Nejvýhodnější forma podnikání cestovní kanceláře
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 10. Května 2013
............................................... Podpis
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marii Borské za konzultace, připomínky, cenné rady a odbornou pomoc při zpracování práce. Také děkuji své rodině, všem blízkým a přátelům za jejich podporu.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomika a management Obor Cestovní ruch
Nejvýhodnější forma podnikání cestovní kanceláře bakalářská práce
Autor: Michaela Tetivová Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2013
Copyright © 2013 Michaela Tetivová
Abstrakt TETIVOVÁ, Michaela: Nejvýhodnější forma podnikání cestovní kanceláře. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Marie Borská. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 91 stran. Cílem mé bakalářské práce je přiblíţit čtenářům problematiku podnikání cestovní kanceláře z pohledu zaloţení firmy, účetnictví firmy, a z daňového hlediska. Vybrat optimální variantu a navrhnout řešení. Práce je rozdělena na 2 části, a to na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá historii cestovních kanceláří a jejich členěním podle určitých hledisek. Dále je v teoretické části rozebrána problematika ţivnostenského a obchodního zákona a také jsou zde popsány základní informace o účetnictví a daních. Praktická část se zabývá porovnáním daných kritérií mezi OSVČ a s. r. o. Jsou zde uvedeny ukázky daňové evidence a podvojného účetnictví. Na základě těchto porovnání je pro cestovní kancelář doporučená nejvýhodnější forma podnikání.
Klíčová slova Cestovní kancelář. Daňová evidence. Daň z přidané hodnoty. Daň z příjmů. Obchodní zákon. OSVČ. Společnost s ručením omezeným. Účetnictví. Ţivnost. Ţivnostenský zákon.
7
Abstract TETIVOVÁ, Michaela: The most advantageous form of business travel agencies. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihava. Department of tourism. Supervisor Ing. Marie Borská. Degree of qualifications: bachelor. Jihlava 2013. 91 pages. The aim of my work is to introduce readers to the issue of business travel agency in terms of establishing companies, accountig and tax perspective. Choose the best option and propose solutions. The work is divided into two parts, namely the theoretical part and a practical part. The theoretical part deals with the history of travel agents and their breakdown according to certain criteria. The theoretical part analyzes problems of trade and commercial code, and also describes the basic information about accounting and taxes. The practical part deals with the comparison between the basic criteria and selfemployed and limited liability company. These criteria included the establishment of travel agencies, accountant duty and tax perspective. There are examples include tax accounting and double-entry bookkeeping. On the basis of these comparisons is the travel agency recommended best form of business.
Keywords Travel agency. Tax accounting. Value-added tax. Income tax. Commercial code. Selfemployed. Limited liability company. Accounting. Trade. Trade code.
8
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Abstract ............................................................................................................................. 8 Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 Seznam obrázků .............................................................................................................. 11 Seznam zkratek ............................................................................................................... 12 Úvod................................................................................................................................ 14 Teoretická část ................................................................................................................ 16 1
2
Vznik a vývoj cestovních kanceláří ........................................................................ 16 1.1
Historie vzniku cestovních kanceláří ............................................................... 16
1.2
Československo – období mezi světovými válkami ........................................ 17
1.3
Československo – padesátá aţ osmdesátá léta ................................................. 17
1.4
Česká republika – devadesátá léta a současnost .............................................. 18
Členění cestovních kanceláří a agentur .................................................................. 19 2.1
2.1.1
Cestovní kancelář ...................................................................................... 19
2.1.2
Cestovní agentura ..................................................................................... 20
2.2
3
Podle územního hlediska.................................................................................. 20
2.2.1
Cestovní kanceláře zaměřené na výjezdový a domácí cestovní ruch ....... 20
2.2.2
Cestovní kanceláře zaměřené na příjezdový cestovní ruch ...................... 20
2.3
Podle hlediska segmentu trhu........................................................................... 20
2.4
Podle hlediska velikosti.................................................................................... 21
Ţivnostenský zákon obecně .................................................................................... 22 3.1
4
Podle předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu .......................... 19
Druhy ţivností a jejich rozdělení ..................................................................... 22
3.1.1
Řemeslná ţivnost ...................................................................................... 23
3.1.2
Vázaná ţivnost .......................................................................................... 23
3.1.3
Volná ţivnost ............................................................................................ 23
3.1.4
Koncesovaná ţivnost ................................................................................ 24
3.2
Co není ţivnost................................................................................................. 24
3.3
Provozování ţivnosti ........................................................................................ 25
3.3.1
Všeobecné podmínky provozování ţivnosti ............................................. 26
3.3.2
Zvláštní podmínky provozování ţivnosti ................................................. 26
Obchodní zákoník obecně ....................................................................................... 26 4.1
Obchodní rejstřík .............................................................................................. 27
4.2
Obchodní společnosti ....................................................................................... 27
4.3
Společnost s ručením omezeným ..................................................................... 27 9
4.3.1
Společenská smlouva ................................................................................ 28
4.3.2
Základní kapitál ........................................................................................ 28
4.3.3
Orgány společnosti ................................................................................... 28
5
Účetnictví cestovních kanceláří .............................................................................. 29
6
Daně cestovních kanceláří ...................................................................................... 30
Praktická část .................................................................................................................. 32 7
8
Zaloţení cestovní kanceláře .................................................................................... 32 7.1
Zaloţení CK z pohledu právnické osoby ......................................................... 32
7.2
Zaloţení CK z pohledu OSVČ ......................................................................... 34
7.3
Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání – podle zaloţení .............. 37
Účetní povinnost pro cestovní kanceláře ................................................................ 41 8.1
Účetní povinnost u s. r. o. – podvojné účetnictví ............................................. 41
8.1.1 8.2
Účetní povinnost u OSVČ – daňová evidence ................................................. 46
8.2.1 8.3 9
Praktický příklad účtování cestovní kanceláře ......................................... 42 Praktický příklad daňové evidence u cestovní kanceláře ......................... 47
Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání – podle účetní povinnosti 49
Daňové hledisko ..................................................................................................... 51 9.1
Daň z příjmů ..................................................................................................... 51
9.1.1
Daň z příjmu právnických osob ................................................................ 51
9.1.2
Daň z příjmů fyzických osob .................................................................... 54
9.2
Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání – dle daňového hlediska . 56
9.3
Zvláštní reţim DPH pro cestovní sluţbu ......................................................... 57
10 Zhodnocení a výběr právní formy podnikání ......................................................... 59 Závěr ............................................................................................................................... 60 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 62 Internetové zdroje ........................................................................................................... 64 Přílohy............................................................................................................................. 65
10
Seznam tabulek Tabulka 1 - Počet prodaných zájezdů a počet koncesovaných CK v ČR ....................... 19 Tabulka 2 - Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání OSVČ a s. r. o. .......... 37 Tabulka 3 – Přehled klasifikace stanovených kritérií ..................................................... 40 Tabulka 4 - Zahajovací rozvaha k 1. 1. 2012.................................................................. 42 Tabulka 5 - Deník - 1. část .............................................................................................. 43 Tabulka 6 - Deník - 2. Část ............................................................................................. 44 Tabulka 7 - Deník - 3. Část ............................................................................................. 44 Tabulka 8 – Obratová předvaha ...................................................................................... 45 Tabulka 9 - Účet zisku a ztrát ......................................................................................... 45 Tabulka 10 - Konečná rozvaha roku 2012 ...................................................................... 46 Tabulka 11 - Evidence příjmů – uvedená v Kč .............................................................. 48 Tabulka 12 - Evidence výdajů – uvedená v Kč .............................................................. 48 Tabulka 13 - Přehled příjmů a výdajů za rok 2012......................................................... 49 Tabulka 14 - Výpočet čisté měsíční mzdy ...................................................................... 53 Tabulka 15 - Roční slevy na dani pro rok 2012 .............................................................. 55 Tabulka 16 - Srovnání výsledků mezi OSVČ a s. r. o. ................................................... 56
Seznam obrázků Obrázek 1: Metody segmentace ...................................................................................... 21 Obrázek 2: Rozdělení ţivností ........................................................................................ 22
11
Seznam zkratek apod. – a podobně atd. – a tak dále CK – cestovní kancelář CR – cestovní ruch č. – číslo ČR – Česká republika D – strana Dal DE – daňová evidence DHM – dlouhodobý hmotný majetek DP – důchodové pojištění DPH – daň z přidané hodnoty FAP – faktura přijatá FAV – faktura vystavená FO – fyzická osoba Kč – korun českých MD – strana Má dáti např. – například OR – obchodní rejstřík OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná PO – právnická osoba PPD – příjmový pokladní doklad PZ – počáteční zůstatek
12
Sb. – sbírka SP – sociální pojištění s. r. o. – společnost s ručením omezeným tis. - tisíce tzv. – tak zvaný VBÚ – výpis z bankovního účtu VÚÚ – výpis z úvěrového účtu VÚD – vnitřní účetní doklad VH – výsledek hospodaření ZP – zdravotní pojištění ZTP – zvlášť těţce postiţený ŢÚ – ţivnostenský úřad
13
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Nejvýhodnější forma podnikání pro cestovní kanceláře“. Hlavním důvodem proč jsem si toto téma vybrala, bylo to, ţe jiţ během mého studia mě zajímalo vše o zakládání cestovní kanceláře a jejím provozu. Doufám, ţe vypracováním své bakalářské práce si doplním chybějící informace ohledně tohoto tématu. Mnou zvolené téma souvisí s cestovním ruchem, který tvoří velmi významnou část hospodářství. A jeho nedílnou součástí jsou samozřejmě i cestovní kanceláře, které nabízejí sluţby spojené s cestováním. Práci rozdělím na 2 části, a to na teoretickou část a praktickou část. Cílem mé bakalářské práce je přiblíţit problematiku podnikání cestovní kanceláře z pohledu zaloţení firmy, účetnictví firmy a z daňového hlediska. Budu se snaţit vybrat optimální variantu a navrhnout řešení. V první kapitole mé práce se budu věnovat historii, vzniku a vývoji cestovních kanceláří. Historii bych chtěla zachytit od začátku a to jiţ od zakladatele cestovního ruchu Thomase Cooka. Dále se budu zmiňovat o známé cestovní kanceláři Čedok a na závěr bych ráda vytvořila tabulku s počty prodaných zájezdů a počty cestovních kanceláří v České republice za poslední léta. V další kapitole se budu věnovat členění cestovních kanceláří podle čtyř hledisek a to předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu, územního hlediska, hlediska zpracovávaného segmentu trhu a hlediska velikosti. Ve třetí kapitole budu rozebírat problematiku ţivnostenského zákona. Rozdělím a popíši ţivnosti a poté uvedu, pod kterou ţivnost spadá cestovní kancelář. Dále se budu věnovat všeobecným a zvláštním podmínkám v provozování ţivnosti. Následně se budu zabývat obchodním zákonem. Zmíním se zde i o obchodním rejstříku a o obchodních společnostech. V mé bakalářské práci jsem se rozhodla věnovat pouze společnosti s ručením omezeným, z tohoto důvodu se na ní zaměřím a charakterizuji její specifika.
14
Pátá kapitola bude obsahovat základní informace o účetnictví cestovních kanceláří. Jaké jsou moţnosti vedení evidence majetku a zdrojů. Pouţiji zde definice daňové evidence a podvojného účetnictví. Poslední kapitola v teoretické části se bude zabývat daněmi cestovních kanceláří pouze okrajově. K této problematice se budu blíţe vyjadřovat v praktické části. Praktickou část jsem se rozhodla rozdělit na 3 hlavní úseky, kterým se zde budu věnovat. V první části se zaměřím na zaloţení cestovní kanceláře a to, jak z pohledu OSVČ tak právnické osoby. Pro informace o zaloţení cestovní kanceláře fyzickou osobou (OSVČ) jsem navštívila Ţivnostenský úřad v Pelhřimově. Veškeré informace, které mi byly poskytnuty, budu zpracovávat v praktické části mé bakalářské práce, která se bude zabývat touto problematikou. Dále se budu věnovat zaloţení cestovní kanceláře právnickou osobou. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala pouze jednu z právních forem podnikání a to společnost s ručením omezeným. Vzhledem k tomu, ţe se v mé blízkosti nevyskytuje ţádný Rejstříkový soud, budu veškeré potřebné informace vyhledávat na různých internetových portálech, jako je justice.cz, business.center.cz atd., kde je vše popsané. A také zde zpracuji vlastní zkušenosti mého otce při zaloţení obchodní firmy. Na konci této první části udělám zhodnocení a vyberu nejvýhodnější formu podnikání podle zaloţení. V druhé části se budu zabývat účetnictvím. Pro OSVČ jsem si zvolila vedení účetnictví formou daňové evidence a pro s. r. o. zde uvedu podvojné účetnictví. Údaje, které budu uvádět, jsou fiktivní a nevztahují se na podnikání konkrétní osoby. Budu se zde snaţit ukázat typické účetní operace pro CK. Na závěr této části se pokusím vybrat nejoptimálnější formu podnikání podle účetního hlediska. Zdůrazním zde výhody a nevýhody daňové evidence a podvojného účetnictví. Posledním posuzovaným hlediskem v praktické části je hledisko daňové. Zde se budu věnovat podrobnějšímu popsání dani z příjmů fyzických osob a dani z příjmů právnických osob. Následně vypočítám daň a porovnám výsledky. Jako přílohu přiloţím vyplněná daňová přiznání. A i v tomto případě vyberu, podle mého názoru, nejvýhodnější formu podnikání podle účetního hlediska. V závěru zhodnotím celkovou práci a vyhodnotím výsledky. 15
Teoretická část 1 Vznik a vývoj cestovních kanceláří 1.1 Historie vzniku cestovních kanceláří Za zakladatele cestovního ruchu je povaţován Angličan Thomas Cook (1808–1892), který 5. července 1841 zorganizoval historicky první cestu vlakem z Leicestru do Loughborough pro 570 osob. O čtyři roky později (1845) Thomas Cook zaloţil vlastní cestovní kancelář, jenţ existuje do dneška. V roce 1865 zahájila provoz pobočka v Londýně. Poté Cook začal zakládat cestovní kanceláře po celém světě. Od roku 1877 měl své vlastní CK v Austrálii, Americe, Evropě, Indii a i na Středním východě. V roce 1851 uskutečnil další cestu pro 165 tisíc lidí na první mezinárodní průmyslovou výstavu. První zahraniční zájezd na Světovou výstavu v Paříţi uspořádal v roce 1855 a od roku 1856 začal pořádat pravidelné zájezdy do dalších evropských států. Také například zorganizoval cestu okolo světa za 222 dnů, cesty indických muslimů do Mekky atd. (Sysel, Zurynek, 2009) Thomas Cook ve svém podnikání pouţíval prvky, které se v cestovním ruchu uplatňují dodnes, jako například: -
blanketové úvěrové listy – ty umoţnovaly jejich majitelům těchto listů vyuţívat sluţby jako je ubytování, stravování a další moţné sluţby - v dnešní době pouţíváme spíše název voucher,
-
rooming listy – ty byly určeny k rezervování předem zaplaceného ubytování – rooming listy hotel obdrţel předem, aby se mohl na příjezd hosta připravit,
-
popisy tras, harmonogramy a programy včetně všech s tím souvisejících sluţeb,
-
dohody se ţelezničními společnostmi, které slouţily k vystavení jízdenky za smluvní cenu na určité ţelezniční trati. (Sysel, Zurynek, 2009).
16
Kdyţ Thomas Cook roku 1892 zemřel, zůstala jeho firma ještě ve vlastnictví rodiny a to aţ do roku 1928, kdy ji jeho vnuci prodali belgické cestovní a ţelezniční společnosti. (www.nacesty.cz)
1.2 Československo – období mezi světovými válkami V roce 1920 byla zaloţena Československá cestovní a dopravní kancelář s pěti pobočkami v Praze, Brně, Bratislavě, Karlových Varech a Františkových lázních. Tato kancelář vznikla podepsáním smlouvy mezi Československými drahami, Zemským cizineckým svazem a bankou Bohemia. O dva roky později v roce 1922 byly zřízeny zahraniční pobočky a to ve Vídni, Paříţi a Londýně. (Čertík, 2001) V roce 1925 vznikla středoevropská mezinárodní asociace AGOT, kterou vytvořila Československá cestovní a dopravní kancelář spolu s maďarským Ibuszem, polským Orbisem a jugoslávským Putnikem. Tato asociace AGOT později sdruţovala více neţ 40 cestovních kanceláří. (Čertík, 2001) Nám známá značka Čedok byla poprvé pouţita teprve v roce 1926 a stala se symbolem úspěchu v oblasti podnikání. Čedok jako první cestovní kancelář v Evropě začal pouţívat dosud neobvyklé dopravní prostředky, byly to velmi luxusní autobusy značky Praga. Tyto autobusy vycestovaly s prvními stovkami českých turistů na dalmatské pobřeţí Jadranu. (Čertík, 2001) Čedok jako spolehlivý partner při organizování zájezdů zahraničních turistů si získal velmi dobrou pověst v západní a střední Evropě a udrţoval si pevné postavení na domácím trhu. (Čertík, 2001)
1.3 Československo – padesátá aţ osmdesátá léta Po válce byl cestovní ruch ochromen. Tím se vývoj cestovních kanceláří značně zpomalil. Čedok i nadále stál v čele cestovního ruchu a v roce 1948 byl znárodněn. Poté cestovní kancelář prošla celou řadou organizačních změn a podob. Do jejího systému byly koncem osmdesátých let integrovány podniky cestovních kanceláří s podniky hotelovými. Na konci osmdesátých let Čedok vlastnil 166 poboček v Československu, 200 hotelů a zaměstnával 22 000 lidí. (Sysel, Zurynek, 2009) 17
Od poloviny šedesátých let začaly v Československu vystupovat specializované CK, a to jak v oblasti domácího, tak i zahraničního cestovního ruchu. (Sysel, Zurynek, 2009) Vyskytovalo se zde celkem 9 cestovních kanceláří, které se dělily do 3 skupin: -
s celostátní působností - Čedok a Autoturist
-
s národní českou působností - Rekrea, Sport – Turist, Balnea, CKM
-
s národní slovenskou působností – Tatratour, Slovakoturist, Slovakoterma (Čertík, 2001)
1.4 Česká republika – devadesátá léta a současnost Počátkem devadesátých let byl zaznamenán bouřlivý rozvoj cestovního ruchu, a s tím spojený i markantní nárůst konkurence. To vše bylo zapříčiněno liberalizací podmínek podnikání v tomto období. (Sysel, Zurynek, 2009) Po revoluci v roce 1989 začala velice rychle vzkvétat oblast cestovního ruchu a to díky uvolněným podmínkám v Československu. V roce 1990 bylo vydáno více neţ 6 000 oprávnění k provozování cestovní kanceláře. (Čertík, 2001) Aţ do roku 1996 nebyla oficiálně vedena centrální evidence cestovních kanceláří. Dosud byly registrovány pouze u Ţivnostenských úřadů, ovšem tato informace nevypovídala o tom, kolik aktivních subjektů na trhu cestovního ruchu působilo. (Ryglová, 2009) V roce 1997 zkrachovalo mnoho cestovních kanceláří. Jeden z mnoha důvodu jejich neúspěchu byl zejména pokles poptávky. V následujících letech se situace na trhu cestovního ruchu zlepšila a do roku 2008 panoval stále pozitivní trend v jeho rozvoji. (Ryglová, 2009) Po ekonomické krizi, jenţ započala v roce 2008, se vývoj cestovního ruchu zpomalil. To je zřejmé i ze statistických údajů, které zaznamenaly, ţe v roce 2008 prodala jedna cestovní kancelář přibliţně 1 900 zájezdů, oproti tomu v roce 2012 jich prodala uţ jen 1 400. V současnosti v České republice dominují především menší cestovní kanceláře. Na konci roku 2012 se počet cestovních kanceláří pohyboval okolo 1 500. (www.magazin.ceskenoviny.cz)
18
Tabulka 1 - Počet prodaných zájezdů a počet koncesovaných CK v ČR (Zdroj: MPO, ČSÚ, MAG CONSULTING, vlastní úprava)
Rok
2008
2009
2010
2011
2012
Počet prodaných zájezdů CK a CA (v tis.)
2 501
2 097
2 225
2 088
2 050
Počet koncesovaných CK
1 291
1 368
1 394
1 457
1 501
2 Členění cestovních kanceláří a agentur Cestovní kanceláře a agentury je moţno rozčlenit podle několika hledisek a to podle: -
předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu
-
územního hlediska
-
hlediska zpracovávaného segmentu trhu
-
hlediska velikosti
2.1 Podle předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu Podle předmětu činnosti rozeznáváme cestovní kanceláře a cestovní agentury.
2.1.1 Cestovní kancelář Jedná se o organizátory zájezdu. V cestovním ruchu mají důleţitou úlohu, nakupují sluţby spojené s cestovním ruchem od dodavatelů a z nich vytváří produkt nebo balíček. Za produkt se povaţuje prodej jednotlivých sluţeb. A balíček neboli package je prodej několika zkombinovaných sluţeb najednou za jednotnou cenu. Cestovní kancelář v distribučním řetězci zaujímá pozici velkoobchodu. Pro letecké společnosti a ubytovací zařízení jsou cestovní kanceláře důleţitými obchodními partnery. (Sysel, Zurynek, 2009) „Cestovní kanceláře se zabývají zejména: -
nákupem ubytovacích služeb,
-
nákupem dopravních služeb, 19
-
vytvářením kombinací služeb a jejich balíčků,
-
nákupem dalších služeb cestovního ruchu,
-
nabídkou a prodejem služeb a balíčků,
-
informační a propagační činností,
-
monitorováním realizace těchto služeb.“ (Sysel, Zurynek, 2009, s. 14)
2.1.2 Cestovní agentura Cestovní agentura je povaţována za zprostředkovatele zájezdu. Její úlohou je prodej a zprostředkování sluţeb v oboru cestovního ruchu a prodej ostatních produktů cestovních kanceláří. Cestovní agentury jsou odměňovány prostřednictvím dodavatelů sluţeb formou provize, která je zpravidla stanovená v procentech. V distribučním řetězci je na pozici maloprodeje. (Sysel, Zurynek, 2009)
2.2 Podle územního hlediska Podle tohoto hlediska členíme cestovní kanceláře na působící ve výjezdovém, domácím a příjezdovém cestovním ruchu.
2.2.1 Cestovní kanceláře zaměřené na výjezdový a domácí cestovní ruch Takto zaměřené CK poskytují sluţby domácím zákazníkům. Obstarávají sluţby od dodavatelů pro domácí trh. Zákazníkům prodávají zájezdy do zahraničí (výjezdový cestovní ruch) a zájezdy na území ČR (domácí cestovní ruch). (Sysel, Zurynek, 2009)
2.2.2 Cestovní kanceláře zaměřené na příjezdový cestovní ruch Zajišťují sluţby pro zahraniční návštěvníky a zabývají se prodejem sluţeb do zahraničí. Pracují obvykle na konkrétních objednávkách zahraničních partnerů. (Čertík, 2001)
2.3 Podle hlediska segmentu trhu Trh lze rozčlenit podle čtyř hlavních metod: demografická, geografická, psychografická a behavioristická.
20
Populace
Demografická
Gegrafická
Psychografická
Behavioristická
Věk
Klima
Hodnoty
Zvyky a preference
Příjem
Země - Region
Postoje
Účel - Důvod
Profese
Město - Venkov
Životní styl
Očekávaný úspěch
Vzdělání
Zájmy
Velikost rodiny
Aktivity
Obrázek 1: Metody segmentace (Zdroj: ČERTÍK Miroslav. Cestovní ruch, 2001, vlastní úprava)
Velice pouţívaná metoda segmentace je behavioristická. Ta udává účel a důvod cesty. Například cesta ve volném čase, kterou lidé podnikají za účel odpočinku, relaxace, sportu a zábavy - většinou je to sluţba pro veřejnost. Anebo cesta pracovní, do které lze zahrnout různé kongresy, incentivní turistiku apod. - většinou je to sluţba pro firmy a obchodní společnosti. (Čertík, 2001)
2.4 Podle hlediska velikosti Počet klientů či dosaţený obrat je důleţité hledisko, podle kterého můţeme dělit cestovním kanceláře na: -
malé – do 5 zaměstnanců (specializované),
-
střední – 5 – 50 zaměstnanců,
-
velké – nad 50 zaměstnanců (základní). (Čertík, 2001)
Základní cestovní kanceláře většinou nabízí sluţby jak tuzemské, tak zahraniční. Specializované cestovní kanceláře se orientují na určitý druh sluţeb, případně na určité zákazníky. Díky specializaci můţe daná menší cestovní kancelář dosáhnout vyšší kvality sluţeb. (Ryglová, 2009)
21
3 Ţivnostenský zákon obecně Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání neboli ţivnostenský zákon je důleţitou právní normou. Jedná se o zákon, který upravuje podmínky podnikání a kontroluje jejich dodrţování. (Horzinková, 2004)
3.1 Druhy ţivností a jejich rozdělení Na začátek této kapitoly bych ráda přesně citovala definici ţivnosti, která je uvedená v ţivnostenském zákoně v části 1. a § 2. „ Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účel dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem.“ (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, str. 102) Převáţná většina ţivností jsou ţivnosti ohlašovací a ty se dělí na ţivnosti řemeslné, vázané a volné. Tyto ţivnosti je moţno provozovat na základě ohlášení. Dalšími ţivnostmi jsou ţivnosti koncesované, které lze vykonávat na základě povolení neboli koncese. Pro lepší představu, jak se ţivnosti rozdělují, jsem vytvořila diagram. (Hozinková, 2004)
Ţivnost
Ohlašovací
Řemeslná
Vázaná
Koncesováná
Volná
Obrázek 2: Rozdělení ţivností (Zdroj: vlastní tvorba)
22
3.1.1 Řemeslná ţivnost Základní podmínkou pro provozování této ţivnosti je odborná způsobilost, které člověk dosáhne vyučením v oboru nebo jiným odborným vzděláním a nezbytnou praxí. K prokázání odborné způsobilosti slouţí výuční list a doklad o praxi. (Horzinková, 2004) Mezi nejznámější řemeslné ţivnosti patří například pekařství a cukrárny, truhlářství, kosmetické sluţby, holičství, kadeřnictví, hodinářství, zednictví, hostinská činnost apod. (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání)
3.1.2 Vázaná ţivnost Velmi důleţitou podmínkou pro provozování vázané ţivnosti je odborná kvalifikace. Ţivnostenský zákon umoţňuje nahradit doklady o ukončeném vzdělání doklady o rekvalifikaci a o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Tato výjimka byla udělena právě z toho důvodu, ţe pro některé vázané ţivnosti v dnešní době je prakticky nemoţné získat vzdělání na vhodné škole. (Horzinková, 2004) Příkladem vázané ţivnosti, podle ţivnostenského zákona můţe být provozování poštovních sluţeb, provozování solárií, masérské a regenerační sluţby, provozování cestovní agentury, průvodcovská činnost, oční optika, provozování autoškoly apod. (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání)
3.1.3 Volná ţivnost Pro provozování volné ţivnosti musí být splněny pouze všeobecné podmínky stanovené ţivnostenským zákonem. Doklady o odborné způsobilosti se nevyţadují. Předmět podnikání u této ţivnosti musí být srozumitelný, jednoznačný a určitý. (Horzinková, 2004) Příklady ţivnosti volné představuje překladatelská a tlumočnická činnost, realitní činnost, zastavárenská činnost, ubytovací sluţby, výroba a zpracování skla, vydavatelské a nakladatelské činnosti apod. (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání)
23
3.1.4 Koncesovaná ţivnost Jsou zde zahrnuty činnosti, pro které je potřebný souhlas podle zvláštního zákona. Koncesi (povolení) lze udělit pouze uchazeči, jenţ: -
splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti,
-
nemá překáţky k provozování ţivnosti,
-
má odbornou kvalifikaci (doklad o ukončeném vzdělání nebo doklad o rekvalifikaci a doklad o čtyřleté praxi v oboru). (Horzinková, 2004)
Ţádost o koncesi musí odsouhlasit orgány státní správy, jako například: Ministerstvo vnitra, Česká národní banka, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, apod. Je to jedna ze základních podmínek provozování koncesované ţivnosti. (Horziková, 2004) Příkladem koncesované ţivnosti, podle zákona můţe být provozování střelnic, směnárenská činnost, taxisluţba, provozování pohřební sluţby, provozování cestovní kanceláře apod. (Horzinková, 2004) Má bakalářská práce se vztahuje na cestovní kanceláře, tudíţ bych chtěla přesněji vymezit poţadovanou odbornou způsobilost, která je blíţe definována v ţivnostenském zákoně. Provozování cestovní kanceláře je ţivnost koncesovaná a k ţádosti o vydání koncese se vyjadřuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Poţadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost je vymezena v ţivnostenském zákoně v příloze 3. (Horzinková, 2004)
3.2 Co není ţivnost Ráda bych zde uvedla určité příklady činností, ke kterým není potřeba mít ţivnostenské oprávnění, jako například: -
zemědělská výroba, vodní a lesní hospodářství,
-
činnost autorů (autorské honoráře),
-
nezávislá povolání, jenţ nejsou ţivností, ale podnikáním podle zvláštních předpisů (spisovat, herec, hudebník, …), 24
-
činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, k nimţ je většinou třeba státní zkouška
(daňový
poradci,
advokáti,
znalci,
tlumočníci,
…).
(www.jakpodnikat.cz)
3.3 Provozování ţivnosti V ţivnostenském zákoně v § 5 jsou vymezeny veškeré podmínky pro subjekty, které musí být splněny k provozování ţivnosti. Tento paragraf obsahuje 6 bodů, v nichţ je vše detailně popsané. Níţe uvádím ve zkratce tyto body: -
„živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené zákonem,
-
fyzická osoba nebo právnická osoba, která nemá bydliště ani sídlo na území České republiky se považuje za zahraniční osobu, ale může na území státu provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba pokud není stanoveno jinak,
-
pokud ze zákona vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyky provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Pravost podpisu a otisku razítka na originálních dokladech musí být ověřena,
-
požadavek na provedení překladu, který jsem doslovně uvedla v předešlém odstavci, se nevztahuje na doklady předložené státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie,
-
zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad o udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
-
fyzická osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba.“ (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, str. 15)
25
3.3.1 Všeobecné podmínky provozování ţivnosti „Všeobecnými podmínkami provozování živnosti jsou: -
plnoletost – tzn. dosažení věku 18 let
-
způsobilost k právním úkonům,
-
bezúhonnost.“ (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, str. 16)
Tyto podmínky musí podnikatel splňovat vţdy a to bez výjimky. Splnění všeobecných podmínek provozování ţivnosti je stanoveno jak pro ţivnosti ohlašovací tak koncesované. (Horzinková, 2004) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů a daný výpis nesmí být starší více neţ 3 měsíce. Bezúhonný není ten jedinec, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1 roku, za spáchání úmyslného trestného činu. A dále za spáchaný trestný čin, jak úmyslný, tak z nedbalosti, který se vztahuje k podnikání nebo souvisí s předmětem podnikání. (Hozinková, 2004)
3.3.2 Zvláštní podmínky provozování ţivnosti Zvláštní podmínky provozování ţivnosti podle zákona č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání obsahují splnění odborné způsobilosti, kterou musí podnikatel prokázat. V případě ţe danou způsobilost nemá, má za povinnost stanovit si odpovědného zástupce, jenţ odbornou způsobilost splní. Za odbornou způsobilost je povaţováno vzdělání v oboru a patřičná praxe. Akceptuje se i osvědčení získané na základě rekvalifikace podle vyhlášky č. 21/1991 Sb., o bliţších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů nebo je moţné vzdělání nahradit dlouholetou praxí v oboru. (Horzinková, 2004)
4 Obchodní zákoník obecně „Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství.“ (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 1)
26
4.1 Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík je veřejný seznam, ve kterém jsou zapsány veškeré údaje týkající se podnikatelů. Tyto údaje jsou stanovené zákonem. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě a součástí je i sbírka listin, která obsahuje základní dokumenty, jako například: společenská smlouva, zakladatelská listina atd. Obchodní rejstřík je komukoli přístupný, kdokoli má právo do něj nahlíţet, pořizovat si kopie a výpisy. (Müllerová, 2009) Vedení obchodního rejstříku je stanoveno zvláštním právním předpisem. Obchodní rejstřík vede rejstříkový soud a ten zaznamenává veškeré informace o zapsaných podnikatelích. (Müllerová, 2009)
4.2 Obchodní společnosti Obchodní společnost představuje právnickou osobu zaloţenou za účelem podnikání. Společnostmi jsou akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdruţení. Poslední dvě jsou upraveny zvláštními právními předpisy. (Müllerová, 2009) Obchodní společnosti se dělí na společnosti osobní a společnosti kapitálové. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost je zahrnuta do kapitálových společností. Veřejná obchodní společnost patří do osobních společností a komanditní společnost je kombinace obou forem a to jak osobních, tak kapitálových. (Müllerová, 2009) V mé bakalářské práci jsem se rozhodla věnovat pouze společnosti s ručením omezeným. Tudíţ se zde na ní zaměřím a stručně popíšu veškeré specifika.
4.3 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným patří do kapitálových společností. Název společnosti musí zahrnovat označení: společnost s ručením omezeným nebo zkratku s. r. o. Tato společnost se zakládá společenskou smlouvou. Společnost je moţno zaloţit jedním jediným společníkem (FO nebo PO). Ale můţe mít maximálně 50 společníků. 27
Je zde ovšem jedna podmínka a to, ţe jedna fyzická osoba můţe být jediným společníkem nanejvýš 3 společností s ručením omezeným. (Běhounek, 2008)
4.3.1 Společenská smlouva „Společenská smlouva musí obsahovat: -
firmu a sídlo společnosti,
-
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména bydliště fyzické osoby,
-
předmět podnikání (činnosti)
-
výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
-
jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
-
jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje,
-
určení správce vkladu,
-
jiné údaje, které vyžaduje zákon.“ (Müllerová, 2009, str. 55)
4.3.2 Základní kapitál Základní kapitál je peněţní vyjádření peněţitých i nepeněţitých vkladů společníků do společnosti. Výše základního kapitálu společnosti je stanovena na minimální částku 200 000 Kč a musí se povinně vytvářet. Jeden společník musí do základního kapitálu vloţit minimálně 20 000 Kč. Výše vkladu pro jednotlivé společníky můţe být stanovena rozdílně, avšak je nutno, aby částka byla dělitelná na celé tisíce. (Müllerová, 2009)
4.3.3 Orgány společnosti Valná hromada Je to nejvyšší orgán společnosti. Jmenuje a odvolává jednatele. Schvaluje řádnou účetní závěrku. O záleţitostech společnosti rozhoduje hlasováním. Schází se 1x ročně. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) 28
Jednatel Je to statutární orgán společnosti. Jednatelů můţe být i více, minimálně však jeden. Mají povinnost zajistit řádné vedení evidence a účetnictví, dále musí vést seznam společníků a informovat je o veškerých záleţitostech společnosti. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) Dozorčí rada Je to kontrolní orgán. Členové dozorčí rady dohlíţí na činnost jednatelů, nahlíţí do obchodních a účetních knih, kontrolují účetní závěrku a podávají návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)
5 Účetnictví cestovních kanceláří Kaţdá fyzická i právnická osoba, která se zabývá podnikáním, musí vést evidenci o svém majetku a zdrojích, z nichţ financuje svou činnost. Je zde několik metod, jak evidenci provádět. Podnikatel si ovšem nemůţe metodu libovolně vybrat, neboť se musí řídit danými předpisy a zákony, které později zmíním. (Králová, 2008) Moţnosti vedení evidence: a) vést účetnictví, b) vést daňovou evidenci, c) evidovat pouze příjmy a výdaje uplatňovat tzv. paušální částkou. (Králová, 2008) Vedení účetnictví Definice: Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněţních jednotkách. V ČR se účetnictví řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který přesně určuje rozsah a způsob vedení účetnictví. Dále nařizuje, ţe účetnictví musí být vţdy vedeno úplně, přesně a prokazatelně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnost. Povinnost vést účetnictví se vztahuje na PO, zahraniční osoby a organizační sloţky státu, které mají sídlo na území ČR nebo provozují jinou podnikatelskou činnost a dále na FO, které jsou
29
jako podnikatelé zapsány v OR nebo splňují další podmínky stanovené zákonem v § 1 odst. 2. Vedení daňové evidence Definice: Daňová evidence zaznamenává příjmy, výdaje a dále údaje o majetku a závazcích, které následně slouţí ke stanovení základu daně z příjmu. Daňovou evidenci mají moţnost vést FO podnikající na území ČR a upravuje jí zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Ale podnikatelé, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku, mají ze zákona povinnost vést účetnictví. Odlišností těchto dvou metod účetnictví je způsob daňového základu. U daňové evidence se zisk zjišťuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, zatímco v účetnictví se zisk vypočítá jako rozdíl mezi výnosy a náklady. (Králová, 2008)
6 Daně cestovních kanceláří Kaţdá fyzická i právnická osoba, která se zabývá podnikáním, je povinna platit daně. Definice: Daň je povinná zákonem určená platba odváděná do veřejného rozpočtu, která je charakteristická svou neúčelovostí a neekvivalentností. To znamená, ţe se ukládá jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Daně jsou placené pravidelně v daných intervalech nebo při určitých okolnostech např. darování nebo dědění. (www.finance.cz) Daňový systém České republiky je členěn na: a) přímé daně -
daň z příjmu fyzických osob,
-
daň z příjmu právnických osob,
-
daň z nemovitostí,
-
silniční daň,
-
daň dědická a darovací,
-
daň z převodu nemovitostí, 30
b) nepřímé daně -
daň z přidané hodnoty,
-
spotřební daň. (www.businessinfo.cz)
Dani z příjmu a zejména dani z přidané hodnoty bych se podrobněji chtěla věnovat v praktické části. A to z toho důvodu, ţe právě v oblasti cestovního ruchu je tato problematika poměrně komplikovaná a vyskytuje se zde spousta specifik.
31
Praktická část Praktickou část jsem se rozhodla rozdělit na 3 hlavní úseky, kterým se zde budu věnovat. (zaloţení, účetní povinnost, daňové hledisko)
7 Zaloţení cestovní kanceláře 7.1 Zaloţení CK z pohledu právnické osoby Informace, které zde budu aplikovat, jsem vyhledala na různých internetových portálech jako je businessinfo.cz, businesscenter.cz atd. Také mi byly poskytnuty informace od mého otce, který je majitelem a jednatelem obchodní firmy s právní formou podnikání s. r. o. Jeho nabyté zkušenosti, které získal při zakládání firmy, mi byly pomocné při tvorbě této části. Zaloţení Pokud se osoba rozhodne zaloţit cestovní kancelář jako právnická osoba neboli obchodní společnost (s. r. o.), poté zaloţení spočívá v uzavření společenské smlouvy nebo uzavření zakladatelské listiny. Zakladatelská listina se uzavírá, jestliţe má společnost jednoho společníka a v případě, ţe jich má více, sepisuje se společenská smlouva. Společenská smlouva by měla dle obchodního zákoníku obsahovat tyto údaje: -
firmu a sídlo společnosti,
-
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
-
předmět podnikání,
-
výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
-
jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
-
jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, 32
-
určení správce vkladu,
-
jiné údaje, které vyţaduje obchodní zákoník.
Společenská smlouva musí být v písemné formě a podpisy v ní uvedené musí být úředně ověřené. Pokud je společnost zakládána jediným zakladatelem, jak uţ jsem zmínila, je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou a musí obsahovat stejné náleţitosti jako společenská smlouva. Tyto dokumenty musí mít formu notářského zápisu. Notářský zápis vyhotoví kaţdý notář na základě podkladů a skutečností, které mu sdělí a doloţí zakladatel společnosti. Za vyhotovení zápisu je účtována cena dle notářského tarifu. Běţně se cena pohybuje okolo 5 000 Kč, ovšem není to pravidlo. Dalším krokem je zaloţení nového účtu v bance, na nějţ lze poté sloţit základní kapitál ve výši 200 000 Kč. Banka vystaví potvrzení o splacení základního kapitálu. Dále je potřeba ohlásit ţivnost na ţivnostenském úřadě. Před podáním návrhu na obchodní rejstřík je ještě třeba obstarat poslední dokumenty. Nejprve je nutno opatřit souhlas s umístěním sídla od majitele nemovitosti, ve které se bude sídlo firmy nacházet. Dále je také potřeba získat výpis z katastru nemovitostí a nakonec také výpis z rejstříku trestů. Po získání všech potřebných dokumentů lze podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Výše uvedené dokumenty se k návrhu přiloţí, jako přílohy. Návrh na zápis do obchodního rejstříku je nutno podat na příslušný rejstříkový soud nejpozději do 90 dnů od zaloţení společnosti nebo od doručení ţivnostenského oprávnění. Příslušných rejstříkových soudů se v České republice vyskytuje celkem 7 a to v Praze, Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Královém a Ostravě. Návrh na zápis do obchodního rejstříku je třeba podat na speciálním formuláři, který je k tomu určen.
33
Za zápis do obchodního rejstříku se platí soudní poplatek, který pro společnost s ručením omezeným činí 6 000 Kč. Poplatek lze uhradit v kolcích nebo bankovním převodem. Rejstříkový soud by měl danou společnost zapsat do obchodního rejstříku během pěti pracovních dnů. Po dokončení zápisu společnosti do obchodního rejstříku lze s aktuálním výpisem z OR zajít do banky, kde uvolní bankovní účet. Dnem vzniku společnosti se počítá aţ den zápisu do obchodního rejstříku. Aţ tímto dnem se zaloţená společnost stává právnickou osobou. V případě, ţe ve smlouvě není uvedeno na jakou dobu je společnost zaloţena, bere se na vědomí, ţe je zaloţena na dobu neurčitou. Ode dne vzniku společnosti, tedy ode dne zápisu do obchodního rejstříku, začínají společnostem plynout následující lhůty: -
8 dnů k zaregistrování u správy sociálního zabezpečení
-
8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven
-
30 dnů k zaregistrování u finančního úřadu
7.2 Zaloţení CK z pohledu OSVČ Pro informace o zaloţení cestovní kanceláře fyzickou osobou (OSVČ) jsem navštívila Ţivnostenský úřad v Pelhřimově. Veškeré získané informace, které mi byly poskytnuty, budu zde zpracovávat. Zaloţení cestovní kanceláře začíná podáním Jednotného registračního formuláře fyzickou osobou na jakémkoli ţivnostenském úřadě, aby se stala osobou samostatně výdělečně činnou. V České republice se vyskytuje ţivnostenských úřadů mnoho, jen například pro kraj Vysočina je jich zde 15. Jednotný registrační formulář, který uvedu v příloze 1, zjednoduší začátek samostatné výdělečné činnosti a umoţňuje osobám: -
ohlásit ţivnost,
-
registrovat se na daň z příjmu fyzických osob,
34
-
registrovat se na sociální pojištění.
Formulář také umoţňuje provést registraci na: -
plátce DPH,
-
silniční daň,
-
nemocenské pojištění,
-
daň z nemovitosti.
Aby mohl podnikatel provozovat ţivnost, musí získat ţivnostenské oprávnění. Pokud podnikatel oprávnění získá, nemůţe ho převést na nikoho jiného, protoţe je vázané pouze na jeho osobu. Díky tomuto oprávnění, lze ţivnost provozovat po celé České republice. Jak uţ jsem zmínila, v teoretické části, cestovní kancelář se zahrnuje do ţivností koncesovaných. U koncesovaných ţivností vzniká ţivnostenské oprávnění dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci. Dokumentem k provádění ţivnosti je vydaná koncesní listina, která musí obsahovat veškeré údaje. Od 1. července 2008 byla listina zákonem nahrazena výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Zde představuji základní údaje, které se ve výpise uvádí: -
jméno a příjmení,
-
titul nebo vědecká hodnost,
-
rodné číslo a datum narození,
-
bydliště,
-
obchodní firma,
-
místo a předmět podnikání,
-
doba, na kterou se uděluje ţivnostenské oprávnění,
-
den vzniku ţivnostenského oprávnění,
-
datum a místo vydání výpisu.
35
Aby koncesovaná ţivnost byla schválena ţivnostenským úřadem je potřeba doloţit splnění všeobecných podmínek a odborné způsobilosti. Odbornou způsobilost lze prokázat například dokladem o ukončeném odborném vzdělání nebo dokladem o rekvalifikaci a popřípadě potvrzení o praxi. Veškeré informace o odborné způsobilosti je moţno najít v ţivnostenském zákoně. Pro přesnost uvedu veškeré moţnosti, jak prokázat odbornou a jinou zvláštní způsobilost u provozu cestovních kanceláří. „Pro provozování cestovní kanceláře je zapotřebí mít některou z těchto způsobilostí: a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na cestovní ruch, nebo b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo d) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo e) vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo f) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 6 let praxe v oboru, nebo g) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů,
zařízením
akreditovaným
Ministerstvem
školství,
mládeže
a
tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 6 let praxe v oboru, nebo h) doklad o dílčí kvalifikace pro provozování cestovní kanceláře podle zvláštního právního předpisu a 2 roky praxe v oboru“ (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, str. 127) Pro vyřízení ţivnosti je potřeba předloţit platný občanský průkaz. Výpis z rejstříku trestů, pro prokázání bezúhonnosti, si referent na ţivnostenském úřadě zajistí sám pomocí informačního systému veřejné správy. Za získání ţivnostenského oprávnění si ţivnostenský úřad účtuje správní poplatek ve výši 1 000 Kč.
36
7.3 Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání – podle zaloţení Tabulka 2 - Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání OSVČ a s. r. o. (Zdroj: www.bysyman.cz, vlastní úprava)
Kritéria
OSVČ (FO)
S. R. O. (PO)
Počet zakladatelů či účastníků podnikání
1 osoba (pouze FO)
1 - 50 osob (FO i PO)
Administrativní náročnost zaloţení podniku
povolení k provozování vybrané podnikatelské činnosti = ţivnostenské oprávnění
ţivnostenské oprávnění, sepsání zakladatelské smlouvy a zápis do obchodního rejstříku
Potřeba základního kapitálu
není zákonem určená výše základního kapitálu, platí se pouze za získání koncese (1 000 Kč)
min. 200 000 Kč za společnost a min. 20 000 Kč za společníka
Finanční moţnosti zakladatele/ů podniku a přístup ke zdrojům
lepší přístup k cizím má velmi omezený přístup finančním zdrojům (vklady k cizím finančním do základního jmění, zdrojům, tak své podnikání rizikový kapitál, fůze, tichý dotuje z vlastních zdrojů společník …)
Způsob a rozsah ručení za závazky podniku
ručí za závazky neomezeně a i svým soukromým majetkem
společníci ručí do výše majetkového podílu ve společnosti
Oprávnění k řízení podniku
čím větší je osobní ručení za závazky, tím jsou větší pravomoci podnikatele v rozhodování a řízení
pravomoci jsou vymezeny ve společenské smlouvě
Podíl na zisku
Účetní povinnosti podniku
o zisk se dělí všichni společníci a to buď rovným veškerý zisk po zdanění dílem, nebo podle výše připadá přímo podnikateli vkladů jednotlivých společníků má povinnost vést nejčastěji se vede daňová podvojné účetnictví a můţe evidence nebo se příjmy a vzniknout povinnost výdaje vykazují paušálem provést auditovanou účetní závěrku 37
Výše uvedená tabulka přehledně zobrazuje vybraná kritéria pro zvolení vhodné formy podnikání. Nyní bych chtěla bod po bodu ohodnotit tyto kritéria a vybrat nejoptimálnější formu podnikání pro cestovní kancelář. Slovně tato kritéria ohodnotím a poté vše zpracuji do tabulky, která umoţní rychle a přehledně zjistit nejlepší moţnou variantu. Kritéria oznámkuji škálou od 1 do 5, přičemţ 1 je nejlepší a 5 nejhorší. Poté body zprůměruji a vyberu variantu s lepším průměrem. Počet zakladatelů či účastníků podnikání Vzhledem k tomu, ţe společnost s ručením omezeným můţe zaloţit více právnických nebo fyzických osob, hodnotím toto kritérium známkou 1. OSVČ dávám 3, protoţe zde není moţnost volby. Administrativní náročnost zaloţení podniku Zaloţení podniku osobou samostatně výdělečně činnou je jednoznačně méně administrativně náročné, proto bych jej hodnotila známkou 1. K jeho zaloţení je potřebné pouze ţivnostenské oprávnění. To je nutné i k zaloţení společnosti s ručením omezeným, ovšem k tomu je nezbytné pořízení dalších dokumentů (zakladatelská smlouva, zápis do obchodního rejstříku, …) Z tohoto důvodu bych s. r. o. ohodnotila známkou 4. Potřeba základního kapitálu Z pohledu kapitálové náročnosti se jeví výhodnější formou podnikání OSVČ. Za hlavní přednost povaţuji, ţe zde není zákonem určena tvorba základního kapitálu. Náklady na zaloţení jsou v podstatě minimální. Na základě těchto kladů hodnotím OSVČ známkou 1. Oproti tomu s. r. o. dávám známku 5. Pro toto negativní ohodnocení jsem se rozhodla kvůli zákonem stanovené výši základního kapitálu a výši minimálního vkladu společníka.
38
Finanční moţnosti zakladatele/ů podniku a přístup ke zdrojům U OSVČ vidím jako velkou nevýhodu dotování své podnikatelské činnosti z vlastních zdrojů. A dále nesnadný přístup k cizím finančním zdrojům. Tudíţ hodnotím známkou 4. Společnost s ručením omezeným má v tomto případě mnohem výhodnější pozici. Je jí zpřístupněno více cest k financování své činnosti z cizích zdrojů. Hodnotím tedy známkou 1. Způsob a rozsah ručení za závazky podniku Toto kritérium obdobně jako u předchozího vede opět ku prospěchu společnosti s ručením omezeným. Ta tedy ode mě získává známku 1. U OSVČ mezi hlavní nevýhody patří právě ručení za závazky celým svým majetkem, proto volím známku 5. Oprávnění k řízení podniku U OSVČ je další výhodou moţnost rozhodování o řízení podle vlastního uváţení. Ve svém podnikání je svým pánem. Zatímco u s. r. o. jsou pravomoci vymezeny společenskou smlouvou. OSVČ zde hodnotím tedy známkou 1 a s. r. o. známkou 4. Podíl na zisku Opět i u tohoto kritéria hodnotím OSVČ známkou 1 a to z jednoho nesporného důvodu, ţe celý zisk po zdanění náleţí přímo podnikateli. U společnosti s ručením omezeným se zisk ze zákona dělí mezi všechny společníky rovným dílem nebo podle výše jejich vkladů, pokud si to nestanoví ve společenské smlouvě jinak. Přiřazuji s. r. o. známku 3. Účetní povinnosti podniku OSVČ si můţe zvolit, jakým způsobem bude realizovat účetní povinnost. Zpravidla vede daňovou evidenci, kterou pro svou jednoduchost zvládne provádět i sám ţivnostník. S. r. o. má za povinnost vést podvojné účetnictví, se kterým se mohou pojit další náklady například v podobě nákupu účetního softwaru či mzdy pro účetní. OSVČ klasifikuji tedy známkou 1 a s. r. o. známkou 5.
39
Tabulka 3 – Přehled klasifikace stanovených kritérií (Zdroj: vlastní tvorba)
OSVČ (FO)
S. R. O. (PO)
3
1
1
4
1
5
4
1
5
1
Oprávnění k řízení podniku
1
4
Podíl na zisku
1
3
Účetní povinnosti podniku
1
5
2,13
3
Kritéria Počet zakladatelů či účastníků podnikání Administrativní náročnost zaloţení podniku Potřeba základního kapitálu Finanční moţnost zakladatele/ů podniku ke zdrojům Způsob a rozsah ručení za závazky podniku
Aritmetický průměr
Po zapsání přidělených známek jednotlivým kritériím, je z tabulky zřejmé, ţe výsledný aritmetický průměr vyšel lépe pro osobu samostatně výdělečně činnou (FO). Rozdíl mezi průměry není sice tak markantní, ale právě ta kritéria, která svými kladnými body vylepšují průměr u OSVČ, povaţuji za velmi významné pro rozhodování o volbě formy podnikání při zakládání cestovní kanceláře. Těmito významnými kritérii mám na mysli malou administrativní a kapitálovou náročnost při zakládání, vlastnictví celého zisku po zdanění a moţnost vedení daňové evidence.
40
8 Účetní povinnost pro cestovní kanceláře Údaje, které v této části mé bakalářské práce budu uvádět, jsou fiktivní a nevztahují se na podnikání konkrétní osoby. Pro porovnání ukáţi, jaká je účetní povinnost u společnosti s ručením omezeným a jaká je účetní povinnost u OSVČ. Účetní metody ukáţi na příkladu, který bude zahrnovat typické účetní operace pro CK, udané v jednom kalendářním roce. Účetních operací nebude takové mnoţství jako v běţné cestovní kanceláři. Nicméně pro pochopení této problematiky bude dostačující.
8.1 Účetní povinnost u s. r. o. – podvojné účetnictví Zákon o účetnictví ukládá společnosti povinnost sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účetní knihy ke dni vzniku. (zápisem do OR) Na stranu aktiv zahajovací rozvahy uvede soupis majetku, který společnost získala před svým vznikem a který prezentuje splacené peněţní a nepeněţní vklady. Pokud ke dni vzniku společnosti nebyly peněţní vklady splaceny, uvedou se v rozvaze, jako pohledávka za společníky (účet 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál). Na stranu pasiv zahajovací rozvahy musí být účet základního kapitálu (411 – Základní kapitál). Částka na tomto účtu musí korespondovat s částkou uvedenou v obchodním rejstříku. Dále se v pasivech mohou objevit úvěry. Na jaký účet jsou umístěny, závisí na druhu půjčky, zda-li je krátkodobá či dlouhodobá a dále, zda-li je věřitelem společník nebo jiná fyzická či právnická osoba. (Müllerová, 2009) Účetní období můţe být: a) kalendářní rok – začíná 1. ledna a končí 31. prosince b) hospodářský rok – začíná jiným prvním dnem v měsíci neţ 1. ledna Během účetního období účetní jednotka eviduje veškeré účetní operace na jednotlivé účty, které na konci období uzavře a sestaví účetní závěrku. Účetní závěrka obsahuje: -
rozvaha,
-
výkaz zisku a ztrát,
-
přílohu k účetní závěrce. (Králová, 2008) 41
Z výkazu zisku a ztrát získá účetní jednotka výsledek hospodaření před zdaněním, který dále podle zákona o daních z příjmů upraví na daňový základ. Ten pak slouţí k výpočtu daně z příjmů.
8.1.1 Praktický příklad účtování cestovní kanceláře Pan XY si zaloţil cestovní kancelář ABC s právní formou podnikání s. r. o. Má sepsanou společenskou smlouvu, vyřízený ţivnostenský list, zápis do obchodního rejstříku a další formality. Za tyto zřizovací výdaje zaplatil 15 000 Kč. Je registrován jako plátce DPH a jeho společnost byla zapsána do obchodního rejstříku 1. 1. 2012 a k tomuto datu také tvoří níţe uvedenou zahajovací rozvahu. Pan XY se rozhodl vést společnost sám a zatím nezaměstnává ţádné zaměstnance. Základní kapitál ve výši 200 000 Kč ke dni vzniku společnosti jiţ splatil. Svou cestovní kancelář bude provozovat v pronajatých prostorách. Účtovat bude sám a to podle účtového rozvrhu pro podnikatele, který uvádím v příloze 2. Dlouhodobý majetek bude odepisovat formou zrychlených daňových odpisů, které bude mít shodné s účetními.
Tabulka 4 - Zahajovací rozvaha k 1. 1. 2012 (zdroj: vlastní tvorba)
Rozvaha k 1. 1. 2012 AKTIVA
PASIVA
Stálá aktiva
Vlastní zdroje základní kapitál
Oběţná aktiva
200 000 Kč
Cizí zdroje
bankovní účet
200 000 Kč
AKTIVA CELKEM
200 000 Kč PASIVA CELKEM
200 000 Kč
Po vytvoření zahajovací rozvahy se otevřou účty hlavní knihy a začnou se účtovat účetní operace.
42
V lednu si vzal pan XY pro své podnikání bankovní úvěr, aby měl prostředky k podnikání. Poté zaplatil nájemné, nakoupil počítač, u kterého rovnou zaúčtoval roční odpis a dále si pořídil software. Část úvěru také během roku splatil. Tabulka 5 - Deník - 1. část (zdroj: vlastní tvorba)
Číslo Doklad Text PZ VÚD Počáteční zůstatek PZ VÚD Počáteční zůstatek 1 VÚD Zřizovací výdaje 2 VBÚ Proplacení zřizovacích výdajů 3 FAP Nájem 4 VÚÚ Poskytnut bankovní úvěr 5 VBÚ Připsán úvěr na účet 6 VBÚ Splátka úvěru 7 VÚÚ Splátka úvěru 8 FAP Pořízení počítače DPH 20% 9 VÚD Zařazení počítače do uţívání 10 VÚD Odpis počítače 11 FAP Pořízení software DPH 20% 12 VÚD Zařazen software do uţívání 13 VBÚ Úhrada faktury za nájem 14 VBÚ Úhrada faktury za počítač 15 VBÚ Úhrada faktury za software
Kč 200 000 200 000 15 000 15 000 60 000 300 000 300 000 30 000 30 000 45 000 9 000 45 000 15 000 61 000 12 200 61 000 60 000 54 000
MD 701 221 011 365 518 261 221 261 231 042 343 022 551 041 343 013 321 321
D 411 701 365 221 321 231 261 221 261 321 321 042 082 321 321 041 221 221
73 200
321
221
Poté cestovní kancelář prodala první zájezd pro dvě osoby a vystavila fakturu. Zákazníci dluţnou částku uhradili v hotovosti. Dále cestovní kancelář ABC prodala zájezd pro více osob, na který si vzala od odběratelů zálohu. Zbylou částku před odjezdem na zájezd uhradily.
43
Tabulka 6 - Deník - 2. Část (zdroj: vlastní tvorba)
Číslo Doklad Text 16 FAV Zájezd pro 2 osoby DPH 20% 17 PPD Úhrada FAV za prodaný zájezd 18 FAV Záloha za zájezd pro více osob DPH 20% 19 VBÚ Úhrada FAV 20 FAV Celková částka za zájezd pro více osob DPH 20% 21 VÚD Vyúčtování zálohy DPH 20% 22 VBÚ Doplatek faktury
Kč 30 000 6 000 36 000 100 000 20 000 120 000 300 000 60 000 100 000 20 000 240 000
MD 311 311 211 311 311 221 311 311 324 343 221
D 602 343 311 324 343 311 602 343 311 311 311
Cestovní kancelář ABC se rozhodla prodat zájezd prostřednictvím cestovní agentury, která zaujímá postoj zprostředkovatele. Cestovní agentuře za tuto sluţbu náleţí provize. Zákazník zaplatí u provizního prodejce plnou cenu zájezdu a cestovní agentura tuto částku poukáţe na účet cestovní kanceláře v plné výši, bez zohlednění výše provize. Cestovní agentura vystaví daňový doklad na provizi v celkové výši a cestovní kancelář tuto fakturu uhradí. Na hodnotě provize se společně dohodli. Provize je potom pro cestovní kancelář náklad. Výše přiráţky, ze které nastává povinnost odvést daň, je u tohoto zájezdu v hodnotě 4 500 Kč. Tabulka 7 - Deník - 3. Část (zdroj: vlastní tvorba)
Číslo Doklad Text 23 VBÚ Úhrada platby provizním prodejcem 24 FAP Faktura na provizi pro CA DPH 20% 25 VBÚ Úhrada faktury za provizi 26 FAV Vyúčtování zájezdu – výnos DPH z přiráţky (4 500 Kč) 27 VÚD Zúčtování přijatých záloh
Kč 77 000 5 600 1 400 7 000 76 250 750 77 000
MD 221 518 343 321 311 311 324
D 324 321 321 221 602 343 311
Ke konci roku pan XY zpracuje účetní uzávěrku. Uzavře účetní knihy pomocí vyčíslení obratů strany MD a D na syntetických účtech.
44
Tabulka 8 – Obratová předvaha (zdroj: vlastní tvorba)
Účet 011 013 022 041 042 082 211 221 231 261 311 321 324 343 365 411 518 551 602 Ʃ
Počáteční zůstatek 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 200 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 200 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
OBRAT MD 15 000 Kč 61 000 Kč 45 000 Kč 61 000 Kč 45 000 Kč 0 Kč 36 000 Kč 737 000 Kč 30 000 Kč 330 000 Kč 593 000 Kč 194 200 Kč 177 000 Kč 42 600 Kč 15 000 Kč 0 Kč 65 600 Kč 15 000 Kč 2 462 400 Kč
OBRAT D Konečný zůstatek 0 Kč 15 000 Kč 0 Kč 61 000 Kč 0 Kč 45 000 Kč 61 000 Kč 0 Kč 45 000 Kč 0 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 0 Kč 36 000 Kč 239 200 Kč 697 800 Kč 300 000 Kč 270 000 Kč 330 000 Kč 0 Kč 593 000 Kč 0 Kč 194 200 Kč 0 Kč 177 000 Kč 0 Kč 86 750 Kč 44 150 Kč 15 000 Kč 0 Kč 0 Kč 200 000 Kč 0 Kč 65 600 Kč 0 Kč 15 000 Kč 406 250 Kč 406 250 Kč 2 462 400 Kč
Konečné zůstatky nákladových a výnosových účtů zaznamená pan XY na účet zisku a ztrát (710). A zde zjistí, zda-li jeho cestovní kancelář ABC, kterou si zaloţil, má výsledek hospodaření ve formě zisku nebo ztráty. Pro výpočet výsledku hospodaření je jednoduchý vzorec a to: VH = Výnosy – Náklady. Tabulka 9 - Účet zisku a ztrát (zdroj: vlastní tvorba)
Účet zisku a ztrát - 710 MD Ostatní sluţby (518) Odpisy DHM (551)
D 65 600 Kč Trţby z prodeje sluţeb (602) 15 000 Kč
406 250 Kč
Ʃ Náklady
80 600 Kč Ʃ Výnosy Zisk
406 250 Kč 325 650 Kč
45
Na závěr uvede konečnou rozvahu, která se provádí na konci roku. Tabulka 10 - Konečná rozvaha roku 2012 (zdroj: vlastní tvorba)
Rozvaha k 31. 12. 2012 AKTIVA
PASIVA
Stálá aktiva Zřizovací výdaje Software (013) SMV (022) Oprávky k SMV (082) Oběţná aktiva Pokladna (211) Bankovní účty (221)
Vlastní zdroje 15 000 Kč Základní kapitál (411) 200 000 Kč 61 000 Kč VH před zdaněním (431) 325 650 Kč 45 000 Kč -15 000 Kč Cizí zdroje 36 000 Kč Krátkodobé bankovní úvěry (231) 270 000 Kč 697 800 Kč Daň z přidané hodnoty (343) 44 150 Kč
AKTIVA CELKEM
839 800 Kč PASIVA CELKEM
839 800 Kč
Výsledkem hospodaření za rok 2012 je zisk ve výši 325 650 Kč. Tato částka je zároveň základem pro výpočet daně z příjmů.
8.2 Účetní povinnost u OSVČ – daňová evidence Daňová evidence obsahuje údaje: -
o příjmech a výdajích v členění potřebném ke zjištění základu daně – ze zákona není dána forma tohoto členění, ale je důleţité dodrţet základní rozdělení na příjmy a výdaje daňové a nedaňové,
-
o majetku a závazcích – ty musí být tříděny podle zákona o účetnictví a zaevidovány do daných dokumentů. (Králová, 2008)
Dokumenty daňové evidence V praxi podnikatelé nejčastěji pouţívají pro vedení daňové evidence peněţní deník a deník příjmů a výdajů. K evidenci svého majetku a závazků pouţívají tyto tiskopisy: -
inventární karta dlouhodobého majetku, 46
-
skladní karta zásob,
-
pokladní kniha,
-
kniha cenin,
-
evidence DPH,
-
mzdové a osobní karty zaměstnanců atd. (Králová, 2008)
Oceňování majetku a závazků u daňové evidence je velmi podobné jako u účetnictví a to podle způsobu pořízení: -
pořizovací cenou,
-
na úrovni vlastních nákladů,
-
reprodukční pořizovací cenou. (Králová, 2008)
Před rozvojem výpočetní techniky se daňová evidence prováděla ručně do peněţního deníku. Dnes je toto nahrazeno vhodnými počítačovými softwary nebo levnější podobou, a to excelovými tabulkami. I já jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila tento způsob evidence. (Králová, 2008)
8.2.1 Praktický příklad daňové evidence u cestovní kanceláře I zde se bude jednat o pana XY, který si zaloţil cestovní kancelář ABC. Cestovní kancelář si zaloţil jako osoba samostatně výdělečně činná, a proto jeho zřizovací výdaje jsou rapidně niţší, oproti zřizovacím výdajům u právnické osoby. Do svého podnikání pan XY vloţil 100 000 Kč do pokladny a 100 000 Kč na bankovní účet. Svou cestovní kancelář bude provozovat v pronajatých prostorách. Daňovou evidenci si povede sám. U tohoto praktického příkladu pouţiji stejné účetní operace jako v příkladu pro s. r. o. Stejné operace volím z toho důvodu, aby se mohla lépe porovnávat daňová povinnost. Účetní operace v peněţním deníku budu značit stejným pořadovým číslem, jako jsou uvedeny v praktickém příkladu v podvojném účetnictví. Pro lepší přehlednost vytvořím zvláštní tabulky, kde v první budou zaznamenány příjmy a v druhé budou zaznamenány výdaje. Na závěr vytvořím tabulku, v níţ bude na první pohled patrné, jestli jsou příjmy nebo výdaje vyšší. 47
Tabulka 11 - Evidence příjmů – uvedená v Kč (zdroj: vlastní tvorba) Deník: Č.
TEXT
PZ
Vklad pana XY
PZ
Vklad pana XY
Připsán úvěr na účet Úhrada FAV 17 za prodaný zájezd
Hotovost příjem výdej
Bankovní účet příjem
Příjmy
výdej daňové
nedaňové přijaté placené
100 000
5
100 000 100 000
100 000
300 000
300 000
36 000
19 Úhrada FAV Doplatek faktury Úhrada platby 23 provizním prodejcem 22
DPH
30 000
6 000
120 000
100 000
20 000
240 000
200 000
40 000
77 000
76 250
750
Tabulka 12 - Evidence výdajů – uvedená v Kč (zdroj: vlastní tvorba) Deník: Č.
TEXT
Proplacení 2 zřizovacích výdajů 6 Splátka úvěru
Hotovost
Bankovní účet
Výdaje
DPH
příjem výdej příjem výdej daňové nedaňové přijaté placené 1 000
1 000
30 000
30 000
13
Úhrada faktury za nájem
60 000 60 000
14
Úhrada faktury za počítač
54 000
54 000
15
Úhrada faktury za software
73 200
73 200
25
Úhrada faktury za provizi
7 000
5 600
1 400
48
Tabulka 13 - Přehled příjmů a výdajů za rok 2012 (zdroj: vlastní tvorba)
Č. 2 13 17 19 22 23 25 Celkem
Daňové příjmy 0 Kč 0 Kč 30 000 Kč 100 000 Kč 200 000 Kč 76 250 Kč 0 Kč 406 250 Kč
Daňové výdaje 1 000 Kč 60 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 5 600 Kč 66 600 Kč
Z tohoto přehledu jdou na první pohled lehce určit příjmy ve výši 406 250 Kč a k nim výdaje ve výši 66 600 Kč. A lze vypočítat rozdíl mezi nimi, který je ve výši 339 650 Kč. Tento rozdíl je zároveň základem pro výpočet daně z příjmů.
8.3 Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání – podle účetní povinnosti Z praktických příkladů, které jsem zde pro ukázku uvedla, je více neţ jasné, ţe účetnictví je daleko pracnější a sloţitější. Účetnictví je náročnější z několika pohledů oproti daňové evidenci. Jde především o potřebu širších znalostí a o větší administrativní náročnost. Daňová evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích a majetku a závazcích, naproti tomu účetnictví poskytuje mnohem komplexnější pohled na hospodaření firmy. Účetnictví má vyšší vypovídací schopnost a je i zároveň mnohem přehlednější. A to především díky moţnosti účtovat na jednotlivé syntetické účty, které lze dále členit na analytickou evidenci. Vedení daňové evidence není zákonem předepsáno. Záleţí pouze na podnikateli, jakou si zvolí formu. Evidenci lze provádět různými způsoby a to ručně do peněţního deníku, pomocí příslušných počítačových softwarů nebo je moţné evidenci příjmů a výdajů zachycovat v excelové tabulce.
49
Oproti tomu způsob vedení účetnictví je daný zákonem, který udává, ţe se účetnictví musí vést úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem. Základ daně se v DE určí jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, zatímco u účetnictví se základ daně zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy a náklady. U příjmů a výdajů je rozhodující okamţik zaplacení, zatímco u výnosů a nákladů je důleţitý okamţik provedení výkonu. OSVČ nemá povinnost vést DE, ale můţe své příjmy a výdaje uplatňovat pomocí paušální částky a to právnická osoba nemůţe. Tímto způsobem se v této práci zabývat nebudu. Fyzická osoba, která vede DE si můţe základ daně regulovat. V praxi se stává, ţe se podnikatel domluví se svými odběrateli na pozdější zaplacení faktur, a tím se mu sníţí základ daně. Pro pana XY, který si zaloţil cestovní kancelář, bych raději doporučovala vést daňovou evidenci. Vzhledem k tomu, ţe pan XY bude podnikat sám a účetní povinnost bude provádět také sám. Daňová evidence je podstatně jednoduší, a tudíţ i pro mnou vybraného podnikatele přívětivější. Pokud by se rozhodl vést účetnictví, na které nemá dostatečné znalosti, musel by si na tuto činnost najmout účetního, a s tím by rostly jeho výdaje v podobě mzdových nákladů. Z výše uvedených důvodů bych zvolila OSVČ jako výhodnější formu podnikání pro cestovní kancelář.
50
9 Daňové hledisko V této 3. části bych se chtěla věnovat daním. Budu se zde zmiňovat o dani z příjmů a o dani z přidané hodnoty. Nejprve si daň z příjmů rozdělím podle plátců a to na fyzickou a právnickou osobu, u kterých zdůrazním veškeré potřebné informace jako například, kdo je poplatníkem, co je předmětem, jaké jsou sazby a jaké jsou slevy. Také se zmíním o zvláštním reţimu daně z přidané hodnoty, který je specifický pro cestovní sluţby.
9.1 Daň z příjmů Daň z příjmů fyzických i právnických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Všichni ekonomicky aktivní obyvatelé se setkávají s daní z příjmů. K platbám daně z příjmů je kaţdý subjekt povinen se zaregistrovat. V případě, ţe fyzická osoba je v pracovním poměru, provádí za ni registraci zaměstnavatel. Podnikatelské subjekty jako jsou OSVČ a právnické osoby se musí k platbám zaregistrovat sami. Registrace k dani z příjmu se provádí na finančním úřadě. Fyzická osoba vyhledá finanční úřad v místě trvalého bydliště, zatímco právnická osoba v místě, kde má sídlo své firmy. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) Daň z příjmů se řadí mezi nejvýznamnějšího zástupce tzv. přímých daní a je zčásti i politickým nástrojem. Vybrané daně stát pouţívá k hrazení výdajů. Daň z příjmu lze rozdělit dle plátců a to na fyzické a právnické osoby, ke kterým se níţe podrobněji vyjádřím.
9.1.1 Daň z příjmu právnických osob Poplatníci Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je osoba, která není fyzickou osobou, organizační sloţky státu a podílové fondy. Pokud tato osoba má své sídlo na území České republiky nastává u ní daňová povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatník, který nemá na území ČR své sídlo, má daňovou povinnost, která se vztahuje 51
pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) Předmět daně Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem. Jsou zde však výjimky, na které upozorňuje § 18 zákona o daních z příjmů. Základ daně Příjmy se sníţí o výdaje (náklady) prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Do příjmů se nezahrnují podle zákona příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, které jsou osvobozené od daně. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) Poté se vychází buď ze zisku nebo ztráty nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji (v případě, ţe poplatník vede daňovou evidenci a ne účetnictví). (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se poté zvyšuje o částky neoprávněně zkracující příjmy a o částky, jenţ nelze do výdajů (nákladů) zahrnout. Dále se sniţuje o částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy, a o částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které ale do výdajů (nákladů) lze zahrnout. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) Od základu daně je moţné odečíst tzv. odčitatelné poloţky. Základ daně sníţený o poloţky podle § 34 a § 20 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. Sazba daně V roce 2012 je sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Slevy na dani Daň z příjmů právnických osob je moţné sníţit o dvě slevy a to o: -
slevu za kaţdého zaměstnance se zdravotním postiţením ve výši 18 000 Kč,
-
slevu za kaţdého zaměstnance s těţším zdravotním postiţením ve výši 60 000 Kč.
Pro výpočet těchto slev je významný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postiţením. 52
Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů. (www.finance.cz) Výpočet daně z příjmu u společnosti s ručením omezeným Za rok 2012 z účetnictví vyšly roční výnosy ve výši 406 205 Kč a náklady ve výši 80 600 Kč. Hospodářský výsledek, který se vypočítal rozdílem mezi výnosy a náklady vyšel ve výši 325 650 Kč. Ráda bych zmínila, ţe právnická osoba si oproti fyzické neplatí SP a ZP. Nejdříve sníţím základ daně o mzdu, která náleţí samotnému podnikateli, protoţe pan XY je ve své firmě zaměstnán. Výše hrubé mzdy je stanovena na 13 000 Kč a z té se vypočítá čistá mzda pro zaměstnance. Tabulka 14 - Výpočet čisté měsíční mzdy (zdroj: vlastní tvorba)
Hrubá měsíční mzda ZP placené zaměstnancem (4,5 %) SP placené zaměstnancem (6,5 %) ZP placené zaměstnavatelem (9 %) SP placené zaměstnavatelem (25 %) Základ daně (Super hrubá mzda zaokrouhlena na celá sta nahoru) Daň před slevami (15 %) Sleva na poplatníka Daň po slevě Čistá mzda
13 000 Kč 585 Kč 845 Kč 1 170 Kč 3 250 Kč 17 500 Kč 2 625 Kč 2 070 Kč 555 Kč 11 015 Kč
Z této tabulky lze vyčíst čistou měsíční mzdu, která činí 11 015 Kč. Pro další výpočty jí přepočítám na roční čistou mzdu a tedy: 11 015 Kč x 12 = 132 180 Kč. Dále vypočítám mzdové roční náklady společnosti a to: 17 420 x 12 = 209 040 Kč. Poté musím zjistit hrubý zisk a ten se vypočítá jako rozdíl mezi výsledkem hospodaření společnosti a mzdovými ročními náklady takţe: 325 650 Kč – 209 040 Kč = 116 610 Kč a ten poté zaokrouhlím na celé tisíce dolů, tedy na 116 000 Kč, abych z něj mohla vypočítat daň, která činí 19 %. Daň z příjmů právnické osoby činní 22 040 Kč. Čistý zisk po zdanění vypočítám jako: hrubý zisk – daň z příjmů. Čistý zisk po zdanění je 94 570 Kč. Dále se čistý zisk poníţí o 15 % zvláštní sazbu daně, které podléhá podíl na zisku. Výpočet tedy bude 94 570 Kč x 15 % = 14 186 Kč.
53
Podíl na zisku po zdanění je ve výši 80 384 Kč. Ovšem roční čistý příjem pro pana XY se skládá z roční čisté mzdy a podílu na zisku a to je 289 424 Kč. Daňové přiznání přikládám v příloze č. 3.
9.1.2 Daň z příjmů fyzických osob Poplatníci Poplatníkem je fyzická osoba, která má bydliště na území České republiky nebo se zde obvykle zdrţuje (to znamená, pobývá zde alespoň 183 dnů v kalendářním roce). Daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy ze zdrojů na území ČR tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) Předmět daně „Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy.“ (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část 1, § 3) Základ daně Příjmy se vţdy sníţí o výdaje, které jsou prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Je moţné jít do záporu a to pouze u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a u příjmů z pronájmu (jedná se o tzv. daňovou ztrátu). Je moţné tuto daňovou ztrátu uplatnit i v následujících zdaňovacích obdobích. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) Do základu daně nelze zahrnout příjmy osvobozené od daně a příjmy, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně (§ 36) ze samostatného základu daně. Veškeré příjmy, které jsou osvobozené od daně z příjmů lze dohledat v zákoně. Základ daně lze poníţit o některé poloţky, které jsou ze zákona nezdanitelné. (moţno je nalézt v § 15). Mezi nejznámější nezdanitelné poloţky patří například některé dary nebo úroky z úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru pouţitých k zajištění bytových potřeb. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
54
Dále je moţno sníţit základ daně o poloţky odečitatelné (uvedené v § 34), jde například o daňovou ztrátu. Sazba daně Od roku 2008 je aktuální jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15%. Slevy na dani Slevy na dani se odečítají od celkově vypočítané daně. Pro přehlednost sem vloţím tabulku se slevami pro rok 2012. Tabulka 15 - Roční slevy na dani pro rok 2012 (zdroj: www.mesec.cz, vlastní úprava)
Sleva na dani Na poplatníka Na dítě Na dítě - drţitele průkazu ZTP/P Na vyţivovanou manţelku/manţela Na vyţivovanou manţelku/manţela - drţitele průkazu ZTP/P Invalidita I. a II. Stupně Invalidita III. Stupně Drţitel průkazu ZTP/P Student
Výše slevy 24 840 Kč 13 404 Kč 23 208 Kč 24 840 Kč 49 680 Kč 2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč 4 020 Kč
Výpočet daně z příjmu u OSVČ Za rok 2012 z daňové evidence vyšli daňové příjmy ve výši 406 250 Kč a daňové výdaje ve výši 66 600 Kč. Základ daně spočtený jako rozdíl mezi příjmy a výdaji je 339 650 Kč, aby se s ním dalo dále pracovat, musí se zaokrouhlit na celá sta dolů tudíţ na 339 600 Kč. Nyní zaokrouhlený základ daně vynásobím 15 % sazbou daně z příjmů a vyjde částka 50 940 Kč. Tato částka je nazývána daní před slevou, od té odečtu roční slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. A výsledná daň z příjmů fyzické osoby činní 26 100 Kč. Daňové přiznání z příjmů fyzických osob uvádím v příloze č. 4. Dále vypočítám zdravotní a sociální pojištění, které za sebe OSVČ odvádí. Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % příjmu z podnikání a to se rovná 169 825 Kč. Vyměřovací základ je potřebný k výpočtu zdravotního a sociálního pojištění.
55
Zdravotní pojištění se vypočítá tak, ţe se vyměřovací základ vynásobí celkovou sazbou zdravotního pojištění a zaokrouhlí se na celé Kč nahoru tedy: 169 825 Kč x 13,5 % = 22 927 Kč. Odvod pojistného na důchodové pojištění (DP) je ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu a částka se zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Výpočet je 169 825 Kč x 29,2 % = 49 589 Kč. Od základu daně jsem odečetla zjištěnou daň z příjmů a ostatní povinné platby jako je zdravotní a sociální pojištění. Čistý příjem je ve výši 241 034 Kč. Vyplněné formuláře uvádím v příloze č. 5.
9.2 Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání – podle daňového hlediska Pro lepší přehlednost shrnu výsledky do následující tabulky. Tabulka 16 - Srovnání výsledků mezi OSVČ a s. r. o. (zdroj: vlastní tvorba)
Základ daně Daň z příjmů Roční čistý příjem/zisk
OSVČ (FO) 339 650 Kč 26 100 Kč 241 034 Kč
s. r. o. (PO) 325 650 Kč 22 040 Kč 289 424 Kč
Chtěla bych vysvětlit, proč nevyšel stejný daňový zaklad, kdyţ u obou forem podnikání se účtovaly stejné účetní operace. Je to z toho důvodu, ţe při zaloţení cestovní kanceláře jako s. r. o. jsou vyšší zřizovací náklady, neţ kdyţ si cestovní kancelář zaloţí OSVČ. U s. r. o. se účtovaly zřizovací výdaje ve výši 15 000 Kč oproti tomu u OSVČ se do peněţního deníku zapisovaly zřizovací výdaje v částce 1 000 Kč. Proto je zde v základu daně rozdíl ve výši 14 000 Kč. Po analýze daňového hlediska obou právních forem podnikání bych se přiklonila jako k výhodnější variantě společnosti s ručením omezeným.
56
Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe daň z příjmů právnické osoby je niţší o 4 060 Kč. Tento rozdíl není tak zásadní a není to hlavní důvod, proč jsem jako nejvýhodnější formu vybrala právě s. r. o. Důleţitějším faktorem je, ţe právnická osoba má větší prostor pro optimalizaci daňových nákladů. Navíc podnikatel můţe ovlivňovat základ daně výší stanovené mzdy. Pokud by měl vyšší mzdu, sniţoval by si tak výslednou daň z příjmů. Naopak kdyby podnikatel nebyl zaměstnancem své firmy, tak by výsledná daň byla mnohem vyšší (VH zaokrouhlený na celé tisíce dolů x sazba daně → 325 000 x 19 % = 61 750 Kč).
9.3 Zvláštní reţim DPH pro cestovní sluţbu Zvláštní reţim musí pouţít takový poskytovatel cestovní sluţby, který jedná se zákazníkem při poskytnutí sluţby vlastním jménem. Poskytovatelem cestovní sluţby se rozumí osoba, která je povinná k dani a poskytuje zákazníkovi cestovní sluţbu. Poskytovatelem nemusí být pouze cestovní kancelář, ale můţe jím být například dětský tábor, organizátor kongresu nebo jiný podnikatelský subjekt, který poskytuje některé cestovní sluţby. (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) Základem daně u zvláštního reţimu pro cestovní sluţby je přiráţka poskytovatele sníţená o daň z přiráţky. Přiráţku je moţné stanovit jako rozdíl mezi celkovou peněţní částkou, kterou má obdrţet nebo obdrţel plátce od zákazníka a součtem částek, které plátce uhradil nebo má uhradit za sluţby cestovního ruchu a zboţí nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní sluţby. Jestliţe dojde k tomu, ţe je rozdíl záporný, bude základem daně nula. (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) Místo plnění Místem plnění je místo, kde se nachází sídlo poskytovatele sluţby. Pokud jsou sluţby poskytnuty prostřednictvím provozovny, udává se jako místo plnění umístění provozovny. (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
57
Povinnost přiznat daň Povinnost přiznat daň vzniká poskytovateli cestovní sluţby ke dni uskutečnění cestovní sluţby. Cestovní sluţba se povaţuje za uskutečněnou ten den, kdy jsou poskytnuty poslední sluţby cestovního ruchu v cestovní sluţbě. (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) Sazba daně U cestovní sluţby se uplatňuje základní sazba daně z přidané hodnoty, která je pro rok 2012 ve výši 20 %. Osvobození od daně Cestovní sluţba poskytnuta ve třetí zemi je osvobozená od daně s nárokem na odpočet. Sluţbou cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi je povaţována nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země. (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) „Podmínky, za kterých se neuplatňuje zvláštní režim: -
cestovní služby jsou poskytovány osobě povinné k dani,
-
osoba, které jsou služby poskytovány není poskytovatelem cestovní služby,
-
osoba, které jsou služby poskytovány, je použije pro účely uskutečňování ekonomických činností,
-
u jednotlivých služeb je uplatňována daň na výstupu podle příslušné sazby,
-
všechny služby zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.“ (Rambousek, 2005)
58
10 Zhodnocení a výběr právní formy podnikání V praktické části mé bakalářské práce jsem se věnovala rozdílům mezi OSVČ a s. r. o. podle daných kritérií, z nichţ jsem se snaţila vybrat nejoptimálnější právní formu podnikání. Prvním kritériem pro hodnocení bylo zaloţení cestovní kanceláře. Výsledkem porovnání obou variant byla jako výhodnější právní forma podnikání vybrána osoba samostatně výdělečně činná. Druhým hlediskem bylo porovnání účetní povinnosti u obou variant. I v tomto případě jsem se přiklonila k právní formě podnikání OSVČ. Jako třetí kritérium jsem si stanovila daňové hledisko. Po následné analýze jsem vyhodnotila společnost s ručením omezeným za výhodnější formu podnikání. Po zhodnocení veškerých kritérií bych dle mého názoru zvolila jako nejvýhodnější právní formu podnikání cestovní kanceláře osobu samostatně výdělečně činnou.
59
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo přiblíţit problematiku podnikání cestovní kanceláře z pohledu zaloţení firmy, účetnictví firmy a daňového hlediska. Dále jsem měla za úkol vybrat optimální variantu a navrhnout řešení. Cíl mé bakalářské práce byl splněn. V teoretické části jsem čerpala potřebné informace především z odborné literatury a zákonů. Na začátku jsem se věnovala historii, vývoji a členění cestovních kanceláří. Dále jsem se věnovala zákonům upravujících právní formy podnikání. V závěru této části jsem se zmínila o účetní a daňové problematice. Praktickou část jsem si rozdělila do tří částí. Ve všech oblastech jsem podle daného hlediska porovnala výhodnost obou právních forem podnikání (OSVČ a s. r. o.). U kaţdé části jsem uvedla dílčí závěr s nejvýhodnější variantou. V první části jsem popsala jednotlivé kroky k zaloţení cestovní kanceláře. Následně jsem vybraná kritéria uspořádala do tabulky a poté je ohodnotila známkovací škálou od 1 do 5. Dále jsem známky zprůměrovala a vyhodnotila. Aritmetický průměr vyšel lépe pro OSVČ, kterou jsem i následně zvolila za výhodnější formu podnikání. V druhé části jsem řešila účetní povinnost. Pro lepší pochopení dané problematiky jsem si vymyslela fiktivního podnikatele. A následně jsem si stanovila hospodářské operace, které jsem zaúčtovala pomocí podvojného účetnictví a poté tytéţ operace zaznamenala do daňové evidence. V závěru jsem obě moţnosti vedení evidence slovně zhodnotila a vybrala daňovou evidenci za vhodnější, tudíţ i zde vyšla OSVČ jako výhodnější forma podnikání. V poslední části jsem se věnovala daňovému hledisku. Provedla jsem výpočet daně z příjmů právnické a fyzické osoby (jako podklad mi poslouţil praktický příklad uvedený v druhé části). Podle tohoto hlediska jsem upřednostnila jako výhodnější formu podnikání společnost s ručením omezeným. V této části jsem nastínila i problematiku zvláštního reţimu daně z přidané hodnoty, která se týká cestovních sluţeb. Na základě všech výše uvedených analýz bych pro začínajícího podnikatele, který si chce zaloţit cestovní kancelář, doporučovala stát se osobou samostatně výdělečně činnou. Mezi hlavní výhody této právní formy podnikání bych zařadila nízké zřizovací 60
výdaje (1000 Kč za ţivnostenské oprávnění), malou administrativní a kapitálovou náročnost při zakládání. Za další nespornou výhodu povaţuji, ţe si podnikatel můţe zvolit, zda bude vést daňovou evidenci nebo se stane účetní jednotkou. Kladem je také podnikatelova volnost v rozhodování o své činnosti a bezesporu i to, ţe veškerý zisk po zdanění připadá jemu samému. Bakalářská práce na téma „Nejvýhodnější forma podnikání cestovní kanceláře“ byla pro mne přínosem. Tato problematika je podle mého názoru poměrně sloţitá, ale díky vypracování této práce, mi je bliţší. A proto bych si případně po ukončení mého studia svou cestovní kancelář jednou i zaloţila.
61
Seznam pouţité literatury 1. BĚHOUNEK, Pavel. Společnost s ručením omezeným - Řešení účetní a daňové problematiky včetně příkladů z praxe. 8. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2008, 303 s. ISBN 978-80-7263-452-1. 2. ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch – Vývoj, organizace a řízení, 1. Vydání, Praha 1: Nakladatelství OFF, s. r. o., 2001, 352 s. ISBN 80-238-6275-8. 3. DOLEŢALOVÁ, Marcela. Daňová evidence. 1. vydání. Brno: Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, 2004, 100 s. ISBN 80-251-0047-2. 4. HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi od 1. 5. 2004. 5. aktualizované vydání. Olomouc 9: ANAG, spol. s r. o., 2004, 351 s. ISBN 807263-239-6. 5. KRÁLOVÁ, Irena. Účetnictví pro střední a vyšší odborné školy v hotelnictví a cestovním ruchu. 1. Vydání. Praha 1: Nakladatelství FORTUNA, 2008, 192 s. ISBN 978-80-7373-036-9. 6. MÜLLEROVÁ, Libuše. Účetnictví podnikatelů – Fyzické osoby, obchodní společnosti: Sbírka úloh a testů s výkladem. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomica, 2009, 206 s. ISBN 978-80-245-1553-3. 7. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vydání. Praha 1: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999, 108 s, ISBN 80-85970-29-5. 8. RAMBOUSEK, Jan. Cestovní kanceláře a daně – po říjnové novele 2005. 2. přepracované vydání.Praha: ASPI, a. s.,2005, 176 s. ISBN 80-7357-123-4. 9. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – Soubor studijních materiálů. 3. rozšířené vydání. Ostrava-Přívoz: KEY Publishing s. r. o., 2009, 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. 10. SYSEL, J. – ZURYNEK, J. Management cestovní kanceláře a cestovní agentury. 1. vydání. Praha 3: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, 120 s. ISBN 978-80-86723-78-5.
62
11. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví – pro střední školy a veřejnost. 9. upravené vydání. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s., 2008, 202 s. ISBN 978-8087237-02-1. 12. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání 13. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 14. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 15. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
63
Internetové zdroje 16. NaCesty.cz: Cestovní kanceláře – Thomas Cook [online]. 2013 [cit. 2013-0430]. Dostupné z: http://www.nacesty.cz/info/cestovni-kancelare/thomas-cook 17. Magazin.ceskenoviny.cz: Cestování – Počet cestovních kanceláří dál stoupá, je jich více než 1500
[online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z:
http://www.nacesty.cz/info/cestovni-kancelare/thomas-cook 18. KONEČNÁ, Jana. Jak podnikat – Poradna pro podnikatele a ostatní OSVČ [online]. 2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/osvcbez-zivnosti.php 19. Finance.cz:
Zprávy
[online].
2001
[cit.
2013-04-30].
Dostupné
z:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/17291-definice-dane/ 20. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2013-04-30].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danovy-
system-ceske-republiky-3429.html 21. Busyman: S. r. o. nebo živnostenský list? Pár rad do začátku podnikání, výhody a
nevýhody
[online].
2012
[cit.
2013-04-30].
Dostupné
z:
http://www.busyman.cz/invest/zajimavosti/1132-sro-nebo-zivnostensky-listpar-rad-do-zacatku-podnikani-vyhody-a-nevyhody 22. Finance.cz: Daně z příjmů [online]. 2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/dan-z-prijmu-pravnickychosob/sleva-na-dani/ 23. Měšec.cz: Daň z příjmů – Slevy na dani [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/dan-z-prijmu/pruvodce/slevy-na-dani/
64
Přílohy Příloha č. 1 – Jednotný registrační formulář Příloha č. 2 – Účtová osnova pro podnikatele Příloha č. 3 – Daňové přiznání právnických osob Příloha č. 4 – Daňové přiznání fyzických osob Příloha č. 5 – Formuláře pro odvod ZP a SP
65
Příloha č. 1
66
67
Příloha č. 2 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 010 - Dlouhodobý nehmotný majetek 011 - Zřizovací výdaje 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 - Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 - Pěstitelské celky trvalých porostů 026 - Základní stádo a taţná zvířata 029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 - Pozemky 032 - Umělecká díla a sbírky 04 - Pořízení dlouhodobého majetku 040 - Pořízení dlouhodobého majetku 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 -Pořízení dlouhodobého finančního majetku 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 050 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 06 - Dlouhodobý finanční majetek 061 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem 062 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s podstatným vlivem 063 - Realizovatelné cenné papíry a podíly 065 - Dluţné cenné papíry drţené do splatnosti 066 - Půjčky podnikům ve skupině 067 - Ostatní půjčky 069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 070 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071 - Oprávky ke zřizovacím výdajům 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k softwaru 074 - Oprávky k ocenitelným právům 079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku
68
08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086 - Oprávky k základnímu stádu a taţným zvířatům 089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku 09 - Opravné poloţky k dlouhodobému majetku 091 - Opravná poloţka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092 - Opravná poloţka k dlouhodobému hmotnému majetku 093 - Opravná poloţka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094 - Opravná poloţka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095 - Opravná poloţka k poskytnutým zálohám 096 - Opravná poloţka k dlouhodobému finančnímu majetku 097 - Opravná poloţka k nabytému majetku 098 - Oprávky k opravné poloţce k nabytému majetku Účtová třída 1 - Zásoby 11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě 119 - Materiál na cestě 12 - Zásoby vlastní výroby 121 - Nedokončená výroba 122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky 124 - Zvířata 13 - Zboţí 131 - Pořízení zboţí 132 - Zboţí na skladě a v prodejnách 139 - Zboţí na cestě 19 - Opravné poloţky k zásobám 191 - Opravná poloţka k materiálu 192 - Opravná poloţka k nedokončené výrobě 193 - Opravná poloţka k polotovarům vlastní výroby 194 - Opravná poloţka k výrobkům 195 - Opravná poloţka ke zvířatům 196 - Opravná poloţka ke zboţí Účtová třída 2 - Finanční účty 21 - Peníze 210 - Peníze 211 - Pokladna 213 - Ceniny 22 - Účty v bankách 221 - Bankovní účty
69
23 - Běţné bankovní úvěry 231 - Krátkodobé bankovní úvěry 232 - Eskontní úvěry 24 - Jiné krátkodobé finanční výpomoci 241 - Emitované krátkodobé dluhopisy 249 - Ostatní krátkodobé finanční výpomoci 25 - Krátkodobý finanční majetek 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 252 - Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 253 - Dluţné cenné papíry k obchodování 255 - Vlastní dluhopisy 256 - Dluţné cenné papíry se splatností do jednoho roku drţené do splatnosti 257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry 259 - Pořizování krátkodobého finančního majetku 26 - Převody mezi finančními účty 261 - Peníze na cestě 29 - Opravné poloţky ke krátkodobému finančnímu majetku 291 - Opravná poloţka ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy 31 - Pohledávky 311 - Odběratelé 312 - Směnky k inkasu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 - Poskytnuté provozní zálohy 315 - Ostatní pohledávky 32 - Závazky 321 - Dodavatelé 322 - Směnky k úhradě 324 - Přijaté zálohy 325 - Ostatní závazky 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 - Zaměstnanci 333 - Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 - Pohledávky za zaměstnanci 336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 34 - Zúčtování daní a dotací 341 - Daň z příjmů 342 - Ostatní přímé daně 343 - Daň z přidané hodnoty 345 - Ostatní daně a poplatky 346 - Dotace ze státního rozpočtu 347 - Ostatní dotace
70
35 - Pohledávky ke společníkům a sdruţení 351 - Pohledávky k podnikům ve skupině 353 - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355 - Ostatní pohledávky za společníky 358 - Pohledávky k účastníkům sdruţení 36 - Závazky ke společníkům a sdruţení 361 - Závazky k podnikům ve skupině 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365 - Ostatní závazky ke společníkům 366 - Závazky ke společníkům a členům druţstva ze závislé činnosti 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368 - Závazky k účastníkům sdruţení 37 - Jiné pohledávky a závazky 371 - Pohledávky z prodeje podniku 372 - Závazky z koupě podniku 373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 374 - Pohledávky z pronájmu 375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů 376 - Nakoupené opce 377 - Prodané opce 378 - Jiné pohledávky 379 - Jiné závazky 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv 381 - Náklady příštích období 382 - Komplexní náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 384 - Výnosy příštích období 385 - Příjmy příštích období 386 - Kurzové rozdíly aktivní * 387 - Kurzové rozdíly pasivní * 388 - Dohadné účty aktivní 389 - Dohadné účty pasivní 39 - Opravná poloţka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391 - Opravná poloţka k pohledávkám 395 - Vnitřní zúčtování 398 - Spojovací účet při sdruţení Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 - Základní kapitál a kapitálové fondy 411 - Základní kapitál 412 - Emisní áţio 413 - Ostatní kapitálové fondy 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 418 - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 419 - Změny základního kapitálu
71
42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421 - Zákonný rezervní fond 422 - Nedělitelný fond 423 - Statutární fondy 427 - Ostatní fondy 428 - Nerozdělený zisk minulých let 429 - Neuhrazená ztráta minulých let 43 - Výsledek hospodaření 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 45 - Rezervy 451 - Rezervy zákonné 459 - Ostatní rezervy 46 - Bankovní úvěry 461 - Bankovní úvěry 47 - Dlouhodobé závazky 471 - Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině 473 -Emitované dluhopisy 474 - Závazky z pronájmu 475 -Dlouhodobé přijaté zálohy 478 - Dlouhodobé směnky k úhradě 479 - Ostatní dlouhodobé závazky 48 - Odloţený daňový závazek a pohledávka 481 - Odloţený daňový závazek a pohledávka 49 - Individuální podnikatel 491 - Účet individuálního podnikatele Účtová třída 5 - Náklady 50 - Spotřebované nákupy 500 - Spotřebované nákupy 501 - Spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 503 - Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 - Prodané zboţí 51 - Sluţby 510 - Sluţby 511 - Opravy a udrţování 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 518 - Ostatní sluţby 52 - Osobní náklady 520 - Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 522 - Příjmy společníků a členů druţstva ze závislé činnosti
72
523 - Odměny členům orgánů společnosti a druţstva 524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Ostatní sociální pojištění 526 - Sociální náklady individuálního podnikatele 527 - Zákonné sociální náklady 528 - Ostatní sociální náklady 53 - Daně a poplatky 530 - Daně a poplatky 531 -Daň silniční 532 - Daň z nemovitosti 538 - Ostatní daně a poplatky 54 - Jiné provozní náklady 540 - Jiné provozní náklady 541 - Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542 - Prodaný materiál 543 - Dary 544 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545 - Ostatní pokuty a penále 546 - Odpis pohledávky 548 - Ostatní provozní náklady 549 - Manka a škody 55 - Odpisy, rezervy a opravné poloţky provozních nákladů 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 - Tvorba zákonných rezerv 554 - Tvorba ostatních rezerv 555 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období 557 - Zúčtování oprávky k opravné poloţce k nabytému majetku 558 - Tvorba zákonných opravných poloţek 559 - Tvorba opravných poloţek 56 - Finanční náklady 560 - Finanční náklady 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky 563 - Kurzové ztráty 564 - Náklady z přecenění majetkových cenných papírů 566 - Náklady z finančního majetku 567 - Náklady z derivátových operací 568 - Ostatní finanční náklady 569 - Manka a škody na finančním majetku 57 - Rezervy a opravné poloţky finančních nákladů 574 - Tvorba rezerv 579 - Tvorba opravných poloţek 58 - Mimořádné náklady 580 - Mimořádné náklady 581 - Náklady na změnu metody 582 - Škody
73
584 - Tvorba rezerv 588 - Ostatní mimořádné náklady 589 - Tvorba opravných poloţek 59 - Daně z příjmů a převodové účty 591 - Daň z příjmů z běţné činnosti - splatná 592 - Daň z příjmů z běţné činnosti - odloţená 593 - Daň z příjmů z mimořádné činností - splatná 594 - Daň z příjmu z mimořádné činnosti - odloţená 595 - Dodatečné odvody daně z příjmů 596 - Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597 - Převod provozních nákladů 598 - Převod finančních nákladů Účtová třída 6 - Výnosy 60 - Trţby za vlastní výkony a zboţí 600 - Trţby za vlastní výkony a zboţí 601 - Trţby za vlastní výrobky 602 - Trţby z prodeje sluţeb 604 - Trţby za zboţí 61 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 610 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 611 - Změna stavu nedokončené výroby 612 - Změna stavu polotovaru 613 - Změna stavu výrobku 614 - Změna stavu zvířat 62 - Aktivace 620 - Aktivace 621 - Aktivace materiálu a zboţí 622 - Aktivace vnitropodnikových sluţeb 623 -Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 -Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 64 - Jiné provozní výnosy 640 - Jiné provozní výnosy. 641 - Trţby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 642 - Trţby z prodeje materiálu 644 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek 648 - Ostatní provozní výnosy 65 - Zúčtování rezerv a opravných poloţek provozních výnosů 652 - Zúčtována zákonných rezerv 654 - Zúčtování ostatních rezerv 655 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období 657 - Zúčtování oprávky k opravné poloţce k nabytému majetku 658 - Zúčtování zákonných opravných poloţek 659 - Zúčtování opravných poloţek
74
66 - Finanční výnosy 660 - Finanční výnosy 661 - Trţby z prodeje cenných papírů a podílů 662 - Úroky 663 - Kurzové zisky 664 - Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku 667 - Výnosy z derivátových operaci 668 - Ostatní finanční výnosy 67 - Zúčtování rezerv a opravných poloţek finančních výnosů 674 - Zúčtování rezerv 679 - Zúčtování opravných poloţek 68 - Mimořádné výnosy 680 - Mimořádné výnosy 681 - Výnosy ze změny metody 684 - Zúčtování rezerv 688 - Ostatní mimořádné výnosy 689 - Zúčtování opravných poloţek 69 - Převodové účty 697 - Převod provozních výnosů 698 - Převod finančních výnosů Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty 70 - Účty rozvaţné 701 - Počáteční účet rozvaţný 702 - Konečný účet rozvaţný 71 - Účet zisků a ztrát 710 - Účet zisků a ztrát 75 aţ 79 - Podrozvahové účty Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví
75
Příloha č. 3
76
77
78
79
80
81
82
83
Příloha č. 4
84
85
86
87
88
Příloha č. 5
89
90
91
