Nemocniční listy. Pravda o Neocity. Nejmodernější medicínské. otevřeno v Kladně. Nejvýznamnější investiční akce v Benešově za posledních 15 let

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Březen 2011

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

Pravda o Neocity Str. 05

Nejmodernější medicínské centrum v ČR otevřeno v Kladně Str. 06—07

Nejvýznamnější investiční akce v Benešově za posledních 15 let Str. 42—43, 48

str. 30–35

str. 36–41

str. 42–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 24–29

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Březen 2011

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s ředitelkou Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Není malých nemocnic“ Po několika turbulentních měsících v nemocnicích se situace uklidnila. Březen byl navíc měsícem dobrých zpráv – v kladenské nemocnici bylo slavnostně otevřeno Centrum akutní medicíny, v Benešově byla slavnostně zahájena výstavba zbrusu nové transfuzně-hematologické stanice a došlo i na menší, leč neméně důležité akce. Proto jsme zašli za MUDr. Kateřinou Pancovou. Jak vypadá situace v krajských nemocnicích? Po podepsání memoranda velká většina lékařů stáhla výpovědi. Někteří jednotlivci opravdu odešli buď do zahraničí, nebo do jiné nemocnice, ale jediná komplikovanější situace zůstává v kladenské nemocnici, kdy primáře MUDr. Lakomého na základě jeho podání výpovědi nahradil primář MUDr. Elis, ale díky interpersonálnímu nesouladu šest lékařů své výpovědi nestáhlo, a proto je na neurologickém oddělení omezený provoz. V kladenské nemocnici bylo právě otevřeno Centrum akutní medicíny. Jaké jsou reálné náklady spojené s jeho výstavbou? Centrum akutní medicíny bylo podle původní smlouvy plánováno na rozpočet 1,45 mld. korun s tím, že v něm měly být přístroje za 450 mil. korun. Po optimalizaci projektu a zlevnění stavby stálo Centrum 1,28 mld. korun a přístroje 350 mil. korun. Výstavba byla financována z dotací Středočeského kraje a z komerčních úvěrů jištěných Středočeským krajem. Byli jsme také úspěšní v jarní výzvě 2009 pro přístrojové vybavení, na které jsme dostali téměř 200 mil. korun z Regionálního operačního programu Střední Čechy. V současné době je celé Centrum v provozu a pokračuje rekonstrukce monobloku, která byla zahájena již minulý rok, a to v bloku C, kde je otevřena radioterapie včetně ozařovače, právě v bloku C1 budou rekonstrukční práce pokračovat. Díky přesunu oddělení z monobloku do Centra akutní medicíny se v současnosti provádějí úpravy prostor, které budou sloužit jako univerzální lůžkový fond. Blok C1 bude také prvním místem, kde bude propojeno Centrum se stávajícím monoblokem. Znamená otevření centra posílení personálu? To je dobrá otázka. Vzhledem k tomu, že úhradová vyhláška je každým rokem konstruována z hlediska

nemocnic hůře a hůře, což znamená, že v letošním roce nedostaneme ani 100 % loňských úhrad při stejném množství a nákladnosti případů, jsme bohužel pod ekonomickým tlakem. A protože nechceme snižovat platy zaměstnanců, museli jsme Centrum zprovoznit s co nejmenším počtem přijatých lékařů. Vznikají zde i nové provozy, které kladenská nemocnice nikdy dříve neměla, jako je například oddělení centrálního urgentního příjmu, oddělení centrálních operačních sálů, centrální sterilizace apod. Proto jsme využili možnost nadúvazků pro stávající lékaře, takže například vedoucí lékař centrálního příjmu pracuje zároveň na plný úvazek na interně a úvazek se mu zvýší právě o práci v Centru akutní medicíny. Jaké budou s Centrem spojené náklady? Jeho provoz bude velmi nákladný. Modernost a komfort pacientů jsou vyváženy zvýšenými náklady. Uvedu jednoduchý příklad: leží-li v jedné místnosti 6–8 pacientů, samozřejmě jsou náklady na provoz nižší, než když leží v místnosti pacient jeden. Nový pavilon je hypermoderní a nadčasová budova osazená nákladnými systémy. Z dalších projektů je patrně nejaktuálnější výstavba nové transfuzně-hematologické stanice v benešovské nemocnici. Nejde jen o tuto novou stanici za 25 mil. korun, kterou je potřeba dokončit do konce roku, kdy končí povolení k provozování stávající stanice, které vydal SÚKL. Tento provoz nejen saturuje samotnou nemocnici, ale je pro ni i významným zdrojem příjmů. Dále byla zahájena stavba operačních sálů v traktu pro anestezii a JIP. Dále pokračuje výstavba v příbramské nemocnici, kde dojde k zahájení stavby v pavilonu D3 a připravuje se pavilon D1. Velká výstavba pokračuje v kolínské nemocnici, a to pavilon D, a dále se připravuje žádost o financování z EU pro pavilon O. V Mladé Boleslavi se dlouho nestavělo, ale nyní se bude realizovat stavba pavilonu B1, kde budou interní obory, endoskopie, ale také výstavba parkoviště. Případ Benešova je dokladem, že ani té nejmenší z krajských nemocnic se investice nevyhýbají… S trochou nadsázky bych řekla, že není malých nemocnic. Pacienti potřebují nemocnici v každé části kraje a benešovská nemocnice tvoří nezastupitelnou součást této struktury. Proto je stejně důležitá jako ostatní. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

R ozhovor s ředitelkou Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou 02 O dbor zdravotnictví

04

V yvrácená fáma

05

C entrum akutní medicíny v kladenské nemocnici otevřeno

06

R ozhovor s radní pro oblast sociálních věcí Zuzanou Jentschke Stöcklovou 08 S lužby centra jsou bezplatné

09

L idé neumějí použít dýchací masky z autolékárniček

10

O blastní nemocnice Příbram

12

K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 18 O blastní nemocnice Kladno

24

O blastní nemocnice Kolín

30

N emocnice Kutná Hora

36

N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o., IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524 Vedoucí projektu: Patrik Tomšů Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Kauza

Foto: © Dell / Dreamstime.com

Odbor zdravotnictví

Dne 1. 1. 2011 vstoupil v platnost zákon č. 430/2010, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon mimo jiné určuje pravomoci a povinnosti subjektů působících ve zdravotnictví, a to jak pro případ krizových situací se zdravotnictvím přímo souvisejících, jako je např. pandemie chřipky, tak v rámci spolupráce s ostatními složkami při řešení dalších mimořádných událostí a stavů, které vyžadují zajištění akutní

i následné zdravotní péče. V souvislosti s uvedením nové krizové legislativy do praxe a v reakci na události z loňského a počátku letošního roku dochází pro odbor zdravotnictví ke dvěma důležitým změnám. Jedná se o jmenování vedoucí odboru MUDr. Marie Stříhavkové do Bezpečnostní rady kraje a navržení zástupců oddělení zdravotní péče jako členů odborné pracovní skupiny Krizového štábu kraje. V oblasti krizového řízení má odbor zdravotnictví za úkol zpracování traumatického plánu kraje, spolu-

podílí se na tvorbě krizového a havarijního plánu kraje, dále spolupracuje s Krajskou hygienickou stanicí na vytvoření konceptu nového Pandemického plánu Středočeského kraje a poskytuje součinnost všem orgánům krizového řízení na vyžádání. V neposlední řadě koordinuje, na základě pokynů hejtmana, Hasičského záchranného sboru, ministerstev či jiných orgánů, činnost záchranné služby a dalších zdravotnických zařízení při zajišťování zdravotní péče v rámci krizového stavu i mimo něj.

Program Zdraví 21 Krajský úřad Středočeského kraje se účastní řady projektů, jejichž význam se znatelně promítá do života občanů. Prostřednictvím programu Zdraví 21 tak pozitivně zasahuje do procesů, které mají vliv na podporu národní zdravotní politiky. Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, Krajskou hygienickou stanicí, Národní sítí zdravých měst a ostatními neméně důležitými partnery je pro zastupitele měst a obcí ve Středočeském kraji připravována v pořadí již 3. konference Zdraví 21. Tentokrát bude toto setkání tematicky zaměřeno na obecně málo prezentované otázky zdravého stárnutí, a to včetně prevence úrazů a násilí na seniorech. Konference se uskuteční na půdě Krajského úřadu Středočeského kraje v první polovině měsíce května tohoto roku.

Zpracovaly: MUDr. Martina Novotná, Mgr. Veronika Vávrová, Mgr. Martina Pechová, Schválila: MUDr. Mária Stříhavková, VO ZDR

Novelizace krizového zákona

Vyvrácená fáma Společnost Neocity Group zahájila stavbu nového pavilonu B Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Současně s tím bude společnost celý projekt financovat. Stavba této devítipodlažní budovy, která si vyžádá celkové náklady ve výši 450 milionů korun, bude ukončena již na podzim příštího roku. Nemocnice po dokončení nabídne mimo jiné moderní prostory s kapacitou 211 nových lůžek. Budova nového pavilonu B oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi vyroste na ploše téměř 1 300 m2. Celková podlahová plocha objektu bude činit více než 9 000 m2. Architektem je společnost DOMY, hlavními architekty jsou ing. arch. Michal Juha a ing. arch. Jan Topinka. Nový pavilon přinese Mladé Boleslavi ambulance s kapacitou 124 osob za den, 211 nových lůžek a dále pak specializované vyšetřovny gastroenterologie. Součástí projektu jsou také krytá parkoviště. Neocity Group navíc také zajistí stavební úpravy očního oddělení nemocnice, a to zejména prodloužení schodiště, výměnu čtyř stávajících výtahů a novou nástavbu objektu. V současnosti v areálu probíhají přípravné práce pro samotnou stavební činnost a úpravy dopravních komunikací, aby nebyl v budoucnosti jakkoli ohrožen provoz nemocnice.

Více o Neocity Group Skupina Neocity Group je v České republice aktivní od roku 2005. Úspěšně již dokončila pražský bytový projekt Neo Zličín a několik dalších připravuje. Do portfolia skupiny dále patří například budapešťské projekty 18th District, District II Jozsefhegy a District III Csillaghegy, polské NeoStar, NeoVillage, NeoSun a rumunské Constanta Mall, Colentina Peninsula a Avicola. Neocity Group se ve svém podnikání může opřít o banku Poalim, která patří mezi 100 nejvýznamnějších bank na světě. Poalim je součástí největší izraelské finanční skupiny Hapoalim Bank. Fond Neocity Group řídí investiční aktivity, které dosahují výše jedné miliardy amerických dolarů. Další informace o aktivitách a zaměření Neocity Group jsou k dipozici na adrese www.neocitygroup.com.

Na tiskové konferenci představitelé Neocity Group s hrdostí sdělili, že v ČR mají za sebou již mnoho úspěšných projektů. S vedením boleslavské nemocnice jsou ve stálém kontaktu a jsou rádi, že se jim Mladá Boleslav na čas stane druhým domovem.

06

07



Investice

Centrum akutní medicíny v kladenské nemocnici otevřeno Kladenská nemocnice spolu s hejtmanem Středočeského kraje MUDr. Davidem Rathem slavnostně otevřela Centrum akutní medicíny.

Investice V novém pětipatrovém objektu přistavěném ke stávající budově monobloku budou umístěny provozy centrálního příjmu pacientů, urgentních příjmů, jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitační oddělení, kompletní radiodiagnostické pracoviště, centrální sterilizace, jednotky jednodenní hospitalizace a také centrální operační sály. „Přestěhujeme sem všechny diagnostické provozy, aby lidé nemuseli být rozváženi po celém areálu nemocnice,“ sdělila ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová. Kompletní diagnóza pacienta se stanoví hned v novém pavilonu, který je propojen se zbytkem

areálu nemocnice. Původní cena stavby včetně vybavení, technického zázemí i zdravotnické technologie měla činit 1 410 milionů korun. Díky revizím smluv a optimalizaci stavby se podařilo snížit cenu na celkových 1 280 milionů. Jen na zdravotnických technologiích bylo ušetřeno více než 70 milionů korun. Stavba byla financována z dotace Středočeského kraje, zdravotnické technologie byly pořízeny díky evropským dotacím z programu ROP Střední Čechy. S nákupem zdravotnické technologie se lékařská péče ve zmiňované nemocnici bude rovnat úrovní nemocničním zařízením ve vyspělých zemích Evropské unie. „Přístroje budou z devadesáti procent nové,“ dodala Pancová.

Primář ARO MUDr. Karel Kodras, ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová a středočeský hejtman MUDr. David Rath při slavnostním otevření (nahoře)

08

09



Sociální problematika

Sociální problematika

Radní pro oblast sociálních věcí Zuzana Jentschke Stöcklová říká:

„Pomáháme obětem domácího násilí“ V loňském roce bylo v Kladně v ulici Jana Palacha otevřeno intervenční centrum, které je určeno obětem a osobám ohroženým domácím násilím. O důvodech, které vedly k jeho zřízení, a o jeho dostupnosti obyvatelům Středočeského kraje hovoří radní Středočeského kraje Zuzana Jentschke Stöcklová. služba centra skutečně dostupná všem jejich obyvatelům? Intervenční centrum Kladno skutečně není určeno jen obyvatelům z kladenského okresu, ale mohou se sem obrátit všechny oběti domácího násilí z celého Středočeského kraje. Pro ty, pro které je přeci jenom Kladno daleko, poskytuje služby intervenčního centra také Občanská poradna Nymburk, která má sídlo v Kolíně, Nymburce, Milovicích a Brandýse nad Labem.

Radní Zuzana Jentschke Stöcklová, ředitelka nemocnice Kladno MUDr. Kateřina Pancová, ředitelka centra Hana Rabochová, hejtman MUDr. David Rath, Jiří Dienstbier ml. a náměstek primátora města Kladno Zdeněk Syblík během slavnostního otevření Intervenčního centra Kladno

Intervenční centrum dříve působilo v Rakovníku. Proč došlo k jeho přesunu právě do Kladna? Stalo se tak proto, že okres Kladno vykazuje dlouhodobě nejvyšší výskyt domácího násilí ve Středočeském kraji. Je zde dlouhodobě hlášeno okolo 35 % případů domácího násilí z území celého kraje, což je patrně dáno jednak velikostí a jednak vysokou koncentrací obyvatel v okrese Kladno.

Co si vlastně máme představit pod pojmem domácí násilí? Domácí násilí je opakující se násilí mezi osobami blízkými nebo osobami žijícími ve společném obydlí, které je zpravidla kombinací různých forem a projevů násilí (např. fyzického a psychického násilí), jehož četnost a intenzita se stupňují. Kolik případů domácího násilí muselo v loňském roce intervenční centrum řešit? Celkem jsme měli 256 klientů, především ze Středočeského kraje, a dohromady jsme provedli 1 155 intervencí (psychologická pomoc, setkání s klientem).

Má to i jiné výhody než zacílení pomoci do místa s nejvyšším výskytem domácího násilí? Dalším velmi důležitým aspektem svědčícím ve prospěch sídla intervenčního centra v Kladně je skutečnost, že jsou tu poskytovány služby, které činnost centra významně zkvalitňují a zajišťují komplexní systém poskytnuté pomoci. Jedná se především o návaznost na azylový dům a možnost využití telefonní linky u nepřetržitého provozu pobytové služby terapeutické komunity.

Pracujete také s osobami, které se prokazatelně dopouštějí domácího násilí? Kolik jste ve Středočeském kraji evidovali v loňském roce vykázání? Tzv. „vykázání“, kdy je vykázaná osoba povinna neprodleně opustit společné obydlí, bylo v roce 2010 Policií ČR ve Středočeském kraji evidováno celkem 64. Do budoucnosti se snažíme přemýšlet a hledat cesty, jak se zapojit i do práce s pachateli domácího násilí.

Střední Čechy jsou však jedním z největších regionů s nejvyšším počtem obyvatel. Je

Bližší informace k činnosti intervenčního centra najdete na webových stránkách www.zsi-kladno.cz

Vedoucí Intervečního centra Kladno PhDr. Jana Petráková tvrdí:

„Služby centra jsou bezplatné“ Intervenční centrum Kladno je určeno pro oběti domácího násilí. Z principu jeho fungování vyplývá i úzká spolupráce s Policií ČR, s níž pořádá vzdělávací a interaktivní semináře, kde dochází k vymezování kompetencí a především k výměně zkušeností. Co si má člověk představit pod názvem intervenční centrum? V názvu intervenční je zahrnut především rychlý a účinný zásah. V praxi tento pojem jednak naplňuje především Policie ČR, a to rychlým jednoznačným vykázáním násilné osoby na dobu 10 dnů. Děje se tak na ochranu oběti domácího násilí. Informace o provedeném vykázání do 24 hodin zašle Policie ČR právě intervenčnímu centru, které nejdéle do 24 hodin od obdržení této informace kontaktuje oběť domácího násilí a nabídne jí pomoc. A jakou pomoc? Především informace a spolupráci, jak postupovat při podání předběžného opatření u soudu, součinnost s odborem sociálně-právní ochrany dětí a psychologickou a psychoterapeutickou pomoc. Intervenční centrum Kladno za oběťmi domácího násilí v indikovaných případech (imobilita, malé děti, těžká dostupnost) dojíždí a na místě s obětí situaci řeší. V závažných případech, kdy násilná osoba nerespektuje své vykázání, zajišťuje kladenské intervenční centrum krátkodobé ubytování. Jaké služby mi vlastně může intervenční centrum nabídnout? Naše centrum nabízí klientům bezplatné služby. Jsou to především sociální poradenství (sepsání vybraných soudních podání, pomoc při uplatňování oprávněných zájmů, pomoc s hledáním azylového bydlení, poradenství v oblasti řešení problému domácího násilí a další), právní poradenství (poradenství v oblasti rodinného práva, občanského práva, trestního práva a další), psychologická pomoc (individuální a skupinová terapie, individuální poradenství, porozvodové poradenství a další), poskytování krizových lůžek na určitou dobu pro osoby ohrožené domácím násilím a poskytování kontaktů na jiné odborné pracoviště.

Obecná představa je, že oběťmi domácího násilí jsou pouze ženy. Ženy především. Ale objevují se i muži a závažným problémem začínají být senioři, kteří se stávají oběťmi domácího násilí, a to především ze strany svých dětí nebo vnoučat. To je zajímavé a děsivé zároveň. Jak tuto situaci řešíte? Pro první polovinu tohoto roku připravujeme rozsáhlou informační kampaň zacílenou na seniory, kde jim poskytneme informace o domácím násilí a možnosti, jakým způsobem je možné se na nás obrátit. Co má člověk dělat, pokud se dozví, že v jeho okolí dochází k domácímu násilí? Může se obrátit na intervenční centrum, nejlépe na pohotovostní telefon 605 765 883, na kterém jsme k dispozici ve všední dny od 8.00 do 17.00 a v sobotu od 11.00 do 13.00, nebo na e-mail: [email protected] a [email protected]. Adresa centra je Jana Palacha 1620, 272 80 Kladno.

Vedoucí Intervenčního centra Kladno PhDr. Jana Petráková (vlevo) s radní Středočeského kraje Zuzanou Jentschke Stöcklovou.

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Lidé neumějí použít dýchací masky z autolékárniček

Záchranáři provedli na 100 dobrovolnících kurzů první pomoci následující test: Dali účastníkům kurzu do rukou autolékárničku. Ti měli za úkol najít a sestavit dýchací masku v co nejkratším čase, začít provádět vdechy do pacienta (resuscitačního modelu) a poté zahájit srdeční masáž. Samotné zkoumání a sestavení masky jim zabralo průměrně 30–60 vteřin a umístění masky na obličej 10–30 vteřin. 45 % z nich sestavilo masku špatně, 35 % ji nasadilo sobě místo pacientovi a 30 % ji nasadilo na obličej postiženému obráceně. Ve všech těchto případech tak dýchání nebylo účinné. Dýchání nebylo často účinné ani v případě dobře nasazené a sestavené masky, protože udržet ji na obličeji tak, aby těsnila, neunikal při dýchání vzduch a zároveň byla zakloněná hlava postiženého, je pro laiky poměrně náročné (i samotní zdravotníci se správné držení masky učí dlouho). Navíc při špatném záklonu hlavy hrozí zvracení a dušení postiženého žaludečním obsahem (to je i jeden z důvodů, proč se nyní dýchání nedoporučuje). Účastníci kurzu při neúspěchu opět zkoumali masku a snažili se o další vdechy, a tím se zdržovali od toho nejdůležitějšího – srdeční masáže. Samotné účinné poskytnutí první pomoci tak přišlo někdy až po třech minutách i za delší dobu, přičemž už dvouminutový interval během resuscitace snižuje její úspěšnost o 20–30 %.

V říjnu 2010 byla vydána nová doporučení Evropské rady pro resuscitaci, tzv. Guidelines 2010, která určují platnou normu první pomoci na dalších pět let, ale tvůrci autolékárniček na ně nebrali zřetel a nereagovali ani na doporučení zdravotníků, že resuscitační maska není vhodným doplňkem. Oproti roku 2005 nebyly sice změny v první pomoci tak zásadní, nicméně kdyby tvůrci autolékárniček na tato plánovaná doporučení počkali a řídili se radami odborníků, mohlo být jejich vybavení jiné a odpadl by i problém s tolik diskutovanou resuscitační maskou. Nová podoba první pomoci totiž nepovažuje dýchání z úst do úst za zásadní. Za nejdůležitější naopak označuje za-

hájit co nejrychleji nepřímou srdeční masáž a zdůrazňuje její provádění i bez umělých vdechů (při srdeční masáži se využívá okysličená krev z těla postiženého). Během kurzů první pomoci, které Záchranná služba Středočeského kraje pořádá často, se záchranáři setkali s několika problémy týkajícími se nového

Text: Tereza Janečková

Od 1. ledna je součástí povinné výbavy českých řidičů nová autolékárnička, ve které je novinkou izotermická fólie, resuscitační maska, kovové nůžky a návod k poskytování první pomoci. Přes veškeré náklady, které byly do podoby nových autolékárniček investovány, je jejich vybavení stále nedostačující a středočeští záchranáři považují za velmi nešťastné, že řidiči jsou nuceni kupovat něco, co ani neodpovídá novým zásadám první pomoci.

obsahu autolékárniček. Během těchto kurzů školitelé Na pracovní schůzce se zástupci dohodli, že Ministersrovnali vybavení různých autolékárniček a zjistili, že stvo zdravotnictví pečlivě zváží všechny připomínky pro laiky není používání masky vůbec jednoduché. Ve lékařů a předloží Ministerstvu dopravy návrh nutných všech případech špatně těsnila na obličeji a nevyško- změn v obsahu autolékárničky, které by se měly týlený laik neměl prakticky žádnou šanci ji správně použít. kat především masky a přiloženého letáku. Tyto přiNávody k použití nebyly dostaSamotné použití dýchací masky zachránce čující a samotné použití masky spíše zdržuje, než aby pomohlo. a pročítání návodu zachránce spíše zdržovalo. Další problémy byly s malými obvazy, se kterými by se velké krvácení pomínky by měly být akceptovány a zapracovány do stavělo jen obtížně, a také s letákem první pomoci. nové vyhlášky o schvalování technické způsobilosti Záchranáři udělali test na sto dobrovolnících, během a technických podmínkách provozu vozidel. Ta by něhož se problém s maskami potvrdil. 3. března uspo- mohla vejít v platnost již v tomto pololetí. řádalo Územní středisko Záchranné služby Středočes- Nové změny by motoristy neměly stát ani korunu. Je kého kraje tiskovou konferenci, kde zjištěné problémy však škoda, že na rady odborníků nebyl brán zřezáchranáři sdělili a demonstrovali. Na základě této tis- tel již dříve, kdy se mohlo včas zamezit zbytečným kové konference již 8. března uspořádalo Ministerstvo investicím. Povinná změna vybavení autolékárniček dopravy společně s Ministerstvem zdravotnictví jed- tak stála přibližně dvě miliardy. V tomto případě se nání s odborníky Českého červeného kříže a České jedná o další nekompetentní rozhodnutí politiků. resuscitační rady, kteří potvrdili poznatky středočes- Kdyby stejná energie a finance byly věnovány napříkých záchranářů a přesvědčili ministerské úředníky, klad na školení veřejnosti v první pomoci, byly by že používáním masky může nevyškolený laik způsobit to dle názoru záchranářů mnohem lépe vynaložené pacientovi více škody než užitku. peníze.

Hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath s ředitelem středočeské záchranné služby MUDr. Martinem Houdkem krátce po tiskové konferenci

12

13



Úvod

Město

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Nemocnice nemusí vždy působit strohým dojmem“ Ředitel Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislav Holobrada tvrdí: „Je pro nás podstatné, aby se návštěvníci a pacienti nemocnice včetně našich zaměstnanců u nás setkávali s příjemným prostředím.“ Založili jste v nemocnici vlastní galerii. Proč? Galerie je možná trochu nadnesený název, ale pro nás je podstatné, aby se návštěvníci a pacienti nemocnice včetně našich zaměstnanců u nás setkávali s příjemným prostředím. Daří se nám to samozřejmě postupně – upravujeme jak současné provozy, které na větší zásahy teprve čekají, tak i prostředí nové nebo zrekonstruované. Podstatou těchto úprav je tyto prostory zpříjemnit tak, aby působily milým až útulným dojmem, byly barevné a lidé se tam cítili příjemně. Galerie je příkladem využití nových prostor v hlavní komunikační chodbě přízemí nového pavilonu C.

V uplynulých dnech jsme v médiích kromě jiného četli vyjádření některých lékařů, že poté, co budou lékařům na základě dohody mezi Ministerstvem zdravotnictví a lékařskými odbory navýšeny platy, odrazí se to i na chování lékařů k pacientům, protože budou lékaři spokojenější. Je to i váš názor? Ne. I když souhlasím s tím, že si lékaři více peněz za svoji odpovědnou práci zaslouží, domnívám se, že vztah mezi pacientem a lékařem není a priori postaven na výši mzdy lékaře. Pro příbramskou nemocnici jsou její pacienti základní prioritou. Spolu s nimi je pak logicky pro nemocnici neméně důležitý i personál nemocnice, tedy kromě lékařů i zdravotní sestry a další nelékařský odborný personál včetně všech ostatních zaměstnanců. O čem se v tomto čísle dočteme? V tomto vydání Nemocničních listů se věnujeme opět prevenci a včasné léčbě, tentokrát na téma zánětů jater, lidově „žloutenek“, a klinické biochemii, kdy přinášíme nejčastější otázky, s nimiž se laborantky tohoto oddělení od pacientů i veřejnosti setkávají, a odpovědi na ně.

Zmíníme také společnost ALKA, o které se v tomto čísle dočteme také a která se stará o handicapované děti. Ano, nemocnice s touto neziskovou organizací spolupracuje a umožnila jí již před časem poskytovat svoji péči v prostorách nemocnice. Snažíme se pomoci tam, kde je to důležité, pokud je to z naší strany možné. A handicapované děti určitě nemají jednoduchý život. Máte také dobrovolníky. Je jich dost nebo byste uvítali další zájemce? Dobrovolníků není nikdy dost, budeme rádi, pokud se nám ozvou další zájemci o tuto nezištnou pomoc našim pacientům, a to buď na telefonní číslo 732 221 478 nebo na e-mail: [email protected]. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Město Příbram významně podpořilo činnost Centra péče o handicapované Starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák a ředitelka obecně prospěšné společnosti ALKA Mgr. Šárka Hájková v polovině února slavnostně otevřeli provozní prostory Centra péče o handicapované ALKA, o. p. s. Přítomen byl i ředitel Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislav Holobrada.

Centrum péče o handicapované ALKA sídlí luje ředitelka společnosti ALKA Mgr. Šárka Hájková. v jedné z budov v areálu II Oblastní nemocnice Příbram Z daru od Příbrami bylo nejpotřebnější zařídit kuchyň, na Zdaboři. Díky podpoře města Příbram, od kterého která bude sloužit jako výdejna dováženého jídla. Čászískala v prosinci 2010 dar ve výši 200 000 Kč, poří- tečně byly z provozních prostředků dovybaveny i další dila společnost ALKA specializované spotřebiče pro místnosti, jako je kancelář a šatny. gastronomický provoz a s tím Zásluhou společnosti ALKA mají možnost prožít související kuchyňský nábytek. hezký život i naši postižení spoluobčané. „Vzhledem k tomu, že v loňském roce Město Příbram velmi dobře hospodařilo, mohli jsme darovat společnosti Vedoucí sociální pracovnice ALKY Mgr. Lucie Křížová ALKA peníze na pořízení potřebného vybavení. Služ- pak dodává : „Připravovaný denní stacionář pro osoby by, které ALKA našim handicapovaným spoluobča- s kombinovaným postižením starší 15 let, jehož otenům poskytuje, jsou velmi potřebné. Jsme připraveni vření plánujeme od 1.7.2011, bude vzhledem k šesti i v budoucnu ALKU v jejích aktivitách podpořit,“ říká předběžně přihlášeným klientům zaměřen převážně starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. na sociální rehabilitaci. V rámci stacionáře chceme „Právě díky podpoře města Příbram je nyní zázemí také zahájit přípravu některých klientů pro chráněné budoucího denního stacionáře, které chceme zaměstnání nebo na jejich budoucí uplatnění v sociv letošním roce zprovoznit, vybavené technologií álně terapeutické dílně, kterou by ALKA v řádu 2–3 let pro výdej stravy klientům a pro mytí nádobí,“ vysvět- ráda zprovoznila.“

Starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák a ředitelka obecně prospěšné společnosti ALKA Mgr. Šárka Hájková přestřižením pásky slavnostně otevírají provozní prostory Centra péče o handicapované ALKA.

14

15



Rozhovor

Rozhovor

Primář oddělení tuberkulózy a respiračních onemocnění MUDr. Jiří Gutwirth říká:

„Galerie propojuje minulost se současností“ Plicní ambulance jsou rozšířené a plošně dostupné, lůžková oddělení jsou ale jiný případ. Ve Středočeském kraji jsou plicní lůžková oddělení pouze v Kladně, Mladé Boleslavi a u nás v Příbrami. Pane primáři, s jakými nemocemi se u vás pacienti léčí? Předmětem našeho zájmu je tedy tuberkulóza, onemocnění dnes nepříliš časté, ale vzhledem ke svému infekčnímu charakteru a nárůstu počtu případů způsobených odolnými kmeny bakterií stále vyžadující pozornost a ostražitost. Naším denním chlebem jsou ale nemoci daleko běžnější: záněty průdušek a plic, průduškové astma a chronická obstrukční plicní nemoc, nemoci pohrudnice a bohužel také nádorová onemocnění. Pátráme po příčinách obecných příznaků jako je dušnost, kašel nebo bolesti hrudníku.

MUDr. Jiří Gutwirth fotí především ve volných chvílích s rodinou.

Na co se vaše oddělení v Příbrami zaměřuje? Jsme lůžkové zařízení první linie, nemůžeme si tudíž přílišnou specializaci dovolit, protože je třeba zvládnout nejprve onu základní agendu nejčastějších one-

mocnění. Ptáte-li se na nějaký náš místní akcent, mohu snad zmínit právě problematiku bronchogenního karcinomu, jehož výskyt nepříznivě ovlivnila dřívější těžba uranu na Příbramsku, a jsem rád, že součástí našeho oddělení je i cytologická laboratoř, která nám zajišťuje v diagnostice tohoto onemocnění samostatnost, což není samozřejmé. Spolupracujete s pracovišti v jiných nemocnicích včetně těch fakultních? Proč a s kterými? Jistě. Pacientům z nejbližších nemocnic, tedy sedlčanské a hořovické, poskytujeme konsiliární služby a bronchologický servis. Spolupráce s pneumologickými klinikami pražskými a plzeňskou je důležitá pro pacienty s onemocněními, která vyžadují speciální diagnostickou techniku nebo u nás nedostupnou péči. Zbývá zmínit plicní léčebny, zejména v Nové Vsi pod

Pleší a v Janově, kam předáváme nemocné, jejichž zdravotní stav není navzdory naší snaze natolik zlepšen, aby umožnil jejich propuštění domů. Vztahy se všemi těmito zařízeními jsou obvykle přátelské a vycházejí i z osobních kontaktů. Víme, že ve volných chvílích se věnujete fotografování. Je to váš jediný koníček? V podstatě ano, bez fotoaparátu bych si skutečně připadal jako bez ruky. Nicméně je to takový koníček nekoníček. Nedaří se mi najít dostatek času, abych se mohl věnovat nějaké fotografické disciplíně systematicky, takže si nejvíc snímků přináším z dovolených a základním tématem je rodina. Ostatní nestojí za řeč: trocha domácího ping-pongu v garáži s oběma syny, kteří se mu věnují závodně, dosud s nimi coby hráči v kategorii mladších žáků držím krok, občas kolo, knížka, koncert, alespoň týden v roce na horách. Galerie gaudii gratia – to je velmi neotřelý způsob zpříjemnění nemocničního prostředí. Co vás k tomuto nápadu vedlo? Prostě se jednoho dne objevil. Snad byla v pozadí touha navázat vztah s příbramskými fotografy, poznat blíž jejich tvorbu, inspirovat se a něco nového se naučit, tedy možná vlastně samé zištné pohnutky. Ale věřil jsem, že malá improvizovaná výstavní síňka by mohla být zajímavá i pro pacienty a zaměstnance nemocnice a nemusela by nikomu vadit. Pak bylo třeba zjistit zájem o vystavování, promyslet praktické provedení a myšlenka se souhlasem vedení nemocnice a za pomoci sponzorského vkladu poměrně přímočaře dospěla k uskutečnění. Galerie je umístěna v centrální chodbě přízemí nového pavilonu C. Proč tam? Je to nejvhodnější místo. Je tu prostor, přijatelné osvětlení a prochází tudy téměř stálý proud přirozených potenciálních diváků – zaměstnanců, pacientů a návštěvníků nemocnice. Hlavní cílovou skupinou jsou ovšem pacienti, kteří čekají na vyšetření nebo ošetření v ambulancích oddělení akutního příjmu. Čekání je nepříjemné a někdy delší, než by si přáli, takže si možnost malého rozptýlení podle mého názoru zaslouží a mohli by ji uvítat. Motto první výstavy zní „Sbohem stará nemocnice“, zajímavý je i název samotné galerie. Můžete nám přiblížit, proč galerie nese tento název a zda má téma první výstavy svůj důvod? Jaké jsou na ni u zaměstnanců ohlasy?

Stále mám pocit, že termín galerie je nepatřičný a nadsazuje, ale budiž. Měly-li by tam být vážně míněné výstavy seriózních autorů, pak ať se to místo opravdu nějak jmenuje. A když je celá medicína prošpikována latinskými výrazy, proč nesáhnout po latině. Zvažoval jsem řadu variant, ptal se latiníků a nakonec mi zůstalo gaudium, radost jako klíčové slovo, cíl a úmysl. Téma první výstavy se jaksi samo nabídlo. Nemocnice nedávno prodělala velkou přestavbu, zmizelo několik budov, které tu stály desetiletí. Staré bylo vystřídáno novým a mně připadalo správné tu minulost jakoby propojit se současností, ty už neexistující pavilony ještě jednou připomenout. Název výstavy parafrázuje knihu Sbohem, stará řeko, která dokumentovala stavbu Orlické přehrady – čiší z ní i určitá nostalgie po původní Vltavě vorařů a vodáků a podobný aspekt cítím i u těch svých snímků. Ohlasy nechci zevšeobecňovat, ale několik kolegů a spolupracovníků výstavu kvitovalo s povděkem, což mi stačí, abych byl rád a spokojen. Má nemocnice v tomto roce připraveny další vernisáže a jaké? Budou v galerii vystavovány pouze fotografie? Netroufl bych si celý „projekt“ iniciovat, kdybych neměl domluven program alespoň na zbytek roku. Nestane-li se tedy něco mimořádného, bude následovat výstava příbramského Fotoklubu Uran, cestovatele a kolegy doktora Ondřeje Jeřábka, sedlčanských Fotoflegmatiků, výstava krajin magistra Vaise a výstava mladého fotografa Martina Andrleho. Pak se uvidí. I když tíhnu hlavně k fotografii, neznamená to, že se tu nemůže objevit i něco jiného, takže se nechme překvapit.

Galerie se nachází v místě, kudy dnes do nemocnice přichází nejvíce lidí.

17



Klinická biochemie

I klinická biochemie je pro pacienta především partner Moderní klinické laboratoře jsou pro lékaře nezbytným servisním pracovištěm pro stanovení včasné a přesné diagnózy. Výsledky testů lékařům umožňují a usnadňují stanovit správnou diagnózu a léčebný postup.

Klinická biochemie sídlí od jara 2010 v novém pavionu F.

Klinická biochemie, stejně jako ostatní diagnostické obory, je nesmírně důležitá zejména proto, že její výsledky pomáhají určit správnou diagnózu pacienta. Jedině správná diagnóza totiž umožňuje rychlou, správnou, cílenou a efektivní léčbu. Nedílnou součástí biochemické laboratoře Oblastní nemocnice Příbram je nejen odběrové centrum v areálu I (U Nemocnice 84), v nové budově F, ale i detašované odběrové místo v budově H areálu II na Zdaboři, v poliklinice Ravak a poliklinikách v Dobříši a Březnici. Všechny vzorky

krve z těchto odběrových míst jsou dopraveny do našich laboratoří, kde jsou zpracovávány. Protože běžně odpovídáme na různé dotazy z řad našich pacientů i další veřejnosti a chápeme, že „běžný člověk“ nemůže znát detaily našeho oboru, přinášíme vám dnes otázky, se kterými se setkáváme nejčastěji, a taktéž odpovědi na ně. Provádí se odběr krve pouze nalačno? Ano, jídlo velmi ovlivňuje metabolismus, a tedy i laboratorní výsledky. Nalačno znamená 10–12 hodin bez

Text: Milada Gažová, vedoucí laborantka oddělení klinické biochemie; Monika Kočí,DiS., staniční sestra oddělení klinické biochemie

16

Klinická biochemie příjmu potravy, takže poslední jídlo by mělo být lehké (netučné), někdy kolem 17. hodiny předcházejícího dne. Musím žíznit? Naopak, je vhodné vypít ráno 2–3 dl vody, neslazených a netučných tekutin nebo slabého čaje. Vysloveně nevhodné jsou káva, mléko, silný čaj a sladké nápoje. Proč je lepší provádět odběry dopoledne? Odběr krve na laboratorní vyšetření by měl být proveden ráno nebo v časných dopoledních hodinách, protože celosvětově jsou tzv. normální hodnoty (správně referenční meze) sestaveny hlavně pro dopolední odběr. Například hladina železa v krvi je ve 14 hodin poloviční než v 8 ráno. Odběr krve v odpoledních hodinách by měl být vyhrazen jen pro urgentní případy, jako je příjem do nemocnice nebo pro pacienty na lůžkových odděleních. Jaké další faktory ovlivní moje laboratorní výsledky? Pozor na fyzickou námahu (práce na chalupě, sportovní výkon, posilovna i jiná neobvyklá námaha). Pauza po námaze by měla činit alespoň 3–4 dny, aby byl orga-

nismus v klidu. Únava různého původu, například z nedostatku spánku (např. po noční směně), cestování letadlem přes časová pásma či pracovní stres – to vše zkresluje výsledky vyšetření. Velmi nepříznivý vliv na hodnoty laboratorních vyšetření má požití alkoholu v předcházejících 24 hodinách a užití drog. Mohu před odběrem užívat léky? Tato otázka je velmi častá, ale u každého člověka je to individuální, proto se vždy zeptejte svého ošetřujícího lékaře. Jak je to s vyšetřením moče? Moč na vyšetření moče a močového sedimentu odevzdáváte také v odběrové místnosti či přímo v laboratoři. Na těchto místech si můžete vyzvednout i zkumavku, či můžete použít jakoukoli skleničku, která je vyvařená. K vyšetření se používá tzv. střední proud moče. Existují i speciální vyšetření moče, tam se odběr liší a instrukce vám podá lékař. Musím se objednávat? Na odběry krve se objednávat nemusíte. Nemám žádanku, ale chci si nechat vyšetřit krev či moč. Je to možné? Je to možné, ale pacient si tato vyšetření musí uhradit sám. Ceny běžných vyšetření (např. glukóza, cholesterol) se pohybují okolo několika desítek korun, speciální vyšetření jsou dražší a mohou činit až několik stovek korun za jedno vyšetření. Odběr krve a vyšetření za platbu lze využít v odběrových centrech v obou areálech nemocnice. V každém případě je vhodné výsledky vyšetření konzultovat se svým lékařem či specialistou. Jak je to s odběrem krve na HIV? Odběr na vyšetření protilátek proti HIV vám buď doporučí lékař, nebo můžete využít možnosti nechat se otestovat zdarma. Odběr vám provedou ve Zdravotním ústavu v budově hygienické stanice, a to v úterý a čtvrtek od 7.00 do 10.00. Po telefonické domluvě je to možné i jindy. Pokud máte žádanku na toto vyšetření, nebo si chcete vyšetření zaplatit, odběr provádíme ve všech našich odběrových centrech. Jak se dostane výsledek vyšetření k mému lékaři? Mám na něj čekat? Po odběru krve se nemusíte již o nic starat. Po jejím zpracování v laboratořích bude váš výsledek odeslán k vašemu ošetřujícímu lékaři.

18

19



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

Areál Klaudiánovy nemocnice se zhruba na rok a půl zčásti promění na staveniště. V místech, kde dosud byli návštěvníci zvyklí parkovat, je stavební oplocení – za plotem je vidět stroje a čilý ruch. Do nového pavilonu interních oborů, který zde vznikne, by se lékaři a pacienti měli stěhovat na podzim roku 2012. Nejen o tom jsme hovořili s ředitelem nemocnice doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc. se tam teď bude pobývat mnohem lépe nejen dárcům, ale také personálu. Toto oddělení bylo bohužel dlouhodobě podfinancované, a to nejen co se týče prostor, ale i přístrojového vybavení. Kdybychom sem urychleně nezačali dávat peníze, hrozilo by, že bychom ho museli v roce 2012 kvůli nevyhovujícím podmínkám zavřít.

Stavba nového pavilonu se plánovala vlastně 18 let. Proč se začalo stavět právě teď? Konečně se asi sešly všechny příznivé okolnosti – projekt, který realizujeme, nemocničním potřebám vyhovuje, podařilo se zajistit všechna potřebná povolení a především financování celé stavby. Je to pro nás také jedna z posledních šancí, jak udržet péči v regionu ve stávající kvalitě a ještě ji zlepšit. Je všeobecně známo, že Ministerstvo zdravotnictví chce do převážně pražských nemocnic investovat 16 miliard. Takže při tom rozhodování jsme věděli, že je to v podstatě teď nebo nikdy. Investovali jste i do nové podoby prostor pro dárce krve. Ano, ty vstupní prostory hematologicko-transfuzního oddělení jsou teď opravdu velmi pěkné a působí, řekl bych, uklidňujícím dojmem. To byl náš cíl a věřím, že

Končí porodnice v Turnově a je zřejmé, že řada maminek bude chtít své dítě přivést na svět v Klaudiánově nemocnici. Jste na to připraveni? Naprosto nepochybuji o tom, že naše porodnickogynekologické oddělení se s případným zvýšeným počtem rodiček vypořádá se ctí. Rád bych se jim za to odvděčil komplexní rekonstrukcí budovy, kde oddělení působí, ale zatím jsme ve stadiu úvah a nerad bych něco sliboval. Smutné ovšem je, že zatímco v Turnově práce výrazně ubude a u nás jí bude víc, platby od pojišťoven, které jsou paušální, se nezmění. Vůči našim lékařům a naší nemocnici je to vrcholně nespravedlivé. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

Dobrovolníci spustili projekt canisterapie Myslíte, že psi do nemocnice nepatří? Opak je pravdou. V půlce února čtyři týmy pejsků a jejich paniček složily canisterapické zkoušky a nyní již mohou navštěvovat vybraná oddělení, kde právě setkání se zvířaty může pacientům pomoci. V tuto chvíli za sebou mají seznámení s pacienty v léčebně dlouhodobě nemocných a také v dětském domově při nemocnici. V obou případech dopadlo první setkání na výbornou a dobrovolníci při Klaudiánově

nemocnici tak canisterapii zařadí mezi své pravidelné aktivity. Více se o činnosti dobrovolníků v Klaudiánově nemocnici můžete dočíst na www.klaudianovanemocnice.cz. Po kliknutí na odkaz Dobrovolnické centrum můžete svůj prohlížeč přesměrovat přímo na

nové dobrovolnické stránky, kde se dočtete nejen o všech uskutečněných i plánovaných akcích, ale dozvíte se i o poslání dobrovolníků a jak se jimi stát. Součástí stránek je i diskusní fórum, kde se můžete na cokoli zeptat, a samozřejmě fotogalerie z akcí.

Foto: © 2121 fisher / Dreamstime.com

„Rozhodnutí o stavbě nové interny bylo jasné: teď nebo nikdy“

Znáte svůj stav? Přijďte na „Manažerskou prohlídku“ Interní oddělení Klaudiánovy nemocnice od dubna letošního roku nabízí provedení série vyšetření zaměřených na včasné odhalení rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, na včasnou detekci kornatění cév a zjištění celkové výkonnosti organismu. Tato „Manažerská prohlídka“ je vhodná zejména jako prevence pro pracovníky v manažerských pozicích, kteří jsou každodenně vystaveni vysoké stresové zátěži. Je doporučeno opakovat ji v pravidelných dvouletých periodách. Kardiovaskulární onemocnění postihují srdce a cévy a mohou mít mnoho podob, jako jsou například

vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění srdce a mozková mrtvice. Jsou nejčastější příčinou úmrtí v EU a ročně způsobují přibližně dva miliony úmrtí. Vyšetření v rámci balíčku, jehož cena je 3 000 korun, jsou od 1. dubna prováděna dvakrát týdně v podvečerních hodinách v ergometrické ambulanci interního oddělení II – interní pavilon, 3. patro, a to po předchozím objednání. Objednávky na vyšetření jsou možné na čísle 326 742 808. Součástí balíčku je mimo jiné vyšetření na detekci atherosklerotických cévních změn, základní interní vyšetření, vyšetření EKG křivky,

krevního tlaku a pulsu v klidu a při zátěži. Zjišťována je hladina cholesterolu, krevní tuky a cukry. Všechny výsledky následně s klientem vyhodnotí lékař, který také navrhne úpravu životosprávy a další opatření, která by vedla ke snížení celkového kardiovaskulárního rizika.

20

21



Rozhovor

Rozhovor

Alergoložka Klaudiánovy nemocnice MUDr. Markéta Stará tvrdí:

„Alergií trpí téměř třetina populace“ S blížícím se jarem řada lidí nakupuje krabice papírových kapesníků, kapky do očí a zásobuje se léky. Zatímco u některých kvetoucí stromy a pučící příroda vyvolávají nadšení, jiní by při pohledu na barevné květy nejraději zalezli domů a vůbec nevycházeli. Trpíte-li také alergií, takové pocity určitě znáte. Stejně jako MUDr. Markéta Stará, která spolu s kolegyní o alergiky pečuje v Klaudiánově nemocnici.

MUDr. Markéta Stará se s alergií setkává i sama u sebe a ve své rodině.

Jak vlastně alergie vzniká? Důležitá je vrozená dispozice. Ta je nezanedbatelná, i když není ke vzniku alergie stoprocentně nutná. Dále již záleží na okolnostech, jestli se tato genetická vloha bude mít možnost rozvinout či ne. Velikou roli hraje prostředí, ve kterém žijeme, infekce, které proděláme atd. Záleží i na tom, kdy se s případnými alergeny setkáváme, v jakém množství, jak dlouhou dobu na nás působí i jaká je momentální vnímavost našeho imunitního systému.

Je možné se vzniku alergie vyhnout? Bohužel to zcela nejde. Je to jedna z civilizačních chorob. Podle statistických odhadů je dnes alergiků v naší populaci zhruba 30 %, z nich asi 8 % jsou astmatici. Je řada zásad, které částečně omezují riziko rozvoje alergie, ale nelze říci, že stoprocentně. Mezi ně patří používání hypoalergenních mlék u kojenců, určitá dieta kojící matky, nepořizování domácích zvířat do bytů atd. Prakticky jediná dosud nezpochybněná zásada pro omezení rozvoje budoucí alergie

je to, aby těhotná žena nekouřila a pohybovala se v nekuřáckém prostředí a stejné prostředí potom zajistila pro své miminko. Takže když to shrneme, alergii se nevyhneme, pokud ji máme geneticky danou, ale je potřeba ji včas poznat a léčit, aby nám život omezovala a zhoršovala co nejméně.

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na neškodné látky v okolním prostředí. V naší republice nějakou její formou trpí přes dva miliony lidí. Alergologie a klinická imunologie je společný obor pro děti a dospělé. V Klaudiánově nemocnici alergologickou ambulanci naleznete na dětském oddělení, neboť obě lékařky, které se alergologii věnují, vystudovaly pediatrii. Mezi jejich pacienty ale samozřejmě patří i dospělí.

Jak alergii u dítěte poznáme? U řady dětí má podezření matka – alergie se vyskytuje v rodině, nebo si maminka všimne, co zhoršuje stav jejího dítěte, např. ekzém. Další, kdo velice často a správně myslí na alergii, jsou praktičtí lékaři, které k nám pacienta, ať už malého nebo dospělého, většinou posílají. Někdy, a to hlavně u menších dětí, se alergie projevuje netypicky, třeba tím, že je dítě po nástupu do školky velice často nemocné. Kdy by rodič měl přijít k alergologovi? Pokud má jeden nebo dokonce oba rodiče alergii a jejich dítě je často nemocné, často a dlouhodobě kašle, neadekvátně se zadýchává, má ekzém, mělo reakce po některých potravinách, trpí na časté rýmy atd. Toto všechno ale může být důsledek již rozvinuté alergie také u dítěte, v jehož rodině se alergie zatím nevyskytla. Jaké jsou hlavní skupiny alergenů? Jednak jde o potravinové alergeny, u nejmenších dětí kravské mléko a vaječný bílek, u starších dětí a dospělých lískové ořechy, arašídy, ryby, mák atd. Dále jde o inhalační alergeny, především pyly a roztoče. To jsou hlavní dvě skupiny alergenů, ke kterým se připojují jako další významné alergeny zvířecí srst a plísně. Třetí významnou skupinou jsou alergeny obsažené ve hmyzím jedu, hlavně vosím a včelím. Co v okamžiku, kdy testy žádnou alergii neprokáží a pacient stejně má její projevy? Takové případy jsou samozřejmě také. Takový člověk je považován za alergika, který zatím nemá pozitivní krevní ani kožní testy, ale pravděpodobně se do budoucna tato pozitivita objeví. Ale pokud má alergické projevy, je léčen jako alergik. Zejména pokud na toto onemocnění poukazují i jiné faktory, třeba že je alergik někdo z rodičů. Jaká je pravděpodobnost, že dítě bude alergik, pokud alergií trpí rodiče? Alergie u rodiče je důležitý faktor, který mnohonásobně zvyšuje pravděpodobnost výskytu alergie u dítěte, ještě více je-li alergikem matka, neboť tam je pravděpo-

Pokud máte problémy s alergií a chcete se objednat do ambulance Klaudiánovy nemocnice, je to možné na číslech 326 742 700 nebo 326 742 725. Ordinační hodiny jsou denně kromě úterka od 7.30 do 15.30. V pátek je ordinační doba zkrácená do 14.00.

dobnost „přenosu“ vyšší. Pokud je jeden rodič alergik, je 30% pravděpodobnost přenosu na dítě. Pokud jsou to oba rodiče, pak je to 60–70 %. Ale i tam záleží i na dalších faktorech. Takže v průměru je to tak 50 %. Jak alergii léčit? Léčba je jednak režimová, to znamená úpravou prostředí, zavedením určitých návyků. Například tím, že se vyloučí určitá potravina ze stravy, pokud je alergie na roztoče, doma by nemělo být zvíře… Druhá věc je léčba medikamentózní – celková a lokální. Celková zahrnuje léky potlačující všeobecně alergické projevy – tzv. antihistaminika – a dále podle příznaků léky aplikované a působící lokálně. A samozřejmě nemůžeme zapomenout na hyposenzibilizaci, to znamená vakcíny ve formě kapek či injekcí. To je jediná léčba, která řeší podstatu alergie, léčba která se zaměřuje na poškozenou imunitu. Laicky lze vysvětlit, že zvyká tělo na přítomnost toho kterého alergenu. Dá se alergie vyléčit? S tímto tvrzením bych byla opatrná, alergické projevy se dají na dlouhou dobu výrazně utlumit, ale kompletním vyléčením bych to nenazývala. Většině pacientů umíme velice významně pomoci, ale určitě ne ve sto procentech případů. U někoho více, téměř úplně, u někoho méně. Pořád musíme mít na paměti, že alergie je věc vrozená a u všech pacientů být úspěšní bohužel neumíme. Co se stane, když má někdo alergii a neléčí se s ní? Nemusí se stát mnoho, ale také naopak: člověk s neléčenou alergickou rýmou může dospět během měsíců až let k alergickému astmatu, člověk s astmatem lehkého stupně bez léčby ke stupni těžkému. Alergie se může také významně zhoršovat z hlediska spektra alergenů, takže například z původní alergie na břízu může být za pár let alergie na řadu pylů, které jsou v ovzduší od jara do podzimu.

22

23



Hematologie

Hematologie

Nemocniční „transfuzka” v novém kabátě Dárci krve, kteří v těchto dnech přicházejí na hematologicko-transfuzní oddělení naší nemocnice, jsou příjemně překvapeni. Na místě, kde byli po řadu let zvyklí vídat již trochu omšelou čekárnu s uzavřenou recepcí, je nyní vítají komfortní přijímací prostory.

Stavební práce na nové podobě prostor pro dobrovolné dárce krve stály 1 100 000 Kč.

Dotazníky, které musí každý dárce krve před vlastním odběrem vyplnit, si nyní lidé vyzvedávají v moderní recepci umístěné hned za vchodem na

Krev není možné ničím nahradit. Kdo ji zachraňuje životy. oddělení. Zde sestřičky vyřizují veškeré dotazy dárců a je možné se u nich rovněž objednat na odběr. Čekání na vlastní odběr zpříjemní nová, moderně zařízená čekárna, která sousedí s pohodlným jídelním koutem, kde se dárci po odběru občerství.

Již na začátku léta byla na oddělení kompletně vyměněna okna, současná rekonstrukce však byla mnohem rozsáhlejší. Stavební práce stály 1 100 000 Kč a znamenaly de facto demodaruje, lici původních prostor, z jejichž torza se pak zrodila současná podoba místností. Kvůli dlouhodobě plánovaným opravám bylo letos zhruba od poloviny ledna do 21. února pro dárce krve oddělení uzavřeno. Nemocnice byla v těchto dnech zásobena krví prostřednictvím výjezdové skupiny Mělník, zároveň však využívala také vlastní, předem

odebrané transfuzní přípravky. Díky ochotě dárců a mnohdy i vstřícnosti jejich zaměstnavatelů se pracovnicím hematologicko-transfuzního oddělení podařilo nemocnici dostatečně „předzásobit“. „Děkujeme touto cestou všem, kteří nám vyšli vstříc. Doufáme, že dalším poděkováním, které dárci ocení, jsou nyní nové a moderní vstupní prostory, ve kterých při odběrech tráví svůj čas,” říká primářka hematologicko-transfuzního oddělení nemocnice MUDr. Jarmila Obernauerová. Velký dík podle ní patří také

managementu nemocnice v čele s ředitelem. „Byl to právě on, kdo přestavbu inicioval, ale bez spolupráce celého managementu by přestavba nebyla možná. Ráda bych také poděkovala vedoucímu stavební firmy Bulíčkovi a jeho týmu, který odvedl precizní práci a dodržel termín odevzdání prací, dále pracovníkům PRIMA nábytku a všem ostatním, kteří jakkoli pomáhali k tomu, aby čekárna transfuzního oddělení byla důstojným místem pro ty, bez nichž se neobejdeme – pro dárce,“ vysvětluje primářka. Dodává, že od 22. února již odběry krve na oddělení fungují v normálních časech a dárci se mohou telefo-

nicky či osobně objednávat. „I nadále zachováváme pružný systém zvaní dárců podle požadavků klinik na danou krevní skupinu. Samozřejmě pro dárce je tak příjemnější i to, že odběry budou rovnoměrné a čekání na vlastní odběr nebude zbytečně dlouhé.“ Objednat, případně se dotázat na odběr je možné na telefonním čísle 326 743 404. Krevní transfuzi potřebují především pacienti s větší ztrátou krve podstupující některé závažnější operační zákroky – cévní, ortopedické, chirurgické, ale i gynekologické – pacienti se závažným interním onemocněním či podstupující chemoterapii. Léky vyrobené z tekuté části krve – plazmy – jsou nezbytně nutné pro nemocné s poruchami srážlivosti, pro léčbu poruch obranyschopnosti či léčbu popálenin. Každý člověk potřebuje průměrně čtyřikrát za život krevní transfuzi a dvanáctkrát preparát vyrobený z krve. I přes rychlý rozvoj vědy, tedy i medicíny, nelze lidskou krev ničím nahradit ani uměle vyrobit, proto stále zůstává nejvzácnější tekutinou. Darovat krev může každý občan starší 18 let, který neprodělal žloutenku typu B nebo C, nemá právě probíhající akutní onemocnění, nepodstoupil v době kratší než šest měsíců tetováž či piercing, operaci nebo jiný závažný zákrok. Více informací naleznete na www.klaudianovanemocnice.cz v sekci Služby – dárci krve.

Původní podoba místa, kde dárci na odběr čekají a po něm odpočívají a občerstvují se, dlouhodobě nevyhovovala.

24

25



Úvod

Aktuality

Rozhovor s náměstkem ředitele pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

Zahájení se zúčastnili středočeský hejtman MUDr. David Rath, ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová, náměstek primátora Kladna Zdeněk Syblík, Jiří Dienstbier ml. a náměstek ředitele nemocnice MUDr. Vladimír Lemon. (zleva doprava)

„Kladno je skvělá adresa“ Výstavba Centra akutní medicíny a citlivá rekonstrukce Niederleho pavilonu – to jsou dvě veskrze pozitivní zprávy spojené s kladenskou nemocnicí, které se pravidelně objevují nejen na těchto stránkách, ale prakticky ve všech českých médiích. MUDr. Vladimír Lemon, náměstek ředitele pro LPP, však řeší i méně příjemné záležitosti. Čím se Kladnu daří zkušené lékaře lákat? Za prvé tito zkušení lékaři mnohdy ve fakultní nemocnici dosáhli téměř všeho, čeho mohli a chtějí se prosadit jinde. Za druhé je Kladno výborná adresa, protože je blízko Prahy a protože se zde provádějí kvalitní a náročné výkony. Navíc je zde již zmíněné Centrum akutní medicíny, což posunuje nejen chirurgické obory o krok jiným, správným směrem.

Jaká je situace v Centru akutní medicíny po otevření? Některé činnosti, kupříkladu zobrazovací metody, zde byly v provozu již před slavnostním otevřením. Centrum se nám daří úspěšně zaplňovat a řešíme drobné provozní problémy, aby vše šlo jako na drátkách. Dokonce se nám již osvědčil urgentní příjem. Celkově lze tvrdit, že Centrum akutní medicíny je v této chvíli nejmodernější v České republice. V tomto čísle představujeme dvojici primářů chirurgických oborů, kteří do kladenské nemocnice přišli z fakultních nemocnic. Je pohyb tímto směrem častý? Faktem je, že v chirurgických oborech je z hlediska praxe lepší začínat na odděleních okresních nemocnic, kde se i mladý lékař dostane relativně často k operování. Ve fakultní nemocnici se samozřejmě po nabytí zkušeností naopak dostane ke složitějším případům. Díky operování složitějších případů se chirurg „vyoperuje“ na špičkovou úroveň. Potom je dobré, když se špičkový odborník rozhodne šířit zkušenosti dál právě na okrese. To je případ primáře Pospíšila, okolo něhož se semkli nadšení chirurgové, jimž má co předat. U primáře Klimáka to je podobné.

Z médií je známá kauza neurologického oddělení, kde musel být omezen provoz. Jak budete v tomto případě postupovat? Toto oddělení představuje otevřenou ránu, která zůstala po akci „Děkujeme, odcházíme“. Když primář Lakomý podal výpověď, přišel primář Elis do nepříliš přátelského prostředí. Měl sice naši podporu, ale nakonec ze zdravotních důvodů odstoupil. Z týmu nyní zbylo několik loajálních lékařek, z nichž je jedna pověřena vedením oddělení. V současnosti usilovně hledáme neurology, kteří by tým doplnili, a to nejen prostřednictvím známých, tisku a internetu v ČR, ale i na Slovensku. V každém případě chceme v co nejkratší době postavit nový tým (do něhož samozřejmě počítáme s lékařkami, které nemocnici zůstaly věrné), abychom zajistili chod neurologického oddělení na odpovídající úrovni. MUDr. Vladimír Lemon náměstek pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

Dobová fotografie pavilonu z historické pohlednice ze začátku minulého století

Slavnostní zahájení přestavby Niederleho pavilonu Kladenská nemocnice zahájila přestavbu Niederleho pavilonu, který je nyní v havarijním stavu. Od doby svého vzniku, tedy od počátku 20. století, neprošel žádnou významnější rekonstrukcí. Pavilon je proto nutno zcela přestavět. Středočeský kraj vyčlenil na přestavbu secesní budovy 85 milionů korun. Vážné nedostatky se objevily už před dvěma

lety v souvislosti s havarijním stavem střechy objektu. Rychlá finanční injekce od Středočeského kraje v podobě dotace ve výši čtyř milionů korun pomohla provést alespoň nejnutnější opravy zastře-

šení. Nyní konečně dojde na větší rekonstrukci, která se bude týkat nejen celkového stavu budovy, ale také dílčích úprav. Nemocnice totiž plánuje do objektu soustředit veškerý administrativní provoz.

26

27



Rozhovor

Rozhovor

Primář chirurgického oddělení MUDr. Ronald Pospíšil tvrdí:

„Miniinvazivní operace jsou vrcholem současné chirurgie“ Spektrum operačních výkonů v kladenské nemocnici odpovídá běžné náplni chirurgického oddělení oblastní nemocnice. Pověst kladenských chirurgů je velmi dobrá a v práci se zde uplatňují moderní trendy chirurgického léčení, což výrazně podpoří nejen ultramoderní vybavení Centra akutní medicíny, ale i erudice zkušeného chirurga, jenž se na začátku roku stal primářem – MUDr. Ronalda Pospíšila.

MUDr. Ronadl Pospíšil na multioborové JIP

Kudy vedla vaše cesta k chirurgii? Nešlo o nic složitého. Studoval jsem na dnešní 2. LF UK a jako kroužkového učitele jsme měli vynikajícího chirurga, jenž byl i skvělým pedagogem a člověkem. Jeho nadšení pro obor mě tak zaujalo, že jsem již během studií, od čtvrtého ročníku, začal docházet na chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Motole k tehdy docentu, dnes profesoru Dvořákovi, a tak jsem již na konci šestého ročníku měl jasno, kudy se budu ubírat. Toužil jsem dělat chirurgii, ale v roce 1989 nebylo místo na dospělém oddělení, a tak jsem začal jako mladší sekundární lékař na dětské chirurgii u prof. Kabelky. Souběžně s tím jsem chodil sloužit na dospělou chirurgii. V rámci porevolučních změn se můj kroužkový učitel stal přednostou chirurgické kliniky v Motole a nabídl mi místo. Zůstal jsem tam až do konce loňského roku.

Co vás přilákalo do Kladna? V čem se liší práce na chirurgickém oddělení fakultní a oblastní nemocnice? Historicky bylo úkolem klinik vychovávat na jedné straně vědecké pracovníky, kteří na nich působili nadále, ale také – a to bylo daleko důležitější – i primáře, kteří byli vysíláni do nemocnic v celé republice. S tímto názorem jsem se vždy ztotožňoval, a tak i když jsem v Motole dělal tzv. top chirurgii, stále jsem měl pocit, že bych měl někam jít sám za sebe, vybudovat chirurgické oddělení podle svých představ. Poměrně dlouho jsem působil v oblasti postgraduálního vzdělávání mediků, jimž jsem také něco ze svých zkušeností předával, ale když se naskytla možnost začít působit na pracovišti tak velké nemocnice, jako je Kladno, kde mělo chirurgické oddělení vždy velmi dobrou pověst, využil jsem ji. Lákavá byla patrně i vidina otevření Centra akutní medicíny... Samozřejmě. V době, kdy jsem dostal nabídku, bylo jasné, že jeho otevření je otázkou měsíců. Jde o vysoce moderní zařízení, které je potřeba maximálně využít pro dobro pacientů a kde lze dělat dobrou a velkou medicínu. Která zařízení Centra byste vyzdvihl? Jednotka intenzivní péče je koncipována jako chirurgická, i když se na ni bezpochyby dostanou i pacienti jiných oborů – jde o pracoviště, které snese srovnání se špičkou nejen v České republice, ale i v zahraničí. Vzhledem k tomu, že mám mož-

nost srovnání, řekl bych, že i centrální operační sály patří k tomu nejmodernějšímu, s čím se ve světě můžeme setkat – kupříkladu endoskopické věže představují z lékařského hlediska výrazné zvýšení komfortu. V rámci Centra bude bezpochyby docházet k užší mezioborové integraci. Samozřejmě půjde pro nás o další výzvu, budeme se hlouběji seznamovat i s problematikou pooperační péče a dalšími obory. Na druhé straně k integraci docházelo i na současné JIP a spolupráce s kolegy lékaři je i v současnosti více než dobrá. Jak je na tom oddělení z hlediska personálu a výkonů? Na oddělení nepůsobím dlouho, takže vám nemohu fundovaně poskytnout čísla za delší období, ale během ledna a února jsme provedli 365 operací, přičemž řada z nich byla velká, komplikovaná, což považuji za velmi dobré číslo. Měsíčně hospitalizujeme okolo 350 pacientů, i když samozřejmě ne každý je operován. Hovoříme-li o ideálním stavu, myslím si, že bychom měli dosáhnout čísla 15. Zanedlouho by měli přijít dva noví lékaři z Prahy, takže bychom se tomuto ideálu mohli významně přiblížit. Sester je na oddělení na 90.

Spádová oblast oddělení se patrně s otevřením nového provozu významně rozšíří. Již v současnosti nezahrnuje pouze Kladensko. Poloha města je strategická i díky blízkosti Prahy – na jedné straně by to mohlo znamenat úbytek pacientů směrem do hlavního města, ale na druhé straně je pohyb i opačným směrem, k nám. Možnosti jsou pro nás velké. Na čem stojí dobrá pověst kladenské chirurgie? Z poslední doby jsou to především miniinvazivní operace, jimž zde byla dávána zelená. Ne všechny výkony lze pochopitelně provést miniinvazivní cestou. Bohužel jsou v tomto ohledu zdravotní pojišťovny velmi skoupé a mnohdy ani nehradí náklady na tyto operace. Nelze však z ekonomických důvodů slevovat z pokroků a ustupovat. I proto celá lékařská obec již netrpělivě očekává, až dojde k určení standardů a nadstandardní péče. Kam míří současné chirurgické trendy? Největším hitem je odstranění orgánů přes přírodou dané tělní otvory. Vyžaduje to nesmírně sofistikované instrumentarium. Výhodou je neexistence pooperačních jizev, ale názory na to jsou velmi rozporuplné. Aktuálně jde o experiment a i můj názor na tento způsob je velmi skeptický. Na vrcholu nejen u nás jsou miniinvazivní operace a je otázkou, co po nich bude skutečně následovat.

Zbrusu nová multioborová JIP v kladenském Centru akutní medicíny

28

29



Rozhovor

Rozhovor

Primář oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku MUDr. Peter Klimák říká:

„ORL je pěkný a kreativní obor“ Kladenské oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku patří mezi největší v České republice z hlediska počtu hospitalizovaných pacientů a má nadregionální charakter – pravidelně se zde objevují pacienti ze severu a západu Čech a z části Prahy. Jaké spektrum služeb oddělení nabízí? Spektrum našich služeb je velmi široké, téměř kompletní. Pacientům se snažíme vyhovět i tím, že máme relativně krátké objednací doby a nabízíme výkony, které kvůli přístrojovému a někdy i personálnímu vybavení na mnoha pracovištích provádět nelze. Máme tým zkušených lékařů a vybavení oddělení je na velmi vysoké úrovni, srovnatelné s fakultními nemocnicemi.

MUDr. Peter Klimák

Které výkony patří k těm, jež se provádějí jen na několika dalších pracovištích? Naše oddělení je známo tím, že zde provádíme laserové operace. Poměrně významnou část operativy tvoří laserové operace pro syndrom spánkové apnoe u dětí, kdy se provádí zmenšování krčních tonsil, respektive ošetřování lůžka po odstranění nosních

mandlí. Dále provádíme odstraňování kožních lézí laserem, operace hrtanu laserem a operace některých nádorů laserem, který využíváme i při operacích k odstranění chrápání a jiných nadstandardních záležitostech. Spolupracujete i s onkologickým oddělením. Ano. Díky tomu jsme schopni zajistit komplexní péči o pacienty s nádory hlavy a krku včetně komplexního operačního řešení a následné onkologické péče, radioterapie a chemoterapie. Vyznačujeme se tím, že velkou část péče na našem oddělení tvoří i péče o onkologické pacienty. Do služeb oddělení patří i nadstandardní služby, z nichž na první pohled zaujme již zmíněné operativní řešení chrápání.

Pacienti s tímto problémem se v ambulanci objevují stále častěji. Vždy se je snažíme řádně vyšetřit, což znamená, že nejdříve monitorujeme spánek a teprve potom navrhujeme řešení, které někdy je operační – jedná-li se o tzv. pouhé chrápání, k čemuž často využíváme laser. Mohu říci, že velká část pacientů, které jsme ošetřili kvůli chrápání, vykazuje spokojenost – i proto, že tito pacienti většinou nepřicházejí sami od sebe, ale bývají k nám vysláni svými partnery z ložnic, když chrápání začíná představovat i sociální problém. Patrně nejžádanější z nadstandardních služeb jsou tzv. estetické. Snažíme se klientům vyhovět v oblasti, kterou ovládáme, což jsou plastické operace boltců (odstávajících uší) a nosu, což je velmi náročná operace, kterou by měl vždy provádět chirurg, jenž má zkušenosti s celým nosem nejen jako s estetickým faktorem, ale i z hlediska funkčnosti.

mnohdy nedělo, ale v dnešní době již je tento trend velmi zřetelný.

Kudy vedla vaše cesta k ORL a posléze na Kladno? Již během studií medicíny jsem se chtěl věnovat chirurgii. Otorinolaryngologie, chirurgie hlavy a krku nabízí široké spektrum operací – zahrnuje velice jemnou operativu, která probíhá pod mikroskopem (například jde o operace středního ucha) a představuje pěknou, kreativní práci, ale jsou zde i velké výkony, jako jsou například nádory, štítné žlázy či rozsáhlá poranění obličeje, což je tzv. velká chirurgie, ale zároveň je zde i ambulance, kde je lékař v přímém kontaktu s pacientem a může mu pomoci nechirurgicky. Právě proto je ORL hezký a komplexní obor. Po promoci jsem měl možnost dostat se k profesoru Betkovi na Kliniku ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK do Všeobecné fakultní nemocnice, odkud jsme se přestěhovali do Motola, kde jsem v roce 2005 skončil, protože jsem měl možnost dostat se na zdejší oddělení, které mělo vysokou kvalitu a byl zde příslib dalších investic a rozvoje. Byla to kreativní práce, v níž pokračujeme i nadále.

Přístrojové vybavení oddělení je na vysoké úrovni a po otevření nového Centra akutní medicíny se patrně ještě zlepší. Během posledních pěti let se pravidelně doplňovalo. Dostali jsme se k již vzpomínanému laseru, lepším nástrojům, možnosti tzv. radiofrekvenční ablace, již využíváme při operaci nosní sliznice, nově jsme dostali „unit“, což je komplexní přístroj sloužící k ošetření ambulantních pacientů (včetně videa a obrazovky). Operační sál byl vybaven tzv. shaverovým a vrtacím systémem, který slouží k šetrnějšímu ošetření sliznice nosu a jemnější práci s kostí v oblasti hlavy a krku. V nově otevřeném Centru akutní medicíny jsou navíc k dispozici plně klimatizované, nově vybavené sály se systémem centrální sterilizace, kde byly do tzv. operačních sít dovybaveny i nové nástroje. Kromě toho nám přibude USG přístroj (sonografie) a v budoucnu, podle toho, jak dopadnou jednání se zdravotními pojišťovnami, bychom chtěli rozšířit možnosti objektivní audiometrie a pořídit i přístroje na vyšetření rovnovážného aparátu, tedy pro přesnější diagnostiku poruch sluchu a rovnováhy.

Co vás lákalo na oblastní nemocnici? Ve vzdělávání lékařů bychom měli postupovat tak, jak je zvykem v ostatních zemích EU – lékař by měl nastoupit na vyšší klinické pracoviště, přičemž by měl absolvovat stáže na více pracovištích, aby získal přehled o celém spektru výkonů. Po nabytí zkušeností by takový lékař měl přejít do krajské či okresní nemocnice, aby mohl dále předávat zkušenosti a pomáhat tato pracoviště rozvíjet. Dříve se to

Kolik je na vašem oddělení ročně hospitalizováno pacientů? Průměrný počet je 2 500 a toto číslo nadále stoupá. Pro srovnání bych uvedl, že před pěti lety se tento počet pohyboval mezi 1 300 a 1 400. Nárůst tedy činí téměř 100 %, přičemž na oddělení je 5,9 lékařských a 25 sesterských úvazků. Musím potvrdit, že tým lékařů a sester je velmi zkušený a kvalitní. Bez něj bychom nemohli provádět kvalitní medicínu.

Při operacích je nutná přesná souhra celého týmu lékařů a sester.

30

31



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Nový pavilon bude na evropském standardu“ V kolínské nemocnici vrcholí dokončovací práce na pavilonu chirurgických oborů (F). MUDr. Petr Chudomel, ředitel nemocnice, však musí řešit i méně příjemné záležitosti. protože nikdy předtím se lékaři k tak radikálnímu postupu neodhodlali. Zároveň se domnívám, že v daném rozsahu je podobná akce obtížně opakovatelná. Lze očekávat, že zejména pacienti budou k lékařům více kritičtí, a proto apeluji na maximální profesionalitu veškerého zdravotnického personálu a ne k zasetí sémě permanentní revoluce.

Jak pokračují práce na pavilonu F? Stavbaři své dílo dokončí v termínu, a tak vše nasvědčuje tomu, že v polovině dubna se do nového pavilonu přestěhuje chirurgické, urologické a z větší části i ortopedické oddělení. V přízemí pak budou urologické ambulance, chirurgické a ortopedické poradny. Prostředí, které se otevře pacientům, lékařům i sestřičkám, bude odpovídat standardní evropské úrovni. Slavnostní otevření pavilonu se bude konat 12. dubna od 10 hodin za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha. Od 13 do 16 hodin bude pavilon otevřen pro veřejnost. Kolínská nemocnice byla velmi postižena výzvou „Děkujeme, odcházíme“… Akce „Děkujeme odcházíme“ již patří minulosti. Nemocniční lékaři dosáhli navýšení mezd, které je v porevoluční době úspěchem zcela mimořádným, leč zaslouženým. Zvolili krajní prostředky, které ve společnosti vyvolaly rozporuplné reakce. Jejich použití vnímám v dané situaci jako krok vynucený, o jehož oprávněnosti se ještě dlouho povedou diskuse,

Jak se osobně za výzvou ohlížíte? Pro mne osobně byla situace v nemocnici za probíhající akce velkou zkušeností. Za účasti užšího vedení jsme absolvovali dvě plenární zasedání (jednou za přítomnosti hejtmana kraje) pořádané místní organizací LOK i ČLK a následně mnoho jednání na jednotlivých primariátech přímo s lékaři. Zatímco u starších lékařů jednoznačně dominuje (oprávněná) frustrace z nadměrného množství přesčasové práce a z nedostatečného ohodnocení, mladší lékaři, kromě tristního nástupního platu, jsou rozladěni nejasným a do základů rozbouraným systémem postgraduálního vzdělávání, který je pro ně z důvodů profesního růstu a plánování své budoucnosti klíčový. Rozhodně nás – členy vedení – diskuse, na kterých nebylo žádné téma tabu, obohatily a pomohly nám pochopit některé nové skutečnosti a problémy, jimiž současní mladí nemocniční lékaři žijí. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Nedoklubko daruje zavinovačky do kolínské nemocnice Občanské sdružení Nedoklubko předalo 2. března Oblastní nemocnici Kolín dárečky určené pro novorozeneckou JIP a intermediární oddělení pro nejmenší miminka a jejich maminky – zavinovačky, ponožtičky a čepičky pro miminka a 200 dárečků pro maminky. Tyto nádherné zavinovačky pro malá miminka jsou dílem a zásluhou několika ochotných a přejících lidí. Prvotní nápad a celá realizace této velké „akce“ je dílem Kačky Tůmové, maminky malého Filípka, která již našila 34 těchto nádher-

ných zavinovaček, ale podařilo se jí i oslovit dárce a poshánět materiál na jejich výrobu. Dárečky i pomůcky pro miminka se vyrábějí po celé republice. Ty, které obdržela kolínská nemocnice, vyráběly ženy z Poděbrad, Kolína a okolí. Sestřičky na oddělení předají každé mamince po předčasném porodu dáreček (povětšinou ve

tvaru srdíčka). K dárku je přivázaný povzbuzující vzkaz od tvůrce srdíčka a letáček s příběhem „kdysi nedonošence“ psaný jeho maminkou. Občanské sdružení Nedoklubko bude prostřednictvím oblastní koordinátorky Lucie Hladké z Poděbrad dlouhodobě dodávat dárky na novorozeneckou JIP v dohodnutých intervalech.

V občanském sdružení Nedoklubko vznikl celorepublikový projekt založený na dobrovolnictví – malými, vlastnoručně vyrobenými dárky od „babiček, dětí, kohokoli ochotného pomáhat zvenku" potěšit a povzbudit ty maminky, které zůstávají v nemocnicích či samy doma s prázdnou náručí a vyděšeným srdcem. Od svého začátku v lednu 2010 se setkala tato for-

ma pomoci s velkou vlnou přijetí a pochopení. V současné chvíli se zapojilo již několik desítek subjektů od nemocnic, mateřských center, pečovatelských domů, školek a škol až po jednotlivé maminky a babičky. V nemocnicích byly předány již stovky malých dárečků a Nedoklubko věří, že i další noví rodiče pocítí podporu prostřednictvím malých poselství.

Občanské sdružení NEDOKLUBKO Ročně se v naší zemi rodí přibližně 8 000 předčasně narozených dětí. Váží od necelých 500 do 2500 g a o svůj život bojují v inkubátorech na neonatologických odděleních. V některých nemocnicích zůstávají maminky v nemocnici poblíž miminka, ovšem nezřídka musejí být propuštěny domů a za malým "Kulíškem" i několikrát denně dojíždět s mateřským mlékem. Velice obtížně snáší odloučení od děťátka, bezmocnost a osamocenost. Oddělení od dítěte a téměř nulová péče o rodiče je pro budování budoucího vzájemného vztahu velkou překážkou.

32

33



Rozhovor

Rozhovor

Primář urologického oddělení MUDr. Jan Jandejsek říká:

„Nově nabízíme i laparoskopii“ Urologie je obor, který se zabývá léčbou močovo-pohlavních onemocnění u mužů a močových obtíží u žen. Na urologické oddělení se klient může dostat buď na doporučení praktického, nebo odborného lékaře. „Pokud u někoho vzniknou akutní potíže, ošetříme ho samozřejmě bez jakéhokoliv doporučení. Funguje u nás urologická ambulance a v návaznosti na ni urologické oddělení,“ vysvětluje MUDr. Jan Jandejsek. Z jaké spádové oblasti k vám pacienti přicházejí? Funguje na vašem oddělení také pohotovostní služba? Máme poměrně velkou spádovou oblast, která zahrnuje Kolínsko, Nymbursko, Poděbradsko a Kutnohorsko. Pohotovostní služba funguje v rámci chirurgické služby, která je v naší nemocnici čtyřiadvacetihodinová. V případě potřeby je urolog na telefonu a může být přivolán k ošetření klienta i mimo ordinační hodiny. Má vliv na některé urologické potíže i roční období? Určitě. V léčbě močových infekcí je poměrně znát podíl ročního období. Na jaře a na podzim se setkáváme s větším výskytem močových infekcí než po zbytek roku. Na jaře lidé odkládají brzo teplé oblečení, proto je prostydnutí a prochladnutí častější než v jiném období, na podzim to pak platí obráceně. Mohou tyto potíže přejít do stádia chronického onemocnění? S tím se bohužel setkáváme velice často, protože močovou infekci mnoho klientů podceňuje. Myslí si, že ji vyléčí velice jednoduše a sami, v mnoha případech však dochází k tomu, že močová infekce se dostatečně nevyléčí a přejde do vleklého chronického stadia. Co mají lidé dělat, aby k těmto chronickým případům nedocházelo? Ideální je podchytit toto onemocnění v prvopočátku, to znamená, aby k nám pacient přišel tehdy, když má obtíže poprvé. Pokud se dostaví močové potíže – časté močení, pálení nebo řezání při močení – je nejlepší zvýšit přívod tekutin a pobývat v teplém prostředí. Když do dvou dnů tyto potíže neodezní

nebo se k nim přidají další potíže, jako jsou teploty, krev v moči, bolesti v bederních krajinách, je třeba ihned navštívit odborného lékaře. Močovou infekci můžeme razantně zaléčit tak, aby infekce nepřešla do chronického vleklého stadia. Pokud klient trpí vleklou formou infekce, pak vyléčení je prakticky nemožné. U koho se častěji tyto případy vyskytují? U mužů, nebo u žen? U žen jsou tyto případy daleko častější. Je to díky velikosti a umístění močové trubice, onemocnění je časté u mladých dívek a žen středního věku. U mužů je frekvence močové infekce daleko nižší. Jaké nejčastější zdravotní problémy léčíte na kolínské urologii? U žen jsou to infekce, záněty močových cest, poruchy udržení moče a nádorová onemocnění. U mužů jsou nejčastější obtíže močové se zvětšenou prostatou, infekce močových cest a nádorová onemocnění. U obou pohlaví jsou to také močové kameny. Dají se tato onemocnění rozlišit i podle věku? Obecně mohu říci, že u mladší populace jsou spíše infekce, záněty močových cest. U starší populace se vyskytuje nádorové onemocnění, zvětšení prostaty a u obou dvou populací se zhruba stejně vyskytují močové kameny. Jaké operativní zákroky na vašem oddělení provádíte? Urologie je jedno z mála odvětví, které historicky využívá endoskopickou léčbu. Našim klientům nabízíme klasickou otevřenou operativu, dále endoskopickou

léčbu, laparoskopickou léčbu a nyní nově léčbu močových kamenů mimotělní rázovou vlnou. Tyto čtyři kategorie naprosto plně vyčerpávají všechny možnosti, které moderní urologie má k dispozici. Otevřenou operativou děláme prakticky všechny zákroky, které šíře našeho oboru umožňuje. Endoskopie je operativa, která využívá přirozených cest, kterými se do močového ústrojí dostaneme. Operujeme jak močovou trubici, tak močový měchýř, prostatu, močovody a kameny v močovodech a v ledvinných pánvičkách. Nově jsme nyní zavedli laparoskopické výkony. Laparoskopicky operujeme cysty a nádory ledvin, dále odstraňujeme uzliny z malé pánve a operujeme též varikokely, což jsou zmnožené žilní pleteně u mužů v oblasti šourku. Rázovou vlnou operujeme všechny klienty, kteří mají na rentgenovém snímku viditelný močový kámen v ledvině nebo v močovodu. V sou-

časné době nemusíme odesílat naše klienty na jiná urologická pracoviště, jako tomu bylo v minulosti. Není strach pacientů z toho, co je tady bude čekat, i důvodem toho, že k vám do ordinace přijdou lidé pozdě? Ano, je to pravda. Otázkou je, jak proti tomu můžeme bojovat. Bojujeme maximální informovaností klientů, šetrným a individuálním přístupem ke každému. Snažíme se, aby všichni naši klienti byli velice podrobně a pečlivě poučeni o tom, co je čeká a co oni mají očekávat od našeho vyšetřování a našich postupů. A chceme, aby se nás na cokoli nebáli zeptat. Naší snahou je, aby se k nám lidé nebáli chodit na vyšetření a aby věděli, že jsme schopni a ochotni komunikovat a nabídnout jim vyšetření a léčbu, která by měla odpovídat století, ve kterém žijeme.

MUDr. Jan Jandejsek

34 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Dobrovolníci

Dobrovolnické centrum Slunečnice

NEMOCNIČNÍ LÉKÁRNA PROFESIONALITA, OSOBNÍ PŘÍSTUP, NADSTANDARDNÍ VÝHODY

O dobrovolnické činnosti v nemocnicích toho z minulých čísel víme již mnoho a jsem velmi ráda, že se dobrovolnictví v našich nemocnicích opravdu daří. Dovolte mi, abych vám krátce představila dobrovolnickou činnost v kolínské nemocnici. Do kolínské nemocnice jsem nastoupila v roce 2007 jako sociální pracovnice. Velmi brzy jsem během své práce zjistila, jak je pro mnoho pacientů důležité a potřebné cítit, že jim je věnována skutečná pozornost a že jim někdo naslouchá. Vzhledem k tomu, že tyto potřeby jsem vnímala velmi silně a nebylo možné věnovat všem pacientům tolik času, kolik by si zasloužili, zrodila se myšlenka zapojení dobrovolníků. Jelikož v Kolíně nebylo a není dobrovolnické centrum, které by dobrovolníky zaštiťovalo, založila si kolínská nemocnice vlastní Dobrovolnické centrum Slunečnice. Díky nadšení nejen vedení, ale také personálu geriatrického oddělení, kde dobrovolníci od počátku působí, zahájilo centrum činnost

potřebné informace o dobrovolnické činnosti a fungování dobrovolnictví v rámci nemocnice. Následně dobrovolník získá osvědčení, tričko s označením Dobrovolnického centra Slunečnice a jmenovku s fotografií. V průběhu své činnosti jsou dobrovolníci každý měsíc supervidováni. Supervize slouží dobrovolníkům ke sdílení svých zážitků, zkušeností a především k jejich podpoře. Pravidelně jednou až dvakrát ročně hledáme nové dobrovolníky prostřednictvím návštěv kolínských středních škol a místního tisku. Převážnou část dobrovolníků tvoří tedy studenti, v týmu však máme také dobrovolnice středního a důchodového věku. Hlavním cílem Dobrovolnického centra Slunečnice je, aby pacienti geriatrického Pocit, že jim někdo naslouchá, je pro mnoho oddělení měli možnost zpřípacientů velmi důležitý. jemnit si léčbu pravidelným setkáváním se se „svým“ dobs patnácti dobrovolníky již v červnu 2007. Podařilo rovolníkem. Na závěr mi dovolte, abych poděkovala se nám zajistit vhodné zázemí, které jsme vybavili všem bývalým i současným dobrovolníkům Dobromoderním nábytkem a nejrůznějšími pomůckami pro volnického centra Slunečnice za čas, který věnovali práci s pacienty. Jednou z podmínek stát se dobrovol- bez nároku na finanční odměnu pacientům kolínské níkem je účast na celodenním výcviku, kde lze získat nemocnice.

nízké ceny poradenství, farmaceutičtí odborníci jsou Vám k dispozici možnost konzultace s předepisujícími specialisty věrnostní slevová lékárenská karta, bonusový program příprava individuálně vyráběných léčivých přípravků v nejširším rozsahu

kontrola správného dávkování léků upozornění na možné vedlejší účinky doporučení správné aplikace možnost internetové konzultace

Věrnostní slevová lékárenská karta

Text: Bc. Sabina Cicvárková, DiS., sociální pracovnice ONK, a.s.

Kolínští dobrovolníci působí na geriatrickém oddělení.

Provozní doba: PO – ČT 7:00 – 16:30 hodin PÁ 7:00 – 15:30 hodin

Slevov á karta do léká rny

www.n Platí p

emocn

ouze v

icekoli n

lékárn

ě ON K

.cz

olín

získáte ji při výběru na recept i za realizaci nákupu ve volném prodeji za každých 100,- Kč nákupu získáte 1 bod odměna za získané body dle výběru (bonusový program na www.nemocnicekolin.cz) pouze vlastník této karty může čerpat slevu 30,- Kč

Nemocniční lékárna Oblastní nemocnice Kolín, a.s., Pavilon O Žižkova 146 280 00 Kolín III email: [email protected]

Přijďte se přesvědčit, personál nemocniční lékárny se těší na Vaši návštěvu.

36

37



Úvod

Kiosek

Rozhovor s vedoucím obchodně-ekonomického útvaru Nemocnice Kutná Hora:

„Vrcholí přípravy letošního rozpočtu“ Peníze jsou samozřejmě důležité nejen pro jednotlivce a domácnosti, ale pro chod jakékoli společnosti či instituce, nemocnice nevyjímaje. Proto jsme se při krátkém rozhovoru s vedoucím obchodně-ekonomického útvaru Nemocnice Kutná Hora ing. Miroslavem Hradílkem nemohli nezeptat na zásadní záležitost – rozpočet. Proč k tomu došlo? Příčiny jsou zcela zřejmé. Vzhledem k nutnosti zlepšit status lékařské péče bylo v prvé řadě nutné zlepšit prostředí a lékařské zázemí v nemocnici. Že se jednalo o krok správným směrem, potvrzují především pozitivní reakce našich pacientů. Máme zájem na účelném a ekonomickém vynakládání prostředků, a proto se zaměřujeme na další významné položky rozpočtu, tím se rozumí spotřeba léků, zdravotnického materiálu a energií. Využíváme možnosti, které nám poskytuje spolupráce s Oblastní nemocnicí Kolín v oblasti společných nákupů a společných technologií. Pro dosažení optimálních cen jsme využili systém výběrových řízení zaměřených na dosažení nižší nákupní ceny.

Jaký je váš pohled na rozpočet nemocnice na rok 2011? V současné době vrcholí jeho přípravy. Pro optimální stanovení rozpočtu na letošní rok je základním faktorem znát výši očekávaných příjmů a k tomu probíhají jednání s jednotlivými pojišťovnami. Máme před sebou velmi důležitá jednání s VZP a pojišťovnou METAL-ALIANCE, se kterými chceme probrat návrh změn v poskytování lékařské péče v naší nemocnici, které povedou k vyšší ekonomické efektivnosti. Důležitým prvkem pro stanovení rozpočtu je i znalost očekávaných výdajů. Samozřejmě. Máme zpracovaný detailní rozbor výsledků nemocnice za rok 2010 a známe důvody odchylek od stanovených hodnot rozpočtu. Výsledek je vcelku příznivý, rozpočet na rok 2010 byl překročen o 1,4 %. Hlavní důvod tohoto překročení spočívá v položce nákladů na opravy a udržování, která byla překročena o 25 %.

Co považujete v tomto roce z ekonomického hlediska za nejzásadnější? Pro rok 2011 je nejdůležitějším úkolem zajištění co nejlepšího ekonomického výsledku a realizace změn, které povedou k dlouhodobé stabilitě Nemocnice Kutná Hora. Ing.Miroslav Hladílek vedoucí obchodně-ekonomického útvaru

Chutné občerstvení pro každého Již téměř sedmým rokem nabízí v přízemí polikliniky v areálu Nemocnice Kutná Hora své místo pro odpočinutí, načerpání sil a rychlé svačinky hojně využívaný kiosek. Odpovědnou osobou je vedoucí stravovacího ho jídla nebo ze dvou polévek, kterým lze také jen provozu Šimon Pečenka. Obsluhují zde dvě milé pra- těžko odolat. Toto menu sem dodává přímo vlastní nemocniční kuchyně. Po dobrém obědě je čas na covnice stravovacího provozu. Nabídka kiosku je velice pestrá a každý se sem rád kávu či čaj se sladkým dezertem, který zde opět najdevrací posedět u něčeho chutného a lákavého. Není se me v podobě denně čerstvých zákusků. Samozřejmě také čemu divit, jelikož pacienti, zaměstnanci nemoc- je i výběr jiných různých sladkostí, lahůdek, baget nice, návštěvy či jiní zákazníci Vzhledem k poměrně široké nabídce nemá kiosek si mohou vybrat z denní nabídv přízemí polikliniky o zákazníky nouzi. ky cenově výhodného hlavního menu. K dopolední svačince je nabídka čerstvých obložených chlebů či housek, které a mražených výrobků jen tak na chuť. Široká je také lákají nejen na pohled, ale i chuťově jsou výborné nabídka veškerých nealkoholických nápojů. K dostáa zasytí na celou dobu, než nastane čas oběda. Zdra- ní je ovšem i sortiment dalšího prakticky potřebného vější možností svačinky je volba čerstvého ovoce, zele- a hygienického zboží. niny či mléčných výrobků. Během obědové chvíle Srdečně vás zveme k ochutnání našich dobrot a k posesi zde můžeme vybrat z denní nabídky menu hlavní- zení v klidném prostředí.

V kiosku je pestrý výběr jídel i nápojů po celou dobu provozu.

38

39



LDN

LDN

Otevření nové stanice LDN v hlavní budově nemocnice

Text: Drahomíra Třískalová, staniční sestra LDN 3

Pátek 11. února 2011 proběhl v kutnohorské nemocnici ve znamení slavnostního otevření nové stanice – LDN 3. Novému pracovišti společně popřáli ředitelka nemocnice JUDr. Alice Opočenská, ředitel Oblastní nemocnice Kolín MUDr. Petr Chudomel a primář oddělení MUDr. Zdeněk Heřmánek spokojený a profesionální tým zaměstnanců, mnoho radosti z dobře odvedené práce, spokojené pacienty a jejich brzké uzdravení.

V pořadí již třetí stanice oddělení LDN vyrostla (rekonstruovanou koupelnou a toaletami) a kuchyňz bývalých prostor interního oddělení v přízemí hlavní kou na přípravu stravy. Samozřejmostí je dostatečné budovy. Vznikla tak další kapacita pro žádaná lůžka, množství a kvalita nových moderních rehabilitačních zejména pro následnou a rehabilitační péči. Tato sta- a antidekubitálních pomůcek. nice je koncipována především pro pacienty, kteří po- Barevné ladění je pozitivní, všechny prostory jsou třebují doléčit akutní onemocnění a v relativně krátké vymalovány žlutě a tato barva se promítá i do drobdobě se vrátit do domácí péče. Skladba pacientů je ného vybavení, přičemž na pacienty působí hřejivým různorodá, léčí se zde zejména Nová stanice LDN je určena především pro pacienty, klienti po traumatech, cévních kteří potřebují doléčit akutní onemocnění. mozkových příhodách a onemocněních srdce. Nová stanice LDN 3 disponuje šesti pokoji s celekm 23 lůžky, spo- dojmem. To vše je výsledkem několikatýdenní práce lečenským prostorem, kde mohou pacienti trávit čas zaměstnanců nemocnice, kteří se na vybudování nové s blízkými nebo sledovat televizi, sociálním zázemím stanice podíleli, za což jim patří velký dík.

Prostory nové stanice jsou vymalovány v pozitivním duchu – převládá žlutá barva.

40

41



LDN

Prádelna

Medailonek primáře LDN MUDr. Zdeňka Heřmánka

Prádelna ve vlastní režii Objekt prádelny včetně technologie začala kutnohorská nemocnice provozovat v roce 1996. Provoz byl původně určen jako jednosměnný a pralo se zde prádlo pouze pro samotnou nemocnici.

MUDr. Zdeněk Heřmánek je od 1. července 2009 nejmladším primářem kutnohorské nemocnice, a to na oddělení LDN. Ve zdejším zdravotnickém zařízení začínal a i přes jeho relativně nízký věk zde již získal bohaté medicínské zkušenosti, které hodlá i nadále uplatňovat a rozvíjet. licenci v oboru urgentní medicína. Zároveň působil na onkologickém oddělení, kde během sedmi let, které strávil se svými pacienty, se projevil jako velice citlivý, vnímavý a ohleduplný lékař, jenž nejen svými vědomostmi, ale hlavně osobním přístupem získal důvěru nemocných i jejich příbuzných, neboť jim byl velikou oporou často i nad rámec pracovních povinností, ve svém volném čase. S onkologií je ve styku i nadále jako okresní správce Národního onkologického registru. V loňském roce byl postaven před nový úkol. Byl jmenován primářem LDN, kde i nadále uplatňuje bohaté zkušenosti získané v minulých letech. Mezi pacienty je uznávaným a vyhledávaným odborníkem, personál jej vnímá jako správného šéfa. Je klidný a cílevědomý. MUDr. Heřmánek zastává názor, že i zde ve specifických podmínkách LDN musejí být pacienti léčeni na vysoké úrovni v rámci širokého spektra diagnóz, se kterými se zde setkává. Jeho úkolem je nejen léčba vleklých chorob převážně starších lidí, ale též mladších pacientů, kteří potřebují projít rehabilitací a zotavit se po úrazu či vážné nemoci. Zároveň zde poskytuje paliativní péči nevyléčitelně nemocným pacientům, zejména se zhoubnými nádory. Přestože je to úkol hlavně psychicky velmi náročný a zahrnuje často i starost o lidi v tíživé sociální situaci, na jeho současné práci ho nejvíce naplňuje právě možnost úzkého kontaktu s pacienty a jejich rodinami, možnost osobního přístupu k lidem, třeba i v případě doprovázení umírajících. Říká, že pokud takzvaná „vítězná“ medicína již nemůže pomoci, pak to ještě neznamená definitivní prohru, protože rozhodující je v každém případě spokojenost a důstojnost pacienta. Přesto mu udělá největší radost, když pacient přijatý ve vážném stavu se po každodenní usilovné a doslova mravenčí práci celého oddělení vrátí domů mezi své blízké. Jak tvrdí, osobně si velice váží práce veškerého ošetřujícího personálu zdejší LDN, bez něhož by nebylo vůbec myslitelné poskytovat kvalitní péči o pacienty. Je zde totiž více než jinde nutná „lidská“ souhra celého léčebného týmu.

Navržený pohled od jihovýchodu

Text: Jaroslava Novotná, vrchní sestra LDN Nemocnice Kutná Hora

MUDr. Zdeněk Heřmánek

Narodil se před šestatřiceti lety v Kutné Hoře a s výjimkou šestiletého studia medicíny v Praze strávil ve svém rodném městě prakticky celý svůj dosavadní soukromý i medicínský život. Od počátku lékařské praxe se věnuje oboru interní lékařství. Po promoci v roce 1999 zakotvil v kutnohorské nemocnici, nastoupil na interní oddělení, kde získal specializovanou způsobilost a stal se zde v roce 2008 zástupcem primáře. Internu stále považuje za stěžejní medicínský obor, který se zabývá pacientem jako celkem, přičemž zároveň integruje znalosti dalších vysoce specializovaných oborů. I dnes se tomuto oboru věnuje, na interní oddělení se rád vrací vypomáhat ve službách. Přesto to ale není jediná oblast lékařství, které se věnoval. Řada pacientů ho zná i „ze sanitky“. Souběžně s prací na interně působil i v záchranné službě na Kutnohorsku, Uhlířskojanovicku a Zručsku jako výjezdový lékař a získal

Časem se začalo uvažovat o praní prá- Akce byla ukončena 31. prosince loňského roku. Část dla i pro jiné subjekty, kupříkladu soukromé lékaře. byla hrazena z dotací Středočeského kraje a zbytek V roce 2004 byla prádelna pronajata soukromému byl zaplacen z rozpočtu nemocnice. Celková částka subjektu, který zároveň platil nájem a garantoval vý- za opravy a úpravy objektu činí 2 500 000 Kč. Fasáda hodnou cenu za kilogram vypraného prádla. Sou- bude dokončena do konce března 2011 (dle počasí). kromý subjekt začal prát i pro další organizace, jejichž V současné době se řeší, jakou formou bude propočet postupně narůstal. SouRozšíření prádelny bylo zaplaceno z dotací kromý provozovatel musel zákraje a z rozpočtu nemocnice. roveň provoz prádelny rozšířit na dvě směny. Nutno ovšem dodat, že se musela řešit i situace týkající se prostoru vedena výměna prádelní technologie, protože je a hygienického zázemí. Z uvedených důvodů se v bu- provozně velmi vytížená a věkově již dosluhuje. Na dově prádelny naplánovaly opravy a úpravy, proběhlo základě rozhodnutí zřizovatele a vedení akciové spovýběrové řízení na dodavatele a 15. listopadu 2010 lečnosti bude provozovat praní nemocničního prádla se s úpravami začalo. Postupně byly vyměněny stře- Nemocnice Kutná Hora – pracoviště ONK, a. s., ve chy, dispozičně se řešilo rozmístění vrat, dveří a oken, vlastní režii. Realizace tohoto záměru je momentálně vytvořilo se hygienické zázemí pro dvousměnný pro- v závěrečných stadiích vyjednávání. voz, sociální místnosti – denní a úklidová místnost A co se týče současných zaměstnanců prádelny? a šatny. Dále se pokračovalo v rozšíření provozu pro S nimi má pracoviště Nemocnice Kutná Hora velký navážení čistého a špinavého prádla a v neposlední zájem uzavřít pracovní poměr pro středisko Prádelna od 1. července tohoto roku. řadě skladování a mytí přepravních vozíků.

Studie rozšíření provozu prádelny

42

43



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Začala největší investiční akce patnáctiletí“ O benešovské nemocnici se již delší dobu mluví ve spojitosti s plánovanou výstavbou nové transfuzně-hematologické stanice. Není to však ani zdaleka jediná záležitost, kterou Nemocnice Rudolfa a Stefanie „žije“. I o tom jsme hovořili s jejím ředitelem MUDr. Miličem Řepou, MBA. Jaké jsou poslední novinky v benešovské nemocnici? Pokračujeme v rozšiřování ambulancí, a to nejen v nemocnici. V nejbližších dnech otevřeme ambulanci pro internu, gastroenterologii a kardiologii v nedaleké Vlašimi, která bude součástí interního oddělení. Prodlužujeme provoz na ambulancích – například ortopedie a urologie – do odpoledních hodin. Vycházíme tím vstříc pacientům, kteří se nemohou dostavit k vyšetření v obvyklých ordinačních hodinách. Dále se vybavujeme zdravotní technikou – harmonický skalpel na chirurgii, nový špičkový ultrazvuk na internu a OCT přístroj na oční oddělení. O nich napíšeme více příště. A co se týká našich zaměstnanců: zakončili jsme první kolo nemocniční bowlingové ligy, kde se mezi sebou střetávala jednotlivá oddělení po dobu šesti měsíců, a plánujeme další akce, kde se můžeme jako zaměstnanci potkat mimo nemocnici v uvolněné atmosféře. MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Minulý měsíc vaši nemocnici navštívil hejtman Středočeského kraje. Při jaké příležitosti? 16. února proběhla slavnostní akce – hejtman MUDr. David Rath poklepal na základní kámen nové transfuzně-hematologické stanice a rekonstrukce operačních sálů a oddělení ARO. Jde o největší stavební investiční akci za 15 let, která významně ovlivní budoucnost nemocnice. Při této příležitosti byla zároveň slavnostně zahájena činnost nového oddělení laboratoře lékařské mikrobiologie, která přechází do standardního provozu. A nakonec jsme hejtmanovi předvedli nový stomatologický robot CEREC, o který projevil mimořádný zájem.

Další etapa rozvoje nemocnice začíná Ve středu 16. února 2011 zahájil hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath spolu s ředitelem benešovské nemocnice MUDr. Miličem Řepou, MBA, a předsedou představenstva společnosti Energie – stavební a báňská a. s., dodavatele stavby ing. Zdeňkem Osnerem, CSc., investiční akci, která spočívá v rekonstrukci a přístavbě operačních sálů, oddělení ARO a zároveň v novostavbě transfuzně-hematologické stanice. Celá akce je financována vlastníkem nemocnice, tedy Středočeským krajem. Výše této investice je 122 milionů Kč s DPH. V tomto roce je navíc počítáno s investicí 50 milionů Kč s DPH na přístrojové vybavení těchto nově zrekonstruovaných či postavených provozů. Obě akce již bylo nezbytné realizovat, protože pracoviště, která jsou ve stávajících prostorech, jsou již na hranici poskytování kvalitní a bezpečné zdravotní péče. U některých dokonce hrozilo uzavření ze strany kontrolních orgánů. Termín dokončení rekonstrukce a dostavby operačních sálů a oddělení ARO je 15. prosince tohoto roku a nová transfuzně-hematologická stanice bude dokončena do 15. února roku následujícího.

Zahájení provozu laboratoře lékařské mikrobiologie Ve středu 16. února 2011 zahájil hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath spolu s ředitelem benešovské nemocnice MUDr. Miličem Řepou, MBA, provoz laboratoře lékařské mikrobiologie, která je nově provozována benešovskou nemocnicí. Na úpravu a adaptaci tohoto provozu byly finanční prostřed-

ky poskytnuty vlastníkem nemocnice – Středočeským krajem. Jednalo se o investici přibližně 7 milionů Kč s DPH. Toto pracoviště přinese další zkvalitnění nemocniční péče díky přesnější diagnostice, lépe řízené léčbě infekcí a infekčních komplikací. Toto bude možné díky zřízení Antibiotického centra, které bude

monitorovat, vyhodnocovat situaci a doporučovat nejvhodnější léky – antibiotika pro každého pacienta.

44

45



Pneumologie

Pneumologie

Vedoucí lékařka plicní ambulance MUDr. Markéta Bláhová říká:

„Provádíme špičkovou medicínu s lidskou tváří“ V Nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově byla plicní ambulance otevřena počátkem roku 2010. Během krátké doby došlo k jejímu rozšíření z hlediska přístrojového vybavení i personálního obsazení. Přibližuje tak nyní vyšetření, diagnostiku a léčbu na klinické úrovni všem pacientům, a to nejen z okresu Benešov. Vedoucí lékařce ambulance jsme položili několik otázek. Proč jste se rozhodla pracovat právě v benešovské nemocnici? V minulosti jsem pracovala na několika pneumologických pracovištích (OLÚ Prosečnice, Pneumologická klinika 1. LF UK ve Fakultní Thomayerově nemocnici, obvodní plicní oddělení) a vždy mě práce s lidmi a možnost jim efektivně pomoci bavila a naplňovala. Nyní jsem dostala nabídku vybudovat špičkové pneumologické pracoviště, které pacientům poskytne komplexní péči. Zvažovala jsem, budu-li schopná takovému závazku dostát, protože mám tři školou povinné děti, ale vzhledem k tomu, že nebydlím daleko, babičky dobře fungují a mám ráda výzvy, jsme se do toho pustili.

čujeme o pacienty s poruchami dýchání ve spánku včetně indikací neinvazivní ventilační podpory. Zabýváme se i léčbou nemocných se závislostí na kouření tabáku.

S jakými obtížemi vás pacienti navštěvují? Problematika onemocnění plic je velmi rozsáhlá, neboť v rámci jejich postižení se manifestuje celá řada nemocí. Nejčastějšími příznaky jsou nedostatek dechu (dýchavičnost, dušnost), bolesti, tlak či pálení na hrudi v klidu i při námaze, kašel s vykašláváním i bez, teploty a další obtíže. Některá onemocnění však mohou zůstat velmi dlouho bez jakýchkoliv příznaků i přesto, že mohou být velmi závažná. Zabýváme se diagnostikou bronchogenního karcinomu, léčbou astma bronchiale a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), plicními chorobami při poruchách imunitního systému (alergie, imunodeficity a autoimunita), chorobami pohrudnice, onemocnění plicního intersticia včetně sarkoidosy. Ve spolupráci se spánkovou laboratoří oddělení ORL pe-

Jak je ambulance vybavena a jaká vyšetření poskytuje? Naše pracoviště patří k nejlépe vybaveným plicním pracovištím v České republice. Máme laboratoř pro komplexní funkční vyšetření dýchacího ústrojí s možností detailního vyšetření statických i dynamických plicních funkcí. Provádí se zde bronchomotorické testy, spiroergometrie, celotělová bodypletyzmografie a měření plicní difúze, dále punkční vyšetření pohrudničního výpotku či ložisek blízko povrchu plíce (TTP). Provádíme i bronchoskopická diagnostická vyšetření s následným bakteriologickým (včetně atypické flóry a tuberkulózy), cytologickým a histologickým vyšetřením odebraných vzorků.

Plicní ambulance Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., Máchova 400, 256 30 Benešov u Prahy, pavilon B, 3. patro, tel. 317 756 538

Kdo jsou vaši pacienti? Ošetřováni jsou dospělí i dětští pacienti nemocnice, ale i nemocní přicházející na doporučení praktických lékařů či ambulantních specialistů z celého okresu, stejně tak pacienti bez doporučení. Některá vyšetření díky krátkým objednacím dobám, možnosti objednání tzv. „na čas“, špičkovému vybavení a vysoce odbornému, vstřícnému a individuálnímu přístupu vyhledávají i klienti z okolních okresů. Především z Prahy.

Spolupracujete i s jinými odděleními nemocnice či jinými zdravotnickými zařízeními? Samozřejmě. Naše práce je úzce navázána na další zaměstnance nemocnice – především z oddělení ORL (spánková laboratoř – poruchy dýchání ve spánku), interny, onkologie (léčba bronchogenního karcinomu), nukleární medicíny (diagnostika plicní embolie), RTG

(CT hrudi, nyní nově ověření nálezu punkcí přes hrudní stěnu) a rehabilitace. Na složitějších léčebných a diagnostických výkonech včetně hrudní chirurgie pak spolupracujeme především s Pneumologickou klinikou v Praze-Krči, Nemocnicí Na Homolce a hrudní chirurgií v Motole. Provádíte také nějaké nadstandardní výkony či vyšetření? Ano, zapojili jsme se do vznikajícího pracoviště sportovní medicíny. Nabízíme zátěžové spiroergometrické vyšetření sportovcům k posouzení úrovně jejich trénovanosti, rizik při provozování sportu a doporučení tréninkových dávek či klientům se zájmem o posouzení celkového zdravotního stavu v rámci celkového vyšetření v preventivní medicíně. Tyto nadstandardní

výkony si hradí zájemce sám a není k nim třeba žádné doporučení. Jaké máte plány do budoucna? Byla bych ráda, kdyby se v brzké době podařilo rozběhnout dechovou a hlavně zátěžovou rehabilitaci pacientů s CHOPN. Pracujeme na rozšíření spektra bronchologických výkonů včetně některých miniinvazivních. Pracoviště bude usilovat o akreditaci jako školicí centrum pro lékaře. Již nyní se účastní některých výzkumných programů a participuje na klinickém hodnocení nových léků a léčebných postupů. Všichni zaměstnanci ambulance budou nadále klást velký důraz na individuální přístup k pacientovi, respektování jeho požadavků a zajištění takové péče, která vede ke spokojenosti nemocného i jeho rodiny.

MUDr. Markéta Bláhová s pacientem

46

47



Rozhovor

Rozhovor

Hlavní sestra Marie Brilová říká:

„Celoživotní vzdělávání zdravotníků je důležité“ Moderní medicína a ošetřovatelství zaznamenaly za poslední desetiletí velmi významný rozvoj. Na sestry a ostatní nelékařské zdravotnické pracovníky jsou kladeny stále vyšší nároky v oblastech vzdělávání a poskytování odborné ošetřovatelské péče. Nejen o roli nelékařského personálu jsme hovořili s hlavní sestrou benešovské nemocnice Marií Brilovou.

sester a ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků se posilují a rozšiřují jejich kompetence, a tím se zvyšuje i oprávněný požadavek na lepší finanční ohodnocení. V jakých oblastech dochází k nejmarkantnějšímu rozvoji znalostí a dovedností sester? Moderní novodobá sestra je obklopena nejrůznější moderní přístrojovou technikou. Přístroje sestrám a ostatním zdravotníkům denně pomáhají při uzdravování pacienta. Měří a kontrolují životní funkce pacienta, dávkují léky přímo do krve, léčí rány apod. Tyto přístroje jsou vybaveny kontrolními mechanismy a alarmy monitorujícími změny stavu pacienta a zároveň chybu přístroje. Vždy je ale třeba, aby sestra dokonale znala funkce a technické možnosti přístroje a uměla je perfektně ovládat. Jak se díváte na problematiku bezpečí pacientů v nemocnici? Je to otázka pouze dobré přístrojové vybavenosti, nebo zde figuruje i lidský faktor? Jak se mění pojetí ošetřovatelské péče, mění se i pohled pacientů na kvalitu a bezpečnost ošetřovatelské péče. Stále více se o těchto fenoménech hovoří

a přijímají se nejrůznější bezpečnostní opatření. Ani naše nemocnice není imunní k této problematice. Kromě nejmodernější přístrojové techniky máme funkčně nastaveny standardy ošetřovatelské péče a pracovní postupy, které eliminují možnost pochybení zdravotníků. Pravidelně kontrolujeme jejich dodržování, sledujeme a vyhodnocujeme celou řadu indikátorů kvality poskytované ošetřovatelské péče. Pozná pacient na první pohled, jak nemocnice přistupuje k této problematice? Jen málokdo si uvědomí, jaké detaily mohou mít vliv na průběh hospitalizace a uzdravování. Pacient tyto detaily nesmí zaznamenat. Naší povinností je aktivně vyhledávat a předcházet nejrůznějším nepříznivým vlivům. Procesy zajišťující bezpečí probíhají skrytě a naší snahou je neustálé zlepšování a zdokonalování. Pacient by měl odcházet především spokojený. Vnímá problematiku stejným způsobem i veškerý personál? Každý zdravotník je především profesionál, a to v každém detailu. Hovoříme-li tedy o bezpečí a kvalitě, musí být tato oblast pro každého prioritou.

Rozšíření provozu ortopedické ambulance do odpoledních hodin S účinností od 3. března 2011 ortopedické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje rozšiřuje provoz ortopedické ambulance č. 3, a to každý čtvrtek od 15.00 do 18.30. Nejedná se o službu pohotovostní (90 Kč), ale ambulantní (30 Kč). K vyšetření na této ambulanci je nutno objednat se na telefonním čísle 317 756 210 v pracovní době od 7.00 do 15.30. Marie Brilová

Změnila se role sestry za dobu vaší praxe? Sestra dnes musí vládnout odbornými medicínskými znalostmi, technickými znalostmi přístrojové techniky a zároveň musí ovládat některé prvky řízení lidí. Jistěže je její hlavní činností ošetřovatelská péče o pacienta, ale činnosti je nutné také dobře zkoordinovat a naplánovat. Tyto změny s sebou přinášejí nutnost nového pojetí systému organizace a řízení ošetřovatelské péče a sester samotných.

Jsou změny kompetencí sester a ostatních nelékařů ovlivňovány systémem vzdělávání? Celý systém vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků se posouvá do roviny vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Zároveň se celá skupina nelékařských zdravotnických pracovníků musí celoživotně vzdělávat a stále doplňovat, rozšiřovat a zvyšovat svoji odbornou a technickou znalost nejmodernějších trendů a přístupů. Se zvyšujícím se vzděláním

Tímto krokem chceme vyjít vstříc ortopedickým pacientům, kteří se nemohou dostavit k vyšetření v obvyklých ordinačních hodinách. Ortopedické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a.s. Máchova 400 256 30 Benešov u Prahy, pavilon CH

V Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov se začala budovat nová transfuzně-hematologická stanice

MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

MUDr. David Rath hejtman Středočeského kraje

Ing. Zdeněk Osner, CSc. předseda představenstva dodavatele stavby, společnosti Energie – stavební a báňská a. s.

Nemocniční listy. Pravda o Neocity. Nejmodernější medicínské. otevřeno v Kladně. Nejvýznamnější investiční akce v Benešově za posledních 15 let

Recommend Documents