Nejstarší formy komunikace •
Epocha znamení a signál
•
Epocha mluvení a jazyka
•
Epocha psaní, knihtisku
•
Epocha masových médií
Masová komunikace je dnes považována za samoz ejmost! Dnes p edávání a doru ování informací na dlouhé vzdálenosti m že prob hnout tém
okamžit . Z tohoto hlediska došlo od
po átku lidské existence k velkým zm nám. Periodizace vývoje lidské komunikace Epochy ve vývoji lidské komunikace - vývoj zp sob lidské komunikace je pom rn t žké rekonstruovat. Rozhodn obtížn ji než vývoj v hmotné kultu e. Rozd lení jednotlivých epoch: 1.) Epocha znamení a signál -
nejstarší forma komunikace
-
spadá do doby lov ka v prehistorickém kontextu: homo habilis ( lov k zru ný), homo erectus ( lov k vzp ímený), homosapiens (pra lov k)
-
komunikace pomocí: zvuk
(vr ení, mru ení, sk eky…), pohyb
(pohyby rukou,
postoj t la…) -
množství sd lení bylo v této epoše zna n omezeno - malé množství sd lovaných informací, pomalá komunikace, jednoduchá sd lení
-
komunikace m la minimální vliv na myšlenkové procesy a spole enský život
-
neexistovala intrapersonální komunikace (uvažování)
-
komunikace raných hominid (období paleolitu, mezolitu, neolitu) – postavení hrtanu a hlasového ústrojí jim nedovolovalo produkovat velmi bohatou škálu zvuk , která je pot ebná k tomu, aby vytvo ili lidskou e
2.) Epocha mluvení a jazyka -
komunikace lov ka kroma onského (asi 35 000 – 10 000 let p .n.l.)
-
jelikož stavba lebky, jazyka a hlasového ústrojí se za ala podobat stavb dnešního lov ka, není tedy pochyb o tom, že za ali mluvit a používat jazyk
-
schopnost používat jazyk posunula lov ka o velký kus dop edu
-
dokázali se lépe vyrovnat se sociálním a fyzikálním prost edím, dokázali lépe vysv tlovat, abstrahovali, analyzovali, zvažovali a tím byli schopni p ijímat a p edávat i delší a složit jší sd lení
-
poprvé se za alo objevovat um ní – jeskynní malby = 1. pokus o uložení informací, byl to tedy jakýsi p edstupe psaní
-
v období 35 000 let p .n.l. je jazyk už b žn používán
Život kroma once -
z lovce se m ní na zem d lce
-
za íná domestikovat (ocho ovat, zdomác ovat) zví ata
-
za íná užívat kovy, za íná tkát
-
objev kola a kladky
Tento vývoj p isp l k rozvoji velkých klasických civilizací. 3.) Epocha psaní -
asi p ed 5000 lety
-
vývoj se dramaticky zrychlil
-
d ležitý byl pro vznik písma rozvoj obchodu = pot eba zachytit prodej i nákup
-
tato epocha umožnila nahradit akustické (sluchové) vnímání vnímáním vizuálním
-
písmo bylo vynalezeno nezávisle na sob v n kolika ástech sv ta – zvlášt
í ané a
Mayové, kte í si zcela samostatn vyvinuli psací soustavy -
velkým mezníkem byl vynález abecedy – díky spojení ínské a egyptské kultury ve Fénicii vznikla fénická abeceda, složená jen z 22 znak , do kterých bylo možno rozložit každé slovo
-
po átkem 3. tisíciletí vytvo ili v Mezopotámii Sumerové klínové písmo = záznamy do hlin ných desti ek
-
ve 2. tisíciletí byl užíván papyrus nap . pro p edávání písemných informací
-
možnost psaní a uchování záznam
zp sobila zásadní zm ny v politických a
náboženských organizacích, nap . bylo možné zaznamenat náboženské texty a zásady, pozorované p írodní jevy a jejich výklad atd. Pojmy: PÍSMO
-
nejstarší písmo – klínové, bylo vynalezeno Sumery v Mezopotámii, jedná se o záznamy do hlin ných desti ek
EGYPT -
propracovaný systém piktogram – obrázkové písmo = hieroglyfy
-
vznik kolem roku 3000 p .n.l.
-
toto písmo nazývali jako „písmo boh “, protože v ili, že jej vynalezl b h
GRAMOTNOST -
zna n omezena (obrovské množství znak )
P enosové médium -
jak u hieroglyf
a do jisté míry i u klínových záznam
na hlin ných desti kách
p edstavovala velký problém p enosnost a práv proto tyto kultury hledaly vhodné médium pro p enos -
2500 p .n.l. objevili Egyp ané papyrus = psací materiál sloužící k zápisu text
-
myšlenky bylo možné ukládat, hromadit a p echovávat pro další generace
-
další p enosové médium byl pergamen = sušená a hlazená zví ecí k že
4.) Epocha knihtisku a) první rozhodující zlom • p ed kone ným nástupem tisku nastal zlom v r. 105 n. l., kdy ínský císa ský ú edník Cchaj Lun objevil postup na výrobu papíru ze sm si látkových odst ižk z hedvábí a lnu. • až do 7.st. n. l. ína tento postup p ísn tajila, pak informace pronikly do Japonska a arabského sv ta • do Evropy se tento vynález dostal až v 8.st. • papír nahradil pergamen (suchá, o išt ná, odtu n ná k že z osl , ovcí nebo kozhladce obroušená, nak ídovaná a hlazené) • neznalost tení a psaní se udržela do 15.st. íst um li pouze: kn zi politická elita u enci písa i
b) druhý rozhodující zlom • vynález knihtisku – Johann Gutenberg • tisk pomocí liter, sestavených v kovových záme cích • do té doby se knihy p episovaly v klášterních scriptóriích velkým množstvím písa • jeho nejznám jší dílo je 42- ádková bible z roku 1454 s barevnými ilustracemi, které byly ru n malované • bible má 1282 stran • je tišt na v latin • náklad se pohyboval mezi 120 – 200 výtisky. JOHANN GUTENBERG Johannes Gensfleisch, e ený Gutenberg (1397, Mohu – 1468, Mohu ) byl vynálezce technologie mechanického knihtisku pomocí pohyblivých liter. Sv j vynález uskute nil bez znalostí tiskových technologií Dálného východu. Vzorem pro zhotovení prvního tiska ského lisu mohu ským zlatníkem Gutenbergem po átkem 2. poloviny 15.století byl pravd podobn ždímací lis na výrobu vina ského lisu. Lis byl celý ze d eva, tlak pot ebný k tisku se vyvozoval otá ením šroubového v etene. Díky investici obchodníka Fusta se Gutenbergovi a jeho pomocník m poda ilo v letech 1452 - 1455 vytisknout cca 200 výtisk tzv. Gutenbergovy bible. Tisk 42- ádkové bible (tj. se stranami o 42 ádcích textu) byl nejslavn jším Gutenbergovým podnikem. Probíhal bu
na pergamen nebo papír. Dvousloupcový text napodoboval jak
rozvržení, tak písmo rukopis . Gutenberg zvládal tisk dv ma barvami -
ervenou a
ernou, ilustrace a iniciály doplnil po dokon ení tisku iluminátor. Dodnes se zachovalo 36 papírových a 12 pergamenových úplných výtisk , a mimo n ješt množství zlomk . Mezi Gutenbergem (který Fusta vnímal spíše jako sponzora) a Fustem (který sám sebe považoval za obchodního partnera) vyvstaly ale brzy problémy. Zatímco Gutenberg se snažil investovat zisk zp t do tiskárny, Fust preferoval co nejrychlejší návratnost svých prost edk . Spory vedly tak daleko, že Fust na Gutenberga v roce 1455 podal žalobu o nedodržení smlouvy a následný soudní spor mu p isoudil ástku 2026 gulden , což byl pro Gutenberga naprosto nesplatitelný obnos. Následovala exekuce celé provozovny spole n neprodaného nákladu. Gutenberg za al znovu, ale již se mu neda ilo. Ru ní lis však z stal od as Gutenberga po ty i století bez principiálních zm n.
s
ástí
(V pražských tiskárnách dosluhovaly d ev né lisy ješt koncem 17. století.) Teprve v roce 1787 sestrojil lord Charles of Stanhope první celokovový lis uvád ný do pohybu jednoro ní pákou. Ten se stal vzorem až do za átku 19. století. Železný lis umož oval tisknout denn až 1500 tisk proti 250 výtisk m p vodního d ev ného lisu. Umožnil úsporu jednoho pracovníka. K obsluze bylo možno zam stnat i ženy a d ti. Knihtisk
má
nesmírný
význam
pro
rozvoj
vzd lanosti
a
ší ení
informací
(demokratizace). Postupn se zasloužil o zásadní prom nu sv ta. Mezi první zem , kde se nový vynález rozší il pat í i echy. o knihy vytišt né do r. 1500 se nazývají prvotisky (inkunábule) o mezi první eské inkunábule pat í knihy vytišt né v Plzni Mikulášem Bakalá emŠt tinou Podstatná technická zm na ve výrob knih nastala až v 19. stol. (sázecí stroje, rychlolisy, rota ky). V první polovin 20. století se zásadn technika tisku nem nila. V 70. letech se u „linotyp “ objevily d rné pásky, ímž byl proces automatizace dovršen. D rné pásky se mohly zhotovit na jiném míst a zkontrolovat, p ípadn poslat elektronicky. V té dob nastává druhá v tiska ství druhá revoluce. Prosazuje se tzv. fotosazba a digitalizace. Dnes jsou b žné tzv. DTP systémy (desk-top publishing), kde se stránky knihy, asopisu atd. p ipravují pouze elektronicky. Klasická ru ní sazba a tisk z výšky má však svou nezam nitelnou atmosféru a tradici. Staré knihy jsou krásné práv
pro své drobné nedokonalosti, které chladné strojové výstupy
nemohou nahradit. Pozn.: Na internetovém serveru: www.youtube.com, zadejte do vyhledáva e: Byl jednou jeden vynálezce – Gutenberg a knihtisk. M žete zhlédnout video o vynálezu knihtisku a dozvíte se i pár zajímavostí z Gutenbergova života.
Gutenberg v tiska ský lis Gutenbergova bible
Rozvoj gramotnosti •
Na po átku 16. století se vyskytují již tisíce tišt ných knih.
•
Tisky jsou ve všech evropských jazycích – p ístupné každému kdo um l ve svém rodném jazyce íst.
•
Knihy se stávají dostupnými pro širší ve ejnost.
•
Lidé se za ínají u it íst a psát.
•
Konec 19. století = vznikají masová média: o Noviny o
asopisy
o Vynález rota ního tisku snížil náklady, zrychlil výrobu. o Pozn.: dnes digitalizace 5.) Epocha masové komunikace Po átky masové komunikace položeny už na konci 19. století – komunikace se za íná zrychlovat. Prvním pr kopníkem, který vedl ke vzniku elektronických masových médií, byl TELEGRAF (1837-1838) – vynálezcem byl Samuel Finlay MORSE. Komunikace pomocí te ek a árek = Morseova abeceda.Rozhodující však byl nástup 20. století: Film – po átek 20. století. Rozhlas – 20. léta 20. století. Televize – 40. léta 20. století. Po átek 50. let rozhlas se stává sou ástí všech amerických domácností a další p ístroje byly namontovány v automobilech. P elom 50.-60. let se za íná podobným tempem rozši ovat televize. 70. léta televize b žnou sou ástí amerických domácností. P idávají se nová média: Kabelový p enos, Internet, bezdrátová komunikace. Spousta zm n, které média p inesla, se odehrála za života podstatné
ásti dnes žijící populace. Zmnožení komunika ních prost edk
vedlo
k dramatickému zrychlení rytmu komunika ního chování v tšiny lidí ve spole nosti. P íchod novin, rozhlasového p ijíma e a pak televizoru do domácnosti oby ejného
lov ka
p edstavuje zásadní technickou zm nu, která má pro takového lov ka v tší význam, než naše nejv tší objevy na poli v dy. Televize a ostatní masová média jsou objevy, díky nimž si lidé organizují sv j život jiným zp sobem, než jak to inili až doposud v pr b hu celého vývoje.
Morseova abeceda
