Právní forma podnikání

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Právní forma podnikání

Bakalářská práce

Autor:

Veronika Soukupová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

JUDr. Michal Mědílek

Odborný konzultant:

Mgr. Markéta Hlavicová

Praha

Srpen 2011

-1-

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích dne 15. 08. 2011

Veronika Soukupová

-2-

Poděkování: Děkuji tímto mému vedoucímu bakalářské práce JUDr. M. Mědílkovi za cenné rady a metodickou pomoc při zpracování bakalářské práce. Zvláštní poděkování také patří mému snoubenci za podporu během mého psaní bakalářské práce a velké poděkování patří mé konzultantce Mgr. M. Hlavicové, které mě nasměrovala správným směrem.

-3-

Anotace V této bakalářské práci se zaměřuji na právní formu podnikání. Cílem mé bakalářské práce je poskytnout čtenáři informace o obecné úpravě podniku, podnikání, obchodních společnostech a druţstvu v reţimu obchodního zákoníku. Pro co nejucelenější komplex informací vycházím z obchodního zákoníku a odborné literatury, které mají čtenáře seznámit s formami společností na území České republiky. Annotation In this work focuses on the legal form of business. The aim of this paper is to provide the reader with information on the general arrangements for business, entrepreneurship, business and cooperative societies under the Commercial Code. For the most comprehensive complex information is based on the Commercial Code and all the literature to familiarize readers with the types of business in the Czech Republic.

-4-

Obsah práce: Úvod ……………………………………………………………………………...

7

1.

Obecná část obchodního práva …………………………………………….

8

1.1 Prameny českého práva obchodních společností …………………………….

8

1.2 Obchodní zákoník …………………………………………………………....

8

1.3 Obchodní rejstřík …………………………………………………………….

9

1.4 Sbírka listin …………………………………………………………………..

10

2.

Podnik …………………………………………………………………….....

12

2.1 Podnik ………………………………………………………………………..

12

2.2 Obchodní majetek ……………………………………………………………

13

2.3 Obchodní firma………………………………………………………………..

14

3.

15

Podnikání ……………………………………………………………………

3.1 Ţivnost

…………………………………………………………….............

15

3.2 Podnikání zahraničních osob ………………………………………………....

18

3.3 Jiné právní formy podnikání …………………………………………….........

19

4.

Obchodí společnosti …………………………………………………………

21

4.1 Základní dělení obchodních společností ……………………………………..

21

4.2 Zaloţení a vznik společnosti …………………………………………………

21

4.3 Vznik společnosti …………………………………………………………….

22

4.4 Základní kapitál ………………………………………………………………

23

4.5 Zrušení a zánik společnosti …………………………………………………..

25

4.6 Insolvence …………………………………………………………………….

31

-5-

4.7 Veřejná obchodní společnost …………………………………………………

32

4.8 Komanditní společnost ……………………………………………………….

35

4.9 Společnost s ručením omezeným ……………………………………………

39

4.10 Akciová společnost ………………………………………………………….

46

4.11 Druţstvo ……………………………………………………………………..

56

Závěr ………………………………………………………………………………

59

Seznam použité literatury ……………………………………………....................

60

Přílohy ……………………………………………………………………………

63

-6-

Úvod Cílem mé bakalářské práce je poskytnout základní informace o obecné úpravě podniku, podnikání, obchodních společnostech a družstvu v režimu obchodního zákoníku. V této práci se chci zaměřit nad formami podnikání v České republice, které je řízeno zákonem č. 513/1991 Sb. obchodním zákoníkem. Pokusím se v rámci své bakalářské práce zaměřit se co nejvíce, jakými způsoby je moţno v České republice podnikat. Nicméně mám na vědomí, ţe tato problematika je velmi obsáhlá a nelze ji zde úplně podrobně popsat. Budu charakterizovat funkci právních forem podnikání a jejich rozdělení a následně ke kaţdé formě podnikání zvlášť popis jejich vznik a zánik. Před rokem 1989 nebylo moţné podnikat v České republice kvůli politické ideologii a aţ po roce 1989 se začal rozvíjet soukromý sektor. Významný pokrok pro podnikání bylo začlenění v Ústavě České republiky článek 26, který zaručuje právo podnikat a provozovat hospodářskou činnost. Podmínky a jakékoliv omezení pro podnikání právnických a fyzických osob obsahuje zákon č 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, který upravuje i základní vztahy mezi podnikateli a státem. Zakládání obchodních společností se v České republice řídí zákonem č. 513/1991 Sb. obchodním zákoníkem. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“) upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakoţ i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství.

-7-

1. Obecná část obchodního práva 1.1 Prameny českého práva obchodních společností Základním pramenem českého práva obchodních společností je obchodní zákoník, tj. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník je součástí soukromého práva, kdy obecným právním předpisem soukromého práva je občanský zákoník a obchodní zákoník představuje nejvýznamnější zvláštní předpis k občanskému zákoníku. Občanský zákoník je tedy obecným základem, na němţ je obchodní právo postaveno jako soubor právních norem, které stanovují odlišnosti od obecných ustanovení občanského zákoníku, jedná se především o normy soukromého práva, upravující právní postavení podnikatelů.

1.2 Obchodní zákoník Obchodní zákoník nám upravuje postavení podnikatelů např. otázky obchodní společnosti, firmy, jednání podnikatele. Dále upravuje obchodní závazkové vztahy, jako jsou obchodní smlouvy, odpovědnost za škodu aj. Obchodní zákoník upravuje i některé jiné vztahy s podnikáním související např. obchodní rejstřík, postavení jiných osob neţ podnikatelů pokud tak stanoví zákon např. soukromoprávní nároky spotřebitelů při poškození nekalou soutěţí. Obchodní zákoník tedy nemá komplexní charakter, je zde tedy specialita občanského zákoníku, pokud některé vztahy neupravuje obchodní zákoník, pak se pouţije občanský zákoník všude tam, kde obchodní zákoník nestanovuje něco jiného. Obchodní zákoník se skládá ze čtyř částí. : Část první – Obecná ustanovení V této části nám obchodní zákoník upravuje věcnou a osobní působnost zákona, vymezení pojmů podnikání, podnikatel, podnik a obchodní jmění, organizační sloţka podniku, obchodní firma, jednání podnikatele, podnikání zahraničních osob v ČR a dále i hospodářskou soutěţ s odkazem na zákon proti omezování hospodářské soutěţe a s jednotlivými skutkovými podstatami nekalé soutěţe. Část druhá – Obchodní společnosti a druţstvo Zde nalezneme obecné ustanovení o obchodních společnostech a dále jejich rozdělení

-8-

Část třetí – Obchodní závazkové vztahy Část třetí se zabývá obecnými ustanoveními a obchodními závazkovými vztahy, smluvní typy pro oblast obchodu a podnikání, a zvláštními ustanoveními pro obchodní závazkové vztahy v mezinárodním obchodu Část čtvrtá – Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Budoucnost obchodního zákoníku „V souvislosti s připravovanou rekodifikací soukromého práva se předpokládá nahrazení stávajícího obchodního zákoníku novým obchodím zákonem, který by měl mít mnohem menší rozsah neţ současný obchodní zákoník. Oproti stávajícímu obchodního zákoníku nemá nový obchodní zákon obsahovat právní úpravu závazkových vztahů, která bude přesunuta do nového občanského zákoníku, a některé další okruhy otázek. Prvním krokem dekodifikace obchodního práva bylo přijetí zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2008. Hlavním zpracovatelem návrhu obchodního zákona je JUDr. Bohumil Havel.“¹1 Myslím si, ţe novelizace obchodního zákoníku je na místě a zpracovatelé by neměli opomenout skutečnost, ţe Česká republika je členem evropské unie a novelizace obchodního zákoníku by měla být co nejvíce podobná právní úpravě evropského obchodního práva.

1.3 Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík má podobu veřejného seznamu v elektronické podobě, do kterého jsou zapisované údaje o podnikatelích, popř. organizačních sloţkách jejich podniků dle obchodního zákoníku § 27 odst. 1. Obchodní rejstřík má dvojí účel, a to uchovávat stálou evidenci určitých údajů o podnikatelích a umoţnit, aby uchované údaje byly veřejnosti přístupné. Obchodní rejstřík vede krajský soud pro podnikatele, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v obvodu tohoto krajského soudu. Jestliţe podnikatel nemá určeno místo podnikání, je příslušný soud podle místa jeho bydliště. Rejstříkový soud je upravován dle §27 odst. 3 obchodního zákoníku „Rejstříkový soud vede pro kaţdého zapsaného podnikatele, organizační sloţku podniku, podnik zahraniční osoby anebo jeho organizační sloţku zvláštní vloţku, ledaţe zákon stanoví jinak.“ Hlavní význam obchodního rejstříku spočívá v tom, ţe

1

http://www.wikipedia.cz

-9-

významné údaje o podnikatelích a jejich podnicích jsou veřejnosti přístupné a tím zpřístupňuje základní informace potřebné pro rozvoj obchodních vztahů mezi podnikateli a i spotřebiteli. Zápis u obchodních společností a druţstvu má významný charakter pro jejich vznik. U kaţdého podnikatele se zapisuje firma, u právnických osob sídlo a u fyzických osob bydliště a místo podnikání, je-li od bydliště odlišné. Dále se zapisuje identifikační číslo, předmět podnikání, právní forma právnické osoby, jména a bydliště osob, které jsou statutárním orgánem atd. Zápisu dále podléhá i udělení prokury, jeho jméno a bydliště a způsob jeho jednání za podnikatele. Zápisu podléhají jakékoliv změny u zapisovaných skutečností a rejstříkový soud je povinen změny okamţitě zapsat. Princip materiální publicity má dvě stránky, a to pozitivní a negativní stránku. Pozitivní stránka materiální publicity spočívá v tom, ţe skutečnosti uvedené v obchodním rejstříku jsou účinné ode dne jejich zveřejnění. Nikdo se nemůţe dovolovat toho, ţe mu nebyl znám obsah zveřejnění. „Negativní stránka principu materiální publicity obchodního rejstříku působí objektivně, bez ohledu zavinění. Osoba zapsaná v obchodním rejstříku se nemůţe dovolávat vůči tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nesprávnosti zápisu, ani kdyţ nesprávnost zápisu způsobila jiná osoba nebo rejstříkový soud.“2 „Předpoklad, ţe je-li určitá skutečnost zapsána v obchodním rejstříku, zakládá tento zápis dobrou víru všech osob, které jednají v souladu se zapsanou skutečností, neplatí bezvýhradně. Dojde-li ke zpochybnění „dobré víry“, musí soud posuzovat, zda účastníci jednali či nejednali v důvěře v zápis do obchodního rejstříku. Důkazní břemeno o nedostatku dobré víry pak nese osoba, která se nedostatku dobré víry dovolává, tj. osoba, jejíţ zápis v obchodním rejstříku je (případně) ohledně toho kterého údaje nesprávný (chybný).“3 Princip formální publicity obchodního rejstříku spočívá v tom, ţe je volně přístupný a kaţdý má právo nahlíţet a pořizovat kopie výpisů. Je důleţité neplést si s moţností nahlíţet do rejstříkového spisu, do něho mají přístup jen účastníci řízení či jejich právní nástupci.

1.4 Sbírka listin Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin kam se zakládají dokumenty obsahující další informace o zapisovaném podnikateli. Mezi tyto informace patří: společenská smlouva, zakladatelská listina a zakladatelská smlouva společnosti, stanovy akciové společnosti, 2

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, spis. zn. 32 Cdo 2644/99

3

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, spis. zn. 29 Cdo 2651/2009

- 10 -

druţstva případně s. r. o. Změny, které se týkají výše uvedených dokumentů aj. Do obchodního rejstříku se zapíše firma, u právnické osoby sídlo u fyzické osoby bydliště a místo podnikání pokud se liší od bydliště, předmět podnikání, právní forma právnické osoby, u fyzické osoby rodné číslo nebo datum narození, identifikační číslo a další skutečnosti, které stanoví právní předpis v obchodním zákoníku § 35. Další údaje týkající se právnických osob nalezneme v § 36 obchodního zákoníku. U veřejné obchodní společnosti se zapisuje jméno, bydliště a místo podnikání nebo firma a sídlo jejich společníků. U komanditní společnosti je to jméno, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma a sídlo společníků, s uvedením, kdo ze společníků je komplementářem a který komanditistou, výše vkladu kaţdého komanditisty a rozsah jeho splacení. Pokud máme společnost s ručením omezením, zapíšeme jméno, bydliště a místo podnikání, nebo firmu a sídlo společníků, výše vkladu kaţdého společníka do základního kapitálu a rozsah jejího splacení, výše podílu kaţdého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, jméno a bydliště dozorčí rady, byla-li zřízena a den vzniku a zániku jejich funkce. U akciové společnosti zapisujeme výši základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, formu, podobu a jmenovitou hodnotu akcií, případné omezení převoditelností akcií na jméno, jméno a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce, má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma a sídlo tohoto akcionáře. Při zapisování druţstva uvádíme výši zapisovaného základního kapitálu a výše základního členského vkladu, případně vkladů. Pokud zapisujeme státní podnik, uvádíme zakladatele, výši kmenového jmění, minimální výši kmenového jmění, kterou je podnik povinen zachovávat a určený majetek. Jiné údaje zapisované do obchodního rejstříku Dále specifikované údaje jsou zapisovány do obchodního rejstříku dle § 38 obchodního zákoníku, v souvislosti s fúzí právnické osoby, při převodu jmění na společníka, při rozdělení právnické osoby a v souvislosti se změnou právní formy právnické osoby. Mezi další obecné údaje obsaţené v obchodním rejstříku jsou zrušení právnické osoby a důvod, vstup právnické osoby do likvidace a identifikace likvidátorů, prohlášení konkurzu na majetek podnikatele a identifikace správce konkurzní podstaty.

- 11 -

2. Podnik 2.1 Podnik Obchodní zákoník nemá přesnou definici pro podnik, ale zná ho ve smyslu objektivním jako „soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání“. Dle obchodního zákoníku § 5 odst. 2, je podnik věc hromadná a jejíţ součástí jsou tři sloţky podnikání, osobní, hmotné a nehmotné. Podnik je tedy tvořen určitým souborem věcných prostředků (pozemky, budovy, provozní zařízení apod.) a osobní sloţkou spočívající v pracovní činnosti zaměstnanců podniku a managementu. Podnik ve smyslu subjektivním tvoří pro změnu souhrn činností uskutečňovaných v rámci podnikání určitého podnikatelského subjektu. S podnikem jsou vázaná řada dalších práv a závazků, které představují další majetkové hodnoty a hodnoty imateriální povahy. Jsou to např. podnikatelské tradice, obchodní jména, ochranné známky atp., kdy tyto sloţky podniku mají svou hodnotu a tvoří tím trţní cenu podniku. Podnik je tedy zvláštní tím, ţe můţe být prodán, pronajat a i zastaven. „Podnik jako předmět právní dispozice tvoří věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli, slouţí provozování podniku a vzhledem ke své povaze mají podnikání slouţit.“4 Je třeba nezapomenout v souvislosti se smlouvou o prodeji podniku, ţe součástí podniku nejsou závazky podnikatele, které souvisejí s podnikem, ale předmětem prodeje jsou rovněţ závazky související s podnikem (476 an. Obch. Z). Vnitřní členění podniku je v kompetenci podnikatele a liší se podle druhu dané podnikatelské činnosti. Základní druhy organizačních struktur podniku máme liniové, liniově-štábní, funkční a divizní. Tyto vnitřní organizační útvary nevystupují v právních vztazích samostatně, ale můţe být uvedeno, o jaký podnikatelský útvar se jedná. Myslím si, ţe toto se nejvíce objevuje u divizního a závodního organizačního útvaru např. stavební firma můţe mít divizní strukturu podle místa či druhu stavební činnosti. Zvláštní právní postavení upravuje obchodní zákoník organizační sloţce podniku a provozovně. „Organizační sloţka můţe být i předmětem samostatné právní dispozice, můţe být jako část podniku prodána, pronajata, popř. se stát podnikem v rámci rozdělení obchodní společnosti nebo druţstva“5 Provozovnu můţeme definovat jako prostor, v němţ je uskutečňována určitá podnikatelská činnost či její 4

Kolektiv autorů - Podnikání, vydání 2008, MERITUM SEGMENT, Aspi - str. 30

5

Kolektiv autorů - Podnikání, vydání 2008, MERITUM SEGMENT, Aspi – str. 30

- 12 -

část. Ţivnostenský řád nám můţe stanovit druhy a náleţitosti provozovny a ţivnostenský zákon dále odlišuje hlavní a vedlejší provozovnu a stanoví náleţitosti jejího označení. V roce 1998 bylo zahájeno jednání s Českou republikou o vstupu do evropské unie a k 1. 5. 2004 se stala Česká republika součástí evropské unie. Myslím si, ţe je důleţité zmínit, jakou roli podnik plní v roli evropských soutěţně právních norem. Podnik představuje v právních normách evropského práva nejdůleţitější pojem pouţívaných evropským soutěţním právem. Soutěţitel v českém právu, který je definován v § 2 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. zákon o ochraně hospodářské soutěţe, plní obdobnou úlohu jako podnik v evropských normách. „Podnik v evropském právu je postaven na funkčním a dynamickém pojetí, pro vymezení hranic pojmu podniku se v evropském soutěţním právu uplatňuje tzv. koncept jedné hospodářské jednotky.“6 Pojem podnik se i několikrát vyskytoval ve Smlouvě o zaloţení Evropského společenství, v nařízení Rady č. 1/2003 a 139/2004 a v rozhodnutí Evropského soudního dvora, kde byl pojem podnik chápán jako „kaţdá jednotka vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na její právní formu či způsob financování.“7 Domnívám se, ţe pojem podnik by měl být shodný s výkladem evropského práva a novelizace obchodního práva by se měla zaměřit na přizpůsobení k evropským právním normám.

2.2 Obchodní majetek Obchodní majetek podnikatele podle obchodního zákoníku § 6 odst. 1 představují věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty, které patří a slouţí podnikateli k podnikání. Obchodní majetek u fyzických osob je zapotřebí rozlišovat na obchodní majetek a osobní majetek. Obchodní majetek představuje ta část majetku, která je určena k jejich podnikatelské činnosti, jakoţ jsou výnosy a pohledávky vzniklé z podnikání a i osobní věci, které vloţili do podnikání. Účetnictví podnikatele se skládá ze souhrnu obchodního majetku, který představuje aktiva v účetnictví. Fyzické osoby, které podnikají, ručí za závazky vzniklé z podnikání celým svým majetkem, celým svým majetkem ručí i společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti. Z právního hlediska patří do obchodního majetku všechny penězi ocenitelné hodnoty, bez ohledu na to, zda jsou vedeny v účetnictví či ne, je to např. i hodnota obchodní firmy, goodwill, dary a i emisní áţio. 6

KINDL, Jiří - Právní rozhledy 5/2006 s. 2006 str. 161

7

Rozhodnutí ESD ve věci č. C41/90 (1991) ECR I-1979, odst. 21. Překlad pouţit z Tichý, L. a

kol. Dokumenty ke studiu evropského práva, Praha: LINDE, 1999

- 13 -

Obchodním jměním se rozumí soubor majetkových práv a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním.

2.3 Obchodní firma Obchodní zákoník definuje obchodní firmu jako „název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou.“8 Obchodní firma je nehmotným statkem a právo k němu padá mezi tzv. průmyslová práva. Obchodní firma a jeho hodnota je velmi důleţitá, protoţe spotřebitelé i jiní podnikatelé ztotoţňují podnik právě podle firmy. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku (protokolovaný podnikatel) se označuje svojí firmou, tedy názvem, pod nímţ je v obchodním rejstříku zapsán a kdy i zákon stanovuje obligatorní náleţitosti, které musí firma obsahovat. Obchodní firma fyzické osoby musí obsahovat vţdy její jméno a příjemní, dodatek odlišující osobu podnikatele nebo činnost podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikatele. „Zákon § 12 obchodní zákoník upravuje ochranu firemního označení proti neoprávněnému uţívání firmy cizí osobou. Kromě náhrady škody se můţe postiţený domáhat u soudu zanechání neoprávněného uţívání firmy, vydání bezdůvodného obohacení, které tím rušitel získal, a přiměřeného zadostiučinění, a to i v peněţní formě.“9 U právnické osoby je dostačující odlišení její název a zákon poţaduje i označení právní formy právnické osoby, pro obchodní společnosti a druţstva určuje zákon obligatorní označení jejich právní formy jako součást firmy. Firma veřejné obchodní společnosti můţe obsahovat buď plné znění této formy, nebo zkratku „veř. obch. spol., v.o.s.“ Společnost s ručením omezeným můţe obsahovat tyto zkratky „spol. s.r.o., s.r.o. „ Akciová společnost zkratkami „akc. spol., či a.s. „ Komanditní společnost můţe být označena zkratkami „kom. spol., k.s.“ Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahuje obchodní zákoník §8 odst. 2 „Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě, právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem. U svého jména a příjmení nebo názvu můţe podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku uţívat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, ţe nepůsobí klamavě a jeho uţívání je v souladu s právními

8

Obchodní zákoník § 8

9

Kolektiv autorů – Podnikání, vydání 2008, MERITUM SEGMENT, Aspi - str. 23

- 14 -

předpisy i dobrými mravy soutěţe, takový dodatek nebo označení není firmou a je chráněn právem proti nekalé soutěţi.“

3. Podnikání Právní forma podnikání určuje typ podnikatelského subjektu, který se věnuje podnikání a právní forma podnikání je definována v soustavě práva daného státu (ČR) nebo společenství (EU, USA aj.) V českém právu jsou běţné následující právní formy podnikání: OSVČ – fyzická osoba, která je samostatně výdělečně činná a podniká na vlastní účet a zodpovědnost., sdruţení podnikatelů (sdruţení několika OSVČ), obchodní společnost, druţstvo a nadace. Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. „Právo podnikat patří podle čl. 26 odst. Listiny základních práv a svobod (Listina) mezi hospodářská práva, a toto právo lze omezit pouze zákonem (čl. 26. Odst. 2 Listiny).“10 Obchodní zákoník podnikatele definuje jako osobu zapsanou v obchodním rejstříku, osobu, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění, osobu, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, a osobu, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Podnikání je tedy samostatná činnost určité osoby za účelem dosaţení zisku. Samostatná činnost spočívá v tom, ţe určitá právnická nebo fyzická osoba samostatně rozhoduje o tom, jaké zboţí nebo sluţby bude na trhu poskytovat, jakým způsobem a kde bude své produkty vytvářet, jakým způsobem bude podnikání financováno, jaká bude právní forma podnikání a jakého zisku se má dosahovat. Pokud se k podnikání rozhodne fyzická osoba, můţe podnikat na základě ţivnostenského listu, či koncesní listiny, podle toho, zda se jedná o ţivnost ohlašovací či koncesovanou a podnikat můţe od zapsání do ţivnostenského rejstříku.

3.1. Živnost Ţivnost je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Ţivnost můţeme tedy krátce definovat, jako podnikání za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem. Ţivnostenský zákon neupravuje podmínky pro všechny druhy podnikatelské činnosti, ale pouze pro podnikání, 10

Rozsudek Nejvyššího soudu v Praze, spis. zn. 33 Cdo 1008/08-105:

- 15 -

které má charakter podnikání ţivnostenského. Musí se jednat o činnost, která splňuje znaky podnikání a ţe jde o činnost, kterou ţivnostník provozuje soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosaţení zisku. Zákon vyjmenovává činnosti, které nejsou ţivností a nelze získat ani na ně ţivnostenské oprávnění. Tyto činnosti, které nejsou a nemohou být ani ţivností upravuje ţivnostenský zákon č. 455/1991 Sb. § 3 (dále jen ţivnostenský zákon) V tuto chvíli se nám nabízí otázka, kdo je vlastně oprávněn provozovat ţivnost. Zákon označuje

osoby,

které

mohou

provozovat

ţivnost

jako

„podnikatel“.

Z hlediska

ţivnostenského podnikání jsou pojmy „podnikatel“ a „ţivnostník“ totoţné. Ţivnost můţe provozovat fyzická nebo právnická osoba, která splní všeobecné a zvláštní podmínky pro podnikání stanovené ţivnostenským zákonem. Všeobecné podmínky k provozování ţivnosti musí splnit podnikatel u všech druhů ţivností. Ţivnostenský zákon § 6 za všeobecné podmínky k provozování ţivnosti povaţuje dosaţení věku 18 let. Ke dni vzniku ţivnostenského oprávnění musí fyzická osoba dosáhnout věku 18 let, nebo nabýt zletilosti uzavřením manţelství před osmnáctým rokem věku. Osoba, která je nezletilá, můţe provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Můţeme se tedy setkat i s 8letým ţivnostníkem. K všeobecným podmínkám patří i způsobilost k právním úkonům, kdy podnikatel musí mít plnou způsobilost k právním úkonům. Osoby, jejichţ způsobilost k právním úkonům byla soudním rozhodnutím omezena, můţou provozovat ţivnost jen s pomocí odpovědného zástupce. Bezúhonnost je negativně vymezena v ţivnostenském zákoně v § 6 odst. 2. Podmínkou bezúhonnosti musí fyzická osoba splňovat vţdy, bez této podmínky mu nebude vydáno ţivnostenské oprávnění, a to ani prostřednictvím odpovědného zástupce. Bezúhonnost dokládá fyzická osoba výpisem z evidence Rejstříku trestů. Zvláštní podmínky provozování ţivnosti nemusí být splněny u všech druhů ţivností, ale jen tam, kde to zákon poţaduje. Mezi zvláštní podmínky patří odborná nebo jiná způsobilost, pokud je ţivnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyţadují. Odborná způsobilost je stanovena především kvalifikačním předpokladem pro výkon ţivnosti a délkou praxe. Odborná způsobilost pro řemeslné ţivnosti se prokazuje např. výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru. „Zákon stanoví způsob prokázání odborné způsobilosti pro státní příslušníky členského státu Evropské unie. Zákonem o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie je zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

- 16 -

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace)“11 Pokud podnikatel splňuje všeobecné a zvláštní podmínky k provozování ţivnosti, nemusí okamţitě získat ţivnostenské oprávnění. Zákon upravuje dva druhy překáţek provozování ţivnosti: Fyzická osoba, na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs či navrţen, nemůţe provozovat ţivnost. Ţivnost nemůţe provozovat fyzická osoba, které byl soudem či správním orgánem uloţen zákaz činnosti v oboru či příbuzném oboru činnosti. Fyzická či právnická osoba, která se rozhodne pro provozování ţivnosti, musí získat ţivnostenské oprávnění pro danou činnost. „Ţivnostenským oprávněním se rozumí provozovat ţivnost, kdy toto oprávnění vzniká u ohlašovacích ţivností dnem ohlášení, splňuje-li ohlašovatel náleţitosti stanovené zákonem pro ohlášení a podmínky pro provozování ţivnosti.“12 Oprávnění podnikat u koncesovaných ţivností vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Průkazem ţivnostenského oprávnění je ţivnostenský list, který osvědčuje splnění podmínek stanovených zákonem pro provozování ohlašovacích ţivností a koncesní listina, která opravňuje podnikat v ţivnosti ohlašovací. „Podnikatel neoprávněně podniká, nemá-li ţivnostenské oprávnění k provozování činnosti, která je ţivností, anebo má-li sice ţivnostenské oprávnění, které ale předmět skutečně provozované činnosti (ţivnosti) nepokrývá. Má-li podnikatel pouze oprávnění k ţivnosti volné, podniká neoprávněné, vykonává-li v tomto rámci také činnost, k níţ je třeba koncese.“13 V českém právním řádu upravuje ţivnosti ţivnostenský zákon, který upravuje i druhy ţivností v Česku. Mezi druhy ţivností patří ohlašovací ţivnost a koncesované ţivnosti, kdy ohlašovací ţivnosti dále rozlišujeme. Ohlašovací ţivnosti jsou ţivnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení a osvědčením výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Ohlašovací ţivnosti ţivnostenský zákon rozlišuje na: řemeslné ţivnosti, vázané ţivnosti a volnou ţivnost. Pro získání řemeslné ţivnosti a provozování je podmínkou výuční list, nebo maturita v oboru, nebo diplom v oboru, nebo šestiletá praxe v oboru. Mezi řemeslné ţivnosti 11

Kolektiv autorů – Podnikání, vydáno 2008, MERITUM SEGMENT, Aspi - str. 62

12

Kolektiv autorů - Podnikání, vydáno 2008, MERITUM SEGMENT, Aspi - str. 66

13

Rozsudek Nejvyššího správního soudu: SJS 126/2004 7 A 87/2002 – 29 /Sb. NSS 2004/ ze

dne 19. 11. 2003

- 17 -

se můţe zařadit např. hostinská činnost, zednictví či řeznictví. Vázané ţivnosti jsou ty ţivnosti, pro jejichţ získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha ţivnostenského zákona, příkladem pro vázané ţivnosti jsou provozování autoškoly, vedení účetnictví aj. Pokud se fyzická osoba rozhodne pro provozování velkoobchodu, fotografických sluţeb či ubytovacích sluţeb, mluvíme o volné ţivnosti. Pro získání volné ţivnosti není zapotřebí ţádné odborné způsobilosti. Tato ţivnost má název Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. Podnikatel si rozsah své ţivnosti vymezí vybráním ze seznamu 80 činností, které chce provozovat. Koncesované ţivnosti jsou specifické tím, ţe k jejímu vzniku a provozování je zapotřebí správního rozhodnutí. Koncesované ţivnosti mohou být provozovány pouze na základě koncesní listiny, která představuje veřejnou listinu, v níţ je obsaţeno přivolení státu. Koncesované ţivnosti jsou osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku, kdy kromě splnění odborné způsobilosti je podmínkou získání koncesní ţivnosti i kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Odborná způsobilost pro koncesované ţivnosti je upravena buď ve speciálních právních předpisech, nebo v příloze č. 3 k ţivnostenskému zákonu. „Zvláštní podmínkou provozování koncesované ţivnosti je v případech stanovených zákonem i spolehlivost, která se posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu ţivota, zdraví, majetkových a jiných práv osob a veřejných zájmů, mezi takovou ţivnost patří např. taxisluţba.“14 Pokud ţadatel splňuje odborné a jiné zvláštní podmínky, ale nesplňuje podmínku spolehlivosti či bezúhonnosti, ţivnostenský úřad koncesní listinu nevydá. Ţivnostenský úřad můţe u koncesovaných ţivností uloţit podnikateli v koncesní listině podmínky pro provozování ţivností. Toto u ţivností ohlašovacích není moţné. Ale domnívám se, ţe by bylo dobré stanovit také podmínky pro provozování ohlašovací ţivnosti. Příkladem pro koncesní ţivnost mohou být například provozování pohřební sluţby, cestovní kanceláře, směnárenská činnost, provozování střelnic, výroba a úprava lihu aj.

3.2 Podnikání zahraničních osob Zahraniční osoba je definována v § 21 odst. 2 obchodního zákoníku jako právnická osoba se sídlem mimo území České republiky či fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky. Zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky a mají stejná práva 14


- 18 -

jako české osoby, pokud zákon neupravuje něco jiného a oprávnění zahraniční osoby podnikat, vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Toto se nevztahuje na fyzickou osobu dle obchodního zákoníku § 21 odst. 5, která je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, státu tvořící Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace. Zásada o rovnosti stran mezi zahraniční a tuzemské podnikající osoby obsaţené v § 21 odst. 1 obchodního zákoníku, navazuje na obecnou úpravu zákona o mezinárodním právu soukromém zákon č. 97/1963 Sb. Podnikání zahraniční osoby na území České republiky dle § 21 odst. 3 obchodního zákoníku lze, pokud má podnik nebo organizační sloţku na území České republiky. Domnívám se, ţe podnikání zahraničních osob by v rámci novelizace obchodního zákoníku mělo být nově upraveno v rámci evropské unie a judikatury evropského soudního dvora

3.3 Jiné právní formy podnikání Obchodní zákoník nám neupravuje jen ty nejznámější a nejběţnější formy podnikání jako jsou například ţivnosti či obchodní společnosti, ale nabízí nám další formy podnikání. Smlouva o tichém společenství je smlouva, kterou uzavírá podnikatel s tzv. tichým společníkem. Hlavním předmětem smlouvy je to, ţe společník za určitý vklad, který do společnosti vloţil, se bude podílet na řízení společnosti a zároveň získá podíl ze zisku. „Společník má právo nahlíţet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání a poţadovat stejnopis roční závěrky. „15 Joint venture je jedním ze zvláštních druhů podniku. Jedná se o podniky, které jsou spojeny domácím a zahraničním kapitálem a cílem jejich spolupráce je spojit zkušenosti a přednosti obou partnerů a vytvořit tím silnou obchodní společnost, příkladem pro Joint venture je Sony Ericsson. „Holding neboli koncern je jedna z moţností vytvoření většího celku podniků, kdy jedna společnost řídí ostatní společnosti. Všechny obchodní společnosti, které tvoří holding, jsou právně samotnými subjekty a nejčastěji mají právní formu akciové společnosti.“16 Úplnou právní úpravu holdingu nalezneme v obchodním zákoníku §66a odst. 7. „Smlouva o sdruţení 15

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17.12.2002, sp.zn. 29 Odo 886/2002

16


- 19 -

neboli konsorcium je sdruţení bez právní subjektivity, zaloţené za účelem dosaţení sjednaného účelu. Povinností kaţdého účastníka sdruţení je vyvíjet činnost k dosaţení sjednaného účelu způsobem stanoveným smlouvou a současně se zdrţet jakékoli činnosti, jeţ by mohla dosaţení tohoto účelu ztíţit nebo znemoţnit. Hlavním rysem sdruţení je povinnost jednotlivých účastníků poskytnout určité majetkové hodnoty např. peníze či jiné hmotné věci dle uzavřené smlouvy.“17 Evropské společenství neboli Societas Europaea (zkratka SE) je akciová společnost zaloţená evropským právem a upravena nařízením Rady č. ES/2157/2001 dle zákona č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti. Hlavním smyslem evropské společnosti je usnadnit volný pohyb kapitálu v rámci celé Evropské unie a sjednotit právní formy obchodních společností v EU. Evropská společnost musí mít sídlo na území členského státu Evropské Unie a základní kapitál činí nejméně 120 000 Eur. Evropskou společnost lze zaloţit přesně vymezenými způsoby a to: příhraniční fúzí společností, vytvořením mateřského holdingu příhraničních společností, zaloţením dceřiné společnosti jiné evropské společnosti nebo transformací akciové společnosti, která má alespoň dva roky dceřinou pobočku v jiném státu unie. Domnívám se, ţe nejvýhodnějším způsobem pořízení evropské společnosti je její nákup ve formě ready-made, kdy tento způsob je i nejvýhodnější z důvodu zdlouhavosti a komplikovanosti zakládacího procesu. Evropská společnost je zvláštní tím, ţe si můţeme vybrat, zda bude mít monistickou a dualistickou strukturou společnosti. Pokud se rozhodneme pro monistickou strukturu tzv. francouzský model, tak v čele společnosti je správní rada spolu v čele s předsedou. Dualistická struktura je totoţná s pojetím akciové společnosti v české právní úpravě.

17


- 20 -

4. Obchodní společnosti 4.1 Základní dělení obchodních společností „Jako podnikatelé působí soukromoprávní právnické osoby korporačního typu ve formě tzv. obchodních společností a druţstev.“18

Základní dělení obchodních společností upravuje

obchodní zákoník § 56 aţ 260, kdy je společnost zakládána fyzickou či právnickou osobou. Obchodní společnost (dále jen „společnost“) je právnickou osobou zaloţenou za účelem podnikání. Zákon však dovoluje výjimku u dvou forem obchodních společností (s. r. o. a a.s.), kdy společnosti mohou být zaloţeny i za jiným účelem neţ podnikání, pokud to zvláštní zákon nezakazuje např. za účelem charitativním, za účelem zajištění sociálních a hospodářských potřeb svých členů či pro sportovní účel. Obchodní společnosti lze členit na osobní a kapitálové. Osobní společnost je charakteristická osobní formou účasti společníků na podnikání. Společníci jsou ve vedení společnosti, ručí za závazky společně a nerozdílně. U kapitálových společností je majetková účast společníků povinná, podíl vytvoří základní kapitál společnosti. Na rozdíl od osobních společností, u kapitálových společností není nutná osobní účast ve společnosti. Zákon vyjmenovává celkem čtyři formy obchodních společností: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost. K obchodním společnostem se přiřazuje i druţstvo z toho důvodu, ţe jde o sdruţení osob (fyzických a právnických), zaloţené za účelem podnikání či za jiným účelem neţ podnikání viz ustanovení § 221 odst. 1, 2.

4.2 Založení a vznik společnosti Obchodní zákoník klade důraz na rozlišení mezi pojmy zaloţení a vznik obchodní společnosti. Obchodní společnost se zakládá uzavřením tzv. společenské smlouvy, jejímţ podpisem se účastníci stávají budoucími společníky. Pravost podpisů zakladatelů musí být

18


- 21 -

úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společností, musí mít formu notářského zápisu. Náleţitosti společenské smlouvy upravuje zákon zvlášť u kaţdé formy obchodních společností, protoţe společnost s ručením omezeným a akciová společnost můţe být zaloţena i jen jednou osobou. V takovém případě je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou. Jediným zakladatelem společnosti s ručením omezeným můţe být fyzická i právnická osoba, u akciové společnosti to můţe být jen právnická osoba. Domnívám se, ţe by u akciové společnosti mohl být zákon upraven a umoţnit i jedné fyzické osobě zaloţit akciovou společnost, pokud bude mít dostatečně velký základní kapitál. Zakladatelská smlouva či listina je tedy pouze k zaloţení společnosti, samotné zaloţení totiţ neznamená existenci její právní subjektivity. V období mezí zaloţením a vznikem nemůţe tedy nabývat práva a povinnosti a neexistují ani orgány společnosti. Společníci společnosti vystupují jen jako zakladatelé. Pokud někdo jedná jménem společnosti a dojde k uzavření určitých smluv (smlouva o nájmu, pracovní smlouva aj.), je z toho jednání zavázán. Společníci či příslušný orgán mohou toto jednání schválit do 3 měsíců od jejího vzniku a společnost od tohoto okamţiku je vázaná těmito smlouvami. Společenská smlouva, zakladatelská listina či zakladatelská smlouva má zákonem stanovené podstatné náleţitosti: sídlo firmy, předmět podnikání, obchodní jméno, identifikace společnosti a majetkové poměry společníků kromě veřejné obchodní společnosti. Zakladatelská smlouva je charakteristický zakladatelský dokument společnosti, která navíc obsahuje výši akciového kapitálu a jeho rozdělení na akcie.

4.3 Vznik společnosti Obchodní společnost vzniká jako právnická osoba aţ zápisem do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník § 62 nám říká, ţe společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku, kdy návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od zaloţení společnosti (§57) nebo od doručení průkazu ţivnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze jiţ na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku“. Tento den je zapsán v usnesení soudu, kdy soud povoluje zápis do obchodního rejstříku. Od vzniku obchodní společnosti můţe nabývat práva a povinnosti, zavazovat se a můţe být účastníkem různých řízení. Aby mohla obchodní společnost vzniknout, musí být zaloţena a musí být - 22 -

podán návrh na zápis do obchodního rejstříku. Náleţitosti návrhu na zápis stanoví OSŘ v § 42 odst. 4 a 79 odst. 1 a 2, a dále obchodní zákoník v rámci úpravy jednotlivých forem obchodních společností. „Návrh na zápis podávají oprávněné osoby (osoba), jimiţ jsou podle formy společnosti buď všichni společníci nebo členové statutárního orgánu společnosti, nebo jejich zmocněnec (§ 31 odst. 1)“19 Veškeré právní úkony, které se týkají zaloţení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Toto dále definuje obchodní zákoník § 63. Pokud je zmocněncem advokát či právník, soudy obvykle nepoţadují ověření podpisu plné moci. Soud můţe prohlásit neplatnost, a to i bez návrhu. Takto učinit můţe jen v případech, kdy nebyla uzavřená společenská smlouva nebo zakladatelská smlouva, nebyla dodrţena jejich forma či předmětem podnikání není zákonem dovolený aj.

4.4 Základní kapitál „Základní kapitál společnosti je peněţní vyjádření souhrnu peněţitých i nepeněţitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti, který musí být vyjádřen v jednotkách české měny.“20 Základní kapitál je především společenskou smlouvou určená peněţitá suma, udávající výši počátečního čistého jmění, s nímţ má společnost započít své podnikání. Základní kapitál je peněţním vyjádřením souhrnu peněţitých i nepeněţitých vkladů všech společníků, jimiţ se účastní podnikání společnosti. Základní kapitál úzce souvisí s financováním, společnost si opatřuje prostředky potřebné pro realizaci své činnosti. Představuje jakousi vybavenost společnosti vlastními zdroji. Je důleţité rozlišovat vlastní a cizí zdroje (úvěry). Základní kapitál je tvořen ve všech obchodních společnostech, pokud jejich společníci převezmou vkladovou povinnost, jedná se o kapitálovou společnost. Výše vkladu zakladatele obchodní zákoník upravuje u kaţdé obchodní společnosti zvlášť. U některých společností se základní kapitál vytváří povinně, kdy se i jeho výše stanovená obchodním zákoníkem zapisuje do obchodního rejstříku.

4.4.1 Vklad společníka Společník na základě společenské smlouvy se zavázal vloţit do společnosti vklad, který tvoří souhrn majetkových hodnot. Vklady mohou být peněţité i nepeněţité (hmotné, věci movité a 19

FOREJT, Alois - Obchodní společnosti, Praha, Prospektrum, vydáno 1992, 206 str.

20


- 23 -

nemovité a nehmotné) Vkladová povinnost je podmínkou zaloţení obchodní společnosti. Je to majetkový základ podílu společníka na společnosti. Vklad je spjat se základním kapitálem, souhrnné peněţní vyjádření všech vkladů je rovno velikosti základního kapitálu. Výjimku představuje veřejná obchodní společnost, u níţ nejsou vklady povinné. Rozlišujeme dva druhy vkladu. Pokud je vklad převoditelný na peněţní prostředky, jedná se o peněţitý vklad. Vklad můţe být i převodu jiných penězi ocenitelných hodnot, které můţe společnost vyuţít ke své podnikatelské činnosti. Předmětem vkladu mohou být tedy peníze, nepeněţitý vklad, věci hmotné a práva. Práva mohou být věcná nebo závazková např. pohledávky vůči dluţníkům, nebo práva nehmotná, jeţ mohou mít povahu práv průmyslových (právo na vyuţívání vynálezu, průmyslového vzoru nebo ochranné známky) nebo práv autorských např. počítačový program, projekt aj. Vklad můţe být vloţen tak, ţe se společnost stane vlastníkem věcí nebo práv nebo tak, ţe společnost má právo věc pouze uţívat. Hodnota nepeněţitého vkladu musí být vţdy vyjádřena v penězích, takţe vklad je třeba ocenit. Vklad, který je vloţen do společnosti s ručením omezením a do akciové společnosti musí být oceněn soudním znalcem. Nepeněţitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. „Hodnota nepeněţitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelé smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li zákon jinak a musí být splacena před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Upsáním vkladu vzniká mezi společností a společníkem závazkový vztah, jehoţ obsahem je povinnost společníka upsaný vklad splatit a právo společnosti splacení vkladu poţadovat. Splacením vkladu přechází zásadně vlastnické právo k předmětu vkladu ze společníka na společnost. Výjimku tvoří případ, kdy vkladem je nemovitost, k níţ vlastnické právo přechází teprve registrací převodu nemovitosti podle zvláštních předpisů. „Povinný vklad je jen u společnosti komanditní, u společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti. U druţstva se nazývá „základním členským vkladem“, a určitá jeho část splatná při vzniku členství „vstupním členským vkladem“21 Výše vkladu do společnosti je velmi důleţitý, protoţe od výše vkladu se většinou odvozuje i rozsah práv a povinností společníka ve společnosti způsobem stanovení jeho podílu ve společnosti.

4.4.2 Podíl

21


- 24 -

Obchodní společnosti jsou samostatné právnické osoby, které mají způsobilost k právním úkonům. Společníci jsou subjekty oddělenými od obchodních společností, mezi společníky a obchodní společností se vytváří vnitřní právní vztah, který je představován jako podíl. Na základě velikosti podílu se odvozuje míra účastni společníků na společnosti. „Hodnota podílu je závislá na prosperitě společnosti, pokud společnost prosperuje, je vyšší neţ hodnota vkladu, v opačném případě klesá pod hodnotu vkladu.“ 22 Podíl rozlišujeme na stránku kvalitativní (soustava práv a povinností) a kvantitativní (rozsah práv a povinností, hodnota, velikost). Definici podílu v obchodním zákoníku najdeme v § 61 odst. 1, který říká, ţe podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Kaţdý společník můţe mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaţe jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti nemůţe být představován cenným papírem, výjimkou je akciová společnost. Pro účely tohoto zákona se oceňuje podíl mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jeţ připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak. Na základě velikosti podílu se odvozuje míra účastni společníků na společnosti. Základem podílu je vklad, kterým se společník podílí na vytvoření základního jmění, a proto ho lze nazvat nominální hodnotou podílu. „Vyjadřuje se zlomkem nebo procentem z celkové výše základního jmění. S růstem čistého obchodního jmění společnosti roste absolutní výše podílu společníka, avšak jeho nominální hodnota zůstává stejná.“23

4.5 Zrušení a zánik obchodní společnosti Zrušení a zánik společnosti je upravováno v § 68 obchodního zákoníku. Podle obchodního zákoníku dochází nejprve ke zrušení společnosti a poté k jejímu zániku. Zrušení je právní skutečnost, jeţ je předpokladem zániku společnosti, ukončení její právní existence jako právnické osoby. Ustane produktivní činnost společnosti a činnost jejich orgánů se omezí na ty úkony, které jsou třeba k provedení toho, co má po zrušení společnosti následovat. „Zánik společnosti je zánikem subjektu práv a povinností, tedy obdoba úmrtí fyzické osoby.“24 K zániku společnosti dochází dle § 68 odst. 1 takto, společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Jde o rozhodnutí rejstříkového soudu o zrušení společnosti. Podle § 68 22


23


24

FOREJT, Alois - Obchodní společnosti, Praha, Prospektrum, vydáno 1992, 206 str

- 25 -

obchodního zákoníku rozlišujeme dva způsoby zrušení, a to: zrušení s likvidací a zrušení bez likvidace. Rozdíl mezi těmito druhy zrušení společnosti spočívá v tom, ţe v případě zrušení podniku bez likvidace přechází jmění společnosti na právního nástupce. Tímto procesem obvykle prochází společnost v případě sloučení, splynutí nebo rozdělení. V druhém případě se v rámci úkonů vedoucích k zániku společnosti majetek rozdělí mezi věřitele, pokud uplatňují své pohledávky.

4.5.1 Zrušení společnosti Důvody pro rozhodnutí o zrušení společnosti jsou upravovány v § 68 odst. 3 obchodního zákoníku a to: Uplynutí doby, na kterou byl podnik zaloţen Dosaţení účelu, pro který byl zřízen Rozhodnutí společníků o zrušení společnosti Rozhodnutí soudu o zrušení společnosti Rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo přeměně v jinou společnost Smrt společníka Zánik právnické osoby, která je společníkem Zbavení nebo omezení právní způsobilosti společníka Prohlášení konkursu nebo zrušení konkursu z důvodu, ţe majetek dluţníka je nedostatečný Zrušení společnosti na základě rozhodnutí společníků anebo na základě rozhodnutí soudu, kdy musí jít vţdy o závaţné porušení povinností uloţených zákonem, jako jsou například, společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, zaniknou předpoklady vyţadované zákonem pro vznik společnosti, společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond aj., které upravuje § 68 dle obchodního zákoníku. Společníci nebo příslušný orgán můţe rozhodnutí o zrušení společnosti zrušit, a to do doby neţ bude likvidace ukončena.

4.5.2 Zrušení společnosti bez likvidace

- 26 -

Zrušení společnosti bez likvidace je její plynulý přechod na právního nástupce - fúze, převod jmění na společníka a rozdělení. Ke zrušení společnosti bez likvidace můţe dojít pouze na základě dobrovolného rozhodnutí společníků.

4.5.3 Fúze Fúze se uskutečňuje formou sloučení nebo splynutí. Splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností, jemuţ předchází jejich zrušení bez likvidace, jmění zanikajících společností včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost. Společníci zanikajících společností se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak. Sloučení je zánik společnosti nebo více společností, jemuţ předcházejí její zrušení bez likvidace, jmění zanikající společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nástupnickou společnost. Právní následky nastávají ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku.

4.5.4 Rozdělení Pokud se společníci rozhodnou k rozdělením společnosti, uskutečňuje se to formou rozdělením se zaloţením nových společností, rozdělení sloučením nebo kombinací forem. Zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu.

4.5.5 Převod jmění na společníka Převod jmění na společníka zákon připouští pouze tehdy, pokud jde o společníka se sídlem nebo bydlištěm v ČR a je zapsán do obchodního rejstříku. Soud nezapíše převod jmění, dokud není zapsán přejímací společník. Přeměna společnosti je moţná i přesto, ţe společnost vstoupila do likvidace, je však důleţité, aby bylo zrušené rozhodnutí o vstupu do likvidace. Přeměna je dále moţná i v případě, kdy na majetek firmy byl vyhlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání. Rozhodnutí o přeměně společnosti lze zrušit do vydání rozhodnutí, jímţ se povoluje fúze, převod jmění, rozdělení nebo změna právní formy do obchodního rejstříku. Podmínkou je, ţe s tím souhlasí všechny zúčastněné společnosti. K přeměně společnosti můţe dojít také na základě převodu jmění na společníka, toto zákon připouští pouze tehdy, pokud jde o společníka se sídlem nebo

- 27 -

bydlištěm v ČR a je zapsán do obchodního rejstříku. Soud nezapíše převod jmění, dokud není zapsán přejímací společník. Jestliţe nedochází k zániku společnosti, ale jen ke změně právní formy společnosti, jedná se o vznik nové společnosti, jde jen o změnu vnitřních právních poměrů a právního postavení společníků. U obchodních společností musí rozhodnout všichni společníci, u kapitálových obchodních společností stačí souhlas valné hromady. Společnost tedy zaniká výmazem z obchodního rejstříku, tímto dnem končí právní subjektivita obchodní společnosti jako právnické osoby. Po zániku společnosti ručení společníků nezaniká, společníci ručí za závazky společnosti stejně jako za jejího trvání. Pokud se společnost ruší likvidací, ručí společníci za závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němţ za ně ručili za trvání společnosti.

4.5.6 Likvidace Likvidace je přímým důsledkem zrušení společnosti. Cílem je uspokojení všech věřitelů společnosti a rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky. Na základě rozhodnutí společníků či soudu můţe dojít ke zrušení společnosti s likvidací. „Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuţ je zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se uţívá firma společnosti s dovětkem „v likvidaci“.25 Pokud se společnost likviduje na základě rozhodnutí společníků, je to na základě 3 důvodů: 1. Uplynutím doby, na kterou byla zaloţena 2. Dosaţením účelu, pro který byla zaloţena 3. Dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato Společnost se ruší na základě rozhodnutí soudu, jestliţe:  Během dvou uplynulých let se nekonala valná hromada a ani nebyli zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období nebo společnost dva roky neprovozuje ţádnou činnost 25

Obchodní zákoník § 70 odst. 2

- 28 -

 Společnost ztratila oprávnění k podnikatelské činnosti  Zaniknou předpoklady vyţadované zákonem pro vznik společnosti  Společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond  Společnost porušuje povinnost vykonávat činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby Z výše uvedených důvodu můţe soud zrušit jakoukoliv obchodní společnost, můţe tak učinit pouze na návrh státního orgánu nebo osoby, která projeví zájem. Společnost soud zruší dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy rozhodnutí nabude právní moci. Ke zrušení společnosti s likvidací dochází také, kdyţ se zruší konkurz po splnění rozvrhovému usnesení nebo zrušení konkurzu z důvodu nedostačujícího majetku úpadce k úhradě nákladů konkurzu. „Zrušuje-li se společnost bez právního nástupce, vstoupí společnost do likvidace ohlášením této skutečnosti k zápisu do obchodního rejstříku.“26 Musí být ustanovena osoba likvidátora, která se zapisuje spolu se vstupem společnosti do likvidace do obchodního rejstříku. „Zápis vstupu společnosti do likvidace má tyto následky: a) po dobu likvidace se uţívá obchodního jména společnosti s dodatkem „v likvidaci“ b) působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti přechází na likvidátora zapsaného v obchodním rejstříku.“27 Jako první má právo jmenovat likvidátora statutární orgán společnosti, pokud zákon, společenská smlouva nebo stanovy neurčují jinak. Při likvidaci z rozhodnutí společníků, jmenuje likvidátora statutární orgán, nestanovuje zákon či společenská smlouva jinak. Jde-li o likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu, jmenuje likvidátora soud. Likvidátorem můţe být jen fyzická osoba, nestanoví-li obchodní zákoník nebo zvláštní předpis jinak. Zákon o bankách § 36, umoţňuje, aby likvidátorem mohla být právnická osoba v minulosti např. likvidace Agrobanka Praha a.s. Obchodní zákoník umoţňuje jmenovat likvidátorem právnickou osobu pouze v případě, kdy o jeho jmenování rozhoduje soud. Soud 26


27


- 29 -

můţe likvidátorem i bez jeho souhlasu jmenovat některého ze společníků nebo statutární orgán nebo člena statutárního orgánu, jmenovaný likvidátor se nemůţe vzdát své funkce, můţe ale poţádat soud o odvolání z funkce likvidátora. „Likvidátorů můţe být jmenováno současně více, kdy kaţdý z nich má stejnou působnost, pokud při jejich jmenování není vymezena rozdílná působnost pro kaţdého.“28 Ke jmenování více likvidátorů dochází, pokud je společnost veliká a v tom případě i rozsah práce by byl velký. Pokud je likvidátorem právnická osoba, má za povinnost určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem vykonávat funkci likvidátora. Likvidátor je povinen ke dni vstupu do likvidace sestavit zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění dle § 74 odst. 1. Účetní závěrku předcházející dni vstupu do likvidace sestavuje statutární orgán, pokud ne přechází povinnost na likvidátora. Likvidátor má za povinnost rozeslat soupis jmění kaţdému společníkovi a věřiteli této společnosti. Likvidátor je dále povinen oznámit vstup společnosti do likvidace všem věřitelům a zároveň bez zbytečného odkladu oznámit v obchodním věstníku, a to nejméně dvakrát za sebou s dvoutýdenním odstupem a vyzvat věřitele, aby přihlásili své pohledávky nebo jiná práva (právo na vydání věcí) v uvedené lhůtě, kterou v oznámení uvede. Tuto lhůtu si stanoví likvidátor sám, avšak nesmí být kratší jak tři měsíce. Likvidace můţe skončit prakticky tehdy, kdyţ jsou vypořádány veškeré závazky společnosti. Pokud je zjištěno, ţe společnost je předluţena, likvidátor má povinnost bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkurzu. Likvidace společnosti končí rozdělením likvidačního majetku, likvidátor dále sestaví seznam společníků, kterým bude vyplacen podíl na likvidačním zůstatku. Nejdříve je nutné uhradit veškeré závazky, kdy likvidátor upřednostňuje mzdové nároky zaměstnanců, pokud není povinen podat návrh na prohlášení konkurzu dle obchodního zákoníku § 74 odst. 3. Pokud dojde k likvidaci na základě konkurzu a majetek společnosti nestačí k úhradě závazků, likvidátor zpeněţí veškerý majetek společnosti a z tohoto výtěţku uhradí nejprve náklady likvidace, dále mzdové závazky zaměstnanců a poté pohledávky věřitelů podle pořadí jejich splatnosti. Není-li moţné uspokojit pohledávky stejného pořadí v plné výši, uhradí se poměrně. Likvidace je zakončena uspokojením věřitelů. „Společníci, jimţ byl vyplacen podíl

28


- 30 -

na likvidačním zůstatku, však ještě ručí za závazky společnosti, kaţdý aţ do výše svého podílu na likvidačním zůstatku“29 Jedná se hlavně o závazky společnosti dodatečně objevené. Ke dni skončení likvidace likvidátor sestaví účetní závěrku, sestaví konečnou zprávu o průběhu likvidace a navrhne v ní rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky. Účetní závěrka a konečná zpráva je předloţena společníkům ke schválení. Po skončení likvidace společnosti je likvidátor povinen do třiceti dnů podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku podle § 75a odst. 2 obchodního zákoníku. Bude-li předloţen souhlas správce daně s výmazem společnosti, můţe rejstříkový soud provést výmaz.

4.6 Insolvence Insolvence je neschopnost společnosti splácet své dluhy i přes snahu splácet svůj dluh. Insolvence je trvalá nelikvidita, kdy splatné dluhy jsou vyšší neţ realizovatelná hodnota aktiv. Společnost se do platební insolvence dostává vyhlášením konkurzu nebo z důvodu neuhrazených pohledávek od odběratelů. Insolvenci upravuje insolvenční zákon 182/2006 Sb., kdy tento zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dluţníka, oddluţení dluţníka a aby došlo k co největšímu uspokojení věřitelů. „Cílem insolvenčího zákona je zajištění větší transparentnost a předvídatelnost úpadkového řízení, posílení postavení věřitelů, motivace dluţníka ke snaze řešit svůj úpadek včas, moţnost sanace dluţníka tam, kde je to vhodné, celkové zrychlení a zefektivnění úpadkového řešení.“30 Insolvenční zákon se vztahuje na řešení úpadku v rámci soudního řízení, tomuto soudnímu řízení říkáme insolvenční řízení. Insolvenční řízení je zvláštní soudní řízení, jehoţ předmětem je projednání úpadku a jeho řízení. „Cílem insolvenčího řízení je dosáhnout majetkového uspořádání mezi větším počtem subjektů, které by krizovou situaci překonalo anebo z ní vyvodilo důsledky.“31 Inslolvenční zákon zná dvě základní formy úpadku a to platební neschopnost a předluţení. Mezi způsoby řešení úpadku patří konkurs, reorganizace, oddluţení či zvláštní způsoby řešení úpadku. Všechny tyto řešení musí být povolena insolvenčním soudem.

29


30

http://www.justice.cz

31


- 31 -

4.6.1 Úpadek ve formě platební neschopnost Platební neschopnost nastává, kdyţ má dluţník více věřitelů, peněţité závazky má po splatnosti déle jak 30 dnů a není schopen tyto závazky plnit. Zákonná definice platební neschopnosti dopadá na všechny druhy dluţníků (fyzické osoby, právnické osoby, nepodnikající osoby).

4.6.2 Úpadek ve formě předlužení O předluţení mluvíme tehdy, má-li dluţník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje jeho hodnotu majetku. „Rozhodný je poměr veškerých dluţníkových závazků, včetně těch nesplacených a jeho majetku.“32

4.6.3 Způsoby řešení úpadku Insolvenční zákon nabízí různé způsoby řešení úpadku, konkurs, reorganizace, oddluţení. Konkurs je řešení úpadku tak, ţe jsou pohledávky zásadně poměrně uspokojeny z výsledků zpeněţení majetkové podstaty. Reorganizace je postupné uspokojování pohledávek věřitelů, podnik dluţníka nezaniká, ale je uzdravován. Oddluţení je, kdy dluţník, který není podnikatelem, navrhne insolvenčímu soudu, aby jeho úpadek řešil oddluţením např. splátkový kalendář. Insolvenční zákon dává dluţníkovi na výběr, která z moţných variant bude pro dluţníka vhodná.

4.6.4 Insolvenční rejstřík „Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehoţ správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jeho základní úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umoţnit sledování jejich průběhu.“33 Insolvenční rejstřík je seznam insolvenčních správců, seznam dluţníků a insolvenční spisy pro kaţdého jeden. Tento rejstřík můţeme nalézt na internetových stránkách www.justice.cz.

4.7. Veřejná obchodní společnost 32

33

http://www.justice.cz http://www.justice.cz

- 32 -

Obchodník zákoník § 76 odst. 1 definuje veřejnou obchodní společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Veřejná obchodní společnost je charakteristická tím, ţe se společníci obvykle osobně účastní na činnosti společnosti. Společníci nemají vkladovou povinnost a nevytváří povinně základní kapitál společnosti a výše vkladu se nezapisuje do obchodního rejstříku. Rozhodnou-li se však společníci, ke vloţení určitých vkladů do společnosti ujednáním ve společenské smlouvě, vzniká tím společníkům vkladová povinnost. Ve společenské smlouvě je pak stanoveno do kdy je společník povinen splatit svůj vklad, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti nebo po vzniku své účasti ve společnosti. Pokud dojde k prodlení je povinen platit úrok z 20% z dluţné částky, neuvádí-li společenská smlouva jinak, viz § 80 odst. 2. Pomocí vkladů společníků se vytváří základní jmění, které se ani nezapisuje do obchodního rejstříku. Společníkem ve veřejné obchodní společnosti můţe být fyzická osoba nebo osoba právnická. Pokud je společníkem fyzická osoba, musí být způsobilá k právům a povinnostem a způsobilá k právním úkonům. Pokud fyzická osoba ztratí způsobilost k právním úkonům, můţe dojít ke zrušení společnosti dle § 88 odst. 1 písm. g. Zákon tedy neumoţňuje, aby společník (fyzická osoba) byla zastupována zákonným zástupcem či opatrovníkem. Fyzická osoba musí jako společník veřejné obchodní společnosti splňovat všeobecné podmínky pro provozování ţivnosti. Veřejná obchodní společnost se zakládá podpisem společenské smlouvy všemi zakladateli, jde o jedinou formu zakladatelského dokumentu, která je u veřejné obchodní společnosti přípustná. Tímto úkonem je společnost zaloţena, ale ještě neexistuje jako subjekt práv a povinností. U této smlouvy se nevyţaduje notářský zápis, ale pravost podpisů všech zakladatelů musí být úředně ověřena. Obchodní zákoník nám určuje, které podstatné náleţitosti musí společenská smlouva obsahovat: firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedení firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby a předmět podnikání společnosti. „Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a je přikládán ke společenské smlouvě.“34 Tyto náleţitosti musí společenská smlouva obsahovat, aby mohlo dojít k zápisu do obchodního rejstříku. „Veškerá práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou. Ke změně je třeba souhlasu

34

Obchodní zákoník § 78/2

- 33 -

všech společníků, nestanoví-li zákon jinak. Společenská smlouva můţe stanovit, ţe k její změně postačuje souhlas většiny společníků.“35 Právní postavení podnikatele má společnost jako právnická osoba, nikoliv jako jednotliví společníci a tudíţ i podnikatelské oprávnění je uděleno společnosti jako právnické osobě. Předmětem činnosti veřejné obchodní společnosti je vţdy podnikatelská činnost a společnost musí prokázat, ţe jí je uděleno oprávnění k této podnikatelské činnosti, ať se jiţ jedná o ţivnostenské oprávnění nebo oprávnění podle zvláštních zákonů. Všichni společníci v.o.s. mají právo podílet se na řízení a i vedení společnosti. Dle § 85 obchodního zákoníku plyne, ţe kaţdý společník má právo být statutárním orgánem dané společnosti, kaţdý společník je oprávněn určovat podnikatelský záměr společnosti a tím ji i manaţersky řídit. Dále má kaţdý společník oprávnění rozhodovat o všech záleţitostech společnosti např. rozhodování o změně společenské smlouvy. Dalším právem společníků je právo na informace a dále mají i majetková práva, sem patří právo na podíl ze zisku, právo na vypořádací podíl a právo na likvidačním zůstatku. Právo na podíl ze zisku se dělí mezi společníky rovným dílem, pokud společenská smlouva neupravuje jinak. „Právo na vypořádací podíl můţe vzniknout bývalému společníku či jeho dědici. Podmínkou práva na vypořádací podíl je, ţe účast společníka ze zákonných důvodů zanikla, avšak společnost trvá i nadále. Výše tohoto podílu se vypočte stejným způsobem jako u výše na podílu u likvidačního zůstatku.“36Právo na podíl na likvidačním zůstatku vzniká, pokud dojde ke zrušení společnosti likvidací. Mezi společníky se likvidační zůstatek rozdělí do výše splacených vkladů dle § 92 odst. 1 obchodního zákoníku. Práva a povinnosti společníků jsou závislé na společenské smlouvě a ustanovení obchodního zákoníku. Společníkovi náleţí právo obchodního vedení společnosti podle vzájemně dohodnutých zásad. Společníci by se tedy měli dohodnout, jestli jeden z nich či všichni společníci budou mít oprávnění k obchodnímu vedení. Odvolání společníka z obchodního vedení mohou na základě společenské smlouvy nebo rozhodnutím ostatních společníků. Kaţdý ze společníků můţe poţádat soud o odvolání pověření společníka, domnívá-li se, ţe společník podstatným způsobem porušuje své povinnosti. Kaţdý ze společníků má právo na

35

Obchodní zákoník § 79/1

36


- 34 -

podíl na zisku, kdy se zisk dělí mezi společníky rovným dílem, jestliţe společenská smlouva neupravuje něco jiného. Obchodní zákoník stanovuje, ţe právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu. „Všichni společníci v.o.s. představuji statutární orgán, ale společenská smlouva můţe stanovit, ţe statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci nebo jeden společník. Je-li statutárním orgánem více společníků je oprávněn jednat samostatně, jestliţe společenská smlouva nestanoví jinak.“37 Uzavřením společenské smlouvy nebo přistoupením ke společnosti vzniká účast společníka na v.o.s. Účast můţe vzniknout také děděním podílu nebo přechodem podílu na právního nástupce zaniklého společníka.

4.7.1 Zrušení společnosti Ke zrušení společnosti dojde, pokud uplynula doba, na kterou byla zaloţena, dosaţením účelu, pro který byla zaloţena. Dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, dnem v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem nabytí právní moci, dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Společnost se dále zrušuje zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, ţe majetek úpadce nepostačuje k úhradě nebo zamítnutím návrhu neprohlášení konkursu pro nedostatek majetku. Rozhodnutím soudu, smrtí společníka, pokud společenská smlouva nepřipouští dědění podílu a ve společnosti nezůstávají alespoň dva společníci. Zánikem právnické osoby, ledaţe společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci. Prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků a další důvody stanovený ve společenské smlouvě. Veřejná obchodní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

4.8. Komanditní společnost „Komanditní společnost je modifikovanou veřejnou obchodní společností, coţ zákon vyjadřuje tak, ţe se na společnost komanditní pouţijí přiměřeně ustanovení o veřejné

37

Obchodní zákoník §85 odst. 2

- 35 -

obchodní společnosti.“38 Komanditní společnost je tedy smíšený typ mezi osobní a kapitálovou společností. Hlavním rysem pro tuto společnost je to, ţe jsou zde dva typy společníků – komplementáři a komanditisté a kaţdý z nich má jiná práva a povinnosti. Obchodní zákoník dle § 93 nám definuje „komanditní společnost, jako společnost, v níţ jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komandisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).“39 Společníkem v komanditní společnosti mohou být osoby fyzické i právnické. Komanditní společnost vzniká ve dvou krocích a to, uzavřením společenské smlouvy a návrhem na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou, která musí mít úředně ověřeny podpisy společníků. Společenská smlouva obligatorně stanovuje tyto náleţitosti: firmu a sídlo společnosti, určení společníků, uvedení firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo případně jména a bydliště fyzické osoby. Dále musí společenská smlouva obsahovat předmět podnikání, určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté a výši vkladu kaţdého komanditisty. Obchodní jméno komanditní společnosti musí obsahovat označení „komanditní společnost“, nebo zkratku „kom. spol., k.s.“ Komanditní společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. „Návrh na zápis podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva“40, jakoţ i další dokumenty rozhodné pro provedení zápisu. „Náleţitosti návrhu na zápis společnosti jsou dány ustanovením § 32 odst. 4, přičemţ u komanditní společnosti musí být v návrhu na zápis uvedeno, kdo je komplementář a kdo komanditista, výše vkladu komanditisty a rozsah splacení vkladu. Pokud se i komplementáři zúčastňují vkladem, uvede se i jejich vklad a rozsah splacení.“41 Pro zaloţení společnosti je potřeba nejméně dvou zakladatelů – 1 komanditisty a 1 komplementáře. Komplementáři jsou ti, kteří společnost řídí a ručí svým majetkem a jsou statutárním orgánem společnosti. Druhý typ společníků jsou komanditisté, kteří vloţí do společnosti svůj vklad a ručí pouze do jeho nesplacené výše. Komanditisté společnost kontrolují, ale neřídí ji. 38


39


40


41


- 36 -

Komplementáři jsou společníky reálně vykonávajícími podnikatelskou aktivitu společnosti, u komanditistů bude převládat jejich kapitálová účast doplněná o informační a kontrolní práva. Komplementářem můţe být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti podle zvláštního právního předpisu. Pokud je komplementářem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojené s účastí v komanditní společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce. Vnitřní poměry společnosti lze třeba upravit společenskou smlouvou, kde se upraví otázky společného hlasování komanditistů s komplementáři o záleţitostech

společnosti.

Stanoví

se,

o

kterých

záleţitostech

budou

rozhodovat

komplementáři společně s komanditisty. Nestanoví-li společenská smlouva něco jiného, má kaţdý společník jeden hlas. Pokud budou chtít společníci změnit společenskou smlouvu, je zapotřebí souhlasu všech společníků. Vkladovou povinnost u komanditní společnosti má jen komanditista. Výše vkladu a způsob úhrady, se zapisuje do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník dle § 97a říká, ţe komanditista je povinen vloţit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši stanovené společenskou smlouvou, minimálně však 5.000,- Kč. Vklad je komanditista povinen splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účastni na společnosti. Pokud vklad není skutečně splacen, ručí komanditista do výše svého nesplaceného vkladu. Komplementář nemá vkladovou povinnost, protoţe ručí za závazky společnosti neomezeně.

4.8.1 Rozdělení zisku Rozdělení zisku na část připadající společnosti a část připadající komplementářům se určí poměrem stanoveným ve společenské smlouvě, jinak se zisk dělí na polovinu mezi komplementáře a komanditisty dle § 100 obchodního zákoníku. Část zisku připadající na společnost, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru stanoveném společenskou smlouvou, jinak v poměru splacených vkladů. Mezi komplementáře se rozdělí část zisku rovným dílem, a pak upravuje to společenská smlouva, mají nárok na úrok ze svých vkladů. Mezi komanditisty se část zisku rozdělí podle poměru jejich splacených vkladů. „Pokud společnost nedosáhne zisku, nemá ani komanditista nárok na úroky a na podíl na zisku.“42

4.8.2 Statutární orgán 42


- 37 -

Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři. Komplementáři mají oprávnění jako zástupci společnosti, činit jejím jménem první úkony. Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je kaţdý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně.

Aby nedošlo k případným sporům, lze ve společenské smlouvě stanovit, o

kterých záleţitostech rozhodují komplementáři společně s komanditisty a jaký má být poměr hlasů. Zákon nevylučuje, aby některé záleţitosti jménem společnosti uzavřel komanditista. Musí však být k tomu zmocněn statutárním orgánem tedy komplementářem. Jestliţe komanditista jedná bez zmocnění, nebo překročil rozsah zmocnění, společnost není tím vázána, pokud společnost jeho jednání neschválí.

4.8.3 Zrušení a likvidace komanditní společnosti Pro zrušení komanditní společnosti platí § 102 obchodního zákoníku, který říká: Společnost se zrušuje:  uplynutím doby, na kterou byla zaloţena  dosaţením účelu, pro který byla zaloţena  dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti  dnem v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem nabytí právní moci  dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fůze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka  zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, ţe majetek úpadce nepostačuje k úhradě konkursu, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku  byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou (nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období)  rozhodnutím soudu  smrtí společníka, pokud společenská smlouva nepřipouští dědění podílu a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci

- 38 -

 zánikem právnické osoby, ledaţe společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce, a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci  prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků  zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků  jiné důvody stanovené ve společenské smlouvě Pro likvidaci komanditní společnosti platí stejný postup jako v ustanovení o likvidaci veřejné obchodní společnosti. Je zde však speciálně upraven způsob výpočtu podílu společníků na likvidačním zůstatku. Záleţí, jestliţe je likvidační zůstatek vyšší neţ součet vkladů, nebo je niţší. Je-li likvidační zůstatek vyšší, vyplatí se z něho hodnota vkladů. Zbytek likvidačního zůstatku bude rozdělen mezi společníky, jako se dělí zisk. Pokud je likvidační zůstatek niţší, nevyplácí se vklady, ale rozdělí se mezi společníky podle zásad jako zisk přímo. Komanditní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

4.9. Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je společnost, která je na rozhraní mezi společností kapitálovou a společností osobní. Společnost s ručením omezeným tvoří základní kapitál vklady společníků, kdy společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplaceného základního kapitálu zapsaného do obchodního rejstříku dle § 106. Společnost jako právnická osoba odpovídá za závazky svým věřitelům celým svým obchodním majetkem. Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která má způsobilost k právům a povinnostem a je zvláštní tím, ţe má i způsobilost procesní, a společnost je tudíţ moţné ţalovat. Společnost s ručením omezeným je vhodná pro oblast drobného a středního podnikání. Společník musí vloţit vklad do společnosti, který mu pak bude přinášet zisk formou podílu na zisku společnosti. „Podnikání formou účasti v s.r.o. je vhodné pro podnikatele s určitým kapitálem, který chtějí do podnikání vloţit, chtějí však omezit svoji přímou osobní účast na podnikatelské aktivitě a nerozšiřovat podnikatelské riziko na celý svůj osobní majetek.“43 Coţ si myslím, ţe je pro podnikatele hlavní důvod, proč si volí tuto formu společnosti. Tato

43


- 39 -

společnost má i svou nevýhodu a to, ţe je zde omezen přímý vliv na vlastní podnikatelskou činnost. Společnost s ručením omezeným můţe zaloţit jeden aţ padesát společníků. Společnost s jediným společníkem nemůţe být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba můţe být jediným společníkem nejvýše tří s.r.o. Ke vzniku společnosti, která je zakládaná více osobami, je zapotřebí uzavření společenské smlouvy, jestliţe je společnost zaloţena jednou osobou, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina. Obě listiny musí mít formu notářského zápisu a zákon stanovuje taxativně podstatné obsahové části společenské smlouvy a to:  obchodní firmu a sídlo společnosti  určení společníků uvedením názvu a sídla právnické osoby, nebo jména a bydliště fyzické osoby  předmět či činnost podnikání  výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu  určení správce vkladu  jméno a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti  jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje  jiné údaje, které vyţaduje zákon

4.9.1 Vznik společnosti Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, návrh na zápis podepisují všichni jednatelé a podpisy musí být úředně ověřeny. K návrhu na zápis se připojuje společenská smlouva, doklad prokazující ţivnostenské či jiné oprávnění, prohlášení o splacení vkladů a plnou moc zmocněnců, pokud podepisovali společenskou smlouvu nebo návrh na zápis. Ke vzniku společnosti je i zapotřebí průkaz ţivnostenského oprávnění, je-li společnost zakládaná za účelem podnikání a předmětem činnosti je ţivnost. „Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní áţio a na kaţdý peněţitý

- 40 -

vklad splaceno nejméně 30%.“.44 Zakládá-li společnost jediný zakladatel, musí být celý vklad splacen před zápisem do obchodního rejstříku.

4.9.2 Základní kapitál Společnost s ručením omezeným patří ke společnostem, které musí vytvořit základní kapitál, minimální výše základního kapitálu je 200.000,- Kč dle zákona. Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků a kaţdý společník má vkladovou povinnost minimálně ve výši 20.000,- Kč. Vklady společníků musí být dělitelná tisícem, kvůli počtu hlasů. Pokud by se základní jmění společnosti sníţilo pod 200.000,- Kč, můţe soud zrušit společnost, protoţe společníci nesplnili zákonnou povinnost pro vznik společnosti. „Společník je povinen splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu.“

45

Společníci mohou poskytnout nepeněţitý vklad, ale společenská smlouva musí obsahovat popis a způsob ocenění nepeněţitého vkladu. Podle výše splaceného vkladu se určuje podíl na zisku, výše vypořádacího podílu dle § 150 a výše podílu na likvidačním zůstatku dle § 153. Podle nesplaceného vkladu společníka se určuje rozsah ručení společníka za dluhy společnosti.

4.9.3. Zvýšení a snížení základního kapitálu O zvýšení nebo sníţení základního kapitálu rozhoduje valná hromada alespoň dvou třetinovou většinou všech hlasů společníků a musí o tom být pořízen notářský zápis. Ke zvýšení můţe dojít buď novými vklady, nebo z vlastních zdrojů vykázaných v účetní závěrce v pasivech společnosti, pokud nejsou podle zákona účelově vázány. Zvýšení je moţné jak peněţitými, tak i nepeněţitými vklady. Jestliţe se společnost rozhodne pro sníţení základního kapitálu, dochází to tak proto, ţe společnost má zbytečně vysoký základní kapitál. Mezi další důvody patří, ţe společnosti se nepodařilo prodat podíl společníka. Ke sníţení můţe dojít buď sníţením počtu vkladů, nebo sníţením hodnoty vkladů, nesmí se však sníţit pod zákonem stanovené minimum 200.000,- Kč. Zvýšení i sníţení se zapisuje do obchodního rejstříku.

4.9.4. Obchodní podíl 44

Obchodní zákoník § 111 odst. 1

45


- 41 -

Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti a jim odpovídající účast společníka na společnosti. Kaţdý ze společníků můţe mít jen jeden obchodní podíl, kdy je obchodní podíl určen poměrem výše vkladů jednotlivých společníků, neupravuje-li společenská smlouva jinak. Zákonem (§113 ObchZ) upravené povinnosti společníka jsou: 

Povinnost splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, lhůta pro splacení vkladu však nesmí být delší neţ 5 let od vzniku společnosti. Pro přistoupivší začíná lhůta běţet od okamţiku jeho přistoupení do společnosti. Společník, který je v prodlení se splacením vkladu, můţe být ze společnosti na základě rozhodnutí vyloučen, podmínkou je, ţe byl pod pohrůţkou vyloučení vyzván ke splnění povinnosti, byla mu dána dodatečná lhůta ke splnění, tato lhůta nesmí být kratší neţ 3 měsíce. O vyloučení rozhoduje valná hromada.



Příplatková povinnost je povinnost společníka přispět peněţitým plněním na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál. Přichází v úvahu pouze tehdy, pokud společenská smlouva výslovně tuto povinnost zakotvuje a valná hromada rozhodla o jejím uloţení. Příplatky se kryje ztráta společnosti.



Ručební povinností společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení všech vkladů do obchodního rejstříku. Rozsah ručení je dán výší nesplaceného kapitálu, přičemţ rozhodující je stav zapsaný do obchodního rejstříku.



Společníci mají dále zákaz konkurence, coţ je např. podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti. Dále účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník ve společnosti s ručením neomezeným nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání a vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s podobným předmětem podnikání, ledaţe jde o koncern.

Společenská smlouva můţe určit, v jakém rozsahu se vztahuje zákaz konkurence i na společníky. Společníci nemají jen povinnosti, ale mají i svá práva, mají právo účastnit se na řízení společnosti a kontrole její činnosti prostřednictvím hlasování na valné hromadě, právo poţadovat na jednatelích informace o záleţitostech společnosti a nahlíţet do všech dokladů - 42 -

společnosti a kontrolovat tam obsaţené údaje, nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. Společníci mají právo poţádat soud, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, právo podat ţalobu jménem společnosti, právo nakládat s obchodním podílem, právo ukončit účast na společnosti. Společníci mají právo na podíl na zisku. Pokud není upraveno společenskou smlouvou, určí se podíl na zisku v poměru odpovídajícím obchodním podílům společníků. Dále mají společníci právo na vypořádací podíl – společník, jehoţ účast na společnosti zanikla za trvání společnosti, má právo na vypořádací podíl. Neurčí-li společenská smlouva jinak, vypočte se podíl v poměru odpovídajícím obchodním podílům. Právo na podíl na likvidačním zůstatku, se výpočet stanoví společenskou smlouvou, pokud ne stejně jako vypořádací podíl. Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu.

4.9.5 Zánik účasti ve společnosti Společník nemůţe ze společnosti vystoupit jednostranným aktem, nechce-li být dále ve společnosti, můţe smluvně převést svůj obchodní podíl na někoho jiného, pokud to připouští společenská smlouva, nebo na základě dohody o zániku své účasti ve společenské smlouvě. Pokud se společník rozhodne, ţe svůj podíl převede na jiného společníka, je zapotřebí souhlas valné hromady, nestanovuje společenská smlouva jinak. Společenská smlouva můţe upravovat, ţe obchodní podíl musí být rozdělen mezi všechny ostatní společníky, nebo ţe převod podílu na společníka je vyloučen. Zánik účasti můţe nastat i nedobrovolným způsobem a to vyloučením pro nesplnění splacení vkladu či příplatku mimo základní kapitál. Zrušení účasti společníka lze i rozhodnutím soudu na návrh společníka, nelze na společníku spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti setrval dle obchodního zákoníku § 148 odst. 1, soud můţe společníka vyloučit, pokud závaţným způsobem porušuje své povinnosti, na které byl i písemně upozorněn (§149).“ O vyloučení společníka rozhoduje valná hromada, a to nadpoloviční většinou hlasů společníků přítomných na valné hromadě.“46 Pokud byl vyhlášen konkurz na majetek společníka, je to další důvod k zániku účasti ve společnosti. Vyloučenému společníku musí společníci vyplatit vypořádací podíl.

46


- 43 -

4.9.6 Orgány společnosti Společnost má za povinnost vytvářet dva orgány společnosti – valnou hromadu a statutární orgán (jednatele). Valná hromada je tvořena všemi přítomnými společníky, která je nejvyšším orgánem společnosti. Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomní společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Rozhodnutí valné hromady jsou přijímána prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyţaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů. Působnost valné hromady můţe být společenskou smlouvou pouze rozšířena. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, ale jménem společnosti jednají jednatelé. Valná hromada se koná jednou za rok, kdy schvaluje roční účetní závěrku a rozhoduje o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Valná hromada se můţe konat i mimořádně, zákon to dokonce i nařizuje, jestliţe klesne rezervní fond společnosti o polovinu jeho hodnoty. Valnou hromadu mohou svolat i sami společníci, jejichţ vklady převyšují 10% základního jmění dle obchodního zákoníku § 129 odst. 2. K řádné valné hromadě, musí být uveden program valné hromady a termín konání, jinak by valná hromada mohla být soudem prohlášena na návrh z kterýchkoli společníků za neplatnou dle obchodního zákoníku § 131. „Společníci se valné hromady zúčastňují buď osobně, nebo mohou být zastoupeni zmocněncem, vybaveným k tomu písemnou plnou mocí (§31 a násl. obč. zák.), která se přikládá k zápisu o jednání valné hromady.“47 Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady, ale zákon dovoluje, ţe zmocněncem můţe být jiný společník. Valná hromada je usnášeníschopná, jestliţe jsou přítomní společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. „Rozhodnutí valné hromady v běţných záleţitostech je přijato, hlasovala-li nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků a nevyţaduje-li vyšší počet hlasů společenská smlouva či zákon.“48

Při hlasování o odmítnutí jednání učiněných

zakladateli před vznikem společnosti, o změně společenské smlouvy a o zrušení společnosti, není potřeba vyšší počet hlasů, a to dvě třetiny hlasů všech společníků.

4.9.7 Jednatel Jednatel ve společnosti představuje statutární orgán, který je oprávněn jednat jménem společnosti ve všech jejích záleţitostech, omezen můţe být společenskou smlouvou nebo 47


48


- 44 -

stanovami, případně rozhodnutím valné hromady. Zákon umoţňuje, ţe společnost můţe mít více jednatelů, ale společenská smlouva musí určit způsob jejich jednání za společnost. Jednatelem můţe být společník, musí to být pouze tuzemská fyzická osoba, která splňuje zákonem stanovené poţadavky. Jednatel musí být starší 18 let, plně způsobilý k právním úkonům a bezúhonný ve smyslu zákona o ţivnostenském podnikání. U této osoby dále nenastala skutečnost, jeţ je překáţkou provozování ţivnosti podle zákona o ţivnostenském podnikání a není u ní dána překáţka výkonu funkce, ale zákon zakazuje, aby byl současně členem dozorčí rady. Jednatel je jmenována nebo odvoláván valnou hromadou. Po jmenování je jednatel zapsán do obchodního rejstříku. Jestliţe se jednatel rozhodne pro vzdání své funkce, musí to písemně oznámit valné hromadě.

4.9.8 Dozorčí rada Dozorčí rada se ve společnosti vytváří pouze, kdyţ je tak stanoveno ve společenské smlouvě. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy, kteří jsou jmenováni a odvoláváni valnou hromadou a zapisují se do obchodního rejstříku. Funkce dozorčí rady se nesmí slučovat s jednatelem. Členem dozorčí rady můţe být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené zákonem pro výkon funkce jednatele. Dozorčí rada dohlíţí na činnost jednatelů, nahlíţí do účetnictví, přezkoumává roční účetní závěrku. “Dozorčí radu volí vţdy valná hromada, a valnou hromadou mohou být jednotliví členové dozorčí rady nebo celá dozorčí rada odvolána.“49

4.9.9 Rezervní fond Společnost povinně vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němţ poprvé zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10% z čistého zisku, avšak ne více neţ 5% hodnoty základního kapitálu. Fond se ročně doplňuje o částku určenou ve společenské smlouvě nebo ve stanovách. Rezervní fond do výše 10% základního kapitálu je moţno pouţít pouze ke krytí ztráty společnosti, o pouţití rozhodují jednatelé, pokud zákon toto rozhodnutí nesvěřuje valné hromadě.

4. 9. 10 Zrušení společnosti

49


- 45 -

Obchodní zákoník § 68 nám upravuje obecné důvody ke zrušení společnosti. Společnost s ručením omezeným můţe být zrušena na základě soudního rozhodnutí dle §152 obchodního zákoníku, nebo z jiných důvodů, uvedených ve společenské smlouvě. Společnost můţe být zrušena dvojím způsobem a to zrušením bez likvidace nebo s likvidací. Ke zrušení společnosti s likvidací dochází: uplynutím doby, na kterou byla zaloţena a dosaţením účelu, pro který byla zaloţena dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu (valné hromady) společnosti o zrušení společnosti dnem v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem nabytí právní moci dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, ţe majetek úpadce nepostačuje k úhradě konkursu, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku „O návrhu na zrušení společnosti rozhoduje krajský soud, v jehoţ obvodu má společnost sídlo.“50

4. 9. 11 Likvidace společnosti Při likvidaci společnosti s ručením omezeným se postupuje podle obchodního zákoníku dle §70-75. Při zrušení společnosti s likvidací jmenuje likvidátora valná hromada dle obchodního zákoníku § 153, v prodlení se jmenováním likvidátora, určí likvidátora soud, to samé platí pokud, společnost byla zrušena rozhodnutím soudu.

Likvidační zůstatek se dělí mezi

společníky, kdy má kaţdý společník podíl na zůstatku či podíl v jejich vkladech, avšak za podmínky, ţe byli, uhrazeny závazky všech známých věřitelů. Objeví se závazky společnosti po rozdělení likvidačního zůstatku, ručí za jejich zaplacení společníci kaţdý do výše likvidačního zůstatku. Společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

4.10 Akciová společnost 50


- 46 -

Akciovou společností je společnost, jejíţ kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. To znamená, ţe výše vkladu společníků do společnosti je vyjádřena formou vydání akcií, které jsou ve vlastnictví akcionáře a legitimuje jej k výkonu společenstevních a majetkových práv s akcií spojených. Akciová společnost je typickou formou kapitálové společnosti, kde společníci se účastní na společnosti především svým kapitálovým vkladem, aniţ by měli povinnost se účastnit její činnosti osobně. „Podstatou akciové společnosti je vţdy základní jmění, i kdyţ není zaloţena za účelem podnikání.“51 Kapitál akciové společnosti je rozdělen na obchodovatelné akcie, které se prodávají a kupují na kapitálových trzích. Akcionáři neručí za závazky společnosti, mají pouze povinnost splatit společnosti v plné výši nominální hodnotu jimi upsaných akcií. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, tudíţ akcionář neručí za závazky společnosti, pouze svým podílem. Akcie je cenným papírem, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i kdyţ společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němţ se podílí, do obchodního rejstříku. Obsah (náleţitosti) akcií stanovuje obchodní zákoník § 155 odst. 2 takto: Akcie musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu a číselné označení akcie, označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, datum emise.

4.10.1 Dělení akcií Akcie lze dělit podle několika hledisek, dělení z hlediska podoby a dělení z hlediska formy. Akcie dělené z hlediska podoby jsou akcie listinné (fyzické listiny) a akcie zaknihované (zápis v evidenci).

4.10.2 Forma akcie

51


- 47 -

Akcie můţe znít na jméno nebo na majitele. Akcie na jméno jsou vydávány na určité jméno osoby. V zaknihované podobě se akcie předávají smlouvou a registrací. V listinné podobě stačí fyzické předání. Jestliţe společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, v němţ se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo PO nebo jméno a bydliště FO, která je akcionářem, popřípadě číselné označení akcie a změny těchto údajů. Společnost má za povinnost svému akcionáři na jeho písemnou ţádost a jen za úhradu vydat opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo poţadované části seznamu nejpozději do sedmi dnů od doručení ţádosti. Akcie na majitele je cenný papír, kde není uvedeno jméno majitele, drţitel je pro společnost anonymní. Převod akcie na majitele se provede odevzdáním jiné osobě. „Převoditelnost těchto akcií není zákonem omezen, a nelze ji omezit ani stanovami.“52

4.10.3 Opční listy Opční list je cenný papír nesoucí právo na upsání emitovaných akcií. Opční listy vydává akciová společnost pro uplatnění stanovených přednostních práv, a to pouze jako cenné papíry na doručitele. Opční list můţe být v listinné nebo zaknihované podobě. V opčním listě musí být uvedeno: firma a sídlo společnosti, kolik akcií a jakého druhu, formy a podoby akcií, doba a místo pro uplatnění přednostního práva, emisní kurz akcií nebo dluhopisů, k nimţ lze uplatnit přednostní právo, údaj o tom, ţe zní na doručitele.

4.10.4 Založení a vznik společnosti Základním aktem pro zaloţení společnosti je uzavření zakladatelské smlouvy. Společnost můţe být zaloţena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnická osoba, jinak můţe být zaloţena dvěma nebo více zakladateli. Zakládají-li společnost dva nebo více zakladatelů, uzavřou zakladatelskou smlouvu, jediný zakladatel zakládá společnost zakladatelskou listinou. Podpisy na zakladatelské smlouvě i listině musí být úředně ověřeny. Je důleţité zmínit, ţe zakladatelská smlouva i listina nemá povahu společenské smlouvy, společenská smlouva u akciové společnosti nahrazuje stanovy společnosti. Zakladatelská smlouva či zakladatelská listina obsahuje tyto obligatorní náleţitosti: firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti), navrhovaný základní kapitál, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu. Kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu 52


- 48 -

pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen. Splácí-li se emisní kurs akcií nepeněţitými vklady, tak určení předmětu nepeněţitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jeho jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jeţ se vydají za tento nepeněţitý vklad. Stanovení přibliţné výše nákladů, které v souvislosti se zaloţením společnosti vzniknou, určení správce vkladu a návrh stanov. Emisní kurs akcie je částka, za níţ společnost vydává akcie. Emisní kurs nesmí být niţší neţ její jmenovitá hodnota. Pokud je emisní kurs vyšší neţ jmenovitá hodnota akcií, tvoří rozdíl mezi emisním kursem a její jmenovitou hodnotou emisního áţia.

4.10.5 Založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií Zakladatel/é zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšující jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou akcií. Základní kapitál společnosti zaloţené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20.000.000,- Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis vyšší částku. Veřejná nabídka akcií se vhodným způsobem uveřejní např. v tisku, v Obchodním věstníku aj. Výzva musí obsahovat údaje uvedené v zakladatelské smlouvě a její obsah nelze měnit. K upsání akcie na základě veřejné nabídky akcií dochází zápisem do listiny upisovatelů.

4.10.6 Založení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií Jestliţe se zakladatelé v zakladatelské smlouvě dohodnou, ţe v určitém poměru upisují akcie na celý základní kapitál společnosti, jedná se o tzv. jednorázové zaloţení akciové společnosti a nevyţaduje se veřejná nabídka akcií. Základní kapitál společnosti zaloţené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2.000.000,- Kč. Právní postavení, které má při zaloţení společnosti na základě veřejné nabídky akcií ustavující valná hromada, mají zakladatelé.

4.10.7 Stanovy Stanovy akciové společnosti nahrazují společenskou smlouvu a aţ po schválení stanov, je společnost zaloţena. „Stanovy spolu se zakladatelskou smlouvou (listinou) základním dokumentem, upravují právní postavení společnosti a vztahy akcionářů ke společnosti, popř. vztahy mezi akcionáři.“53 Návrh stanov se vyhotovuje současně se zakladatelskou smlouvou a při zaloţení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií mohou být přijaty jiţ dohodou 53


- 49 -

zakladatelů v zakladatelské smlouvě nebo potvrzeny v zakladatelské listině. Při zaloţení společnosti na základě veřejné nabídky akcií přijímá stanovy ustavující valná hromada. Obchodní zákoník stanovuje jen nezbytné náleţitosti stanov, které jsou potřebné k zápisu do obchodního rejstříku. Stanovy musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, předmět podnikání (činnosti), výši základního kapitálu a způsob splacení emisního kursu akcií. Počet a jmenovitou hodnotu akcií, počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě. Způsob svolávání valné hromady, její působnost a způsob jejího rozhodování, určitý počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, délku funkčního období, vymezení působnosti a způsob rozhodování, pokud se zřizují. Způsob tvorby rezervního fondu a výši, způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty. Důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie, pravidla postupu při zvyšování nebo sniţování základního kapitálu, postup při doplňování nebo změně stanov aj. Akciová společnost můţe náleţitosti stanov upravit odchylně od obecných ustanovení zákona a přizpůsobit je tak konkrétním potřebám a cílům určité akciové společnosti. Stanovy jsou tvůrčím dílem akciové společnosti, které respektují zvláštnosti akciové společnosti. Domnívám se, ţe akciové společnosti tuto moţnost vůbec nevyuţívají a většinou opisují šablony stanov, coţ je pro jejich škodu.

4.10.8 Vznik společnosti Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo společnosti a podepisují ho všichni členové, podpisy musí být úředně ověřeny. Rejstříkový soud povolí zápis do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, ţe v souladu s tímto zákonem se konala řádně ustavující valná hromada, byly schváleny stanovy společnosti, byli řádně zvoleni všichni členové představenstva a dozorčí řady a upisovatelé upsali celou výši základního kapitálu, splatili případné emisní áţio a alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku je nutné přiloţit zakladatelskou smlouvu (zakladatelskou listinu), schválené stanovy, veřejnou nabídkou akcií, prospekt cenného papíru schválený ČNB, posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněţitých vkladů a další listiny (ţivnostenské oprávnění, které mají být zapsány do obchodního rejstříku.

4. 10.9 Zatímní list

- 50 -

Zatímní list se vydává aţ po zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Zatímní list vţdy nahrazuje všechny akcie jednoho druhu, jejichţ emisní kurs akcionář dosud nesplatil, a proto jsou s ním spojena všechna práva akcionáře. Zatímní list obsahuje: označení zatímní list, firmu, sídlo a výši základního kapitálu společnosti, firmu nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště vlastníka zatímního listu, jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot upsaných nesplacených akcií, počet, podobu a formu akcií, které zatímní list nahrazuje, popřípadě určení jejího druhu. Splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro splacení emisního kursu, datum emise zatímního listu a podpis nebo podpisy členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat.

4. 10. 10 Práva a povinnosti akcionářů Mezi základním právem akcionářů je právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení. Společnost nesmí vyplácet zálohy na podíly na zisku a ani k výplatě podílu na zisku pouţít základní kapitál či rezervní fond. Podíl členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku (tantiému) můţe stanovit valná hromada ze zisku schváleného k rozdělení. Dividendu přijatou v dobré víře není příjemce povinen vrátit. Po dobu trvání společnosti, ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn poţadovat vrácení svých vkladů. Za vrácení vkladů se nepovaţuje plnění poskytnuté v důsledku sníţení základního kapitálu, při odkoupení akcií společnosti, při vrácení zatímního listu nebo jeho prohlášení za neplatný, při rozdělování podílu na likvidačním zůstatku.

4. 10. 11 Další práva akcionáře je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, hlasovací právo je spojeno s akcií právo poţadovat zařazení určené záleţitosti na pořad jednání valné hromady právo poţadovat, aby dozorčí rada uplatnila právo na náhradu škody, které má společnost vůči členovi představenstva právo poţadovat, aby představenstvo podalo ţalobu na splacení emisního kurzu akcií proti akcionářům, kteří jsou s jeho splacením v prodlení

- 51 -

právo na vydání akcie, nebo zatímco listu při splacení emisního kurzu či jeho splatné části právo na rovné zacházení právo domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady soudem právo podílet se na zisku společnosti právo podílet se na likvidačním zůstatku přednostní právo na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu právo podílet se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti právo domáhat se zrušení společnosti právo domáhat se odvolání likvidátora

4. 10. 12 Povinnosti akcionáře Akcionář nemá jen práva, ale má zákonem uloţené povinnosti a to: povinnost předloţit zatímní list k výměně povinnost řádně a včas splatit emisní kurz upsaných akcií povinnost ve stanovené lhůtě vrátit zatímní list při vyloučení upisovatele ze společnosti povinnost vrátit vyplacenou dividendu, kterou akcionář nepřijal v dobré víře povinnost učinit za zákonem stanovených podmínek nabídku převzetí oznamovací povinnost povinnosti při sniţování základního kapitálu Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií nebo jeho část zaplatí upisovatel úroky z prodlení určené ve stanovách, jinak ve výši 20% ročně. Při nesplacení vyzve

- 52 -

představenstvo, aby jí splatil ve lhůtě, kterou určí stanovy společnosti, jinak ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy.

4. 10. 13 Valná hromada Nejvyšší orgán společnosti je valná hromada, která se skládá ze všech na ní přítomných akcionářů. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Stanovy určí v jakých lhůtách se má valná hromada svolávat a představenstvo je povinno uveřejnit pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání způsobem určených zákonem nebo stanovami, a to nejméně 30 dní před konáním. Pozvánka nebo oznámení musí obsahovat alespoň: firmu a sídlo společnosti, místo, datum a hodinu konání valné hromady. Označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada. Pořad jednání valné hromady a rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud společnost vydala zaknihované akcie. Valná hromada je schopna se usnášet pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejíţ jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu společnosti, nevyţadují-li stanovy účast vyšší. Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nevyţaduje většinou jinou, stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k usnesení. Rozhodne-li valná hromada o změně druhu akcií nebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo o jejím zpřísnění, je společnost povinna učinit do 30 dnů ode dne zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku veřejný návrh smlouvy. Při způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí

4. 10. 14 Působnost valné hromady Pravomoc valné hromady je stanovena kogentním ustanovením, které nelze ani stanovami přenést působnost valné hromady na jiný orgán společnosti. V působnosti valné hromady je: rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu rozhodování o změně stanov rozhodnutí o sníţení základního kapitálu a o vydání dluhopisů volba a odvolání členů představenstva volba a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora rozhodnutí o fúzi, převodu jmění, případně o změně právní formy schvalování smluv - 53 -

schválení jednání učiněných jménem společnosti do jejího vzniku schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku, smlouvy o tichém společníkovi a jejich změn Představenstvo zabezpečuje vyhotovení zápisu o valné hromadě do 30 dnů od jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel a předseda zasedání valné hromady a dva zvolení ověřovatelé. Smlouvy uzavřené mezi společnosti a jediným akcionářem této společnosti, pokud tento akcionář jedná rovněţ jménem společnosti, musí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací. Zápis o valné hromadě obsahuje: firmu a sídlo společnosti, místo a dobu jejího konání. Jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů. Dále obsahuje popis projednání jednotlivých bodů programu, veškerá rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledků hlasování a i obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se rozhodnutí valné hromady k projednání, jestliţe o to protestující poţádá

4. 10. 15 Představenstvo akciové společnosti „Představenstvo je nejdůleţitějším orgánem společnosti, protoţe je statutárním orgánem právnické osoby.“54 Představenstvo řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem navenek a má také oprávnění k obchodnímu vedení společnosti. Představenstvo je tedy výkonný orgán akciové společnosti, v němţ se snoubí jak rozhodovací pravomoc, tak i oprávnění vytvářet a projevovat vůli společnosti navenek. Představenstvo představuje kolektivní orgán, který musí být minimálně tříčlenný, kdy členové mohou být pouze fyzické osoby. V případě jediného akcionáře neplatí, aby orgán byl tříčlenný. Členy volí a odvolává valná hromada, a jejich funkční období je pětileté, můţe být niţší, pokud určují stanovy. Představenstvo se zapisuje do obchodního rejstříku. Představenstvo zabezpečuje vyhotovení zápisu o valné hromadě do 30 dnů od jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel a předseda zasedání valné hromady a dva zvolení ověřovatelé. Smlouvy uzavřené mezi společnosti a jediným akcionářem této společnosti, pokud tento akcionář jedná rovněţ jménem společnosti, musí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací. 54


- 54 -

4. 10. 16 Dozorčí rada Dozorčí ráda je orgán společnosti, který má nejširší kontrolní působnost. Dozorčí rada musí být zřízena v kaţdé akciové společnosti dle obchodního zákoníku § 197. Dozorčí rada dohlíţí na výkon působnosti představenstva. Ma-jí oprávnění dohlíţet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností. Přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě a valnou hromadu i svolává. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy, ale maximální počet není určen, ale musí být dělitelný třemi. Členové jsou voleni na dobu určenou stanovami a jejich funkční období nesmí přesáhnout pět let. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva nebo prokuristou. Dozorčí rada si určí svého člena, který pak následně bude zastupovat společnost v soudním řízení.

4. 10. 17 Rezervní fond Rezervní fond vytváří společnost ke krytí ztráty v hospodaření společnosti, aby společnost měla k dispozici peněţní prostředky k likvidaci svých závazků. Společnost je povinna vytvořit rezervní fond uţ od svého vzniku a to ve výši 10% základního kapitálu. Ve stanovách se určí výše rezervního fondu, určí se způsob, jak se vytvoří (popsat, jakými majetkovými hodnotami bude vytvořen) a jakou částí zisku bude ročně dotován a kdo bude moct disponovat rezervním fondem.

4. 10. 18 Zrušení a likvidace společnosti O zrušení společnosti platí obecná ustanovení dle § 68 obchodního zákoníku. Upřesnění pro akciovou společnost najdeme v ustanovení obchodního zákoníku § 218, kdy o zrušení společnosti rozhoduje valná hromada. K rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti je zapotřebí dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných akcionářů a je k tomu zapotřebí notářský zápis dle § 187 odst. 2. Ke zrušení společnosti můţe dojít i z níţe uvedených důvodů: uplynutím doby, na kterou byla zaloţena dosaţením účelu, pro který byla zaloţena dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti dnem v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem nabytí právní moci - 55 -

dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, ţe majetek úpadce nepostačuje k úhradě konkursu, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku Akciová společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

4.11 Družstvo Druţstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů dle § 221 odst. 1 obchodního zákoníku. Druţstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů = bytové druţstvo. Firma druţstvo musí obsahovat označení druţstvo. Druţstvo musí mít nejméně pět členů, neplatí, jsou-li členem alespoň dvě právnické osoby. Jestliţe je členem právnická osoba, tak odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, ale členové druţstva neručí za závazky. Pro zaloţení druţstva se vyţaduje konání ustavující schůze druţstva, která určuje zapisovaný základní kapitál, schvaluje stanovy, volí představenstvo a kontrolní komisi. Na schůzi jsou oprávněni hlasovat osoby, které podaly přihlášku do druţstva. Do zvolení předsedajícího řídí schůzi svolavatel. Ustavující schůze druţstva volí a přijímá usnesení většinou přítomných, vede k zaloţení druţstva, jestliţe se na ní uchazeči o členství zavázali k členským vkladům dosahující částky stanovené zapisovaného základního kapitálu, ten musí být splaceno 15 dnů od ustavující schůze druţstva určenému členu představenstva způsobem stanoveným členskou schůzí. Průběh schůze se ověřuje notářským zápisem, jehoţ přílohou je seznam členů a jejich vklad, k nimţ se zavázali. Druţstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, před podáním návrhu musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu. Návrh je povinno podat představenstvo, podepisují všichni členové představenstva. K němu se přikládá: stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi, stanovy druţstva a doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu.

- 56 -

Stanovy druţstva musí obsahovat: firmu a sídlo druţstva. Vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k druţstvu a druţstva k členům. Výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splacení členských vkladů a vypořádání členského podílu při zániku členství. Orgány druţstva a počet členů, funkční období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání. Způsob pouţití zisku a úhrady případné ztráty, tvorbu a pouţití nedělitelného fondu.

4.11.1. Základní kapitál Základní kapitál druţstva nám obchodí zákoník upravuje v § 223, kdy základní kapitál tvoří souhrn vkladů, k jejichţ splacení se členové druţstva zavázali, kdy výše základního kapitálu se zapisuje obchodního rejstříku, nejméně musí činit 50.000,- Kč. Podmínkou vzniku členství je splacení členského vkladu určeného stanovami anebo ve stanovách určené části základního členského vkladu. Člen je povinen splatit členský vklad přesahující vstupní vklad do tří let, neurčí-li stanovy lhůtu kratší.

4.11.2 Vznik a zánik členství Členem druţstva mohou být fyzické i právnické osoby. Je-li podle stanov členství podmíněno pracovním vztahem k druţstvu, můţe se členem druţstva stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého věku dle § 227 odst. 1 obchodního zákoníku. Členství vzniká: při zaloţení druţstva dnem vzniku druţstva za trvání druţstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky převodem členství, nebo jiným způsobem stanoveným zákonem „Druţstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě firmy nebo názvu a sídla PO nebo jména a bydliště FO jako člena i výše členského vkladu a výše, v níţ byl - 57 -

splacen. Do seznamu se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností.“55 Člen druţstva má právo do seznamu nahlíţet a ţádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu jeho zápisu v seznamu. Obchodní zákoník § 229 nám umoţňuje, ţe členská práva a povinnosti můţe člen převést na jiného člena druţstva, pokud to stanovy nevylučují. „Převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém druţstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů druţstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k druţstvu předloţením smlouvy o převodu členství příslušnému druţstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Stejné účinky má jakmile druţstvo obdrţí písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.“56 Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postiţením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postiţení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem druţstva dle § 231 odst. 1 obchodního zákoníku. „Pokud členství zanikne vyloučením, musí být dána výstraha členovi druţstva podle ustanovení § 231 odst. 4 obch. zák., musí obsahovat alespoň (skutkové) vymezení členské povinnosti, jejíhoţ porušení se člen druţstva dopouští, jakoţ i konkrétní označení následků, které jsou s dalším porušováním dané povinnosti spojeny (moţnost vyloučení z druţstva).“57 Členství fyzické osoby zaniká úmrtím a dědic můţe poţádat zůstavitele druţstva o členství. Zákon nebo stanovy mohou určit, kdy nemůţe být členství dědice odmítnutu nebo kdy se nevyţaduje souhlas představenstva nabytím členských práv a povinností dědice. Při zániku členství za trvání druţstva má dosavadní člen nárok na vypořádací podíl.

55


56


57

viz Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 4002/2009, ze dne

21.12.2010

- 58 -

Závěr Mnoho lidí se domnívá, ţe podnikání je symbol rychlého a snadného zbohatnutí, ovšem vţdy to tak není. K cestě bohatství a podnikatelského úspěchu kaţdého podnikatele čeká velmi trnitá cesta. Kaţdý z nás, kdo se rozhodne pro podnikání, by si měl váţně rozmyslet pro, jakou formu podnikání se rozhodne, protoţe ţivnost a i jednotlivé obchodní společnosti mají své výhody a nevýhody. Při zpracování problematiky právní formy podnikání, jsem zjistila, ţe ne kaţdá společnost se hodí pro jakýkoliv druh podnikání. Mezi hlavní výhodou veřejné obchodní společnosti pro podnikatele je to, ţe není nutný základní kapitál, pokud není ve společenské smlouvě dohodnuto jinak, vysoká míra smluvní volnosti zakladatelů. Naopak nevýhodou je neomezené ručení společníků za závazky společnosti, úzká vazba společnosti na společníky (veřejná obchodní společnost zaniká smrtí fyzické osoby či zánikem právnické osoby) a společnost nelze zaloţit za jiným účelem, neţ je podnikání. U komanditní společnosti jsou podobné výhody jako u veřejné obchodní společnosti. Vysoká míra smluvní volnosti společníků, kapitálová nenáročnost pro zakladatele a komanditisté nemají zákaz konkurence. Mezi nevýhodou komanditní společnosti je to, ţe komplementář ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem, komanditisté nemohou rozhodovat o obchodním vedení společnosti a vystoupit ze společnosti. Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější formou obchodních společnosti. Jako typ kapitálové společnosti je převáţně vhodná pro oblast drobného a středního podnikání. Pokud se podnikatel bude rozhodovat mezi jakou formou obchodní společností, doporučila bych mu zvolit zaloţení společnosti s ručením omezeným. Výhoda společnosti s ručením omezeným spočítá v omezeném ručení společníků - 59 -

za závazky společnosti, nízký základní kapitál a administrativní nenáročnost. V současné době prošel prvním čtením novelizace obchodního zákona, kdy základní kapitál bude 1 Kč. Pro začínající podnikatele můţe být nevýhoda kogentně stanovená struktura orgánů a administrativní náročnost. Akciová společnost má výhodu v tom, ţe budí dojem velké a bohaté společnosti a jedná se o rize kapitálovou společnost. Ale její velkou nevýhodou je vysoký základní kapitál a poměrně sloţité zakládání a působení společnosti. Ţivnostenské podnikání skrývá také řadu úskalí a to, ručení celým svým majetkem, vystupování pouze pod vlastním jménem a v případě smrti nemoţnost zajistit firmou pozůstalé. V současné době se tedy můţeme tedy setkat s tím, ţe ţivnostníci přecházejí na podnikání formou právnické osoby a zaloţení společnosti s ručením omezeným. Pokud se i já jednou rozhodnu pro podnikání tak formou společnosti s ručením omezeným.

Seznam použité literatury Bibliografie 1. BĚHOUNEK P. – Společnost s ručením omezeným řešení účetní a daňové problematiky včetně příkladů z praxe. 9 aktualizované vydání: nakladatelství ANAG, 2009, 360 s, ISBN 978-80-7263-540-5 .

2. DVOŘÁK T. – Česká společnost s ručením omezeným, 3 vyd. Praha, 2008, ISBN 978-807357-344-7.

3. DVOŘÁK T. – Veřejná obchodní společnost, 1 vyd. Praha, 2003, ISBN 80-86395-61-8 4. ELIÁŠ K., POKORNÁ J., DVOŘÁK T. – Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a druţstva, 6 vyd. Praha, 2010, ISBN 978-80-7400-048-5.

5. FOREJT A., - Obchodní společnosti, Praha, 1992, nakladatelství Prospektrum, ISBN 8085431-54-8.

6. KORÁB V., MICHALISKO M., Zaloţení a řízení společnosti – s.r.o., komanditní společnost, veřejná obch. spol., 2005. Computer Press, ISBN 80-251-0592-X.

7. PRAVDA P., JOSKOVÁ L. - Obchodní zákoník 2010 úplné znění s úvodním komentářem, 1 vyd., 2010, Praha, ISBN 978-80-247-3020-2.

- 60 -

8. ŢÁČEK V., KRATOCHVÍL J. - Akciová společnost, společnost s. r. o. a jiné obchodní společnosti, 1 vyd., Praha, 1992 ISBN 80-85603,04-7.

Právní předpisy 1. Zákon č. 2 /1993 Sb. Listina základních práv a svobod 2. Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník 3. Zákon o mezinárodním právu soukromém č. 97/1963

Judikatura 1. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, spis. zn. 32 Cdo 2644/99 2. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, spis. zn. 29 Cdo 2651/2009 3. Rozhodnutí ESD ve věci č. C41/90 (1991) ECR I-1979, odst. 21. Překlad pouţit z Tichý, L. a kol. Dokumenty ke studiu evropského práva, Praha: LINDE, 1999 4. Rozsudek Nejvyššího soudu v Praze, spis. zn. 33 Cdo 1008/08-105: 5. Rozsudek Nejvyššího správního soudu: SJS 126/2004 7 A 87/2002 – 29 /Sb. NSS 2004/ ze dne 19. 11. 2003 6. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17.12.2002, sp.zn. 29 Odo 886/2002 7. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 4002/2009, ze dne 21.12.2010

Internetové články 1. Oficiální webové stránky společnosti Business center http://www.business.center.cz 2. Oficiální webové stránky společnosti BusinessInfo http://www.businessinfo.cz - 61 -

3. Oficiální webové stránky judikatury společnosti Curia http://curia.europa.eu/jurisp/cgi-bin/form.pl?lang=cs 4. Oficiální webové stránky společnosti Epravo http://www.epravo.cz 5. Oficiální webové stránky justice http://www.justice.cz 6. Oficiální webové stránky iprávník http://www.ipravnik.cz 7. Oficiální webové stránky společnosti podnikatel http://www.podnikatel.cz 8. Oficiální webové stránky společnosti Sagit http://www.sagit.cz 9. Oficiální webové stránky společnosti wikipedia http//:www.wikipedia.cz

Přílohy Příloha č. 1 Společenská smlouva – veřejná obchodní společnost Dále uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli společníci Josef Tečka, bytem Krásná 18, 415 01 Teplice RČ Karel Omáčka, bytem Pruţná 956/6, 415 0Teplice RČ Milena Černá, bytem Korálová 15, 415 01 Teplice RČ tuto společenskou smlouvu: I. Úvodní ustanovení Společníci zakládají veřejnou obchodní společnost (dále jen společnost) za podmínek stanovených zákonem a touto společenskou smlouvou. II. Firma společnosti Firma společnosti zní: TOČ v. o. s. III. - 62 -

Sídlo společnosti Sídlem společnosti je: Královopolská 18, 415 01 Teplice IV. Předmět podnikání Předmětem podnikání společnosti je: - zprostředkovatelská činnost - filmařská činnost

V. Doba trvání činnosti Společnost se zakládá na dobu neurčitou. VI. Jednání a projednávání za společnost 1) Statutárním orgánem společnosti jsou její společníci, kteří jednají ve všech záleţitostech společnosti jménem společnosti samostatně. 2) Za společnost se podepisují společníci tak, ţe k vytištěné nebo napsané firmě společnosti připojí svůj vlastnoruční podpis. VII. Obchodní vedení společnosti 1) K obchodnímu vedení společnost je oprávněn kaţdý ze společníků podle zásad stanovených touto společenskou smlouvou. 2) K úkonům a opatřením souvisejícím s obchodním vedením je potřebný souhlas nejméně nadpoloviční většiny všech společníků, vyjma záleţitostí uvedených v odstavcích 4 tohoto článku. 3) Kaţdý ze společníků je povinen postupovat při obchodním vedení společnosti s náleţitou péčí a svědomitostí, při své činnosti má právo ţádat ostatní společníky, aby jej bez odkladu informovali o všech záleţitostech společnosti, dále má právo nahlíţet do účetních knih a jiných dokladů společnosti a vstupovat do všech míst, ve kterých je vykonávána podnikatelská činnost společnosti. 4) Souhlas všech společníků je třeba při: a) b) c) d) e)

schválení řádné roční účetní závěrky, změně této společenské smlouvy, udělení prokury nebo udělení plné moci právnímu zástupci, přijetí nebo propuštění pracovníka a stanovení výše jeho platu, rozhodnutí o nákupu nebo prodeji movitých či nemovitých věcí v hodnotě přesahující 100.00,-Kč, f) rozhodnutí o přejetí nebo poskytnutí úvěru v hodnotě vyšší neţ 200.00,- Kč, - 63 -

g) rozhodnutí o zrušení společnosti nebo její přeměně na jinou právní formu, h) rozhodnutí o skončení nebo splynutí společnosti, VIII. Zákaz konkurence Společník nesmí podnikat v předmětu podnikání společnosti bez svolení ostatních společníků, a to ani ve prospěch jiných osob. IX. Podílu společníků ze zisku 1) Čistý zisk společnosti, tj. zisk zbyl po odečtení daní a poplatků, splátek úvěru, popřípadě jiných plnění obdobné povahy, se rozdělí mezi společníky rovným dílem 2) Podíl na zisku stanovený na základě roční účetní závěrky je splatný do jednoho měsíce od jejího schválení. 3) Ztrátu vykázanou roční účetní závěrkou nesou společníci rovným dílem. X. Přistoupení a vystoupení společníka 1) Se souhlasem všech společníků můţe do společnosti přistoupit další společník (společníci), nebo můţe ze společnosti vystoupit. Přistoupení i vstoupení společníka se provede změnou společenské smlouvy. 2) Po zániku účasti společníka ve společnosti vzniká společníkovi právo na vyplacení vypořádacího podílu za podmínek, stanovených v § 61, odst. 2. 3 obchodního zákoníku. XI. Zrušení a likvidace společnosti 1) Ke zrušení společnosti dochází z důvodů a za podmínek stanovených v § 68 a §88 obchodního zákoníku. 2) Při zrušení společnosti likvidací mají společníci nárok na likvidační zůstatek, rozdělený rovným dílem. XII. Závěrečná ustanovení 1) Společníci ustanovují odpovědným zástupcem podle §11 odst. 4 ţivnostenského zákona společníka Josefa Tečku, bytem Krásná 18, 415 01 Teplice, který poţádá do 30 dnů ode dne podpisu této společenské smlouvy příslušný ţivnostenský úřad o vydání ţivnostenských oprávnění. 2) Společníci se zavazují podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku do 15 dnů ode dne doručení ţivnostenského oprávnění. 3) Všechny ostatní právní vztahy, blíţe touto smlouvou neupravené, se řídí obchodním zákonem a ostatními platnými právními předpisy České republiky. - 64 -

Na důkaz souhlasu a potvrzení pravdivosti výše uvedeného, připojují společníci k ověření před příslušným orgánem své vlastnoruční podpisy. V Teplicích dne 10. 7. 1993 ……………………

……………………

…………………..

Josef Tečka

Karel Omáčka

Milena Černá

společník TOČ v. o. s.

společník TOČ v. o. s .

společník TOČ v. o . s.

Příloha č. 2 Ţádost o zápis do obchodního rejstříku

Lucie Morová Okruţní 1735 415 01 Teplice Okresní soud Teplice U soudu 415 01 Teplice Teplice 25. 2. 2009 Žádost o zápis do obchodního rejstříku Na základě uzavření společenské smlouvy mezi Lucií Morovou a Petrem Kadeřábkem ze dne 12. února 2009 a splacení 100% vkladu všech společníků podávám ţádost o zapsání do obchodního rejstříku. Dále uvádím tyto údaje: Název společnosti: Firma, s. r. o. Předmět podnikání: nákup a výroba produktů zdravé výţivy za účelem jejich dalšího prodeje Zakladatelé: Lucie Morová (Okruţní 1735, 415 01 Teplice, r. č. 764824/6969), Petr Kadeřábek (Komenského 3190, 110 00 Praha 1, r. č. 795430/5658) Sídlo společnosti: ČSA 250, 415 01 Teplice IČ: 4790523 DIČ: CZ 1844790523 - 65 -

Základní kapitál: 30 000 Kč Jednatel společnosti: Lucie Morová S pozdravem

(vlastnoruční podpis) Lucie Morová Přílohy: Podepsaná notářsky ověřená společenská smlouva

Příloha č. 3 Návrh na povolení vkladu nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti Navrhovatel Jan Vzor Komenského 100 415 01 Teplice r. č. 681714/1234 Katastrální úřad Katastrální 100 415 01 Teplice Návrh na povolení vkladu nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti Správní poplatek: zaplacen kolem na tomto návrhu Přílohy: 1. výpis z obchodního rejstříku společnosti Firma s. r. o. 2. společenská smlouva obchodní společnosti 3. prohlášení vkladatele o vloţení nemovitosti v pěti stejnopisech 4. notářsky ověřena kopie listiny prokazující oprávněni s nemovitosti nakládat I. Prohlášením ze dne 1. 11. 2010 jsem se rozhodl, ţe vloţím nemovitost a to rodinný dům čp. 100 spolu se stavební parcelou č. 455/5 a zahradou par. č. 455/8, vše v katastrálním území Teplice, do základního kapitálu obchodní společnosti Firma, s. r. o. se sídlem v Teplicích 415 01, Podnikatelská 219, IČ 12345678. Nemovitost je zapsána u Katastrálního úřadu v Teplicích na listu vlastnictví č. 818. - 66 -

II. K návrhu přikládám doklady uvedené na přední straně a ţádám, aby Katastrální úřad v Teplicích, aby provedl vklad prohlášením o vloţení nemovitosti do základního kapitálu odchodní společnosti tak, jak je navrţeno. S pozdravem (vlastnoruční podpis) Jan Vzor

Příloha č. 4 Prohlášení správce vkladu o splacení vkladu společníky Správce základního jmění (vkladu) společnosti: Jan Vzor Unčínská 1 415 01 Teplice 651403/3659 Prohlašuji, že základní jmění společnosti: Firma s. r. o. Nádraţní 943 415 01 Teplice bylo splaceno společníky v plné výši dle společenské smlouvy. Splacené vklady: Společník Jan Vzor Pavel Syka Dominik Podhájecký Celkem

Podíl 198 000 Kč 198 000 Kč 204 000 Kč 600 000 Kč

Splacený podíl 198 000 Kč 198 000 Kč 204 000 Kč 600 000 Kč - 67 -

Splaceno 100 % 100 % 100 % 100 %

Základní jmění společnosti bylo sloţeno v peněţité formě a bylo uloţeno u bankovního ústavu Komerční banka, a. s. Jako prokazatelný důkaz o této skutečnosti přikládám potvrzení banky o sloţení této peněţité částky.

Pardubice 10. října 2010 ......................................... Jan Vzor

1× potvrzení bankovního ústavu o složení peněžité částky

- 68 -

Právní forma podnikání

Recommend Documents