nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví Nakladatelství a vydavatelství

nejen

1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl

Nakladatelství a vydavatelství

Vzdìlávání, které baví www.c o mp u t e r m e d i a . c z

R

Obsah

OBSAH 1. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY ........................................................... 9 1.1 PŘEDMĚT EKONOMIE ........................................................................................................................................... 9 1.2 ČLENĚNÍ EKONOMIE ........................................................................................................................................... 11 Makroekonomie.....................................................................................................................................................11 Mikroekonomie......................................................................................................................................................12 1.3 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY A EKONOMICKÉ SYSTÉMY .......................................................... 13 2. ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .................................................... 16 2.1 POTŘEBY .................................................................................................................................................................. 16 2.2 VÝROBA A VÝROBNÍ PROCES .......................................................................................................................... 18 2.3 ZBOŽÍ A JEHO DVĚ STRÁNKY .......................................................................................................................... 21 2.4 PENÍZE ...................................................................................................................................................................... 22 Funkce peněz..........................................................................................................................................................23 2.5 ZÁKLADNÍ PRVKY TRŽNÍHO MECHANISMU ............................................................................................. 25 2.6 ČLENĚNÍ TRHU ...................................................................................................................................................... 26 Členění trhu z územního hlediska .................................................................................................................. 26 Členění trhu z hlediska druhu a množství.................................................................................................... 27 3. TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB ..................................................................... 28 3.1 POPTÁVKA ............................................................................................................................................................... 28 3.2 FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA POPTÁVKU .............................................................................................................. 30 3.3 PRUŽNOST POPTÁVKY ....................................................................................................................................... 32 Extrémy cenové elasticity ..................................................................................................................................32 3.4 NABÍDKA .................................................................................................................................................................. 34 Jiné faktory působící na nabídku .................................................................................................................... 35 3.5 VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY ......................................................................................... 36 3.6 ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY ............................................................................................................................ 37 4. OSTATNÍ TRHY ...................................................................................... 40 4.1 TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ .............................................................................................................................. 40 Základní skupiny výrobních faktorů .............................................................................................................. 41 Trh půdy....................................................................................................................................................................44 Trh práce...................................................................................................................................................................45 Nezaměstnanost a úřady práce........................................................................................................................47 4.2 FINANČNÍ TRHY .................................................................................................................................................... 49 Nabídka a poptávka na finančních trzích.....................................................................................................49 Trhy finančního kapitálu ....................................................................................................................................51 Dluhopisy, akcie, směnky, podílové listy, šeky ........................................................................................... 51 Burza s cennými papíry ...................................................................................................................................... 52 5. DOPROVODNÉ JEVY TRŽNÍHO MECHANISMU ...................................... 53 5.1 NEDOKONALOSTI TRŽNÍHO MECHANISMU ............................................................................................. 53 Monopol ...................................................................................................................................................................54 Metody sloužící k omezování činnosti a vlivu monopolu ..................................................................... 55 Další nedokonalosti tržního mechanismu ...................................................................................................56 5.2 NEZAMĚSTNANOST ............................................................................................................................................ 58 Míra nezaměstnanosti, výpočet ...................................................................................................................... 59 Typy nezaměstnanosti.........................................................................................................................................59 Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti ....................................................................................................60 5.3 INFLACE ................................................................................................................................................................... 61 Index spotřebitelských cen, výpočet ............................................................................................................. 61 Stupně inflace ........................................................................................................................................................ 62 Dopady inflace .......................................................................................................................................................63 5

Díl

Ekonomie nejen k maturitě

1

Obecná ekonomie

6. ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ........................................... 65 6.1 STÁT NA STRANĚ NABÍDKY A POPTÁVKY ................................................................................................... 65 6.2 STÁT JAKO ČINITEL VYTVÁŘEJÍCÍ A OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ ............................ 67 6.3 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY ................................................................................................................. 69 6.4 SELHÁVÁNÍ STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................ 70 7. NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU ...................................... 72 7.1 MONETÁRNÍ POLITIKA STÁTU ......................................................................................................................... 73 Přímé nástroje monetární politiky státu .......................................................................................................74 Nepřímé nástroje monetární politiky státu .................................................................................................74 7.2 FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU ................................................................................................................................ 77 Příjmy státního rozpočtu ....................................................................................................................................78 Výdaje státního rozpočtu ...................................................................................................................................78 7.3 OBCHODNÍ POLITIKA STÁTU ........................................................................................................................... 80 Přímé nástroje obchodní politiky státu ........................................................................................................ 80 Neřímé nástroje obchodní politiky státu ..................................................................................................... 81 7.4 DŮCHODOVÁ A SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU ............................................................................................. 81 Přímé nástroje důchodové a sociální politiky státu ................................................................................. 81 Neřímé nástroje důchodové a sociální politiky státu .............................................................................. 82 8. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................... 83 8.1 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................... 84 8.2 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ DLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ ........................................ 84 Ziskový (tržní) sektor ...........................................................................................................................................85 Neziskový (netržní) sektor .................................................................................................................................85 8.3 SOUKROMÝ A VEŘEJNÝ SEKTOR .................................................................................................................... 85 8.4 VEŘEJNÁ EKONOMIE .......................................................................................................................................... 86 9. NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ AGREGÁTY .................................................... 89 9.1 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ................................................................................................................................................. 89 Ukazatele životní úrovně ....................................................................................................................................91 9.2 MĚŘENÍ TOKŮ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ......................................................................................... 93 Národní produkt a národní důchod ............................................................................................................... 93 Hrubý národní produkt a hrubý národní důchod ..................................................................................... 94 9.3 METODY VÝPOČTU HRUBÉHO NÁRODNÍHO PRODUKTU .................................................................. 94 9.4 DALŠÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ UKAZATELE ......................................................................................... 96 HDP (HNP) na obyvatele .................................................................................................................................... 96 Mimoekonomické faktory ................................................................................................................................. 96 Čistý ekonomický blahobyt .............................................................................................................................. 97 Čistý národní produkt (čistý domácí produkt) ........................................................................................... 97 Porovnání zemí dle HDP v objemovém vyjádření .................................................................................... 97 Ekonomická úroveň daného státu ................................................................................................................. 97 Ekonomický růst ................................................................................................................................................... 97 10. BANKY A JEJICH ÚLOHA V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ .................. 99 10.1 FORMY PENĚZ ................................................................................................................................................... 99 Reálné a ideální peníze ................................................................................................................................. 100 10.2 VZNIK BANK ..................................................................................................................................................... 101 Úvěrové peníze - bankovky ............................................................................................................................ 101 10.3 FUNKCE KOMERČNÍCH OBCHODNÍCH BANK A JEJICH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI .................... 103 10.4 ÚVĚRY .................................................................................................................................................................. 103 Krátkodobé úvěry............................................................................................................................................... 104 Dlouhodobé financování ................................................................................................................................ 104 10.5 FUNKCE A POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY .......................................................................................... 105 Funkce centrální banky ................................................................................................................................. 105

6

Obsah

11. CYKLICKÝ VÝVOJ TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ................................... 107 11.1 EKONOMICKÝ RŮST ....................................................................................................................................... 107 Tempo růstu ...................................................................................................................................................... 108 Extenzivní faktory růstu ............................................................................................................................... 109 Intenzivní faktory růstu ................................................................................................................................. 109 11.2 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS ............................................................................................................................. 110 Konjunktura ...................................................................................................................................................... 110 Recese (deprese) ............................................................................................................................................. 110 Krize ..................................................................................................................................................................... 110 Oživení (obnova) ............................................................................................................................................. 111 11.3 PŘÍČINY CYKLICKÉHO VÝVOJE TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................... 111 Exogenní (vnější) faktory .............................................................................................................................. 111 Endogenní (vnitřní) faktory ......................................................................................................................... 111 12. ZAHRANIČNÍ OBCHOD ...................................................................... 112 12. 1 ČLENĚNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ................................................................................................... 113 Export, import, reexport ............................................................................................................................... 113 12. 2 RIZIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ...................................................................................................... 114 Rizika hospodářská ........................................................................................................................................ 114 Rizika dopravní ................................................................................................................................................. 114 Riziko nepřevzetí zboží ................................................................................................................................. 114 Riziko neplacení ............................................................................................................................................... 114 Rizika politická ................................................................................................................................................. 114 Rizika přírodní a náhodná ............................................................................................................................ 115 12.3 EXPORTNÍ OPERACE ..................................................................................................................................... 115 Příprava exportní operace............................................................................................................................ 115 Uzavření a realizace kupní smlouvy.......................................................................................................... 116 12.4 IMPORTNÍ OPERACE ..................................................................................................................................... 118 Importní marketing ....................................................................................................................................... 118 Nalezení obchodního partnera ................................................................................................................. 118 Uzavření kupní smlouvy .............................................................................................................................. 118 Financování dovozu ....................................................................................................................................... 118 Plnění kupní smlouvy ................................................................................................................................... 118 Kooperace institucí zahraničního obchodu........................................................................................... 119 12.5 CLO A CELNÍ POLITIKA .................................................................................................................................. 119 Orgány celní kontroly - celní správa ......................................................................................................... 119 12.6 MEZINÁRODNÍ OBCHOD A JEHO VÝHODY .......................................................................................... 120 Absolutní výhody - monopol přírodních a klimatických podmínek............................................. 120 Existence komparativních výhod .............................................................................................................. 121 Faktory působící v mezinárodním obchodu ......................................................................................... 121 Ochrana vnitřního trhu země vůči zahraniční konkurenci ............................................................... 121 12.7 PODNIKÁNÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE ................................................................................................... 121 KLÍČ ........................................................................................................ 125 POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA .................................................128

7

Základní ekonomické pojmy Historii vzniku ekonomie jako nauky lze shrnout do těchto bodů: •

ekonomie je věda o hospodářství

•

lidé žili a žijí vždy v určitém ekonomickém systému

•

ekonomie se týká každého člověka

•

člověk žije v určité ekonomické realitě

•

1.2 ČLENĚNÍ EKONOMIE Ekonomie je rozsáhlá věda. Zabývá se mnoha problémy, kte se dotýkají každého z nás, našich domácností, firem, stát nadnárodních společenství, až po ekonomické problémy stav a vývoje celého lidstva na naší Zemi. V důsledku tak širokého zájmu se ekonomie, ostatně jako i jiné vědy, dělí na různá odvětví, disciplíny a obory. Abychom mohl provést základní členění ekonomie, musíme si nejprve jmenovat tř základní subjekty, které jsou předmětem pozornosti ekonomického sledování. Jsou to: •

domácnosti;

•

firmy;

•

stát.

Každý člověk je členem určité domácnosti, statistiky pak sledují např. výdaje na domácnost, příjmy domácnosti apod. Členové domácnosti nabízejí svou pracovní sílu firmám, popř. státu. Firmy tvoří rozsáhlou skupinu ekonomických subjektů, které zaměstnávají členy domácností, recipročně nabízejí své výrobky či služby domácnostem či státu. Stát ve své čistě ekonomické funkci zaměstnává část členů domácností, nakupuje výrobky

Ukázka z Cha mmurabiho zákoníku Ve většině př ípadů byla pr avidla ukotve striktně vyža ná v zákoníku dována a jejic h nedodržová pro každého ní znamenalo tvrdý trest. N apříklad: • Jestliže někdo něko ho obvinil podezření z vr a uvrhl na aždy, avšak ne ň usvědčil jej, kdo ho obvini bude ten, l, usmrcen. • Jestliže se někdo dopust il loupeže a bu tento člověk de dopaden, bude usmrcen . • Jestliže st avitel postav il někomu dů své dílo pevn m a neudělal ě a zeď spad ne, tento stav vystaví tuto ze itel pevně ď ze svých vl astních prostř edků.

ekonomické výměně. Vzhledem k tomu, že státy se slučují do určitých forem ekonomických integrací, zahrnuje kategorie státu i tuto možnost. Klasifikace těchto tří ekonomických subjektů je důležitá pro primární dělení ekonomie, neboť podle předmětu zájmu o dané subjekty se ekonomie člení na: •

makroekonomii;

•

mikroekonomii.

Makroekonomie Tato součást ekonomie se zabývá problémy, které se týkají větších celků. Základním předmětem zájmu makroekonomie je stát a jeho ekonomické integrace. 1. Makroekonomie zkoumá ekonomické veličiny státu jako celku, hospodářskou politiku vlády, ekonomické pojmy globálního charakteru, jako je např. inflace, ekonomický růst či stagnace, daně a působení daňové soustavy na chování všech ekonomických subjektů, nezaměstnanost, množství peněz v národním hospodářství, stav platební a obchodní bilance státu, strukturu národního hospodářství apod. Výsledkem zkoumání makroekonomie jsou pak většinou různá doporučení makroekonomů vládě či parlamentu jak postupovat při řešení těchto komplexních problémů vývoje celého národního hospodářství. Makroekonomie tedy analyzuje příčiny existence různých makroekonomických jevů ve společnosti, hledá nástroje k jejich omezení (nebo naopak k jejich podpoře), zkoumá cesty vedoucí k širšímu zapojení státu do větších ekonomických celků v zájmu zlepšení ekonomické situace celé společnosti. 11

Díl

1

Ekonomie nejen k maturitě

Obecná ekonomie

2. ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: •

definovat předpoklady pro vznik trhu

•

klasifikovat potřeby jako základ ekonomické aktivity

•

klasifikovat statky z různých hledisek jako nástroj uspokojování potřeb

•

definovat obsah pojmu „hospodářská činnost“

•

vysvětlit důvod vzniku peněz

•

definovat funkce peněz

•

objasnit princip tržního mechanismu

•

definovat základní prvky trhu

•

umět provést rozdělení trhů podle několika hledisek

2.1 POTŘEBY Výchozím ekonomickým faktem pro pochopení ekonomických aktivit je vznik potřeb. Každý člověk má určité potřeby. Některé potřeby jsou společné pro všechny. Patří mezi ně potřeba •

dýchání,

•

spánku,

•

přijímání a vylučování potravy a tekutin, rozmnožování atd. sou to tzv. potřeby fyziologické. Tyto potřeby jsou potřebami minimálními. I když jsou to základní lidské potřeby uspokojovány, lidé potřebují mnohem více. Potřebují zdraví, ocit štěstí, přátelství, lásku, potřebují být chráněni před nebezpečím, komunikovat jinými lidmi, číst, vzdělávat se, dobře se oblékat, pořizovat si věci osobní spotřeby apod. Naše potřeby si uvědomujeme obvykle tehdy, pociťujeme-li jejich nedostatek. . Každý člověk i každý jiný ekonomický subjekt má však potřeby mnohdy značně odlišné. V lidovém vyjádření bychom mohli tento fakt dokumentovat úslovím „někdo holky, jiný vdolky“.

třeby preferuje po jinak. Někdo jiný , ru te ak char duchovního eby tř po e spíše upřednostňuj . ru te charak materiálního

Proto je potřebné znát strukturu potřeb a jejich složení. Ta je u každého ekonomického subjektu jiná; preference a váha, kterou přikládá jednotlivým potřebám je specifickou charakteristikou každého člověka, každé domácnosti, firmy, státu, společenství. Čím vzdělanější člověk, tím větší bude škála jeho potřeb, budou převažovat jeho potřeby kulturní a nehmotné. To platí rovněž o vyspělejší civilizaci. Potřeby člověka klasifikuje následující schéma.

Klasifikace lidských potřeb (dle Maslowa): seberealizace potřeba úcty potřeba lásky potřeba bezpečí fyziologické potřeby 16

A. H. Maslow na Wikipedii.cz A. H. Maslow na Wikipedii.org

Potřeby člověka z psychologického hlediska nejlépe charakterizoval americký psycholog Abraham Harold Maslow (
1.4.1908, † 8.6.1970). Jeho schéma potřeb je obvykle zobrazováno ve tvaru pyramidy, kdy níže položené potřeby jsou významnější (naléhavější) a jsou předpokladem pro realizaci a uspokojování výše položených potřeb. Fyziologické potřeby, potřeba bezpečí, lásky a úcty jsou označovány jako nedostatkové potřeby, seberealizace pak je označována tzv. potřebou růstovou. Potřeba seberealizace vede člověka ke snaze naplnit své individuální schopnosti a dovednosti, realizovat své životní záměry. http://cs.wikipedia.org/wiki/Abraham_Maslow http://en.wikipedia.org/wiki/Abraham_Maslow

Úvod do tržního hospodářství

Lidské potřeby a obecně pak potřeby všech ekonomických subjektů se mění. Jsou podmíněny věkem, přírodním i společenským klimatem, sociálním i životním prostředím, tradicí, místem atd. Uveďte do textu pět vlastních příkladů potřeb a zařaďte je do klasifikačních skupin schématu: ...................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ Poznámka: Správné znění odpovědí naleznete v klíči na str. 125.

Některé historické potřeby dávno zanikly, v našem věku se s rozvojem techniky, technologie a informatiky objevují potřeby stále nové a rozšiřuje se okruh lidí a obecně všech ekonomických subjektů, které tyto nové potřeby objevují. Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb. Protože se jedná o základní kategorie tržního hospodářství, provedeme si ještě jejich podrobnější členění. Pod pojmem „statek“ rozumíme v ekonomii širokou škálu věcí a hodnot, které mohou uspokojovat lidské potřeby (obecně potřeby daných ekonomických subjektů). Statky je možné dělit dle následujícího schématu:

statky volné hmotné

nehmotné

Statky mohou být různé pova hy - volné (voda, slunce, sníh) či ty, které jsou pr oduktem činn osti člověka. Obo jí uspokojuje jeho potřeby.

vzácné hmotné

nehmotné

•

volné statky nám poskytuje příroda zpravidla bez lidského úsilí (např. vzduch, sluneční energii, vítr, sníh, déšť atd.),

•

vzácné statky jsou produkty lidské práce, jsou to věci a výtvory člověka, který přetváří přírodní zdroje, vynakládá své dovednosti a znalosti na užitečné věci a hodnoty, jež mohou uspokojit lidské potřeby.

Protože kapacity zdrojů jsou omezené (rovněž počet lidí v dané domác omezen a omezena je rovněž jejich pracovní síla), jsou tyto zdroje postupně vyčerpávány. Proto říkáme, že se jedná o zdroje vzácné. Je fakt, že vzácné zdroje jsou alternativní; většinou existuje možnost volby mezi několika jejich variantami. Vezmeme-li například náš volný čas jako vzácný zdroj (a on jím nepochybně je), pak jej lze vždy využít několika způsoby. Půjdeme-li např. do kina, uspokojíme tím svou kulturní potřebu, naše volba tím však zamítla možnost uspokojit v daném čase jinou potřebu, např. jít si zaplavat. Vymezený čas nenávratně odplyne. Zvolíme-li jinou alternativu, vytváříme tím jinou možnost, jiné využití tohoto vzácného statku. V ekonomii mají pojmy vzácnost a volba zásadní význam. Rozhodne-li se firma např. vyrábět určitý výrobek, musí jej také prodat, jinak byla pouze bez užitku zničena část vzácných zdrojů. Člověk tedy může volit mezi několika variantami uspokojování svých potřeb. Může například v čase nouze upřednostňovat uspokojování svých základních potřeb hmotnými statky a omezovat své potřeby statků nehmotných.

17

Díl

Ekonomie nejen k maturitě

1

Obecná ekonomie

3.5 VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY Každý ekonomický subjekt je současně jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky. Firma má např. nejen řadu odběratelů (vystupuje tak vůči nim na straně nabídky), ale i řadu dodavatelů (a vystupuje tak vůči nim na straně poptávky). Jedním ze vstupů do výroby jsou i její zaměstnanci. Jejich mzdy jsou určovány stejnými pravidly. Lidé jako zaměstnanci nabízejí svou práci, v závislosti na svém příjmu se pak poptávají po určitém zboží, nakupují atd. Proces ekonomického jednání a chování je na všech trzích procesem každodenním, denně se vedou obchodní jednání, neustále se vyhodnocují ekonomické informace, jednotlivé ekonomické subjekty činí různá rozhodnutí. Proces ekonomického jednání a chování je procesem vzájemného působení nabídky a poptávky. Je provázen neustálou změnou pozic. V tomto procesu mají klíčovou roli (i když ne ojedinělou, jak jsme již poznali) ceny, a to především díky informacím o jejich výši a hlavně pohybu (nahoru, dolů). Výše ceny a její pohyb má koordinační funkci v procesu střetu nabídky a poptávky. Lidé sledují ceny, protože chtějí šetřit, tj. chtějí získat co nejvíce z hodnoty vlastních zdrojů. Tak ale činí každý ekonomický subjekt. Mnozí Graf tržní rovnováhy lidé nesledují příliš ceny (anebo výlučně pouze P ceny), avšak zaregistrují, když se ceny mění. Především při změně cen mění ekonomické D S subjekty své chování. Mechanismus nabídky a poptávky je procesem neustálého přizpůsobování se. Působení nabídky a poptávky se dá vyjádřit graficky spojením obou grafů do jednoho. Tento graf je však pouze momentálním vyjádřením stavu tržních sil, je časově omezen, mění se, pohybuje se doprava, doleva, křivky se vlní atd. Graf tedy zachycuje vždy jen okamžitý stav k určitému datu. Z grafu vyplývají jisté poznatky:

a

E b Q

•

Rovnovážná cena E - je bod v průsečíku obou křivek. To je cena, za kterou se nakupuje a prodává v případě rovnosti nabídky a poptávky. Tento stav je však na trhu spíše výjimečný, neboť právě nerovnováha je oním stimulujícím prvkem, který činí z tržního mechanismu mechanismus rozvoje, správné alokace zdrojů, ukazatel potřeb, mechanismus, jenž je hlavním růstovým činitelem celého hospodářství.

•

Tržní cena - je cena, za kterou se právě v daném okamžiku na trhu prodává a nakupuje. Tržní cena se může blížit k ceně rovnovážné, může se dočasně vzdalovat, její výše a především odchylka od ceny rovnovážné signalizuje stav na trhu. Při jiné ceně, než je cena rovnovážná, vzniká na trhu buď přebytek (a), nebo nedostatek (b) množství zboží (služeb, výrobních faktorů, lidských zdrojů, peněz, financí atd.), tak, jak to ukazují spojnice grafu. Velikost úsečky pak ukazuje velikost tohoto přebytku nebo nedostatku. Při rovnovážné ceně nevzniká ani přebytek, ani nedostatek, říká se, že cena vyčišťuje trh.

•

Tržní síly - začínají na trhu působit právě v okamžiku přebytku nebo nedostatku. Tyto síly mění ceny, nabídku i poptávku: a) Při nedostatku zboží jsou kupující ochotni zaplatit i vyšší cenu. To vede na straně výrobců ke zvýšení ceny a poté i ke zvýšení nabízeného množství. Tento stav ukazuje výrobcům možnost výhodné výroby s větším ziskem. Na trhu se tak časem objeví více zboží za vyšší ceny, kupující na to reagují snížením poptávky (vyšší cena odradí některé zájemce), rozdíly mezi nabídkou a poptávkou se vyrovnávají, tržní cena se musí snížit a postupně se přibližuje ceně rovnovážné.

36

Trh výrobků a služeb b) Při přebytku zboží bude situace přesně opačná. Zboží je tak silný přetlak, že kupující nejsou schopni jeho množství skoupit. Nabídka zboží je prostě podstatně vyšší než poptávka po něm. Výrobce se může pokusit podpořit jeho prodej (a svoji konkurenci na poli prodeje tohoto výrobku) snížením ceny, popřípadě přímo jeho výprodejem (typickým příkladem jsou posezonní slevy). Za tohoto stavu všem výrobcům zboží či služby klesají zisky, z jejich strany může dojít k tomu, že omezí jeho výrobu. Po určitém čase pak spotřebitel pocítí nedostatek tohoto zboží, rozdíly mezi nabídkou a poptávkou se vyrovnávají a opět dojde k postupnému oživování nabídky tohoto typu zboží.

Nedostatek zboží na trhu způsobí: •

Na straně spotřebitele „hlad“ po nedostatkovém zboží

•

Ochota spotřebitele si za toto zboží připlatit více

•

Zvyšování prodejní ceny nedostatkového zboží

•

Vyšší prodejní cena stimuluje výrobce k jeho výrobě

pro spotřebitele

pro výrobce pro výrobce

pro spotřebitele

pro výrobce pro výrobce

Nadbytek zboží na trhu způsobí: •

Kupující již uspokojil svoji potřebu po tomto zboží

•

Výrobce je nucen snížit cenu zboží (slevy, výprodeje)

•

Pokles tržeb a zisku všech výrobců tohoto zboží

•

Pokles výroby tohoto typu zboží

pro výrobce pro spotřebitele

pro výrobce pro výrobce

pro spotřebitele

pro výrobce

V každém z uvedených stavů se navíc může v daném sortimentu objevit nový druh výrobku, který přesune pozornost kupujících, ti pak mohou upustit od dosavadních zvyklostí a přejít na koupi nové věci. Křivka se znovu vychýlí a následuje opět pohyb celého mechanismu. Tento pohyb je podmíněn existencí rychlých a přesných informací o výrobcích, jejich cenách, o tom, co se urodilo, co se chystá, co se doveze ze zahraničí atd., neboť dostupnost těchto informací znamená výhodu pro obě strany. Každý ekonomický subjekt pak jedná přiměřeně k informacím (tedy podle toho na jedné straně vyrábí daný typ zboží a na straně druhé toto vyprodukované zboží kupuje). Neustále se jedná o provázanost nabídky s poptávkou. Shrnutí výkladu o vzájemném působení nabídky a poptávky: •

Nabídka a poptávka působí souběžně.

•

Jsou to protichůdné jevy, dochází tedy ke střetu.

•

Pokud se nabídka a poptávka sobě rovnají, vzniká rovnovážná cena.

•

Tržní cena vyjadřuje situaci na trhu, je odrazem nedostatku nebo přebytku zboží.

•

Při přebytku nebo nedostatku začínají působit tržní síly.

•

Působení tržních sil je podmíněno informacemi, především o pohybu cen.

3.6 ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY Jestliže graf nabídky i poptávky vyjadřuje závislost mezi cenou a množstvím, pak je zřejmé, že v bodě rovnováhy E je dosaženo stability trhu. Při nerovnováze začínají obě tržní síly - S (nabídka) i D (poptávka) - měnit cenu i množství. 1. Při nedostatku zboží je část kupujících ochotna koupit zboží i za vyšší cenu. Vzniká tzv. soutěž na straně poptávky. Nabídka (tedy výrobce zboží) na to bude reagovat: •

zvýšením ceny;

•

zvýšením nabídky množství (v různém časovém horizontu). 37

Díl

1

Ekonomie nejen k maturitě

Obecná ekonomie

Tím, že se zvýší cena, však část kupujících odpadne, popř. se bude nakupovat méně. Nedostatek se tak zmenší, postupně zanikne a pravděpodobně se změní na přebytek. 2. Při přebytku zboží budou prodávající snižovat ceny, aby zvýšili prodej. Současně budou vyrábět méně. Vzniká tzv. soutěž na straně nabídky. Přebytek se bude zmenšovat, zanikne a pravděpodobně se změní na nedostatek. Tento jev je graficky viditelný jako pohyb po křivkách nabídky a poptávky. Jeho důsledkem je kolísání cen a množství. Tržní mechanismus reaguje na stav potřeb a alokuje (přesunuje) výrobní zdroje tam, kde jsou zapotřebí. Tak je zodpovězena první základní ekonomická otázka, tedy „co“ vyrábět. Kromě tohoto jevu dochází však ještě k jinému pohybu, který je způsoben i jinými faktory (nejen ekonomickými).



Důsledek neúrody v nabídce

P

stav nabídky po změně

S2 S1

Graf č.  - neúroda na trhu zemědělských produktů (například u pšenice) posune celou křivku nabídky doleva nahoru.

původní stav nabídky

Je zřejmé, že nedostatek na trhu posune cenu nahoru po poptávkové křivce, kupující budou ochotni při nedostatku zboží platit vyšší ceny.

Q

V praktickém vyjádření pak rozeznáváme následující posuny celých křivek nabídky i poptávky, a to jak ve směru doleva, tak i doprava: 1. Poptávková křivka se nemění, nabídková se posouvá (viz příklad grafu č. ) - cena se posune po poptávkové křivce.



Opadnutí zájmu v poptávce

P

D1

2. Nabídková křivka se nemění, poptávková křivka se posouvá: cena se tedy posune po nabídkové křivce (viz příklad grafu č. ).

původní stav poptávky

D2

Graf č.  - opadnutí módního zájmu spotřebitelů v poptávce u oděvních výrobků způsobí velký pokles ceny. Tento jev je graficky viditelný jako pohyb celé křivky.



Pokles nabídky a růst poptávky

P

stav poptávky po změně

Q



Růst nabídky i poptávky

P D2 D1

S2 E2

D2 S1

S1

D1 E1

S2

E2

E1 Q

Q

3. Pokles nabídky a růst poptávky naznačuje graf č. . Poptávková křivka roste v důsledku klesající nabídky. 4. Společný růst nabídky i poptávky zobrazuje graf č. . Na trhu se objeví nabídka inovovaného tradičního výrobku, na kterou kupující zareagují vyšší poptávkou po tomto (jim známému a vyhledávanému) zboží. 38

Ostatní trhy Trh práce Trh práce je rovněž specifickým trhem, na kterém se projevují určité zvláštnosti oproti jiným typům trhů. I když se hovoří o lidech jako ekonomických zdrojích, je třeba si uvědomit, že v případě trhu práce se jedná o zdroj velmi odlišný od ostatních. Každý člověk má určitá práva (ta jsou dána legislativou daného státu), je nadán určitou schopností, znalostmi, dovedností, lidé mají rozdílné profese, spojují se do profesních skupin, sociálních skupin, přemýšlejí, avšak podléhají i určitým náladám, mají rozdílné přístupy k životu, různé pracovní úsilí, jejich pracovní výkonnost je různá atd. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční (ve skutečnosti tomu tak není), pak by na trhu práce byla vytvářena cena práce (čili mzda) stejným způsobem jako kterákoliv jiná cena kteréhokoliv zboží. Poptávka (poptává se firma, stát) by byla určena produktem práce. Nabídka (práci nabízí domácnost firmám, státu) by byla určena tak, že újma z práce (v práci strávíme značnou část svého života) by se rovnala efektu, který práce přináší, tj. reálné mzdě. mzda je vysvětlen v kapitole 9.1 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ, str. 91). Na poměřování (srovnávání) reálné mzdy s újmou práce je založeno rozhodování domácností na trhu práce. S růstem reálné mzdy by pak nabídka práce rostla, od určitého bodu naopak klesala. V podmínkách dokonalé konkurence na trhu práce by tak vznikla křivka nabídky poněkud odlišná od ostatních trhů. Situaci na trhu Křivka nabídky práce práce je možno opět znázornit P graficky.

S

Nabídková křivka se od určitého bodu (bod x - bod zlomu) otáčí zpět. Dá se říci, že: •

•

v dolní části nabídkové křivky se projevuje takzvaný substituční efekt, kdy zájem o práci roste s narůstající reálnou mzdou, kterou může nabízející za práci dostat;

důchodový efekt

x substituční efekt

P - cena práce (tedy mzda) Q - množství práce S - nabídka práce x - bod zlomu

za bodem zlomu, tj. po Q dosažení určité výše mzdy, se projevuje tzv. důchodový efekt. Znamená to, že při vysoké mzdě člověk nabízí méně práce. Pracovníky v této části křivky již „až tak peníze nezajímají“, dávají přednost spíše volnému času, nemají ochotu tolik pracovat (nabízí méně své práce). Křivka nabídky práce se stáčí zpět.

V určitých případech vede porovnávání újmy z práce (oceněné nízkou reálnou mzdou) a jiných kritérií (například vysoké podpory v nezaměstnanosti) až k dobrovolnému výpadku z nabídky práce, kdy lidé tedy za určitých okolností budou raději pobírat dávky v nezaměstnanosti nežli pracovat. Tento stav není pro společnost žádoucí, neboť představuje demotivační prvek pro snahu člověka pracovat a značně zatěžuje státní finance při vynakládání finančních zdrojů na podpory v nezaměstnanosti. V podmínkách dokonalé konkurence by pak na trhu práce vznikla rovnováha v místě střetu nabídky a poptávky, která by byla výsledkem těchto závislostí: •

příjmu z produktu práce (strana poptávky – firmy a stát);

•

užitku z reálné mzdy (domácnosti);

•

užitku z volného času (domácnosti).

Skutečný trh práce se od takto teoreticky stanovených pravidel výrazně liší. Je to především proto, že dokonale konkurenční trh ve skutečnosti na trhu práce neexistuje a na obou stranách křivek vznikají značné rozdíly, které způsobují tzv. poruchy na trhu práce. 45

Ostatní trhy Část lidí bude vždy raději šetřit a postupně si vytvářet vlastní zdroje, než by si vypůjčili. Je to jistá forma konzervatismu, která velí k obezřetnosti, riziko zadlužení a nutnost si pak stále vypůjčovat může vést ke ztrátě důvěry. Výsledný graf agregátní nabídky a poptávky na peněžních trzích (viz předchozí strana) bude tedy poněkud odlišný z hlediska vývoje obou křivek, nežli je tomu u trhu výrobků a služeb. Obě křivky jsou více strmé, nabídková je prakticky téměř nepružná. Poptávka po penězích a nabídka peněz je zprostředkovávána především bankami. Domácnosti, firmy a stát na jedné straně vkládají do bank své volné peněžní zdroje, půjčují tedy bankám své peníze za určitý úrok, jiné domácnosti, firmy či státní organizace si od banky tyto peníze vypůjčují, ale za úroky vyšší (ziskem banky je rozdíl úroků). Odměnou bance za tyto služby je tedy bankovní zisk. Bankovní zisk vzniká jako rozdíl úročení úvěrů na jedné straně a úročení vkladů na straně druhé. Pohyby peněz na peněžních trzích jsou však ještě složitější. Peníze nepůjčují pouze banky, ale i jiné subjekty, různé finanční společnosti, leasingové firmy, banky si půjčují navzájem, půjčují si od jiných institucí jako například pojišťoven, různých fondů, od státu atd.

Trhy finančního kapitálu Značná část operací na finančních trzích se týká činnosti tzv. kapitálových trhů, které zjednodušeně řečeno se rovněž zabývají přerozdělováním volných peněz mezi různými ekonomickými subjekty. Na těchto trzích se však nejedná o přímý pohyb peněz, ale o jejich zprostředkovanou formu, tj. cenné papíry. Cenné papíry představují symbolické peníze, jedná se ve své reálné podobě o papíry, které jsou označeny nomináliemi (číslicemi) představujícími jejich hodnotu. Po určité době lze tyto cenné papíry opět směnit za peníze, většinou za vyšší částku, než je nominálie. To představuje určitý profit držiteli těchto cenných papírů. Nemusí tomu však být vždy. Stane se, že hodnota těchto cenných papírů naopak časem poklesne a majitel či držitel na tom prodělá. Typickými představiteli těchto cenných papírů jsou dluhopisy a akcie. Cenných papírů však existuje více než 200 druhů. Odlišují se někdy drobnými, jindy zásadními rozdíly. •

Dluhopisy (neboli obligace) - jsou cenné papíry, které vydává stát (státní dluhopisy), obec (komunální dluhopisy), podnik (podnikové dluhopisy) a banka (bankovní dluhopisy). Může je vydat i fyzická osoba za předpokladu, že je bankou s místem podnikání na území státu EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a podnikající na území ČR na základě jednotné bankovní licence dle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank. S dluhopisem je spjato právo požadovat splacení dlužné částky k určitému datu a vyplacení výnosu (úroku). Držitelé mohou také cenné papíry prodávat (je to symbol určité hodnoty s právem na její úhradu), tím se mohou věřitelé měnit a výstavci dluhopisu jej může předložit jiný subjekt než ten, kterému byl před časem poskytnut.

New York Stock Exchange (zkráceně NYSE) - budova newyorské burzy. Byla založena již v roce 1792 podpisem dohody o obchodu s cennými papíry (Buttonwoodská dohoda). V historii svědek velkého krachu na burzovních trzích v roce 1929, který vyústil ve vleklou světovou hospodářskou krizi 30. let minulého století. Dnes jedno z center světového trhu a obchodování s finančním kapitálem. Je považována za největší burzu s cennými papíry.

•

Akcie - jsou jiným typem cenných papírů. Není s nimi spojeno právo na vyplacení nominální částky (může být vyplacena i mnohem vyšší nebo mnohem nižší částka v důsledku kolísání hodnoty akcie na finančních trzích). Naproti tomu akcie obsahuje několik dalších práv, která nemají dluhopisy či jiné formy cenných papírů. Obecně lze říci, že držení akcií je méně bezpečné než držení dluhopisů, jedná se o riskantnější formy, tím více ovšem na nich lze vydělat (výnosy mohou být značné).

•

Z dalších známých forem cenných papírů jmenujme ještě alespoň směnky, podílové listy či šeky.

New York Stock Exchange (newyorská burza cenných papírů) http://www.nyse.com London Stock Exchange (londýnská burza) http://www.londonstockexchange.com NASDAQ Stock Exchange (největší mimoburzovní trh společnosti The Nasdaq Stock Market, Inc.) http://www.nasdaq.com

51

Doprovodné jevy tržního mechanismu Pro snižování nezaměstnanosti se používají vládní zásahy dvojího typu. Jsou to jednak aktivní, jednak pasivní nástroje: •

Pasivní nástroje - zmírňují dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti.

•

Aktivní nástroje - snaha snížit nezaměstnanost udržením vysoké zaměstnanosti.

Snižování nezaměstnanosti probíhá v rámci proticyklické politiky - je stimulován růst zaměstnanosti a produktu. Jde tedy i o snižování cyklické nezaměstnanosti. Opatřeními zde jsou expanzivní (výdajové) poptávkové kroky fiskální politiky přispívající k tvorbě nových pracovních míst (společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce apod.). Dále jde o udržování vysoké zaměstnanosti cestou snižování přirozené míry nezaměstnanosti. Jedná se například o zlepšování informací o volných pracovních místech, o financovanou rekvalifikaci či migraci za prací. Shrnutí výkladu o nezaměstnanosti: •

Nedokonalá konkurence se zvlášť silně projevuje na trhu práce.

•

Je způsobena řadou ekonomických i mimoekonomických faktorů.

•

Rozeznáváme dvě zásadní formy nezaměstnanosti: dobrovolnou a nedobrovolnou.

•

Řešením nezaměstnanosti se musí zabývat stát.

•

Součástí vládní hospodářské politiky je řada nástrojů pro snižování nezaměstnanosti.

5.3 INFLACE Podobně jako nezaměstnanost patří inflace k trvalým projevům tržního hospodářství, je spjata s fungováním principu trhu, je doprovodným jevem existence tržní ekonomiky. Inflace je ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny neboli snížení kupní síly peněz.

za měsíc, za rok apod.). Otevřená inflace (zjevná) je z pohledu ekonomiky státu pečlivě sledována, její vývoj je jedním z velmi přísně kontrolovaných makroekonomických ukazatelů hospodářské politiky každé vlády a její nárůst má nejen ekonomické, ale i sociální a politické dopady. Proto inflace patří mezi stěžejní body pozornosti každé společnosti v tržním hospodářství. Růst cenové hladiny se měří ve statistice pomocí pevně stanoveného souboru zboží a služeb. Ten se nazývá spotřebitelský koš. Zahrnují se do něj řádov stovky druhů různého zboží a služeb. Nikoliv tedy vzestup cen některého druh zboží (to může být v jednotlivých oblastech rozdílné, kolísavé), ale trvalý vzest hladiny cen spotřebitelského koše je ukazatelem inflace v daném státě. K měření inflace můžeme používat řadu indexů, v současné době se pou tzv. index spotřebitelských cen. Značí se In a je dán vzorcem:

In =

CPIn - CPIn-1 CPIn-1

n=

CPI - index spotřebitelských cen

* 100

105 - 100 100

* 100 = 5 %

61

Díl

1

Ekonomie nejen k maturitě

Obecná ekonomie

Míra inflace se udává v procentech. Může vystupovat buď jako absolutní údaj, nebo jako přírůstek oproti výchozímu stavu. Podle ročního vzestupu míry inflace se pak rozeznávají různé stupně inflace: 1. Mírná (plíživá) inflace - obvyklá ve většině případů, pokud se vzestup cenové hladiny pohybuje do 10 % oproti předcházejícímu stavu. Tento vývoj je považován za přijatelný. Dá se říci, že mírná inflace (udává se cca kolem 3 %) je dynamizujícím, stimulujícím prvkem tržního hospodářství. využití zdrojů, rychlým investicím, a tím i rychlejšímu obratu kapitálu. Lze tedy říci, že malá inflace je motorem růstu ekonomiky, jejím akceleračním faktorem. 2. Pádivá inflace - druhý stupeň, zhruba na úrovni do 100 % (někdy se uvádí až do 1000 %). Tato inflace má již řadu velmi negativních dopadů na ekonomiku, chování tržních subjektů, projevuje se v oslabení všech ekonomických faktorů ovlivňujících správné fungování ekonomiky. 3. Hyperinflace - třetí stupeň inflace, kdy se procento inflace pohybuje řádově i v tisících procent. To je stav velmi vážný, ekonomika země je v dezolátním stavu, přestávají platit všechny atributy tržního hospodářství.

Příklad hyperinflace - německá bankovka z roku 1923 v hodnotě 100 milionů marek. Evropa se v tomto období potýkala s těžkou hospodářskou krizí, která v případě Německa byla i jednou z příčin nástupu nacionalismu a Hitlera k moci.

Důvodů, proč inflace vzniká, je celá řada. Ekonomové znají desítky příčin, které se v podstatě rozdělují do dvou velkých skupin: •

•

První skupinu představují příčiny, které souhrnně vyvolávají tzv. inflaci taženou poptávkou. Ta je způsobena důvody na straně agregátní poptávky, např. nadměrnými úvěry, snižováním daní nebo zvyšováním státních výdajů (například do sociální oblasti).

Poptávka

Druhou skupinu tvoří příčiny, které vedou ke vzniku tzv. inflace tlačené náklady. Ta je způsobena nadměrným růstem nákladových položek, především neúměrným a nepodloženým růstem mezd, růstem cen strategických surovin nebo zvýšeným množstvím výrobků za stejný časový úsek.

Charakteristické však je, že v období zvýšené inflace působí oba typy inflace většinou současně, kombinují se, prolínají se, působí souběžně, tj. jedna příčina je důvodem ke vzniku další. Tím se inflace rozhořívá, pak je opět nutný zásah státu, aby ji zmírnil nebo udržel. Inflaci je možné rozlišovat i podle jiných hledisek, například:

62

•

Zjevná inflace - ekonomická nerovnováha je spojena s růstem cenové hladiny.

•

Potlačená (blokovaná) inflace - státní orgány se sice snaží inflaci brzdit, ale nejsou schopny odstranit příčiny.

•

Skrytá inflace - cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, nebo v případě, že velký podíl na ekonomice země má tzv. stínová ekonomika (viz kapitola 9.4 DALŠÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ UKAZATELE, str. 97). Pojem inflace na serveru Wikipedia - definice pojmu, podrobné vysvětlení a objasnění zákonitostí, které vedou k jejímu vzniku, rozvoji a dopadům na společnost. http://cs.wikipedia.org/wiki/Inflace

Nástroje hospodářské politiky státu Z globálního pohledu může centrální banka provádět dva typy monetární politiky: 1. expanzivní - tedy zvyšovat nabídku peněz; 2. restriktivní - nabídku peněz snižovat. Oba typy monetární politiky mají pak dopad na pohyb poptávky po penězích, centrální banka tak nepřímo ovlivňuje i ostatní trhy. Shrnutí výkladu o monetární politice státu: •

Monetární politika je zaměřena na regulaci množství peněz v národním hospodářství.

•

Povinnost řídit měnovou politiku má centrální banka.

•

K regulaci měnové a úvěrové situace ve státě může stát používat řadu přímých i nepřímých metod.

•

Mezi základní přímé metody patří regulace investiční činnosti pomocí limitu investičních úvěrů a regulace spotřeby pomocí spotřebních úvěrů.

•

Mezi základní nástroje nepřímé regulace patří stanovení povinných minimálních rezerv, diskontní sazba, reeskontní kontingent a operace na volném trhu.

7.2 FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU Fiskální politika státu je spjata s tvorbou a rozdělováním finančních prostředků prostřednictvím soustavy rozpočtů. V každém státě, v závislosti na hierarchii a členitosti státní správy, existuje několik stupňů rozpočtové soustavy, od rozpočtů obecních, městských, okresních až po státní rozpočet jakožto nejvyšší rozpočet státu (například federální rozpočet či rozpočet spolkového, respektive unitárního státu). Státní rozpočet představuje centralizovaný fond finančních prostředků, které vytvářejí všechny ekonomické subjekty státu, rozdělují a užívají jej státní orgány. Stát tak pomocí příjmů a výdajů ze státního rozpočtu přerozděluje finanční prostředky tam, kam společnost potřebuje. Státní orgány odčerpávají od všech tržních subjektů nemalé finanční částky ve formě daní, odvodů, poplatků (eventuelně pokut) a ovlivňují prostřednictvím výdajové stránky jejich použití. Státní rozpočet tvoří příjmy a výdaje.

Státní rozpočet

Státní rozpočet

Neustálý přísun finančních prostředků do státního rozpočtu

Příjmy

Přímé daně • majetkové • důchodové (daň z příjmu)

Nepřímé daně • DPH • spotřební daň

Neustálé poskytování prostředků státního rozpočtu potřebným ekonomickým subjektům

Výdaje

Ostatní příjmy

Obrana státu

• úroky • nájemné • splátky zahraničních úvěrů

• armáda • policie

Školství Kultura Zdravotnictví Sociální zabezpečení

Státní správa • státní úřady a administrativa

Národní hospodářství

77

Nástroje hospodářské politiky státu Každý stát má samozřejmě odlišný poměr mezi těmito výdajovými položkami a i jinou vládní politiku uvnitř těchto skupin. Rovněž podíly vynakládaných prostředků nejsou neměnné a mohou se i v průběhu hospodářského období (tím je jeden rok) radikálně změnit. Například v době ohrožení státu se operativně změní poměry ve prospěch potřebnějších vydání a více se začne vydávat na obranu. Tyto změny uvnitř období podléhají schválení parlamentem. Přijatý rozpočet má charakter zákona. Musí být schválen parlamentem, k jakékoliv změně je zapotřebí dostatečný počet hlasů v parlamentu. Vzhledem k tomu, že právě v tvorbě a sestavení rozpočtu se koncentruje vládní politika, je jeho skladba vždy součástí mnohdy tvrdých bojů vlády a parlamentu, zvláště s opozičními poslanci, kteří by měli oponovat a prosazovat názory a požadavky nevládních stran do tvorby i čerpání rozpočtu. Přijatý rozpočet je již vodítkem pro odpovídající postup všech ministerstev a státních orgánů při vynakládání státních prostředků i při zajišťování jeho příjmů. Při tvorbě rozpočtu mohou být uplatněny tři možné stavy, rozpočet může být koncipován jako: •

vyrovnaný - v tomto případě se agregátní výdaje rovnají agregátním příjmům;

•

přebytkový - příjmy jsou plánovány vyšší než výdaje;

•

schodkový (deficitní) - výdaje budou převyšovat příjmy.

Skutečný vývoj rozpočtu v době jeho tvorby a čerpání (rozpočet se sestavuje, plánuje vždy v předcházejícím roce, cca od pololetí, kdy se ukazují tendence a předpokládaný reálný výsledek daného roku) může být ale odlišný, vzniká buď přebytek, nebo deficit. Pravděpodobnost, že by koncipovaný vyrovnaný rozpočet skončil přesně, je malá, podstatná je proto vždy odchylka od původních předpokladů. Přirozeně že pro perspektivu zdravého vývoje ekonomiky a společnosti je vhodnější koncipovat státní rozpočet jako přebytkový. Státní rozpočet může být, jak je uvedeno, jako deficitní sestaven už v době jeho vytvoření a schválení. Sestavení deficitního rozpočtu však přináší určité problémy a nebezpečí, neboť: •

deficitní rozpočet pomáhá zvyšovat inflaci;

•

deficitní rozpočet není příliš příznivě posuzován kooperujícími hospodářskými institucemi, obchodními partnery, včetně zahraničí.

Ke krytí deficitu si stát musí vypůjčit buď: •

• •

na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků (viz příslušné pasáže kapitoly Nástroje hospodářské politiky státu, str. 75); od jiného státního orgánu (většinou od centrální banky); např. ze zahraničí (buď od obchodních bank, nebo od cizího státu).

Bilanc

e státního ro 1995 1996 zpočtu ČR - v 1997 1998 ývoj 1999 2000 2001 2002 - 1,6 - 15,7 2003 2004 29 2005 2006 ,3 - 29,6 - 46 7,2 ,1 - 67,7 2007 45,7 - 109,1 - 93,7

Saldo státní ho rozpoču (v mld Kč)

154,4

155,2

Státní dluh (v mld Kč)

173,1 194,7

228,4

289,3

345,0

395,9 493,2

592,9

- 56,3

- 66,4

691,2 802,5 933,3

státním dluhem. V každém případě deficit státního rozpočtu zatěžuje především budoucí ekonomický vývoj, neboť odčerpává momentální zdroje na úkor budoucnosti, to však z dlouhodobého hlediska. Krátkodobě může deficitní rozpočet sehrát i pozitivní roli, pokud se s jeho pomocí podaří nastartovat ekonomiku k vyšší výkonnosti. Může tak přispět k rychlejšímu ekonomickému růstu v příštím období. Pokud se to však nepodaří, je to prostředek velmi nebezpečný, neboť může jen urychlit celkový negativní sesuv celé ekonomiky. Stát prostřednictvím státního rozpočtu mění strukturu hospodářství a tím působí na jeho vývoj. Příjmy a výdaje se provádějí na základě přijatých pravidel a rozpočty schvalují zástupci občanů od poslanců parlamentu až po obecní zastupitelstvo v případě obecních rozpočtů. Český statistický úřad (ČSÚ) - podrobné statistické informace týkající se všech oblastí činnosti člověka. Údaje o státním rozpočtu naleznete v sekci Makroekonomické údaje. http://www.czso.cz/

- 97,6

79

Národohospodářské agregáty Proto připusťme, že ani zcela objektivně postavené ekonomické ukazatele nemusí zcela přesně vyjadřovat subjektivně vnímaný ekonomický stav či pohyb. Nicméně právě pro vyjádření změn a pro srovnávání vývoje musíme nějaké ekonomické ukazatele používat. Praxe pro tuto potřebu zavedla výpočet ukazatele, který je všeobecně přijímaný a používaný pro sledování formou statistiky, a to ukazatele životní úrovně.

Ukazatele životní úrovně Pro vyjádření životní úrovně se používají v podstatě tyto možné veličiny: 1. Reálná mzda (reálný příjem) Vyjadřuje množství výrobků či služeb, které je možné za nominální mzdu koupit.

za 15 000,za svůj výdělek mohl alternativně koupit uvedené věci. jedno auto nižší střední třídy (a ještě by mu zbylo), 10 televizorů atd. Jak vidíte, ukazatele reálné mzdy je možné používat i pro mezinárodní srovnávání, i když tento ukazatel není tak přesný (historicky se vytvořily v různých zemích jiné relace mezi hodnotami). 2. Čas práce nutné k dosažení daného příjmu Jedná se o daleko přesnější ukazatel, kterým je čas práce nutné k dosažení příjmu umožňujícímu nákup určitého výrobku nebo služby. Zatímco ukazatel reálné mzdy je negativně ovlivněn především různou úrovní inflace v různém čase a při mezinárodním srovnávání pak i mezi různými státy, ukazatel času se stanovuje v minutách, v jednotkách, které nejsou ovlivněny žádnými ekonomickými jevy. Proto srovnávání využíván tento ukazatel.

1 triko, nebo 1 knihu atd.

Reálná mzda Kč za 15 000,- C

1x

10 x

Reálná mzd a vyjadřuje, jak velké m výrobků či sl nožství užeb je mož no si za dano pořídit. Do jis u částku té míry lze to to schéma po srovnání živo užít i pro tní úrovně m ezi zeměmi.

Čas prá ce

nutné k

dosaže

ní

například: 30 bochníků chleba, nebo 6 ks trik, nebo 5 knih atd. například:

(teoreticky – kdyby veškerý svůj plat mohl šetřit). Pracovník stejné profese a věku by v Německu potřeboval vydělávat na koupi téhož auta přibližně 3 měsíce. 3. Srovnání prostřednictvím jednotné měny

Pracov

ník v Č

1 rok

R

Osobn í au nižší stř to ední tříd y

Pracov

ník v N

ěmecku

3 měsíce

Pro srovnávání celé řady ekonomických údajů, tj. včetně mezd, je nyní možné využívat také jejich vyjádření pomocí jednotné ev - eura. I když vyjádření mezd v přepočtu na euro umožňuje toto s na skutečnost, že toto srovnání nemusí být přesné, neboť uvnitř jedn jinak vytvořily relace mezi různými hodnotami (například nájemné na by 30 % z mezd, jinde 50 %, někde jsou potraviny laciné, jinde drahé apod.). Pro orientační pohled na výši životní úrovně lze však i tento ukazatel použít.

91

Banky a jejich úloha v národním hospodářství Do sekundární finanční činnosti zařazujeme také veškeré kontroly průběhu a výsledků primární finanční činnosti jako například: daňové kontroly, kontroly sociálního a zdravotního pojištění, kontroly pojišťoven při uplatnění pojistek atd. Sekundární finanční činnost je však podmíněna existencí finanční činnosti primární, bez tohoto základu, tj. bez existence reálných peněz, je neživotná. Oba typy finančních operací jsou běžnou součástí ekonomického života.

10.2 VZNIK BANK Reálné peníze, ať už ve formě drahých kovů, nebo bankovek, vždy znamenaly a znamenají pro jejich držitele formu bohatství. Jejich vlastnictví nebo držba většího množství vyžaduje bezpečnostní opatření proti odcizení (trezory). To bylo kdysi zcela nezbytné u zlatníků, klenotníků a obchodníků se zlatem. Ve středověké Anglii začali klenotníci poskytovat ostatním lidem, především řemeslníkům, novou službu – úschovu peněz (tehdy ve formě zlatých mincí) ve svých vlastních trezorech a proti těmto penězům začali majitelům mincí vydávat potvrzení o vkladu peněz. Toto potvrzení se postupně stalo transakčním prostředkem při výměně služeb, začalo nahrazovat hotové peníze. Tak se prakticky začalo platit potvrzením o vkladu peněz, neboť úschova peněz u konkrétní osoby znamenala vlastně vznik úvěrového vztahu Při předložení potvrzení byl vklad vrácen. Určitá část klenotníků se pak začala věn výhradně této činnosti, tj. úschově peněz, jejich převody mezi jinými osobami, platbami atd., a tak postupně vznikly operace na peněžním trhu. Část těchto obchodníků se pak zcela specializovala na nový druh podnikání pouze na peněžní trhu, který byl podmíněný úschovou peněz a vydáváním potvrzení, vznikly tím prv banky a bankovnictví.

1350

Potvrzení o vkladu peněz se postupně začalo používat místo hotových peněz, sta se transakčním prostředkem přijímaným při platbách. Tím se vlastně přeměn na směnku, vystavovanou bankami v případě tzv. pasivních bankovních operací. Ty směnky znějící na bankéře se dalším vývojem přeměnily v další typ peněz, tj. úvěrové peníze neboli bankovky.

1610

Bankovní obchody

Pasivní obchody

Aktivní obchody

BANKA vklady půjčky nákupy peněz

úvěry půjčky jiným subjektům peníze 1925

Bankovky vznikly z původních směnek vydávaných bankou odstraněním termínu splatnosti. Původní směnky byly termínované (ve středověku i počátkem novověku byly směnitelné za uložené zlato či jiné hodnoty až k danému termínu), bankovky byly směnitelné již obecně kdykoliv při předložení, a to doručitelem (předkladatelem) bankovky. Odstraněním termínování tohoto cenného papíru se bankovky staly velmi rychle univerzálním platebním prostředkem, kýmkoliv ochotně přijímaným, neboť každému držiteli se pak umožnil přístup k hodnotě, jíž byl tento cenný papír kryt. Protože bankovky byly kryty zlatem, představovaly nominálie (čísla) uvedené na bankovce přesný objemový ukazatel směnitelného zlata. Bankovky začaly velmi rychle plnit veškeré funkce peněz a umožnily rozvoj moderních peněžních soustav. Bankovky, které byly kryty zlatým obsahem, znamenaly ve svém počátku naprosto novou kvalitu v dějinách peněz, především proto, že přesně číselně vyjadřují základní funkci peněz, tzn. ekvivalenci hodnoty. Pojem banka na serveru Wikipedie - historie vzniku bank, jejich formy, typy bankovních obchodů, význam bank v ekonomice státu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Banka

2008

101

Díl

Ekonomie nejen k maturitě Tak tomu ale v reálné ekonomice prakticky žádného státu s tržní ekonomikou není a dochází k odchylkám od stálého růstu. Tyto odchylky mohou mít podobu snižujícího se tempa růstu, nulového, popřípadě i záporného tempa růstu. Hovoří se pak o cyklickém vývoji, existenci hospodářských cyklů, kolísání ekonomiky.

11.2 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Charakteristickým znakem tržní ekonomiky je její cyklický vývoj.

1

Obecná ekonomie

Dlouhodobý ekonomický růst, který byl typický pro Japonsko a Německo po 2. světové válce a trval několik desetiletí, skončil v sedmdesátých letech (v Německu), eventuelně v osmdesátých letech (v Japonsku) a oba tyto státy se nyní pohybují po standardních křivkách hospodářských cyklů. Vůbec největší propad dlouhodobého růstu byl předznamenán v USA koncem dvacátých let minulého století (1929) a je známý jako tzv. černý pátek (krach na newyorské burze).

To platí obecně bez ohledu na státy, je to průvodní jev každého tržního hospodářství. Tento cyklický vývoj je graficky znázorňován pomocí ukazatele tempa růstu. V naprosto ideálním tvaru (který se pochopitelně v reálném životě v této podobě nevyskytuje) můžeme střídání jednotlivých fází způsobených kladnými či zápornými přírůstky tempa růstu (v obou případech zvyšujícími se či snižujícími se v čase) vyjádřit pomocí sinusoidy takto:

Hospodářský cyklus

+G a

Během pár dní se Dow Jonesův index propadl o neuvěřitelných 23,9 % a způsobená panika na akciových trzích znamenala předzvěst vleklé hospodářské krize, která zasáhla nejen americkou, ale i celosvětovou ekonomiku 30. let minulého století.

b

c

d t

-G Horní bod zvratu je označován jako vrchol, dolní bod zvratu (v záporné části) jako sedlo nebo dno. Na sinusoidě můžeme také rozlišit dvě fáze označované jako expanze, kdy výkonnost ekonomiky roste, a kontrakce, kdy výkonnost ekonomiky klesá. Vzhledem k tomu, že reálný průběh ekonomiky se od této křivky může odchylovat, rozeznáváme ještě pojem stagnace, označující časový úsek, kdy ekonomika ani neroste, ani neklesá. a) Tento úsek představuje ekonomický růst, konjunkturu (boom, rozmach). Přírůstky HDP se stále zvyšují. Jde o nejvíce žádoucí rozvoj ekonomiky, ekonomika trvale roste a tempo růstu se zvyšuje. b) Tento úsek je označován jako recese. Pokles zvláště výrazný, prudký a rychlý je označován pojmem deprese. Ekonomický růst dosáhl vrcholu, a i když ekonomika nadále roste, přírůstky HDP jsou stále menší a menší, tempo růstu se zpomaluje až na nulovou hodnotu (je dosaženo stejného přírůstku HDP jako ve srovnávaném předchozím období). c) Fáze označená tímto písmenem představuje nejméně žádoucí stav ekonomiky označovaný jako krize. V tomto úseku klesá objem HDP, a to zvyšujícím se tempem poklesu až na takzvané ekonomické dno či sedlo. Ekonomická krize je doprovázena celou řadou dalších negativních jevů, jako například zvyšující se nezaměstnaností. V bodu zvratu, v sedle, jako by se ekonomika znovu odrazila, zotavila se, nastává čtvrtá fáze hospodářského cyklu. 110