Nemocniční listy. Nový pomocník středočeských záchranářů Kryštůfek. Vkusně zrekonstruovaný a skvěle vybavený pavilon D3 v Příbrami

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Duben 2012

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

Nový pomocník středočeských záchranářů „Kryštůfek“ Str. 10–11

Vkusně zrekonstruovaný a skvěle vybavený pavilon D3 v Příbrami Str. 07, 44–45

Domov seniorů s lůžky následné péče moderního stylu v Kladně Str. 06, 19

Mgr. Eva Bílková, staniční sestra nového ortopedicko-traumatologického oddělení II Oblastní nemocnice Příbram

str. 24–29

str. 30–35

str. 36–41

str. 42–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Duben 2012

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou:

„KRAJSKÉ nemocnice jsou důležité pro zajištění komplexní péče“ V krajských nemocnicích se otevírají nové či zrekonstruované pavilony, dochází i ke zlepšování přístrojového vybavení. O plánu modernizací pro nejbližší budoucnost i o jednáních se zdravotními pojišťovnami jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Pancovou.

MUDr. Kateřina Pancová

Jaká je aktuální situace ve středočeských krajských nemocnicích z hlediska probíhajících modernizací? Modernizace jsou financovány z investičních peněz, stavby jsou naplánované a realizují se podle jednotlivých generelů. V kladenské nemocnici jsme na začátku dubna otevřeli nový Domov seniorů s lůžky následné péče (pavilon M), kde již je umístěno oddělení rehabilitace a nyní se do něj nastěhovalo kompletní oddělení chirurgie, v jehož prostorách ve stávajícím monobloku probíhá rekonstrukce. V květnu se bude předávat do užívání blok C1 a přibližně ve stejném termínu bude zahájena rekonstrukce bloku B – rekonstrukce stávajícího monobloku tedy pokračuje ve velmi vysokém tempu. Samozřejmě pokračují

práce nejen na Niederleho pavilonu, ale i na parku před ním. Zdá se, že by se měl realizovat termín předání v srpnu. Začínáme navíc tvořit projekt pro rekonstrukci oddělení patologie, které by se mělo po létě začít rekonstruovat, pokud Středočeský kraj tuto investici schválí. Vzhledem k důležitosti a rozsahu si oddělení rekonstrukci zaslouží. Nedávno se otevřel zrekonstruovaný pavilon D3 v příbramské nemocnici, kde nyní pokračují práce na pavilonu D1. Připravují se projekty pro pavilony D2 a D4, kde by se mohly zahájit práce v první třetině roku 2013. V kolínské nemocnici se v květnu otevře zrekonstruovaný pavilon N, v červnu pak nové parkoviště, v červenci nové miniinvazivní pracoviště a v září pavilon D. Ve stejném měsíci bude také zahájena výstavba pavilonu O, která bude financována plně z peněz EU. V Mladé Boleslavi se v září otevře pavilon B (interních oborů) a mělo by se pokračovat ve výstavbě parkoviště a Palackého pavilonu. Na podzim by měla být zahájena i rekonstrukce gynekologicko-porodnického pavilonu. V benešovské nemocnici dojde k rekonstrukci výtahů. Investiční akce tedy probíhají, a to i díky tomu, že jsme jedním z mála krajů, který dokáže čerpat významné finanční prostředky z fondů EU, na čemž má obrovskou zásluhu hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, ale i ROP Střední Čechy. Prostředky využíváme k rekonstrukcím budov, nákupu přístrojové techniky apod., takže jde z našeho pohledu o velkou pomoc. Není bez zajímavosti, že slavnostně otevírané pavilony jsou prakticky okamžitě využívány. Myslím, že slouží ku cti středočeského hejtmana, že se slavnostně otevírají již plně, nebo alespoň čás-

tečně funkční a využívané pavilony. Považuji to za velkou výhodu. Jak probíhají jednání se zdravotními pojišťovnami? Jednání se zdravotními pojišťovnami ohledně rámcových smluv a restrukturalizace od roku 2013 ještě nejsou ukončena. Bez větších problémů jsme se domluvili, že krajské nemocnice jsou páteřní a nemohou v nich probíhat velké restrukturalizace. Jedinou výjimku představuje jednání o „překlopení“ části lůžek akutní péče na lůžka následné péče v Nemocnici Kutná Hora, která spadá pod Kolín. Dobře víme, že LDN Vojkov slouží spíše pražským pacientům, a tak by část Kolínska mohla využívat lůžka následné péče, která by byla v Kutné Hoře. Jaké jsou přesné důvody proti rušení akutních lůžek v krajských nemocnicích? Kolem každé z nich je prstenec malých nemocnic, které neposkytují celý rámec péče. V kraji je také velký počet soukromých lékařů a ambulancí, které bohužel fungují pouze jako ambulantní provozy. Pacienti nevhodní pro jednodenní ambulantní službu nebo pacienti s komplikacemi jsou tak často přijímáni do krajských nemocnic. Pojišťovny to dobře vědí. Vzhledem k tomu, že pro své pacienty potřebují zajistit komplexní zdravotní péči, nenaléhají na restrukturalizaci lůžek v krajských nemocnicích. Co v současnosti krajské nemocnice nejvíce trápí? Rozhodně úhrady za zdravotní péči. V tomto směru se nic nezměnilo, pouze poněkud utichla halasná vyhlášení ze strany ministerstva o tom, že nemocnice mají peněz dostatek. Poněkud nám také komplikuje situaci postoj některých malých, zaměstnaneckých pojišťoven, které tvrdí, že jejich zdravotně-pojistné plány stojí nad úhradovou vyhláškou ministerstva, protože byly schváleny Parlamentem ČR, zatímco úhradovou vyhlášku vydalo „pouze“ ministerstvo. Jde například o VoZP ČR, ZP MV ČR či OZP, které chtějí každý měsíc platit striktně pouze 1/12 roku 2010 a neuznávají „hegerovné“ ani „juráskovné“. Jestli se jejich postoj nezmění, nebudeme s nimi moci uzavřít úhradový dodatek, jejich pacientům budeme poskytovat péči do doby vyčerpání finančního limitu a poté je přestaneme přijímat k elektivní péči. Nemůžeme totiž ošetřovat pacienty, jejichž pojišťovna za ně nechce platit. Samozřejmě se to netýká akutní, život zachraňující péče. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

R ozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou

02

O dbor zdravotnictví

04

S lovníček zkratek a pojmů

05

D omov seniorů světové kvality i s lůžky následné péče otevřen v Kladně

06

V příbramské nemocnici je další pavilon vysoké evropské úrovně

07

U nikátní sociální služba v Novém Strašecí

08

S tředočeské sanitky vozí „Kryštůfka záchranáře“

10

K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 12 O blastní nemocnice Kladno

18

O blastní nemocnice Kolín

24

N emocnice Kutná Hora

30

N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

36

O blastní nemocnice Příbram

42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s. Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01 IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537 Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Zdeněk Heřmánek, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Odbor zdravotnictví

sobilá s podmínkou, nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost. Nezbytné je také poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání posudku poskytovateli, který posudek vydal. V poučení by měla být uvedena i lhůta, ve které je možné tento návrh podat, společně se stanovením dne, od kterého se lhůta počítá, a informací, zda má nebo nemá odkladný účinek. Právní účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou nastávají dnem jeho prokazatelného předání a návrh na jeho přezkoumání nemá odkladný účinek. V případě, že závěrem lékařského posudku je zdravotní způsobilost posuzované osoby, nastávají právní účinky nejdříve dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání. V tomto případě návrh na přezkoumání odkladný účinek má. Jak se tedy může pacient bránit, pokud nabyl dojmu, že je vydaný lékařský posudek nesprávný? Lze tak učinit podáním návrhu na přezkoumání posudku poskytovateli, který posudek vydal, a to do deseti pracovních dnů

Foto: © Froxx / Dreamstime.com

Odbor zdravotnictví

Práva pacientů V souvislosti s nabytím účinnosti nového právního předpisu o zdravotních službách k 1. dubnu 2012 bychom vám rádi připomněli práva všech pacientů, která jsou do této úpravy zahrnuta. Mezi ta základní patří fakt, že zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem a že tyto služby musí být na náležité odborné úrovni. Při poskytování zdravotních služeb má pacient právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb s ohledem na jejich charakter. Může si sám zvolit poskytovatele či zdravotnické zařízení s oprávněním požadované zdravotní služby poskytnout, a to za podmínky, že odpovídají zdravotním potřebám pacienta. I v takovém případě má však pacient možnost – pokud nejde o poskytování neodkladné péče – vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu zdravotní služby již poskytuje. Pacient si může předem vyžádat informace o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, a má také právo znát jména a příjmení zdravotnických pracovníků, jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání (jejichž přítomnost ovšem může odmítnout). Příkladem takových osob jsou např. studenti medicíny.

Slovníček zkratek a pojmů Na opakované žádosti čtenářů opět zařazujeme tento sloupek, kde přinášíme vysvětlení většiny zkratek a cizích výrazů použitých v textech daného čísla. Angiografie rentgenologické vyšetření cév pomocí vstřikované kontrastní látky Angiolinka typ rentgenového přístroje Anesteziologie lékařský obor zabývající se anestezií, narkózou pacientů při chirurgických výkonech Bronchitida zánět průdušek – akutní bronchitida vzniká v důsledku virové či bakteriální infekce Celiakie nesnášenlivost lepku CT Computer Tomography (česky „počítačová tomografie“) – radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje zobrazení vnitřností těl živočichů, především člověka DRG Diagnosis Related Groups – diagnosticky spřízněné skupiny diagnóz Elektivní výběrový – elektivní výkon je plánovaný, umožňující adekvátní přípravu pacienta Ergoterapie metoda léčby a rehabilitace nemocných pomocí vykonávání přiměřené práce, která umožňuje zlepšit jejich fyzický i psychický stav a poskytuje i sociální uplatnění Hypertenze vysoký krevní tlak Hystorektomie chirurgické odstranění dělohy IZS integrovaný záchranný systém Konkrement pevný útvar, který vzniká ve tkáňovém vývodu LDN léčebna dlouhodobě nemocných Lymfoterapie hmatová technika ovlivňující lymfatický systém – podobá se masáži a respektuje a využívá směr toku lymfy v těle Mamograf diagnostické zařízení, sloužící k diagnostice a prevenci nádorových onemocnění ženského prsu MOJIP multioborová jednotka intenzivní péče (v kutnohorské nemocnici) Myomektomie chirurgické odstranění enukleace myomu Nozokomiální nemocniční Nozokomiální nákaza nákaza vzniklá při pobytu v nemocnici nebo v příčinné souvislosti s ním ORL Otorhinolaryngologie (či otorinolaryngologie) – chirurgický lékařský obor, který se specializuje na diagnózu a léčbu chorob ušních, nosních a krčních Perinatologie lékařský obor zabývající se péčí o těhotnou ženu, plod a novorozence v období od viability plodu až do časného a pozdního neonatálního období, tedy 28 dní po narození dítěte RTG vyšetření rentgenové vyšetření

Posudková péče

Saturovat sytit, uspokojovat

tostí lékařského posudku. Lékařský posudek musí být vydán nejdéle do deseti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti s tím, že tato lhůta počíná běžet od obdržení posledního podkladu potřebného pro posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu. Tato žá-

dost je pak součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě. Podstatným výstupem lékařského posudku je závěr, ze kterého musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba zdravotně způsobilá, nezpůsobilá, zdravotně způ-

Screening vyšetřování předem definované skupiny lidí za účelem vyhledávání chorob v jejich časných stádiích Sialoendoskopie miniinvazivní endoskopická metoda s diagnostickým a terapeutickým využitím Stomik zdravotně postižený, který má dočasně nebo trvale vyvedený dutý orgán na povrch těla Trimestr jedna třetina těhotenství Foto: sxc.hu

Jedním z nových právních předpisů, které přinášejí změny v oblasti zdravotnictví, je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jehož součástí je úprava posudkové péče při posuzování zdravotní způsobilosti a zdravotního stavu, včetně náleži-

ode dne jeho prokazatelného předání. Pakliže poskytovatel návrhu na přezkoumání v plném rozsahu vyhoví, napadený lékařský posudek se bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností vydá lékař posudek nový. Doklad o zrušení původního posudku poté založí do zdravotnické dokumentace. Pokud poskytovatel zdravotní péče návrhu na přezkoumání v plném rozsahu nevyhoví, postoupí do deseti pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání příslušnému správnímu orgánu. Ten lékařský posudek buď potvrdí, nebo umožní provedení nového posouzení zdravotní způsobilosti dotčené osoby. K tomu však dojde pouze tehdy, kdy je zřejmé, že nové posouzení pravděpodobně povede k jinému závěru, než jaký je uveden v dosavadním lékařském posudku. V případech, kdy se jedná o posuzování zdravotního stavu ve věcech dočasné pracovní neschopnosti, činí lhůta k podání návrhu na přezkoumání tři pracovní dny a lhůta pro postoupení správnímu orgánu pět pracovních dnů. Je také třeba brát v úvahu skutečnost, že návrh na přezkoumání nemá odkladný účinek.

Tumor jakékoli lokalizované zatvrdnutí nebo otok tkáně (zduření) VoZP ČR Vojenská zdravotní pojišťovna ČR ZP MV ČR Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR

06

07



Investice

Investice

domov seniorů světové kvality i s lůžky následné péče otevřen v Kladně

V příbramské nemocnici je další pavilon vysoké evropské úrovně

V areálu kladenské nemocnice byl začátkem dubna za přítomnosti středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha a ředitelky kladenské nemocnice MUDr. Kateřiny Pancové slavnostně otevřen moderní pavilon M – Domov seniorů s lůžky následné péče.

Středočeský hejtman MUDr. David Rath za účasti ředitele příbramské nemocnice MUDr. Stanislava Holobrady a celé řady hostů ve čtvrtek 29. března 2012 slavnostně otevřel nově zrekonstruovaný pavilon křídla D3 v Oblastní nemocnici Příbram. Rekonstrukce završila druhou etapu modernizace a dostavby, jejíž součástí bylo vybudování inženýrských sítí, obslužných komunikací, zpevněných ploch, okolních terénních modelací a sadových úprav. Součástí této etapy je i vybavení nového pavilonu zdravotnickou technologií. To je řešeno v souladu

Generální ředitel Metrostavu, a. s., Ing. Pavel Pilát, generální ředitel ESB, a. s., Ing. Zdeněk Osner, CSc., ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová, středočeský hejtman MUDr. David Rath, primářka rehabilitačního oddělení MUDr. Marta Melicherčíková, primář chirurgického oddělení MUDr. Ronald Pospíšil a jednatel ateliéru DOMY, s. r. o., Ing. arch. Jan Topinka (zleva doprava) při slavnostním otevření Domova seniorů

Stavba svým obsahem a umístěním odpovídá koncepci rozvoje Oblastní nemocnice Kladno a je integrovanou součástí skupiny investičních akcí projektového programu „Generel nemocnice Kladno“. Domov

Objekt svým vybavením zdravotnickou technologií a svojí náplní bude sloužit výhradně pro zdravotnické účely. V souvislosti s probíhající investiční výstavbou v areálu v rámci projektu „Generel Realizace stavby včetně vybavení zdravotnickými nemocnice Kladno“ budou technologiemi vyšla bezmála na 183 milionů korun. nově vytvořené lůžkové kapacity v prvním a druhém patře seniorů s lůžky následné péče je novostavba o třech objektu prozatím dočasně využívány lůžkovým odděnadzemních a jednom podzemním podlaží, spojená lením chirurgie. Ke svému plánovanému účelu vyuv úrovni 1. podzemního podlaží se stávajícím objek- žití se objekt plně vrátí po dokončení rekonstrukce tem monobloku suterénní chodbou. monobloku.

s příslušnými směrnicemi, vyhláškami a normami, vztahujícími se na výstavbu a vybavení zdravotnických zařízení. Původní technologické a přístrojové vybavení je zastaralé. Předpokládaná výše dotace je 46 332 366 Kč, z nichž je většina částky investice z Regionálního operačního programu Střední Čechy.

Zrekonstruovaný pavilon otevřeli středočeský hejtman MUDr. David Rath a ředitel Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislav Holobrada (druhý zprava).

08

09



Sociální problematika

Sociální problematika

Unikátní sociální služba v Novém Strašecí V pátek 20. dubna bylo za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha, senátora Parlamentu ČR a náměstka hejtmana Středočeského kraje pro oblast regionálního rozvoje a evropské integrace PhDr. Marcela Chládka, MBA, a radní Středočeského kraje pro sociální oblast Mgr. Zuzany Jentschke Stöcklové v Novém Strašecí slavnostně otevřeno Alzheimercentrum Pohoda.

Text: PhDr. Miluše Jůnová, ředitelka Domova seniorů Nové Strašecí a Alzheimercentra Pohoda

Slavnostní otevření Alzheimercentra Pohoda proběhlo za účasti jeho ředitelky PhDr. Miluše Jůnové, středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha, starosty Nového Strašecí Mgr. Karla Filipa, náměstka hejtmana Středočeského kraje PhDr. Marcela Chládka, MBA, a středočeské radní Mgr. Zuzany Jentschke Stöcklové (zleva doprava).

Podle 10. decenální revize mezinárodní klasifikace je „demence“ (F 00–F 03) definována jako syndrom způsobený chorobou mozku, obvykle chronické nebo progresivní povahy, kde dochází k porušení mnoha vyšších nervových kortikálních funkcí, k nimž patří paměť, myšlení, orientace, Původně zamýšlená kapacita centra byla chápání, počítání, schopnost zvýšena z 20 na 26 osob. učení, jazyk a úsudek. Vědomí není zastřeno. Obvykle je přiheimerovy nemoci a jiných typů demencí s dobrými druženo porušené chápání a příležitostně mu předpohybovými schopnostmi. Tedy ti, kteří jsou ohro- chází i zhoršení emoční kontroly, sociálního chování ženi na zdraví nebo životě, neuvědomovaným odcho- nebo motivace. Tento syndrom se vyskytuje u Alzhedem z domácího prostředí nebo otevřených zařízení imerovy nemoci, cerebrovaskulárního onemocnění poskytujících zdravotní nebo sociální péči. a u jiných stavů, které primárně postihují mozek.

Alzheimercentrum Pohoda je druhou sociální službou, kterou poskytuje Domov seniorů Nové Strašecí, jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Cílovou skupinu této v kraji ojedinělé, specializované sociální služby, tvoří lidé se střední a těžkou formou Alz-

Základní kámen Alzheimercentra Pohoda byl položen V domově je zajištěna péče praktického lékaře, psyhejtmanem Středočeského kraje MUDr. Davidem Ra- chiatra, speciálního pedagoga, ergoterapeuta, aktithem a náměstkem hejtmana PhDr. Marcelem Chlád- vizačních pracovníků, sociálního pedagoga, všekem, MBA, 31. března 2011 ve velké, nevyužité za- obecné sestry, sociálního pracovníka a pečovatelů. hradě domova seniorů. Kolaudace stavby proběhla K ulehčení průběhu jednotlivých fází adaptačního 25. listopadu 2011. Registrace sociální služby je procesu a dalšího průběhu života klientů jsou v tomto platná od 1. ledna 2012 a první Alzheimercentrum Pohoda představuje ojedinělou, uživatelé byli přijati hned návysoce specializovanou sociální službu. sledujícího dne. Kapacita byla původně stanovena pro 20 osob, po zjištění nulové státní dotace procesu aplikovány specifické speciálně pedagogické, na rok 2012 od ministerstva práce a sociálních věcí ošetřovatelské i výchovné techniky a metody, které jsou byla navýšena na 26 osob. Domov je přízemní a dis- součástí komplexní rehabilitační terapie. Plánovaně ponuje šesti třílůžkovými a čtyřmi dvoulůžkovými probíhá ergoterapie a aktivizace uživatelů. Nabídka je pokoji se sociálním zařízením. Všemu dominuje spo- velmi široká. V současné době domov eviduje 30 akutlečenská místnost v retro stylu 60. let, terasa se vstu- ních žádostí o umístění. pem do zahrady, pro kterou je připraven projekt na vybudování parku s nekončícími chodníčky, zahrádDomov seniorů Nové Strašecí kou pro pěstování ovoce a zeleniny, případně přítoma Alzheimercentrum Pohoda nost psího společníka. Personální zajištění odpoPKřivoklátská 417, 271 01 Nové Strašecí, www.domov-senioru.cz vídá kritériím standardů kvality sociálních služeb.

Vybavení Alzheimercentra Pohoda i jeho personální zajištění splňuje kritéria standardů kvality sociální péče.

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Středočeské sanitky vozí „Kryštůfka záchranáře“

připojit. Postavička Kryštůfka může také výrazně také horký nápoj. U takovýchto případů nezřídusnadnit komunikaci záchranářů s dětským pacien- ka zasahuje letecká záchranná služba a dítě tem. Záchranáři ji pak zejména využijí při transpor- bývá ve vážném stavu transportováno na tech těch nejmenších bez doprovodu rodičů,“ řekl popáleninové oddělení. Mnohdy mívá tak projektu MUDr. Martin Houdek. „Kryštůfek záchra- kové zranění i doživotní následky. Děti nář“ dostal své jméno podle svatého Kryštofa, který snášejí popálení mnohem hůře než je ochráncem cestujících, řidičů, poutníků a je pova- dospělí a je u nich větší riziko požován také za ochránce dětí. Svatý Kryštof je také pat- páleninového šoku. U dětí hodnoronem leteckých záchranářů a současně je volacím tíme menší rozsah popálenin jako závažnější ve srovnání s dospělýznakem vrtulníků letecké záchranné služby. Vzhled postavičky byl pečlivě zvažován. Vyjadřo- mi. Jako vážné popáleniny hodnotívali se k němu nejen odborníci, ale také děti v mlad- me už 5 % popáleného ším školním a předškolním věku. Podoba dětského povrchu těla u dětí do záchranáře, kterou Kryštůfek má, pomáhá snížit pocit dvou let a 10 % bezmoci, který vyplývá z role pacienta, a nabízí iden- u starších dětí. tifikaci s rolí záchranáře. Hračka je vyrobena z hypo- V loňském roce -alergenního materiálu, a je proto vhodná i pro aler- ošetřili záchranáři giky a astmatiky. „Hračky budou rozvezeny po všech 195 popálených nebo stanovištích středočeské záchranné služby a dáme opařených dětí. je do každého sanitního vozu. V případě, že budou rozdány, máme v plánu objednat další,“ doplnil MUDr. Martin Houdek. Podobné projekty mají záchranáři i v jiných zemích, jako například v Německu, Rakousku a USA.

Využití „Kryštůfka záchranáře“ bude patrně nejčastější při transportu velmi malých dětí bez doprovodu rodičů. Na protější straně: Hračka má také vzdělávací význam – na Kryštůfkově čepičce je vyobrazeno národní tísňové číslo zdravotnické záchranné služby 155.

„Kryštůfek záchranář dětem“ je společný projekt Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a společnosti Kapitol. K projektu „Kryštůfek záchranář dětem“ se přidala Zdravotnická záchranná

nak u malých pacientů, ale také u rodičů zachraňovaných dětí. Z rukou zástupce společnosti Kapitol Bc. Roberta Vláška dar symbolicky převzal osobně ředitel středočeské záchranné služby MUDr. První pomoc u dospělého a dítěte se v mnoha ohledech Martin Houdek. liší – dítě zkrátka není malý dospělý. „Právě pro děti bývá kontakt se záchranáři, ošetřování a transslužba Středočeského kraje, stejně jako mnoho dal- port sanitním vozem mnohdy velmi stresující záleších záchranných služeb v České republice, kde se žitostí. Tato myšlenka zmírnění stresu a strachu je již „Kryštůfek“ setkal s pozitivními reakcemi – jed- skvělá a účinná, a proto jsme se rozhodli k projektu

Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje

Novým členem posádek Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje se stal „Kryštůfek záchranář“ – plyšový panáček, jehož záchranáři budou moci dávat dětem během zásahu a transportu do nemocnice. Kryštůfek má malé děti v těžkých chvílích úrazu nebo nemoci rozptýlit, potěšit a zklidnit. Ve středu 18. dubna v 10 hodin proběhlo slavnostní předání 300 kusů této hračky Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje.

Dětští pacienti záchranné služby V loňském roce záchranáři ve Středočeském kraji ošetřili 87 161 pacientů a v 9 179 případech se jednalo o děti. Středočeská záchranná služba má přibližně 4% meziroční nárůst výjezdů a tomu odpovídá i nárůst dětských pacientů. Dětský pacient potřebuje v mnoha případech speciální péči a při ošetřování i poskytování první pomoci je třeba si uvědomit, že se nejedná o malého dospělého. První pomoc u dospělého a dítěte se v mnoha ohledech liší. Záchranáři vozí v sanitních vozech speciální vybavení určené přímo pro děti – jde například o dětské krční límce, dlahy, intubační sety, malé jehly a kanyly. I přístup k dětem při zásahu mají záchranáři jiný než k dospělým. V případě malých dětí se komunikace navazuje jinak a mnohdy obtížněji. Někdy pláči zabrání jen nevšední jízda sanitním vozem, jindy nafouknutá záchranářská rukavice nebo speciálně k tomu učená hračka v sanitních vozech. Velká část úrazů malých dětí se děje mimo hřiště, parky a auta také v kuchyni. Jeden z nejzávažnějších a nejčastějších úrazů dětí bývá popálení nebo opaření. Téměř každý týden zasahují záchranáři u dítěte, které na sebe při nepozornosti rodičů zvrhne horkou kávu, čaj, polévku nebo vroucí vodu. Nebezpečné jsou také ubrusy. Ten na sebe dítě strhne a s ním

Úvod 12

13

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav: Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Úvod

„kdo šetří, má za tři? „Nemocnice se má neplatí“ čím pyšnit“ to v nemocnici


Aktuality

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

V těchto dnech jsou tomu dva roky, kdy doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc., poprvé usedl do

Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně tak i Klaudiánova ředitelského křesla Klaudiánovy nemocnice. Na novou práci se tehdy těšil a velmi chválil zejména nemocnice. Končí prázdninový provoz a všechna oddělení opět fungují naplno. Velkou změnou pověst nemocnice a samozřejmě všechny, kdo v ní pracují. Co si myslí nyní, když ředitelské je ovšem nového pavilonu interny. křeslostavba opouští? Snažíme se dbát na přístup k pacientovi ve všech věcí nakupujeme s desetiprocentní daní, postupně se možných ohledech, ovšem někdy je to těžké. Naše nám má zvyšovat až na 19,5 %. V naší nemocnici tak lékaře i sestry kontrolujeme, rádi bychom je motivomluvíme o desítkách milionů, které budeme muset vali v mezích možností i finančně, ale jsme jen lidé zaplatit oproti současnosti navíc. To jetěžké prostě polibek a každý může mít špatný den. Někdy je velmi smrti. Ajaký nikdo to na vládní konkrétního úrovni neřeší. odhadnout, přístup v případě paci-Stát snad určitou v okamžiku, finanční injekci pronekomufakultní nemocentachystá zvolit, zejména kdy příliš nikuje. Je Ale například velmi složité se vysvětlit nice. co ty ostatní? Co snažit naši pacienti? něco někomu, kdo se neptá a nedá příliš najevo, zda podávaným informacím rozumí. Vyznávám názor, že Bude ještě kde šetřit? komunikace je vždy věcí dvou lidí, pokud se pacient Prakticky ne. Nemocnice už nyní jede takzvaně na ptá, vysvětlení se mu vždy dostane. Stížností v tomto krev, šetříme, kdejen sevelmi dá, amálo. jen díky nasazení všech ohledu řešíme opravdu

Úspěšná gynekologická konference Několik desítek lékařů, sester a asistentek pracujících v gynekologii a porodnictví se na konci března sešlo v Mladé Boleslavi na porodnické konferenci. Pořádalo ji gynekologicko-porodnické oddělení ve spolupráci s Klaudiánovou nemocnicí a Českou asociací sester – region Mladá Boleslav. Účastníci diskutovali o tom, jak ženám těhotenství a příchod potomků na A nešlo jen o medicínskou stránsvět co nejvíce ulehčit. Velká část ku věci, jako je například ošetřesemináře byla věnována i možným ní dítěte po porodu, ale i o to, co problémům po porodu, například maminky mohou dělat samy doma inkontinenci, či naopak péči o dítě. – baby masáž. Velký ohlas měla

i přednáška známé psycholožky Ilony Špaňhelové, která se zabývala přístupem a pomocí rodičům, kteří z porodnice bohužel odcházejí bez miminka.

zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů se

Velký, nepříliš pozitivní ohlas nedotkly. má zavedení úspory nijak razantněji Tozměn je ovšem dlouve zdravotní péči o děti. Změnil se po dvou letech nějak váš pohled? Staví se v podstatě jen půl roku, ale už hodobě neudržitelný stav. Takže na jedné straně Jak v čem. Například na zdravotní péči, kterou zde Od dubna musímedo vyžadovat jsme nuceni úspor, souhlas doslovas poskytnutím smlouváme o každou začíná být reálně vidět, jak bude nový pavilon poskytujeme, jsem stále pyšnější. Nejen proto, že lékaři akutní péče od obou rodičů. V případě neodkladné korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován vypadat. Jaký je to pocit? i sestry se stále sami vzdělávají, hlídají si nové trendy péče tento souhlas podle zákona mít nemusíme, Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, že se opravdu tak, aby byl provozně co nejlevnější – a na druhou ve svých oborech a zavádějí je i u nás, ale zejména k jiným úkonům ano. Někdy to bývá poměrně složité. podaří do podzimu příštího roku s níž stavbu pavi-Samozřejmě stranu se nikdy nedočkáme toho, že stačí někdo řekne: proto, že si cením obětavosti, tu dokončit, mnohdy prarodiče na tuto situaci připravujeme, lon vybavit a spustit v něm provoz. Takže se začínáme dost, to nejde. Je to rodičem, spíš tak,nevyžaže čím víc šetcují. Netrpíme žádným nadbytkem personálu, nepra- námuž plná mocvíc podepsaná druhým cuje u násna ani přesun o člověkainterních víc, než je třeba, a proto velmi dujeme přítomnost obou. Jde o administrativní připravovat oborů, plánujeme, říme, čím víc se omezujeme, tím víc sezdrzvyšuje tlak záleží na tom, aby naši lidé byli schopni spolupracovat žení péče, pro některé rodiče vzniká problém s tím, že kde přesně co bude, připravujeme harmonogram na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví a v případě potřeby nabídnout pomocnou ruku kolegům. nemohou druhého rodiče sehnat a o souhlas požádat. stěhování. V souvislosti s přesunem interních ambu- například ve vší tichosti připravuje takzvanou „kultiPokud souhlas nemají, nezbývá nám, než se obrátit na lancí budeme moci rozšířit prostory pro oční a ORL vaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné zadání: Když se ohlédnete zpět, co se vám po těch dvou opatrovnický soud… A my musíme místo léčení čekat. oddělení. Takže když se přes plot staveniště podí- snížit úhradu za ambulantní péči. Většině nemocnic letech promítne v hlavě? Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. vámHlavně na rostoucí budovu, určitě se mi na příští měsíce i ambulantních zařízenínemocnice budou tedy vše kolem stavby nového pavilonu interny, ředitel Klaudiánovy Mladá klesat Boleslav platby od myslí v tomto ohledu lépe, než kdyžsložitá jsme jednání plánovali pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně který na podzim snad otevřeme, s pojišťovnami, převalování každésekoruny a neujen na papíře. Samozřejmě – stále najdou i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy. stálé hledání úspor kvůli vládním nařízením a škrtici, ale těch je naštěstí stále méně. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. tům… Je toho hodně. Podařilo se nám stát se výuředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav kovým pracovištěm lékařské fakulty, více dbáme na Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly prevenci, zlepšili jsme prostředí, v němž se pacienti a těšíte se, co bude. na některých pracovištích pohybují…

Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené Od dubna platí ve zdravotnictví některá nová je dovolené, ale musíme být připraveni, že to horší pravidla, důraz je kladen například přístupkdo teprve před větší námi. Optimismem myslímna nikdo, lékařů k pacientům, na informovanost pacienta. se pohybuje ve zdravotnictví, zrovna nepřetéká. Já například s hrůzou a obavami sleduji debaty a hla-

Malý, ale šikovný Pokud jste se rozhodli skoncovat se závislostí na tabáku a využít k tomu pomoci nově zřízené ambulance na plicním oddělení Klaudiánovy nemocnice, setkáte se s malým nenápadným přístrojem. Dokáže odhalit, kolik cigaret denně zhruba vykouříte – pomocí analýzy vydechovaného vzduchu vyhodnotí, jaká je v něm hladina vydechovaného oxidu uhelnatého. Smokeanalyzer odhalí každou cigaretu vykouřenou v posledních dvanácti hodinách. Skončit s kouřením bez odborné pomoci dokáže jen zlomek lidí. Pomáhají-li si nikotinovými náhražkami, jejich procento se zvýší. A pokud vyhledají pomoc odborníka, dokáže to již téměř polovina kuřáků. Klaudiá-

nova nemocnice spolu se zřízením ambulance léčby závislosti na tabáku požádala o zařazení mezi tzv. nekuřácké nemocnice. V boji proti kouření podpoří všechny své zaměstnance, kteří se rozhodnou se svým zlozvykem přestat. Kouření stojí za řadou civilizačních nemocí, jako je například infarkt myokardu, kornatění tepen a jiné. Výrazně se podílí na zvyšování výskytu rako-

viny, a to nejen plic, ale v podstatě všech jejích podob. Je přímou příčinou chronické obstrukční choroby, která znamená postupné snižování kapacity plic a následnou dušnost, jež může mít i fatální následky. Do ambulance léčby závislosti na tabáku se můžete objednat na čísle 326 743 750, ordinační hodiny jsou ve středu 12.30–15.00 a počítá se s jejich rozšířením.

14

15



Rozhovor

Rozhovor

Primář radiodiagnostického oddělení MUDr. Pavel Rybáček tvrdí:

„Černobílý svět mě fascinoval už jako dítě“ Kdo by čekal, že primář radiodiagnostického oddělení bude zamračený morous, který jen zamyšleně kouká do počítače a do svých snímků, spletl by se. Primář MUDr. Pavel Rybáček je usměvavý, a i když na slovo poměrně skoupý, s pacienty si povídá velmi rád. „Dávno to není jen o tom, že někoho osnímkujeme a pošleme ho s rentgenem dál,“ říká lékař, jenž se svému oboru v Klaudiánově nemocnici věnuje již přes třicet let. A primářem je již sedmým rokem.

Primář radiodiagnostického oddělení MUDr. Pavel Rybáček

Co tedy vlastně dělají radiodiagnostici? Radiologie už není jenom rentgen, ale používáme i jiné zobrazovací metody. Radiodiagnostika je velmi široký obor, který zahrnuje celou škálu medicínských disciplín. Jsme jedním z mála oddělení, kde do pacientů takzvaně vidíme, aniž bychom do nich museli

říznout. S výjimkou ultrazvuku nebo angiografie jde vlastně o nekontaktní vyšetřování, které nijak nebolí a lidé se ho nemusejí bát. Pacientům nijak neubližujeme. V podstatě spolupracujeme téměř se všemi odděleními v nemocnici, lidé k nám přicházejí s různými problémy, není to jen o zlomených končetinách. Vyšetřujeme cévy, mozek, kosti, plíce, břišní dutinu… A i když většinou jsme těmi, kdo zejména pomáhají určit diagnózu, samozřejmě některé problémy i sami léčíme. Proč jste si vybral právě radiodiagnostiku? Já jsem s ní v podstatě vyrůstal. Moje maminka byla rentgenová laborantka a já za ní do práce často chodil. A ta práce se mi hrozně líbila, vlastně jsem vůbec neváhal, co chci v životě dělat, věděl jsem to odmala. Na snímky i na práci v temnu jsem byl zvyklý. Bavilo mě ale nejen snímek udělat, ale také ho zkoumat, sledovat, co na něm vidím, a stanovit diagnózu. Nechtěl jsem jen snímkovat, ale i zjistit, co tomu pacientovi je, pomoci mu, léčit ho. Jak se váš obor z pohledu těch třiceti let vyvíjel? Vývoj šel neuvěřitelně dopředu. Dřív býval jen rentgen, teď přibyly další zobrazovací metody. Před třiceti lety jsem vůbec netušil a netroufl si odhadovat, že něco takového přijde. Když jsem začínal, měli jsme na všechno k dispozici tři snímkovny. Teď jich máme pět, přibyl ultrazvuk, mamograf, CT, angiolinka, magnetická rezonance… Jsme perfektně a moderně vybaveni, máme všechno, co my a pacienti potřebujeme. Máme rok starý digitální mamograf, který opravdu splňuje vše, co bychom mohli žádat, tři roky staré CT, angiolinku i magnetickou rezonanci – jsme plně soběstační a jsme schopni splnit nároky na široké

spektrum vyšetření nejen pro nemocnici, ale i pro pacienty zvenčí. S vyšetřením na magnetické rezonanci mohou mít někteří pacienti problém. Proč a jak to řešíte? Lidé, kteří mají klaustrofobii, se tohoto vyšetření bojí, protože je vlastně musíme zasunout do poměrně dlouhého tunelu, kde by se po relativně dlouhou dobu neměli hýbat. Psychika je mocná a někdo to zkrátka nezvládne. Lze to řešit ve spolupráci s anesteziology, kteří nám pacienty mohou přispat, jsou ale i případy, kdy toto vyšetření provést prostě nemůžeme a musíme vymyslet něco jiného. Takových případů však opravdu není mnoho. Jste těmi, kdo diagnózu „jen“ stanoví a její sdělení necháte kolegům, nebo ji pacientům i sdělíte? Pokud ji chtějí vědět, pokud je náš názor zajímá, samozřejmě jim ho řekneme. Na ultrazvuku dostávají nález přímo do ruky a mohou si ho sami přečíst. Na CT nález není k dispozici hned, ale pokud to lidé chtějí, můžeme jim alespoň předběžně říci, co vidíme. A kolegům posíláme v podstatě jen náš nález, snímky pouze v případě, že je chtějí vidět. Nemáte strach z ozáření? Za třicet let jste asi dostal nespočet dávek. To asi ano. Ale dávky nejsou tak velké, abych se nějak strachoval o své zdraví nebo život. A s dobou se zmenšují, dříve bývalo riziko asi větší, teď s moderními přístroji je ozáření opravdu minimální. Navíc máme ochranné pomůcky, zástěry, brýle proti záření, ty dříve také nebyly časté. Takže strach určitě nemám. Může mít rentgenové záření vliv na spuštění rakovinných procesů v těle? O takovém případu nevím. Buď dispozice k rakovině v těle je, nebo není, rentgen ji nespustí. Neslyšel jsem o tom. Dnes jsou dávky záření, které člověk při rentgenování dostane, tak minimální, že pacienta nijak nepoškodí. Pokud by někdo chtěl srovnání – například kosmické záření je tak vysoké, že let do USA a zpět cestovateli zaručí stejnou dávku ozáření, jako by byl dvanáctkrát na rentgenu plic. Klaudiánova nemocnice je vyhledávaná i kvůli angiolince, kde spolupracujete s interním oddělením – choroby srdce a cév. Co tu děláte? My jsme schopni velmi šetrným způsobem zobrazit a vyšetřit celé cévní řečiště, a pokud je to nutné,

tak přímo při vyšetření, nebo při následném malém zákroku pomocí speciálního balonku roztáhnout zúžené místo v cévě. Můžeme do cévy zavést i speciální výztuhu – stent – která ji pak drží. A pacient je šťastný, protože potíže zmizí a on nemusí na operaci. Většinou k nám chodí pacienti s defekty na končetinách nebo ti, kteří trpí bolestmi při chůzi nebo mají i klidové bolesti. Takových vyšetření a zákroků děláme stovky ročně a je skvělé, že se při nich cévy v podstatě vůbec nepoškodí. Děláme však i složitější zákroky, například umíme zastavit krvácení tumorů močového měchýře, tedy nádorů, které se nedají operovat, ale krvácejí a hrozí, že pacient zemře v podstatě na vykrvácení. V tomto případě jsme schopni najít cévy, které k tumoru vedou, a uzavřít je. Takže pacient přestává krvácet a přežívá daleko delší dobu. Na CT děláme drenáže patologických ložisek… Takže nejen diagnostické metody, ale i spektrum těch léčebných máme poměrně široké. Odkud k vám pacienti jezdí? Z různých koutů země, teď třeba jsme tu již poněkolikáté – ovšem pokaždé s jinými obtížemi – měli jednoho pacienta ze Semil. Samozřejmostí jsou pacienti z celého Boleslavska a z některých okolních nemocnic. Snažíte se pacientům neustále vycházet nějak vstříc, ať jde o možnost vyšetření v odpoledních hodinách, elektronické objednávání… Jak se osvědčuje? Pacienti si na to zvykli a celá řada z nich se k nám dnes už objednává z domova přes internet, jak jim to vyhovuje. A podle zájmu vidím, že se velmi osvědčila možnost vyšetření odpoledne, když si lidé nemusejí brát volno v práci. A nám se tím výrazně zkrátily všechny objednací doby. Jaké je nejčastější vyšetření, které děláte? Snímek plic. Lidé mají zjevně plíce čím dál nemocnější – bronchitidy, záněty, tumory… Na ultrazvuku jde o vyšetření břicha a na CT mozku, břicha, plic a pánve, ale nejčastější jsou snímky plic. Nejhorší na tom je, že jsou to čím dál tím mladší lidé. Když třeba vidím, že třicetiletí lidé plní života mají tumory i metastázy, je to hrozné. Teď jsme měli několik mozkových nádorů u dětí a s tím se někdy špatně usíná. A jak si hlavu vyčistíte? Nejlépe s rodinou. Mám malého vnuka, budou mu dva roky – to je veliká radost. A samozřejmě v přírodě, třeba někde na výletě.

16

17



Palackého pavilon

Palackého pavilon

Jedna stavba skončí, další začne

Ateliér Domy, s. r. o., navrhl stavbu tak, aby opticky zapadla do areálu nemocnice.

Na novém pavilonu interny, který bude již letos na podzim sloužit veřejnosti, ještě ani nezaschla omítka a již finišují plány na stavbu dalšího pavilonu – Palackého. Areál nemocnice tak získá nová parkovací místa, ubytovnu pro personál, novou kuchyň a zaměstnaneckou jídelnu. V minulých týdnech bylo vyhlášeno a veřejně vypsáno výběrové řízení na zhotovitele stavby, získána byla všechna potřebná stavební povolení, vedení kraje schválilo financování – zdá se tedy, že

Půjde-li vše podle plánu, v nové budově se bude parkovat na podzim příštího roku.

ností,“ říká technický náměstek Klaudiánovy nemocnice Ing. Roman Bílek. Přesto věří, že na přelomu srpna a září bude možné poprvé „kopnout“. A v říjnu příštího roku už by nová budova měla být hotová. Projekt, který zpracoval ateNemocnice se nechce stát jen zastavěnou nebo parkovací liér Domy, s. r. o., zahrnuje plochou, takže budou zachovány i zelené plochy. dvě patra parkovacích míst pro veřejnost i zaměstnance začátku stavby již nestojí téměř nic v cestě. „Předpo- (celkem jich bude 280), patro s kuchyní a jídelnou kládáme, že zhruba za tři měsíce bude možné pode- pro zaměstnance, o patro výše se počítá s výukovým psat smlouvu s dodavatelem stavby. Trochu kom- centrem. Ve třech dalších patrech by měly být ubytoplikace nastane asi s tím, že celý prostor budoucí vací kapacity pro zaměstnance nemocnice. „Technostavby nyní slouží jako parkoviště pro zaměstnance logie kuchyně bude splňovat veškeré požadavky na a pavilon interny, takže začátek stavby bude z tohoto postupný přechod na tabletový systém. Ten ovšem hlediska o něco složitější na koordinaci všech čin- není jen o kuchyni, ale i o možnostech přístupu na

jednotlivá nemocniční pracoviště,“ vysvětluje Bílek. Historicky bohužel k této budově nemáme potřebné Všude tedy musí být bezbariérový přístup a dosta- dokumenty, neodpovídá úplně původní projektové tečně široké chodby a dveře, aby jimi vozíky, na nichž dokumentaci, dělaly se tam nějaké dílčí úpravy budou uloženy speciální tácy s jídlem pro pacienty, a nikdo vlastně nevěděl, co očekávat. Zpracovává projely. Systém následně umožní, že již v kuchyni se technické vyhodnocení té budovy, v jakém stavu bude jídlo rozděleno podle jednotlivých oddělení jsou různé rozvody a podobně, abychom věděli, co a diet, které různí pacienti mají. Ti si pak už na oddě- je možné využít bez větších úprav a co je třeba opraleních jídlo rozeberou podle označení táců, které záro- vit důkladněji,“ dodává technický náměstek. Spolu veň udrží potraviny teplé – odpadne tedy potřeba, s primáři oddělení, která by se do tzv. panelového aby jídlo vydávaly v jídelnách sestřičky tak, jako je pavilonu měla přesunout, pak vznikne časový harmonogram stěhování. A v okamžiku, kdy se do protomu doposud. Ačkoli počet parkovacích míst v areálu nemocnice stor po interním oddělení přesune oddělení onkolostavbou pavilonu výrazně vzroste, je zřejmé, že ani gie, budova, v níž sídlí nyní, bude zbourána. „Zatím tak asi nebudou stačit – počet pacientů i zaměst- předpokládáme, že zde bude buď jen zelená plocha, nanců, kteří k cestě do nemocnice používají auto, nebo parková plocha v kombinaci s parkovištěm. Nicstále roste. „Některá parkovací místa, která fungovala méně v roce 2013 budova onkologie zmizí, počítáme dosud, zůstanou zachována. Středočeský kraj poskytne na stavbu pavilonu Počítáme s tím, že po roce 332 milionů korun a nemocnice se bude podílet 20 miliony. 2013 bude k dispozici zhruba 400 míst k parkování. Chceme ale, aby tu zůstaly i nějaké plochy zeleně, odpočin- i s tím, že zbouráme budovu staré kuchyně. Obě jsou kové plochy, aby byl areál pěkný i architektonicky. pro další využití naprosto nevhodné,“ konstatuje Bílek. Nechceme, abychom se stali jen zastavěnou nebo Celý pavilon Palackého by podle projektanta měl parkovací plochou,“ říká Bílek. stát 332 milionů korun, které poskytne Středočeský Pavilon Palackého bude s ostatními budovami v are- kraj, nemocnice se na stavbě bude podílet 20 miliony álu pro veřejnost spojen v podstatě jen chodbami korun. Dalších cca 60 milionů korun je vedení Středov parkovacích podlažích nového pavilonu interny. českého kraje připraveno poskytnout na rekonstrukci Průchod z ulice Palackého do komunikační chodby gynekologicko-porodnického pavilonu. Pacientky by stávajících provozů zůstane zachován. A personál se tak v nedaleké budoucnosti mohly dočkat moderbude samozřejmě moci používat i další spojky, kam ních prostor, kde by měly sociální zařízení k dispozici na pokojích. Projektová dokumentace na rekonse však pacienti nedostanou. Další stavba však rozhodně nebude pro nemocnici strukční práce je v současné době zpracovávána, poslední změnou. „Provedli jsme průzkum, v jakém a pokud vše půjde podle předběžného časového stavu vlastně je pavilon, v němž nyní pracuje interna. plánu, začít by se s nimi mohlo ještě letos.

18

19



Úvod

Investice

Rozhovor s ekonomicko-obchodním náměstkem ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s., Ing. Jaroslavem Pokorným:

„Vybavení nových pavilonů patří k evropské extratřídě“

NOVÝ, KRÁSNÝ PAVILON V MODERNÍM STYLU V kladenské nemocnici byl dokončen a slavnostně otevřen Domov seniorů s lůžky následné péče, který má technické označení pavilon M.

Nové pavilony, zvyšování komfortu pacientů, zlepšování přístrojového vybavení nemocnice – to vše samozřejmě zvyšuje kredit nemocnice a zpříjemňuje život pacientům, lékařům i dalšímu personálu. Nelze však zapomínat ani na ekonomickou stránku provozu nemocnice. Na tu v kladenské nemocnici dohlíží Ing. Jaroslav Pokorný. Je správné, že finanční zdroje poskytuje kraj, a nikoli stát, případně zdravotní pojišťovny? Jde o poměrně složitou otázku. Jednoznačně dochází ke zkvalitnění zdravotní péče. Z hlediska přístrojového vybavení jsme na špičkové evropské úrovni. V nových objektech se navíc výrazně zvýšil komfort pacientů a rozšířily se možnosti poskytované péče. Na druhé straně úhrady ze zdravotního pojištění vycházejí z minulých let, a tak se otevření lepších, modernějších objektů za stávajícího systému nemůže promítnout do zvýšení aktuálních úhrad. Očekáváme však, že změny ve zdravotnictví by mohly vést i ke změně v principu úhrad.

Domov seniorů s lůžky následné péče v kladenské nemocnici

Nebylo by možné získat zdroje úsporami? Kladenská nemocnice se modernizuje, Z celkových nákladů nemocnice je valná většina fixprobíhají rekonstrukce, otevírají se nové pavilony. ních. Léky a spotřební materiál představují pouhých 14 % z celkové částky, takže když u těchto položek Co to znamená z ekonomického úhlu pohledu? Jedna věc jsou investice a druhá provozní náklady. ušetříte 10 %, v celkovém součtu jde vlastně o úsporu Například Centrum akutní medicíny je provozu již rok, 1,4 %. Šetřit je sice moderní, ale možné úspory nemotakže dokážeme jednoznačně určit náklady. Zdravotní hou pokrýt zvýšené náklady. Tím neříkám, že nehlepojišťovny bohužel nereflektují na to, že dochází ke dáme cesty k vyšším úsporám. zkvalitnění péče, takže úhrady z jejich strany jsou Ing. Jaroslav Pokorný víceméně stejné, a jde tedy o náklady navíc. Obdobný ekonomicko-obchodní náměstek ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s. princip nastává i u nového objektu Domova seniorů s lůžky následné péče, který je nyní využíván částečně i jako rezervní lůžkový fond. Jakým způsobem může tuto situaci nemocnice řešit? Dokud nedojde ke změně úhrad za péči, kterou pacientům poskytujeme, jedinou šancí je spolupráce s krajem, což se i děje. Kraj je v tomto ohledu velmi vstřícný. Nedávno bylo zastupitelstvem schváleno posílení našich kapitálových fondů a nemocnice dostane od kraje finanční zdroje na provoz obou zmíněných objektů.

V přízemí pavilonu jsou umístěny prostory ním) a lůžková jednotka pro mobilní pacienty (16 lůžek provozů oddělení rehabilitace, které donedávna síd- v 8 pokojích) s centrálním sanitárním vybavením, dále lilo v suterénu monobloku a jehož personál stěho- provozní místnosti, personální zázemí a dílčí odpování přivítal. Prostory oddělení sestávají zejména ze činkové plochy kolem atria pro pobyt pacientů. Podvstupní haly s recepcí, sloužící jako příjmové praco- zemní podlaží slouží pro zásobování objektu a je zde viště a čekárna pro pacienty. Na vstupní halu přímo soustředěno technické zázemí objektu. Propojení navazují vyšetřovny, elektroteNáklady na stavbu byly financovány z účelových rapie (magnetoterapie), ergoinvestičních dotací z rozpočtu Středočeského kraje. terapie, šatny pacientů a pracovny a šatny zaměstnanců. V dalším traktu jsou místnosti individuálních cviče- chodbou se stávajícím monoblokem, a tedy i Centrem ben, vodoléčba, posilovna, lymfoterapie a tělocvična. akutní medicíny, zajišťuje návaznost na standardní V prvním patře objektu je umístěna část lůžkové jed- lůžková oddělení, ambulantní vyšetřovny, urgentní notky (25 lůžek ve 12 pokojích s vlastním sanitárním složky, laboratoř, centrální šatny personálu a techzařízením) domova seniorů se zázemím, příjmová část, nická zařízení. příjmová kancelář, pracovny zaměstnanců, atrium První a druhé patro budou prozatím, v následujících a školicí a seminární místnost. Ve druhém patře se dvou letech, sloužit jako záložní lůžkový fond nemocstejně jako o patro níž nachází lůžková jednotka (také nice. Po dobu rekonstrukce vlastních prostor ho bude 25 lůžek ve 12 pokojích s vlastním sanitárním zaříze- využívat chirurgické oddělení.

Lůžkové jednotky nově otevřeného pavilonu

20

21



Porodnictví

Porodnictví

Vrchní sestra gynekologického oddělení Milena Hajnová říká:

„Maminky se u nás mohou cítit jako doma“ Kladenskou porodnici zdobí nejen titul „Baby Friendly Hospital“, ale především individuální a „domácký“ přístup ke všem maminkám. Není tak ani překvapením, že zde podporují aktivní roli rodičky i možnost vlastního porodního plánu. Především o přípravě na porod jsme hovořili s vrchní sestrou Milenou Hajnovou.

Vrchní sestra Milena Hajnová během hodiny tělocviku s budoucími maminkami

Co kladenská nemocnice nabízí budoucím maminkám v rámci přípravy k porodu? Začnu u prvotního vyšetření – maminkám nabízíme diagnostiku těhotenství, další kontrolu v těhotenské poradně, nebo v poradně pro patologické těhotenství. V celém průběhu těhotenství pečujeme nejčastěji o ty těhotné, které nemají svého registrujícího gynekologa a nemohou ho najít, nebo o ty, které jsou svým gynekologem odeslány do rizikové poradny. K vyloučení vrozených vývojových vad provádíme prvotrimestrální screening. Výsledek dáme těhotné

a ta ho při kontrole předá svému gynekologovi. Ve spolupráci s biochemickým oddělením provádíme vyšetření triple testu ve II. trimestru, a pokud měla těhotná u nás i prvotrimestrální screening, vypočítá z těchto vyšetření laboratoř tzv. integrovaný test, který je nejpřesnější ke stanovení vrozených vývojových vad plodu. Ve 20. týdnu případně provádíme další ultrazvukové vyšetření, které je zaměřeno na vývoj všech orgánů plodu, a okolo 30. týdne následuje ještě jedno vyšetření ultrazvukem, které už je zaměřeno na polohu, postavení a růst plodu.

Na obrázcích z 3D ultrazvukového přístroje lze rozeznat i detaily.

V současnosti máme k dispozici i 3D ultrazvuk, takže můžeme maminkám nabídnout natáčení plodu, fotografie a DVD během celého těhotenství. Mohou tak sledovat růst a vývoj miminka od začátku těhotenství až do porodu. V čem kromě vyšetření maminkám pomáháte? Mohou u nás navštěvovat léčebný tělocvik, což je vlastně příprava na porod po fyzické i psychické stránce. Na rozdíl od nejrůznějších center u nás maminky cvičí pod dohledem porodní asistentky přímo v areálu nemocnice, takže kdyby se cokoli přihodilo, může zasáhnout a poskytnout adekvátní odbornou péči. A to je velká výhoda. Cvičení je rozděleno do trimestrů a většinou spojujeme první s druhým, zatímco třetí necháváme zvlášť. Dnes jsou populární i předporodní kurzy. Ty také nabízíme. Jde vlastně o přípravu matky i otce k porodu. Dnes je totiž trend rodit v přítomnosti otce. Sami jsme rádi, když tatínek jeví zájem. Maminka se sice zná s porodní asistentkou, a pokud chce, může si i prohlédnout porodní sál, ale přítomnost blízké osoby, na niž má maminka citovou vazbu, u porodu je nesmírně důležitá. V případě, že otcové jsou poučeni

a mají představu, co porod obnáší, je to pro maminky samozřejmě příjemnější. Když se dítě narodí, dáváme otci šanci, aby ho šel s dětskou sestrou ošetřit, popsal si ho, podvázal pupečník, zabalil si ho a přinesl zpět k matce. Dítě může s rodiči zůstat rovnou na porodním sále, není-li podchlazené. Jsme na to zvyklí a máme k dispozici i vyhřívaná lůžka, takže dobu poporodní, která trvá přibližně dvě hodiny, může celá rodina strávit na sále společně. A spolu mohou být i potom na pokoji. Ano. Ideální situace nastane, až se naše oddělení přestěhuje do nového, ale už nyní jsou pokoje vybaveny lůžky pro matku i pro doprovod. Vše máme zařízeno, aby se maminky cítily „jako doma“, a to včetně nábytku a záclon. Naopak však v žádném případě neprosazujeme domácí porody. Pracuji v porodnictví 35 let a mám zkušenosti s tím, jak nevýhodné je rodit doma – jde o naprosto stresovou záležitost, v níž se musíte spolehnout sama na sebe a nikdy nevíte, co se může stát. Máme i nadstandardní pokoje s vaničkou, přebalovacím pultem, ledničkou, rychlovarnou konvicí, televizí a polohovatelnými lůžky. Návštěvy jsou povolené do 22.00, ale otec zde může i s rodičkou přespat. V kladenské porodnici si může maminka nechat i odebrat pupečníkovou krev. Spolupracujeme s firmou Cord Blood Center a jde o komerční záležitost, nicméně se neplatí nic předem, dokud laboratoř neověří, že došlo ke správnému nabrání a vzorek obsahuje dostatek kmenových buněk. Probíhá u nás asi sto porodů měsíčně a dvě tři maminky z té stovky si nechají pupečníkovou krev odebrat. Jde o ideální transplantační materiál pro dítě, z jehož pupečníku a placenty byla krev odebrána. Obzvláště ji lze využít v případě krevních onemocnění a výhodou je uchování vzorku po dobu 20 let.

22

23



Rozhovor

Rozhovor

Náměstek ředitelky pro realizaci Generelu nemocnice Ing. Ladislav Kaucký tvrdí:

3D model kladenské nemocnice ještě před začleněním Domova pro seniory s lůžky následné péče – jeho srdcem je monoblok a v popředí se skví ultramoderní Centrum akutní medicíny.

„Nové pavilony překračují vysoké světové standardy“ Generel označuje nějaké ucelené řešení se všemi širšími souvislostmi, v případě kladenské nemocnice směřované zejména na investiční výstavbu. Aktuální generel kladenské nemocnice má kořeny v roce 2004. Nad jeho realizací a doplňováním bdí náměstek ředitelky Ing. Ladislav Kaucký. Co zahrnuje práce náměstka ředitelky pro Generel nemocnice? Je to vlastně suplování práce celého investičního oddělení. Zahrnuje veškeré činnosti od plánování investičních záměrů až po zajišťování jejich realizace, kontroly dodavatelských činností, jejich vzájemné koordinace a koordinace s provozem nemocnice. Zahrnuje i vedení veškerých administrativních agend investičních akcí a povinných agend všech dotačních titulů, protože investiční výstavba je financována výhradně z těchto zdrojů. Nejvýznamnější podíl dotací je poskytován samozřejmě z rozpočtu Středočeského kraje, ale na některé programy se nám podařilo získat i nemalé prostředky ze strukturálních fondů EU.

Ing. Ladislav Kaucký

Obzvláště důležitou činností je plánování etapovitého postupu stavebních akcí, protože v dostatečném předstihu před plánovanou výstavbou musí být jasno, jak budou jednotlivé etapy probíhat časově, v jakých návaznostech a také jaký může být jejich maximální rozsah, aby nebyl nijak paralyzován běžný provoz nemocnice. Pro představu, v případě nejrozsáhlejší stavby Generelu – Rekonstrukce objektu monobloku, se například pohybuji s plánem v horizontu šesti let. V čem aktuální Generel kladenské nemocnice spočívá? Především v celkové revitalizaci původních objektů, které byly v areálu realizovány od roku 1903, kdy

byl dokončen první, tzv. Niederleho pavilon, ke kterému, byly postupem času doplňovány další stavby. Původní záměr obnášel rekonstrukce těchto historických objektů, výstavbu dvou nových staveb a samozřejmě obnovu infrastruktury, inženýrských sítí, komunikací atd. V loňském roce byla dokončena novostavba objektu Centrum akutní medicíny, do kterého se přesunuly veškeré složky akutní péče ze starého monobloku. Letos nám přibyl další nový objekt – Domov seniorů s lůžky následné péče. Obě stavby nám výborně zapadají do harmonogramu realizace Generelu. Chcemeli totiž rekonstruovat a revitalizovat celý areál za provozu, aniž by byla zásadním způsobem dotčena lékařská péče, musíme nejprve vytvořit rezervní prostorový a lůžkový fond, abychom měli kam přesunout zdravotnické provozy z aktuálně rekonstruovaných objektů. Revitalizace areálu je bezpodmínečně nutná, protože většina objektů v nemocnici byla postavena před 50–100 lety. U těchto objektů končí nejen jejich fyzická životnost, ale nejsou vyhovující ani z hlediska měnících se požadavků na funkční uspořádání, hygienu prostředí apod. Například Niederleho pavilon byl jistě v době svého vzniku se svými dvěma operačními sály se sterilizacemi a navazujícími lůžkovými trakty špičkovou stavbou. Při dnešních požadavcích na provozní uspořádání zdravotnických provozů, přísné hygienické limity a parametry stavebních a zdravotnických technologií, bez ohledu na regulativy úřadů památkové péče, jej můžeme do budoucna využít víceméně pouze pro provozy administrativní.

Jaký je další plán výstavby v nemocnici? Plánem je samozřejmě dokončit záměr Generelu, aby nemocnice byla schopna nadále plnohodnotně plnit funkci spádového zdravotnického zařízení. V této chvíli jsme ale jen na začátku cesty – byly dokončeny dva zmíněné objekty, tedy Centrum akutní medicíny a Domov seniorů s lůžky následné péče, a probíhají rekonstrukce historických objektů – Niederleho pavilonu a první ucelené části monobloku. Tou je právě dokončovaný blok C1. Do poloviny příštího roku by měl být hotov blok B a následovat bude blok C2, který bychom chtěli zrekonstruovat do poloviny roku 2014. V letech 2015–2016 bychom chtěli zrekonstruovat na dvě etapy rozdělený blok A a ještě o rok později blok D. V nejbližším plánu máme i rekonstrukci objektu patologie, protože i tento objekt z 50. let minulého století je dlouhodobě v tristním stavu. V nemocnici však nejsou jen zdravotnické provozy. Součástí jedné ze samostatných etap Generelu je i revitalizace hospodářského dvora, a to včetně nevyužívaného starého komína, který by se měl upravit na vyhlídkovou věž – koneckonců relaxační funkce k nemocnici patří. Do bloku budov hospodářského dvora bychom rádi soustředili všechny logistické a podpůrné provozy, jako jsou odbory údržby a správy budov, závodní doprava, kuchyně a závodní jídelna. Své místo by zde měl mít i nový parkovací dům, pro který již máme zajištěno stavební povolení. Plán Generelu je rozsáhlý. Jak vidíte, nejde v něm jen o řešení jednotlivých zdravotnických provozů bez dalších souvislostí, ale vlastně o ucelenou koncepci pro vybudování skutečně moderní nemocnice.

24

25



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Poskytujeme špičkové a výborně dostupné služby“ Čtvrt roku 2012 je za námi a kolínská nemocnice si na nedostatek práce rozhodně nemůže stěžovat. „Zájem o naši nemocnici nás samozřejmě těší,“ říká její ředitel MUDr. Petr Chudomel.

Světový den hygieny rukou v kolínské nemocnici V letošním roce se ke Světovému dni hygieny rukou, mezinárodnímu projektu, který vznikl pod záštitou Světové zdravotnické organizace, připojí také Oblastní nemocnice Kolín.

nemocnice apod. Pojišťovny nás zavalují úhradovými dodatky na tento rok, v nichž objemy prostředků na péči významně snižují – např. VZP alokuje na implantace kardiostimulátorů pouze 87 % objemu prostředků roku 2010! Co vás v nejbližší době čeká? Doslova jako „na sůl“ se těšíme na dvě věci – na nově otevřené parkoviště a další lékárnu. Parkovací plocha pro 95 míst umožní všem zaměstnancům i pacientům důstojnější parkování v areálu nemocnice. Pro naplnění skutečné potřeby jeho kapacita zdaleka není dostatečná, ale z hlediska možností nemocnice je to maximum. S uvedením do provozu počítáme v květnu. V areálu nemocnice bude i další lékárna. Otevření další lékárny je plánováno na polovinu května v přízemí pavilonu N. Již nyní je na místě instalován nový nápis „LÉKÁRNA“ vyzdobený erbovním znakem Středočeského kraje – orlicí. Je dobře viditelný z areálu i z Žižkovy ulice. Věříme, že pro pacienty naší nemocnice bude přínosem, protože bude poskytovat kvalitní a dobře dostupné služby. Kdo je v těchto dnech v nemocnici nejvytíženější? Zejména naši lékaři, sestřičky, fyzioterapeuti a laboranti, kteří náporu pacientů čelí velmi srdnatě a dlouhodobě. Provozní oddělení, administrativa a technické oddělení jsou taktéž v jednom kole. Jedni bedlivě dohlížejí na postupující investiční akce, o nichž jsem detailněji psal v minulém čísle Nemocničních listů, další mají na starosti realizaci povinností, které na nás dopadají z nově přijatého zákona č. 372/2011, o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Jedná se např. o zpřístupnění ceníků nehrazených výkonů, postupů při řešení stížností či seznamu služeb, ke kterým je vyžadován informovaný souhlas písemnou formou, na webových stránkách

MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

V areálu kolínské nemocnice proběhne osvětová akce zaměřená nejen na zdravotnický personál, ale i na širokou veřejnost z řad návštěvníků nemocnice. Pod odborným vedením si „na vlastní kůži“ mohou všichni návštěvníci vyzkoušet správnou techniku mytí a dezinfekce rukou, která je nezbytná zejména v nemocničním prostředí, kde se mohou snadno šířit tzv. nemocniční, neboli nozokomiální nákazy. Správnou techniku dezinfekce rukou bude mít každý zájemce možnost také vizuálně zkontrolovat pod UV lampou, která okamžitě odhalí správně a naopak nedostatečně vydezinfikované ruce. Tímto chceme všechny zájemce co nejsrdečněji pozvat dne 4. května do vstupního vestibulu kolínské nemocnice na tuto mimořádnou akci, která proběhne za podpory skupiny B. Braun. Ta každoročně podporuje preven-

tivní akce v rámci Světového dne hygieny rukou po celé republice. „Nemocnicím, které se do mezinárodního projektu zapojí, poskytujeme dezinfekční prostředky, speciální UV lampy zobrazující znečištění rukou a organizujeme odborné školení hygieny rukou,“ podotýká Zdeněk Fikr z divize Dezinfekce a hygiena společnosti B. Braun Medical. Klíčový význam důsledné hygieny rukou v nemocničních zařízeních dokládá např. americká studie SENIC (Study of the Efficacy Nosocomial Infection Control), podle níž tato forma prevence může příznivě ovlivnit až 30 % nozokomiálních infekcí. To v konečném důsledku představuje patrně nejekonomičtější cestu k celkovému snížení výskytu těchto infekcí v nemocničním prostředí, a zejména pak k významným finančním úsporám spojeným se související léčbou.

26

27



Rozhovor

Rozhovor

Primář onkologického oddělení MUDr. Petr Klepetko říká:

„Zajišťujeme diagnostiku i operativu na skvělé úrovni“ Jak odpovídá četnosti výskytu onkologických onemocnění, většinu pacientů onkologického oddělení kolínské nemocnice tvoří ti s nádorovým onemocněním plic, trávicího traktu a prsu. „V péči ale máme pacienty všech typů solidních nádorů,“ potvrzuje MUDr. Petr Klepetko. Pane primáři, můžete nám říci něco z historie onkologického oddělení? V kolínské nemocnici byl do roku 1990 pouze onkologický registr. MUDr. Václav Kříž začal v tomto roce léčit chemoterapií pacienty s karcinomy trávicího traktu a karcinomem prsu. Po jeho odchodu byla primářkou MUDr. Hana Koblížková, která pokračovala v léčbě pacientů u vybraných diagnóz. Na kolínskou onkologii jsem nastoupil v roce 1994, tehdy na částečný úvazek. Od roku 1997 zde zastávám funkci primáře. Naším cílem bylo léčit všechny typy solidních nádorů, což se nám poměrně brzy podařilo. Zajišťujete veškerou onkologickou léčbu, nebo spolupracujete s jinými onkologickými pracovišti? Léčba onkologického pacienta je mnohooborová. Úkolem onkologa je také správně naplánovat a koordinovat jeho léčbu. Oblastní nemocnice Kolín je schopna zajistit pro pacienta diagnostiku a operativu na vysoké úrovni. Na našem pracovišti můžeme pacientům nabídnout léčbu chemoterapeutickou, biologickou a hormonální. Radioterapii a některé typy biologické léčby našim pacientům zajistíme v komplexním onkologickém centru. Myslíte si, že budoucnost onkologické léčby je v komplexních onkologických centrech? Rozhodně ne. Moderní léčebné přípravky jsou vyráběny tak, aby pacient mohl léčbu absolvovat ambulantně. Doba nutná k aplikaci se navíc zkracuje. Pryč jsou doby, kdy pacient trávil týden na lůžku. Dnes je terapie podána během několika minut či hodin. To je určitě správný směr, protože celý léčebný proces trvá mnoho měsíců, a tak je umožněno nemocným lidem, aby po celou dobu byli doma. Velmi populární biolo-

gická léčba je nyní dokonce často podávána v tabletách. Proč tedy dojíždět mnoho kilometrů do onkologického centra, tam čekat hodiny v čekárně, dostat tablety nebo absolvovat krátkodobou infuzní léčbu a zase jet zpět? Optimálním zařízením je spádová okresní onkologie. Dopravní obslužnost byla historicky budována do okresního města. Pro nemocné lidi z menších měst

a vesnic není vůbec jednoduché se dostat do krajských vím s lékaři klinik – myslím tím lékaře, kteří skutečně měst, kde komplexní onkologická centra sídlí. Bohu- sedí v ambulancích – žádnou radost z koncepce cenžel některé moderní léky jsou velmi drahé a jsou zdra- ter nemají. Pacientů jim výrazně přibylo a jak vím votními pojišťovnami placeny zvláštním režimem. Pří- od našich nemocných, čekat 4–5 hodin na obyčejný stup k nim mají jen centra. Je to špatný směr, za kterým recept není výjimkou. Lékaři za tento stav ale nemolze najít více lobbismu než rozumného ohleduplného hou. Prostě nestíhají. A proto odpovědět na otázku přístupu. Vždyť přece nemůže být problém přesunout „Je možné, aby okresní pracoviště zanikla?“ lze pouze finanční prostředky „za pacientem“! negativně. Takové množství pacientů by centra zkrátka nezvládla. Ale hlavně: proč rozbíjet skvěle fungující síť Znamená to tedy, že kolínská onkologie okresních stacionářů, které mohou poskytnout pacia podobná pracoviště brzy zaniknou? entům stejnou léčbu při mnohem větším komfortu? I když byl takový nápad, praxe ukázala, že je to nemožné. Nápad s vytvořením několika málo center Proč tedy nezměníte koncepci? pro Českou republiku budí dojem, že lidé, kteří ho Koncepci vytváří výbor onkologické společnosti. Snaprosazují, už nevědí, jak vypadá onkologická praxe. žili jsme se mluvit se členy výboru, ale vždy to bylo Při jedné diskusi jsem se snažil argumentovat tím, že stejné. Tvářili se přívětivě, s našimi návrhy souhlaonkologický pacient je většinou starší a nemocný člo- sili a nic se nestalo. Ale přece jen se snad blýská na věk, pro kterého je opravdu obtížné pravidelně dojíždět lepší časy. Začalo se mluvit o možnosti tzv. „delegodo vzdáleného města, například do Prahy. Od jedné vané péče“, která funguje například na Slovensku. To paní přednostky jsem dostal odpověď: „To ale není znamená, že volba léčebného postupu proběhne pod pravda, že by jim to vadilo. Lidé tu cestu spojí s návště- záštitou onkologického centra, ovšem vlastní léčba vou Prahy, koupí si kozačky nebo něco jiného…“ Jenže bude prováděna na onkologickém pracovišti, které onkologických pacientů přibývá a přibývá. Když mlu- se nachází v blízkosti bydliště nemocného.

Primář MUDr. Petr Klepetko s kolektivem onkologického oddělení kolínské nemocnice

28

29



Onkologie

Onkologie

Pacientka onkologického oddělení Mgr. Martina Minaříková tvrdí:

entovi. Zde je pro nemocného zásadní opěrný bod, jak se odrazí z místa a kudy bude směřovat jeho cesta za životem, uzdravením či k dlouhodobému přežití. Myslím, že jsem již byla oddána osudu a všemu, co mi bylo řečeno. Ujala se mě MUDr. Zugarová a se vší úctou k mému stavu mi vysvětlila a objasnila celou situaci. Byla jsem jí vděčná za podporu a slova naděje, které mi v té chvíli věnovala. Byla jsem její pacientkou po dobu celé mé první chemoterapie. Vždy mi vyšla vstříc a vše, na co jsem potřebovala odpověď, mi bylo lidsky zodpovězeno. Dělat na onkologii je velice náročné. Uvědomuji si, že tato práce není jednoduchá především pro sestry na těchto odděleních. Sestřičky kolínské onkologie mi byly nápomocné nejenom při vlastní léčbě, ale i dokázaly poradit a povzbudit v době, kdy jsem byla stomikem. Člověk, který se zde rozhodne pracovat, by měl být vnitřně připraven na náročnost tohoto povolání, ale víte, jak to je, nikdy se nelze stoprocentně na nic připravit, vždy nás něco překvapí. Proto také tak často dochází k syndromu vyhoření.

„Na onkologii chodím s úsměvem“

Mgr. Martina Minaříková přistupuje k životu s optimismem.

Když ses poprvé dozvěděla tuto zprávu, co se ti promítlo bezprostředně v hlavě a jakou formou ti to bylo sděleno? Každý z nás to prožívá po svém, každý člověk je individualita. Za sebe mohou říci následující slova: přijde neprostupné ticho, které vás pohltí, a pak vás zachvátí panika a bezmoc. Chvilku se pohybujete ve vakuu a vše okolo se jakoby zpomalí. Nejste schopen racionálně uvažovat. Najednou se ocitnete v jakési bublině. Chcete slyšet, že je to nějaký omyl. Když vám opět lékař potvrdí, že jste to vy, na koho dnes přišla řada, přijde ochromení, nejste schopen ničeho. To vše trvá několik dnů a pak začnete určitým způsobem fungovat. Musíte fungovat! Jde přece o život. Nebylo mi skoro nic, nic mě nebolelo, žádné zásadní problémy nebyly. Jako bývalá zdravotnice jsem šla v podstatě během měsíce na vyšetření – při prvotních příznacích, které by mohly znamenat nějaký problém. I tak

bylo za minutu dvanáct a možná minutu po dvanácté hodině. A jak mi to bylo sděleno? Po týdnu, kdy jsem čekala na výsledky histologie, jsem se měla dostavit na kolínské oddělení chirurgie. Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Šla jsem tam společně s přítelem – to se mnou ještě sdílel tu hrůzu. Když jsme přijeli do nemocnice, chvíli jsme seděli na lavičce, oba jsme mlčeli a prožívali to po svém. Pak přišla ta chvíle, kdy mi to bylo sděleno, jasně a stručně. Slovy: Takže je to zhoubné. Abyste přežila alespoň 10 let, měla byste podstoupit to a to. Pak mě poslali na onkologii, kde si mě převzala MUDr. Michaela Zugarová. Asi hodně záleží na prvotní formě přijetí pacienta a na následném navázání spolupráce mezi lékařem a pacientem. Jak toto dnes zpětně hodnotíš? Stala jsem se pacientkou kolínského onkologického oddělení. Velice záleží na lékaři a jeho přístupu k paci-

S Mgr. Martinou Minaříkovou rozmlouval František Stráník, foto: František Stráník

Mgr. Martina Minaříková žila normálním životem se svými běžnými starostmi až do okamžiku, kdy jí na chirurgickém oddělení kolínské nemocnice oznámili, že se stává onkologickým pacientem s dočasnou či trvalou stomií.

Dovedu si představit pocity člověka, kterému se v tomto okamžiku zbortí život. Co potom rodina a okolí? Vše se vám změní. Moje rodina je mé dítě a moje maminka, táta zemřel, když mi bylo 20 let. Sourozence nemám. S dcerou žiji v podstatě od narození sama. V té době, když mě to potkalo, jsem měla roční vztah s přítelem, jenž bohužel tu tíhu neustál a během chemoterapie mě opustil. Byl to velký tlak na partnerství a zároveň jakási jeho zkouška. Paradoxně většinou v opačném případně ženy zůstávají větší oporou, když partner onemocní. Nejsem zastánce feministických postojů, ale tak to prostě je. Ženy celkově vydrží více. Jde především o strach ze smrti. Stále panují velká tabu, která by bylo dobré na počátku onemocnění všem vysvětlit. Myslím, že by se všem ulevilo. A to je nyní můj cíl. Co tím myslíš? Myslím tím nějakou poradenskou intervenci. Místo, kam můžeš zajít, když najednou nevíš, a vše tam nechat. Svůj strach, své otázky, svůj pláč! Někdo může namítnout – a co lékař? Když máte to štěstí a potkáte na onkologii lékaře, který je zároveň psychologem, psychoterapeutem v jedné osobě, je to výhra. Ale na druhou stranu si také myslím, že je to především člověk a nemůže se tolik emotivně zaplétat do života svých pacientů. Pravděpodobně by brzy skončil sám v léčbě nějakého psychiatra. Proto jsem

se rozhodla, díky své vlastní zkušenosti a specializaci v psychoterapii a psychologii, jít touto cestou. Důležité je vědět, jestli mohu tuto práci dělat. Není jednoduchá a co především, musím být sama se sebou srovnaná, že dokážu všechny ty osudy zanechat ve své poradně. Nelze s tím vším žít. To je základ, vytěsnění. Průběh léčby určitě pro člověka znamená velké psychické vypětí. Jak ses s tím vyrovnávala a jak si myslíš, že by se s tím měl člověk vyrovnat nejlépe? Každý z nás má právo volby. Nikdo tě nenutí k léčbě, jen se ti dají možnosti a je na tobě, co chceš či nechceš podstoupit. Já jsem podstoupila asi vše, co je dostupné dnešnímu pacientovi. Na začátku jsem nechápala některé pacienty, kteří se rozhodli neléčit se. Většinou si podepsali ortel. Ale dnes to asi i chápu. Záleží opravdu na situaci a člověku, jak se k tomu postaví. Já neměla jinou volbu, měla jsem před sebou dceru a stále mám. Samozřejmě se zajímám o různé alternativní léčby, ale beru to spíše jako doplňkovou léčbu. Když to vezmu od začátku, nejprve jsem musela jít na operativní výkon, který byl dosti komplikovaný. To tě velice vyčerpá. Poté následovalo osm sérií chemoterapie tady v Kolíně a léčbu jsem zakončila ozařováním v Praze na Vinohradech. Dlouhá cesta s nejistým výsledkem. Léčba je především o psychice, jak tě to zlomí, je to zlé. Přišla jsi o vlasy? Při první sérii ne, ač se to očekávalo, ale při druhé to šlo dolů. Rozhodla jsem se, že nebudu nosit paruku, měla jsem hodně vlnité a bohaté vlasy, takže zásah byl dosti výrazný a zásadní. Ale jak jsem cítila, že mi vlasy padají, šlo to dolů. Nejvíce to prožívala dcera, nechtěla mě vidět, styděla se za mě. Nechtěla mít mámu bez vlasů. Pak to nějak vzala. Okolí a společnost nejsou připraveny na tyto věci. Často jsem cítila pohledy lidí. Ke státnicím jsem šla plešatá, taky jsem tam zkolabovala, tak mě vezla záchranka do nemocnice a po třech hodinách jsem se tam vrátila a dokončila zkoušky. Co bys chtěla vzkázat ostatním pacientům? Můžete mít několik vysokých škol, ale nejvyšší a nejcennější škola je životní zkušenost. Je důležité žít s pokorou a úctou k životu. Doufám, že se mi podaří porazit tuto nemoc, a zároveň bych chtěla pomoci druhým, které potkalo to, co mě.

30

31



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Kutná Hora:

„Modernizace nemocnice v žádném případě nekončí!“ Na téma, jak se vyvíjí kutnohorská nemocnice v poslední době, ale i o plánech do blízké budoucnosti, nám v rozhovoru podal informace její ředitel MUDr. Zdeněk Heřmánek. uvedeno nové zařízení v hodnotě 14,5 milionu korun z dotace Středočeského kraje, o kterém jsem informoval již minule. Posledním krokem je, že nyní začaly probíhat stavební úpravy k zabudování nového digitálního rentgenového přístroje pořízeného z téže dotace. Jsou v plánu další dotace ze strany Středočeského kraje pro kutnohorskou nemocnici? Ano. Všichni jsme tomu velice rádi. O co se konkrétně jedná? Dle usnesení Zastupitelstva Středočeského kraje v březnu tohoto roku bylo schváleno doplnění plánu investic pro rok 2012 v Nemocnici Kutná Hora v řádu milionů korun – jde mimo jiné o zateplení objektu polikliniky nemocnice, nákup nového ultrazvukového přístroje a modernizaci kuchyně nemocnice. Tudíž se dá očekávat další zkvalitnění a modernizace provozu naší nemocnice, které pocítí bezprostředně nejen zdravotníci, ale hlavně i pacienti. Co nového se za poslední měsíc událo v kutnohorské nemocnici? Kutnohorská nemocnice v podstatě žije normálním provozem, tedy péčí o pacienty – v tomto ohledu se nic nového neodehrálo a to je podstatné. Pokud vás však zajímá něco neobvyklého: dne 27. března proběhlo v naší nemocnici modelové hasičské cvičení, kdy byl simulován požár na chirurgickém oddělení. Cílem bylo prověřit připravenost integrovaného záchranného systému při zásahu v nemocnici, ale i naši schopnost jednat při mimořádné události. Myslím, že vše dopadlo poměrně úspěšně, bez jakéhokoli omezení běžného chodu nemocnice. Z podstatných událostí musím ještě uvést, že do provozu bylo

MUDr. Zdeněk Heřmánek ředitel Nemocnice Kutná Hora

Aktivity pacientů oddělení LDN V rámci volnočasových aktivit se pacienti oddělení LDN rozhodli vlastnoručně vyrobit výzdobu nemocnice. Některé výrobky byly laděné v duchu uplynulých velikonočních svátků a některé jsou v nemocnici stále k vidění. S výrobou jim pomáhaly sociální pracovnice Radka Štencelová a Stanislava Müllerová, které již připravují další aktivity a činnosti pro zdejší pacienty.

Kulaté narozeniny v nemocnici Kulaté devadesáté narozeniny oslavila pacientka LDN paní Bzůrová. Jako důkaz „domáckého“ přístupu k pacientům

jí ředitel nemocnice MUDr. Zdeněk Heřmánek osobně předal květinu s přáním. Ke gratulantům patřili i další zaměstnanci nemocnice.

32

33



Rozhovor

Rozhovor

Vedoucí oddělení pro styk se zdravotními pojišťovnami Bc. Ilona Vendlová říká:

„Pomáháme lékařům i pacientům“ Práci oddělení pro styk se zdravotními pojišťovnami nám představí vedoucí tohoto oddělení Bc. lona Vendlová, jíž jsme položili i několik osobních otázek.

Bc. Ilona Vendlová

Co vás přivedlo k práci ve zdravotnictví? Strávila jsem krásné dětství plné snů na Přeloučsku, kde jsem vystudovala všeobecné gymnázium. Již odmala jsem se toužila stát dětskou lékařkou a vydat se po z mého pohledu „růžové“ cestě zdravotnictví. Přála jsem si léčit nemocné děti a pomáhat jim při cestě za uzdravením. Po maturitě jsem se chtěla dát

tímto směrem, ale z důvodu vysokých nároků pro toto povolání se mi bohužel tento sen nesplnil. Přesto jste se od svého snu příliš neodchýlila. Při rozhodování co dál jsem zvolila příbuzný směr a vystudovala Fakultu zdravotnických studií v Pardubicích, program ošetřovatelství, obor porodní

asistentka. To považuji za velice krásné povolání. Osud tomu chtěl ale jinak, a tak jsem po ukončení studia nastoupila do kolínské nemocnice na oddělení dětské JIP a vyzkoušela si i práci na oddělení ortopedickém. Zjistila jsem, že povolání zdravotní sestry není pro každého. Především je to těžká práce, a to po psychické i fyzické stránce. Bohužel, jak to již bývá, je i finančně nedoceněná. Tyto všechny faktory sehrály roli v tom, že jsem z tohoto oboru za krátkou dobu odešla. Abyste se zakrátko do nemocničního prostředí vrátila. Příležitost vrátit se do nemocničního prostředí se mi naskytla zanedlouho. Již ne na pozici zdravotní sestry, ale odborné referentky styku se zdravotními pojišťovnami v Nemocnici Kutná Hora. Po nástupu na tuto pozici jsem měla na starosti kon-

trolu hospitalizací dle metodiky DRG, kontrolu správnosti zadaných výkonů a spolupráci s odděleními. Výraznou měrou jsem se podílela na chodu tohoto oddělení. Na začátku roku 2012 došlo v nemocnici v Kutné Hoře k personálním změnám. V té době jsem převzala veškerou administrativní práci tohoto oddělení. Tato práce zajišťuje požadavky z oddělení vůči zdravotním pojišťovnám a opačně požadavky zdravotních pojišťoven vůči zdravotnickému zařízení. Kdo se na vás nejčastěji obrací? V Nemocnici Kutná Hora se na oddělení styku se zdravotními pojišťovnami mohou obracet lékaři a sestry z jednotlivých oddělení nemocnice. Pomáháme jim s řešením nejrůznějších problémů, např. s nemocničním informačním systémem, se zadáváním a vykazováním výkonů na ambulantních i lůžkových pracovištích, s ověřováním zdravotního pojištění pacientů, s administrativou ohledně cizinců, s regulačními poplatky. Především pak s komunikací se zdravotními pojišťovnami, která je důležitá při poskytování zdravotní péče. Spolupráce je důležitá pro fungování celé nemocnice. A co pacienti? Také sami pacienti se na nás mohou samozřejmě obracet ohledně správnosti výběru regulačních poplatků. Ochotně a rádi jim poskytujeme informace, kdy a za jakých podmínek se vybírají regulační poplatky. Naše oddělení spadá pod výpočetní středisko nemocnice, se kterým spolupracujeme při vytváření nebo úpravách různých statistických dotazů v nemocničním informačním systému pro aktuální potřeby nemocnice. V čem je pro vás práce zajímavá? Práce na našem oddělení je velmi rozmanitá a vyžaduje každodenní komunikaci s mnoha subjekty, která je vedle práce zdravotníků také důležitá pro poskytování zdravotní péče. Mám ráda svoji práci a těší mě, že jsem našla ve zdravotnictví uplatnění, i když ne jako zdravotní sestra. I administrativa má v nemocnici své místo. Jak odpočíváte? Ve volném čase se věnuji své rodině, dvěma pejskům a odpočinku. Ráda chodím do společnosti, na dlouhé procházky přírodou a zajímám se o zdravou výživu.

34

35



Protipožární ochrana

MOJIP

V Nemocnici Kutná Hora „hořelo“ Průběh a důvod požáru v nemocnici nám přiblížila referentka BOZP a PO Radka Sušanková: V úterý 27. března se v kutnohorské nemocnici konalo taktické cvičení složek IZS (hasičů včetně dvou dobrovolnických jednotek, policie a záchranné služby). Námět cvičení byl následující: Na oddělení chirurgie, v kuchyňce pro personál, vypukl vlivem elektrického zkratu na ledničce požár. Kouř se šířil do chodby chirurgie, kde byl zpozorován personálem. Zpozorovaný požár byl telefonicky ohlášen na linku tísňového volání. Vzhledem k rychlosti šíření kouře se rozhodl personál zahájit evakuaci pacientů z ohrožených pokojů ještě před příjezdem jednotek požární ochrany. Cílem taktického cvičení bylo jednak provést evakuaci části objektu, která je zasažená nebo ohrožená zplodinami, ale zároveň i lokalizovat a zlikvidovat požár. Zároveň se měla procvičit spolupráce a koordinace mezi složkami IZS a zdravotnickým personálem, vyzkoušet a procvičit komunikace v radiové síti zúčastněných složek. Měl se také ověřit poplachový plán, vyčlenění množství sil a prostředků a dojezdové časy. Nácvik evakuace osob pomocí hasičské automobilové plošiny

Po ukončení cvičení jsme Radce Sušánkové položili několik otázek ohledně jeho průběhu a naplnění cílů.

Byl tímto cvičením nějak ovlivněn chod chirurgického oddělení, případně celé nemocnice? Pro toto cvičení bylo použito 15 figurantů z řad zaměstnanců ekonomického a provozně-technického oddělení. Figuranti představovali jak chodící pacienty, pacienty o berlích a pacienty na vozíku, tak i pacienty na postelích a jednoho pacienta v bezvědomí. Pro potřeby cvičení byl vyčleněn jeden čtyřlůžkový pokoj. Žádné z těchto opatření ovšem nekomplikovalo a neohrožovalo chod chirurgického oddělení ani celé nemocnice. Můžete nám přiblížit průběh požárního cvičení? V 15.00 nahlásila vrchní sestra chirurgického oddělení Hana Brantová na ohlašovnu požáru, tedy na vrátnici, požár na kuchyňce chirurgického oddělení B. Zpětně byla provedena telefonická kontrola nahlášeného požáru a službu konající vrátný zavolal na linku tísňového volání, kde oznámil požár v nemocnici. Poté byla kontaktována vedoucí technicko-provozního oddělení a službu konající údržba. Na oddělení začala evakuace chodících pacientů a pacientů na vozíku (kterou provedla vrchní sestra oddělení s pomocí službu konajícího sanitáře) za protipožární katrové dveře na hlavní halu. Odtud se pacienti za zdravotnického doprovodu přesunuli na určené shromaždiště u hlavní recepce, kde dozor zajišťovala hlavní sestra. Po příjezdu jednotky Hasičského záchranného sboru ČR (JPO) převzal veškeré kompetence velitel zásahu, který řídil spolu s vedoucí evakuace, tedy vrchní sestrou chirurgického oddělení, evakuaci imobilních pacientů s první skupinou JPO. Druhá JPO prováděla útok na požár pomocí dopravního vedení a jednoho proudu (C52) v kompletní výstroji. Ve venkovním prostoru před chirurgickým oddělením u bývalé vrátnice byl také k vidění nácvik evakuace čtyř figurantů z okna prvního patra nemocnice pomocí hasičské automobilové plošiny. Po ukončení evakuace byl proveden následný závěrečný průzkum a cvičení bylo velitelem zásahu vyhodnoceno.

Dva nové plicní ventilátory na MOJIP Ve druhém patře přístavby kutnohorské nemocnice se nachází Multioborová jednotka intenzivní péče (MOJIP). Již v době výstavby se vědělo o přínosu boxového systému ke snížení rizika přenosu infekce. Proto je i naše oddělení rozděleno prosklenými stěnami na pět těchto boxů. Jedná se o moderní klimatizované pracoviště vybavené přístrojovou technikou, která umožňuje diagnostiku, monitoraci a podporu životních funkcí našich pacientů. Na MOJIP jsou pacienti přijímáni z ostatních oddělení kutnohorské nemocnice, překladem z vyšších pracovišť, nebo tzv. z terénu přímo od záchranné služby. K dispozici máme čtyři plicní ventilátory – dva z nich jsou nyní nově pořízené z dotací Středočeského kraje. Dále do vybavení patří EKG a RTG přístroj, samozřejmostí je centrální rozvod medicinálních plynů, monitor, odsávačka, infuzní pumpy a lineární dávkovače u každého lůžka. Nedílnou součástí jednotlivých lůžek je pasivní antidekubitární matrace, která se významně

podílí na snížení rizika vzniku proleženin. V případě potřeby můžeme na čtyři lůžka použít i aktivní antidekubitární matraci. Komplexní péči v nepřetržitém provozu poskytuje na sedmi lůžkách tým erudovaných lékařů, sester a obslužného personálu. Oddělení bylo uvedeno do provozu v dubnu roku 2002, a tak je možná vhodný čas na malou rekapitulaci: za první tři měsíce tohoto roku bylo hospitalizováno 106 pacientů, v uplynulých letech bylo hospitalizováno průměrně 450 pacientů ročně. Lze tedy říci, že za deset let provozu bylo na multioborové jednotce intenzivní péče naší nemocnice hospitalizováno kolem 4 500 lidí z Kutné Hory a okolí, ale i z jiných míst.

Nahoře: Jeden z nově pořízených plicních ventilátorů na MOJIP

36

37



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„V květnu otevřeme zbrusu novou transfuzní stanici“ Ředitel benešovské nemocnice MUDr. Michal Oščipovský nás přivítal se svým nezdolným optimismem: „Tak je to konečně tady! Začalo nám jaro, den se prodlužuje a přibývá slunných dnů!“ Nehovořili jsme však o počasí, ale především o příjemných novinkách v nemocnici. Nezapomínáte ani na prevenci. Nikoli. Chceme jednak nadále rozvíjet aktivity zaměřené na ambulantní pacienty, ale také preventivní programy, které pomohou zlepšit zdraví populace našeho regionu. S tím souvisí otevření nutriční poradny a rozšíření programu v oblasti preventivní kardiologie. Co dále rozvíjíte a chystáte? Stále nabízíme služby naší porodnice, kterou je možno navštívit virtuálně na našich internetových stránkách. Koncem května letošního roku proběhne výroční akce k deseti letům naší porodnice, kdy připravujeme zejména pro děti zajímavý program. Snažíme se o vytvoření zázemí pro pracující matky a podporujeme vzdělávání a volnočasové aktivity. Na sklonku jara pak proběhne již tradiční oblíbený Sportovní den pro zaměstnance nemocnice v místním sportovním centru.

Pacienti jsou spokojeni s péčí i prostředím benešovské nemocnice Celkem 89 % pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov by nemocnici doporučilo svým známým. Tento údaj je jedním z výsledků dotazníkového průzkumu spokojenosti pacientů, který probíhal v říjnu a listopadu loňského roku. Do průzkumu se zapojilo personálem i prostředím nemoc576 pacientů lůžkových částí bene- nice. Velice kladně byla hodnocena šovské nemocnice, kteří prostřed- především profesionalita, ochota nictvím anonymních dotazníků hod- a úroveň komunikace lékařů i ostatnotili např. přístup a profesionalitu ních zdravotníků. Celkem 83 % pazdravotnického personálu, úroveň cientů bylo spokojeno jak s léčbou, komunikace, pohodlí, čistotu a hy- kterou v nemocnici absolvovali, tak gienu nemocnice, míru intimity při s pohodlím, čistotou a útulností prostředí. vyšetření atd. Z průzkumu vyplývá, že pacienti „Cílem průzkumu bylo zjistit, do jsou spokojeni se zdravotnickým jaké míry jsou u nás pacienti spo-

kojeni, co bychom mohli ještě zlepšit a v čem bychom měli pacientům vyjít vstříc. Proto dotazník obsahoval nejen otázky zaměřené na přístup personálu, kvalitu léčby a spokojenost s prostředím, ale i otázky, ve kterých pacient mohl uvést, co by zlepšil, co mu zcela nevyhovovalo,“ uvedla Bc. Marie Brilová, hlavní sestra benešovské nemocnice.

MUDr. Michal Oščipovský ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Náš projekt zaměřený na soulad práce a rodiny ohodnocen jako druhý nejlepší Co vás v nejbližší době čeká? Velmi se těšíme na otevření nové transfuzní stanice, která bude v plném provozu v průběhu měsíce června. Výrazně by se tím mělo vylepšit prostředí pro pacienty, personál a především dárce, kteří nezištně darují krev pro nemocné, za což jim patří náš dík. Nedávno jste zavedli několik nových metod léčby. Zavedení metod sialoendoskopie a nasální gastroskopie bylo jarním pokrokem. Zatímco sialoendoskopie je v naší nemocnici zcela nová metoda, která umožní lépe vyšetřit pacienta, nasální gastroskopie je alternativní a pro mnohé klienty komfortnější metoda vyšetření žaludku, jež se v naší nemocnici již dlouhá léta provádí.

Na základě výzvy Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost připravila Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov projekt s názvem Vytváření podmínek pro slaďování pracovního a rodinného života v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, který uspěl a ze všech projektů byl vybrán jako druhý nejlepší. Cílem projektu je zlepšení situace v oblasti rovných příležitostí žen a mužů a slaďování rodinného a pracovního života v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov. Projekt je určen zaměstnancům nemocnice

a zaměřuje se především na ženy vracející se po mateřské/rodičovské dovolené. Těm se snaží prostřednictvím různých aktivit návrat do zaměstnání co nejvíce ulehčit. Kromě vzdělávání je jednou z aktivit projektu např. i vybudování firemních jeslí, které ženám umožní dřívější nástup do zaměstnání. Realizace projektu byla zahájena 1. března 2012 a je řízena sehraným

týmem benešovské nemocnice v čele s vedoucí personálního a mzdového oddělení Evou Šimákovou. Na realizaci projektu se vedle nemocnice samotné podílejí také tři partneři – město Benešov, Thomayerova nemocnice a Česká asociace sester. Nemocnice obdrží na projekt finanční dotaci ve výši 4,8 mil. Kč z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ).

38

39



Rozhovor

Rozhovor

Zástupce primáře ORL oddělení MUDr. Marek Plánička říká:

„Benešovská nemocnice vyniká v léčbě onemocnění slinných žláz“

čelistního kloubu, zánětů v dutině ústní či v krku jako takovém. Zda vaše příznaky souvisejí s onemocněním slinných žláz či jiným onemocněním, odhalí běžné ORL vyšetření, které je na místě při popsaných příznacích absolvovat.

ORL oddělení benešovské nemocnice se stalo třetím pracovištěm v České republice, které disponuje jedním z nejmodernějších léčebných postupů onemocnění slinných žláz – sialoendoskopií. Více nám o této léčbě řekl MUDr. Marek Plánička, zástupce primáře ORL oddělení benešovské nemocnice, který se touto metodou několik let zabývá.

Stačí při onemocnění slinných žláz podstoupit zákrok jen jednou, nebo je potřeba jej opakovat? To záleží na konkrétním typu onemocnění. Jedná-li se o prostý slinný kamínek, či jednoduché zúžení vývodu, stačí jeden zákrok a potíže jsou natrvalo odstraněny. U složitějších případů je občas zapotřebí opakovaných zákroků. Vzhledem k tomu, že je výkon prováděn v lokální anestezii za pomoci běžných anestetik a fyziologického roztoku, však jeho opakování nepředstavuje pro tělo žádnou výraznější zátěž.

vývodu zavede diagnostický endoskop o velmi malém průměru (0,8 mm). Tímto endoskopem se vývodný systém prohlédne a zjistí se možná příčina problému. Tak se zároveň ústí vývodu pozvolna ještě více rozšíří a je tím umožněno zavést silnější operační endoskop, který slouží k samotnému operování. Jím je možno zavést buďto „košíček“, jímž lze zachytit malé slinné kaménky, nebo operační kleště sloužící k odstraňování hlenů, zaklíněných kaménků či vazivových srůstů ve vývodu.

Má vyšetření nějakou alternativu? V rámci přímé diagnostiky budeme alternativu hledat jen těžko. Sonografické vyšetření slinných žláz se samozřejmě užívá, ale pro omezenou rozlišovací schopnost nepostihne např. drobné konkrementy, které mohou být příčinou vleklých obtíží. Další dříve používané metody s použitím kontrastního RTG vyšetření se opouštějí, zejména pro radiační zátěž pro pacienta. Z léčebných metod konzervativních lze volit např. dříve hojně využívané a dnes poněkud pozapomenuté praktiky jako masáže slinných žláz a dosta-

V čem vyšetření spočívá? Vyšetření zvané sialoendoskopie bylo na ORL oddělení zavedeno před několika měsíci. Jedná se o endoskopické vyšetření, případně endoskopickou léčbu onemocnění vývodného systému velkých slinných žláz. Jejich onemocnění není příliš časté a tím spíše se na možnost tohoto onemocnění zapomíná. Proto je také zmíněné vyšetření poměrně vzácné a provádí se jen na specializovaných pracovištích ve třech nemocnicích v České republice – ÚVN Praha, FN Ostrava a Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. Je tento léčebný postup náročný či bolestivý? Ve velké většině se jedná o výkony prováděné v lokální anestezii, která oproti anestezii celkové představuje pro pacienty minimální zátěž. Léčebná procedura bývá v některých fázích poměrně náročná pro lékaře, nikoli pro pacienta. Vzhledem k jemnosti struktur slinné žlázy je potřeba trpělivého přístupu a někdy velmi jemných manipulací v malém prostoru vývodu slinné žlázy v rozsahu desetin milimetru. To pak může vést k časové náročnosti, kdy výkon může trvat od 30 minut až do asi dvou hodin u náročnějších operací. Samotný diagnostický výkon zpravidla trvá kolem 30–40 minut. V případě, že pacient lokální anestezii snáší hůře, pak je samozřejmě možné operaci provést i v celkové anestezii. Můžete nám stručně popsat průběh zákroku? Nejprve se provede povrchová anestezie (znecitlivění) okolí přirozeného ústí vývodu slinné žlázy. Následně se do vývodu vstříkne další dávka anestetika pro znecitlivění vývodu samotného a poté se do

Která onemocnění slinných žláz jsou k tomuto způsobu léčby vhodná? Léčba je vhodná v případě opakovaných otoků slinných žláz, které jsou často způsobené překážkou ve vývodném systému velkých slinných žláz. Překážku mohou tvořit např. srůsty, zúžení, komplikovaný průběh vývodu vedoucí k jeho pseudozauzlení, hlenovité zátky a v neposlední řadě slinné kameny (podobně jako močové či žlučníkové kameny) a cizí tělesa vniklá do vývodů slinných žláz. Léčba není v žádném případě vhodná pro nádorová onemocnění slinných žláz. Jak poznám, že trpím onemocněním slinné žlázy, které lze prezentovanou metodou léčit? Vyskytují-li se u vás například opakované či jednorázové otoky a svírání ve tváři nebo v podčelistní oblasti. Otoky a svírání se většinou objevují při jídle, někdy jen i při pomyšlení na nějakou dobrotu. Mohou se objevit i opakované otoky a svírání bez jasného vyvolávajícího momentu. Je třeba si ale uvědomit, že zmíněné příznaky se vyskytují i u onemocnění zubů,

MUDr. Marek Plánička Zástupce primáře ORL oddělení

Pavilon CH, 4. patro, Tel.: 317 756 259, e-mail: [email protected]

tečný přísun nízkominerálních tekutin. Častá je antibiotická léčba. Pokud se ale obtíže objevují velmi často a nedaří se je zklidnit ani antibiotiky, pak musí přistoupit na řadu další možné řešení – operace, při které dojde k odejmutí slinné žlázy, jejíž funkce se tak nadobro ztratí. Zevní chirurgický zákrok může být navíc provázen řadou rizik. Kromě těch spojených s celkovou anestezií pak riziko poranění blízkých struktur – cév a hlavně nervů zajišťujících chuť, hybnost jazyka či svalů v obličeji. A v čem tedy vidíte výhody této metody? Hlavní výhodu metody vidím v možnosti podívat se přímo na příčinu obtíží – pod endoskopickou kontrolou vyšetřit stav vývodného systému a tím zjistit více o samotné podstatě onemocnění. Následně lze často příčinu obtíží velmi elegantně vyřešit miniinvazivním přístupem –jak již jsem zmínil, je zde výrazné omezení rizika poranění důležitých struktur. Další pro pacienta zásadní výhodu pak vidím ve velmi malé zátěži jeho organismu anestetickými preparáty a v možnosti provádět tyto výkony ambulantně, což umožňuje pacientovi rychlý návrat do běžného života.

Sialoendoskopie je jedním z nejmodernějších postupů léčby onemocnění slinných žláz.

40

41



Nutriční poradna

Nutriční poradna

Nutriční terapeutka Tereza Filipová, DiS., tvrdí:

„Správná životospráva je základem zdravého života“ Jak změnit své stravovací návyky v případě onemocnění, či jak pomocí zdravého jídelníčku onemocněním předcházet, nám poradila Tereza Filipová, DiS., nutriční terapeutka nově otevřené nutriční poradny benešovské nemocnice, která svým klientům nabízí komplexní poradenství v oblasti výživy. to, aby se člověk nepřejídal a pamatoval na vhodné složení potravy a pravidelnost v jídle. Aktivní provozování sportu zvyšuje nejen úroveň tělesné kondice, ale významně snižuje i zdravotní rizika. Pohyb je také užitečný pro prevenci různých civilizačních onemocnění včetně obezity či cukrovky.

Tereza Filipová, DiS.

Kdy by měl člověk vyhledat pomoc odborníka, navštívit nutriční poradnu? Dle mého názoru by měl klient navštívit nutriční poradnu právě tehdy, když začne pociťovat únavu, chce změnit jídelníček nebo není spokojen se svým životním stylem. Dále v období nemoci, kdy je třeba jídelníček vhodně upravit, saturovat energetické ztráty při onemocnění apod. A právě v tom mu můžeme pomoci.

Myslíte si, že lidé dnes více než dříve dbají na to, jak se správně stravovat? Že by člověk měl jíst střídmě, nepřejídat se, vyhýbat se přílišnému přísunu kalorií a pravidelně sportovat, víme již ze starých přísloví a samozřejmě z úst našich lékařů. Ne každý však dbá erudovaných rad odborníků na lidské zdraví a bez okolků si dopřává plné talíře tučných a nezdravých jídel. Snaha změnit své stravovací návyky a celkovou životosprávu přichází často teprve v okamžiku, kdy se u člověka objeví např. nějaké závažné onemocnění nebo pohybové a jiné obtíže. Jak by měl člověk změnit svoji životosprávu, chce-li předcházet závažným onemocněním? Je potřeba si uvědomit, že životospráva zahrnuje nejen správnou výživu, pohyb, ale i dostatečně dlouhý a kvalitní spánek. V neposlední řadě se týká i pozitivního způsobu myšlení. Ve výživě je nutné dbát na

Co vaše poradna svým klientům vlastně nabízí? Naše poradna nabízí širokou škálu poradenství v oblasti výživy a stravování. Vypracováváme týdenní jídelní plány šité na míru pro konkrétního klienta. Jsme schopni zhodnotit současné stravovací zvyklosti a následně navrhnout vhodné změny. Pomocí speciální váhy provádíme tělesnou analýzu. Zaměřujeme se také na edukaci diet podle druhu onemocnění. Důraz je kladen zejména na konkrétní potřeby a individuální přístup k jednotlivým klientům. Nutriční poradnu tak může navštívit v podstatě kdokoli. Mluvíte o edukaci diet podle druhu onemocnění. Na jaká onemocnění se specializujete a jaké diety se s těmito nemocemi pojí? Některá onemocnění vyžadují dodržování specifických dietních režimů. Například celiakie neboli nesnášenlivost lepku vyžaduje přísné dodržování tzv. bezlepkové diety. Při jejím nedodržování dochází k zánětlivé reakci s atrofií střevních klků a vyvíjí se

porucha vstřebávání živin. Nabízíme však edukace u různých onemocnění, od takto přísných diet až po diety „běžné“, například redukční či šetřicí. Zaměřujeme se také na osoby trpící onemocněním žaludku, slinivky, střev, žlučníku, srdce, cév, diabetem, obezitou či podvýživou. V případě zájmu o edukaci jsou klientovi podrobně vysvětleny všechny vhodné i nevhodné potraviny přímo pro dané onemocnění. Například lidé s onemocněním jater by se měli striktně vyvarovat konzumace alkoholu a nadměrného příjmu tuků. Lidé s hypertenzí by měli regulovat příjem sodíku, jehož hlavním zdrojem je kuchyňská sůl, apod.

Co byste na závěr uvedla jako obecnou zásadu zdravé životosprávy? Člověk by měl myslet na tři základní pravidla – kvalitní spánek, správně zvolenou pohybovou aktivitu a samozřejmě pestrou a rozmanitou stravu vybíranou s uvážlivostí.

Prostředí nutriční poradny benešovské nemocnice

Dodržují lidé se zmíněnými nemocemi diety, které jim navrhujete? U přísných diet je ve vlastním zájmu klienta, aby doporučenou dietu dodržoval. Samozřejmě se najdou klienti, kteří dietu dodržují bezchybně, ale jsou i tací, kteří si sem tam podle vlastního uvážení dělají „úlevy“, což naši vzájemnou spolupráci ztěžuje. Obezitu uvádíte také jako onemocnění. Je to opravdu nemoc v pravém slova smyslu? Obezita má dle MKN (Mezinárodní klasifikace nemocí) své vlastní číslo v seznamu diagnóz (Dg. E66). Je to nejčastější metabolické onemocnění, kde se jedná o nadměrné množství tuku v těle, které pro organismus představuje významně vyšší riziko některých nemocí (hypertenze, infarkt myokardu, kloubní onemocnění, cukrovka). Příčinou obezity je nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. V potravě je přijímáno více energie, než je vydáváno při běžných denních aktivitách. Její nadbytek se pak uchovává jako tuková zásoba. A co podvýživa? Kdy vlastně může být člověk považován za podvyživeného a jaké jsou příznaky? Podvýživa je další problém, který může usnadnit vznik některých onemocnění. Nedostatečná výživa má za následek zhoršené hojení ran, větší náchylnost k infekčním chorobám a další specifické komplikace. Mezi příznaky patří také únava, hubnutí, svalová slabost, zvýšená kazivost zubů, lámání vlasů a nehtů a mnoho dalších. Ačkoli se to nezdá, i člověk o hmotnosti 70 kg může být v podvýživě. Z tohoto důvodu je nutné nepodceňovat jakýkoli příznak nedostatečné výživy a správně zvolenou metodou stav výživy určit. I s tímto problémem jsme schopni v naší nutriční poradně klientovi poradit.

Tereza Filipová, DiS. nutriční poradna

Pavilon B, přízemí, Tel: 317 756 590, e-mail: [email protected]

42

43



Úvod

Město

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Máme nové, špičkové vybavení i příjemné prostory“

Příbram byla nominována na cenu MOSTY 2011 Město Příbram je jednou z pěti institucí, kterou Národní rada zdravotně postižených ČR nominovala na cenu MOSTY 2011. Touto cenou je každoročně oceňován mimořádný čin, projekt nebo osobnost, jenž významným způsobem zlepšuje postavení a kvalitu života osob se zdravotním postižením. Starosta města Příbram MVDr. Josef Řihák a úřednice Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Příbram Jitka Vacková s cenou za nominaci na cenu Mosty 2011

Rekonstrukce křídla D3 monobloku řešila několik aspektů najednou – efektivitu provozu, vysokou kvalitu zdravotní péče i příjemnost prostředí. Na detaily rekonstrukce jsme zeptali ředitele Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislava Holobrady. Nové pavilony C a F kromě své stavební a technologické části mile překvapují i vzdušnými, příjemnými prostory. Je tomu tak i v křídle D3? Ano, snažili jsme se, aby zde pacienti i personál měli k dispozici prostředí, které bude příjemné a relativně velmi otevřené při zachování soukromí. V ambulantních čekárnách i na lůžkových jednotkách jsou k dispozici ploché televize. Stěny jsou barevné, velmi otevřený je přístup k odbornému personálu lůžkových jednotek. Nové je i značení na jednotlivých pracovištích. Je i v tomto křídle funkční wi-fi připojení na internet? Ano, na všech lůžkových jednotkách, které jsou zde umístěny. Součástí nabídky je i možnost zapůjčení tabletu.

Nově otevřené křídlo D3 monobloku

Pane řediteli, nemocnice slavnostně otevřela zrekonstruované křídlo D3 monobloku. Slouží už nové prostory pacientům? Ano. Křídlo D3 jsme slavnostně otevřeli s hejtmanem Středočeského kraje MUDr. Davidem Rathem 29. března. Ve stejný den měla veřejnost možnost si tyto prostory prohlédnout také, ještě než se do nich nastěhují ti, kterým jsou určeny – pacienti a odborný personál. Prakticky hned poté se do křídla D3 začala postupně stěhovat jednotlivá oddělení. Co pro nemocnici bylo při rekonstrukci prioritní? Vzhledem k tomu, že mluvíme o více než 60 let staré budově, do které nikdo dlouhou dobu příliš neinvestoval, bylo nezbytné nejen vyřešit neuspokojivý stav této budovy, a tudíž i její neefektivní provoz, ale i obnovu zdravotnických technologií. A to se nám, myslím, povedlo.

Ještě tento rok by měla být dokončena rekonstrukce křídla D1 monobloku. Bude to poslední modernizace v příbramské nemocnici? Doufáme, že ne. Středočeský kraj, respektive jeho vedení, podporuje pokračování v modernizaci nemocnice. Pokud vše dobře dopadne, měla by být příště na řadě křídla D4 a D2. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

„Je mi velikou ctí, že naše město je mezi republiky paní Livie Klausové, která je patronkou nominovanými na letošní cenu MOSTY. Město Pří- této ceny. V úvodu se jednotliví nominovaní předbram se snaží podporovat na svém území veškeré stavili a stručně informovali o svém projektu. Násleslužby, které mají přínos jak pro obyvatele města, tak dovalo pak samotné vyhlašování cen. V každé katei širšího okolí. V rámci komunitního plánování soci- gorii byla udělena jedna cena, ostatní nominovaní álních služeb se snažíme mapovat potřeby občanů obdrželi uznání za svou práci. Město Příbram bylo a následně jim přizpůsobovat své aktivity. Za jeden mezi těmito nominovanými institucemi: Správou z nejdůležitějších cílů považujeme zřízení a pro- Krkonošského národního parku, Magistrátem města vozování Centra neziskových organizací, kde jsou Olomouc, Magistrátem města Chomutov, Knihovposkytovány prostory pro široké spektrum sociálních nou Jiřího Mahena v Brně. Laureátem ceny Mosty služeb, ať již registrovaných, nebo pouze doprovod- 2011 v této kategorii se stala Správa Krkonošského ných. Jsem velmi rád, že se nám to podařilo a daří se národního parku. nám toto centrum stále provozovat. Naším cílem také „I když město Příbram neobdrželo cenu samotnou, je, aby samotní uživatelé mohli při návštěvě centra je velikým úspěchem, že jsme se dostali do užšího využít maximum dostupných služeb,“ řekl k nomi- výběru po boku institucí, které mají s ohledem na naci starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. svou velikost jistě více možností, i finančních, v rámci Slavnostní vyhlášení letošních cen MOSTY se uskuteč- realizace projektů pro handicapované,“ zdůraznil přínilo 15. března 2012 za účasti manželky prezidenta bramský starosta MVDr. Josef Řihák.

44

45



Investice

Investice

Díky rekonstrukci má Příbram skvěle vybavený pavilon Rekonstrukční práce a nové technologie v hodnotě téměř 240 milionů korun. Výsledkem jsou příjemné prostory s vysoce moderním vybavením. operačního programu NUTS 2 Střední Čechy. Výše této poskytnuté dotace je 38,2 milionu korun. V křídle D3 jsou umístěny neurologické a urologické ambulance, lůžkové jednotky chirurgie, ortopedie, gynekologie a porodnictví. Je zde i technické zázemí, šatny zaměstnanců a lékařské pracovny. Oblastní nemocnice Příbram dostála svému slibu a 29. března si mohla všechna oddělení ve zrekonstruovaném křídle prohlédnout i široká veřejnost.

Jeden z pokojů oddělení šestinedělí a novorozenců

Oblastní nemocnice v Příbrami otevřela ve čtvrtek 29. března za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha zrekonstruované křídlo D3 monobloku v areálu I nemocnice. Jde o jedno z několika původních křídel budovy D-monoblok a zároveň první, které prošlo komplexní rekonstrukcí. Budova D-monoblok přitom pochází z poloviny minulého století a v uplynulých letech do ní výrazněji investováno nebylo. Cílem modernizace tohoto křídla bylo kromě zkvalitnění zdravotní péče a zútulnění prostor i zvýšení efektivity provozu při úsporách, které s sebou logicky přinesou úpravy, jako například zateplení, nová okna, nové inženýrské sítě apod. Rekonstrukční práce zahrnovaly nástavbu dalšího patra, totální výměnu inženýrských sítí, oken, nové opláštění a zateplení budovy, vybudování obslužných komunikací, terénní úpravy i nové technologie včetně zdravotnických. Hodnota prací je téměř 200 milionů korun, které nemocnici poskytl Středočeský kraj. Součástí rekonstrukce jsou i nové zdravotnické technologie, které jsou spolufinancovány z Regionálního

Zájemců o prohlídku bylo jako vždy velké množství. Byla to jedinečná příležitost vidět tyto prostory předtím, než se do nich nastěhují zdravotníci i pacienti. Kromě ambulancí, které jsou již v provozu, byly 29. března otevřeny v nových prostorách křídla D3 tyto lůžkové jednotky: > V 1. patře je umístěno další oddělení lůžek ortopedie a traumatologie. Nový telefonní kontakt: 318 641 837 (recepce). Lůžková jednotka stejného oddělení v křídle D2 monobloku zůstává, po tomto zprovoznění dalších lůžek bude mít oddělení ortopedie a traumatologie lůžkové jednotky celkem dvě. > Ve 2. patře je umístěno oddělení lůžek pro gynekologii a riziková těhotenství, které se přemístilo z křídla D4. Nový telefonní kontakt: 318 641 838 (recepce). >V e 3. patře je umístěna lůžková jednotka chirurgie II, která se přemístila z křídla D2. Nový telefonní kontakt: 318 641 863 (recepce). > Ve 4. patře je umístěno oddělení lůžek šestinedělí a novorozenců, které se přemístilo z křídla D4. Nové telefonní kontakty: šestinedělí – 318 641 867

(recepce), novorozenci – 318 641 869 (pracovna sester). > Nakonec byla přemístěna lůžková jednotka chirurgie I v křídle D2 monoblok, a to do 3. patra z původního patra 4. Telefonní kontakt (318 641 305) zůstává stejný.

Jeden z pokojů ortopedicko-traumatologického oddělení II

Observační box pro novorozence

46

47



Rozhovor

Rozhovor

Primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Petr Chudáček, MBA, říká:

„Snažíme se vyjít vstříc představám a požadavkům žen před porodem“ O vývoji oboru gynekologie a porodnictví a o nových prostorách, které gynekologicko-porodnické oddělení získalo v nově otevřeném křídle D3 monobloku, jsme hovořili s primářem oddělení MUDr. Petrem Chudáčkem, MBA. Pane primáři, můžete nám přiblížit, jaký posun v posledních letech obor gynekologie a porodnictví zaznamenal? Gynekologie je operační obor, který se díky technickému pokroku, výzkumu i sledování a hodnocení výsledků léčby stále rozvíjí. Dochází k technickému zdokonalování nástrojů, přístrojů i operačních postupů. Vývoj porodnictví charakterizují snahy včas diagnostikovat patologii, minimalizovat rizika pro matku i plod a předejít rozvoji těžkých patologických stavů. Kvalita perinatologické péče je na špičkové úrovni. K obrovskému rozvoji v posledních letech došlo v oblasti ošetřovatelství, kde standardizace postupů vede k bezpečnějšímu pobytu pacienta v nemocnici. Na sestry jsou kladeny vysoké nároky při provádění jejich úkonů. Velice si vážím, že při náročném dodržení této „formální“ stránky péče o pacientky dokáží sestřičky ještě potěšit i jejich duše. Je s podivem, jakou kvalitu péče se v porodnictví daří udržet při značně podhodnocených úhradách porodnických výkonů od zdravotních pojišťoven. Jak často využíváte při operacích laparoskopii a jiné miniinvazivní metody? Od prvního použití operačního minimálně invazivního laparoskopického přístupu uplynula řada let a z laparoskopie se v gynekologii stal základní operační postup. Technické možnosti a kvalita nástrojů, přístrojů, kamer i materiálů roste, což umožňuje rychlejší, komfortnější a pro pacientky bezpečnější operování. Na našem pracovišti provádíme široké spektrum endoskopických výkonů. Hysterektomie (odstranění dělohy) je prováděno v naprosté většině případů laparoskopicky, což je méně bolestivé a hospitalizace je kratší. Kromě standardního postupu, kde se kombinuje přístup laparosko-

pický a vaginální, provádíme i „čistě“ laparoskopickou, tzv. totální laparoskopickou hysterektomii. Dalším výkonem, který provádíme stále častěji, je laparoskopická myomektomie. Děložní myomy jsou diagnostikovány velice často. V některých případech je možné, že děloha zůstává zachována a myom je laparoskopicky odstraněn. Poměrně unikátním přístrojem, který nám dobu výkonu velice zkracuje, je elektromechanický morcelátor, který odstraní i velký myom z dutiny břišní během několika minut, a to vše jen 10–15 mm velkým řezem. Řešíte inkontinenci u žen? Lze tento stav uspokojivě vyřešit prakticky natrvalo? Problematikou inkontinence moči u žen se osobně zabývám již asi 7 let. Operační postup, při kterém se ženě pod močovou trubici implantuje páska, je zlatým standardem řešení úniků moči při tzv. stresové inkontinenci. O úspěšnosti této léčby hovoří to, že 95 % pacientek, kterým moč unikala např. při kašli, kýchnutí, fyzické námaze nebo cvičení, jsou od zákroku zcela bez obtíží. V urogynekologické ambulanci se však věnujeme komplexně problematice obtíží s močením. Řada pacientek trpí častým nucením na močení, které lze také léčit. Další velkou skupinou našich pacientek jsou ženy se sestupem dělohy a poševní stěny. V těchto případech kromě standardních operačních postupů provádíme také implantace tzv. síťky, která funguje jako trvalá podpora nahrazující defekt pánevního vaziva. Která vaše pracoviště získala nové prostory ve zrekonstruovaném křídle D3 monobloku a co to přináší vašim pacientkám a personálu? Začátkem dubna se lůžkové oddělení gynekologické i poporodní přestěhovalo do nově zrekonstruovaných

pater. Na gynekologickém oddělení jsou dvou- až třílůžkové pokoje a nadstandardní jednolůžkové pokoje. Všechny pokoje mají vlastní WC a sprchu. Moderně řešené interiéry pokojů i celého oddělení jsou klimatizované, vybavené komunikačním systémem a plochými televizory. Máme možnost centrálně monitorovat pacientku na kterémkoli lůžku oddělení. Na poporodním oddělení jsou pouze dvoulůžkové pokoje s vlastní sprchou a WC. Uvnitř každého pokoje je linka s vaničkou, sprchou a integrovanou váhou pro novorozence. Součástí je novorozenecké oddělení, které je vybavené nejmodernější technikou i pro intenzivní péči o novorozence. Často také můžeme sledovat diskusi ohledně domácích porodů. Jaký je váš názor na tuto věc? Porodnictví v posledních letech i díky babyboomu zaznamenalo období veřejných diskusí o porodnických postupech, péči v porodnicích a takzvaných alternativních metodách. Řekl bych, že řada medializovaných názorů byla a stále je dost vyhraněná. Moderní přetechnizovaná doba nahrává doporučením typu „návrat k přírodě“, přírodní produkty, biopotraviny, zdravý životní styl, přírodní porod. Ve většině případů se jedná jen o marketingový tah se snahou prodat svůj produkt nebo službu. Málokdo se dnes k porodu dostaví „přírodně“ pešky a bez mobilního telefonu. Naštěstí je stále více nasloucháno hlasům odborníků i laické veřejnosti, které považují porod doma za zbytečný hazard. Nelze však popřít, že i díky těmto diskusím se prostředí v porodnicích i přístup perso-

nálu zásadně liší od stavu před 15–20 lety. Porodnice většinou vycházejí rodičkám vstříc a porod doma je podle mne opravdu snaha o „přírodní“ postup na nesprávném místě. Zážitek z porodu doma nemůže vyvážit rizika, kterým se žena s novorozencem vystavují. Máme zkušenosti s několika rodičkami, které jsme po domácím porodu akutně přijímali vykrvácené na hranici šokového stavu. Není důvod rodit doma, zvláště když si žena může vybrat porodnici. Podle čeho se budoucí maminky rozhodují, kde budou rodit? A co jim může nabídnout vaše oddělení? Řekl bych, že většina žen porodí v porodnici blízko svého bydliště nebo tam, kam dochází do péče po celé těhotenství. Důležité při rozhodování jsou samozřejmě osobní zkušenosti nebo doporučení od známých. Prohlídka porodnice nabízí možnost si prostory osobně prohlédnout. Internet je také často využívaným zdrojem informací. Pacientkám, které se rozhodnou rodit v příbramské porodnici, nabízíme soukromí na porodních pokojích, kde je porod veden od začátku do konce včetně ošetření novorozence ve vyhřívaném lůžku. Snažíme se dopřát matkám i otcům užít si společně s dítětem dobu po porodu po ošetření rodičky. Myslím, že nejdůležitější pro spokojenost rodičky je správná komunikace mezi personálem a pacientkou i jejím doprovodem. Snažíme se vyjít vstříc představám a požadavkům, které má žena před porodem. Po porodu pak čeká na matku s dítětem pobyt na novém oddělení.

MUDr. Petr Chudáček, MBA

Nemocniční listy. Nový pomocník středočeských záchranářů Kryštůfek. Vkusně zrekonstruovaný a skvěle vybavený pavilon D3 v Příbrami

Recommend Documents