DPH
VERLAG DASHÖFER
ON-LINE ON-LINE Novinky z legislativy a praxe pro plátce DPH
Praha 3. října 2014
Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury
O L G A H O L U B O VÁ A KO L E K T I V A U T O R Ů
20/2014 Vážení a milí čtenáři,
Stravování zaměstnanců Ing. Martina Matějková Uplatňování DPH při poskytování stravování zaměstnancům patří mezi problematiku, s níž se setkává velké množství daňových subjektů, které jsou v pozici zaměstnavatelů. Umožnění stravovat se v místě výkonu práce, prodej potravin na pracovišti, příspěvky na obědy v různé výši či dokonce poskytnutí stravy, která je zaměstnavatelem hrazena v plné výši, patří dnes již k běžným benefitům, které přispívají k atraktivnosti nabízených pracovních míst. Při tvorbě tohoto článku bylo vycházeno z nejčastějších dotazů veřejnosti k dané problematice.
Dodání zboží či poskytnutí stravovací služby? Pro správnou aplikaci zákona o DPH, resp. pro uplatnění správné sazby DPH při poskytování stravování, je v první řadě důležité rozlišit, zda dochází skutečně k poskytnutí stravovací služby ve smyslu § 10c zákona o DPH či zda k „pouhému” dodáním zboží. Zákon o DPH stravovací služby blíže nedefinuje, proto je třeba vyjít z příslušných rozsudků ESD. V případě stravovacích služeb je klíčovým rozsudek C-231/94 Faaborg-Gelting Linien. V tomto rozsudku je stravovací služba charakterizována souborem znaků a činností, kdy s dodávkou jídel je spojeno poskytování doplňkových služeb, jako je např. poskytnutí prostoru ke konzumaci v místě prodeje, nábytku, nádobí, služeb obsluhujícího personálu apod., a to bez ohledu na jejich objem a rozsah. Pokud naopak
nejsou při dodávce jídel poskytnuty výše uvedené služby, dochází ke standardnímu dodání zboží.
Sazba daně při dodání zboží Při stanovení sazby DPH při prodeji (dodání) zboží je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 47 odst. 3 zákona o DPH. Dle tohoto ustanovení platí, že se u zboží uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon o DPH nestanoví jinak. Jinak zákon o DPH stanoví u zboží, které je uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu. U zboží, které je uvedené v této příloze č. 3, se uplatní snížená sazba DPH, pokud toto zboží odpovídá současně číselnému kódu Harmonizovaného systému (dále jen „HS”) a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy č. 3 k zákonu o DPH. V příloze č. 3 jsou pod číselným kódem HS 01-05, 07-23, 25 uvedeny potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zvláštním předpisem), dále pak výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin a voda. Pokud tedy zaměstnavatel prodává zboží, které lze zařadit do přílohy č. 3 k zákonu o DPH, uplatní se snížená sazba DPH. V opačném případě zboží podléhá základní sazbě DPH. Příklad
Tuzemský plátce DPH dodává jídlo do menzy pro účely školního stravování. Tuzemský plátce v tomto případě neposkytuje stravovací službu, nýbrž „pouze“ dodává zboží za úplatu. Jedná se o tuzem-
toto vydání Vám přináší článek Stravování zaměstnanců od Ing. Martiny Matějkové. Dále zodpovídáme Vaše dotazy. Do příštích vydání pro Vás připravujeme další novinky v DPH nebo například článek o registraci k DPH nebo problematice hotelů a penzionů z pohledu zákona o DPH. Existuje nějaká oblast DPH, která Vám dělá problémy? Napište nám na
[email protected] a naši odborníci zpracují seriál o problematice, která Vás zajímá.
Obsah Stravování zaměstnanců ............ 1 Dotazy Půjčení strojů do Polska .............. 5 Vedlejší náklady ............................ 6 Nákup automobilu od německého neplátce ............ 6 Prodej zboží do Gibraltaru .......... 6 Nákup a prodej automobilu........ 7 Pronájem penzionu ...................... 7 Provozování veřejných WC.......... 8
ské zdanitelné plnění, u kterého tuzemský plátce uplatní příslušnou sazbu DPH. V případě, že prodávaným zbožím je zboží uvedené v příloze č. 3 k zákonu o DPH, uplatní se snížená sazba DPH. Příklad: Zaměstnavatel nakupuje jídla v krabičkách (boxech) od dodavatele se sníženou sazbou daně. Následně tato jídla v nezměněné podobě zaměstnavatel prodává svým zaměstnancům na pracovišti. Jídlo lze konzumovat bez jakékoliv úpravy, některá jídla si zaměstnanci pouze sami přihřejí ve svých mikrovlnných troubách. Někteří zaměstnanci si nakoupené jídlo odnášení po konci směny domů. V daném případě se nejedná o poskytnutí stravovací služby, nýbrž o dodání zboží, které je uvedené v příloze č. 3 k zákonu o DPH. Při prodeji jídla zaměstnavatel uplatní sníženou sazbu daně.
Sazba daně při poskytnutí stravovací služby Pokud zaměstnavatel poskytuje stravovací službu, pak je při stanovení sazby DPH třeba postupovat v souladu s ustanovením § 47 odst. 4 zákona o DPH. Dle tohoto ustanovení platí, že se u služeb uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon o DPH nestanoví jinak. Jinak zákon o DPH stanoví u služeb, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy. Jelikož stravovací služba není službou uvedenou v příloze č. 2 k zákonu o DPH, při jejím poskytnutí se uplatní základní sazba daně.
nancům v podnikových prostorách, které jsou upraveny pro účely stravování. Jídlo po ohřátí vydávají k tomu určení zaměstnanci společnosti, kteří zároveň zajišťují hygienické zázemí (mytí nádobí, úklid apod.). K jídlu jsou zaměstnancům poskytnuty příbory a příslušné nádobí. V daném případě tuzemský plátce jídlo pro své zaměstnance sám nepřipravuje, ale hotová jídla nakupuje (ve várnicích). Nakoupená hotová jídla od společnosti s. r. o. jsou zbožím uvedeným v příloze č. 3 k zákonu o DPH a je u nich tedy uplatněna snížená sazba DPH. Zaměstnavatel, resp. zaměstnanci společnosti k tomu určení, nakoupené jídlo příslušně upraví a připraví ke konzumaci zaměstnancům. S prodejem obědů jsou spojeny služby týkající se vydávání jídla zaměstnankyněmi společnosti, umožnění konzumace v jídelně, mytí nádobí. S ohledem na rozsudek ESD C-231/94 FaaborgGelting Linien tedy není pochybnosti o tom, že tuzemský plátce (zaměstnavatel) poskytuje zaměstnancům stravovací službu. Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům obědy za cenu vyšší, stejnou nebo nižší, než za kterou je nakoupil od dodavatele, jedná se o plnění poskytnuté za úplatu a toto plnění je tak předmětem daně ve smyslu § 2 zákona o DPH. Zaměstnavatel (plátce DPH) je při poskytnutí takového plnění povinen uplatnit základní sazbu daně.
Příklady z praxe 1) Zaměstnavatel dováží obědy do své provozovny, na obědy částečně zaměstnancům přispívá Příklad
Příklad
Tuzemský plátce DPH (zaměstnavatel) nakupuje hotová jídla od společnosti s. r. o. (plátce DPH) pro své zaměstnance. Jídlo je od dodavatele převáženo ve várnicích. Jídlo je podáváno zaměst-
Zaměstnavatel, plátce DPH, zajišťuje svým zaměstnancům obědy jejich dovozem do firmy. Dodavatel obědů je plátcem DPH. Hodnota dodaného oběda je 84,70 Kč (70 Kč + 14,70 Kč DPH). Na obědy pro své zaměstnance
zaměstnavatel přispívá částkou ve výši 55 % z ceny obědů (46,60 Kč). Zbylých 45 % (38,20 Kč) si hradí zaměstnanci sami. 55 % z ceny obědů zaměstnavatel zaúčtuje do nákladů a 45 % ceny obědů eviduje na rozvahových účtech třídy 3. Pohledávka za zaměstnanci je vypořádávána hotově.
Předmět daně Ve smyslu § 2 zákona o DPH je předmětem daně dodání zboží či poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. Stravovací služba, kterou zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům, je plněním, které je ve smyslu § 2 zákona o DPH předmětem daně. Zaměstnavatel, plátce DPH, je při uskutečnění předmětného zdanitelného plnění povinen uplatnit daň na výstupu v základní sazbě daně.
Stanovení základu daně Ve smyslu § 36 zákona o DPH je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. V případě poskytování obědů zaměstnancům je základem daně částka, kterou hradí zaměstnanec, snížená o daň. V daném případě není možné postupovat ve smyslu § 36 odst. 11 zákona o DPH, a to ani v případě, že by ze smluvních podmínek uzavřených mezi zaměstnavatelem a dodavatelem obědů vyplývalo, že zaměstnavatel při nákupu obědů jednal jménem a na účet svých zaměstnanců. Podle ustanovení § 36 odst. 11 zákona o DPH se do základu daně nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. Nakoupené obědy by musely být v účetnictví zaměstnava-
Na Zákaznickém portálu 24 naleznete: • • • • • • •
2
úplné znění zákona o DPH k 1. 10. 2014 nový tiskopis přiznání k DPH informace o skupinové registraci formuláře a tiskopisy ke stažení aktuality z oblasti DPH odpovědi na dotazy celý ročník DPH aktuálně 2013 ke stažení
http://zakaznik.dashofer.cz
DPH on-line
20/2014 – vyšlo 3. října 2014
tele pouze průběžnou položkou, tj., nesměly by být účtovány do nákladů a následně pak ani do výnosů. Jelikož však v tomto konkrétním případě dochází k zaúčtování 55% hodnoty obědů ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů do daňově uznatelných nákladů, nelze ustanovení § 36 odst. 11 zákona o DPH aplikovat.
Výpočet daně Zaměstnanec za oběd hradí 38,20 Kč. Tato částka je v úrovni včetně daně, daň tedy plátce (zaměstnavatel) vypočítá ve smyslu § 37 odst. 2 zákona o DPH tzv. „metodou shora”. Částku, která obsahuje daň, je třeba vynásobit koeficientem, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 21 (stravovací služba podléhá základní sazbě daně) a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100. 38,20 * koeficient = daň, kterou zaměstnavatel uplatní při poskytnutí stravovací služby zaměstnancům koeficient = 21 / 121 = 0,1736 38,20 * 0,1736 = 6,63 Kč Ve smyslu § 37 odst. 1 zákona o DPH se může vypočtená daň zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celé koruny dolů. Vypočtenou daň je tedy možno zaokrouhlit na 7 Kč. Pokud by si zaměstnanec plně hradil celou hodnotu oběda (zaměstnavatel by se na úhradě nepodílel), daň, kterou by zaměstnavatel uplatnil při poskytnutí stravovací služby, by byla 84,70 * 0,1736 = 14,70 Kč, po zaokrouhlení 15 Kč.
Nárok na odpočet daně Plátce (zaměstnavatel) je ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o DPH oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Pokud tedy zaměstnanec hradí alespoň částečně (třeba jen ve výši 1 Kč) poskytnutou stravo-
vací službu, dochází k uskutečnění zdanitelného plnění a plátce je tak oprávněn při splnění podmínek vymezených v ustanovení § 73 zákona o DPH k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění (nakoupených obědů od dodavatele, popř. jiných přijatých zdanitelných plnění, které souvisejí s předmětným zdanitelným plněním).
2) Zaměstnavatel z předchozího příkladu hradí za zaměstnance celý oběd Jak je uvedeno výše, předmětem daně je „pouze” takové dodání zboží, či spíše v tomto konkrétním případě poskytnutí služby, které je osobou povinnou k dani uskutečněno za úplatu. Otázkou zůstává, zda v případě, kdy hradí zaměstnavatel za zaměstnance celou hodnotu oběda, dochází k poskytnutí služby za úplatu či nikoliv. Klíč k rozluštění tohoto výkladového oříšku spočívá v tom, zda poskytnutí stravovací služby zaměstnavatelem pro jeho zaměstnance je možno považovat za službu, která souvisí s uskutečňováním ekonomických činností plátce (zaměstnavatele) či nikoliv. Pokud bychom se přiklonili k názoru, že poskytnutí stravovací služby zaměstnavatelem pro jeho zaměstnance, kdy zaměstnanci dostávají oběd zcela bezplatně a veškeré výdaje s poskytnutým obědem spojené hradí zaměstnavatel, je plněním (službou), jež souvisí s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pak by se neaplikovalo ustanovení § 14 odst. 3 písm. a) zákona o DPH, podle kterého se pro účely zákona o DPH za poskytnutí služby za úplatu považuje poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, byl-li uplatněn odpočet daně na vstupu. K takovému závěru však lze v případě stravování zaměstnanců dojít velmi výjimečně, a to výhradně v případě, že benefit zaměstnavatele (coby osoby povinné k dani) převáží nad benefitem zaměstnance (viz např. C-371/07 Astra Zeneca a Danfoss). V českém prostředí je postup dle uvedené judikatury o to složitější, že při vstupu do EU neumožňoval zákon o DPH odpočet daně z nákladů na reprezentaci, kam
zákon o daních z příjmů řadí i občerstvení. Ve smyslu ustanovení § 14 odst. 4 písm. b) zákona o DPH se za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než souvisejících s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně. V případě, kdy by bezplatné poskytnutí stravovací služby zaměstnancům jejich zaměstnavatelem mělo být považováno za plnění, které nesouvisí s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pak by se jednalo ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3 písm. a) zákona o DPH o poskytnutí služby za úplatu, čili o plnění, které je předmětem daně ve smyslu § 2 zákona o DPH. Plátce by tak měl při tomto bezplatném poskytnutí obědů svým zaměstnancům povinnost přiznat daň. Základ daně by plátce stanovil podle § 36 odst. 6 písm. b) zákona o DPH ve výši celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Plátce by byl zároveň oprávněn u souvisejících přijatých zdanitelných plnění uplatnit nárok na odpočet daně.
3) Zaměstnavatel zajišťuje stravování zaměstnanců u neplátce DPH, na obědy zaměstnancům přispívá v plné výši Příklad
Tuzemský plátce (zaměstnavatel) zajišťuje stravování pro své zaměstnance prostřednictvím restaurace. Tato restaurace není plátcem DPH. Zaměstnavatel hradí obědy poskytnuté v restauraci svým zaměstnancům v plné výši.
Předmět daně Ve smyslu § 2 zákona o DPH je předmětem daně mj. poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. V daném případě jsou obědy zaměstnancům poskytnuty bezplatně,
Zvládněte DPH levou zadní! Ptáte se, jak vstřebat všechny nové úpravy v zákoně o DPH? Objednejte si náš on-line kurz DPH 2014. • 14 lekcí – max. 26 hodin • v každé lekci příklady z praxe • kontrolní otázky k procvičení na konci každé lekce • certifikát o absolvování kurzu Více informací naleznete na adrese http://www.du.cz/oncdph14/.
DPH on-line
20/2014 – vyšlo 3. října 2014
3
jedná se o bezúplatné plnění vůči zaměstnancům. Poskytnutí takového plnění není předmětem daně ve smyslu § 2 zákona o DPH.
Nárok na odpočet daně Tuzemský plátce (zaměstnavatel) neuplatní nárok na odpočet daně na vstupu, jelikož obědy pořizuje od neplátce DPH. U případných přijatých zdanitelných plnění souvisejících s předmětným bezúplatným plně-ním nemá plátce nárok na odpočet daně.
4) Zaměstnanci se stravují v rychlém občerstvení Pro správné stanovení daně při prodeji jídla v rychlém občerstvení je opět nutné rozlišit, zda dochází skutečně k poskytnutí stravovací služby ve smyslu § 10c zákona o DPH či zda k „pouhému” dodání zboží (viz úvod). O poskytnutí stravovací služby, kdy je strávníkovi poskytnut prostor ke konzumaci v místě prodeje, jsou mu poskytnuty stoly a židle, nádobí, služby obsluhujícího personálu apod., se jedná například v sítích rychlého občerstvení McDonald s, kdy konzumuje zákazník jídlo přímo na místě. V takovém případě by prodej jídla měl být zatížen základní sazbou daně. Nicméně pokud si zákazník v tomto podniku koupí např. hamburger, odnese si ho s sebou a zkonzumuje si jej v zaměstnání nebo si jej odnese domů, jedná se již o prodej zboží (nikoliv o stravovací službu), u kterého se uplatní snížená sazba daně.
apod.), přičemž nakoupené jídlo je určené ke konzumaci mimo místo prodeje, jedná se o dodání zboží, u kterého se uplatní snížená sazba daně za předpokladu, že toto zboží je uvedeno v příloze č. 3 k zákonu o DPH. Při prodeji alkoholických nápojů se samozřejmě uplatní základní sazba daně.
5) Zaměstnavatel (plátce DPH) hradí v plné výši svým zaměstnancům výživové doplňky Příklad
Zaměstnavatel (plátce DPH) nakupuje od dodavatele (plátce DPH) vitamíny a jiné výživové doplňky. Nakoupené zboží se nestává součástí obchodního majetku zaměstnavatele. Zaměstnancům je poskytováno na základě uzavřených pracovně-právních smluvních vztahů bezplatně.
Předmět daně Ve smyslu § 2 zákona o DPH je předmětem daně mj. dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. V daném případě jsou vitamíny a výživové doplňky zaměstnancům poskytnuty bezúplatně, jedná se tedy opět o bezúplatné plnění vůči zaměstnancům. Poskytnutí takového plnění není předmětem daně ve smyslu § 2 zákona o DPH.
Nárok na odpočet daně Stejný princip by se měl platit u všech prodejů ve stáncích rychlého občerstvení. Pokud je ve stánku prodáno zboží (hamburgery, hranolky, párky v rohlíku, nápoje v lahvi nebo v kelímku, grilovaná kuřata, bramboráky
Jelikož není přijaté zdanitelné plnění použito pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, není zaměstnavatel (plátce DPH) oprávněn k odpočtu daně na
vstupu u přijatého zdanitelného plnění (vitamínů a výživových doplňků). Stejně tak u případných přijatých zdanitelných plnění souvisejících s předmětným bezúplatným plněním nemá plátce nárok na odpočet daně.
6) Použití čipového stravovacího systému Příklad
Zaměstnavatel, plátce DPH, poskytuje svým zaměstnancům v podnikových prostorách stravovací službu. Zaměstnanci si platí obědy v plné výši, zaměstnavatel na obědy zaměstnancům nepřispívá. Přihlašování a platbu obědů zaměstnanci provádějí prostřednictvím čipového stravovacího systému. Zaměstnanci si na „svůj“ účet (čip) posílají finanční částku, ze které je jim podle skutečně odebraných obědů zúčtována strava, kterou v daném měsíci zkonzumovali. Jedná se v podstatě o jakousi „elektronickou peněženku“. Pokud na účtu zbydou nějaké peníze, jsou ponechány pro další použití. Pokud si zaměstnanec požádá o vrácení peněz zpět, jsou mu vyplaceny v plné výši. Podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o DPH je plátce povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. V okamžiku, kdy zaměstnavatel přijme od zaměstnanců úplatu v podobě vložení peněz na účet (čip), vzniká zaměstnavateli ke dni přijetí úplaty, tedy k tomu dni, kdy došlo k vložení peněz zaměstnanci na čip, povinnost přiznat daň. V případě, že si zaměstnanec požádá o vrácení peněz uložených v čipu, zaměstna-
Připravujeme pro Vás seriál Novela zákona o DPH od 1. 10. 2014 a 1. 1. 2015 Novela ZDPH od 1. 10. 2014 a 1. 1. 2015: 1. Hodlá zavést druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %, které by mělo podléhat zboží uvedené v nové příloze č. 3a k zákonu o DPH. 2. Ruší již dříve schválené části zákonů č. 370/2011 Sb., 295/2012 Sb. a 500/2012 Sb., které měly od r. 2016 zavést jednotnou sazbu daně ve výši 17,5 % a provádí z toho plynoucí další úpravy zákona o DPH. 3. Zachovává stávající hranici výše obratu pro registraci k DPH na 1 000 000 Kč. 4. Zavádí nová pravidla pro stanovení místa plnění, zejména u telekomunikačních služeb, rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani. 5. Pro zjednodušení registrace, podávání daňového přiznání a placení daně zavádí tzv. zvláštní režim jednoho správního místa, který formálně člení na a) režim mimo EU a b) režim EU. 6. Stanoví pravidla podávání daňového přiznání a placení daně v režimu jednoho správního místa v tuzemsku, stanoví pravidla registrace a zrušení registrace osoby povinné k dani k režimu jednoho správního místa v tuzemsku.
4
DPH on-line
20/2014 – vyšlo 3. října 2014
vatel provede opravu základu daně a výše daně ve smyslu ustanovení § 42 zákona o DPH. Příklad
Zaměstnavatel z předchozího příkladu vybral od zaměstnanců částky na úhrady obědů. Tyto částky jsou evidovány na „elektronických peněženkách“, přičemž je z nich prostřednictvím elektronického čipového systému odečítána hodnota skutečně odebraných obědů. Při přijetí úplat přiznal daň ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 zákona o DPH. Po vybrání záloh na stravné zaměstnanců došlo ke změně sazby DPH. Plátce, který podle ustanovení § 21 zákona o DPH přiznal daň z přijaté úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění, tedy z přijaté úplaty, při výpočtu daně při „vyúčtování” postupuje způsobem uvedeným v § 37a zákona o DPH. Toto ustanovení řeší
zároveň i situaci, kdy v období mezi přijatou zálohou a vyúčtováním dojde ke změně sazeb DPH. Určení sazby DPH, která má být užita při výpočtu daně, se odvíjí od toho, zda je rozdíl mezi základy daně kladný či záporný. Rozdíl se stanovuje jako základ daně připadající na uskutečněné plnění, od kterého se odečte souhrn základů daně připadajících na zálohy. Pokud je rozdíl kladný, tj. na zálohách bylo zaplaceno méně, použije se sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je naopak rozdíl záporný, tj., na zálohách bylo zaplaceno více, uplatní se sazba daně použitá při výpočtu daně z úplat. Tento postup lze použít jen, pokud u všech záloh byla užita stejná sazba daně nebo byla přijata jen jedna záloha. Pokud dojde v období mezi přijatou zálohou a vyúčtováním ke změně sazeb DPH, přičemž u záloh byly uplatněny různé sazby daně, postupuje se podle § 37a odst. 3 zákona o DPH. Při výpočtu daně se použije sazba daně shodná
s tou, která byla uplatněna u úplaty, kterou došlo k „převýšení” rozdílu, tj. té zálohy, jejímž zaplacením došlo k přeplatku. Pokud k tomuto přeplatku nedošlo pouze úhradou jedné zálohy, ale více záloh, pak se postupuje chronologicky od naposledy přijaté zálohy.
7) Zaměstnanci při nákupu stravovacích služeb či potravin používají stravenky V současnosti je velmi oblíbené používání tzv. „stravenek”, což jsou poukázky na stravování, kterými je hrazeno poskytování stravovacích služeb ve smluvních zařízeních, která poskytují stravovací služby. Se stravenkami lze platit také v běžných obchodech za nákup potravin. Nákup stravenek ani jejich prodej nepodléhají dani, jelikož se jedná o platební prostředky nahrazující peníze. Zaměstnanec hradí v restauracích či obchodech prostřednictvím stravenek cenu jídla či jiného zboží včetně daně.
?
dotazy Půjčení strojů do Polska Na základě smlouvy o výpůjčce naše firma, český plátce, bezplatně půjčila naše výrobky – zemědělské stroje osobě registrované k dani v Polsku (PL DIČ) na půl roku za účelem bezplatného užívání – testování, předvádění. Stroje byly fyzicky přepraveny na proforma fakturu do Polska v červnu 2014. V případě, že se do konce roku 2014 v Polsku neprodají, budou vráceny zpět k nám do České republiky. Stroje může odkoupit sám vypůjčitel (PL DIČ) nebo je nabídnout ke koupi jinému zájemci v Polsku. Daňové doklady na prodané stroje budou vystaveny až v okamžiku prodeje. Kdy uvést toto dodání strojů do Polska do daňového přiznání a do souhrnného hlášení? V měsíci fyzické přepravy strojů na proforma fakturu osobě registrované k dani v Polsku k bezplatnému testování nebo až v okamžiku,
kdy budou stroje v Polsku prodány a bude vystaven daňový doklad? Ing. Jana Kolářová Dodání strojů do jiného členského státu EU ve smyslu § 64 zákona o DPH přichází v úvahu tehdy, pokud je záměrem stroje dodat a je znám kupující. Pak by bylo možné přiznat dodání zboží v rámci EU, přičemž není rozhodující, zda k dodání dochází okamžitě nebo s odůvodněnou časovou prodlevou. Při splnění všech podmínek by šlo o osvobozené plnění s nárokem na odpočet daně, které by bylo ve smyslu § 22 zákona o DPH přiznáno k 15. dni měsíce následujícího po přepravě do Polska (předpokladem je, že platba a vystavení daňového dokladu následuje). Pokud však při odeslání strojů do Polska není jisté, zda budou stroje vůbec dodány a kdo je odběratelem,
pak nejde o dodání zboží do jiného členského státu. Obdobné situace lze řešit režimem přemístění zboží, kdy tuzemský plátce přizná přemístění jako osvobozenou dodávku do jiného členského státu ve smyslu § 64 odst. 4 zákona o DPH a zároveň ji přizná v Polsku jako pořízení na tamní DIČ. To znamená, že tato transakce vyžaduje registraci v Polsku. V tomto případě je však potřeba vzít rovněž v úvahu, že stroje jsou podle formálního nastavení vypůjčovány, tj. přemisťovány za účelem jejich výpůjčky polskému partnerovi. Takovýto pohyb zboží za účelem poskytnutí služby, byť jde o službu bezúplatnou v rámci ekonomické činnosti, se nevykazuje jako přemístění, protože se očekává vrácení zboží po ukončení služby. Pokud je zboží následně dodáno v Polsku, jde o tamní tuzemskou do-
NAPIŠTE SI O SVŮJ ČLÁNEK Máte téma na zajímavý článek? Chtěli byste v časopisu seriál článků na Vaše téma? Napište nám na
[email protected] a my zpracujeme článek přesně podle Vašich představ.
DPH on-line
20/2014 – vyšlo 3. října 2014
5
dávku, která má být zatížena polskou DPH. V takovém případě je obvykle vyžadována registrace k DPH a nelze uplatnit režim přenosu povinnosti přiznat daň na příjemce. Doporučuji celou transakci analyzovat z pohledu polského zákona o DPH a sladit s polskou stranou.
Vedlejší náklady Objednala jsem si kávové kapsle od firmy ABC – způsob dopravy kurýrní službou. Faktura je vystavená na celkové zboží včetně poštovného a balného. Kapsle jsou v 15% sazbě DPH a zvlášť na faktuře je vyčísleno poštovné a balné, které je v 21%. Myslím si, že tento postup je špatný. Poštovné a balné je vedlejší výdaj k hlavnímu plnění – zboží v 15% (káva). Sazba daně u zboží je tak odlišná od sazby daně u vedlejších výdajů. Zaráží mě to u tak velké firmy. Provozujeme restauraci a v důsledku toho může dojít i k neoprávněnému uplatnění nároku na odpočet daně. Je má úvaha správná? Ing. Zdeňka Hušáková Co se týká uplatnění daně z přidané hodnoty u poštovného a balného, pak by plátce dodávající zboží měl přihlédnout k ustanovení § 36 odst. 3 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty. Podle tohoto ustanovení se do základu daně za uskutečněné plnění zahrnují i vedlejší výdaje. Vedlejšími výdaji se pak podle § 36 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty rozumí zejména náklady na ba-
lení, přepravu, pojištění a provize, přičemž ale tento výčet je „pouze” uvozující, a nikoliv taxativní. Pokud se poštovné a balné přímo vztahuje k dodávanému zboží, měly by být tyto vedlejší náklady v souladu s uvedeným zahrnuty do základu daně za dodávané zboží. Ovšem tímto není dotčena možnost plátce, který dané plnění uskutečnil, na vystaveném daňovém dokladu informativně uvést či vyčíslit jednotlivé položky, z nichž se základ daně skládá. Na základě Vámi uvedených údajů v zadání dotazu se domnívám, že v popsané situaci by poštovné a balné mělo být součástí základu daně za dodané zboží, neboť je zde dostatečná souvislost mezi dodávaným zbožím a uvedenými vedlejšími náklady, za které plátce, který zboží dodává, požaduje úhradu. Doplňuji, že pro výše uvedenou odpověď jsem neuvažovala aplikaci § 36 odst. 11 zákona o dani z přidané hodnoty, neboť zadání dotazu nijak nenaznačuje naplnění podmínek tohoto ustanovení pro jeho aplikaci. Pro úplnost uvádím, že pokud by přepravné (poštovné) a balné za jiných okolností bylo samostatným zdanitelným plněním, pak základní sazba daně by byla správná.
Nákup automobilu od německého neplátce Fyzická osoba, podnikající plátce DPH, si pořídila ojeté osobní auto v zemi EU (DE) od neplátce. Promítá se v daňovém přiznání k DPH? Ing. Eva Krekulová
Pokud byl ojetý automobil pořízen od osoby, která není registrovaná k dani, není toto pořízení předmětem daně v tuzemsku.
Prodej zboží do Gibraltaru Chce od nás nakupovat firma se sídlem v Gibraltaru bez DPH a chce, abychom jí zasílali zboží (spediční firmou) do Německa, odkud si ho sama odveze někam. Jak máme postupovat, jaké potřebujeme doklady od nich, abychom mohli prodej bez DPH realizovat a dokladovat ho FÚ? Jak budeme tento prodej vykazovat v hlášení – prodej do třetí země nebo do EU? Gibraltar sám není v EU, je to přidružená země Velké Británie, není plátce ani nemá žádnou registraci k něčemu. Ing. Martina Matějková Při odpovědi na dotaz vycházím z předpokladu, že tazatelem je tuzemský plátce DPH, a dále, že firma se sídlem na Gibraltaru je osobou povinnou k dani v této třetí zemi a není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. V daném případě se jedná o dodání zboží, které je odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží (Vaší firmou). Místo plnění se nachází ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”) tam, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná, tedy v tuzemsku.
DPH v kostce 2014 a 2015 • Jedinečná publikace DPH v kostce Vám pomůže bleskově vyřešit všechny Vaše problémy v oblasti daně z přidané hodnoty. Je určena všem, kteří se potřebují dobře orientovat v oblasti daně z přidané hodnoty. • Nabízí Vám zcela nový koncept, díky kterému můžete rychle vyřešit Vaše problémy. • Již se nemusíte zdlouhavě probírat nekonečným množstvím teorie.
Nyní 1 + 1 ZDARMA Využijte tuto jedinečnou akci a objednejte si DPH v kostce 2014 a na počátku roku 2015 Vám zašleme zaktualizované vydání pro rok 2015 zcela zdarma!
Více informací naleznete na http://www.dashofer.cz/dph-v-kostce-2014-productusdph/
6
DPH on-line
20/2014 – vyšlo 3. října 2014
Předmětnou transakci bohužel nelze osvobodit od tuzemské DPH. Z pohledu zákona o DPH ji nelze posoudit jako vývoz zboží ve smyslu § 66 zákona o DPH, jelikož zboží nevystoupilo z území EU na území třetí země, což je nutná podmínka pro uplatnění osvobození ve smyslu tohoto zákonného ustanovení. Tuzemský plátce zároveň nemůže uplatnit ani osvobození od daně ve smyslu § 64 zákona o DPH, jelikož nedodává zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě, nýbrž osobě povinné k dani ve třetí zemi. Tuzemský plátce uskutečňuje v daném případě tuzemské zdanitelné plnění, u kterého je povinen uplatnit ve smyslu § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH daň na výstupu v příslušné sazbě. Plnění tuzemský plátce vykáže na ř. 1, popř. ř. 2 daňového přiznání. Kupující (osoba povinná k dani ze třetí země) si může ve smyslu § 83 zákona o DPH požádat o vrácení daně zaplacené v tuzemsku (pochopitelně za předpokladu splnění všech v tomto ustanovení uvedených podmínek – nemá provozovnu na území EU apod.). Vzhledem k výše uvedenému zároveň toto plnění nebude vykázáno v souhrnném hlášení. Pouze pro úplnost doplňuji, že v tomto konkrétním případě nelze aplikovat ani ustanovení § 8 zákona o DPH, který řeší problematiku zasílání zboží. Zasíláním zboží se ve smyslu tohoto zákonného ustanovení rozumí dodání zboží mezi členskými státy, pokud mj. platí, že zasílané zboží je dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží není předmětem daně (zpravidla se jedná o osoby nepovinné k dani – občany členských států). V tomto případě je však zboží dodáno osobě povinné k dani ze třetí země.
Pozn. Olga Holubové: Podle obecných pravidel by měl být odběratel zaregistrován k DPH v Německu, aby tam pořízené zboží zdanil. Doporučuji tuto jeho povinnost prověřit a vyjasnit jeho úmysly ohledně registrace a přiznání daně. Podle judikatury SDEU by totiž za určitých specifických okolností nemuselo jeho nesplnění povinností být překážkou k osvobození předmětné intrakomunitární dodávky od daně. Z dotazu navíc není zřejmé, zda bude přeprava pokračovat z Německa do jiného státu či nikoli. Znovu opakuji, že mezi dodavatelem a odběratelem by mělo být jasno i v daňových věcech, jinak se oba vystavují rizikům plynoucím přinejmenším z nedorozumění.
DPH on-line
Nákup a prodej automobilu Naše a. s. koupila v lednu 2014 osobní automobil (cena: 500 000 + DPH ) a eviduje jej v majetku. Uplatnili jsme si plný nárok na odpočet s tím, že bude používán jen k ekonomickým činnostem naší a. s. V březnu 2014 toto vozidlo dostal manager, který může osobní auto používat i k soukromým jízdám. V červnu 2014 manažer (spojená osoba) odchází z a. s. a auto je mu prodáno za 250 000 Kč + 21 % DPH. Stačí odvést DPH ze základu daně 250 000? Máme provést úpravu odpočtu? Ing. Dana Langerová Nejedná-li se o stanovení základu daně ve zvláštních případech dle § 36a ZDPH, kdy je základem daně cena obvyklá, pak základem daně dle § 36 odst. 1 ZDPH je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Budou-li tedy naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 36a ZDPH, základem daně bude cena obvyklá bez daně. Nebudou-li tyto podmínky naplněny, základem daně bude úplata, která za plnění náleží, bez daně, tedy těch 250 000 Kč. K uplatnění nároku na odpočet daně v daném případě lze uvést, že pokud plátce obhájí uplatnění nároku na odpočet daně v lednu 2014 v plné výši a vozidlo začne být po dvou měsících užíváno jak v rámci ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, jedná se dle mého názoru o uplatnění nároku na odpočet daně odhadem (odhad nároku ve výši 100%). Po skončení
kalendářního roku by měl být vypočten skutečný podíl použití vozidla pro ekonomické účely, a pokud se liší od odhadu ve výši 100% o více než 10 procentních bodů, měla by být provedena oprava odpočtu daně podle § 75 odst. 4 ZDPH. Pokud ale v posuzovaném případě u tohoto dlouhodobého majetku dojde k jeho prodeji s uplatněním daně na výstupu ve stejném kalendářním roce, ve kterém došlo k uplatnění odpočtu daně, pak pokud by nárok na odpočet daně byl uplatněn v poměrné výši, došlo by výpočtem úpravy odpočtu daně dle § 78d ZDPH zřejmě k douplatnění nároku na odpočet daně do plné výše. Za této konkrétní situace se domnívám, že původní nárok na odpočet daně zůstane zachován.
Pronájem penzionu Bratr podniká v oboru hostinská činnost. Jako fyzická osoba (ne podnikatel) vlastní penzion s ubytováním a restaurací. Penzion není v majetku firmy. Bratr je plátce DPH. Od 1. 8. bude celý tento objekt pronajímat jinému podnikateli za nájem. Otázka zní: 1) Bude se příjem z pronájmu účtovat nájemci s DPH? Nájemce je plátce DPH. 2) Bude příjem z pronájmu součástí příjmů z podnikání dle § 7 nebo se bude účtovat dle § 9 jako příjem z pronájmu s možností uplatnit v daňovém přiznání paušál 30 %? Z podnikání se uplatňují skutečné výdaje. 3) Má nějaký vliv, jestli bude nájemné placeno na podnikatelský účet nebo na soukromý účet? Ing. Pavel Novák
Připravujeme pro Vás
Nemovité věci a zákon o DPH V tomto rozsáhlém článku naleznete kompletní řešení složité problematiky nemovitých věcí z pohledu zákona o DPH platného od 1. ledna 2014.
Stavby Pozemky Kdy je dodání osvobozené od DPH Jaká sazba DPH se uplatní Velké množství příkladů z praxe
To v š e n a l e z n e t e v t o m t o č l á n k u j i ž b r z y !
20/2014 – vyšlo 3. října 2014
7
Ad1. V prvé řadě je třeba si odpovědět na otázky, zda je bratr tazatele osobou povinnou k dani, zda je uvedený pronájem penzionu předmětem daně z přidané hodnoty a ekonomickou činností ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále ZDPH). Předmětem daně je poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud ZDPH nestanoví jinak. Ekonomickou činností pro účely ZDPH se rozumí nejenom soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, ale i využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Platí tedy, že pokud se nejedná o soustavné (pravidelné) využívání majetku pro účely dosažení příjmů, tak nejde o ekonomickou činnost. Podle mého názoru lze posoudit pronájem penzionu jako pravidelné a soustavné využívání hmotného majetku za účelem získávání příjmů, takže se jedná o ekonomickou činnost a nezáleží na tom, že penzion pronajímá či bude pronajímat jinému podnikateli a příjem z pronájmu penzionu zdaňuje či bude zdaňovat jako příjem podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů (dále ZDP). V případě nájmu vybraných nemovitých věcí (pronájmu penzionu) postupuje fyzická osoba – OSVČ dle § 56a ZDPH. Jestliže se plátce rozhodne pronájem zdaňovat, může tak učinit při současném splnění dvou podmínek, a to, že nájemce je plátcem DPH (což je podle zadání dotazu splněno) a zároveň nájemce používá předmět nájmu (penzion) ke své ekonomické činnosti. Pokud se plátce rozhodne pronájem nezdaňovat, je pronájem penzionu plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. V takovém případě platí ohledně nároku na odpočet DPH, že pokud použije plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpo-
čet daně, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Tzn., příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu dle § 76 ZDPH. Pokud by použil plátce přijaté zdanitelné plnění jen pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně v plné výši, měl by nárok na odpočet daně v plné výši a krácení dle § 76 ZDPH by v souvislosti s takovým přijatým zdanitelným plněním neprováděl.
Pozn. Olgy Holubové: Výše uvedené platí za předpokladu, že se současně s nemovitostí nepronajímají i movité věci nebo zabudované technologie (např. zařízení kuchyně), jejichž nájem je zdanitelným plněním, nepředstavuje-li vedlejší plnění k osvobozenému nájmu. Ad 2. Příjem z pronájmu penzionu nebude součástí příjmů z podnikání dle § 7 ZDP. Bratr tazatele může vést samostatnou evidenci příjmů a pohledávek z pronájmu a výdaje může uplatňovat procentem z příjmů. Výdajový paušál ve výši 30 % podle § 9 odstavce 4 ZDP je možné použít a nezáleží na tom, jaký způsob uplatňování výdajů používá v podnikání. Ad 3. Zda bude nájemné placeno na podnikatelský účet nebo na soukromý účet, není pro způsob zdanění či uplatnění prokázaných, popř. paušálních výdajů podstatné.
Provozování veřejných WC Město uzavřelo smlouvu s s. r. o. (město je zřizovatel) o provozování WC, kde se město zavazuje za tuto činnost uhradit určitou částku ročně. S. r. o. měsíčně městu fakturuje tuto
službu s DPH. S. r. o. na WC vybírá poplatek 5 Kč. Existuje nějaký způsob (smlouva) mezi městem a s. r. o, jak by si město mohlo uplatnit odpočet DPH z došlých faktur? Když jim WC město pronajme, tak jim ale vznikne velká ztráta. Jak se to pak řeší? Ing. Zdeňka Hušáková Z pohledu části dotazu, který se týká uplatnění odpočtu daně, tak zde platí stejná pravidla jako u každého jiného zdanitelného plnění či u každého jiného plátce. Nelze pro uplatnění odpočtu daně přihlížet k tomu, že jde o město. Podmínky pro uplatnění odpočtu obsažené v zákoně o dani z přidané hodnoty musí být dodrženy i v případě, že se jedná o město. I zde je tak třeba zkoumat účel, k jakému je přijaté zdanitelné plnění použito. Tudíž i v tomto případě by muselo pro město provozování veřejných záchodků být zejména zdanitelným plněním či jiným plněním vymezeným v § 72 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Z dotazu není jasné, zda poplatek za WC je vybírán jménem a na účet města či zda tento poplatek je příjmem TSMP. A ani není v dotaze podrobněji přiblíženo, co je v souvislosti s provozováním veřejných toalet výstupem, resp. uskutečněným plněním města. Z tohoto pohledu tak nelze podat jednoznačnou odpověď, zda město může či nemůže uplatnit odpočet daně. Co se týká nájmu, pokud by město pronajímalo veřejné záchodky jinému subjektu, pak by se z pohledu města jednalo o uskutečněné plnění, které by tedy bylo jeho příjmem. Přičemž je dle smluvních podmínek a podstaty tohoto plnění třeba zkoumat, zda půjde o osvobozený nájem podle § 56a zákona o dani z přidané hodnoty. K části dotazu týkajícího se ztrátovosti je třeba uvést, že nelze prostřednictvím aplikace daně z přidané hodnoty řešit výši zisku či ztráty z realizované transakce. To je již oblast nastavení jednotlivých smluvních podmínek či jiných okolností vztahujících se k dané transakci.
DPH ON-LINE Copyright © 2004–2014 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, www.zakaznik.dashofer.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborný redaktor: Miroslav Růžička, hlavní autorka: Olga Holubová / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+, s. r. o., Praha / Vychází 2⫻ měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, evidenční č. MK ČR E 15179, dne 30. 3. 2004. / Redakční uzávěrka: 24. 9. 2014 / ISSN 1214-7540.
8
DPH on-line
20/2014 – vyšlo 3. října 2014
