nejen
1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl
Nakladatelství a vydavatelství
Vzdìlávání, které baví www.c o mp u t e r m e d i a . c z
R
TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ OBSAH 1. DÍLU - OBECNÁ EKONOMIE Tento díl je zaměřen na oblast makroekonomie. Objasňuje základní členění ekonomie jako vědy, správné zařazení ekonomických jevů, informací a pojmů do její příslušné části. Vysvětluje princip tržního mechanismu, definuje základní prvky trhu a zákonitosti, kterými se tržní hospodářství řídí. Pojednává o potřebě vzniku peněz a jejich opodstatnění v ekonomickém prostředí. Současně je zde vysvětlena i úloha a pozice státu a bank v ekonomice tržního hospodářství. Základní ekonomické pojmy Úvod do tržního hospodářství Trh výrobků a služeb Ostatní trhy Doprovodné jevy tržního mechanismu Úloha státu v tržním hospodářství Nástroje hospodářské politiky státu Národní hospodářství Národohospodářské agregáty Banky a jejich úloha v národním hospodářství Cyklický vývoj tržního hospodářství Zahraniční obchod
OBSAH 2. DÍLU - EKONOMIKA PODNIKU Učebnice odůvodňuje vznik, existenci a cíle podniku jako ekonomického celku, objasňuje jeho vztahy k národnímu hospodářství, popisuje vnější i vnitřní jevy a procesy, které v podniku probíhají. Vysvětluje rovněž podmínky, za kterých dochází k zániku podniku. Učebnice vychází z obecné ekonomické teorie a čerpá poznatky z celé řady dalších ekonomických disciplín. Je v ní vysvětleno, že ekonomika podniku je nejen teoretickou vědní disciplínou, ale především disciplínou praktickou. Podstata podniku Financování podniku Majetek podniku a jeho pořizování Činnosti podniku Personalistika podniku Výrobní náklady podniku Vnější vztahy podniku Rozvoj podniku, sdružování, sanace a zánik podniku Formy elektronického bankovnictví Provozní dokumenty podniku
Oba díly jsou zhruba stejně rozsáhlé, mají stejnou grafiku, způsob výkladu apod.
3
Obsah
OBSAH 1. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY ........................................................... 9 1.1 PŘEDMĚT EKONOMIE ........................................................................................................................................... 9 1.2 ČLENĚNÍ EKONOMIE ........................................................................................................................................... 11 Makroekonomie.....................................................................................................................................................1 1 Mikroekonomie ......................................................................................................................................................1 2 1.3 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY A EKONOMICKÉ SYSTÉMY .......................................................... 13 2. ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .................................................... 16 2.1 POTŘEBY .................................................................................................................................................................. 16 2.2 VÝROBA A VÝROBNÍ PROCES .......................................................................................................................... 18 2.3 ZBOŽÍ A JEHO DVĚ STRÁNKY .......................................................................................................................... 21 2.4 PENÍZE ...................................................................................................................................................................... 22 Funkce peněz ..........................................................................................................................................................2 3 2.5 ZÁKLADNÍ PRVKY TRŽNÍHO MECHANISMU ............................................................................................. 25 2.6 ČLENĚNÍ TRHU ...................................................................................................................................................... 26 Členění trhu z územního hlediska .................................................................................................................. 26 Členění trhu z hlediska druhu a množství.................................................................................................... 27 3. TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB ..................................................................... 28 3.1 POPTÁVKA ............................................................................................................................................................... 28 3.2 FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA POPTÁVKU .............................................................................................................. 30 3.3 PRUŽNOST POPTÁVKY ....................................................................................................................................... 32 Extrémy cenové elasticity ..................................................................................................................................3 2 3.4 NABÍDKA .................................................................................................................................................................. 34 Jiné faktory působící na nabídku .................................................................................................................... 35 3.5 VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY ......................................................................................... 36 3.6 ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY ............................................................................................................................ 37 4. OSTATNÍ TRHY ...................................................................................... 40 4.1 TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ .............................................................................................................................. 40 Základní skupiny výrobních faktorů .............................................................................................................. 41 Trh půdy ....................................................................................................................................................................4 4 Trh práce ...................................................................................................................................................................4 5 Nezaměstnanost a úřady práce........................................................................................................................4 7 4.2 FINANČNÍ TRHY .................................................................................................................................................... 49 Nabídka a poptávka na finančních trzích .....................................................................................................4 9 Trhy finančního kapitálu ....................................................................................................................................5 1 Dluhopisy, akcie, směnky, podílové listy, šeky ........................................................................................... 51 Burza s cennými papíry ...................................................................................................................................... 52 5. DOPROVODNÉ JEVY TRŽNÍHO MECHANISMU ...................................... 53 5.1 NEDOKONALOSTI TRŽNÍHO MECHANISMU ............................................................................................. 53 Monopol ...................................................................................................................................................................5 4 Metody sloužící k omezování činnosti a vlivu monopolu ..................................................................... 55 Další nedokonalosti tržního mechanismu ...................................................................................................5 6 5.2 NEZAMĚSTNANOST ............................................................................................................................................ 58 Míra nezaměstnanosti, výpočet ...................................................................................................................... 59 Typy nezaměstnanosti.........................................................................................................................................5 9 Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti ....................................................................................................6 0 5.3 INFLACE ................................................................................................................................................................... 61 Index spotřebitelských cen, výpočet ............................................................................................................. 61 Stupně inflace ........................................................................................................................................................ 62 Dopady inflace .......................................................................................................................................................6 3 5
Díl
Ekonomie nejen k maturitě
1
Obecná ekonomie
6. ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ........................................... 65 6.1 STÁT NA STRANĚ NABÍDKY A POPTÁVKY ................................................................................................... 65 6.2 STÁT JAKO ČINITEL VYTVÁŘEJÍCÍ A OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ ............................ 67 6.3 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY ................................................................................................................. 69 6.4 SELHÁVÁNÍ STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................ 70 7. NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU ...................................... 72 7.1 MONETÁRNÍ POLITIKA STÁTU ......................................................................................................................... 73 Přímé nástroje monetární politiky státu .......................................................................................................7 4 Nepřímé nástroje monetární politiky státu .................................................................................................7 4 7.2 FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU ................................................................................................................................ 77 Příjmy státního rozpočtu ....................................................................................................................................7 8 Výdaje státního rozpočtu ...................................................................................................................................7 8 7.3 OBCHODNÍ POLITIKA STÁTU ........................................................................................................................... 80 Přímé nástroje obchodní politiky státu ........................................................................................................ 80 Neřímé nástroje obchodní politiky státu ..................................................................................................... 81 7.4 DŮCHODOVÁ A SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU ............................................................................................. 81 Přímé nástroje důchodové a sociální politiky státu ................................................................................. 81 Neřímé nástroje důchodové a sociální politiky státu .............................................................................. 82 8. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................... 83 8.1 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................... 84 8.2 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ DLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ ........................................ 84 Ziskový (tržní) sektor ...........................................................................................................................................8 5 Neziskový (netržní) sektor .................................................................................................................................8 5 8.3 SOUKROMÝ A VEŘEJNÝ SEKTOR .................................................................................................................... 85 8.4 VEŘEJNÁ EKONOMIE .......................................................................................................................................... 86 9. NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ AGREGÁTY .................................................... 89 9.1 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ................................................................................................................................................. 89 Ukazatele životní úrovně ....................................................................................................................................9 1 9.2 MĚŘENÍ TOKŮ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ......................................................................................... 93 Národní produkt a národní důchod ............................................................................................................... 93 Hrubý národní produkt a hrubý národní důchod ..................................................................................... 94 9.3 METODY VÝPOČTU HRUBÉHO NÁRODNÍHO PRODUKTU .................................................................. 94 9.4 DALŠÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ UKAZATELE ......................................................................................... 96 HDP (HNP) na obyvatele .................................................................................................................................... 96 Mimoekonomické faktory ................................................................................................................................. 96 Čistý ekonomický blahobyt .............................................................................................................................. 97 Čistý národní produkt (čistý domácí produkt) ........................................................................................... 97 Porovnání zemí dle HDP v objemovém vyjádření .................................................................................... 97 Ekonomická úroveň daného státu ................................................................................................................. 97 Ekonomický růst ................................................................................................................................................... 97 10. BANKY A JEJICH ÚLOHA V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ .................. 99 10.1 FORMY PENĚZ ................................................................................................................................................... 99 Reálné a ideální peníze ................................................................................................................................. 100 10.2 VZNIK BANK ..................................................................................................................................................... 101 Úvěrové peníze - bankovky ............................................................................................................................ 101 10.3 FUNKCE KOMERČNÍCH (OBCHODNÍCH) BANK A JEJICH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI .................... 103 10.4 ÚVĚRY .................................................................................................................................................................. 103 Krátkodobé úvěry................................................................................................................................................104 Dlouhodobé financování .................................................................................................................................104 10.5 FUNKCE A POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY .......................................................................................... 105 Funkce centrální banky ................................................................................................................................. 105 6
Obsah 11. CYKLICKÝ VÝVOJ TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ................................... 107 11.1 EKONOMICKÝ RŮST ....................................................................................................................................... 107 Tempo růstu ...................................................................................................................................................... 108 Extenzivní faktory růstu ................................................................................................................................109 Intenzivní faktory růstu ..................................................................................................................................109 11.2 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS ............................................................................................................................. 110 Konjunktura ...................................................................................................................................................... 110 Recese (deprese) ............................................................................................................................................. 110 Krize ..................................................................................................................................................................... 110 Oživení (obnova) ............................................................................................................................................. 111 11.3 PŘÍČINY CYKLICKÉHO VÝVOJE TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................... 111 Exogenní (vnější) faktory .............................................................................................................................. 111 Endogenní (vnitřní) faktory ......................................................................................................................... 111 12. ZAHRANIČNÍ OBCHOD ...................................................................... 112 12. 1 ČLENĚNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ................................................................................................... 113 Export, import, reexport ............................................................................................................................... 113 12. 2 RIZIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ...................................................................................................... 114 Rizika hospodářská ........................................................................................................................................ 114 Rizika dopravní ................................................................................................................................................. 114 Riziko nepřevzetí zboží ................................................................................................................................. 114 Riziko neplacení ............................................................................................................................................... 114 Rizika politická ................................................................................................................................................. 114 Rizika přírodní a náhodná ............................................................................................................................ 115 12.3 EXPORTNÍ OPERACE ..................................................................................................................................... 115 Příprava exportní operace .............................................................................................................................115 Uzavření a realizace kupní smlouvy...........................................................................................................116 12.4 IMPORTNÍ OPERACE ..................................................................................................................................... 118 Importní marketing ........................................................................................................................................118 Nalezení obchodního partnera ..................................................................................................................118 Uzavření kupní smlouvy ................................................................................................................................118 Financování dovozu ........................................................................................................................................118 Plnění kupní smlouvy ....................................................................................................................................118 Kooperace institucí zahraničního obchodu ............................................................................................119 12.5 CLO A CELNÍ POLITIKA .................................................................................................................................. 119 Orgány celní kontroly - celní správa ......................................................................................................... 119 12.6 MEZINÁRODNÍ OBCHOD A JEHO VÝHODY .......................................................................................... 120 Absolutní výhody - monopol přírodních a klimatických podmínek ..............................................120 Existence komparativních výhod ...............................................................................................................121 Faktory působící v mezinárodním obchodu ......................................................................................... 121 Ochrana vnitřního trhu země vůči zahraniční konkurenci ............................................................... 121 12.7 PODNIKÁNÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE ................................................................................................... 121 KLÍČ ........................................................................................................ 125 POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA .................................................128
7
Základní ekonomické pojmy
1. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: •
definovat, co je to ekonomie a čím se zabývá
•
provést základní členění ekonomie a správně zařazovat ekonomické jevy, informace a pojmy denního života do příslušné části ekonomie
•
znát základní ekonomické otázky
•
definovat dosavadní ekonomické systémy
Cíle kapitoly
1.1 PŘEDMĚT EKONOMIE Současný stav ekonomického poznání, systém ekonomických vztahů, jevů, nástrojů a operací, c cí, s nimiž se setkáváme téměř každý den, je výsledkem tisíciletého vývoje lidského myšlení a chování, n ní, je odrazem kreací a reakcí lidí na vyvíjející se reality života. Ekonomie je velmi stará věda, s tisíciletou tradicí. Některé ekonomické pojmy byly známé již velmi dávno před naším letopočtem. Pravděpodobně již nejstarší lidé, naši předchůdci, museli řešit otázky spjaté s jejich každodenní existencí, museli nějakým způsobem získávat vhodné statky ke své obživě a pomocí těchto statků uspokojovat své potřeby. Nejstarší etapu ekonomického chování můžeme nazvat „bojem o přežití“. Jeho charakteristickou stránkou byl vznik lidské pospolitosti, jisté prvky přirozené dělby práce, určitý způsob rozdělování získaných statků. Úsilí těchto lidí nebylo vždy doprovázeno zabezpečením nutného množství potřebných statků, námaha či boj vynaložený na jejich získání nebyl v souladu s výsledným efektem, popř. vznikaly přebytky těchto statků, které končily bez jakéhokoliv užitku. Tento stav vedl ke vzniku ekonomických otázek, způsobů hledání optimálních cest k dosažení cílů, objevování a vynalézání ekonomických nástrojů, tj. všech možností jak zlepšovat podmínky a způsob života. Ekonomie je i dnes spjata s naším každodenním životem, dnes a denně řešíme (i když mnohdy nevědomky, intuitivně nebo bez hlubších znalostí) spoustu ekonomických problémů, setkáváme se s ekonomickými jevy, pojmy, kategoriemi, ekonomickými nástroji, volíme často mezi několika možnostmi,, uspokojujeme do různé míry své potřeby, chováme se v různé míře ekonomicky. Dnes a denně řešíme problémy jako např. co koupit, kam mizí tak rychle naše peníze, proč máme malou výplatu, kam investovat naše případné úspory atd. To jsou naše individuální, rodinné problémy. Firemní manažeři musí řešit otázky týkající se stavu a vývoje celé firmy, tj. větší komunity lidí spjatých firemními zájmy a cíli. Jedná se o ekonomické problémy např. typu kde vzít peníze na další výrobu, která banka poskytne úvěr, jak rozdělit zisk atd. Naši volení zástupci v různých stupních zastupitelstev pak musí řešit problémy, které se týkají dané obce, kraje, státu, tedy nás všech. Jsou to ekonomické problémy např. typu co postavit, které veřejné potřeby realizovat a které zamítnout, zda rozvíjet více vědu, nebo armádu apod. V každé společnosti vždy existoval určitý řád, politický a společenský systém, jehož součástí byl i systém ekonomický. Mechanismy uvádějící společnost do pohybu se týkají každého člověka, neboť každý z nás je členem určité pospolitosti, skupiny lidí, žije v určitých ekonomických podmínkách, platí pro něj určitá ekonomická pravidla. Těmito pravidly je člověk ovlivňován a korigován. Je proto potřebné se seznámit ekonomií, která je užitečná, neboť: •
objasňuje principy fungování ekonomické reality;
•
pomáhá pochopit určité ekonomické jevy;
•
objasňuje mnohdy skryté faktory, které ovlivňují naše jednání;
•
pomáhá nám orientovat se ve spletité každodennosti našeho života, v složitosti ekonomických i společenských faktorů. 9
Základní ekonomické pojmy Historii vzniku ekonomie jako nauky lze shrnout do těchto bodů: •
ekonomie je věda o hospodářství
•
lidé žili a žijí vždy v určitém ekonomickém systému
•
ekonomie se týká každého člověka
•
člověk žije v určité ekonomické realitě
•
ekonomie umožňuje vysvětlit a pochopit určité ekonomické jevy y
Shrnutí
Zajímavost
1.2 ČLENĚNÍ EKONOMIE Ekonomie je rozsáhlá věda. Zabývá se mnoha problémy, které ré se dotýkají každého z nás, našich domácností, firem, státu, u, nadnárodních společenství, až po ekonomické problémy stavu vu a vývoje celého lidstva na naší Zemi. V důsledku tak širokého zájmu se ekonomie, ostatně jako i jiné é vědy, dělí na různá odvětví, disciplíny a obory. Abychom mohlili provést základní členění ekonomie, musíme si nejprve jmenovat třii základní subjekty, které jsou předmětem pozornosti ekonomického o sledování. Jsou to: •
domácnosti;
•
firmy;
•
stát.
Ukázka z Cha mmurabiho zákoníku Ve většině př ípadů byla pr avidla ukotve striktně vyža ná v zákoníku dována a jejic h nedodržová pro každého ní znamenalo tvrdý trest. N apříklad: • Jestliže někdo něko ho obvinil podezření z vr a uvrhl na aždy, avšak ne ň usvědčil jej, kdo ho obvini bude ten, l, usmrcen. • Jestliže se někdo dopust il loupeže a bu tento člověk de dopaden, bude usmrcen . • Jestliže st avitel postav il někomu dů své dílo pevn m a neudělal ě a zeď spad ne, tento stav vystaví tuto ze itel pevně ď ze svých vl astních prostř edků.
Každý člověk je členem určité domácnosti, statistiky pak sledují např. výdaje na domácnost, příjmy domácnosti apod. Členové domácnosti nabízejí svou pracovní sílu firmám, popř. státu. Firmy tvoří rozsáhlou skupinu ekonomických subjektů, které zaměstnávají členy domácností, recipročně nabízejí své výrobky či služby domácnostem či státu. Stát ve své čistě ekonomické funkci zaměstnává část členů domácností, nakupuje výrobky či služby firem. Mezi všemi subjekty dochází tedy k vzájemné mné ekonomické výměně. Vzhledem k tomu, že státy se slučují do určitých forem ekonomických integrací, zahrnuje kategorie státu i tuto možnost.
Klasifikace těchto tří ekonomických subjektů je důležitá pro primární dělení ekonomie, neboť podle předmětu zájmu o dané subjekty se ekonomie člení na: •
makroekonomii;
•
mikroekonomii.
Makroekonomie Tato součást ekonomie se zabývá problémy, které se týkají větších celků. Základním předmětem zájmu makroekonomie je stát a jeho ekonomické integrace. 1. Makroekonomie zkoumá ekonomické veličiny státu jako celku, hospodářskou politiku vlády, ekonomické pojmy globálního charakteru, jako je např. inflace, ekonomický růst či stagnace, daně a působení daňové soustavy na chování všech ekonomických subjektů, nezaměstnanost, množství peněz v národním hospodářství, stav platební a obchodní bilance státu, strukturu národního hospodářství apod. Výsledkem zkoumání makroekonomie jsou pak většinou různá doporučení makroekonomů vládě či parlamentu jak postupovat při řešení těchto komplexních problémů vývoje celého národního hospodářství. Makroekonomie tedy analyzuje příčiny existence různých makroekonomických jevů ve společnosti, hledá nástroje k jejich omezení (nebo naopak k jejich podpoře), zkoumá cesty vedoucí k širšímu zapojení státu do větších ekonomických celků v zájmu zlepšení ekonomické situace celé společnosti. 11
Díl
1
Ekonomie nejen k maturitě
Obecná ekonomie
2. ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Cíle kapitoly
Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: •
definovat předpoklady pro vznik trhu
•
klasifikovat potřeby jako základ ekonomické aktivity
•
klasifikovat statky z různých hledisek jako nástroj uspokojování potřeb
•
definovat obsah pojmu „hospodářská činnost“
•
vysvětlit důvod vzniku peněz
•
definovat funkce peněz
•
objasnit princip tržního mechanismu
•
definovat základní prvky trhu
•
umět provést rozdělení trhů podle několika hledisek
2.1 POTŘEBY Výchozím ekonomickým faktem pro pochopení ekonomických aktivit je vznik potřeb. Každý člověk má určité potřeby. Některé potřeby jsou společné pro všechny. Patří mezi ně potřeba •
dýchání,
•
spánku,
•
přijímání a vylučování potravy a tekutin, rozmnožování atd. Js to tzv. potřeby fyziologické. Tyto potřeby jsou potřebami minimálními. I když jsou Jsou ty tyto základní lidské potřeby uspokojovány, lidé potřebují mnohem více. Potřebují zdraví, po pocit štěstí, přátelství, lásku, potřebují být chráněni před nebezpečím, komunikovat s jinými lidmi, číst, vzdělávat se, dobře se oblékat, pořizovat si věci osobní spotřeby apod. Naše N potřeby si uvědomujeme obvykle tehdy, pociťujeme-li jejich nedostatek. P Pod pojmem potřeba rozumíme vědomí nedostatku, které nás právě nutí tento nedostatek odstranit. n Každý člověk i každý jiný ekonomický subjekt má však potřeby mnohdy značně odlišné. V lidovém vyjádření bychom mohli tento fakt dokumentovat úslovím „někdo holky, jiný vdolky“.
třeby vnímá své po Každý člověk třeby po e preferuj jinak. Někdo jiný , ru te ak ar ch duchovního eby tř po e spíše upřednostňuj . ru te ak char materiálního
Proto je potřebné znát strukturu potřeb a jejich složení. Ta je u každého ekonomického subjektu jiná; preference a váha, kterou přikládá jednotlivým potřebám je specifickou charakteristikou každého člověka, každé domácnosti, firmy, státu, společenství. Čím vzdělanější člověk, tím větší bude škála jeho potřeb, budou převažovat jeho potřeby kulturní a nehmotné. To platí rovněž o vyspělejší civilizaci. Potřeby člověka klasifikuje následující schéma.
Klasifikace lidských potřeb (dle Maslowa): seberealizace
1
potřeba úcty potřeba lásky potřeba bezpečí
fyziologické potřeby 16
A. H. Maslow na Wikipedii.cz A. H. Maslow na Wikipedii.org
Potřeby člověka z psychologického hlediska nejlépe charakterizoval americký psycholog Abraham Harold Maslow (1.4.1908, † 8.6.1970). Jeho schéma potřeb je obvykle zobrazováno ve tvaru pyramidy, kdy níže položené potřeby jsou významnější (naléhavější) a jsou předpokladem pro realizaci a uspokojování výše položených potřeb. Fyziologické potřeby, potřeba bezpečí, lásky a úcty jsou označovány jako nedostatkové potřeby, seberealizace pak je označována tzv. potřebou růstovou. Potřeba seberealizace vede člověka ke snaze naplnit své individuální schopnosti a dovednosti, realizovat své životní záměry. http://cs.wikipedia.org/wiki/Abraham_Maslow http://en.wikipedia.org/wiki/Abraham_Maslow
Díl
1
Ekonomie nejen k maturitě
Obecná ekonomie
3.3 PRUŽNOST POPTÁVKY Jedním z důležitých faktorů při analýze poptávkové křivky je její pružnost čili cenová elasticita. Různé druhy zboží vykazují totiž při pohybu cen různou reakci spotřebitelů. Je zřejmé, že pokud se jedná o výrobky denní potřeby, které běžně nakupujeme a musíme je nakupovat, naše reakce bude méně pružná (budeme nakupovat prakticky stejné množství, i když se cena pohnula) než u zboží luxusního, zboží dlouhodobého charakteru apod., kde budeme reagovat pružněji.
Definice
Cenová pružnost vyjadřuje vztah mezi procentní změnou ceny a procentní změnou poptávaného množství. Jinými slovy můžeme cenovou elasticitu vyjádřit otázkou: o kolik procent se zvýší prodej, jestliže se cena sníží o dané procento? A opačně, o kolik procent se sníží počet prodaných kusů, jestliže dojde ke zvýšení ceny o x procent? Matematické vyjádření pružnosti poptávky: Pružnost poptávky se v ekonomii měří koeficientem cenové elasticity poptávky EDP. EDP = procentní změna množství : procentní změna ceny =
Příklad
EDP =
110 - 100 (110 + 100) : 2
:
80 - 100
= - 0,5
(80 + 100) : 2
(Q2 - Q1) (Q2 + Q1) : 2
:
(P2 - P1) (P2 + P1) : 2
P1 - počáteční cena (cena před změnou) P2 - výše nové ceny (cena po změně) Q1 - počáteční poptávané množství Q2 - poptávané množství po změně
Hodnota indexu -0,5 znamená pokles ceny o 20 % (je 1/20 celku). V tomto případě se prodej zvýší o 10 %. Jedná se o ověřenou závislost, kdy pokles ceny zboží znamená adekvátní procentuelní nárůst jeho prodeje a to zpravidla zvýšením o poloviční hodnotu poklesu ceny v procentech. Cenová elasticita je tedy rozdílná u různých druhů zboží. Sledováním a vyhodnocováním uvedeného matematického vzorce by se měla zabývat marketingová oddělení firem, a to u každého svého výrobku či služby. Podle této rovnice by pak měly být prováděny cenové úpravy. Firemní manažer si musí pokládat otázky: „Co to udělá s prodejem, jestliže zvednu cenu o 10 %?“ „Jak se projeví v obratu snížení ceny o 30 %?“ „Přinese mi toto opatření zvýšení prodeje alespoň o 10 %?“
Extrémy cenové elasticity 1. Dokonale neelastická poptávka - je stav, kdy změna ceny není doprovázena žádným pohybem poptávkové křivky.
Příklad
Jde o případ již zmíněných pivařů, u kterých ani po zdražení piva nedochází k poklesu spotřeby piva. Dalším příkladem jsou pak základní potraviny. 2. Dokonale elastická poptávka - při ní se naopak množství poptávaného zboží libovolně mění, aniž by došlo k pohybu ceny. V tomto případě je změna poptávaného množství vyvolána jinými vlivy než cenou.
Příklad
32
P
Dokonale neelastická poptávka
EDP = 0
P - cena Q - množství EDP - stav cenové elasticity
Q
Například nové plavky většinou kupujeme těsně před začátkem sezony, kdy teplé letní počasí jako rozhodující a převažující faktor vyvolává tuto potřebu, a tudíž zvýšený prodej. Prodej bude nižší uprostřed sezony, na podzim je prodej plavek téměř nulový. Cena může být po celou dobu stejná, rozhodujícím faktorem je sezona.
Trh výrobků a služeb V těchto případech se může jednat buď o specifika trhu, nebo je to již téměř na hraně netržního chování. Může tomu tak být například u firmy, která zvyšuje na velkém trhu objem své výroby. Tržní cena se přitom nemění a je poptávka po těchto výrobcích.
P
Dokonale elastická poptávka
EDP = ∞
Q
Dalším příkladem dokonale elastické poptávky by bylo, kdyby cena nebyla stanovena tržně, nýbrž jako administrativně fixní. To byl případ první vlny kuponové privatizace v 90. letech minulého století v ČR, kdy byla vládou cena za kuponovou knížku stanovena na fixní za kus a pak již tento fakt neovlivňovalo to, zda zájemci (občané) o kuponovou privatizaci zakoupí několik stovek, tisíc nebo milionů kuponových knížek. Stále se prodávala jedna kuponová knížka za tutéž cenu.
Příklad
Křivka dokonale neelastické poptávky je tedy rovnoběžná s osou y, křivka dokonale elastické poptávky je naopak rovnoběžná s osou x. V rozmezí těchto dvou extrémů se budou pohybovat reálné poptávkové křivky různých druhů zboží. Každé zboží či služba má svou „individuální“ poptávkovou křivku. Jednotlivé druhy zboží se tedy od sebe budou lišit strmostí této křivky. Koeficient elasticity poptávky je záporné číslo (změna množství a změna ceny má opačné znaménko). V praxi se pracuje s koeficientem v absolutní hodnotě |EDP|. Podle velikosti koeficientu cenové elasticity poptávky rozlišujeme elastickou a neelastickou poptávku, případně jednotkově elastickou: •
Neelastická křivka je křivka, kde hodnota |EDP| je nižší než jedna. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného množství.
•
Elastická křivka je taková, kde hodnota |EDP| je vyšší než jedna. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného zboží.
•
Jednotkově elastická poptávka je taková, kdy hodnota |EDP| je rovna jedné. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá stejnou reakci čili stejnou procentní změnu objemu prodávaného množství. Tato hodnota je však poměrně vzácná.
Shrnutí výkladu o trhu výrobků a služeb: •
Poptávka je tržní síla, která vyjadřuje ochotu kupujících koupit určité zboží nebo služby za určitou cenu.
•
Rozhodujícím faktorem při ekonomickém uvažování kupujících je cena.
•
Akceptovaná cena vyjadřuje stupeň oběti kupujícího, jeho ochotu směny jedné hodnoty, tj. peněz, za jinou hodnotu, tj. zboží nebo službu.
•
Poptávku rozeznáváme individuální, dílčí a agregátní. Pro pochopení ekonomických procesů a jevů je podstatná poptávka agregátní (souhrnná).
•
Agregátní poptávková křivka byla stanovena empiricky (měřením).
•
I když cena je základním faktorem ovlivňujícím poptávku, působí i další faktory.
•
Mezi doprovodné faktory patří substituty, komplementy, změny důchodů, preference, očekávání, setrvačnost, čas.
•
Cenová pružnost vyjadřuje vztah mezi procentní změnou ceny a procentní změnou poptávaného množství.
•
Mezi extrémní polohy patří dokonale neelastická a dokonale elastická poptávka.
•
Běžnými jevy jsou neelastická poptávka a elastická poptávka.
Shrnutí
33
Díl
1
Ekonomie nejen k maturitě
Obecná ekonomie
Tím, že se zvýší cena, však část kupujících odpadne, popř. se bude nakupovat méně. Nedostatek se tak zmenší, postupně zanikne a pravděpodobně se změní na přebytek. 2. Při přebytku zboží budou prodávající snižovat ceny, aby zvýšili prodej. Současně budou vyrábět méně. Vzniká tzv. soutěž na straně nabídky. Přebytek se bude zmenšovat, zanikne a pravděpodobně se změní na nedostatek. Tento jev je graficky viditelný jako pohyb po křivkách nabídky a poptávky. Jeho důsledkem je kolísání cen a množství. Tržní mechanismus reaguje na stav potřeb a alokuje (přesunuje) výrobní zdroje tam, kde jsou zapotřebí. Tak je zodpovězena první základní ekonomická otázka, tedy „co“ vyrábět. Kromě tohoto jevu dochází však ještě k jinému pohybu, který je způsoben i jinými faktory (nejen ekonomickými).
Příklad
Důsledek neúrody v nabídce
P
stav nabídky po změně
S2 S1
Graf č. - neúroda na trhu zemědělských produktů (například u pšenice) posune celou křivku nabídky doleva nahoru.
původní stav nabídky
Je zřejmé, že nedostatek na trhu posune cenu nahoru po poptávkové křivce, kupující budou ochotni při nedostatku zboží platit vyšší ceny.
Q
V praktickém vyjádření pak rozeznáváme následující posuny celých křivek nabídky i poptávky, a to jak ve směru doleva, tak i doprava: 1. Poptávková křivka se nemění, nabídková se posouvá (viz příklad grafu č. ) - cena se posune po poptávkové křivce.
Opadnutí zájmu v poptávce
P
D1
2. Nabídková křivka se nemění, poptávková křivka se posouvá: cena se tedy posune po nabídkové křivce (viz příklad grafu č. ).
Příklad
původní stav poptávky
D2
Graf č. - opadnutí módního zájmu spotřebitelů v poptávce u oděvních výrobků způsobí velký pokles ceny. Tento jev je graficky viditelný jako pohyb celé křivky.
Pokles nabídky a růst poptávky
P
stav poptávky po změně
Q
Růst nabídky i poptávky
P D2 D1
S2 E2
D2 S1
S1
D1 E1
S2
E2
E1 Q
Q
3. Pokles nabídky a růst poptávky naznačuje graf č. . Poptávková křivka roste v důsledku klesající nabídky. 4. Společný růst nabídky i poptávky zobrazuje graf č. . Na trhu se objeví nabídka inovovaného tradičního výrobku, na kterou kupující zareagují vyšší poptávkou po tomto (jim známému a vyhledávanému) zboží. 38
Trh výrobků a služeb Příklad grafu č. - na trhu plodin dochází k poklesu nabídky vlivem neúrodného roku (například vliv nepříznivého počasí v průběhu většiny vegetačního období, který způsobí výraznou neúrodu máku). Firmy (v tomto případě pěstitelé) na trh dodávají méně tohoto zboží (zbývající část úrody máku ponechávají ve skladech). Cena zboží roste a jeho množství se na trhu snižuje. Poptávková křivka však vzroste, neboť kupující chtějí nakoupit zboží, kterého je nedostatek. Zájem kupujících zvedá cenu a výrobci na trh posléze zboží dodají, ovšem za mnohem vyšší cenu.
Příklad
Graf č. - nová technologie vedoucí ke zkvalitnění známého výrobku způsobí posun nabídky doprava (tedy růst nabízeného množství). Poptávka na to zareaguje tak, že dojde k jejímu růstu (kupující mají zájem o nový kvalitnější výrobek). Dochází tedy k růstu nabídky i poptávky s mírným nárůstem ceny. Příkladem může být dlouho očekávaný inovovaný model zavedené a oblíbené značky automobilu. Tržní cena a rovnovážná cena nemusí být totožné, nicméně z principu vyplývá, že chováním ekonomických subjektů dochází k trendu směřování tržní ceny k ceně rovnovážné. Tento trend je podstatný pro funkci tržního mechanismu jako ukazatele potřeb společnosti a alokátora výrobních zdrojů. Tím, že tržní cena má tendenci dostat se na cenu rovnovážnou, tržní mechanismus správně funguje a plní své poslání. V systému dokonalé konkurence (volné soutěže) tržních sil nabídky a poptávky, plní tržní mechanismus správně funkci ukazatele potřeb a alokátora zdrojů tam, kde je jich zapotřebí. Ve skutečnosti jsou zcela dokonalé podmínky pouze ideálem, proto dochází k poruchám. To je však již předmětem jiné kapitoly. Druhým faktem (který vyplývá z popisu chování tržních sil a pohybů cen, poptávaného či nabízeného množství) je to, že i když je dosaženo rovnosti tržní a rovnovážné ceny, obvykle to zjistíme jako jev minulý (zjistíme, že rovnováha byla např. v minulém měsíci), v příštím měsíci, tedy v době hodnocení to už nemusí být pravda. Je tomu tak proto, že statistiky výroby a prodeje se provádějí k uplynulému časovému termínu (převážně za měsíc), vyhodnocují se tehdy, jestliže grafy či čísla vykazují trend bez eventuálních náhodných vlivů. Nerovnováhy a rovnováhy se na trhu střídají. Vychýlení z rovnováhy (tedy nerovnováha) totiž znamená start přirozené reakce každého organismu k aktivitě, k úsilí o opětovné obnovení rovnováhy. Proto je možné říci, že právě nerovnováha je zásadním motivačním prvkem tržních sil, ekonomických subjektů, který uvádí celý mechanismus automaticky do pohybu, a zabezpečuje tak jeho funkci. Shrnutí výkladu o změnách v tržní rovnováze: •
Pohyb cen i množství na trhu je způsoben nejen ekonomickými faktory.
•
Rozeznáváme pohyb po křivce a pohyb celé křivky nahoru nebo dolů.
•
Pohyb celé křivky je způsoben jinými faktory než pohyb po křivce.
•
Tyto pohyby a změny způsobují, že tržní mechanismus plní svou základní funkci, stává se ukazatelem potřeb a alokátorem zdrojů.
Klíčové pojmy kapitoly VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY: •
Nabídka
•
Tržní cena
•
Nedostatek a přebytek
•
Alokátor zdrojů
Otázky k procvičení: 1. Jak byste definovali nabídku? Jak zní základní zákon nabídky?
Shrnutí
Klíčové pojmy
Kontrolní otázky
2. Které faktory kromě ceny působí na nabídku? 3. Jak byste popsali vzájemné působení nabídky a poptávky? 4. Jaké jevy způsobují pohyb po křivkách a pohyb celých křivek? 5. Proč se střídá rovnováha a nerovnováha na trhu? 6. Jak plní tržní mechanismus svou roli? 39
Ostatní trhy Trh práce Trh práce je rovněž specifickým trhem, na kterém se projevují určité zvláštnostii oproti jiným typům trhů. I když se hovoří o lidech jako ekonomických zdrojích, je třeba si uvědomit, že v případě trhu práce se jedná o zdroj velmi odlišný od ostatních. Každý člověk má určitá práva (ta jsou dána legislativou daného státu), je nadán určitou schopností, znalostmi, dovedností, lidé mají rozdílné profese, spojují se do profesních skupin, sociálních skupin, přemýšlejí, avšak podléhají i určitým náladám, mají rozdílné přístupy k životu, různé pracovní úsilí, jejich pracovní výkonnost je různá atd. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční (ve skutečnosti tomu tak není), pak by na trhu práce byla vytvářena cena práce (čili mzda) stejným způsobem jako kterákoliv jiná cena kteréhokoliv zboží. Poptávka (poptává se firma, stát) by byla určena produktem práce. Nabídka (práci nabízí domácnost firmám, státu) by byla určena tak, že újma z práce (v práci strávíme značnou část svého života) by se rovnala efektu, který práce přináší, tj. reálné mzdě. (pojem reálná mzda je vysvětlen v kapitole 9.1 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ, str. 91). Na poměřování (srovnávání) reálné mzdy s újmou práce je založeno rozhodování domácností na trhu práce. S růstem reálné mzdy by pak nabídka práce rostla, od určitého bodu naopak klesala. V podmínkách dokonalé konkurence na trhu práce by tak vznikla křivka nabídky poněkud odlišná od ostatních trhů. Situaci na trhu Křivka nabídky práce práce je možno opět znázornit P graficky.
S
Nabídková křivka se od určitého bodu (bod x - bod zlomu) otáčí zpět. Dá se říci, že: •
•
v dolní části nabídkové křivky se projevuje takzvaný substituční efekt, kdy zájem o práci roste s narůstající reálnou mzdou, kterou může nabízející za práci dostat;
důchodový efekt
x substituční efekt
P - cena práce (tedy mzda) Q - množství práce S - nabídka práce x - bod zlomu
za bodem zlomu, tj. po Q dosažení určité výše mzdy, se projevuje tzv. důchodový efekt. Znamená to, že při vysoké mzdě člověk nabízí méně práce. Pracovníky v této části křivky již „až tak peníze nezajímají“, dávají přednost spíše volnému času, nemají ochotu tolik pracovat (nabízí méně své práce). Křivka nabídky práce se stáčí zpět.
V určitých případech vede porovnávání újmy z práce (oceněné nízkou reálnou mzdou) a jiných kritérií (například vysoké podpory v nezaměstnanosti) až k dobrovolnému výpadku z nabídky práce, kdy lidé tedy za určitých okolností budou raději pobírat dávky v nezaměstnanosti nežli pracovat. Tento stav není pro společnost žádoucí, neboť představuje demotivační prvek pro snahu člověka pracovat a značně zatěžuje státní finance při vynakládání finančních zdrojů na podpory v nezaměstnanosti.
Příklad
V podmínkách dokonalé konkurence by pak na trhu práce vznikla rovnováha v místě střetu nabídky a poptávky, která by byla výsledkem těchto závislostí: •
příjmu z produktu práce (strana poptávky – firmy a stát);
•
užitku z reálné mzdy (domácnosti);
•
užitku z volného času (domácnosti).
Skutečný trh práce se od takto teoreticky stanovených pravidel výrazně liší. Je to především proto, že dokonale konkurenční trh ve skutečnosti na trhu práce neexistuje a na obou stranách křivek vznikají značné rozdíly, které způsobují tzv. poruchy na trhu práce. 45
Úloha státu v tržním hospodářství
6. ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni:
Cíle kapitoly
•
popsat úlohu státu v tržním hospodářství
•
popsat působení státu na straně nabídky a poptávky
•
určit funkce státu jako činitele ovlivňujícího tržní prostředí
•
definovat úlohy jednotlivých článků státu v tržním hospodářství
•
definovat pojem a charakteristické znaky hospodářské politiky státu
•
určit příčiny selhávání státu při regulaci ekonomiky
Smíšená ekonomika je charakteristická určitou mírou státních zásahů do tržního hospodářství. Stát má prostřednictvím mnohých vlastních orgánů nezastupitelné místo při regulaci tržní ekonomiky. Stát vystupuje v tržním hospodářství jednak jako každý jiný ekonomický subjekt, a to jak na straně poptávky, tak i nabídky, jednak navíc jako činitel vytvářející, ovlivňující a regulující tržní prostředí. Graficky může být funkce státu znázorněna takto: Stát
Hospodářský subjekt
na straně nabídky
Činitel vytvářející ekonomické prostředí
na straně poptávky
Podívejme se nejprve na chování státu jako ekonomického subjektu.
6.1 STÁT NA STRANĚ NABÍDKY A POPTÁVKY Stát jako ekonomicky činný subjekt může vystupovat v různých rolích. 1. Stát jako kupující Stát představovaný vládou (resp. příslušnými ministerstvy a státními institucemi) se chová na trhu jako každý jiný kupující. Stát plní tuto funkci prostřednictvím státních zakázek. Státní zakázky jsou z pohledu ekonomického subjektu, který je bude pro stát zajišťovat, velmi cenné: •
Stát je odběratel, který může vždycky zaplatit (na rozdíl od firem, které se mohou dostat do platební neschopnosti). Stát může (například v případě potřeby téměř okamžitě) zvýšit daně, aby naplnil státní pokladnu, tj. státní rozpočet.
•
Získat státní zakázku je také pro mnohé firmy prestižní záležitost.. Kdo získá takovou zakázku, je v obchodním světě ceněn, neboť je jasné, é, že vyhrál v konkurzu (výběrovém řízení), popř. v jiných formách soutěže e vesměs s několika jinými účastníky, což znamená, že předložil vládě kvalitní ní nabídku, kterou vláda vybrala. Dále je obchodním partnerům jasné, že firma ma bude mít peníze, neboť stát je dobrý zákazník.
•
Navíc získání státní zakázky znamená pro firmu i její zaměstnance ce většinou jistotu, neboť se jedná víceméně o investice dlouhodobého ého charakteru trvající měsíce či roky. 65
Díl
1
Ekonomie nejen k maturitě
Obecná ekonomie
Zajištění stability ekonomiky bývá charakterizováno těmito dalšími cíli: 1. Zajištění vnější ekonomické stability, jako je například: •
Příklad
Vyrovnaná platební bilance státu - platební bilance je bilance plateb do zahraničí a příjmů ze zahraničí. Vnitřní součástí platební bilance je obchodní bilance, tj. bilance příjmů z vývozu a plateb za dovoz. Pasivní bilance zatěžuje stát.
Na následujícím přehledu vidíte vývoj platební bilance České republiky za období let 1996 až 2009. Teprve od roku 2005 se deficitní obchodní bilance změnila v bilanci aktivní, kdy export výrobků T (a tedy příjmy pro ČR z jeho realizace v zahraničí) převažoval nad importem. Zajímavým údajem v časové ose zahraničního obchodu je rok 2009, kdy navzdory světové finanční krizi (a meziročnímu propadu o 16% v porovnání s rokem 2008) dosáhl rekordní hodnoty +153,2 mld Kč. Tahounem p vvývozu ČR je především automobilový průmysl, elektronika a ocel.
v mld Kć 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
-153
-150
-80
-64
-121
-117
-71
-70
2004 -26
+39
+40
+88
+69
+153
2005
2006
2007
2008
2009
zdroj: ČNB a ČSÚ
•
Udržení (zvýšení) stavu zásob zlata, resp. lehce směnitelných měn atd.
2. Zajištění vnitřní ekonomické stability, například: •
udržením nízkého procenta nezaměstnanosti;
•
udržením nízkého procenta inflace;
•
eliminací nepříznivých sociálních dopadů.
Růst ekonomiky se měří pomocí makroekonomických ukazatelů, v Evropě především pomocí HDP (hrubého domácího produktu) buď celkového, nebo v přepočtu na jednoho obyvatele. Používá se roční přírůstek oproti předcházejícímu období - měsíce, roku apod. Snahou vlády je zajistit optimální ekonomický růst.
6.4 SELHÁVÁNÍ STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Trh má nedostatky a nedostatky má samozřejmě i stát. Jak trh, tak stát jsou mechanismy, které jsou uváděny do pohybu pouze lidmi. A lidé se mohou mýlit. Rozhodování státních úředníků může být chybné, pak se hovoří o tzv. selhávání státu. To může mít dvě základní příčiny. 1. Nedokonalé rozhodování státních orgánů - s řadou objektivních i subjektivních příčin. Za objektivní příčiny je možno považovat například: •
Informační zpoždění. To může být definováno jako časová prodleva mezi potřebou státního zásahu a dobou, kdy je zásah uskutečněn. Jeho uskutečnění však předpokládá sběr, zpracování a vyhodnocení relevantních informací jako podkladu pro příslušné rozhodnutí. Získání těchto informací, jejich zpracování, interpretace atd. vyžaduje určitý čas, každopádně rozhodnutí státu je pak reakcí na minulý děj.
•
Tzv. politické časové zpoždění. Řadu zásahů je třeba předjednat s politickými stranami, aby vznikl určitý konsensus a zvýšila se např. průchodnost vládního opatření při jeho schválení v parlamentu. Řada závažných opatření a státních zásahů vyžaduje tudíž poměrně dlouhý proces projednávání, úprav, doplňování atd., než jej příslušné státní orgány začnou uplatňovat. Časová zpoždění při reakci státu budou důvodem selhávání státu při regulaci tržního mechanismu i za předpokladu, že všichni státní úředníci usilují o co nejlepší a společensky neprospěšnější státní zásahy, tedy na základě zcela objektivních kritérií. Kromě objektivních
70
Díl
Ekonomie nejen k maturitě
1
Obecná ekonomie
Příjmy státního rozpočtu Jsou tvořeny přímými a nepřímými daněmi. 1. Přímé daně - platí poplatníci pravidelně v závislosti na výši příjmu nebo majetku. Například odvody daně z příjmu jsou závislé na skutečně dosaženém příjmu, daně z nemovitostí jsou závislé na hodnotě nemovitosti (majetku) apod. Tyto daně se odvádějí pravidelně k určitému datu, dle výpočtu předem známého, v částce, která je odvoditelná a vypočitatelná předem ve vztahu k určité hodnotě. Tyto odvody jsou dále stanoveny vždy do určitého limitu splatnosti (u části daní se připouští uplatnění zálohového systému s ročním vyúčtováním), při neplnění povinnosti stát obvykle uplatňuje sankční postih. Správou daní a poplatků státu jsou pověřeny tzv. finanční úřady. Jsou to vlastně výběrčí daní s příslušnými pravomocemi. Původní název v období Československé republiky byl berní úřad. Dnes jsou to detašovaná pracoviště ministerstva financí, státní instituce zajišťující dohled nad naplňováním a čerpáním státních financí. Současně však mají i funkci přerozdělovací, vybrané finanční prostředky převádějí na konta jiných určených subjektů. 2. Nepřímé daně - jsou zahrnuty v ceně prodávaného zboží a do státního rozpočtu je odvádí prodejce zboží nebo poskytovatel služeb. Platí je však finální spotřebitel. •
•
Příkladem takové daně je daň z přidané hodnoty (DPH) jako hlavní příjmová položka státního rozpočtu. V podstatě tutéž daň, když s jinými sazbami, má zhruba 150 zemí světa.
i
Další částí příjmů této rozpočtové položky je spotřební daň. Spotřební daní je v ČR zatížena řada produktů - je to daň z minerálních olejů (především uhlovodíková paliva a maziva), daň z lihu, daň z piva, daň z vína a daň z tabákových výrobků. Výběr těchto daní upravuje zákon č. 353/2003 Sb. (Zákon o spotřebních daních). Sazby daní jednotlivých položek spotřební daně a jejich výběr jsou závislé na mnoha parametrech daného produktu, podrobně jsou specifikovány ve zmíněném zákonu. *)
3. Ostatní příjmy státního rozpočtu jsou tvořeny mimo okruh daňové soustavy a jsou představovány například úroky, nájemným, splátkami zahraničních úvěrů apod. Státní rozpočet si můžete představit jako jakýsi tunel, do nějž na jedné straně neustále (denně) proudí finanční prostředky, které jsou na druhé straně neustále denně poskytovány jiným ekonomickým subjektům. Formálně má státní rozpočet tvar otevřené knihy, jehož levá strana je tvořena příjmovými položkami (odborně řečeno příjmovými kapitolami), na druhé straně pak položkami výdajovými (výdajovými kapitolami). Pro příjmovou část státního rozpočtu je podstatný především způsob zdanění, tj. forma zdanění a výše daní. Stát může například stanovením formy zdanění preferovat investiční činnost, může poskytovat různé daňové úlevy při žádaném žá směru investic, resp. i tzv. „daňové prázdniny“.
Příklad
íjmu právnických Příklad daně z př 10) osob (stav roku 20
Sazba daně (%) 35,0
Země USA Belgie Velká Británie Německo Slovensko Irsko
30,0
Výdaje státního rozpočtu V
29,8
Směřují vždy v určitém poměru do těchto základních sfér života společnosti:
19,0 12,5 10,0
Kypr
V tabulce na obrázku vlevo si můžete učinit představu o daňovém zatížení firem jednotlivých je států Evropy.
33,9
19,0 *)
ČR
Po Podstatná je ovšem i výše daní, tj. kolik prostředků ze zisku musí firmy o odvést, a kolik jim tudíž zůstane tzv. disponibilního zisku. Vysoké zdanění n není motivujícím prvkem pro další podnikání.
• obrany státu (vnější - armáda, vnitřní - policie); • státní správy (financování státních úřadů, státní administrativy); • školství, kultury, zdravotnictví a sociálního zabezpečení; • národního hospodářství.
78 78
*) Sazby jednotlivých oblastí spotřební daně vymezuje zákon 353/2003 Sb. (Zákon o spotřebních daních). Jednotlivé sazby těchto daní naleznete také v on-line podobě, například na serveru Finance.cz: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/svet/dane-EU/
Nástroje hospodářské politiky státu Každý stát má samozřejmě odlišný poměr mezi těmito výdajovými položkami a i jinou vládní politiku uvnitř těchto skupin. Rovněž podíly vynakládaných prostředků nejsou neměnné a mohou se i v průběhu hospodářského období (tím je jeden rok) radikálně změnit. Například v době ohrožení státu se operativně změní poměry ve prospěch potřebnějších vydání a více se začne vydávat na obranu. Tyto změny uvnitř období podléhají schválení parlamentem.
Příklad
Přijatý rozpočet má charakter zákona. Musí být schválen parlamentem, k jakékoliv změně je zapotřebí dostatečný počet hlasů v parlamentu. Vzhledem k tomu, že právě v tvorbě a sestavení rozpočtu se koncentruje vládní politika, je jeho skladba vždy součástí mnohdy tvrdých bojů vlády a parlamentu, zvláště s opozičními poslanci, kteří by měli oponovat a prosazovat názory a požadavky nevládních stran do tvorby i čerpání rozpočtu. Přijatý rozpočet je již vodítkem pro odpovídající postup všech ministerstev a státních orgánů při vynakládání státních prostředků i při zajišťování jeho příjmů. Při tvorbě rozpočtu mohou být uplatněny tři možné stavy, rozpočet může být koncipován jako: •
vyrovnaný - v tomto případě se agregátní výdaje rovnají agregátním příjmům;
•
přebytkový - příjmy jsou plánovány vyšší než výdaje;
•
schodkový (deficitní) - výdaje budou převyšovat příjmy.
Skutečný vývoj rozpočtu v době jeho tvorby a čerpání (rozpočet se sestavuje, plánuje vždy v předcházejícím roce, cca od pololetí, kdy se ukazují tendence a předpokládaný reálný výsledek daného roku) může být ale odlišný, vzniká buď přebytek, nebo deficit. Pravděpodobnost, že by koncipovaný vyrovnaný rozpočet skončil přesně, je malá, podstatná je proto vždy odchylka od původních předpokladů. Přirozeně že pro perspektivu zdravého vývoje ekonomiky a společnosti je vhodnější koncipovat státní rozpočet jako přebytkový. Státní rozpočet může být, jak je uvedeno, jako deficitní sestaven už v době jeho vytvoření a schválení. Sestavení deficitního rozpočtu však přináší určité problémy a nebezpečí, neboť: •
deficitní rozpočet pomáhá zvyšovat inflaci;
•
deficitní rozpočet není příliš příznivě posuzován kooperujícími hospodářskými institucemi, obchodními partnery, včetně zahraničí.
Ke krytí deficitu si stát musí vypůjčit buď: •
na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků (viz příslušné pasáže kapitoly Nástroje hospodářské politiky státu, str. 75);
•
od jiného státního orgánu (většinou od centrální banky);
•
např. ze zahraničí (buď od obchodních bank, nebo od cizího státu).
Příklad
Bilance státního rozpočtu ČR - vývoj
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 + 0,8 + 17,9 + 21,6 + 33,7 + 60,9 + 55,7 + 50,9 + 97,3 + 99,7 + 98,3 +111,3 +89,8 +107,2 +178,7 -2,9
Saldo státního rozpočtu (v mld Kč) za jednotlivé roky
Státní dluh celkem (v mld Kč) 154,4 155,2 173,1 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 493,2 592,9 691,2 802,5 892,3 999,5 1178,2 !! Státní dluh ČR od roku 1996 stále narůstá, zatím nejvíce vzrostl v roce 2009 o částku 178,7 mld Kč.
Opakovaný deficit státního rozpočtu nazýváme státním dluhem.
zdroj: ČSÚ
V každém případě deficit státního rozpočtu zatěžuje především budoucí ekonomický vývoj, neboť odčerpává momentální zdroje na úkor budoucnosti, to však z dlouhodobého hlediska. Krátkodobě může deficitní rozpočet sehrát i pozitivní roli, pokud se s jeho pomocí podaří nastartovat ekonomiku k vyšší výkonnosti. Může tak přispět k rychlejšímu ekonomickému růstu v příštím období. Pokud se to však nepodaří, je to prostředek velmi nebezpečný, neboť může jen urychlit celkový negativní sesuv celé ekonomiky. Stát prostřednictvím státního rozpočtu mění strukturu hospodářství a tím působí na jeho vývoj. Příjmy a výdaje se provádějí na základě přijatých pravidel a rozpočty schvalují zástupci občanů od poslanců parlamentu až po obecní zastupitelstvo v případě obecních rozpočtů. Český statistický úřad (ČSÚ) - podrobné statistické informace týkající se všech oblastí činnosti člověka. Údaje o státním rozpočtu naleznete v sekci Makroekonomické údaje. http://www.czso.cz/ Zajímavost: Veřejný dluh ČR http://verejnydluh.cz/
79
Národní hospodářství
Klíčové pojmy kapitoly NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU: •
Monetární politika
•
Fiskální politika
•
Kvóty
•
Minimální povinné rezervy
•
Státní rozpočet
•
Subvence
•
Diskont
•
Deficit státního rozpočtu
•
Neviditelné překážky dovozu
•
Operace na volném trhu
•
Krytí deficitu
•
Celní tarify
•
Reeskontní kontingent
•
Státní dluh
•
Mzdové tarify
•
Lombardní úvěr
•
Státní závěrečný účet
•
Valorizace důchodů
Otázky k procvičení: 1.
Definujte monetární politiku.
2.
Který státní orgán je pověřen řízením měnové a úvěrové politiky státu?
3.
Jaké přímé nástroje monetární politiky znáte?
4.
Jaké nepřímé nástroje monetární politiky znáte?
5.
Co je to diskontní sazba, odchylka?
6.
Co je to fisk?
7.
Jaké typy rozpočtů znáte?
8.
Co je hlavní částí příjmové stránky státního rozpočtu?
9.
Jaké druhy daní znáte?
Klíčové pojmy
Kontrolní otázky
10. Do kterých oblastí směřují výdaje státního rozpočtu? 11. Jak je řešen deficit státního rozpočtu? 12. Co je to státní dluh? 13. Jaká opatření obchodní politiky znáte? 14. Co jsou to neviditelné překážky dovozu? 15. Jaká opatření mzdové a sociální politiky znáte?
8. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: •
stručně definovat pojem národního hospodářství
•
rozlišovat sektory, odvětví a obory národního hospodářství
•
vysvětlit, čím se zabývá veřejná ekonomie
•
charakterizovat znaky veřejného sektoru a způsob jeho financování
Cíle kapitoly
Pojem národní hospodářství může mít několik významů, a to z různých hledisek. Pokud například bude tento pojem posuzován z hlediska makroekonomie, bude právě do tohoto komplexu ekonomických subjektů a vztahů mezi nimi řazena soustava domácností, firem a státních organizací. Národní hospodářství v tomto pojetí pak bude komplexem ekonomických forem existence základních ekonomických subjektů, mezi nimiž dochází prostřednictvím konkrétních trhů k ekonomickým aktivitám a výměnám hodnot na území daného státu. Vliv okolního světa je pak posuzován v interakci vůči tomuto celku. V tom případě se pak pojem národní hospodářství prakticky kryje s hospodářstvím daného státu, s jeho strukturou, vazbami, konkrétní hospodářskou politikou a zapojením do mezinárodního ekonomického prostoru.
Definice
83
Díl
1
Ekonomie nejen k maturitě
Obecná ekonomie
Pokud bude národní hospodářství posuzováno z hlediska struktury jednotlivých ekonomických subjektů, pak bude národní hospodářství představovat komplex výrobních, obchodních, obslužných, dopravních a jiných organizací na území daného státu. Rozdělení pak může být dle hlediska hlavního zaměření ekonomických aktivit daných subjektů hospodářství na sektory, odvětví či obory.
8.1 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ 1. Sektory národního hospodářství lze třídit podle různých hledisek a kritérií, například na: •
primární sektor - jedná se o těžbu surovin, čerpání primárních zdrojů, zemědělská prvovýroba apod.;
•
sekundární sektor - jde např. o zpracovatelský průmysl;
•
terciální sektor - např. služby;
•
kvarciální sektor - tzv. „nová ekonomika“, tj. informační technologie, věda a výzkum atd.
2. Odvětví je možno členit na průmyslové odvětví, odvětví dopravy, zemědělství, stavebnictví atd. 3. Jednotlivé obory pak představují dílčí složky daného odvětví.
Příklad
Odvětví průmyslu je členěno na jednotlivé obory, např. strojírenství, elektrotechnika, potravinářství atd. Stejným způsobem můžeme dělit dopravu například na obor železniční dopravy, silniční dopravy, letecké dopravy atd. V rámci daného oboru může existovat i jeho další vnitřní dělení jako například nákladní, osobní doprava apod. Existuje celá řada kritérií, podle nichž lze národní hospodářství členit. Pro naše potřeby budeme dále vycházet z členění národního hospodářství dle principů financování. Ve všech případech však bude hovořeno již o ekonomice daného sektoru, odvětví nebo oboru.
Příklad
Odvětví průmyslu jsou členěna na jednotlivé obory, tedy například elektrotechnika, hutní průmysl apod.
Pojem ekonomika tak představuje konkrétní způsob hospodaření daného sledovaného ekonomického subjektu. •
Pak je to ekonomika průmyslu či zemědělství, ale také ekonomika školství, kultury atd.
•
Pokud bude hovořeno až o úrovni oborů, bude to ekonomika strojírenství, ekonomika námořní dopravy atd. Každá tato ekonomika se pak skládá z ekonomik jednotlivých firem a organizací, které dohromady tvoří daný komplex.
Nutno však říci, že ne e vš všechny šechn ny pod podniky, dniky, or organizace rganizace a os osoby soby působíc působící cí na území daného státu se za zabývají abývají čin činností, nno ostí, k která terá o odráží dráží n nabídku abídku a poptávku a ús ústí stí do tvorby zis zisku, sku, ne vše všechny echny ekonomic ekonomické cké subje subjekty ekty se e řídí principy obec obecné cné ekonomie. Část e ekonomických konom mických su subjektů ubje ektů tv tvoří voří tzv tzv. v. nezisk neziskové kové organ organizace, nizac ce, neziskov neziskový vý sektor národn národního ního hospo hospodářství. odářstv ví. Jím se p pak akk zabýv zabývá vá veře veřejná ejná ekon ekonomie. nomie.
8.2 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ DLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ Třídění národního hospodářství podle tohoto hlediska můžeme znázornit schématem, které je uvedeno na následující straně. 84
Národohospodářské agregáty
Klíčové pojmy kapitoly NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ: •
Národní hospodářství
•
Veřejný statek
•
Sektor neziskový (netržní)
•
Sektory, odvětví, obory
•
Soukromý sektor
•
Nerivalitní spotřeba
•
Primární, sekundární, terciální, kvarciální
•
Soukromý statek
•
Nevylučitelnost
•
Smíšený statek
•
Státní sektor
•
Veřejný sektor
•
Sektor ziskový (tržní)
•
Samosprávný sektor
Otázky k procvičení: 1.
Jak byste charakterizovali pojem národní hospodářství?
2.
Jak se rozděluje národní hospodářství?
3.
Na čem je založen soukromý sektor?
4.
Čím se zabývá veřejná ekonomie?
5.
Co je podstatné pro charakteristiku veřejného sektoru z hlediska financování?
6.
Jaké jsou znaky, jimiž je charakterizován veřejný sektor?
7.
Jakými vlastnostmi se vyznačuje veřejný statek?
8.
Jaký je hlavní nástroj pro financování veřejného sektoru?
9.
Proč se říká, že spotřeba veřejného statku má nerivalitní charakter?
Klíčové pojmy
Kontrolní otázky
10. Proč se používá označení „nevylučitelnost“ k charakteristice veřejného statku? 11. Kdo rozhoduje o plánování a realizaci veřejných statků?
9. NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ AGREGÁTY Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: •
vysvětlit, co rozumíme pod pojmem národohospodářské agregáty
•
definovat základní ukazatele pro měření životní úrovně
•
definovat základní makroekonomické ukazatele pro měření stavu a vývoje národního hospodářství
•
jmenovat dvě základní metody pro určení hrubého domácího produktu (HDP).
Cíle kapitoly
Pro sledování ekonomického vývoje daného státu musíme mít k dispozici nějaké globální ekonomické ukazatele, které by mohly objektivně ukázat stav a pohyb ekonomiky. Všechny sektory národního hospodářství dnes a denně produkují výrobky, poskytují se služby. Všechny sektory národního hospodářství vytvářejí nové bohatství, uspokojují lidské potřeby, zkvalitňují život lidí. Pod pojmem národohospodářské agregáty se rozumí souhrnné, komplexní ukazatele stavu a vývoje daného hospodářství daného státu.
Definice
Ještě před výkladem těchto globálních ukazatelů si objasněme problematiku oblasti, která je vám bližší, tzn. oblast ukazatelů ekonomiky domácnosti, i když (jak již víte) vlastně tato patří do oblasti mikroekonomie.
9.1 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ V této oblasti se pohybuje každý z nás, všichni jsme členy určité konkrétní domácnosti. Všichni vnímáme a registrujeme svůj ekonomický stav, popřípadě pohyb. Začneme tedy touto mikroekonomickou kategorií, následné přenesení této problematiky do makroekonomie, tj. na úroveň celého státu, pak může být pochopitelnější. 89
Díl
1
Ekonomie nejen k maturitě Příklad
Jak tedy hodnotíme ekonomickou situaci domácnosti? Většina lidí by na takto položenou otázku odpovídala například slovy: •
•
•
„... mám se dobře, moje příjmy mi vystačí na zajištění potřeb mojí rodiny ...“ „... náklady na naši domácnost neustále rostou, zatímco příjmy stagnují (v lepším případě rostou mnohem méně než náklady) ...“ „... moje příjmy pomalu nestačí na standardní potřeby, natož abych si mohl pořídit to či ono ...“
Obecná ekonomie
Příklad Průzkum spokojenosti českých rodin s životní úrovní (porovnání stavu z roku 2007 a 2010) Hodnocení stavu
%
Kdo hodnotil
situace rodiny velmi dobrá a spíše dobrá
65 (2007) • • 58 (2010) • •
podikatelé, studenti rodiny s vyššími příjmy lidé s VŠ vzděláním příznivci pravice
situace rodiny spíše špatná a velmi špatná
35 (2007) • • 42 (2010) • •
nezaměstnaní a důchodci rodiny s nízkými příjmy lidé s nižším vzděláním příznivci levice zdroj: STEM
Jinými slovy - určité procento lidí by si pravděpodobně stěžovalo, další část lidí by byla spokojena, a současné průzkumy naznačují, že jen několik procent obyvatelstva by bylo zcela spokojeno anebo naprosto nespokojeno se svojí životní úrovní. Koneckonců na tyto průzkumy se specializuje a vypracovává je čas od času řada renomovaných agentur; výsledky jsou používány nejen pro vládu a ministerstva, ale slouží k obecné potřebě pro vyjádření ekonomického stavu a pohybu celé společnosti. V těchto průzkumech se sice do určité míry projevuje jeden ze základních zákonů ekonomie, který říká, že „každý má ničím neomezená přání, avšak omezené zdroje“, každopádně však procentuální posun ve škále odpovědí při takovémto sociologickém průzkumu znamená nezanedbatelný fakt subjektivního hodnocení občanů dané společnosti své ekonomické situace. Je jasné, že určitá část obyvatelstva bude vždy odpovídat, že má málo, že jí příjmy nestačí, že si nemůže dovolit to, co by si přála atd., a druhá část bude spokojena. Obecně řečeno - peněz (finančních prostředků) je prostě nedostatek u každého a pořád, neboť rostoucí příjmy pouze přesunují uspokojení potřeb do jiné dimenze a vyvolávají pouze nová přání, která stejně nelze zcela splnit. Málokterý z nás by řekl, že má právě tak dost, spíše slyšíme neustále kolem sebe věty typu, že bychom měli více vydělávat, méně utrácet, na to nemáme, to je příliš drahé, to si nemůžeme dovolit atd. Stejným způsobem se vyjadřuje nejen téměř každý z nás, ale stejné věty uslyšíte i na zasedání obecního zastupitelstva, krajského zastupitelstva, ministerstva a rovněž v parlamentu či vládě státu. Proto subjektivní hodnocení (přestože do značné míry vyjadřuje vnímání ekonomické reality daným subjektem) nemůže být směrodatným ukazatelem hodnocení ekonomického stavu a pohybu žádného ekonomického subjektu. Je zapotřebí určit nějakou objektivní veličinu, která by eliminovala, že lidé mají přirozenou tendenci spíše skrývat své příjmy, zveličovat své náklady a zamlčovat či nepřiznávat své rezervy. Stejně postupují i vyšší ekonomické celky. Pro hodnocení ekonomického jevu musíme mít nejprve určitou danou bázi, ke které bychom mohli změnu porovnávat. Pouze srovnání s něčím nebo s někým jiným, srovnatelným, je objektivním vyjádřením ekonomického stavu nebo pohybu sledovaného subjektu. Nalézt takovou objektivní bázi je však v ekonomii poměrně složité, ne všichni a ne všechno má srovnatelné podmínky. A i když takovou srovnatelnou základnu nalezneme, porovnáme srovnatelné údaje a vyvodíme z toho řekněme objektivní závěr typu „tam se ti lidé mají lépe či hůře než tam či onde“, nemusí tento závěr vůbec korespondovat právě s oním subjektivním hodnocením ekonomické situace lidí.
Příklad
90
Je zajímavé, že například při celosvětové rozsáhlé anketě s otázkou na statisíce lidí, jak jsou spokojeni se svým životem, se na prvním místě umístili, a tudíž nejspokojenější jsou Dánové, ale na předním místě také Indové. Přitom Indie nepatří mezi ekonomicky vyspělé státy.
STEM - středisko empirických výzkumů
http://www.stem.cz/
Národohospodářské agregáty Proto připusťme, že ani zcela objektivně postavené ekonomické ukazatele nemusí zcela přesně vyjadřovat subjektivně vnímaný ekonomický stav či pohyb. Nicméně právě pro vyjádření změn a pro srovnávání vývoje musíme nějaké ekonomické ukazatele používat. Praxe pro tuto potřebu zavedla výpočet ukazatele, který je všeobecně přijímaný a používaný pro sledování formou statistiky, a to ukazatele životní úrovně.
Ukazatele životní úrovně Pro vyjádření životní úrovně se používají v podstatě tyto možné veličiny: 1. Reálná mzda (reálný příjem) Vyjadřuje množství výrobků či služeb, které je možné za nominální mzdu koupit.
Příklad
Občan ČR by si za částku 15 000 Kč mohl (v průměrných cenách h zboží) koupit například 1 kvalitní televizor či 1 počítač, 1 pračku, u, 2 jízdní kola, 2 obleky atd. Tento člověk, jehož měsíční příjem činíí 15 000 Kč, by si teoreticky (prakticky musí vydávat peníze i na jiné věci)) za svůj výdělek mohl alternativně koupit uvedené věci.
za 15 000,-
Německý občan by si za částku 15 000 euro mohl koupit například jedno auto nižší střední třídy (a ještě by mu zbylo), 10 televizorů atd. Jak vidíte, ukazatele reálné mzdy je možné používat i pro mezinárodní srovnávání, i když tento ukazatel není tak přesný (historicky se vytvořily v různých zemích jiné relace mezi hodnotami). 2. Čas práce nutné k dosažení daného příjmu Jedná se o daleko přesnější ukazatel, kterým je čas práce nutné k dosažení příjmu umožňujícímu nákup určitého výrobku nebo služby.
Reálná mzda Kč za 15 000,- C
1x
10 x
Reálná mzd a vyjadřuje, jak velké m výrobků či sl nožství užeb je mož no si za dano pořídit. Do jis u částku té míry lze to to schéma po srovnání živo užít i pro tní úrovně m ezi zeměmi.
Zatímco ukazatel reálné mzdy je negativně ovlivněn především různou úrovní inflace v různém čase a při mezinárodním srovnávání pak i mezi různými státy, ukazatel času se stanovuje v minutách, hodinách apod., tedy v jednotkách, které nejsou ovlivněny žádnými ekonomickými jevy. Proto je zvláště při mezistátním srovnávání využíván tento ukazatel. Za jednu hodinu práce si může například pracovník určité profese v ČR koupit (zase pouze teoreticky) alternativně: 10 bochníků chleba, nebo ebo 1 triko, nebo 1 knihu atd. Za jednu hodinu práce si může pracovník téže profese v Německu koupit pit například: 30 bochníků chleba, nebo 6 ks trik, nebo 5 knih atd.
Příklad
Čas prá ce nutn ék příjmu umožňu dosažení jícího n ákup
Je také možné používat tohoto ukazatele k opačnému vyjádření ní například: Pracovník dané profese ve věku kolem čtyřiceti let by v ČR potřeboval vydělávat na koupi osobního auta nižší střední třídy přibližně 1 rok (teoreticky – kdyby veškerý svůj plat mohl šetřit). Pracovník stejné profese a věku by v Německu potřeboval vydělávat na koupi téhož auta přibližně 3 měsíce. 3. Srovnání prostřednictvím jednotné měny
Pracov
ník v Č
1 rok
R
Osobn í au nižší stř to ední tříd y
Pracov
ník v N
ěmecku
3 měsíce
Pro srovnávání celé řady ekonomických údajů, tj. včetně mezd, je nyní možné využívat také jejich vyjádření pomocí jednotné evropské vropské měny - eura. I když vyjádření mezd v přepočtu na euro umožňuje toto srovnání, rovnání, znovu upozorňuji na skutečnost, že toto srovnání nemusí být přesné, neboť uvnitř jednotlivých otlivých států se historicky jinak vytvořily relace mezi různými hodnotami (například nájemné na byt yt někde představuje pouze 30 % z mezd, jinde 50 %, někde jsou potraviny laciné, jinde drahé apod.). Pro orientační pohled na výši životní úrovně lze však i tento ukazatel použít.
91
Díl
Ekonomie nejen k maturitě Příklad
1
Obecná ekonomie
Výše průměrné roční mzdy v členských zemích OECD (rok 2009) *): Země
Průměrný hrubý roční příjem v národní měně **)
Průměrný hrubý roční příjem v euro
76 740 CHF
50 500 EUR
446 881 NOK
49 645 EUR
Švýcarsko Norsko Japonsko
5 026 113 JPY
37 506 EUR
Francie
32 826 EUR
32 826 EUR
USA
40 857 USD
29 062 EUR
282 504 CZK
10 803 EUR
2 335 584 HUF
8 790 EUR
80 475 MXN
4 318 EUR
ČR Maďarsko Mexiko
zdroj: Finance.cz
Uvedená čísla ukazují ekonomickou podstatu životní úrovně. Ani tyto ukazatele však nemohou komplexně vyjádřit skutečnou hodnotu životní úrovně, protože ta je dána kromě ekonomických faktorů ještě něčím jiným - například
Váš příklad (úkol)
•
možností a dostupností vzdělání,
•
úrovní chování institucí, úřadů i firem k občanům,
•
ekologickými faktory,
•
možností relaxace, využitím volného času,
•
úrovní, kvalitou a přesností spojů,
•
úctou a respektem k lidem atd., tedy vším, co zpříjemňuje nebo znesnadňuje lidský život.
Uveďte další vlastní faktory, které byste preferovali při hodnocení vaší životní úrovně: Například: kvalita bydlení nebo ............................................................................................................................................. Poznámka: Správné znění odpovědi naleznete v klíči na str. 127.
Tyto „mimoekonomické faktory“ životní úrovně nejsou tak lehce číselně vyjádřitelné a mnohdy i různé národy preferují zcela odlišné hodnoty. Proto také často žádné ekonomické ukazatele nemohou přesně vyjádřit náš pocit a uspokojení z dosažené životní úrovně, neboť podmínky i pro mezinárodní srovnávání nejsou dokonalé. To je také případ zmíněné Indie, kde ekonomická životní úroveň mnoha milionů lidí je nesrovnatelně horší než životní úroveň snad tisíců Čechů, přesto však se tyto miliony Indů cítí být šťastni a spokojeni se svým životem. Proto ukazatele životní úrovně, jakožto i všechny další, tj. agregátní makroekonomické ukazatele, jsou přesnější především tehdy, jsou-li použity v poměrovém vyjádření, popřípadě v určitém časovém horizontu tak, aby vyjadřovaly určitý trend. Protože makroekonomické ukazatele nejsou a nemohou být žádným součtem mikroekonomických hodnot, užívá se k měření makroekonomického stavu a vývoje tzv. národohospodářských agregátů. Ty jsou ovšem založeny na jiných principech výpočtu.
Shrnutí
92
Shrnutí výkladu o životní úrovni: •
Pro sledování stavu a vývoje ekonomiky je zapotřebí mít k dispozici určité ukazatele.
•
Pro srovnávání (zvláště mezinárodní) musí být tyto veličiny založeny na srovnatelné bázi.
•
Pro sledování ekonomického stavu a vývoje u domácností se užívá pojem životní úroveň.
•
Pro měření životní úrovně se užívají tyto metody: sledování reálné mzdy a času práce nutného ke koupi určitého výrobku, popřípadě srovnání příjmů na srovnatelné základně.
•
Pojem životní úrovně však nezahrnuje pouze ekonomické faktory. *) OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: http://cs.wikipedia.org/wiki/OECD **) CHF - švýcarský frank, NOK - norská koruna, JPY - japonský jen, EUR - euro, USD - americký dolar, CZK - česká koruna, HUF - maďarský forint, MXN - mexické peso
Banky a jejich úloha v národním hospodářství
10. BANKY A JEJICH ÚLOHA V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Cíle kapitoly
Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: •
popsat formy peněz
•
popsat funkce obchodních bank
•
popsat funkce a postavení centrální banky
V ekonomickém životě domácností, firem i státu plní banky nezastupitelnou roli. Banky realizují platební styk mezi jednotlivými ekonomickými subjekty, umožňují tedy přesuny peněz. Druhou hlavní funkcí obchodních bank je poskytování úvěrů a půjček, což rovněž znamená velké přesuny peněz v rámci národního hospodářství, jakož i ve vztahu k zahraničí. Banky tak umožňují fungování tržního hospodářství v rozsahu nejen celého národního hospodářství, ale prakticky v rámci světové ekonomiky. Podívejme se proto na základní pojmy, jevy a procesy z této oblasti ekonomie.
10.1 FORMY PENĚZ V rámci každodenního ekonomického života, v procesech neustálé tvorby národního produktu (souhrnu všeho zboží a služeb), v procesech rozdělování a přerozdělování hodnot se setkáváme s tzv. reálnými penězi, které se vyskytují nejen ve formě hotovostní peněžní masy (zjevné formy peněz v podobě bankovek a mincí), ale i jako bezhotovostní přesuny peněz (číselnými zápisy na kontech) mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Jednotlivé ekonomické subjekty si mezi sebou vyměňují hodnoty s určitou intenzitou v rámci daného časového období. V rámci určitého časového úseku je možné sledovat tok výrobků, výrobních faktorů a služeb, který je v protisměru provázen tokem peněz.
Definice
Tento vztah je možné vyjádřit tímto schématem: Toky Úhrada (peníze) Ekonomický subjekt A
Ekonomický subjekt B Zboží a služby
Proces tvorby hodnot se uskutečňuje prostřednictvím několika aktů prodeje a nákupu zboží či služeb za peníze, než se postupně vytvářené finální zboží dostane ke konečnému spotřebiteli. Pokud budou u ekonomiky vybraného státu sledovány materiálové toky vyrobeného zboží a služeb v určitém časovém období (obvykle za období jednoho roku), pak bude možné považovat celkovou sumu vyrobeného zboží a poskytnutých služeb za realizaci hrubého domácího produktu. Řádné fungování ekonomiky daného státu pak vyžaduje, aby se objem HDP v určité kvalitě a struktuře rovnal potřebám dané společnosti, tj. souhrnu všech ekonomických subjektů. V tržním hospodářství, tj. při existenci zbožně-peněžních vztahů, je podmínkou realizace HDP rovněž i druhý (reciproční) vztah, tj. odpovídající a přiměřená suma peněz na nákup zboží a služeb. Suma peněžních plateb na daném území státu za delší období (obvykle počítáno za jeden rok) se označuje jako tzv. peněžní obrat. Světová banka (World Bank) na serveru Wikipedie - historie vzniku, její program a poslání ve světové ekonomice. http://cs.wikipedia.org/wiki/WB
99
Díl
1
Ekonomie nejen k maturitě
Obecná ekonomie
Peněžní obrat tvoří především peněžní platby, které znamenají realizaci HDP, tyto částky označujeme jako tržby. U těchto plateb dochází k výměně zboží (nebo služeb) za peníze (viz schéma na straně 99), dochází k protipohybu peněz a zboží - jsou to tzv. platby realizační. Kromě těchto plateb však dochází při pohybu reálných peněz ještě k druhé formě plateb, která vyplývá z existence přerozdělovacího procesu. V dnešní moderní ekonomice dochází nejprve k primárnímu rozdělování zdrojů (HDP), ale dále ještě k velmi silným přerozdělovacím (sekundárním) procesům. Schematicky lze tento vztah vyjádřit takto: fáze 1
fáze 2
Tvorba HDP Výroba
fáze 3
fáze 4
Rozdělování prostřednictvím peněz Rozdělování
Přerozdělování
fáze 5
Užití Směna
Spotřeba
Základním přerozdělovacím činitelem je stát, základním přerozdělovacím mechanismem je státní rozpočet. Není to však přerozdělovací mechanismus jediný, je doplněn řadou dalších přerozdělovacích institutů - tzv. rozpočtovou sférou. Pro řadu plateb spjatých právě s existencí státního rozpočtu je charakteristické, že nejsou podmíněny protihodnotou zboží nebo služeb. Dochází pouze k jednostrannému přesunu peněz, jsou to tzv. platby transferové. Jako příklad si můžeme uvést vyplácení starobních důchodů, stipendií apod. Transferové platby jsou výrazem přerozdělování, jejich výše a poměr vůči celkovému vytvořenému HDP ukazuje na postavení státního rozpočtu (a rozpočtové sféry) v ekonomickém a sociálním životě společnosti. Všechny ekonomické procesy, které se týkají peněžní masy, mají peněžní charakter a jsou prováděny prostřednictvím peněžních operací. V dosavadním výkladu byly popsány jevy, které jsou spjaty s pohybem tzv. reálných peněz. To jsou skutečné peníze, které mají konkrétní obsah v podobě bankovek, mincí při hotovostních peněžních operacích, popřípadě se jedná o přesuny skutečných peněžních prostředků z účtu na jiný účet (popřípadě jiné účty) ve formě tzv. bezhotovostních peněžních operací. Je však třeba si uvědomit, že i bezhotovostní platba znamená ve fázi výběru příjem bankovek či mincí.
Reálné peníze R Re
• hotovostní h platby l b b bankovkami k a mincemi • bezhotovostní peněžní operace (převody prostřednictvím bankovních účtů)
Ideální peníze • • • • • • •
sestavování rozpočtů sestavování finančních plánů podniků pojistné plány stanovení očekávané výnosnosti porovnávání variant investiční náročnosti přepočty valutových a devizových kurzů daňové kontroly, finanční audity atd.
Kromě reálných peněz rozeznáváme ještě tzv. peníze ideální. Manipulace nebo výpočty s ideálními penězi představují tzv. sekundární (druhotnou) finanční činnost. Sekundární finanční činnost je uplatňována v celé řadě případů, například:
100
•
prognózování (projekce) primárních činností v budoucnosti (sestavování rozpočtů pro příští období je typickou činností s ideálními penězi);
•
sestavování finančních plánů podniků;
•
výpočty pojistných plánů;
•
stanovení očekávané výnosnosti;
•
porovnávání investiční náročnosti několika variant;
•
přepočty valutových a devizových kurzů atd.
Banky a jejich úloha v národním hospodářství Do sekundární finanční činnosti zařazujeme také veškeré kontroly průběhu a výsledků primární finanční činnosti jako například: daňové kontroly, kontroly sociálního a zdravotního pojištění, kontroly pojišťoven při uplatnění pojistek atd. Sekundární finanční činnost je však podmíněna existencí finanční činnosti primární, bez tohoto základu, tj. bez existence reálných peněz, je neživotná. Oba typy finančních operací jsou běžnou součástí ekonomického života.
10.2 VZNIK BANK Reálné peníze, ať už ve formě drahých kovů, nebo bankovek, vždy znamenaly a znamenají pro jejich držitele formu bohatství. Jejich vlastnictví nebo držba většího množství vyžaduje bezpečnostní opatření proti odcizení (trezory). To bylo kdysi zcela nezbytné u zlatníků, klenotníků a obchodníků se zlatem. Ve středověké Anglii začali klenotníci poskytovat ostatním lidem, především řemeslníkům, novou službu – úschovu peněz (tehdy ve formě zlatých mincí) ve svých vlastních trezorech a proti těmto penězům začali majitelům mincí vydávat potvrzení o vkladu peněz. Toto potvrzení se postupně stalo transakčním prostředkem při výměně služeb, začalo nahrazovat hotové peníze. Tak se prakticky začalo platit potvrzením o vkladu peněz, neboť úschova peněz u konkrétní osoby znamenala vlastně vznik úvěrového o vztahu. Při předložení potvrzení byl vklad vrácen. Určitá část klenotníků se pak začala věnovat o ovat výhradně této činnosti, tj. úschově peněz, jejich převody mezi jinými osobami, platbami atd., a tak postupně vznikly operace na peněžním trhu. Část těchto obchodníků se pak zcela specializovala na nový druh podnikání pouze na peněžním ím m trhu, který byl podmíněný úschovou peněz a vydáváním potvrzení, vznikly tím první n ní banky a bankovnictví.
1350
Obchodní banka je specializovaná firma obchodující na peněžním a finančním trhu. u. Potvrzení o vkladu peněz se postupně začalo používat místo hotových peněz, stalo alo se transakčním prostředkem přijímaným při platbách. Tím se vlastně přeměnilo nilo na směnku, vystavovanou bankami v případě tzv. pasivních bankovních operací. Tyto ytto směnky znějící na bankéře se dalším vývojem přeměnily v další typ peněz, tj. úvěrové ov vé peníze neboli bankovky.
1610
Bankovní obchody
Pasivní obchody
Aktivní obchody
BANKA vklady půjčky nákupy peněz
úvěry půjčky jiným subjektům peníze 1925
Bankovky vznikly z původních směnek vydávaných bankou odstraněním termínu splatnosti. Původní směnky byly termínované (ve středověku i počátkem novověku byly směnitelné za uložené zlato či jiné hodnoty až k danému termínu), bankovky byly směnitelné již obecně kdykoliv při předložení, a to doručitelem (předkladatelem) bankovky. Odstraněním termínování tohoto cenného papíru se bankovky staly velmi rychle univerzálním platebním prostředkem, kýmkoliv ochotně přijímaným, neboť každému držiteli se pak umožnil přístup k hodnotě, jíž byl tento cenný papír kryt. Protože bankovky byly kryty zlatem, představovaly nominálie (čísla) uvedené na bankovce přesný objemový ukazatel směnitelného zlata. Bankovky začaly velmi rychle plnit veškeré funkce peněz a umožnily rozvoj moderních peněžních soustav. Bankovky, které byly kryty zlatým obsahem, znamenaly ve svém počátku naprosto novou kvalitu v dějinách peněz, především proto, že přesně číselně vyjadřují základní funkci peněz, tzn. ekvivalenci hodnoty. Pojem banka na serveru Wikipedie - historie vzniku bank, jejich formy, typy bankovních obchodů, význam bank v ekonomice státu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Banka
2010
101
Cyklický vývoj tržního hospodářství 8.
Proč si musí obchodní banka kupovat úvěrové peníze od centrální banky?
9.
Co označuje pojem depozita?
Kontrolní otázky
10. Jaké funkce mají obchodní banky? 11. Jak byste definovali pojem úvěr? 12. Jak se nazývají dvě hlavní skupiny úvěrů? 13. Jaké hlavní funkce plní centrální banka? 14. Jak se jmenuje česká centrální banka? 15. Jaké je postavení centrální banky v ekonomice?
11. CYKLICKÝ VÝVOJ TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Cíle kapitoly
Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: •
objasnit pojem ekonomický růst
•
definovat, co znamená pojem tempo růstu a jak se měří
•
charakterizovat jednotlivé fáze hospodářského cyklu
•
uvést možné příčiny cyklického vývoje tržního hospodářství
11.1 EKONOMICKÝ RŮST Požadavek ekonomického růstu vyplývá z přirozené tendence lidských potřeb. Ty neustále rostou, mění se, a to nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. Potřebujeme stále nové a nové věci, potřebujeme více věcí, než měli naši předkové, potřebujeme kvalitnější, hezčí a dokonalejší věci, potřebujeme stále více věcí souvisejících s technickým pokrokem. Dědeček a babička nepotřebovali v době svého mládí ke svému životu mobil nebo internet (ostatně ani neexistoval), tatínek a maminka ho už začali používat, my se bez něho neobejdeme.
Příklad
Uveďte příklad věcí, o nichž se domníváte nebo víte, že je vaši rodiče (prarodiče) vůbec neznali:
Váš příklad (úkol)
…………………………............................................................................................................. ........................................................................................................ Poznámka: Pokud nevíte, naleznete správné znění odpovědí v klíči na str. 127.
Příklad
Současně na světě neustále přibývá lidí a je třeba zabezpečit potřeby stále rostoucímu počtu obyvatelstva. Navíc lidské potřeby rostou geometrickou řadou a rozšiřují se spirálovým efektem. Jedna potřeba vyvolává druhou, odvozené potřeby či sekundární potřeby jsou důsledkem vzniku potřeb primárních. Koupě auta znamená také existenci tzv. vyvolaných potřeb typu zákonného či havarijního pojištění, existenci pump, servisů, prodejen autopotřeb, existenci automap atd. S růstem počtu automobilů roste tedy potřeba i těchto sekundárních potřeb automobilistů, jakož i potřeba silnic, dálnic, oprav těchto komunikací apod. Uveďte váš příklad tzv. vyvolaných potřeb: ………………………………………………………………....................... .............................................................................................................. Poznámka: Pokud nevíte, naleznete správné znění odpovědí v klíči na str. 127.
bez álokdo si již mén doby. M ou no žn fe bě i je oj et sv rn Inte že představit ká do í . án t.. ív jeho použ denní činnos i soukromou pracovní nebo
107
Díl
Ekonomie nejen k maturitě
1
Obecná ekonomie
Na neustále rostoucí potřeby reaguje hospodářství zvyšováním produkce, rozšiřováním služeb, zvyšováním výkonnosti, produktivity, počtu a kvality výrobků a služeb. Zvyšuje a rozšiřuje se sortimentní skladba, trh je zásobován ze zahraničí žádanými produkty či službami, to vše má dopad na nutný a žádoucí růst celkového objemu makroekonomických agregátů, především HDP. Ten je, jak je řečeno již v předcházející kapitole, základním ukazatelem ekonomického stavu a vývoje hospodářství. Ekonomický růst je možno vyjadřovat různými ukazateli, nejčastějším vyjádřením je však jeho měření jako přírůstku HDP vůči HDP v předcházejícím srovnávaném období. Matematicky je možno tento přírůstek zobrazit prostřednictvím následujícího vztahu:
HDPt + 1 - HDP t > 0
Příklad
Jestliže rozdíl bude vyšší než nula, je dosaženo ekonomického růstu.
HDP např. v roce 2005 činil 2400 miliard Kč a v roce 2006 byl na úrovni 2500 miliard Kč.
2500 - 2400 = 100 Bylo tedy dosaženo ekonomického růstu, přírůstek HDP činí 100 milionů Kč. Ekonomický růst se sleduje za různá časová období, podstatná jsou srovnání meziroční, kdy se sleduje ekonomický růst za stejná období vůči minulému roku (v ČR například měsíčně, kvartálně, pololetně, ročně), v přehledu pěti či deseti let atd. Ekonomický růst znamená kladnou změnu tokových veličin v čase. Je třeba si uvědomit, že i HDP vyjadřuje spotřebu (viz kapitola „národohospodářské agregáty), a to jak spotřebu obyvatelstva, tak i celé společnosti (státu), nové investice a převahu vývozu nad dovozem. Tedy finanční toky, které byly vynaloženy, spotřebovány, realizovány, užity.
Tempo růstu Měření ekonomického růstu a tím vlastně dynamiky, výkonnosti celé ekonomiky v objemovém vyjádření je sice základem, ale mnohem větší vypovídací schopnost má běžně užívaný ukazatel označovaný jako tempo růstu. Tento ukazatel, který bývá publikován i v denním tisku, je matematicky sestaven takto:
G=
HDPt + 1 - HDP t HDP t
Příklad
Zajímavost * 100 (v %)
Jestliže HDP v roce 2005 činil 2400 miliard Kč a v roce 2006 2500 miliard Kč, pak meziroční tempo růstu bylo:
2500 - 2400 2400
* 100 = 4,16
HDP vzrostl oproti minulému roku o 4,16 procent. Za standardní, příznivé tempo ekonomického růstu se v makroekonomickém vyjádření považuje rozpětí od 3 do 5%. Pokud je tempo vyšší, pak se již hovoří o značném růstu ekonomiky, tempo růstu nad 7% se považuje za vysoké tempo růstu, údaje nad 10% jsou označovány jako ekonomický zázrak.
Příklad
108
Japonsko a Německo nastartovalo po 2. světové válce ekonomický rozvoj, který se dlouhodobě a stabilně pohyboval v oblasti vysokých temp ekonomického růstu, Japonsko zaznamenalo i roky s 12% tempem růstu, v obou případech se hovořilo o ekonomickém zázraku.
V letech 1948 až 1952 poskytly USA poválečné Západní Evropě výraznou pomoc na úrovni 13 mld dolarů v podobě tzv. Marshallova plánu. Jeho úkolem bylo přispět k hospodářské obnově průmyslu, zemědělství a oživení mezinárodního obchodu. Jedním ze symbolů poválečné obnovy Německa a jeho rychlého hospodářského vzestupu je i známý VW Käfer (Brouk), kterého bylo celosvětově vyrobeno přes 21,5 milionu kusů. Výroba právě tohoto typu (byl vyráběn více než 60 let) byla oficiálně ukončena teprve až v roce 2003, současně se však rozběhla produkce modernizované verze pod názvem New Beatle.
Marshallův plán poválečné obnovy Západní Evropy - server Wikipedia: http://cs.wikipedia.org/wiki/George_C._Marshall
Cyklický vývoj tržního hospodářství Příliš vysoké tempo růstu však může mít za následek tzv. přehřátí ekonomiky, které se později může změnit v hlubší pokles. Je to stejné jako například při jízdě na plné obrátky nebo při trvale vysokém sportovním vypětí, které se později projeví poklesem formy. Ani ve sportu nelze pořád dosahovat maximálních výkonů, za čas se projeví únava a vyčerpání. V ekonomice je to stejné. Je to tím, že i ekonomiku uvádějí do pohybu lidé.
Příklad
Ekonomický růst (znamenající přírůstek hrubého domácí produktu oproti předcházejícímu srovnávanému období) je možný zajistit v zásadě dvěma způsoby. Ty jsou určeny faktory, které růst způsobují. V komplexu se tyto faktory růstu dělí na faktory extenzivní a intenzivní.
Extenzivní faktory růstu Tyto faktory ekonomického růstu jsou představovány zvyšujícím se tokem vstupních zdrojů, tj. věcného kapitálu a lidských zdrojů.
Definice
Ekonomika vstřebává stále vyšší a vyšší vstupy materiální i lidské. V praxi to znamená, že dochází k rozšiřování výroby a tím i výsledné produkce v důsledku vyššího nákupu surovin, přijetím nových pracovníků atd. Takto dochází k extenzivnímu růstu jako důsledku zvyšujících se vstupů. Zvyšuje-li se množství vstupů, je výsledkem vyšší počet výstupů. To je ovšem možné pouze do určitého bodu, neboť zdrojů je omezený počet, lidské ani věcné kapacity není možné od určitého stavu dále rozšiřovat. Typickým představitelem extenzivního růstu bylo například v padesátých letech minulého století rozorávání remízků při násilné kolektivizaci zemědělství, neúměrné zvětšování plochy obdělávaných polí, nástup plošné chemizace atd., což sice vedlo ke zvyšování výnosů plodin, avšak v řadě případů za cenu poškozování životního prostředí.
Příklad
V každém případě se však narazí na bariéru omezenosti extenzivních zdrojů. Dlouhodobý rozvoj, ekonomický růst není možný pouze na základě zvyšování vstupů, tedy pomocí extenzivních faktorů. Další ekonomický růst je možný pouze využitím intenzivních faktorů růstu.
Intenzivní faktory růstu Jsou to faktory představující vyšší využití stávajících zdrojů.
Kromě společenskýc h dopadů měla kolekt ivizace zemědělství rovněž neg ativní dopad na přírod u...
Konkrétně to znamená zvýšení produktivity práce, vyšší intenzitu práce, vyšší výtěžnost surovin, recyklaci surovin, zavádění nových technologií, nové techniky s vyšší kapacitou, rychlost, přesnost atd. Součástí intenzivních faktorů je i využití patentů, know-how, schopností, dovedností, vzdělání, poznatků, informací atd. Zvláště rozvojem IS/IT (informačních systémů, informačních technologií) byl ve vyspělých státech světa nastartován vysoký růst právě jako důsledek prudkého rozvoje informatiky (tato oblast je často označována jako oblast new economics – nová ekonomika). V praxi je často hospodářský rozvoj důsledkem obou faktorů, tzn. jak nových, dodatečných vstupů do ekonomiky, tak i zvyšování účinnosti a ostatních intenzifikačních faktorů. Pokud tedy hovoříme o extenzivním či intenzivním růstu, máme na mysli převažující, dominantní faktory způsobující ekonomický růst. Pokud je ekonomický růst výrazem našich stále rostoucích potřeb, pak by tomu měl také odpovídat dlouhodobý, stabilní a stále se zvyšující ekonomický růst.
Příklad
V současnosti snad není oboru lidské činnosti, do kterého by podstatnou měrou nezasahovala výpočetní technika a informační systémy.
109
Díl
Ekonomie nejen k maturitě Tak tomu ale v reálné ekonomice prakticky žádného státu s tržní ekonomikou není a dochází k odchylkám od stálého růstu. Tyto odchylky mohou mít podobu snižujícího se tempa růstu, nulového, popřípadě i záporného tempa růstu. Hovoří se pak o cyklickém vývoji, existenci hospodářských cyklů, kolísání ekonomiky.
11.2 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Charakteristickým znakem tržní ekonomiky je její cyklický vývoj.
1
Obecná ekonomie
Zajímavost Dlouhodobý ekonomický růst, který byl typický pro Japonsko a Německo po 2. světové válce a trval několik desetiletí, skončil v sedmdesátých letech (v Německu), eventuelně v osmdesátých letech (v Japonsku) a oba tyto státy se nyní pohybují po standardních křivkách hospodářských cyklů. Vůbec největší propad dlouhodobého růstu byl předznamenán v USA koncem dvacátých let minulého století (1929) a je známý jako tzv. černý pátek (krach na newyorské burze).
To platí obecně bez ohledu na státy, je to průvodní jev každého tržního hospodářství. Tento cyklický vývoj je graficky znázorňován pomocí ukazatele tempa růstu. V naprosto ideálním tvaru (který se pochopitelně v reálném životě v této podobě nevyskytuje) můžeme střídání jednotlivých fází způsobených kladnými či zápornými přírůstky tempa růstu (v obou případech zvyšujícími se či snižujícími se v čase) vyjádřit pomocí sinusoidy takto:
Hospodářský cyklus
+G hospodářský růst hospodářský pokles
a – konjunktura b – recese c – krize d – oživení
a b
c
Během ě pár á dníí se Dow Jonesův ů index propadl o neuvěřitelných 23,9 % a způsobená panika na akciových trzích znamenala předzvěst vleklé hospodářské krize, která zasáhla nejen americkou, ale i celosvětovou ekonomiku 30. let minulého století.
d t (čas)
-G
Horní bod zvratu je označován jako vrchol, dolní bod zvratu (v záporné části) jako sedlo nebo dno. Na sinusoidě můžeme také rozlišit dvě Rok 2008 znamená pro světovou ekonomiku fáze označované jako expanze, kdy výkonnost návrat problematického období, a to v podobě ekonomiky roste, a kontrakce, kdy výkonnost finanční krize. Její příčiny odborníci spatřují ekonomiky klesá. Vzhledem k tomu, že reálný v dluhové ekonomice a v selhání řídících a kontrolních mechanismů. průběh ekonomiky se od této křivky může odchylovat, rozeznáváme ještě pojem stagnace, označující časový úsek, kdy ekonomika ani neroste, ani neklesá. a) Tento úsek představuje ekonomický růst, konjunkturu (boom, rozmach). Přírůstky HDP se stále zvyšují. Jde o nejvíce žádoucí rozvoj ekonomiky, ekonomika trvale roste a tempo růstu se zvyšuje. b) Tento úsek je označován jako recese. Pokles zvláště výrazný, prudký a rychlý je označován pojmem deprese. Ekonomický růst dosáhl vrcholu, a i když ekonomika nadále roste, přírůstky HDP jsou stále menší a menší, tempo růstu se zpomaluje až na nulovou hodnotu (je dosaženo stejného přírůstku HDP jako ve srovnávaném předchozím období). c) Fáze označená tímto písmenem představuje nejméně žádoucí stav ekonomiky označovaný jako krize. V tomto úseku klesá objem HDP, a to zvyšujícím se tempem poklesu až na takzvané ekonomické dno či sedlo. Ekonomická krize je doprovázena celou řadou dalších negativních jevů, jako například zvyšující se nezaměstnaností. V bodu zvratu, v sedle, jako by se ekonomika znovu odrazila, zotavila se, nastává čtvrtá fáze hospodářského cyklu. 110
Světová hospodářská krize: Světová finanční krize 2008:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Světová_hospodářská_krize http://cs.wikipedia.org/wiki/Světová_finanční_krize_2008
