Nejvyšší správní soud Moravské náměstí 6 657 40 Brno DOPLNĚNÍ NÁVRHU NA NEPLATNOST VOLBY PREZIDENTA č.j. Vol 42/2013 I. Navrhovatelé: 1. Jiří Královec, (…) 2. Markéta Královcová, (…) II. Doplňujeme svůj návrh podaný k Nejvyššímu správnímu soudu dne 5. února 2013 následujícími skutečnostmi, které buď vyšly najevo až po sepsání našeho návrhu, nebo nám v době sepsání našeho návrhu nebyly známy. III. a) Nepravdivé informace o financování kampaně (upřesňujeme, že předmětem naší stížnosti není způsob financování volební kampaně Miloše Zemana, ale způsob, jakým o ní v průběhu kampaně referoval) Důležitým tématem předvolebních debat bylo financování volební kampaně – prezidentský kandidát Miloš Zeman se v tomto ohledu vymezoval vůči svému protikandidátovi výrazně nižšími náklady na volební kampaň : „Celkové náklady na kampaň byly 12 milionů, tedy asi o polovinu méně než u pana Schwarzenberga. To je pravda, ale kdo si umí vyjednat výhodné podmínky, například množstevní slevy, ten umí. Kdo neumí, ten to platí dráž.“ (Radiožurnál, Prezidentská debata, 23. ledna 2013). Na počátku své kampaně operoval Miloš Zeman dokonce s částkou ve výši 3 milióny korun.Údaj o výrazně nižších nákladech na kampaň nese řadu možných konotací – může například vyvolávat dojem, že podpora kandidáta s vyššími náklady je způsobena většími investicemi do reklamy, tedy snahou voliče více manipulovat (srov. v kampani často opakované tvrzení, že Karel Schwarzenberg je "marketingovým produktem" nebo že se snaží apelovat především na neinformované a manipulovatelné mladé lidi bez životních zkušeností), zatímco podpora vyjadřovaná kandidátovi, jenž do kampaně investuje výrazně méně, pak může být interpretována jako spontánní a autentický projev sympatií, respektu a náklonnosti jeho příznivců. Navrhovatelé se ve svém okolí v této souvislosti často setkávali s názorem, že Karel Schwarzenberg si hlasy voličů musí (a coby bohatý člověk bez problémů může) kupovat, zatímco Miloš Zeman se těší přirozené podpoře, a náklady na jeho kampaň jsou tudíž nízké, přičemž velkými částkami ani nedisponuje. Dne 4. února šéf Zemanova volebního týmu, ing. Vratislav Mynář, zveřejnil údaj, podle nějž náklady na kampaň Miloše Zemana dosáhnou částky kolem 30 miliónů korun:
– 1 –
"Dáváme ještě dohromady faktury za prosinec a leden. Mým odhadem to ale bude kolem třiceti milionů korun," řekl MF DNES Mynář, šéf volebního týmu a zároveň předseda Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ). Náklady by se tak dostaly na zhruba stejnou úroveň, jakou do kampaně investoval tým poraženého kandidáta Karla Schwarzenberga, což bylo 32 milionů. Zvýšení sumy by navíc vysvětlilo i otázku, jak je možné, že Zemanova kampaň byla co do billboardů a akcí zhruba stejně velká jako Schwarzenbergova, ale o více než třetinu levnější. Zeman to přitom doposud zlehčoval tím, že si vše uměli výhodněji nasmlouvat. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/naklady‐na‐prezidentskou‐kampan‐milose‐zemana‐f4s‐ /domaci.aspx?c=A130204_1884920_domaci_skr Původně uváděné údaje o relativně nízkých nákladech této kampaně se tedy nezakládaly na pravdě a potenciálním voličům předkládaly nesprávný obraz skutečnosti. Dalším krokem, který hodnotíme jako jsoucí v rozporu s principem "čestnosti a poctivosti", byť zřejmě nikoli v rozporu se zněním zákona, je ing. Mynářem přiznaná dohoda se sponzory, že svůj příspěvek na kampaň poskytnou až v měsíci únoru – tedy v době po skončení prezidentské volby. Informace o sponzorech kampaně se tak pro – ve vztahu k volbám – rozhodnou dobu dostaly zcela mimo veřejnou kontrolu. I kdyby nyní údaje o těchto sponzorech byly plně zveřejněny na transparentním účtu Miloše Zemana, na rozhodování voličů už nemohou mít vliv.
b) Informace publikované na facebookovém profilu místopředsedy Strany práv občanů – Zemanovci, Zdeňka Štengla; informace publikované na serverech vtažených do kampaně odkazem na oficiálních stránkách prezidentské kampaně „Schwarzenberg vstoupil do české politiky a kandiduje na Hrad, jenom aby zrušil Benešovy dekrety a otevřel cestu sudeťákům k navrácení majetku, který byl naprosto legálně zabaven. On chce, abychom byli opět protektorátem Německa. Netrápí ho statisíce Němci zavražděných Čechů a ukrutné bestiality, kterých se Němci dopouštěli. Chtěli nás jako národ vyhladit podobně jako Židy. To se s odsunem nedá vůbec srovnávat. Ať to vypráví těm mála lidem, co přežili Lidice. Ať to vypráví těm lidem, kteří byli v Osvětimi! Zdroj: Facebookový profil Zdeňka Štengla Zdroj: http://www.lidovky.cz/schwarzenberg‐chce‐abychom‐byli‐opet‐protektoratem‐pise‐mistopredseda‐ zemanovcu‐gib‐/zpravy‐domov.aspx?c=A130124_113016_ln_domov_khu Přesto, že facebookový profil je veřejně přístupný, lze namítnout, že jeho dopad je ve srovnání se zveřejňováním informací v jiných médiích (rozhlas, televize, periodický tisk) menší. Ač lze takovou námitku částečně přijmout (s výhradou, že výše citovaný text profilu byl publikován dalšími sdělovacími prostředky), význam využívání sociálních sítí a textů zveřejňovaných na blozích (či na pseudozpravodajských internetových serverech) nelze bagatelizovat – je třeba mít na paměti, že dynamika a povaha šíření informací tímto druhem internetových médií je jen jiná; nebezpečí takto šířené informace spočívá mj. v tom, že je příjemci často mylně vnímána jako přesvědčivý osobní – 2 –
názor kohosi, kdo je s věcí zdánlivě dobře obeznámen, nikoli jako součást volební kampaně: tak je tomu zejména v situaci, kdy se podobné informace šíří zkopírované prostřednictvím elektronické pošty, již bez uvedení zdroje a autora, a není tedy navíc patrná vazba zdroje bezprostřední okolí prezidentského kandidáta. Citovaný text jsme se rozhodli do svého doplnění zahrnout, neboť s "argumenty" v něm uvedenými jsme často setkávali v diskusích o tom, proč není možné volit Karla Schwarzenberga – dlouho se nám ale nedařilo identifikovat zdroj; lidé, jež jsme oslovili, byli schopni sdělit pouze to, že jde o informaci, kterou získali prostřednictvím internetu. Kromě textu Zdeňka Štengla (který je jakožto místopředseda SPOZ s lidmi kolem Miloše Zemana přímo a viditelně spojen) lze podobné informace najít na internetu i jinde: dalším zdrojem hrubě difamačních textů, jak jsme upozorňovali už v textu svého návrhu podaného 5. 2. 2013, jsou i vzájemně propojené „zpravodajské“ servery „neoglobe.cz“ a „parlamentnilisty.cz“, které do oficiální kampaně vtáhl volební tým Miloše Zemana publikací „Prohlášení ke slovům Karla Schwarzenberga“ na webových stránkách kandidáta Miloše Zemana (www.zemannahrad.cz), když se právě na server neoglobe.cz odvolával jako na svůj informační zdroj. Na serverech neoglobe.cz a parlamentnilisty.cz byla publikována dlouhá řada textů obsahujících informace, které lze rovněž považovat za zcela nepřípustné – a to nejen z pohledu volební kampaně. Podobný druh argumentů, jako místopředseda SPOZ Zdeněk Štengl, uvádí v rozhovoru nadepsaném „Senátor se naštval: Sudeťácký kníže, Vy nevidíte ty statisíce mrtvých Čechů“, senátor Jaroslav Doubrava: „I Schwarzenbergova manželka pochází z rodiny fanatických nacistů. Čili víme, jaký je úkol Karla Schwarzenberga a proč sem přišel. Aby pomohl sudetským Němcům zpátky k majetku, a víme, že toto ohrožuje majetkové poměry českých občanů. Pan kníže sem přišel hájit sudeťáky. Se svou hanebnou češtinou a hanebnou znalostí české národní hymny se cpe na Hrad,“ zlobí se Doubrava. (…) Senátor se domnívá, že církevní restituce a restituce sudetoněmeckého majetku, o který může Schwarzenberg usilovat, jsou spojené nádoby a souvisí i s tím, že se Schwarzenberg dle požadavků závěti zavázal, že bude usilovat o restituci schwarzenbergských majetků, které byly zabrány před únorem 1948: „Schwarzenberg hledá jakoukoli cestu, aby se dostal k dalším majetkům. Restituce jeho majetku byla stejně podivná jako restituce u Václava Havla.“ Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Senator‐se‐nastval‐Sudetacky‐knize‐Vy‐nevidite‐ty‐ statisice‐mrtvych‐Cechu‐260070 Pro dokreslení uvádíme titulky některých dalších textů:
Novinář, který toho hodně ví na Schwarzenberga, bez obav hovoří Toto se nemělo dostat ven: Svědectví odkrývá šokující slova Schwarzenberga Poslanec ODS: Nechci Kalouskova knížete Trautenberga. Je to cizák Schwarzenberg se zbláznil. Česko ovládla hrůza ze slov knížete Váleční odbojáři mají strach: Sudeťáci už se chytli slov Schwarzenberga Klaus má strach: Schwarzenbergovy výroky o dekretech mu nemohu prominout Zeman vrátil úder knížeti: Omlátil mu o hlavu Kalouska i hákové kříže – 3 –
Mluvíte jak Sudeťák, utřel Zeman Schwarzenberga. Fanoušci knížete řvali a pískali Další válečný hrdina ostře naložil knížeti, jeho mládeži a novinářům Filip (KSČM): Výroky K. Schwarzenberga jsou signálem sudetským Němcům Sudeťák Posselt na Hradě: Konečně se lámou ledy Německé a rakouské noviny chválí Schwarzenberga. V otázce dekretů je rozumný Význam tohoto internetového portálu přitom nelze bagatelizovat, internetová encyklopedie Wikipedia pod heslem „Parlamentní listy“ v oddíle „Význam a hodnocení“ mj. uvádí: Parlamentní listy jsou poměrně často citovány jako původní zdroj informací a mnohá významná média reagují na impulsy vzešlé z Parlamentních listů. Uveřejňují často i kontroverzní texty z různých stran politického spektra. Bližšímu vztahu ke konzervativní a nacionální pravici se zdá nasvědčovat charakter sesterských projektů vydavatele, které jsou v roce 2011 umístěny na subdoménách Parlamentních listů. (...) Kancelář Poslanecké sněmovny PČR se 23. dubna 2012 rozhodně distancovala od internetového serveru Parlamentní listy a uvedla, že jeho název, obsah, zaměření, autoři článků a vydavatelé nemají s prací Poslanecké sněmovny PČR nic společného a žádným způsobem neodrážejí její stanoviska. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Parlamentn%C3%AD_listy Domníváme se, že podobně jako text na facebookovém profilu Zdeňka Štengla jsou i výše zmíněné (a mnohé další ) články z uvedených serverů nejen porušením volebního zákona, ale naplňují skutkovou podstatu některých trestných činů – přinejmenším trestného činu pomluvy a šíření poplašné zprávy. c) Údajná podpora senátora Sulovského a hnutí Ostravak Miloši Zemanovi Ve středu 23. ledna se na setkání moravskoslezské pobočky Strany práv občanů – Zemanovci (SPOZ) v ostravském hotelu Imperial měl číst údajný dopis populárního senátora Leopolda Sulovského (který se prý z akce omluvil) o tom, že nejen on sám, ale celé hnutí Ostravak, jehož je představitelem, podporuje prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Leopold Sulovský později médiím oznámil, že o akci nevěděl a citovaná slova popřel. Sponzor hnutí Ostravak Lukáš Semerák podle zpráv v tisku zvažoval právní kroky, od nichž ovšem nakonec upustil s tím, že v dané chvíli by už neměly žádný význam. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/zemanovci‐se‐pysni‐asi‐smyslenym‐dopisem‐sulovskeho‐p0x‐ /domaci.aspx?c=A130129_1882869_ostrava‐zpravy_jog Výše uvedenou manipulaci zahrnujeme do svého doplnění proto, že se při výkonu své práce často pohybujeme na území Moravskoslezského kraje a na území statutárního města Ostrava, kde také působí naši kolegové – jeden z nich je sociálním a terénním pracovníkem a přichází do kontaktu s velkým množstvím lidí napříč všemi sociálními vrstvami. Ten nás upozornil na fakt, jak velkému veřejnému kreditu a podpoře se v místě těší hnutí Ostravak, jež sdružuje výrazné osobnosti různé – 4 –
politické orientace. Sdělení, že "celé hnutí Ostravak stojí za Milošem Zemanem" tak nepochybně mohlo mít na rozhodování v daném regionu nezanedbatelný vliv.
IV. Naše přesvědčení, že mlčky tolerovat způsob vedení volební kampaně Miloše Zemana a kampaně ve prospěch Miloše Zemana znamená legitimizovat lež, pomluvu a účelovou manipulaci coby prostředek k dosažení cíle, není teoretickou spekulací – Miloš Zeman při dosahování svých cílů podobné prostředky opakovaně využil už v minulosti; odkazujeme v této souvislosti na text publikovaný týdeníkem Respekt: Mnohé překvapuje, že Miloš Zeman v debatách s lehkostí sobě vlastní nemluví pravdu. Například v televizní debatě tvrdil, že jeho vláda neměla nic společného s kauzou Mostecká uhelná, ačkoli opak byl pravdou. Překvapení ale není na místě, protože Miloš Zeman bude možná prvním českým prezidentem, který má soudem potvrzeno, že je lhář. Nejde o přehnaně tvrdá slova. Miloš Zeman často mluvil o tom, že novináři jsou zkorumpovaní. Nikdy ale nepředložil důkaz. V roce 1999 ale nečekaně řekl: "Když si přejete nějaké konkrétní důkazy o korupci novinářů, dovolte, abych vám jeden dal.” A následně prohlásil, že novinář Ivan Brezina bere peníze od společnosti ČEZ, aby psal pozitivně o Temelínu. Když to měl dokázat, použil svou tradiční taktiku: řekl mu to prý někdo jiný, tentokrát šéf ČEZ Milan Černý. Nejvyšší a Vrchní soud nejdříve daly za pravdu Zemanovi, který prý nemohl nést odpovědnost za špatnou informaci od Černého. Až Ústavní soud rozhodl logicky, tedy že nelze šířit lži a následně se omluvit, že to má jen z doslechu. V nálezu Ústavního soudu (podílela se na něm hlavně Eliška Wagnerová) se mimo jiné píše: „Představitelé státní moci jsou proto povinni zveřejňovat jen skutkově důkladně prověřené informace, které se navíc vztahují toliko k věcem, které spadají do jím kompetenčně vymezené oblasti. Nemá‐li ústavní činitel svá tvrzení faktů důkladně prověřena co do pravdivosti, není oprávněn je zveřejnit. Tato východiska platí tím spíš v případě tvrzení faktů, která hrozí difamovat jednotlivé osoby, byť tyto vystupují ve věcech veřejných. Bez dodržování této základní náležitosti nemůže fungovat žádný stát, který má být považován za demokratický a právní. Difamace jednotlivců představiteli státní moci a z ní plynoucí dezinformace všech členů společnosti je naopak technikou dobře známou totalitním režimům. Proto i zkušenost z období před rokem 1989 velí, že je třeba velmi důsledně trvat na dodržování svrchu uvedených principů.“ Problém byl, že nález Ústavního soudu zazněl až v roce 2005 a Miloš Zeman se musel omluvit až v roce 2007. Jinými slovy, jeho lež pomohla, když to potřeboval, omluva přišla ve chvíli, kdy už to bylo jedno. Tento způsob nebyl ojedinělý. Podobně Miloš Zeman ve funkci premiéra prohlásil: „Na ministerstvu zahraničí [za Josefa Zieleniece] bylo v minulosti uzavřeno na šedesát smluv jak s jednotlivými novináři, tak s mediálními agenturami, které sloužily k osobní prezentaci – 5 –
předminulého ministra zahraničí. Dnešní ministr zahraničí [Jan Kavan] tyto smlouvy zrušil a řekl mi, že z těch ušetřených peněz bude financovat výdaje na jedno středně velké velvyslanectví.“ Nebyla to pravda, ale veřejnost chtěla neodbytně důkazy. Proto se je Zemanův poradce pokusil vytvořit vydíráním zaměstnance ministerstva zahraničí. Nepovedlo se. Takže i tady musela zaznít omluva. Miloš Zeman k ní ale nedonutil sebe, nýbrž Jana Kavana. Zdroj: http://respekt.ihned.cz/volby‐prezidenta/c1‐59154470‐proc‐zeman‐lze (tučné zvýraznění navrhovatelé)
Fakt, že se použití nečestných a nepoctivých prostředků vyplatilo, mohl být bezpochyby jedním z důvodů, proč se Miloš Zeman k jejich použití uchýlil i v případě prosazování své prezidentské kandidatury. Úřad prezidenta ale není jen prestižním postem reprezentujícím určitou reálnou politickou moc, ale rovněž úřadem, který má – ve srovnání se zbytkem politické scény – v největší míře ztělesňovat i určité morální hodnoty, o čemž svědčí nejenom obsah prezidentského slibu a heslo na prezidentské standartě, ale také třeba pravomoc vstoupit do justičního systému udělením prezidentské milosti. Pokud budeme akceptovat skutečnost, že tohoto úřadu může být dosaženo za pomoci nečestných a nepoctivých prostředků, popíráme tím morální principy a pravidla, k nimž se demokratická společnost hlásí a na nichž je závislé její řádné fungování. Jako navrhovatelé jsme si samozřejmě vědomi, že případné rozhodnutí o zneplatnění volby by přineslo řadu praktických a administrativních komplikací – domníváme se nicméně, že přitakání prostředkům, jež byly v kampani použity, by pro morální klima naší společnosti mělo důsledky nesrovnatelně horší. V souvislosti s úkolem soudu rozhodnout, zda byla "porušena ustanovení zákona způsobem, který mohl ovlivnit volbu prezidenta", bychom ještě rádi připomněli, že žádný z bodů, v nichž spatřujeme porušení § 35 volebního zákona, není věcí nedopatření, opomenutí nebo náhody: jde vesměs o kroky, jež byly v rámci volební kampaně prováděny záměrně – tedy přímo s cílem ovlivnit výsledek volby. Jinými slovy: kdyby ti, kdo tyto kroky podnikali, měli zato, že takové kroky výsledek voleb ovlivnit nemohou, nepřistoupili by k nim. Podpisy navrhovatelů: V Praze dne 14. února 2013
– 6 –
