysídleni, odsunuti do Rakouska a  jejich majetek byl zkonfiskován. Po pádu totalitního režimu v  roce 1989 byl s  představiteli rodu opět navázán kontakt. Poslední člen rodiny Nosticů, který bydlel na zámku, Martin Nostic, narozený roku 1937, sídlil ve Vídni. Měšický zpravodaj - 23

Po odchodu šlechtických majitelů přešel zámek do vlastnictví státu. Původní zařízení vzalo za své, kaple zanikla a zůstalo z ní jen torzo, divadlo bylo zrušeno. Měšický zámek měl štěstí, že ho nezabrala armáda nebo zemědělský či výrobní podnik, ale že vždy sloužil obytným účelům. Od 60. let je v  jeho prostorách nemocnice. Obec jako vlastník má v  současné době uzavřenou nájemní smlouvu s  Občanským sdružením pro provoz Centra integrované onkologické péče a nemocnice je určena především následné péči. Má k dispozici 110 lůžek. V  Měšicích jako by stále sídlil osvícenský a  racionální duch Josefa Dobrovského. Zastupitelstvo obce odolalo lukrativním nabídkám nabízejícím přeměnu zámku na hotel a parku na golfové hřiště. V zájmu zachování historické hodnoty zámku velmi prozíravě ponechalo budovu nemocničnímu provozu s  výhledem rozšířit její kulturní využití. Spolupráce zastupitelstva a nájemce je příkladná. Společnými silami se jim daří opravovat vnitřní výzdobu zámku – malby Josefa Hagera v hlavním sále a fresky Václava Ambroziho v kapli, jež je ve zmenšeném měřítku upravena a slouží svému původnímu účelu. Nákladnou opravou prošel i unikátní stroj zámeckých hodin na průčelí zámku. Podařilo se též získat dotaci z evropských fondů na obnovu zámeckého parku. Na všech těchto akcích má velký podíl a zásluhu bývalý člen zastupitelstva obce, kronikář a historik Vladimír Novák, živá paměť Měšic. V dvouměsíčníku Měšický zpravodaj a ve stálé výstavě o  dějinách obce soustavně seznamuje obyvatele s  minulostí a  současností jejich bydliště a  snaží se udržovat historické povědomí a  úctu k  díle jejich předků. Pan Novák navázal kontakt s Maticí českou, sekcí Společnosti Národního muzea, a výsledkem vzájemné spolupráce a  vstřícného postoje zastupitelstva bylo instalování informačního panelu na paměť pobytu Josefa Dobrovského ve vstupní hale měšického zámku. Panel byl zhotoven Maticí českou a  uhrazen ze státní účelové dotace prostřednictvím Ministerstva kultury ČR a Národního muzea. Podrobný text autorky tohoto příspěvku spolu s obrazovými reprodukcemi z  majetku Národního muzea seznamuje s  osobností Josefa Dobrovského, jeho pobytem v Měšicích a s historií rodu Nosticů. Slavnostní odhalení se konalo 25. června tohoto roku a vyvolalo v obci živý ohlas a zájem o další spolupráci. Matice česká je naší první veřejnou národní organizací, která od svého založení roku 1831 nepřetržitě působí na poli podpory vydávání a  šíření české, zejména odborné literatury. Za dlouhých 180 let své činnosti prošla nelehkým vývojem závislým na politických poměrech v  naší zemi. Zažila doby úspěchů, kdy bylo považováno téměř za povinnost každého vlastence, aby se stal členem Matice české. Během 19. století se z ní stalo největší české nakladatelství a Matice plnila i další úkoly na poli literárním, vědeckém a osvětovém. Matice přežila i léta útlumu, z nichž nejdelší bylo období od roku 1949, kdy byla spolková činnost téměř znemožněna a  Matice se zachránila jen jako sekce úředně povolené Společnosti přátel Národního muzea. Toto nucené odmlčení způsobilo, že v široké veřejnosti se rozšířilo přesvědčení trvající mnohde dodnes, že Matice česká zanikla a je jen historickým pojmem. Tento názor se obnovená Matice snaží vyvrátit svou aktivní činností reagující na aktuální potřeby a  problémy české kultury, zejména literatury. Po zahájení svobodné činnosti v roce 1990 se Matice česká rozhodla připojit se ke svému zakladateli – Národnímu muzeu jako sekce obnovené Společnosti Národního muzea. Ukázalo se, že vydavatelská činnost již nepatří mezi naléhavé úkoly a  že Matice je zapotřebí jinde, na poli kulturně osvětové a vzdělávací práce, jež by měla působit jako spojovací a převodový článek mezi výsledky literární a historické vědy a širokou veřejností. Tím se udržuje povědomí tradic a  pocit národní identity, tak důležitý v  dnešním světovém procesu globalizace. Matice tak činí přednáškami, besedami, odbornými exkurzemi, prezentacemi nových publikací Měšický zpravodaj - 24

a popularizací práce spřízněných institucí, především Národního muzea. Zahájila i vlastní vydavatelskou činnost, jež je ovšem závislá na přidělených dotacích. Jako velmi potřebná a  účinná se ukázala práce v  regionech, v  nichž místní kulturní pracovníci vítají odbornou pomoc a záštitu při své činnosti. Stále znovu se nám potvrzuje, jak je důležité podchytit zájem a iniciativu v menších místech, kde se formuje vzdělanost a kulturní úroveň většiny národa. Mimořádný ohlas sklízí projekt instalování informačních panelů ve městech a  obcích České republiky, které mají upozorňovat na vztah českých spisovatelů a  dalších významných osobností k  příslušnému místu a  seznamovat s  jejich životem a dílem. Součástí tohoto projektu byl i panel o Josefu Dobrovském v Měšicích. Matice česká se při svých nabídkách umístění těchto panelů setkává většinou s kladným ohlasem obecních úřadů, mnohdy velmi vstřícných a vděčných. Občas však obdrží odpověď typu: „Žádný člen zastupitelstva uvedenou osobu nezná, a  proto nemůžeme vaší žádosti vyhovět.“ Právě z  těchto reakcí poznáváme, jak je činnost Matice potřebná. Projekt byl zahájen v roce 2006 instalací prvního panelu v Kokoříně u Mělníka, věnovaného básníkovi Václavu Bolemíru Nebeskému. Od té doby díky státní účelové dotaci prostřednictvím Ministerstva kultury ČR a  Národního muzea bylo zhotoveno a  instalováno přes dvacet těchto panelů. Pro období do konce 19. století jmenujme Jiřího Melantricha z Aventina v  Rožďalovicích u  Nymburka, Františka Jana Vaváka v  Milčicích u  Sadské, Šebestiána Hněvkovského v Žebráku, Magdalenu Dobromilu Rettigovou ve Všeradicích u Berouna, Antonína Marka v  Libuni u  Jičína, Františka Palackého v  Lobkovicích, Josefa Lindu v Nových Mitrovicích, Svatopluka Čecha v Obříství, Boleslava Jablonského v Radonicích nad Ohří a Václava Beneše Třebízského v Klecanech. Texty na panelech pocházejí od našich předních literárních historiků a  knihovníků, kvalitní a často dosud neznámý obrazový doprovod zajišťuje Národní muzeum a Památník národního písemnictví v  Praze. Další panely jsou již naplánovány a  jejich výroba bude záviset na finančních prostředcích přidělených pro tento účel. Instalace každého informačního panelu podněcuje k dalším kulturním činům v obcích – například odhalení panelu o Vítězslavu Hálkovi v Dolínku vyvolalo spontánní iniciativu k  obnovení zanedbaného hrobu jeho rodičů a  vydání dlouho připravené životopisné publikace. Matice česká se bude i  nadále snažit, aby pomáhala udržovat kontinuitu minulosti s  dneškem a  zachovala památku osobností, jejichž zásluhy o  českou kulturu nesmí být zapomenuty. PhDr. Eva Ryšavá, Praha Literatura: Beranová-Vaicová, R. Nosticové=Nostitz. Sokolov 2007 Ryšavá, E. – Turková, H. Josef Dobrovský a  Knihovna Národního muzea. In: Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha 2003 Benedikt, J. a kol. Chudenice. Archeologie, dějiny, současnost. Praha 1992 Měšický zpravodaj. Dvouměsíčník. Vydává Obec Měšice 2010-2011 Novák, V. Měšice v proměnách doby. Měšice 2008 Ryšavá, E. Matice česká v  našich kulturních dějinách. In: Dějiny Moravy a  Matice moravská. Brno 2000 Muchka, P.  Zprávy z  Matice české, sekce Společnosti Národního muzea. In: Sborník Národního muzea v Praze, řada C-Literární historie, 54, 2009, č. 1-4; 55, 2010, č.1-2 Autorka děkuje panu Vladimíru Novákovi, kronikáři z Měšic, za cenné ústní informace Měšický zpravodaj - 25

KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE





Dnes vám nabídnu několik levných, letních receptů.

ZELENINOVÉ LÍVANCE Budeme potřebovat: 400 g míchané mražené zeleniny, 2 dl mléka, 4 vejce, 160 g polohrubé mouky, 5 lžic oleje, 120g dietního salámu, sůl. Zeleninu podlijeme trochou vody, posolíme a dusíme do měkka. Salám nakrájíme na malé kousky. V  mléce rozšleháme žloutky, mouku, olej a  sůl. Přidáme zeleninu, salám a  tuhý sníh z  bílků. Lžící nabíráme těsto a  na rozpáleném oleji tvoříme malé lívance, smažíme. Podáváme s bramborovou kaší. PLNĚNÉ PAPRIKY Potřebujeme: bílé vydlabané papriky, 400 g gothaje /ten je nejdůležitější na celém receptu, protože se nejlépe rozpéká se sýrem. S jiným salámem to nemá cenu/, 30-40 dkg sýra, třeba levnější verze eidamu, olej. Nastrouháme sýr, salám nakrájíme na kostičky, smícháme a plníme papriky. Přikryjeme odkrojeným koncem paprik, aby nám náplň nevytekla. Pečeme při 200°C, dokud papriky nezměknou a nemají puchýřky. Podáváme s chlebem a jsou výtečné i studené. CUKETOVÝ KOLÁČ Připravíme si: 0,5  kg jemně nastrouhané cukety, 25 dkg salámu nakrájeného na kostičky, 1 hrnek hrubé mouky, ½ hrnku oleje, 1 prášek do pečiva, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 3 vajíčka, sůl, pepř, majoránka. Smícháme všechny suroviny, pekáček vyložíme pečícím papírem, rozetřeme těsto, nahoru nastrouháme 10 dkg sýra. Pečeme cca na 200°C do doby než se sýr pořádně zapeče. Dobrou chuť Lála

ZE SPORTU A KULTURY Jarní rybářské závody Dovolte, abych se ještě několika větami zmínil o XV. ročníku jarních rybářských závodů. Určitě musím začít počasím, protože to celé závody, jako letos mnoho dalších jarních akcí, bezpochyby ovlivnilo. Hlavně účast závodníků. V sobotu 18. května již od rána lilo. Kdo není skalním rybářem a podíval se ráno v den závodů z okna a viděl jak leje, tak i když ještě v pátek večer uvažoval o tom, že se letos určitě zúčastní, Měšický zpravodaj - 26

okno zavřel a zalezl znovu do tepla pod peřinu. Přesto se nás u rybníčku Kruh sešlo přes 60 optimistů, kteří věřili, že se vyčasí. A  opravdu se počasí umoudřilo a  před 11 hodinou se mraky protrhaly a  objevilo se dokonce i sem tam sluníčko. Všem se ihned zlepšila nálada a obsluha výčepu i parta u grilu, kteří neměli dosud moc kšeftů a  netrpělivě vyhlíželi zákazníky, začali kmitat. Rybám pochopitelně déšť nevadil a docela braly. I když jak komu. Začali se trousit i diváci a akce, která po ránu vypadala na fiasko se pomalu rozjížděla. Odpoledne již nepršelo, a proto se po závodech ještě posedělo dlouho do noci, probraly všechny věci a drby, které se udály za celou dlouhou dobu, kdy se přátelé Petrova cechu neviděli, a tak se vlastně celá akce vydařila. A  vydařila se zejména vítězi předloňských závodů Pavlovi Žižkovi, který i  letos zvítězil s výkonem 570 cm ulovených ryb. Získal opět oba poháry, jak pro vítěze, tak pohár pro „Měšickou vydru“ (ta je putovní a uděluje se nejlepšímu závodníkovi z Měšic - poz. autora). Myslím si, že byli spokojeni i všichni další závodníci, protože skoro každý, který chytil rybu, tak byl v ceně a to nemají na závodech v okolí nikde. Nezbývá než vítězům popřát, všem ostatním závodníkům poděkovat za účast, poděkovat všem organizátorům a sponzorům a těšit se na další rok zase u Kruhu na viděnou. Jiří Bejlek

A ještě jednou rybáři Ano, rybáři se sešli u Kruhu ještě jednou v sobotu 8. června, kdy si udělali ještě takovou užitečnou a  potřebnou sranda soutěž, kterou nazvali 1. měšický karascap. Proč karascap a proč užitečnou a potřebnou? Protože se soutěžilo v chytání pouze karasů, a užitečnou proto, že se karasové v Kruhu strašně přemnožili a ubírali tak potřebný kyslík a potravu ostatním rybám. Nachytalo se celkem 84 karasů, které si naložili a odvezli rybáři do Větrušic, kde mají malý rybníček, na kterém chtějí učit své malé dětské členy chytat právě tyto karásky. Počasí na této akci bylo super a všichni zúčastnění (cca 17) si užili velice pěkný sobotní den. Aby nebyla tato sranda akce jen tak, soutěžilo se o tři lahve pravé měšické medoviny, které věnoval člen klubu rybářů Láďa Říha. Už ani nevím, kdo je vyhrál, ale to není důležité. Důležité je, že nám bylo společně u Kruhu moc příjemně. Jiří Bejlek

X. ročník Dětského dne I tuto dlouho připravovanou akci velice ovlivnilo počasí. V sobotu 25.5. od rána, kdy jsme u Kruhu připravovali všechny atrakce, ceny a občerstvení, pršelo. Co s tím? Zrušit akci? Všechno odvolat? Odložit vše o týden? Jak dáme dohromady zase tolik pomocníků? Další týden mají naplánovány Dětské dny v  okolních obcích. Co se vším nakoupeným a  nachystaným občerstvením? Bylo to těžké dilema. Nakonec s  pohledem upřeným na zamračenou oblohu a  i  přes špatnou předpověď počasí, stáhnutou z  Internetu, jsme se rozhodli to risknout a  akci nezrušit. Pouze jsem s  těžkým srdcem odvolal hasiče se slibovanou pěnou. To už by šlo o  zdraví dětí, protože ty by nic neudrželo a  do pěny by určitě naskákaly. Měšický zpravodaj - 27

Při tom „psím“ počasí bylo alespoň štěstí, že se letos na organizaci Dětského dne spolupodílelo i nově otevřené Centrum volného času, které připravilo v prostorech Centra pro děti svůj program, a tak se část dětí mohla jít před nepohodou ukrýt pod střechu a pak v přestávkách mezi dešťovými přeháňkami soutěžit zase u Kruhu. Přes výše uvedené těžkosti nakonec přišlo a zaregistrovalo se slušných 150 dětí, které si zasoutěžily a rozebraly připravené ceny. Přišli i jejich rodiče a příbuzenstvo, takže se dá říci, že nakonec akce proběhla uspokojivě. S  odstupem času se dá také konstatovat, že odložením o  týden na sobotu 1. června bychom vůbec nic nevyřešili, naopak celou tuto sobotu i  předcházející pátek pršelo a všechny dětské dny v okolí byly zrušeny. A další sobotu bylo zase po povodních a hasiči a vytopené obce měli úplně jiné starosti. Závěrem ještě dovolte abych vyjádřil velký obdiv a  dík všem organizátorům, kteří se od rána, kdy akci začali připravovat, několikrát převlékali do suchého a  po skončení v tom největším „slejváku“, zase vše uklízeli. Za sebe mohu říci, že jsem usušil párty stany, vzhledem k pozdějším dlouhodobým deštivým dnům, až za 14 dní. Jenom doufám, že to všechny zúčastněné děti „přežily“ bez následků na svém zdraví a  za rok přijdou znovu. Budeme se snažit zajistit lepší počasí. Za všechny organizátory - Jiří Bejlek

Pozvání na XVII. ročník - Prakyáda Měšice 2013 Pořadatelé opět po roce zvou všechny občany, stálé i  nové účastníky nebo jenom fandy na již XVII. ročník této oblíbené „sranda akce - Prakyáda Měšice 2013“, která se koná tradičně třetí sobotu v měsíci srpnu, což letos připadá na sobotu 17. 8. 2013. Začátek je od 8:30 u  rybníčku „Kruh“. Přihlásit se může každý, komu bylo 18 let, má smysl pro legraci a vlastní prak (kdo ho nemá, tomu ho půjčíme). Vůbec nezáleží na tom, jestli umíte střílet, všichni jsme amatéři a  někdy se musí začít. Je úplně jedno jestli začnete v deseti letech nebo v sedmdesáti. Při této akci jde již od prvního ročníku hlavně o  legraci, pobavení a  přátelské pošťuchování. Připravené bohaté ceny a poháry jsou jen takovou třešničkou na dortu. Pochopitelně vítáme i všechny ženy, pro které je připravena zvláštní kategorie. Bohaté občerstvení po celou dobu trvání závodů a hodnotné ceny jsou samozřejmostí. Startovné je opět, tak jako vloni 100,- Kč a  máte možnost se přihlásit během týdne před soutěží v restauraci U Václava, nebo přímo v den konání na místě až do ukončení 1. kola. Po loňské velice úspěšné premiéře přetahování lanem přes rybníček Kruh, si tuto soutěž jako mezi disciplínu a zpestření, mezi počítáním výsledků, zopakujeme znovu. O naprostou bezpečnost je také postaráno. („Nemocnici máme hned vedle a po celou dobu akce bude určitě v pohotovosti “). Tak ještě jednou: Sobota 17. srpna 2013 od 8:30 u rybníčku Kruh!! Na viděnou se těší organizátoři, Jiří Bejlek

Měšický zpravodaj - 28

Staré obrázky Měšické a jejich nová podoba Dům čp. 16 v Nosticově ulici (původně barokní domek z 18. století pro úředníky panství)

Původní stav v době, kdy zde byla pošta - 1903

Současný stav - mateřská škola, v přístavku vpravo hospoda (2012)

Měšický zpravodaj - 29

Měšický zpravodaj - 30

1. Osobní údaje Jméno   2. Adresa Ulice   3. Kontakt Číslo mob. telefonu 4. Prohlášení

SMS informační centrum Příjmení

 

  čp.

 

   

Mám zájem o zasílání informací pomocí SMS zpráv na uvedený mobilní telefon. Souhlasím s tím, že poskytnuté údaje budou určeny výhradně těmto účelům.     Dále pro předejití případným pochybnostem, uděluji tímto obci Měšice v souladu s ust. § 7 odst. 2 zák. č. 480/2004 Sb. rovněž výslovný souhlas k využití svého telefonního čísla za účelem šíření sdělení, jež mohou být považována na základě přísl. ust. výše uvedeného zákona za obchodní, a to i když nebudou v textu SMS výslovně jako obchodní označena. Při udělení souhlasu dle předchozí věty jsem si zároveň vědom/a, že svůj souhlas se zasíláním informačních SMS mohu kdykoliv bezplatně odvolat, a to písemným sdělením adresovaným obci Měšice.     Dne   Podpis       Odešlete nebo podejte: Obecní úřad Měšice, Hlavní 55, Měšice, 250 64, [email protected]

Měšický zpravodaj - 31

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - červen 2013. Ročník 10, číslo 3. Vychází v nákladu 700 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail: [email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 28. června 2013, příští číslo vyjde v srpnu 2013. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 32

Kluci na stromě ... Lesní školka - strana 18

Procházka přírodou... Lesní školka - strana 18

Olympiáda mateřských škol Zprávičky z naší ... - strana 16

Dětský karneval Zprávičky z naší ... - strana 16

Hřbitovní kostel sv. Martina v Kostelci nad Labem Tip na výlet - strana 8

Nedomice Tip na výlet - strana 8

Náves v Konětopech Tip na výlet - strana 8

Mapka se zakreslenou trasou Tip na výlet - strana 8