Nepřímé daně a jejich uplatňování u PHM

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Nepřímé daně a jejich uplatňování u PHM

Bakalářská práce

Vedoucí: Ing. Igor Pantůček

Autor: Naděžda Kolevová

Brno 2009

Za odborné vedení, cenné rady a podněty bych ráda poděkovala vedoucímu mojí bakalářské práce, Ing. Igoru Pantůčkovi.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů uvedených v části Použitá literatura.

V Brně dne 21. května 2009

……………………................ Naděžda Kolevová

Abstrakt Kolevová, N. Nepřímé daně a jejich uplatňování u PHM. Bakalářská práce. Brno, 2009.

Práce se zabývá zmapováním a nalezením vhodného způsobu nákupu pohonných hmot malou organizací z hlediska nepřímých daní, porovnává dopady spotřební daně a daně z přidané hodnoty při nákupu pohonných hmot v tuzemsku a při pořizování ve státech EU. Jsou zde uvedeny příklady jednotlivých možností jejich nákupu.

Klíčová slova: spotřební daň, daň z přidané hodnoty, pohonné hmoty, nepřímé daně

Abstract Kolevová, N.Indirect taxation and its application on flues. Bachelor thesis. Brno, 2009.

The thesis deals with analysing and finding an appropriate way of purchasing fuels by a small organisation in terms of indirect taxation. It compares the impacts of consumption tax and value addend tax by buying fuels inland and in the states of European Union. There are also introduced examples of particular options of thein purchase.

Key words: consumption tax, value addend tax (VAT), fuels, indirect taxation

6

Obsah 1

2

ÚVOD A CÍL PRÁCE ..................................................................................................... 1.7 1.1

ÚVOD DO PROBLEMATIKY .......................................................................................... 1.7

1.2

CÍL .............................................................................................................................. 1.8

ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE..................................................................................... 2.9 2.1

DAŇ, JEJÍ FUNKCE, TŘÍDĚNÍ, SOUČASNÁ DAŇOVÁ TEORIE A DAŇOVÉ ZÁSADY ......... 2.9

2.1.1 Daň......................................................................................................................... 2.9 2.1.2 Funkce daní............................................................................................................ 2.9 2.1.3 Třídění daní.......................................................................................................... 2.10 2.1.4 Současný stav daňové teorie ................................................................................ 2.12 2.1.5 Daňové zásady ..................................................................................................... 2.13 2.2

NEPŘÍMÉ DANĚ ......................................................................................................... 2.14

2.2.1 Daň z přidané hodnoty ......................................................................................... 2.14 2.2.2 Spotřební daně ..................................................................................................... 2.16 2.3 3

METODIKA ŘEŠENÍ ................................................................................................... 2.19

POŘÍZENÍ POHONNÝCH HMOT V TUZEMSKU ................................................. 3.21 3.1

POŘÍZENÍ POHONNÝCH HMOT OD DEALERA ............................................................. 3.23

3.1.1 Prodej pohonných hmot nakoupených od dealera konečnému spotřebiteli ......... 3.29 3.1.2 Prodejní cena konečnému spotřebiteli při nezdanění spotřební daně daní z přidané hodnoty................................................................................................................. 3.31 3.2 4

POŘÍZENÍ POHONNÝCH HMOT OD ČEPRA A RAFINÉRIE .......................................... 3.32

POŘÍZENÍ POHONNÝCH HMOT V ZAHRANIČÍ................................................. 4.33 4.1

NÁKUP POHONNÝCH HMOT V RAKOUSKU S RAKOUSKOU SPOTŘEBNÍ DANÍ ............ 4.34

4.2

NÁKUP POHONNÝCH HMOT S VYUŽITÍM DAŇOVÉHO SKLADU ................................. 4.36

4.3 POŘÍZENÍ POHONNÝCH HMOT V REŽIMU DOPRAVY PODMÍNĚNĚ OSVOBOZENÉ OD DANĚ….. ................................................................................................................ 4.39

5

DISKUZE........................................................................................................................ 5.41

6

ZÁVĚR............................................................................................................................ 6.44

7

POUŽITÁ LITERATURA............................................................................................ 7.46

8

SEZNAM ILUSTRACÍ V PRÁCI................................................................................ 8.47

PŘÍLOHA............................................................................................................................... 8.48

7

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod do problematiky Vzhledem k tomu, že v současné době všichni lidé někam spěchají, stal se vlastní automobil běžnou součástí jejich života. Bohužel jde o jistý druh luxusu, protože, jak je obecně známo, nic není zadarmo. Nejen jeho pořizovací cena je vysoká, ale také jeho provozní náklady. Proto je také značná poptávka po pohonných hmotách, které jsou komplementy k automobilům. Protože se jedná o jistý druh luxusu, staly se PHM1 dalším druhem zboží, které je zdaněno spotřební daní a následně i daní z přidané hodnoty. Spotřební daň a DPH2 jsou daněmi nepřímými. Nepřímé daně jsou, jako téměř všechny daně, odváděny do státního rozpočtu a jsou jeho důležitou součástí. Také proto si stát jejich správné a hlavně včasné vybírání velmi hlídá. Na využití PHM lze narazit v mnoha oblastech. Jedná se zejména o dopravu nákladní a osobní. Pro některý druh zboží totiž neexistuje jiná možnost dopravy než nákladní nebo je její využití pro přepravu nejlevnější variantou. Stejně tak u lidí je nejčastějším druhem přepravy použití automobilu, popřípadě jiného dopravního prostředku, který pro svůj chod potřebuje PHM. Pokud někdo nesouhlasí s placením nepřímých daní u jednotlivého druhu zboží, má jedinou možnost se tomuto placení vyhnout, a to nevyužíváním takového zboží. V dnešní době je to ovšem zcela nepravděpodobné a téměř i zcela nemožné. Co se týče konkrétně PHM, každý z nás se nějakým způsobem musí dopravit například do zaměstnání nebo k doktorovi. Doba, kdy člověk chodil všude pěšky, je už dávno pryč. Malá organizace, která provozuje čerpací stanici, má více možností jak nakoupit PHM. Co se týče nákupu v tuzemsku, tak je může nakoupit od rafinérie, nebo ČEPRA3 a poslední možností je od dealera. Může PHM dovážet ze zahraničí, kde také existuje více způsobů pořízení. Která z variant je pro ni nejvýhodnější, by čtenáři měla objasnit tato práce.

1

Zkratka pohonné hmoty. Zkratka daň z přidané hodnoty. 3 Akciová společnost ČEPRO vznikla k 1. lednu 1994 privatizací bývalého státního podniku Benzina původně jako České produktovody a ropovody, a. s. Je jedním z nejvýznamnějších českých průmyslových podniků. Zakladatelem a následně do 31. 12. 2005 jediným akcionářem společnosti byl Fond národního majetku ČR. Od 1. 1. 2006 je jediným akcionářem Ministerstvo financí České republiky. 2

8

1.2 Cíl Cílem této práce je porovnat dopady spotřební daně a daně z přidané hodnoty zahrnuté do ceny PHM při nákupu v tuzemsku a při pořizování PHM ve státech EU, vyhodnotit daňové, účetní a finanční dopady nepřímých daní do financování malé firmy a navrhnout optimalizaci těchto dopadů. Čtenář se seznámí s obecnou problematikou daní a posléze s nepřímými daněmi v této oblasti. Čtenář také nalezne odpovědi například na otázky: „Co je to daň a k čemu slouží?“ „Co jsou to nepřímé daně?“ „Proč vůbec existují nepřímé daně?“ „Kde nakupovat PHM v pozici čerpací stanice?“ „Jaké je využití daňového skladu a jaké jsou jeho výhody a nevýhody?“ „Z čeho se skládá prodejní cena určená konečnému spotřebiteli?“ Dílčí kroky k naplnění hlavního cíle budou spočívat ve vysvětlení příslušných pojmů a principů spolu s praktickými ukázkami. Cenné budou pro čtenáře a případné zájemce také odkazy na literaturu, ze které bylo čerpáno. Práce je pojata teoreticky i prakticky, ukazuje konkrétní prostředí malé organizace. Co se týče PHM, v této práci se bude jednat o benzín a motorovou naftu. Jedním z dílčích kroků této práce bude také skutečný pohled na výši zisku pro malou organizaci. Ukáže čtenáři, že právě čerpací stanice, které jsou ve vlastnictví malé organizace, nemají tak vysoké zisky, jak se většina spotřebitelů mylně domnívá.

9

2 Základní terminologie Cílem této kapitoly je objasnění obecných a nejdůležitějších pojmů, které slouží pro pochopení významu daňové existence. Nejprve se budu zabývat vysvětlením obecného pojmu daň, jaké jsou její funkce a jak se daně rozdělují. Nezapomenu se také zmínit o daňových zásadách, které jsou uznávány dodnes. V další části kapitoly se budu zabývat už konkrétně nepřímými daněmi. Vysvětlím, co je to daň nepřímá, jaké daně pod ní spadají a jaký je mezi nimi zásadní rozdíl. Dále potom uvedu nejdůležitější pojmy, které jsou pro správné pochopení modelového příkladu podstatné. Tyto pojmy adaptuji do daně spotřební a DPH.

2.1 Daň, její funkce, třídění, současná daňová teorie a daňové zásady 2.1.1

Daň

Daň je definována jako povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každý rok), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti). Neúčelovostí daně se rozumí skutečnost, že konkrétní daň v určité výši nefinancuje konkrétní vládní výdaje, nýbrž že se stává součástí celkových příjmů veřejného

rozpočtu,

z něhož

se

budou

financovat

různé

veřejné

potřeby.

Neekvivalentnost pro poplatníka znamená, že nemá nárok na protihodnotu ve výši odpovídající jeho platbě. Daň představuje transfer4 finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru (Kubátová 2006). 2.1.2

Funkce daní

Úloha zdanění vyplývá z hlavních ekonomických funkcí veřejného sektoru. Jedná se o funkci alokační, redistribuční, stabilizační a fiskální. Funkce alokační se uplatňuje tehdy, když trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů.

4

Transferem rozumíme jednostranný pohyb zboží, služby, peněz apod. od jednoho subjektu ke druhému.

10 Funkce redistribuční je důležitá proto, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství vzniklých fungováním trhu za spravedlivé. Veřejné finance (daně) mají za úkol přesunout část důchodů a bohatství směrem od bohatších jedinců k chudším. Funkce stabilizační znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. Odpůrci této role fiskální politiky tvrdí, že snaha po stabilizaci je právě tou příčinou, která vyvolává nestabilitu. Je však nesporné, že fiskální (daňový) systém je schopen ovlivňovat agregátní národohospodářské ukazatele. Funkce fiskální je nejdůležitější funkcí daní. Jedná se o získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje. Fiskální funkce je historicky nejstarší (panovník získával prostředky k financování potřeb dvora a státu od svých poddaných) a je obsažena ve všech třech výše uvedených funkcích. U funkce alokační jde o získání prostředků na financování oblastí trhem podceněných, u funkce redistribuční jde o získání financí pro ty chudé. Při plnění stabilizační funkce reguluje vláda výši daňových příjmů podle toho, v jaké fázi hospodářského cyklu se ekonomika právě nachází (Kubátová 2006). 2.1.3

Třídění daní

Daně lze třídit podle jejich dopadu, objektu, veličiny, adresnosti, druhu sazby, daňového určení a lze je také třídit institucionálně. Třídění podle dopadu Jedno z nejzákladnějších rozlišení daní je podle vazby na důchod poplatníka. Jedná se o rozlišení na daně přímé a nepřímé. Daně přímé platí poplatník na úkor svého důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Jedná se o daně z důchodů a daně majetkové, případně o daně z hlavy. U daní nepřímých se předpokládá, že subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt. Daň je přenesena prostřednictvím zvýšení ceny. Mezi daně nepřímé řadíme daně ze spotřeby a obratů, daň z přidané hodnoty a také cla. Daňové zákonodárství zohledňuje rozdíl mezi přímými a nepřímými daněmi i terminologicky. Subjekt u daní přímých se nazývá poplatník, zatímco u nepřímých daní jsou subjekty dva. Jedná se o plátce, který odevzdává daň finančnímu úřadu, a poplatníka, který tuto daň fakticky platí v podobě vyšší ceny.

11 Třídění podle objektu Dalším praktickým tříděním daní je třídění podle objektu, které rozlišuje daně podle objektu, na nějž jsou uloženy. Hlavními jsou daně: -

z důchodů (příjmů – jedná se o daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob),

-

ze spotřeby (DPH, daň spotřební),

-

z majetku (daň z nemovitosti, silniční a tzv. trojdaň - darovací, dědická a z převodu nemovitostí).

Třídění podle veličiny Podle charakteru veličiny, z níž se daň platí, se daně třídí na: -

kapitálové (daně uložené na stavovou veličinu – množství zboží na skladě, množství peněz na účtu, stav nemovitého majetku),

-

běžné (daně uložené na tokovou veličinu – produkt, důchod, přidaná hodnota atd.).

Třídění podle adresnosti Podle vztahu k platební schopnosti poplatníka třídíme daně: -

osobní,

-

in rem (latinsky „in rem“ = „na věc“). Daně osobní jsou adresné a mají vztah ke konkrétnímu poplatníkovi tím, že

zohledňují jeho platební schopnost. Daně in rem se platí bez ohledu na platební schopnost poplatníka. Třídění podle druhu sazby Podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu rozlišujeme daně: -

stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu,

-

specifické,

-

ad valorem (latinsky „ad valorem“ = „ k hodnotě“). Daně stanovené bez vztahu ke zdaňovacímu základu jsou daně paušální z hlavy.

Všechny subjekty platí daň jenom proto, že existují. Paušální daň nemusí být však

12 stejně velká pro všechny poplatníky a daňová teorie bere v úvahu daň uloženou každému poplatníkovi na základě jeho platební schopnosti. Daně specifické jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu nebo množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu (např. počet litrů čistého alkoholu) – také se jim říká jednotkové. Patří sem daně spotřební. Rovněž daně pozemková a domovní, stanovené na základě rozlohy pozemku nebo velikosti užívané plochy, jsou specifické. Daně ad valorem se určují podle ceny zdaňovaného základu. Jde o určení procentem z ceny. Daň z přidané hodnoty nebo daň obratová jsou tudíž ad valorem. Ad valorem je vlastně i daň důchodová nebo výnosová, neboť i u nich se jejich výše určuje ze základu daně v peněžních jednotkách. Třídění podle daňového určení Podle daňového určení, tj. podle rozpočtu, do kterého plynou, klasifikujeme daně takto: -

státní (ve federálních státech daně federální),

-

municipální,

-

vyšších územněsprávních celků (ve federálních státech),

-

svěřené (celostátně platné daně, plynoucí do vládních rozpočtů nižších úrovní).

Třídění institucionální Důležité třídění daní se týká statistického zpracování údajů o příjmech veřejných rozpočtů, které provádějí různé národní či mezinárodní instituce. Takovéto třídění daní slouží k účelům srovnávacím a řídícím. Třídění musí zároveň splňovat podmínku statistické vykazatelnosti u zpravodajských jednotek. Nejvýznamnější jsou klasifikace daní OECD5 nebo Mezinárodního měnového fondu, sloužící pro účely sestavení státních rozpočtů, a Statistika národních účtů OSN6 sloužící ke sledování hrubého domácího produktu a ostatních makroekonomických agregátů. Důležité je i třídění daní podle bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky (Kubátová, 2006). 2.1.4

Současný stav daňové teorie

Současná daňová teorie vychází z poznatků obecné ekonomie a finanční vědy, odrážejí se v ní názory neokonzervativní (monetarismus a teorie strany nabídky) a keynesiánské.

5 6

Zkratka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Zkratka Organizace spojených národů.

13 Současná finanční věda chápe daně v jejich propojení s celou ekonomikou a připisuje jim stejné funkce, jaké plní oblast veřejných financí. Jedná se o funkci alokační, redistribuční a stabilizační. Za hlavní daňové principy, na jejichž základě jsou hodnoceny daňové systémy i jednotlivé daně, jsou považovány: princip prospěchu a princip berní způsobilosti neboli platební schopnosti. Princip prospěchu chápe daň jako cenu placenou za veřejný statek. Stejně jako u statku privátního porovnává spotřebitel i u veřejného statku mezní užitky s cenou a na tomto základě se rozhoduje tak, aby jeho výsledný užitek byl maximální. Princip prospěchu se uplatňuje především u poplatků a u jim podobných daní (např. daň silniční, daně majetkové), ale lze ho vysledovat i u jiných daní, kde se prosazuje společně s principem berní způsobilosti. Princip berní způsobilosti vychází převážně ze zásady rovné oběti. U daní důchodových je preferována progrese, u jiných daní tomu tak být nemusí (Kubátová, 2006). 2.1.5

Daňové zásady

Základní požadavky vyjádřené ve slavných „daňových kánonech“ (spravedlnost, efektivnost, právní perfektnost a průhlednost), jsou uznávány dodnes. Požadavky na daně: -

efektivnost,

-

pozitivní vlivy na ekonomické chování subjektů, resp. omezení negativních vlivů (daňové stimuly),

-

spravedlnost,

-

správné působení na makroekonomické agregáty,

-

právní perfektnost a politická průhlednost. Požadavek efektivnosti znamená, že daně by neměly způsobovat velké výkyvy

v cenách a užitku z různých druhů činností. Ty totiž vedou poplatníky k substituci, k nahrazení zdaněného zboží nebo činností jinými, nezdaněnými, a tak narušují efektivní alokaci zdrojů v ekonomice. Daně by rovněž neměly způsobovat větší náklady administrativního charakteru, než je nutné. S efektivností souvisí i požadavek na to, aby daně nepůsobily negativně na ekonomické chování subjektů. Nabídková stránka ekonomiky nesmí být potlačována,

14 pokud nemá dlouhodobě docházet k omezení růstu. Daně proto nemají omezovat pracovní úsilí lidí, ochotu spořit a přijímat podnikatelská rizika. Spravedlnost daní je představována především redistribučním efektem. Jedná se o to, že daně mají zajistit rovnoměrnější rozdělení důchodů, než jaké vyplývá z tržních podmínek. Naplnění požadavku spravedlnosti znamená jednak výběr správného kritéria (prospěchu či platební schopnosti), tak i výběr správné daňové základny („co má být zdaněno“). Krátkodobě mohou daně působit na efektivní poptávku soukromého sektoru tím, že odčerpávají větší či menší díl z jejího celkového objemu. Jestliže celková efektivní poptávka má vliv na stabilitu, pak mohou být daně použity jako stabilizátory. Daňová politika se tak stává součástí makroekonomické politiky. Požadavky právní perfektnosti a politické průhlednosti jsou tím naléhavější, čím více je preferována svoboda jednotlivce. Navíc jejich dodržování působí pozitivně i na plnění ostatních požadavků (Kubátová, 2006).

2.2 Nepřímé daně Jak již bylo uvedeno, tak základním tříděním daní je jejich rozdělení na daně přímé a nepřímé, a to podle jejich vazby na důchod (majetek) jejich nositele. Daně nepřímé nedopadají na jejich nositele přímo formou daní, ale nepřímo. Jsou zahrnuty v ceně zboží a služeb, které hradí. Subjekt, který nepřímé daně odvádí (plátce), není totožný se subjektem, který je nese (poplatníkem). Plátce tak tuto daň přenáší prostřednictvím ceny na poplatníka (Sagit, 2004). V České republice jsou nepřímými daněmi: -

daň z přidané hodnoty,

-

spotřební daně.

2.2.1

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty je daní nepřímou, která od 1. 1. 1993 nahradila daň z obratu. Od 1. 5. 2004 je daň z přidané hodnoty uplatňována v souladu s předpisy Evropského společenství. Zatěžuje především konečného spotřebitele, tj. jak osobní spotřebu občanů, tak i spotřebu státu a dalších subjektů, které neprovádějí podnikatelskou činnost. Avšak daň z přidané hodnoty platí daňové subjekty, které jsou registrovány jako plátci DPH, protože tato daň se vybírá po částech v jednotlivých fázích výroby a odbytu zboží, při převodu nemovitostí a při poskytování služeb v tuzemsku. Plátce

15 DPH má povinnost přiznat daň na výstupu za jím uskutečněná zdanitelná plnění a má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění, tím vlastně zdaňuje pouze svou přidanou hodnotu. Dani podléhá dále dovoz zboží a pořízení zboží z jiného členského státu. Na vývoz zboží a dodání zboží do jiného členského státu se vztahuje osvobození od daně s nárokem na dopočet daně (Sagit, 2008). Předmětem daně je dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu7 osobou povinnou k dani, poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu a dovoz zboží. Toto je uskutečňováno v rámci ekonomické činnosti8 s místem plnění v tuzemsku. Zdanitelným plněním je to, co je předmětem daně. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Daní na vstupu se rozumí daň, kterou vůči osobě uplatní jako součást ceny za jí přijaté zdanitelné plnění dodavatel – plátce daně, popř. daň, kterou je plátce povinen přiznat při pořízení zboží z jiného členského státu či při dovozu zboží z 3. země. Daní na výstupu je daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby, popř. daň, kterou je povinen přiznat při dovozu zboží, při pořízení zboží od osoby registrované v jiném členském státě. Odpočet daně je daň na vstupu, popř. krácená podle § 76 Zákona o DPH. Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Vlastní daňovou povinností je daňová povinnost, kdy dluh na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období. Nadměrný odpočet je daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období. Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. Pokud plátce tohoto obratu dosáhne, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc (Marková, 2008).

7

Úplatou se rozumí zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžního plnění. 8 Ekonomickou činností se rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby.

16 2.2.2

Spotřební daně

V České republice byly spotřební daně zavedeny rozsáhlou daňovou reformou v roce 1993. Spotřební daně existují ze dvou základních důvodů. Především je potřeba financovat veřejné statky. Velmi důležitá je také jistota výše daňového výnosu a s tím spojená potřeba možnosti a schopnosti výnosy plánovat (David, 2007). Daně ze spotřeby jsou ukládané nepřímo na prodeje, které utváří výrobci či prodejci. Jak již bylo uvedeno, řadíme je mezi daně nepřímé. Dopad daňového břemene u těchto daní je nepřímý a subjektem daně je tedy plátce. Plátce daně je ze zákona povinen celkovou daň vypočítat, vybrat a odvést do státního rozpočtu, může si ji však zahrnout do finální ceny výrobku či služby. O poměru, v němž se daň rozdělí mezi zúčastněné strany obchodu, rozhoduje postavení nabídky a poptávky či jiné faktory (Bílková, 2008). Na rozdíl od DPH, které podléhá veškeré zboží, podléhá spotřebním daním pouze pět komodit: minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky. Tyto komodity jsou předmětem spotřebních daní (Daňový receptář). Předmět daně z minerálních olejů jsou motorové benzíny, benzíny jiné než motorové, letecké pohonné hmoty benzínového typu, střední oleje a těžké plynové oleje, těžké topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny. Základem daně z minerálních olejů je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 oC. To neplatí pro těžké topné oleje a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. Rozhodující je množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Plátcem daně z minerálních olejů jsou fyzické nebo právnické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit při použití nebo prodeji minerálních olejů, při použití nebo prodeji směsi minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů, při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů, při použití, prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů, které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. Daňovou povinností je výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Daňová povinnost vzniká výrobou nebo dovozem vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství. Povinnost daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit vzniká dnem použití nebo prodeje minerálních olejů, dnem použití nebo prodeje směsi minerálních olejů, dnem

17 použití nebo prodeje výrobků uvedených jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, dnem prodeje, bezplatného předání nebo použití odpadních olejů, které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. O osvobození od daně se jedná v případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost daň přiznat, vyměřit a zaplatit. Osvobození od daně z minerálních olejů se týká benzínů, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Podmíněné osvobození od daně znamená odklad povinnosti daň přiznat, vyměřit a zaplatit do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Uplatnění nároku na osvobození od daně – nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobku osvobozených od daně, které mu bylo vydáno způsobem stanoveným zákonem. Sazby a výpočet daně – daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou stanovenou pro příslušný vybraný výrobek. Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc. Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně – vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit fyzické nebo právnické osobě, která vyrábí minerální oleje, daňové přiznání podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období. Dovozem se dle zákona rozumí vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Pokud jsou však vybrané výrobky propuštěny do některého z celních režimů nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, považuje se dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do režimu volného oběhu nebo režimu aktivního zušlechťovacího styku. Vývozem se dle zákona rozumí propuštění vybraných výrobků do režimu vývoz nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropského společenství. Daňový sklad je prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá. Hranice tohoto místa mohou být porušeny pouze, pokud tímto místem prochází veřejná komunikace.

18 Provozovatelem daňového skladu je právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu. Oprávněným příjemcem je právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základně povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu. V tomto režimu nesmí vybrané výrobky skladovat ani odesílat. Podmíněné osvobození od daně – vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je umístěn v daňovém skladu a dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a pro vývoz. Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje je možné pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury uvedených v zákoně. Zajištění daně z minerálních olejů – celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 100 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž složiteli nevniká nárok na úrok ze složené částky, bankovní záruku, nebo ručení. Povolení k provozování daňového skladu – lze ho provozovat pouze na základě povolení, které vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu. Daňový zástupce – provozovatel daňového skladu registrovaný k dani v jiném členském státě se může nechat na daňovém území České republiky zastupovat svým daňovým zástupcem jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím. Zjednodušený průvodní doklad – vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání nebo určené k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Správu daní vykovávají úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně. Daňovým územím se rozumí území České republiky a území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství. Zákon o spotřebních daních upravuje pohyb vybraných výrobků nejen na území České republiky, ale i na daňovém území Evropského společenství.

19 Vrácení daně z minerálních olejů vzniká provozovateli daňového skladu: -

dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené,

-

dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,

-

dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji.

Zánik nároku na vrácení daně – zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn. Uvedení do volného daňového oběhu je: -

každé vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,

-

každá výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,

-

každý dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně.

Výroba je proces, při kterém: -

vybraný výrobek vznikne,

-

z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně,

-

z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním nomenklaturním kódem, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným nomenklaturním kódem.

Kód nomenklatury je číselné označení vybraných výrobků uvedené v Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společenském celním tarifu, v platném znění k 1. lednu 2002 (Marková, 2008).

2.3 Metodika řešení Všech vytyčených cílů, které byly uvedeny na začátku této práce, bude dosaženo pomocí konkrétního modelového příkladu, díky kterému budou nastíněny dostupné možnosti pořízení pohonných hmot malou organizací. Čtenář se také seznámí s výší konečné ceny pro spotřebitele v případě nákupu PHM společností od dealera v tuzemsku. Také bude uvedena tato konečná cena pro spotřebitele, jestliže by spotřební daň nebyla zdaněna daní z přidané hodnoty.

20 Bude využito příkladu z reálného prostředí, kde na konkrétních číselných údajích budou zřejmé výhody a nevýhody využití určité možnosti nákupu pohonných hmot. V první části praktického příkladu se budu věnovat pořízení pohonných hmot v tuzemsku a ve druhé části jejich pořízením v zahraničí.

21

3 Pořízení pohonných hmot v tuzemsku Cílem této kapitoly je uvést výši nákupních cen pohonných hmot malou organizací a také výši cen při prodeji konečnému spotřebiteli. V pozici malé organizace u nás existují tři možnosti nákupu pohonných hmot. Jedná se o nákup od dealera, který s nimi obchoduje, od ČEPRA nebo přímo od rafinérie. V této kapitole bude uvedena nákupní cena jednoho litru benzínu a motorové nafty z pohledu malé organizace. Dále bude uvedena prodejní cena pro konečného spotřebitele, který uskuteční nákup u některé z čerpacích stanic, kterou vlastní

společnost

s ručeným

omezeným.

Tuto

společnost

jsem

si

vybrala

pro praktickou část této práce. V modelovém příkladu budeme mít firmu XY, s. r. o., která má méně jak 20 zaměstnanců, z toho vyplývá, že se jedná o malou organizaci. Tato společnost podniká s pohonnými hmotami a provozuje 2 čerpací stanice. Jedna se nachází v okrese Břeclav a druhá v okrese Brno-venkov. Stanice umístěná v okrese Brno-venkov se nachází na trase, která je spojnicí mezi městem Brnem a Znojmem. Tuto trasu využívají především lidé, kteří chtějí využít hraniční přechod s Rakouskem, který se nachází nedaleko Znojma. Také ji využívají osoby, které jezdí od známého obchodního centra s názvem Freeport. Proto si myslím, že tato čerpací stanice má dobrou zeměpisnou polohu. Pořizovací cena pohonných hmot v tuzemsku zahrnuje cenu pořízení, spotřební daň a DPH. Někteří dealeři fakturují zvlášť cenu pořízení, spotřební daň a dopravu, avšak většina má cenu za dopravu i výši spotřební daně zahrnuty v ceně za litr. Na konci faktury uvádí pouze dodatek, že výše uvedené ceny jsou včetně spotřební daně a dopravy. Spotřební daň je fixní, je stanovena za jednotku, kterou je v našem případě jeden litr. Společnost provozující čerpací stanice musí uhradit celou pořizovací cenu dodavateli. Znamená to, že spotřební daň zaplatí ihned a dostane ji nazpět až při prodeji dané pohonné hmoty konečnému spotřebiteli. DPH při nákupu bude daní na vstupu a tuto daň si bude nárokovat k vrácení od státu. Při prodeji se bude jednat o daň na výstupu, kterou společnost bude povinna odvést do státního rozpočtu. Předmětem daně v tomto modelovém příkladě je Special 91, Natural 95 a motorová nafta. Základem daně je nakoupené množství jednotlivých pohonných hmot vyjádřené v 1 000 litrech. Rozhodující je množství pohonných hmot v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Tento okamžik nastává jejich nákupem. Plátcem spotřební daně je rafinérie (v modelovém případě tedy výrobce), která prodává PHM

22 dealerovi, od kterého pak malá organizace kupuje PHM. Poplatníkem je konečný spotřebitel. Co se týče DPH, tak zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, protože organizace dosáhla zákonem stanovené podmínky pro měsíční lhůtu.

23

3.1 Pořízení pohonných hmot od dealera Společnost nakupuje pohonné hmoty na obě svoje čerpací stanice, které provozuje, zhruba v týdenních intervalech. Jde dohromady průměrně o 30 000 l na jednu dodávku. Výše a počet dodávek v měsíci se odvíjí od mnoha faktorů. Mezi nejdůležitější faktory patří poptávka po dané komoditě a také predikce pohybu ceny této komodity. Pokud trh s pohonnými hmotami vykazuje budoucí pokles jejich ceny, společnost s nákupem setrvá a nebude navyšovat své zásoby, pokud to samozřejmě není nutné a stav zásob do dalšího nákupu pohonných hmot bude dostačující. Pokud i koneční spotřebitelé očekávají zlevnění dané komodity, s jejím nákupem také setrvávají, prodej proto může vykazovat mírnou stagnaci. Jakmile daná komodita zlevní a stoupne výše jejího nákupu, tím i následného prodeje a spotřeba konečným spotřebitelem, cena opět stoupne, protože se daná komodita stane nedostatkovým zbožím. Samozřejmě se nejedná o vysoké výkyvy, pokud se nestane nějaká závažná událost ve světě. Závažnou událostí se míní např. válečný konflikt, ohrožení zásob ropy nebo naopak světová finanční krize, nové naleziště zásob ropy atd. Většinou však větší výkyvy v tržní ceně komodity hrají roli spekulativní důvody. Velmi významný vliv na tuto komoditu je sezónnost. Velká výše zásob není v tomto oboru příliš výhodná, spíše se nedoporučuje z hlediska častého kolísání ceny pohonných hmot. Také to není dobré z důvodu velkého objemu peněz, které je na zásoby vázáno. Tyto finanční prostředky by mohly být uloženy daleko výnosnějším způsobem. Nabídka ceny od jednotlivých dealerů se liší v řádech halířů. Většinou se o její výši ještě smlouvá. Na cenu má vliv zejména výše odběru pohonných hmot, dodací podmínky a samozřejmě také bonita a věrnost klienta. Společnost nakoupí zboží u dealera, který jí nabídne nejnižší cenu při záruce nejvyšší kvality a nejlepší dodací podmínky. Může se stát, že se objeví nový dealer, který společnosti nabídne ještě nižší než stávající dealeři, ale zde už nemusí být záruka kvality pohonných hmot. V nákupní ceně z pohledu společnosti je tedy zahrnuta cena pořízení dané komodity, spotřební daň, její doprava a dále je uvedena výše vypočtené DPH. Spotřební daň je fixní. K 1 l benzínu je připočtena spotřební daň ve výši 11,84 Kč. Co se týče motorové nafty, tak je jedná o 9,95 Kč/l. Daň z přidané hodnoty je ve výši 19 % ze součtu ceny pořízení, spotřební daně a dopravy. V níže uvedených grafech je

24 zobrazen vývoj nákupní ceny 1 l Speciálu 91, Naturalu 95 a motorové nafty za rok 2007.

Graf č. 1: Vývoj nákupní ceny 1 l Speciálu 91 Zdroj: s.r.o.

Graf č. 2: Vývoj nákupní ceny 1 l Naturalu 95 Zdroj: s.r.o.

Cena benzínu se většinou určuje na světových burzách, pro nás je významný Rotterdam. Vliv má počasí nebo spekulace, kdy investoři hýbou cenou. Růst cen benzínu začíná v únoru a březnu, v dubnu a květnu se cena dostane na běžnou úroveň, během léta cena kulminuje a během září začíná cena pomalu klesat. Nejnižší ceny jsou v listopadu až lednu. Je to zapříčiněno více důvody. Jedním z nich je,

25 že nejezdí tzv. „sváteční řidiči“, kteří se například bojí jezdit na sněhu a náledí. Dalším důvodem je, že jsou vánoční svátky, lidé nechodí do zaměstnání a navíc utratili značnou část svého příjmu za dárky. Pouze u Speciálu můžeme v tomto roce 2007 sledovat opačnou tendenci v zimním období, kdy se tato komodita stala nedostatkovou, z důvodu neochoty dealera tuto komoditu nabízet vzhledem k její menší spotřebě (zanedbatelná na trhu) – vyřazení starších vozidel z provozu a podstatné snížení počtu starých aut jezdících na Special. ČEPRO a rafinérie přestaly nabízet tento druh PHM. Vzhledem k tomu, že se Special stal nedostatkovým zbožím, začali opět někteří dealeři tuto komoditu míchat sami v cisternách a dále nabízet. Měli totiž zájem změnit každoroční tendenci poklesu a více vydělat.

Graf č. 3: Vývoj nákupní ceny 1 l motorové nafty Zdroj: s.r.o.

Cena motorové nafty se nejvíce odvíjí od sezónnosti. Největší odběry jsou na jaře a na podzim, naopak v létě a v zimě jsou nižší odběry. Největší vliv na odběr této komodity má nákladní doprava, obzvláště mezinárodní doprava, protože je jejím největším odběratelem. Na jaře a na podzim dochází k nárůstu ceny motorové nafty důsledkem sezónních prací v zemědělství, kdy na jaře sejí a na podzim sklízejí úrodu. V létě jsou celozávodní dovolené a těžká doprava stagnuje. V zimě působí na nízkou cenu stejný faktor jako u benzínu, a sice vánoční svátky. Ovšem může dojít k opačné situaci, a to k nárůstu ceny. Tento nárůst je zapříčiněn očekáváním tuhé zimy

26 v Severní Americe, kde převážná část lidí topí topnými oleji, tudíž zkupují naftu a dělají si zásoby. To se odrazí na ceně nafty i u nás. V našem případě ovšem nešlo o tuhou zimu, ale v tomto roce 2007 šlo o velkou spekulaci v obchodě s ropou ve světě před začátkem krize a následnou spekulaci na trhu s PHM. Na grafech je také dobře vidět to, co jsem uvedla již dříve. Jedná se o to, že velké množství zásob není příliš ideální, protože cena pohonných hmot často kolísá. Čtenář si může pomyslet, že rozdíl několika haléřů, které by mohly být ušetřeny při správném načasování nákupu, je zanedbatelný, ale při vysokém objemu nákupu a jeho opakování už se jedná o nezanedbatelné částky. Ušetřené finanční prostředky může společnost lépe zhodnotit a využít jinde. Správné načasování nákupu pohonných hmot vychází ze sledování cen na burze, kde se s pohonnými hmotami obchoduje (Rotterdam). Na této burze se sleduje cena ropy Brent, která se využívá v Evropě. Pokud očekává zvýšení cen, které k nám přichází se zpožděním, společnost se snaží nakoupit pohonné hmoty a tím se předzásobit. Takto získává schopnost udržet se v konkurenčním boji. V momentě zvýšení cen u nás už nemusí společnost nakupovat, jelikož se předzásobila, a tím si vytvořila určitý polštář. Jakmile začne pokles, přestává nakupovat a prodává svoje zásoby, prodej běží setrvačností. Tím, že prodejci nekupují, vytvářejí tlak na rafinérie, aby šla s cenou dolů. Na dalších grafech je uvedeno, jaké je složení výše uvedených nákupních cen 1 l Speciálu 91, Naturalu 95 a motorové nafty.

Graf č. 4: Složení nákupní ceny Speciálu 91 Zdroj: Práce autora

27

Graf č. 5: Složení nákupní ceny 1 l Naturalu 95 Zdroj: Práce autora

Graf č. 6: Složení nákupní ceny 1 l motorové nafty Zdroj: Práce autora

Z těchto grafů je patrné, že výše spotřební daně je neměnná. Nemá na ni vliv cena pořízení ani žádné jiné náklady, je dána fixně legislativou. Naopak výše DPH závisí na výši ceny pořízení. Čím vyšší je cena pořízení, tím vyšší je DPH, jelikož se zvyšuje základ, ze kterého se daň procentuelně vypočítává. Na výši spotřební daně závislá není, právě proto, že je spotřební daň fixní a výše DPH ze spotřební daně je tedy pořád stejná. U benzínu se jedná o 2,25 Kč na 1 l. V případě motorové nafty je výše DPH nižší, protože spotřební daň je u motorové nafty nižší. DPH ze spotřební daně tedy činí 1,89 Kč na 1 l motorové nafty.

28 Na níže uvedených grafech je znázorněna nezávislost spotřební daně na výši ceny pořízení a souvisejících nákladech.

Graf č. 7: Vývoj spotřební daně a nákupní ceny 1 l Speciálu 91 Zdroj: Práce autora

Graf č. 8: Vývoj spotřební daně a nákupní ceny 1 l Naturalu 95 Zdroj: Práce autora

29

Graf č. 9: Vývoj spotřební daně a nákupní ceny 1 l motorové nafty Zdroj: Práce autora

Společnost při nákupu pohonných hmot musí zaplatit cenu pořízení, spotřební daň a DPH. Spotřební daň je jí uhrazena zpět při prodeji konečnému spotřebiteli, je obsažena v prodejní ceně. DPH si může společnost při nákupu uplatit jako daň na vstupu a při prodeji se bude jednat o daň na výstupu. Z rozdílu mezi daní na výstupu a daní na vstupu vzejde výsledná daňová povinnost, kdy společnost bude muset odvést daň státu, pokud bude mít vlastní daňovou povinnost. Tato vlastní daňová povinnost by vznikla převýšením daně na výstupu nad daní na vstupu. Pokud daň na vstupu převýší daň na výstupu, bude mít společnost nárok na vrácení daně. Odvod nebo vrácení daně je právě ve výši rozdílu daně na výstupu a vstupu. 3.1.1

Prodej pohonných hmot nakoupených od dealera konečnému spotřebiteli

Pokud mají spotřebitelé možnost, vyhledávají nejnižší dostupnou prodejní cenu. Bereme totiž v úvahu, že spotřebitel se chová racionálně. V našem případě to znamená, že spotřebitel nejen nakupuje za nejnižší dostupnou prodejní cenu, ale i nejvyšší možné množství. Většinou se jedná o kapacitu nádrže vozidla. Spotřebitel také zvažuje další faktory, jako je například vzdálenost mezi jednotlivými čerpacími stanicemi. Protože pokud by byl nákup pohonné hmoty levnější u vzdálenější čerpací stanice, je důležité spočítat, zda cena pohonné hmoty spotřebované při ujetí větší vzdálenosti na tuto čerpací stanici, by nebyla vyšší než ušetřená cena na nákupu levnější pohonné hmoty.

30 Prodejní cena konečnému spotřebiteli v sobě zahrnuje: -

cenu pořízení a s ní související náklady,

-

spotřební daň,

-

marži prodejce,

-

DPH.

Výpočet výše prodejní ceny konečnému spotřebiteli: (cena zboží + spotřební daň + marže ČS) * 1,19 = prodejní cena např.: (6,74 + 11,84 + 2) * 1,19 = 24,49 Marži prodejce tvoří: -

režijní materiál,

-

energie, vodné, stočné,

-

oprava a údržba,

-

ostatní služby (telefon, odpad, provize, vzorky9, revizní zprávy bankovní poplatky a poplatky CCS10 a další),

-

nájem ČS,

-

mzdy zaměstnanců, sociální a zdravotní pojištění,

-

požadovaný zisk.

Výše uvedené náklady by byly příliš vysoké, pokud by byly kryty pouze marží z prodeje pohonných hmot. Podnik by musel mít velmi vysokou marži a špatně by konkuroval ostatním prodejcům pohonných hmot. Proto je část nákladů kryta z prodeje v kiosku, který je součástí ČS. Pokud by část nákladů nebyla kryta prodejem z kiosku, marže by musela být vyšší, tak by docházelo k tomu, že by si spotřebitelé raději nakoupili pohonné hmoty u konkurence. Prodej z kiosku firmě uhradí zhruba 40 % nákladů a požadovaného zisku, proto je velice výhodné kiosek u ČS stanice provozovat. V praxi se nesetkáme se samostatnou ČS, kde by se prodávaly jen pohonné hmoty. V kiosku se prodává drobné zboží. Jedná se o potraviny a nápoje, tabákové výrobky, noviny a časopisy, doplňkové zboží určené k údržbě a provoz motorových vozidel. 9

Každá čerpací stanice ze zákona musí podrobovat svoje pohonné hmoty pravidelnému vzorkování (testování), zda mají zákonem povolené složení a zda neobsahují zakázané přísady. 10 CCS je zkratka České společnosti pro platební karty s.r.o. Velmi významná položka, která dosahuje až 50 % marže.

31 Některé čerpací stanice mají výši marže sraženou na minimum. Jedná se většinou o obcházení zákona. Například provoz čerpací stanice hradí z tržeb obchodního domu, jehož součástí čerpací stanice je. Toto ovšem není povoleno. Malé organizace se proti tomuto brání, ale velké organizace mají vysoký vliv a vyšší finanční prostředky, a proto svoje jednání lehce obhájí. Nezapomeňme, že cena zboží, za kterou čerpací stanice zboží nakupuje, již obsahuje marži všech předcházejících dealerů. Skutečná cena pohonné hmoty je tedy velmi nízká v porovnání s prodejní cenou, kterou zaplatí konečný spotřebitel. 3.1.2

Prodejní cena konečnému spotřebiteli při nezdanění spotřební daně daní z přidané hodnoty

Prodejní cena v případě zdanění spotřební daně daní z přidané hodnoty: (cena zboží + spotřební daň + marže ČS) * 1,19 = prodejní cena př.: (6,74 + 11,84 + 2) * 1,19 = 24,49 DPH = 20,58 * 0,19 = 3,91 Prodejní cena za předpokladu nezdanění spotřební daně daní z přidané hodnoty: spotřební daň + (cena zboží + marže ČS) x 1,19 = prodejní cena př.: 11,84 + (6,74 + 2) * 1,19 = 22,24 DPH = 8,74 * 0,19 = 1,66 Rozdíl v prodejní ceně je právě ve výši zdanění spotřební daně daní z přidané hodnoty: 24,49 – 22,24 = 2,25 11,84 * 0,19 = 2,25 Výpočet poměru DPH při nezdanění a zdanění spotřební daně: (2,25 / 3,91) * 100 = 58% Zdanění spotřební daně daní z přidané hodnoty tvoří ve výše uvedeném příkladě 58 % z celkové částky DPH. Pokud by se spotřební daň nedanila daní z přidané hodnoty, ušetřili bychom 58 % z celkové částky DPH, kterou jinak odvádíme státu.

32

3.2 Pořízení pohonných hmot od ČEPRA a rafinérie Pro malou organizaci je pořizování pohonných hmot od ČEPRA nebo přímo od rafinérie nevýznamné. Ceny, které nabízí ČEPRO a rafinérie malým prodejcům, jsou o 50 až 80 haléřů vyšší, než které jim nabízejí dealeři. Dealeři se totiž sdružují dohromady, aby zvýšili velikost odběru. Při vysokém množství totiž dostávají množstevní slevu, a tudíž mohou nabídnout nižší cenu malým odběratelům. V této branži totiž rozhoduje množství a ne cena. Seskupení dealerů dosahuje odběru až 10 000 000 litrů za měsíc. Malá organizace není schopna dosáhnout na takovouto výši odběru. V našem modelovém příkladě malá organizace odebírá průměrně 120 000 litrů za měsíc. Jedná se o setinu objemu seskupení dealerů.

33

4 Pořízení pohonných hmot v zahraničí Další možností společnosti, jak pořídit pohonné hmoty, je jejich nákup v zahraničí. Zde se berou v úvahu pouze země Evropského společenství. Tato možnost je daleko složitější a komplikovanější než pořízení pohonných hmot v tuzemsku. Společnost má možnost nakoupit pohonné hmoty v zahraničí včetně spotřební daně příslušné země, přepravit je do České republiky, zde ji vzniká povinnost přiznat a odvést také českou spotřební daň. Další možností je využití tzv. daňového skladu, kde jsou pohonné hmoty v režimu podmíněného osvobození. Společnost zažádá o tento režim a pokud je jí vyhověno, nakupuje pohonné hmoty bez spotřební daně dané země, doveze si je do daňového skladu na území tuzemska a její povinnost českou spotřební daň přiznat a zaplatit vzniká při vyskladnění z tohoto daňového skladu. Vše funguje na základě průvodního dokladu. Poslední možností je pořídit zboží v režimu dopravy podmíněně osvobozené od daně, neplatit spotřební daň dané země a českou spotřební daň uhradit v okamžiku ukončení přepravy v tuzemsku. Co se týče DPH, tak každý z výše uvedených způsobů pořízení pohonných hmot v zahraničí je od ní osvobozen. Funguje zde tzv. systém reverse charge11. Je to z toho důvodu, že DPH se vztahuje na dovoz zboží z 3. zemí na území Evropského společenství. Pořizování pohonných hmot ze zemí, které jsou součástí Evropského společenství, se nepovažuje za dovoz. Při využití možnosti pořízení pohonných hmot v zahraničí vznikají další náklady na administrativu, náklady na řadu různých povolení a také náklady na dopravu. Právě náklady na dopravu při pořízení pohonných hmot v tuzemsku již jsou zahrnuty v nabízené prodejní ceně dealerem. Zde už si musí společnost transport pohonných hmot zajistit sama na vlastní náklady. Pro účely modelového příkladu bude naše společnost pohonné hmoty pořizovat v Rakousku.

11

Reverse charge je poskytování či převod různých služeb přes hranice. Používá se pro přiznání DPH mezi státy EU. Např. plátce v Německu poskytne službu českému plátci, aby se nemusel u nás registrovat jako plátce daně, daňovou povinnost za něj vyřídí český subjekt, který tuto službu přizná jak na vstupu, tak i na výstupu. Na faktuře musí být uvedeno, že se postupuje podle Reverse Charge.

34

4.1 Nákup pohonných hmot v Rakousku s rakouskou spotřební daní S přihlédnutím k umístění čerpacích stanic naší společnosti se společnost rozhodla pro pořizování pohonných ze sousedního Rakouska. Při využití tohoto způsobu pořízení se vychází z toho, že společnost nakoupí pohonné hmoty v Rakousku od rafinérky ve Schwechatu včetně rakouské spotřební daně a doveze je do tuzemska. Okamžikem vstupu na naše území jí vzniká povinnost do 25. dne následujícího měsíce českou spotřební daň přiznat a zaplatit. Poté získá potvrzení, že pohonné hmoty dovezené z Rakouska s rakouskou spotřební daní podlehly české spotřební dani. Teprve poté má společnost nárok na vrácení zaplacené rakouské spotřební daně. Tento způsob pořízení pro naši společnost je velice nevýhodný, protože její finanční prostředky, které zaplatila za rakouskou spotřební daň, leží „ladem“. Musela zaplatit dvě spotřební daně, českou a rakouskou. Tyto prostředky musela někde získat, využít je z vlastních zdrojů nebo si je vypůjčit. Zejména prostředky na rakouskou spotřební daň, protože česká spotřební daň ji bude uhrazena prodejem pohonných hmot konečnému spotřebiteli ještě před tím, než ji fakticky zaplatí. Př.: Společnost doveze cisternu pohonných hmot z Rakouska. Vzdálenost z čerpací stanice k rafinérii v Rakousku je 100 km. Aby byly náklady na dopravu co nejnižší, poveze plnou cisternu benzínu, jedná se o 35 000 l. Náklady: -

cena pořízení benzínu 210 000 Kč, 6 Kč/l benzínu,

-

na dopravu 5 000 – 6 600 Kč, 0,15 – 0,20 Kč/l benzínu,

-

rakouská spotřební daň 0,417 €/l, při kurzu 27 Kč/€ se jedná o 11,26 Kč/l, celkem tedy 394 100 Kč,

-

česká spotřební daň 11,84/l benzínu, celkem 414 400 Kč.

Náklady celkem (210 000 + 5 000 + 394 000 + 414 400) = 1 023 400 Kč. Na výše uvedeném příkladě je vidět, že společnost „zbytečně“ zaplatila dvojí daň stejného typu za jedno zboží. Česká daň se jí vrátí v okamžiku prodeje benzínu. Jelikož k prodeji dojde s velkou pravděpodobností dříve než k odvodu daně, může s těmito prostředky disponovat. Kdežto rakouská spotřební daň jí bude vrácena až po přiznání české spotřební daně. Je zde ovšem riziko, jestli jí vůbec bude vrácena. Některé státy

35 tuto daň nevrací. Legislativa v této oblasti není jednoznačně vyřešena, je to spíše na vůli jednotlivých států Evropského společenství. Do nákladů na 1 l benzínu bychom neměli zahrnovat českou spotřební daň, protože prodej konečnému spotřebiteli proběhne dříve, než bude muset tuto daň zaplatit. Takže pokud nebudeme brát v úvahu českou spotřební daň, tak náklady na 1 l benzínu by činily 17,40 Kč. Naopak do nákladů bychom proto měli zahrnout i náklady na případný zdroj finančních prostředků, které by si společnost musela obstarat, pokud by využila tohoto způsobu pořízení pohonných hmot. Jednalo by se o stejné finanční prostředky, které by si společnost musela pořídit, pokud by nakoupila PHM u nás od dealera. Také by nakupovala PHM se spotřební daní, ta je v obdobné výši jako rakouská spotřební daň. Po přiznání a uhrazení spotřební daně v České republice, by společnost dostala tyto prostředky zpět se zpožděním od rakouské strany. Pro společnost je nejjednodušší volbou zdroje finančních prostředků využití kontokorentního úvěru od banky, u které má založený účet. Náklady na tento úvěr se odvíjí od celé řady skutečností. Banka by například zjišťovala podnikatelský záměr, solventnost a bonitu klienta, výši základního kapitálu, jaké má společnost zkušenosti v oblasti svého podnikání a další. Úrok z kontokorentního úvěru ve výši by se proto mohl pohybovat od 10 – 20%. Problém by nastal v tom případě, kdyby společnosti nebyla vrácena rakouská spotřební daň. Úvěr by společnost musela splatit z vlastních zdrojů.

36

4.2 Nákup pohonných hmot s využitím daňového skladu V této variantě pořízení pohonných hmot společnost využívá tzv. daňového skladu. Pokud chce společnost nakupovat pohonné hmoty v Rakousku a v tuzemsku je skladovat v daňovém skladu, musí společnost zažádat o režim tzv. podmíněného osvobození od spotřební daně. Při tomto způsobu pořízení se jedná o to, že společnost nakoupí pohonné hmoty v Rakousku od výrobce, v nákupní ceně již není obsažena spotřební daň. Dostane pohonné hmoty bez spotřební daně, protože se prokáže, že má daňový sklad. Obchod mezi Českou republikou a Rakouskem vychází z principu, který funguje v rámci celé Evropské Unie, a sice z principu jednoho zdanění. Po celou dobu přepravy musí mít doklady, že nakoupila zboží zatěžované spotřební daní oprávněně bez DPH. Poté zboží převeze do tuzemska, kde je uskladní ve svém daňovém skladu, který si zřídila. Povinnost přiznat a zaplatit českou spotřební daň jí vznikne až po vyskladnění a uvedení pohonných hmot do volného oběhu. Společnost je povinna předložit daňové přiznání samostatně za každou daň zvlášť celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Daň musí zaplatit do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla. Společnost musí požádat na celním ředitelství o vydání povolení na provozování daňového skladu. Žádost musí obsahovat identifikační údaje navrhovatele, popis daňového skladu (spolu s jeho umístěním a popisem zabezpečení proti neoprávněnému použití pohonných hmot), popis pohonných hmot, které jsou zde uskladněny, a další údaje, které je možno najít v zákoně. Aby mohla společnost provozovat daňový sklad, musí složit zajištění daně. Jeho výše se odvíjí od mnoha faktorů. Jak bude poskytnuto zajištění, o jakou společnost se jedná, jak dlouho je na trhu, jaké má zkušenosti, solventnost, bonita, historie společnosti a další. Po nějaké době je možné toto zajištění snížit. Nejlevnější variantou z hlediska uhrazení zajištění je složení finančních prostředků na depozitní účet. Výše zajištění musí odpovídat výši daně, která připadá na pohonné hmoty, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje. Minimální výše tohoto zajištění je jedna dvanáctina výše daně, která připadala na pohonné hmoty, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje. Tuto výši

37 musí provozovatel kontrolovat a musí se shodovat se Zákonem o DPH. V případě zakládání nového skladu se vychází z očekávané daňové povinnosti nebo výši daně. Pohonné hmoty mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně pouze s průvodním dokladem, nebo zjednodušeným průvodním dokladem. Vzor průvodního dokladu je uveden v příloze. Průvodní doklad figuruje v případě, že společnost nakupuje od provozovatele daňového skladu. Tento průvodní doklad se vyhotoví v 5 provedení. První si ponechá provozovatel odesílajícího daňového skladu (toto vyhotovení obsahuje souhlas celního úřadu se zahájením dopravy). Druhé si ponechá provozovatel přijímacího daňového skladu, tedy naše společnost. Dalšími dvěma vyhotoveními společnost potvrdí příjem vybraných výrobků a odešle je místně příslušnému celnímu úřadu. Jedno z nich úřad ověří a zašle zpět společnosti, která je povinna jej odeslat do Rakouska provozovateli daňového skladu. Poslední vyhotovení zůstává na celním úřadě příslušném pro naši společnost. Pokud společnost nakupuje pohonné hmoty od dealera, jedná se tedy o pohonné hmoty uvedené do volného daňového oběhu v Rakousku, použije pouze zjednodušený průvodní doklad. Ten se vyhotovuje ve třech vyhotoveních. Př. Společnost doveze cisternu pohonných hmot z Rakouska. Vzdálenost z čerpací stanice do daňového skladu výrobce v Rakousku je 100 km. Poveze plnou cisternu benzínu, jedná se o 35 000 l. Pro výpočet výše zajištění předpokládá roční dovoz 960 000 l benzínu. Náklady spojené s pořízením pohonných hmot v Rakousku a s jejich uskladněním v daňovém skladě v tuzemsku: -

cena pořízení benzínu 210 000 Kč, 6 Kč/l benzínu,

-

na dopravu 5 000 – 6 600 Kč, 0,15 – 0,20 Kč/l benzínu,

-

minimální výše zajištění ((960 000 * 11,84)/12) 947 200 Kč.

Nákupní cena je složena z ceny pořízení a dopravy, jedná se přibližně o 215 000 Kč. Nákupní cena 1 l benzínu je tedy 6,15 Kč. Nezahrneme do ní spotřební daň, protože tu odvedeme až 40. den po měsíci, ve kterém společnost uvede benzín do volného oběhu. Její výše bude 414 400 Kč. Co se týče finančních prostředků umístěných v zajištění, není s nimi možno vůbec disponovat. Tyto peníze leží tzv. „ladem“. Výše tohoto zajištění může ovšem být

38 zdaleka vyšší po započítání ostatních faktorů do této výše celním úřadem. Musíme také zohlednit, že společnost nakupuje i naftu, proto výše zajištění je daleko vyšší. U každé společnosti je individuální v jaké výši zahrne zajištění do své prodejní ceny. Protože pokud by nemusela uhradit zajištění, mohla by tyto prostředky nějakým způsobem investovat a měla by z nich výnos. Proto by se jí tento ušlý výnos měl vrátit právě v zahnutí zajištění do prodejní ceny konečnému spotřebiteli. Tento způsob pořízení pohonných hmot je pro společnost výhodný, protože peníze za spotřební daň, které musí zaplatit do 40. dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, dostane dříve nazpět při prodeji pohonných hmot konečnému spotřebiteli. V týdenním intervalu je protoč pohonných hmot zhruba 30 000 l.

39

4.3 Pořízení pohonných osvobozené od daně

hmot

v režimu

dopravy

podmíněně

Společnost nakoupí pohonné hmoty v Rakousku od výrobce a dopraví je v režimu podmíněného osvobození od daně, o který si musí předem zažádat a bude jí povolen, doveze pohonné hmoty přímo na svoje čerpací stanice. V tomto případě je společnost tzv. oprávněným příjemcem, kterému bylo vydáno povolení na daňovém území ČR. Funguje to na podobném principu jako u daňového skladu, rozdíl je v okamžiku, ve kterém vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. V tomto případě vznik daňové povinnosti daň přiznat a zaplatit je v okamžiku ukončení této přepravy. Je zde opět potřeba průvodní doklad a také zajištění daně. Společnost může dopravovat pohonné hmoty v režimu opakovaného přijímání osvobozených výrobků nebo jednorázově. Pokud jsou pohonné hmoty dopravovány společnosti pro jednorázové přijetí pohonných

hmot, musí provozovatel odesílajícího daňového

skladu připojit

k průvodnímu dokladu doklad o zajištění daně oprávněným příjemcem potvrzený příslušným správcem daně. Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy uvědomit celní úřad, doprava může být zahájena jen s jeho souhlasem. Celní úřad může stanovit lhůtu, v níž mají být pohonné hmoty dopraveny společnosti, a trasu přepravy. Doprava je ukončena přijetím pohonných hmot na čerpací stanici. Co se týče vrácení zajištění, celní úřad ho uvolní do 5 pracovních dnů po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným. Př. Společnost doveze cisternu pohonných hmot z Rakouska. Vzdálenost z čerpací stanice do daňového skladu výrobce v Rakousku je 100 km. Poveze plnou cisternu benzínu, jedná se o 35 000 l. Náklady spojené s pořízením pohonných hmot v Rakousku a jejich uskladněním v daňovém skladě v tuzemsku: -

cena pořízení benzínu 210 000 Kč, 6 Kč/l benzínu,

-

na dopravu 5 000 – 6 600 Kč, 0,15 – 0,20 Kč/l benzínu,

-

výše zajištění je 414 400 Kč (35 000 * spotřební daň 11,84 Kč/l).

40 Nákupní cena je 215 000 Kč. Je stejná jako v předchozím způsobu pořízení pohonných hmot. Rozdíl je především v tom, že je zde daleko nižší výše zajištění. Naopak zde může dříve vzniknout povinnost daň přiznat a zaplatit. Měsíc, ve kterém dojde k ukončení přepravy, může předcházet měsíci, ve kterém dojde k vyskladnění z daňového skladu. Zajištění daně je vyžadováno u naší společnosti. Problém nastává v tom případě, kdy v Rakousku nemusí povolit nákup bez rakouské spotřební daně z důvodu neznámosti společnosti. Jelikož by firma byla novým subjektem v této zemi a malým subjektem, je velká pravděpodobnost, že budou chtít také zaplatit rakouskou spotřební daň v plné výši, a to 394 100 Kč (35 000 * 0,417 €/l; při kurzu 27 Kč/l).

41

5 Diskuze V této kapitole zanalyzuji jednotlivé způsoby pořízení pohonných hmot. Nejprve bych se ráda věnovala pořízení pohonných hmot zvlášť v tuzemsku a poté jejich pořízení v zahraničí. Jak již bylo uvedeno, v tuzemsku je možno pohonné hmoty pořídit třemi způsoby. Jedná se o nákup od dealera, od ČEPRA nebo přímo od rafinérie. Je jasné, že poslední 2 možnosti nemají pro naši společnost vůbec cenu, protože by firma nemohla být konkurenceschopná. Dalo by se o těchto možnostech uvažovat v případě, že by společnost snížila svou marži právě o tu část, o kterou je nákupní cena vyšší než nákupní cena od dealera. Potom by její prodejní cena konečnému spotřebiteli byla i nadále konkurenceschopná. Ale v takovémto případě by velice obtížně hospodařila a mohlo by se stát, že by šla i do záporu. Samotná marže na 1 l pohonné hmoty je totiž už tak nízká a výše zisku by zde nemohla být zahrnuta. Jelikož podnikání je činnost provozovaná za účelem dosahování zisku, ztrácelo by svůj význam. Nebo by mohla o tuto část nákupní ceny převyšující nákupní cenu od dealera zvýšit svou prodejní cenu, to by ovšem nebyla konkurenceschopná. Pokud bychom například brali v úvahu spotřebitele (muže), který natankuje plnou nádrž benzínu do svého automobilu, objem této nádrže je 50 litrů, stál by ho nákup u naší čerpací stanice o 25 – 40 Kč více, za tyto peníze si může pořídit 1 – 1,5 l benzínu navíc a ujet o cca 14 – 20 km více. Rozumně uvažující spotřebitel dá přednost nákupu u konkurence a navíc se zmíní známým, že u jiné čerpací stanice nakoupil levněji. Dle mého názoru je možné se spojit s dalšími čerpacími stanicemi a vytvořit velkou skupinu, aby bylo vysoké množství odběru a mohly tak usilovat o cenu, jakou má dealer. Jak jsem již uvedla, v této branži není na prvním místě cena ale odebírané množství. Vzhledem ke specifiku podnikání a obrovské konkurenci je takovéto spojení prakticky nemožné. Co se týče pořízení zboží od dealera, je to nejvýhodnější možnost nákupu pohonných hmot v tuzemsku z hlediska ceny. Nabídnutá cena dealerem nemusí však být cenou konečnou. Vzhledem k tomu, že konkurence je i mezi dealery, je běžné, že se o její výši ještě smlouvá a dochází tak ke snížení ceny za litr. Na 1 l ta změna není tak výrazná, jedná se o haléře, ovšem v převedení na celou výši nákupu, už je rozdíl patrný. Záporem ovšem je, že splatnost faktur při nasmlouvání výhodnější ceny není v intervalu několika týdnů, jak je běžně v obchodní činnosti zvykem, ale jedná

42 se o několik dní. Čím je nižší nasmlouvaná cena, tím je kratší doba splatnosti. Takto si dealer kompenzuje sníženou prodejní cenu rychlejším obratem peněz. Proto je velice důležité mít k dispozici vysoký objem finančních prostředků. Jedná se například o částku 700 000 Kč, což není zrovna malá částka pro malou organizaci. Musí mít nějaké prostředky navíc, protože tyto finanční prostředky nejprve zaplatí a teprve po prodeji konečnému spotřebiteli je dostane zpět. Musí si stanovit dobrou koncepci prodeje, aby byla schopna tyto prostředky nakumulovat a nemusela si je půjčovat např. v bance. Když se podíváme na nákup pohonných hmot v zahraničí, tak můžeme s jistotou vyloučit pořízení pohonných hmot se spotřební daní členské země Evropského společenství, v našem případě se jednalo o rakouskou spotřební daň. Je zde veliká nevýhoda v tom, že musíme okamžitě uhradit rakouskou spotřební daň. Musíme proto disponovat vysokými finanční prostředky. Navíc budou vázány v těchto pohonných hmotách do okamžiku vrácení rakouské spotřební daně, která nám bude vrácena až po přiznání české spotřební daně. Je zde zdlouhavý úřednický proces, kdy na jeho konci nám nemusí být rakouská spotřební daň ani vrácena. Proto bych navrhla, aby byla zlepšena legislativa a sjednocena pro všechny země Evropského společenství v tom bodě, aby nemohlo dojít ke dvojímu zdanění jedné pohonné hmoty stejným typem daně, jakou je spotřební daň. Mohlo by například být zavedeno, že zaplacená rakouská spotřební daň bude českým úřadem zúčtována s českou spotřební daní. Rakouský úřad pouze převede prostředky inkasované od českého subjektu na příslušný účet českého úřadu a rozdíl mezi výší rakouské a české spotřební daně bude vyúčtován českému subjektu. Ten buď vyinkasuje přebytek, nebo doplatí nedoplatek. Pokud se podíváme na pořízení pohonných hmot v osvobozeném režimu od daně, tak při porovnání zajištění, které musíme zaplatit ihned, u daňového skladu a osvobozené přepravy, je osvobozená přeprava více jak o polovinu levnější. Oproti tomu daňový sklad má tu výhodu, že se dá pracovat s časem vyskladnění a uvedení do volného oběhu. Když společnost nakoupí zboží v režimu osvobozené přepravy a ukončí přepravu například 28. března, vznikne jí povinnost daň přiznat a zaplatit za měsíc březen, daňové přiznání musí podat nejpozději 25. dubna a daň zaplatit 10. května. Pokud ale bude mít daňový sklad, může pohonné hmoty vyskladnit až 1. dubna, kdy ji vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit. Poté může podat daňové přiznání až 25. května a daň zaplatit 10. června. Jelikož je protoč pohonných hmot zhruba v týdenním intervalu, vzniká zde více jak měsíční rezerva finančních prostředků, které je možno investovat. Vyhneme se navíc úřednickým záležitostem, kdy musíme

43 sledovat tok zajištění. Avšak u daňového skladu musíme sledovat, jestli výše zajištění odpovídá požadované výši uvedené v zákoně o spotřebních daních. Myslím si, že je zde problém v diskriminaci malých organizací. Velké organizace nemají problém složit jistinu v jakékoliv výši. Oproti tomu pro malou organizaci je to mnohem náročnější.

44

6 Závěr Když vezmu v úvahu všechna pro a proti výše uvedených způsobů pořízení pohonných hmot, tak si myslím, že pro naši společnost je teoreticky nejvýhodnější variantou pořízení v režimu podmíněně osvobozené dopravy pohonných hmot od daně pouze za předpokladu, že po nás nebude vyžadováno zaplacení rakouské spotřební daně jako neznámému subjektu a že může dopravovat pohonné hmoty v režimu opakovaného přijímání osvobozených výrobků. Bohužel v praxi velice často dochází k požadavku zaplacení této rakouské spotřební daně. Je také velmi obtížné získat režim opakovaného přijímání osvobozených výrobků. Proto si myslím, že i když prvotní finanční zajištění je cca dvojnásobně vyšší a jsou zde i nezbytné náklady na provozování daňového skladu, je pořízení PHM s využitím daňového skladu prakticky nejvýhodnější. A to z důvodu, že spotřební daň se odvádí až 70 dní po nákupu. Za tuto dobu by společnost dovezla zhruba 8 – 12 cisteren (jedná se o 280 000 – 420 000 l, spotřební daň ve výši cca 4 500 000 Kč). Při nutném zajištění 1 500 000 Kč, má společnost při pořizování PHM jakoby volně k dispozici až 3 000 000 Kč. Bohužel celní úřad neumožní každému podnikateli získat povolení k provozování daňového skladu, získání tohoto povolení je velice obtížné. Podle mne je totiž zásadní fakt, že v tuzemsku musím spotřební daň a DPH uhradit ihned při nákupu, kdežto u osvobození mi teprve vznikne povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit ukončením přepravy a daň fakticky zaplatím nejdříve za 41 dní. Společnost proto nemusí disponovat tak obrovskými finančními prostředky ihned. Za předpokladu, že cena pořízení PHM bude srovnatelná nebo nižší než u nás, bych společnosti doporučila tohoto režimu využít a zkusit tak nakupovat pohonné hmoty v zahraničí. Avšak využít této možnosti až po delším působení v této branži, aby tato firma měla určitou historii a působila solidně. Pro každou firmu je těžké začínat a rozjíždět nějaký obchod, proto je samozřejmé, že ze začátku si musí firma tyto prostředky vypůjčit, což jako nově začínající firma má obtížné. Musí něčím ručit, banka jí finanční prostředky neposkytne jen tak. Je zde velké riziko, že firma nebude úspěšná a společníci přijdou o značné peníze. To je riziko, se kterým musí každý podnikatel počítat. Podle mého názoru je velice důležité si dobře promyslet, jestli je pro tento druh podnikání dostatečné místo na trhu, najít správnou polohu čerpací stanice, aby byl zajištěn dobrý odbyt pohonných hmot, a hlavně je důležité mít tzv. „zadní vrátka“. Vytvořit si určitou finanční rezervu pro případ neschopnosti splácet úvěr, který firma dostala, aby mohla začít podnikat

45 v této oblasti. Ještě než firma prodá svůj první litr pohonné hmoty, vynaloží mnoho peněz na zřizovací výdaje. Obchodování a udržení se v této branži je velice těžké pro malou organizaci. Protože na trhu je velké množství firem, podnikajících v této branži, a konkurence je obrovská. Obzvlášť v dnešní době, kdy se nacházíme v celosvětové finanční krizi. Důležité je naučit se způsobům a zvyklostem obchodování v této oblasti a najít si zde pevné místo a nadále se rozvíjet.

46

7 Použitá literatura (Bílková, 2008)

BÍLKOVÁ, V. -- RITTEROVÁ, V. Daňová incidence spotřebních daní v ČR. In Firma a konkurenční prostředí 2008 - 3. část. Brno: MSD, s. r. o., 2008, s. 29--35. ISBN 978-80-7392-022-7.

(Daňový receptář, 2004) Daňový receptář : všechny daně pohromadě v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2004. 675 s. ISBN 80-86199-64-9. (David, 2007)

DAVID, P. Incidence spotřební daně z motorové nafty v ČR. In Firma a konkurenční prostředí 2007 - Sekce 2: Úloha podniku v udržitelném rozvoji regionů. Brno: MSD,s.r.o., 2007, s. 28--33. ISBN 978-80-86633-84-8.

(Kubátová, 2006)

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2.

(Marková, 2008)

Marková,H. Daňové zákony : Úplná znění platná v roce 2008. 16. vyd. Praha: Grada, 2008. 208 s. ISBN 80-2470017-4.

(Sagit, 2004)

Daň z přidané hodnoty-květen 2004. Spotřební daně: podle stavu k 1.5.2004. Ostrava: Sagit, 2004. 192 s. Úplné znění. ISBN 80-7208-429-1.

(Sagit, 2005)

Daň z přidané hodnoty. Spotřební daně: podle stavu k 1.7.2005. Ostrava: Sagit, 2005. 224 s. Úplné znění. ISBN 80-7208-506-9.

(Sagit, 2008)

Daň z přidané hodnoty 2008 : podle stavu k 1.1.2008. Ostrava: Sagit, 2008. 176 s. Úplné znění. ISBN 978-80-7208655-9.

47

8 Seznam ilustrací v práci Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj nákupní ceny 1 l Speciálu 91 .............................................................................24 Graf č. 2: Vývoj nákupní ceny 1 l Naturalu 95.............................................................................24 Graf č. 3: Vývoj nákupní ceny 1 l motorové nafty .......................................................................25 Graf č. 4: Složení nákupní ceny Speciálu 91 ................................................................................26 Graf č. 5: Složení nákupní ceny 1 l Naturalu 95...........................................................................27 Graf č. 6: Složení nákupní ceny 1 l motorové nafty .....................................................................27 Graf č. 7: Vývoj spotřební daně a nákupní ceny 1 l Speciálu 91..................................................28 Graf č. 8: Vývoj spotřební daně a nákupní ceny 1 l Naturalu 95 .................................................28 Graf č. 9: Vývoj spotřební daně a nákupní ceny 1 l motorové nafty............................................29

48

Příloha Vzor průvodního dokladu