Tisková zpráva nevládní protikorupční organizace Růžový panter k odvolání Vladimíra Šiši z funkce ředitele Sekce kanceláře Národního bezpečnostního úřadu Není zřejmé, jaká konkrétní skutečnost přiměla Jana Mareše změnit názor na další setrvání Vladimíra Šiši ve funkci.
Dříve Jan Mareš tvrdil, že Vladimíra Šišu není možné odvolat na základě již prezentovaných skandálů, protože k tomu nemá oporu v pracovním právu. Dále tvrdil, že nejsou známa bezpečnostní rizika, která by mohla způsobit odebrání bezpečnostní prověrky Vl. Šišovi. Vladimíru Šišovi dodnes žádné obvinění sděleno nebylo, situace je tedy z principu stále stejná. Nyní Jan Mareš tvrdí, že Vladimíra Šišu odvolává proto, že jeho jméno je „mediálně svazováno s podezřelými aktivitami, byť se jakákoliv trestná či protiprávní činnost Vl. Šiši neprokázala“. K bezpečnostní prověrce Vl. Šiši se Jan Mareš vyjadřuje velmi vyhýbavě, tvrdí, že otázky týkající se bezpečnostní prověrky budou řešeny zcela v intencích zákona 148/1998 Sb. Je zřejmé, že Jan Mareš nemíní přiznat zcela nezvládnuté personální problémy v NBÚ a ve dvou stanoviscích si zcela protiřečí.
Ke stanovisku ředitele NBÚ Jana Mareše ze dne 7. 3. 2005 k odvolání Vladimíra Šiši z funkce ředitele Sekce kanceláře úřadu:
Rozhodnutí ředitele NBÚ ve věci Mgr. Šiši Ve čtvrtek 17. února uložil ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš Mgr. Vladimíru Šišovi, aby mu do pátku 25. února předložil veškeré dokumenty, které se týkají údajného vyšetřování Mgr. Šiši pro lichvu. Mgr. Šiša uložený úkol splnil a v řádném termínu podklady dodal. Ředitel Úřadu Jan Mareš tyto dokumenty prostudoval a vyzval ještě Mgr. Šišu, aby mu do 4. března doplnil a dále podrobně vysvětlil okolnosti vzniku celého dluhu. Tento úkol Mgr. Šiša rovněž v stanoveném termínu splnil a zbývající podklady dodal. Dokumenty (např. "Dohoda o narovnání sporných nároků ze dne 30.11.1998" a "pravomocný rozsudek Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 10.02.1999"), které ředitel Úřadu Jan Mareš důkladně prostudoval jednoznačně potvrzují, že mezi Mgr. Šišou a manželi Nekulovými existuje vztah věřitele a dlužníka a naopak nepotvrzují spekulace například o výši půjčené částky či násobení vrácené částky. Jan Mareš se nebude vyjadřovat k údajnému podezření Mgr. Šiši z lichvy - to musí posoudit orgány činné v trestním řízení. Otázky týkající se bezpečnostní prověrky Mgr. Šiši budou řešeny zcela v intencích zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k tomu, že jméno Mgr. Šiši je mediálně svazováno s podezřelými aktivitami, byť se jakákoliv trestná či protiprávní činnosti Mgr. Šiši neprokázala, rozhodl se ředitel Úřadu Jan Mareš odvolat dnešním dnem, t.j 7. 3. 2005 Mgr. Šišu z funkce ředitel Sekce kanceláře Úřadu. Pracovní poměr Mgr. Šiši skončí v nejbližší době dohodou obou stran. Aneta Kupková tisková mluvčí NBÚ
Uvádíme, že není podstatné, kolik směnek na jak vysoké částky bylo vystaveno, podstatné je, kolik jich bylo uplatněno. O tom skutečně jasně hovoří dokument „Dohoda o narovnání sporných nároků ze dne 30. 11. 1998. Je důležité, že Vladimír Šiša uplatnil jednu směnku ve výši 960.000,- Kč, což nikdo nezpochybňuje. Není však pravdou, že by neexistovaly spekulace o výši půjčené částky. Vztah věřitele a dlužníka existuje mezi Vl. Šišou a V. Nekulovou (její směnka byla uplatněna u soudu). F. Nekula byl potrestán v trestně právním řízení podmíněným trestem. Nekulovi tvrdí, že si od Vl. Šiši půjčili 600.000,- Kč s úrokem 360.000,-, přičemž dohodnutá splatnost pohledávky byla ve dvou splátkách během 2 měsíců. Zatím se na scéně objevil pouze jediný dokument, který vypovídá o opaku, a sice „Dohoda o narovnání sporných nároků ze dne 30. 11. 1998“, o kterém Nekulovi tvrdí, že jej podepsali pod nátlakem. V tomto dokumentu se totiž Vl. Šiša vzdává ručení další směnkou a uznává platnost jedné směnky vůči paní Nekulové. Rovněž se v tomto dokumentu řeší problematická záležitost s ručením nemovitostí, u které bylo zpochybněno vlastnictví. Pro Nekulovi bylo důležité, že celkový vymáhaný dluh činí 960.000,- a podepsali dokument, ve kterém se tvrdí, že zapůjčená částka je 800.000,Kč a úroky 160.000,- Kč. (Pro uznání spáchání trestného činu lichvy by to zásadní vliv mít nemělo, neboť Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 5 Tdo 248/2003, ze dne 22. 4. 2003 dokládá, že trestného činu lichvy se lze dopustit i tam, kde původní lichvářská pohledávka nebyla sjednávána při vědomí dlužníkovy tísně, je však třeba zkoumat existenci takové vědomosti v době uplatnění lichvářské pohledávky v občanskoprávním řízení. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR bylo o lichvě rozhodnuto i v případě, kdy se věřitel o tísni dlužníka dozvěděl až při vymáhání pohledávky, přičemž měsíční úrok činil 5,5 % z dlužné částky. V případě V. Šiši se jedná o měsíční úrok min. 10%. Pokud policie shledá, že byl trestný čin spáchán, patrně nedojde k trestnímu stíhání z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Policie by však měla sdělit, zda-li byl či nebyl spáchán trestný čin. V tomto případě je zajímavé věnovat se i trestnímu oznámení manželů Nekulových, které bylo podáno v minulosti na Vladimíra Šišu, a to dne 3. 2. 2003 na státním zastupitelství v Jihlavě. V tomto trestním oznámení se uvádí: „…Dle našeho názoru jednání pana Šiši nebylo v souladu se stávajícími právními předpisy…“. Poté, co státní zástupce trestní oznámení odložil, se Nekulovi obrátili k vyšší instanci a poté, co jejich oznámení bylo opět odloženo, se věcí dále nezabývali. V samotném trestním oznámení není uvedeno, že Nekulovi mají podezření ze spáchání konkrétního trestného činu. Je zjevné, že státní zástupci nezjišťovali skutkový stav věci.) Je zarážející, že Nekulovi tvrdí, že jim V. Šiša odmítl předat kopii smlouvy o půjčce, kterou měli společně sepsat. Nekulovi uvádí, že půjčka byla dohodnuta ve výši 600.000,Kč s úrokem ve výši 360.000,- Kč, přičemž po uplynutí jednoho měsíce měli Nekulovi vrátit částku 880.000,- Kč a následující měsíc 80.000,- Kč. V. Šiša tvrdí, že Nekulovým zapůjčil částku 800.000,- Kč a požadoval úrok ve výši 160.000,-. (Což by odpovídalo 10% úroku za měsíc). Zarážející je dále to, že V. Šiša za celou dobu, po kterou probíhal soud s F. Nekulou, obžalovaným pro podvod, nepředložil tento jasný důkaz, tedy podepsanou smlouvu o půjčce, aby bylo zřejmé, jakou sumu vlastně Nekulovým půjčil.
Soud po něm tento důkaz ani nepožadoval a spokojil se s tím, že se obě strany shodli na celkové dlužné částce, tedy 960.000,- Kč. Dozorující státní zástupce se během celého řízení nepozastavil nad skutečností, že se v kauze vyskytuje nápadné podezření z trestného činu lichvy. To, co nás nejvíce znepokojilo je fakt, že doposud se právě tato původní Smlouva o půjčce, kterou měl Vl. Šiša s Nekulovými uzavřít a ve které je podle tvrzení Nekulových uveden správný poměr mezi půjčenou částkou a úroky, nikde neobjevila. Nekulovi tvrdí, že kopii této smlouvy nemají, neboť jim ji Vl. Šiša odmítl vydat a zatím před žádným soudem nebyl tento dokument předložen ani Vl. Šišou. I v trestním řízení s V. Nekulou soud bral v potaz možnost obou variant a zabýval se pouze celkovou výší dluhu úhrnem i s úroky. Je s podivem, že Vl. Šiša, který má právní vzdělání a kterému byl nápomocen při sepisování dokumentů další právník, byť v dnešní době trestně stíhaný, Libor Nedorost, si není vědom toho, jaké úkony by měly být při půjčování vysoké finanční částky učiněny, dále je zarážející, že doposud nepředložil ani žádnému soudu, ani policii, ani řediteli NBÚ Janu Marešovi tento dokument, tedy původní „Smlouvu o půjčce“ se všemi náležitostmi, aby vyvrátil veškeré pochybnosti o výši zapůjčené částky. Otázky směrem k Vladimíru Šišovi by tedy měly znít: Kde je ona smlouva o půjčce? Pakliže neexistuje, jak je možné, že dva právníci neví, že mají takovou smlouvu s dlužníkem sepsat, obzvlášť v případě stanovení tak vysokého úroku? Proč se spokojili pouze se směnkami na celkovou částku 960.000,- Kč, kde vůbec není rozlišeno, co je půjčka a co úroky? 12. 7. 2004 ČTK uvedla: Podle poslanců branného a bezpečnostního výboru sněmovny by Vladimír Šiša kvůli své roli v případu Berka mohl ztratit způsobilost pro výkon své funkce. „Mohli by vzniknout důvody k odejmutí prověrky,“ řekl televizi předseda výboru Jan Vidím (ODS). Dodal, že ředitel NBÚ Jan Mareš požádal příslušné zpravodajské služby, aby prověřily, jestli Šiša neztratil důvody, pro které prověrku dostal. Domníváme se, že zřejmě došlo k jisté dezinterpretaci jakéhosi tvrzení Jana Mareše, neboť Jan Mareš v rozhovoru dne 15. 12. 2004 netvrdil, že by Vladimíra Šišu někdy prověřovaly zpravodajské služby. Výbor pro obranu a bezpečnost se dodnes Jana Mareše nedotázal, které zpravodajské služby měly Vladimíra Šišu šetřit a s jakým výsledkem, takže se toto pravděpodobné nedorozumění ani nemohlo vysvětlit.
Naše doporučení: Nic nebrání Janu Marešovi v tom, aby osobu v tak vysoké funkci nechával standardně prověřit na vyšší stupeň utajení, tedy minimálně na stupeň „Tajné“ a to právě z důvodu garance bezpečnostní způsobilosti. Potom by totiž činnostní šetření k dané osobě prováděla příslušná zpravodajská služba, která by zjistila, jaká případná bezpečnostní rizika se u prověřované osoby nacházejí. Jan Mareš toto neučinil a může tak pouze vycházet z dokumentace běžných evidenčních šetření, která se provádějí na nižší stupně utajení.
(Přepis zvukového záznamu) 15.12.2004 BBC, Rozhovor Václava Moravce s ředitelem NBÚ Janem Marešem … Jan Mareš: Já jsem učinil to, co já, jako statutární orgán Národního bezpečnostního úřadu, učiniti musím, to jest v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že pan Šiša je zájmem nebo respektive jeho osoba je v zájmu orgánů činných v trestním řízení, tak jsem postupoval dvěmi způsoby. První způsob je v rámci bezpečnostní prověrky, kdy jsem si nechal udělat
v okamžiku, kdy se vyskytne povídání o svědčení, skutečnost, která by mohla nasvědčovat, že tato osoba přestala splňovat podmínky bezpečnostní prověrky, nechal jsem toto prošetřit naším, naší vnitřní bezpečnostní. Ode všech míst, které my dotazujeme, se mi vrátily negativní odpovědi. Doposud očekávám odpověď od policie, respektive od orgánů činných v trestním řízení, které by mně měly dodat věci týkajících se trestního řízení. Zatím ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Já jen dodám, abychom byli úplní a abychom tomu zcela rozuměli, že policie našla trestní spis údajného organizátora zmanipulovaných konkurzů soudce Jiřího Berky v Šišově kanceláři začátkem roku. Vladimír Šiša je sekčním šéfem Národního bezpečnostního úřadu. Ani to, že se našly tyto spisy ve vaší instituci, vás, řekněme, z jisté presumpce viny v tomto případě, když ten člověk je nadřízený a navíc v tak citlivé instituci, jako je Národní bezpečnostní úřad, neopravňuje k tomu, abyste ho, řekněme, sesadil, aby nebyl sekčním šéfem? Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Tady je ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Nebo pozastavil výkon jeho služby? Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Pozastavil, takhle, první věc je. To je třeba jedna z věcí, která se mi často vyčítá, že jsem pana Šišu nepostavil mimo službu. Nelze. Národní bezpečnostní úřad je ústřední správní úřad. Zaměstnanci v něm jsou v pracovním poměru. Čili postavení mimo službu u nás podle zákoníku práce neexistuje. Hovoříte o tom, že se u něj našel trestní spis pana Berky. Já, pokud vím, tak se u něj našly části trestního spisu pana Berky. Velmi mylně se toto vždycky v médiích prezentuje s tím, že my prověrku soudcům neděláme. My bysme ani jaksi v rámci prověrky trestní spis neměli, čili to bych chtěl vysvětlit, ale to, že někdo má trestní spis nebo respektive části trestního spisu, není přece trestný čin. To v žádném případě není. A je teda na orgánech činných v trestním řízení, aby prokázaly, zda pan Šiša spáchal trestný čin. Pokud spáchal, bude obviněn, no, a bude obžalován a bude odsouzen, budu postupovat přesně podle zákona, ale ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Nemůže být ale ten člověk bezpečnostně rizikový? To je ta základní otázka. Teď se ptám i z toho, co říká předseda sněmovního, branného a bezpečnostního výboru Jan Vidím, který tvrdí, že vy byste měl, jako šéf NBÚ, vyvodit z kauzy důsledky. A teď cituji doslova: "Já si myslím, že pan ředitel Mareš by udělal opravdu nejlépe, kdyby se s tím člověk dohodl na ukončení pracovního poměru." Konec citátu. Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Ano. Toto je jedna z možností, kterou, která je mi samozřejmě panem předsedou výboru branně bezpečnostního raděna, ale ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Využil jste ji?
Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Zatím jsem ji nevyužil z jednoho prostého důvodu, já jaksi, omlouvám se tím a všem, já, tím, že jsem právník, jaksi potřebuji mít právní podklad, a to se netýká jenom pana Šiši, ale to se týká všech. Pokud někomu mám odejmout osvědčení, musím mít jasný právní podklad, že ta osoba má nebo u ní se vyskytuje bezpečnostní riziko. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale, promiňte, když se teď ještě budeme bavit o tom bezpečnostním riziku, pokud se nemýlím, tak byl kontakt Vladimíra Šiši se soudcem Berkou, který je už obviněn a podle České televize, která 2. prosince zveřejnila onu reportáž, tak podle policie měl Šiša kontakty s Vladislavem Větrovcem. Ten je vedle Berky druhým hlavním obviněným v kauze podvodných konkurzů. Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------No, a co to vypovídá? Že měl někdo s někým kontakt? Václav MORAVEC, moderátor -------------------To není bezpečnostní riziko, že tady váš šéf ... Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Bezpečnostním rizikem ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------... sekce má kontakty s dvěma lidmi, kteří dělají podvodné konkurzy? Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Pane redaktore, otázka zní, a ta nebyla zatím žádným médiem zcela jasně osvětlena, zdali měl kontakt, nebo policii, zdali měl kontakt před tím, než tito lidé byli obviněni, anebo potom. Jedna je věc, že vy se můžete kontaktovat s lidmi, nikdo vám neříká, že páchá trestnou činnost. Vy budete se s někým kontaktovat, budete se s ním, ne přátelit, ale budete se s ním občas setkávat na pracovních schůzkách, což nehovořím teď o panu Šišovi, a toho člověka následně obviní. Má to pro vás znamenat dehonestaci? Nemůže, protože otázka zní, spáchal-li vy jste tím, že jste se s ním setkával, nějaký trestný čin. To, že se s někým občas potkáte, nemůže být považováno za trestnou činnost. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zeptám se jinak. Vy jste řekl, že jste se obrátil, teď asi předpokládám správně, počátkem prosince jste se obrátil na policii? Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Ne, já jsem se obrátil na policii hned, jakmile jsem se dozvěděl, že pan Šiša je předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení, to znamená v březnu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------To bylo kdy? V březnu letošního roku?
Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Od té doby jste nedostal od policie žádnou zprávu? Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Od té doby jsem nedostal žádnou odpověď písemnou, která pro mě je důležitá a jedině relevantní. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A neměl byste urgovat, jestliže se zveřejňují další informace o tom případu, a vy jste od policie nedostal od března odpověď? To je poněkud divné. Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------Pane redaktore, já jaksi samozřejmě urgovat ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vám to nepřijde divné? Jan MAREŠ, ředitel Národního bezpečnostního úřadu -------------------... můžu, ale vzhledem k tomu, že ta šetření probíhají. Vezměte si, že zatím se neřeklo, jestli to šetření skončilo. Vycházím z toho, že šetření probíhá a dostat, dalo by se říct, dílčí informace, pro mě může sice znamenat věc, ale nemusí, takže já počítám s tím, že policie, až bude mít v ruce relevantní, průkazné informace, pak mě bude informovat, tak mi je sdělí, písemně, a já budu postupovat. Buď ty relevantní informace budou směřovat k tomu, že pan magistr Šiša má bezpečnostní riziko u své osoby, tudíž přijde o osvědčení a jakmile přijde o osvědčení, bude s ním ukončen pracovněprávní vztah mezi Národním bezpečnostním úřadem. Pokud ty informace neobdržím, tak samozřejmě já nemohu činit, protože pan magistr Šiša může použít potom následně odvolání, opravný prostředek, že jsem jej, dalo by se říct, ukončil pracovní poměr v rozporu se zákoníkem práce. Bude se soudit. Může vzniknout státu škoda. To je první věc. Druhá věc je. Pokud ho zbavím bezpečnostní prověrky bez řádných důvodů, tak bych porušil zákon. Já musím mít k zbavení prověrky zaprvé řádné důvody, musím je mít podložené a musím je obhájit, jak víte moc dobře, nejen před kolegiem státních zástupců, ale taktéž před soudem a já si nedovedu představit, že bych kohokoli zbavil prověrky nebo nevydal prověrku v okamžiku, kdy bych neměl relevantní informace, které jsem schopen obhájit. … V písemných odpovědích na dotazy Výboru pro obranu a bezpečnost PSP ČR se ředitel NBÚ Jan Mareš v červenci 2004 vyjádřil k záležitostem, které se týkaly mj. bezpečnostní prověrky Vladimíra Šiši, obsazení Vladislava Větrovce do funkce člena rozkladové komise NBÚ a návrhu Libora Nedorosta do funkce člena rozkladové komise NBÚ. K písemným odpovědím ředitele Mareše výbor nechal vypracovat expertem na bezpečnostní problematiku dokument, který obsahuje odborná stanoviska k těmto odpovědím. Z obsahu obou dokumentů je patrné mj. následující: - Jan Mareš tvrdí, že se členové rozkladové komise při výkonu své funkce neseznamují s utajovanými skutečnostmi a bezpečnostní prověrka se u nich neprovádí.
-
-
-
-
-
-
-
-
Pokud má rozkladová komise působit v řízení o správních deliktech, nelze při posuzování správních deliktů na úseku utajovaných skutečností oddělit vlastní problematiku utajovaných skutečností, od vlastní problematiky správního řízení o správním deliktu. Pokud členové rozkladové komise působili v daném typu řízení, lze předpokládat, že mohli přijít minimálně do kontaktu s písemnostmi v režimu utajení na stupni „Vyhrazené“. Vladimír Šiša je držitelem osvědčení pro stupeň utajení „Důvěrné“, dne 1. ledna 2004 byl jmenován do funkce ředitele Sekce kanceláře úřadu. Je krajně neobvyklé, aby pracovník NBÚ v tak vysoké funkci disponoval bezpečnostní prověrkou na tak nízký stupeň. Ředitel Mareš ve svém vyjádření nedovozuje k osobě Vl. Šiši existenci žádných bezpečnostních rizik. Kontakty s osobami kriminálně závadovými, popř. s obviněnými, používání vozidla pochybné firmy, fiktivní přihlášení cizinců do své nemovitosti s cílem ovlivnit řízení o pobytu a další aktivity Vl. Šiši jsou však nepochybně bezpečnostním rizikem podle daného zákona. Ředitel NBÚ Jan Mareš nedokázal označit osobu, která navrhla Vladislava Větrovce do funkce člena rozkladové komise, nevyloučil však, že to mohl být i Vladimír Šiša. Vladislav Větrovec nesplňuje odborné předpoklady, není absolventem právnické fakulty, ředitel NBÚ Jan Mareš nevysvětlil, v čem spatřuje jeho profesní výjimečnost, o oslovení kandidátů na členství v rozkladové komisi by měla existovat příslušná dokumentace. Jan Mareš uvádí, že nemůže věrohodně ani potvrdit ani vyvrátit tvrzení, že to byl právě Vladimír Šiša, kdo původně navrhoval Libora Nedorosta za člena rozkladové komise. Na základě doporučení Nejvyšší státní zástupkyně se nakonec stala členem rozkladové komise jiná osoba než Libor Nedorost. V počítači Vladimíra Šiši byly nalezeny písemnosti navrhující Jana Harangozza za poradce Vladimíra Šiši. Není obvyklé, aby pracovník odboru ústředního správního úřadu měl své poradce. Ředitel Mareš ve svém vyjádření nevysvětlil vztahy Harangozza k Šišovi. Jan Mareš uvádí, že se on sám s Janem Harangozzou seznámil prostřednictvím Vladislava Větrovce a setkával se s ním při společenských příležitostech. Jakékoliv další spojení Jana Harangozza s NBÚ ředitel Jan Mareš popřel. Z dostupných poznatků je zřejmé, že v rozkladové komisi NBÚ a v okolí jeho vedoucích pracovníků se pohybovali kriminálně závadové osoby, popř. osoby podezřelé z trestné činnosti.
V dokumentu bezpečnostního experta je dále mj. uvedeno: „ Z vyjádření ředitele NBÚ je zřejmé jeho úplné selhání při personální práci, vlastní vyjádření ředitele NBÚ je velmi nepřesvědčivé a vyplývá z něj snaha v maximální možné míře chránit Vladimíra Šišu…“
Vladimír Šiša Dnes již bývalý ředitel sekce kanceláře NBÚ, je podezřelý ze spáchání trestného činu lichvy, v minulosti přihlásil do svého bytu ruského občana Michaila Chlemova, který měl v úmyslu podnikat s Liborem Nedorostem. Libor Nedorost Pracovník Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, t.č. odvolaný z funkce. Původně navržen jako kandidát na člena rozkladové komise NBÚ, ředitel Jan Mareš není schopen doložit, kdo jej jako kandidáta navrhl. Nedorost je stíhán kvůli opisování odborných textů svých kolegů.
Vladislav Větrovec Bývalý prorektor, spolumajitel soukromé Vysoké školy Karla Engliše v Brně, t.č. trestně stíhán za organizování podvodných konkurzů a přímé řízení trestné činnosti ústeckého soudce Jiřího Berky a konkurzních správců Daniela Thonata a Petra Tuhého. Jan Mareš jej jmenoval do funkce člena rozkladové komise NBÚ, aniž by měl Větrovec odpovídající vzdělání a praxi. Ředitel NBÚ ani u Vladislava Větrovce nebyl schopen doložit, kdo jej navrhl jako kandidáta. Jan Mareš nepovažoval za vhodné zjišťovat u těchto osob, zda-li jsou bezpečnostně způsobilé, z komise Větrovce odvolal až poté, co proti němu bylo zahájeno trestní stíhání. Jan Harangozzo Podnikatel, s Vladimírem Větrovcem vlastní firmu Quentin Company s.r.o., předseda dozorčí rady Vysoké školy Karla Engliše v Brně. V pracovním počítači Vladimíra Šiši byl nalezen jmenovací dekret Jana Harangozza z února 2004 do funkce poradce ředitele kanceláře NBÚ. (Existuje další podezřelé propojení – Jan Harangozzo je spolu s Janem Svobodou v dozorčí radě společnosti Fineboom invest a.s., Jan Svoboda figuruje ve společnosti B.I.D., a.s., ve které před ním působil Martin Hospodár, kterého vystřídal v dozorčí radě společnosti Proxes Corporation a.s. Karl Heinz Hauptman, který figuroval ve zpochybňovaném prodeji předraženého objektu Národního bezpečnostního úřadu. Tento objekt prodávala státu firma ECM, ve které působil. Je však možné, že Martin Hospodár je jedním z těch, kteří využívají nepružnosti při zápisech do obchodního rejstříku, zakládají firmy a ty pak následně prodávají zájemcům, kteří nechtějí čekat na zápis do obchodního rejstříku. Martin Hospodár figuruje v desítkách firem a vždy poměrně krátkou dobu).
Ve společnosti M-art kovo s.r.o. figurovali v letech 1995 – 1998 celkem 4 společníci. Vladimír Šiša Ladislav Zelenka Adolf Toman Lubomír Reichsfeld
Ladislav Zelenka - působil mj. ve společnosti Biona Jersín jako společník, ve stejnou dobu byla ve společnosti spoluvlastníkem firma Pozemní stavby Jihlava, kterou kdysi zprivatizoval jihlavský komunistický nomenklaturní kádr Josef Trupl. Adolf Toman - působil ve společnosti Delta Climatizer a.s. ve stejnou dobu jako Jan Urbánek, o kterém se v médiích hovoří v souvislosti s organizovaným zločinem. Společnost Delta Climatizer má v pronájmu Holešovickou tržnici, jejíž provoz je pokládán za problematický, např. v hale č. 18 je prostor pro provozování sexuálních služeb a to za plného vědomí Hl. Města Prahy, což je pronajímatel tržnice. Podle tvrzení médií byl Urbánek věřitelem ODS. Urbánek byl mj. společníkem ve společnosti Concord s.r.o. s Richardem Navrátilem (Navatyp) a ve společnosti Trident development s.r.o. s Antonínem Moravcem (vytunelovaná Kreditní a průmyslová banka). Lubomír Reichsfeld V obchodním rejstříku je evidován od roku 1997 v obecně prospěšné společnosti „Společnost pro politické vzdělávání“.
Ve společnosti jsou zapsány osoby, které působily ve vysokých funkcích ODS v době, kdy se ODS potýkala se skandály ohledně falšování jmen svých sponzorů. Audit z roku 1998 (celý je umístěn na našem webu www.ruzovypanter.cz v odkazu „Aktuality“ ze dne 10. 9. 2004) vykázal mnoho nesrovnalostí, praktiky v ODS vyšetřovala policie, avšak bez zřetelných výsledků. Tato obecně prospěšná společnost byla založena v roce 1997 a podle výpisu z obchodního rejstříku by v ní dodnes měli působit: Lubomír Reichsfeld (bývalý zaměstnanec v hlavní kanceláři ODS) Miroslav Macek (bývalý místopředseda ODS) Petr Plecitý (současný radní MČ Praha 4 za ODS) Tomáš Ratiborský (bývalý hlavní manažer ODS) Marta Šorfová (někdejší zaměstnankyně v hlavní kanceláři ODS) Renata Tomanová Jako zakladatelka společnosti je uvedena Marie Krčmářová (někdejší hlavní účetní ODS) Citace z uvedeného auditu: „…V průběhu rozhovoru s Tomášem Ratiborským, bývalým manažerem Hlavní kanceláře ODS, jsme byli informováni, že hotovost a darovací smlouvy vztahující se k darům nesprávně uvedených dárců pana Zemana a paní Kopernické byly přineseny do Hlavní kanceláře Lubomírem Reichsfeldem. Pan Ratiborský pouze zdokumentoval dary na základě informací poskytnutých panem Reichsfeldem. Pan Reichsfeld, bývalý zaměstnanec Hlavní kanceláře ODS, v rozhovoru s námi popřel informace pana Ratiborského. Pan Reichsfeld byl prý požádán panem Ratiborským a paní Šorfovou, zaměstnankyní Hlavní kanceláře ODS, aby prohlásil, že pan Reichsfeld zprostředkoval dva dary od pana Zemana a paní Kopernické. Pan Reichsfeld dle svých slov neustále odmítal toto prohlášení učinit. Pan Ratiborský následně objasnil, že obdržel podpůrné smlouvy od p. Reischfelda interní poštou. Také paní Šorfová uvedla, že pan Reichsfeld přinesl příslušné smlouvy do Hlavní kanceláře, a obvinění pana Reischfelda popřela…“
Dle obchodního rejstříku obecně prospěšná společnost „Společnost pro politické vzdělávání“ poskytuje tyto obecně prospěšné služby: 1) poskytování politického vzdělávání 2) šíření ideálů demokracie, práva a zákonnosti 3) propagace zásad tržního hospodářství, spolupráce mezi národy 4) podpora národní hrdosti
M – art kovo, s.r.o. IČO: 60746564
Vladimír Šiša (NBÚ)
V.Větrovec, L. Nedorost, J.Harangozzo
Ladislav Zelenka
Adolf Toman
Biona Jersín
Pozemní stavby Jihlava
Josef Trupl Nomenklaturní kádr KSČ, privatizoval PSJ
Tomáš Ratiborský, Bývalý hlavní manažer ODS
Delta Climatizer (má v nájmu Pražskou holešovickou tržnici)
Lubomír Reichsfeld
Marie Krčmářová – zakladatelka o.p.s., hlavní účetní ODS
Společnost pro politické vzdělávání, o.p.s.
Miroslav Macek
Petr Plecitý, radní za ODS v MČ Praze 4
Marta Šormová, zam. ODS
Jan Urbánek (dle médií vazby na organizovaný zločin, někdejší věřitel ODS)
Domníváme se, že Výbor pro obranu a bezpečnost vyvíjel snahy přimět ředitele NBÚ Jana Mareše k vysvětlení personálních problémů, výbor dokonce řediteli NBÚ zadal písemné vypracování odpovědí na dané otázky. Odpovědi v písemné formě ovšem ani tak nebyly uspokojivé, jak nakonec dokládá i odborné stanovisko vypracované bezpečnostním expertem. Výboru by se dalo vytknout, že prakticky od srpna 2004 nebyl v této věci aktivní a dodnes neprojevil dostatečnou snahu o důsledné vysvětlení všech medializovaných problémů. Jednoznačně se dále domníváme, že plnou odpovědnost za současný stav v NBÚ nese statutár, tedy ředitel úřadu a také Vláda v čele s premiérem Stanislavem Grossem, neboť ta ředitele jmenuje a odvolává a premiér má dohlížet nad činností úřadu ze zákona. Vláda a premiér tak nesplnili svou funkci, problémy v NBÚ žily a stále žijí svým životem, bez jakékoli kontroly a dohledu, vyjma interních auditů, které nemohou být garancí nápravy, neboť probíhají stále pod stejným vedením. Pokud by Vláda ČR již při jmenování ředitele NBÚ postupovala zodpovědněji, nemuseli bychom nyní zbytečně čelit dalším skandálům, které snižují kredit České republiky u zahraničních partnerů především v oblasti bezpečnostní politiky.
Trváme na tom, že ředitel Jan Mareš není schopen z Národního bezpečnostního úřadu vytvořit úřad respektovaný a domníváme se, že by Vláda měla uvážit jeho odvolání z funkce.
Iveta Jordanová a kol. Nevládní protikorupční organizace Růžový panter Dne 10. března 2005
K probíhajícímu trestnímu řízení ve věci manipulace s bezpečnostními prověrkami připravujeme tiskovou konferenci, vzhledem k aktuální situaci plánujeme její uspořádání na měsíc duben. Další tisková konference by měla proběhnout k projednávání vládního návrhu zákona o utajovaných informacích a bezpečnostní způsobilosti, který má plně nahradit stávající zákon 148/1998 Sb. o utajovaných skutečnostech, který je platný do 30. 6. 2005.
