NEGATIVNÍ ÚČINKY DOPRAVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Negativní vlivy dopravy se projevují v těchto oblastech: 1. OVZDUŠÍ 2. VODA, PŮDA 3. HLUK 4. VIBRACE 5. OSTATNÍ FYZIKÁLNÍ ZÁŘENÍ 6. JINÉ FAKTORY
1.
3.
2.
5.
4.
6.
ZNEČIŠTĚNÍ VOD A PŮDY Znečišťování podzemních vod a půd: - nepřímo: emisemi - přímo:
při dopravních nehodách (zejména při přepravě nebezpečného zboží) a z provozních úniků říční dopravou (vypouštění škodlivin nebo vliv nebezpečného nákladu, nežádoucí vliv na ekosystémy).
ČR: největší podíl na znečištění vod mají ropné produkty a chemické látky uniklé při dopravních nehodách.
Dopravní nehody způsobují nejen škody na lidském zdraví i životech, ale mohou i vést k poškození životního prostředí. Takovým nehodám říkáme ekologické havárie. Při ekologických haváriích dochází k škodlivých látek do ovzduší, vody i půdy.
úniku
Důsledkem těchto úniků může být poškození ekosystému (např. otrava ryb v řekách) i ohrožení lidského zdraví (znečistění zdroje pitné vody).
Při haváriích může dojít k úniku pohonných hmot, tj. ropných látek, provozních kapalin (např. motorový olej) nebo i převáženého nákladu. Pokud je převáženým nákladem nebezpečná chemikálie, jako je třeba chlór (Cl) nebo amoniak (NH3), může být jejich únik spojen i s evakuací osob z ohrožené oblasti. Omezování znečištění vod a půdy z havárií: - kontrolou stavu vozidel - technickými zábranami podél komunikací - vysokými pokutami (stimulace chování řidičů) - soustavnou výchovou k ochraně přírody aj.
Ekologické havárie jsou spojeny nejen se silniční, ale i s vodní nebo železniční dopravou. Sledována je tak především přeprava nebezpečných nákladů
- silniční přeprava – ADR („Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí” „The European Agreement concerning the International Carriage of Dangerous Goods by Road“)
- železniční přeprava - předpisy RID ("Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí“ „Reglement concernant le transport International ferroviare des merchandises Dangereuses“) prevence havárií ohrožujících ŽP
- letecká doprava - předpisy IATA/DGR (zákaz přepravy nebezpečných předmětů bez souhlasu leteckého úřadu, při mezinárodních letech nutný souhlas od dotčených států) - vnitrozemská vodní doprava - předpisy ADN - námořní doprava - kodex IMDG
databáze: DOK http://cep.mdcr.cz/dok2/DokPub/dok_facelift.asp
Označování při přepravě: existuje řada různých systémů Nejznámější: na výstražné tabulce Kemlerův kód (horní řada čísel) značí nebezpečnost nebezpečné látky pro potřeby přepravy podle dohod ADR a RID. Umisťuje se na výstražnou tabulku na vozidlo přepravující předměty podle těchto dohod. UN číslo (spodní řádek) - každá látka nebo předmět nebezpečné povahy má svůj vlastní přepravní název. Pro každý název je přiděleno čtyřčíslí - má mezinárodní platnost.
benzín
Označování při přepravě: Kemlerův kód Pravidla Kemlerova kódu: Na označení nebezpečnosti se používají kombinace těchto devíti číslic:
234567890-
Plynná látka (Uvolňování plynů pod tlakem) Hořlavá kapalina (Hořlavost par kapalin a plynů) Hořlavost pevných látek Látka podporující hoření (Oxidační účinky) Jedovatá látka (Toxicita) Radioaktivní látka Žíravá látka (Leptavé účinky) Samovolná reakce (Nebezpečí prudké, bouřlivé reakce) Bez významu (viz dále)
Dále se používá X - látka nebezpečně reagující s vodou
V případě větší intenzity nebezpečí (vysoká hořlavost) se číslice zdvojí nebo ztrojí (vysoká hořlavost - 33). Protože kód musí mít alespoň dvě číslice, tak se používá 0 na doplnění do dvouciferného čísla. Tabulka pro označování nebezpečných nákladů má rozměry 300x400 mm
Označování při přepravě: Kemlerův kód
Označování při přepravě: UN kód UN kód je charakteristické čtyřčíslí, přiřazené dnes asi 3000 látkám a jejich směsím, které látku nebo směs jednoznačně identifikuje.
Musí být společně s Kemlerovým kódem uveden na každém vozidle používaném při přepravě látek, které spadají do seznamu látek, jejichž přeprava se řídí dle ADR) či RID. Látky identifikuje vždy čtyřmístný kód (v případě potřeby se doplňuje kód číslem 0).
Označování při přepravě: UN kód
Přeprava odpadů zákon 185/2001 Sb., o odpadech - stanovuje povinnosti při přepravě odpadů a nakládání s nimi - je kompatibilní s předpisy EU - dovoz odpadů za účelem zneškodnění v ČR je zakázán - vývoz odpadů - omezen “Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování” (sdělení MZV, zákon č. 100/1994 Sb.)
Seznamy MŽP: - odpady, jejichž vývoz, dovoz a tranzit je možný pouze se souhlasem MŽP („červený“) - odpady, které je možno dovézt pouze po splnění oznamovací povinnosti („žlutý“) - odpady, které jsou volně obchodovatelným zbožím („zelený“)
Katalog odpadů http://www.eurochem.info/files/eko/katalog_odpadu/katalog_odpadu.htm
NEHODOVOST - výrazně negativní faktor pro silniční dopravu (počty mrtvých a raněných osob, celková škoda) - železniční doprava ročně zaviní podstatně menší počet nehod, počty mrtvých a zraněných jsou významně nižší
Observatoř bezpečnosti silničního provozu http://www.czrso.cz/
Nehodovost v ČR 2011
Zdroj: www.policie.cz/soubor/nehodovost-v-1-pololeti-2011.aspx
ZÁBOR PŮDY A FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVOU EU: cca 1,3% celkové rozlohy ČR : cca 1,65% celkové plochy státu Nejvíce půdy zabírá silniční doprava. Omezení fragmentace (parcelace) krajiny
- efektivním využitím stávající přepravní kapacity - přesunout nákladní dopravu ze silnice na železnici - více používat kombinovanou dopravu
Fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou Výstavbou pozemních komunikací a další infrastruktury se krajina dělí na stále menší a menší celky, které postupně ztrácejí potenciál k vykonávání funkcí pro existenci populace živočichů. Je závažným a složitým problémem ochrany přírody; může mít v budoucnu katastrofické následky pro flóru, faunu a ekosystémy. Proto je snahou pomocí různých legislativních nástrojů chránit celistvost cenných území na národní i celoevropské úrovni.
Primární ekologické efekty fragmentace 1.Bariérový efekt 2.Ztráta lokalit a jejich propojení 3.Střety fauny s vozidly 4.Biokoridory a lokality podél komunikací 5.Rušení a znečištění
1. Bariérový efekt Komunikace působí jako fyzická překážka s následky na populace živočichů. Pro velké savce je komunikace překážkou pouze je-li oplocena a je-li dopravní intenzita vysoká. Menší živočichové na komunikaci, např. obojživelníci, plazi, malí savci a bezobratlí, jsou mnohem častěji sraženi vozidly nebo usmrceni predátory. Jestliže komunikace účinně oddělují populace živočichů po několik generací mohou se tyto demograficky nebo dokonce geneticky měnit. Ve většině situací komunikace omezí pohyb živočichů avšak nezastaví jej úplně. Otázkou zůstává jak velký bariérový efekt může být tolerován nebo jaká mobilita mezi fragmentovanými lokalitami je nutná k zachování genetického toku a tím zdravých lokálních populací.
Klíčový indikátor fragmentace je hustota silnic, která koresponduje se způsoby využívání půdy, lidským osídlením a urbanizací. Tzv. násobná fragmentace je umístění 2 nebo více paralelních dopravních cest do 1 koridoru. To je přínosné především u multimodálních dopravních koridorů neboť je vytvořena pouze jedna bariéra místo 2 nebo více. Častý případ je však ten, že dálnice a původní silnice vedou rovnoběžně ve vzdálenosti od 0,3 do 1 km. Provoz bývá intenzivní na obou rovnoběžných komunikacích (v ČR např. v některých místech na Jižní Moravě), neboť původní silnice je často využívána také vozidly, které nemají dálniční známku. V takovém případě je fragmentace dvojitá a je vytvořena prakticky neprůchodná bariéra.
2. Ztráta lokalit a jejich propojení Okamžitý efekt konstrukce silnic je fyzický zábor půdy a její přeměna v intenzivně narušené oblasti. Přehrazení biokoridorů je ještě zesíleno rušením a izolací a vede k nevratným změnám v distribuci druhů fauny v krajině. Silnice v České republice pokrývají asi 0,8 % území, což je podstatně méně než v zemích západní Evropy (např. v Německu kolem 5%).
3. Střety fauny s vozidly Úmrtnost živočichů na silnicích je nejznámější efekt fragmentace lokalit. Každoročně jsou milióny živočichů usmrceny při kolizích s vozidly. Velké množství úmrtí nemusí nutně vést k ohrožení populace ale spíše indikují, že zmíněný druh je velmi hojný a široce rozšířený. Dopravní úmrtnost tvoří u běžných druhů (např. hlodavci, lišky, běžní pěvci) pouze asi 1 – 4% celkové úmrtnosti. Na dopravní úmrtnost jsou citlivé především vzácné druhy s nepočetnými lokálními populacemi. Další skupinou fauny citlivou na dopravní úmrtnosti jsou druhy, které intenzivně migrují mezi lokalitami, např. obojživelníci a mnoho druhů plazů. Úmrtnost na silnicích ovlivňuje také okolní krajina. Silnice které vedou paralelně nebo protínají okraje lesů s travními porosty jsou zvláště rizikové pro živočichy pravidelně se pohybující mezi těmito oblastmi.
4. Biokoridory a lokality podél komunikací Vegetace podél a v okolí komunikací může vytvářet atraktivní lokality pro volně žijící živočichy. V bezprostřední blízkosti silnic je často zaznamenán výskyt obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Mnoho druhů nachází útočiště především v zatravněných a zalesněných okrajích silnic a dálnic. Fungování okrajů komunikací jako lokality může ovlivnit styl údržby. Principy ekologické údržby příkopů a krajnic mohou spočívat např. v redukci pravidelně sečených ploch, vysázení původních druhů rostlin, keřů a stromů, minimalizace technických prohlídek v čase rozmnožování nebo omezení chemické likvidace plevele. Ekologická údržba má na biodiversitu positivní vliv, avšak na druhé straně může snížit bezpečnost provozu a zvýšit počty živočichů sražených vozidly. Okraje silnic také mohou sloužit jako koridor, kterým volně žijící živočichové migrují. Tento pohyb je však pro menší druhy omezen nejbližší větší křižovatkou, případně urbanizovanou oblastí. Okraje silnic však v žádném případě nenahrazují přírodní koridory. Přírodní podmínky podél komunikací nejsou konstantní a mohou se měnit. Negativně rovněž působí znečištění a rušení provozem.
5. Rušení a znečištění Doprovodné vlivy fragmentace jsou dále: rušení a znečištění ovzduší, hluk a fyzikální změny v okolí komunikací. Konstrukce silnic mění hustotu půdy, reliéf krajiny, hydrologické a mikroklimatické poměry a tedy mění užívání půdy a složení lokalit v krajině. Komunikace může v některých případech omezovat průtok podzemních vod což ovlivňuje vegetaci - především mokřiny a břehové lokality. Výfukové plyny obsahují okolo 200 polutantů, např. oxid uhelnatý, oxidy dusíku, polyaromatické uhlovodíky, těkavé organické látky. Posypové soli mohou kontaminovat pitnou vodu, poškozovat vegetaci, zejména jehličnaté lesy a měnit pH v půdách což zvyšuje mobilitu těžkých kovů i dalších polutantů. Dopravní hluk závisí především na intenzitě dopravy, typu vegetace podél komunikací, typu přilehlých lokalit a reliéfu krajiny. Některé druhy mohou vnímat dopravní hluk jako indikátor přítomnosti člověka a proto se vyhýbají oblastem se zvýšenou hlučností. Co se týče hlukových bariér, z pohledu fragmentace lokalit se nedoporučuje nepoužívat průhledný materiál, neboť ptáci někdy přehlédnou tento typ bariéry, naráží do ní a umírají. Vizuální vlivy: některé druhy může rušit osvětlení silnic. Na druhé straně osvětlení přitahuje hmyz a ten zase přitahuje druhy, které se hmyzem živí.
Sekundární ekologické efekty fragmentace 1. Změny ve využívání půdy, lidském osídlení a průmyslový rozvoj způsobený v důsledku výstavby nových silnic nebo železnic. 2. Nové osídlení, nové stavební pozemky jsou důsledky výstavby nových komunikací Za tyto sekundární efekty nenese obvykle odpovědnost sektor dopravy, měly by však být zvažovány při hodnoceních EIA a zejména při strategických hodnocení SEA.
Možnosti eliminace fragmentace lokalit Vymezení nefragmentovaných oblastí: v rámci územního plánování a přípravy liniových staveb je třeba vybrat oblasti, které jsou z hlediska zachování celistvosti krajiny nejvýznamnější a kterým je nutné věnovat mimořádnou pozornost. Jedná se o území, které současně splňuje dvě podmínky: - je ohraničeno silnicemi s vyšší intenzitou dopravy než 1000 vozidel/den, nebo vícekolejnými železnicemi, - má rozlohu větší nebo rovnou 100 km2.
Podrobné informace: http://www.evernia.cz/Dispatcher?view=publikace (příručky v pdf, ke stažení většinou zdarma) http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/ Fragmentace krajiny dopravou - polygony UAT
Možnosti eliminace fragmentace lokalit Snížení dělícího efektu dopravních staveb: Stávající komunikace: Některé úseky především starších silnic a dálnic představují často téměř nepřekonatelné bariéry neboť v době jejich výstavby před několika lety nebyl aspekt fragmentace brán příliš v úvahu. Nejčastější překážky u starých mostů jsou: „kaskádové“ vedení vodního toku, příliš malé rozměry průchodu, malá výška, absence vegetace, nevhodné podmostí, aj. Úpravy stávajících komunikací jsou spíše raritní, neboť jde o finančně nákladné záležitosti. Dochází k nim nejčastěji při modernizacích silnic nebo drah.
Možnosti eliminace fragmentace lokalit Snížení dělícího efektu dopravních staveb: Plánované komunikace: Při plánování kudy budoucí komunikace povede je velmi důležité brát v úvahu již existující dopravní sítě, případně další bariéry. V případě multimodálních dopravních koridorů je vhodné umístit jednotlivé trasy tak blízko k sobě jak je to možné. Při výstavbě nových dálnic je mnohem vhodnější rozšířit stávající komunikaci, než vytvářet novou bariéru výstavbou nové trasy, často vedoucí rovnoběžně, jen několik stovek m od původní komunikace. Tento postup ale není respektován vždy.
Velmi důležitá je rovněž projekce, hustota a rozmístění průchodů pro faunu. Průchody by se měly projektovat ve spolupráci projektanta s ekologem. Při umístění průchodu je nutno brát v úvahu celkovou migrační významnost území a další bariéry v okolí. Je vhodné umístit průchod v místě kde se paralelní dopravní sítě nejvíce přibližují. Rozměry průchodu (mostku, propustku), ale i charakter podmostí by měly odpovídat velikosti druhu. Nevhodné je podmostí s cizorodými prvky: dlažbou, betonem, ostrými kameny, travní dlaždice, zábradlím, apod. Vhodné je osázení podmostí původní vegetací a keři. Specifickým řešením jsou „nadchody“. Pro finanční nákladnost jsou doporučovány pouze v odůvodněných případech. Většinou jsou konstruovány tak, že se zužují směrem do středu komunikace a k okrajům se plynule rozšiřují. Střetům živočichů s vozidly je také zamezováno pomocí oplocení. Oplocení sice snižuje úmrtnost živočichů na silnicích ale na druhou stranu zvyšuje efekt fragmentace. V současnosti se doporučují spíše „V“ ploty v okolí průchodů, které navádějí zvěř do průchodu.
Mostní objekty s funkcí biokoridoru
Propustek (migrace žab)
Další informace: http://www.ceskedalnice.cz/dalnicni-sit/ekodukty
