ВОСКРЕСЕНИЕ neděle 4. října (21. září) 2015
Otázky a úkoly na opakování 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Jaký význam má pro nás Kristův kříž? Kde a kým byl sv. Kříž nalezen? Jak sv. Helena mezi třemi kříži poznala, který z nich je ten pravý Kristův Kříž? Co se stalo dne 28. září roku 935 ve Staré Boleslavi? Kde a kým byla sv. Ludmila pokřtěná? Sv. Ludmila byla babičkou jednoho velkého českého světce. Víte kterého? Doplňte text troparu ke svatému Kříži:
Spasiž, Pane, _ _ _ svůj a požehnej _ _ _ _ _ _ _ _ svému, vítězství daruj nad nepřáteli _ _ _ _ _ _ naší A ochraňuj věrné své _ _ _ _ _ _ svým.
1. hlas 1. Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine,| jakož naději máme v tobě. 2. Plesejte, spravedliví, Hospodinu, slušíť upřímnou mu zpívati chválu. (prokimen)
Ač kámen od židů byl zapečetěn, a vojíni střežili přečisté tvé tělo, vstal jsi z mrtvých třetího dne, Spasiteli, a daroval jsi světu život. Proto mocnosti nebeské volaly tobě, Životodárce: Sláva vzkříšení tvému, Kriste. Sláva království tvému, Sláva prozřetelnosti tvé; jediný Lidumile. (tropar)
Vstal jsi z hrobu jako Bůh ve slávě a spolu jsi vzkřísil svět. Lidstvo tě opěvá jako Boha vždyť pominula smrt. Adam plesá a Eva, zbavena pout, radostně volá: Kriste, Vládce, tys ten, Jenž všem dáváš vzkříšení! (kondak)
Od Matouše svaté evangelní čtení o víře ženy kananejské (Mt 15, 21 – 28) Za onoho času … Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“ On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“ On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“ A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“ Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva.
Plody rostlin a plody člověka Jak se jedním slovem nazývají jablka, hrušky, rajčata, mrkev …? Správně, ovoce a zelenina. Ovoce a zelenina se dá také vyjádřit jedním slovem, víte kterým? Ano, jsou to všechno plody. Víte, na jaké rostlině které plody rostou a kdy dozrávají? Plody nepřinášejí jen rostliny, ale plody přináší také každý člověk. A jaké plody přináší člověk? Jsou to jeho skutky, slova a dokonce i myšlenky. Dobré skutky, slova a myšlenky – to jsou dobré plody. Uveďte nějaké příklady našich plodů – skutků. Víme ale například, že ani na jabloni nebývají všechny plody dobré, jsou tam i shnilé, poškozené, červavé. Tak je to i u člověka. Bohužel, nejsou všechny jeho skutky, slova myšlenky dobré. Z člověka vychází také zlo. Sem patří např. nenávist, pomluvy, krádeže, urážky. To všechno označujeme slovem HŘÍCH. Jsou to naše hříchy. Tak, jako červíček poškozuje jablko, tak hřích škodí naší duši, vzdaluje ji a schovává dál od Boha. Aby tomu tak nebylo, aby bylo možné to špatné napravit, očistit se od hříchu, proto je tu POKÁNÍ. Byla ustanovena církevní TAJINA ZPOVĚDI, během níž člověk činí před Bohem pokání ze spáchaných hříchů, a pokud bylo pokání upřímné, dostane se mu odpuštění, rozhřešení hříchů. Pomáhá nám také TAJINA SVATÉHO PŘIJÍMÁNÍ (Eucharistie), při níž se duše neviditelně sjednocuje s Bohem. Přejme si, ať je u nás co nejvíce plodů (skutků, slov, myšlenek) dobrých, které se líbí Bohu, a které těší naše blízké. Dnes si ale nakreslíme plody zemské, jablka a hrušky.
Šest dní stvoření Už jsme si řekli, že Boha nikdy nikdo neviděl a že Ho můžeme poznávat jenom z toho, co nám On Sám o sobě zjevil. Boží zjevení zapsali před mnoha tisíci lety lidé, kterým Bůh odkryl své pravdy. Těm lidem říkáme proroci a kniha, ve které je zaznamenáno Boží zjevení se nazývá Bible neboli Svaté Písmo. V první kapitole nám Bible popisuje, jak Bůh stvořil tento svět, nebe, zemi, moře, všechno živé a nakonec i nás, lidi. Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží se vznášel nad vodami. Prostými a srozumitelnými slovy můžeme říci, že: Na počátku nebylo nic, tma nad prázdnotou a jen Boží Duch se vznášel nade vším. A Svaté Písmo pokračuje: I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. Představte si že nic neexistuje. Zavřete oči, zakryjte si uši: není vůbec nic… A najednou – SVĚTLO. Otevřete oči. Vidíme všechno co je okolo nás. A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro.
Takový byl první den světa. Druhý den stvořil Bůh oblohu – to nekonečné prostranství, které se rozprostírá nad námi a které obklopuje zemi. Řekl také Bůh: Buď obloha uprostřed vod, a děl vody od vod! I učinil Bůh tu oblohu a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. I stalo se tak. I nazval Bůh oblohu nebem. Třetího dne Bůh shromáždil vody, které jsou pod nebem, na jedno místo a objevila se souš. I nazval Bůh souš zemí a shromáždění vod nazval mořem. I přikázal zemi, aby dala vyrůst zeleni, trávě a stromům. I pokryla se země všemožnými rostlinami a stromy různých druhů. Čtvrtého dne světa po Božím příkazu na nebi zazářila nebeská světla: slunce, měsíc a hvězdy. Od této doby se začala určovat časová období – naše současné dny, měsíce a roky. Pátého dne podle Božího slova, vydala voda živou duši, ve vodě se objevili měkkýši, hmyz, plazi a ryby, a nad zemí po nebeské obloze vzlétli ptáci. Šestého dne vydala země, po slovu Božím, živou duši a objevili se živočichové. Když už byl celý svět hotový, stvořil Bůh člověka – muže a ženu, podle svého obrazu a podle své podoby, i přikázal jim, aby se o celou zemi starali. K sedmému dni tak Bůh završil svá díla, která konal. I požehnal Bůh sedmý den a posvětil ho a nazval ho sobotou, tj. odpočinutím. Bůh přikázal sedmého dne odpočívat ode vší práce a zasvětit ho službě Bohu a bližním; učinil tak sedmý den svátkem. Není ani tak zvláštní, že vše co dnešní vědci zjišťují o vzniku a původu našeho světa a života na Zemi, je velmi podobné tomuto krátkému a jednoduchému příběhu o stvoření světa Bohem, které bylo před mnoha tisíci lety zapsáno v Bibli.
NAŠI SVATÍ OCHRÁNCI A PŘÍMLUVCI V TOMTO TÝDNU Neděle 4. října (21. září) Opuštění Povýšení, sv. Kodratus, Apoštol ze 70ti
Úterý 6. října (23. září) Početí sv. Předchůdce a Křtitele Páně Jana
Středa 7. října (24. září) Prvomučednice Thekla
Pondělí 5. října (22. září)
Prorok Jonáš V Izraeli žill prorok Jonáš. Tomu se zjevil Bůh a pravil mu: „Vstaň, jdi do Ninive, města velikého, a volej je k pokání; neboť vstoupila jeho nešlechetnost před můj obličej!“ Byloť Ninive plné ohavností, zhýralostí a ukrutenství. Ale Jonáš jíti nechtěl, neboť si přál, aby bylo toto nepřátelské město potrestáno a vyhlazeno. Odešel tedy od tváře Hospodinovy do přístavu Joppe, a když tu našel loď, která se plavila do Tarsu, zaplatil a vstoupil na ni, aby utekl. Ale Bůh poslal na moře velký vítr a rozpoutala se bouře, takže se plavci domnívali, že loď ztroskotá. A bojíce se, volali jeden každý k bohu svému a vyhazovali to, co měli, do moře, aby lodi ulehčili. Ale Jonáš šel k lodnímu boku, a položiv se, spal. Tehdy k němu přišel správce lodi a řekl mu: „Co ty děláš, ospalče? Vstaň a volej k svému Bohu! Snad ten se na nás rozpomene, abychom nezahynuli!“ Plavci pak metali losy, chtějíce zvěděti, pro koho na ně přišlo to zlé. A los padl na Jonáše. Řekli mu: „Pověz nám, proč na nás přišla bouře? Jaký jest tvůj obchod a odkud jdeš? Z které jsi země a z jakého národa?“ Odpověděl jim: „Jsem Hebrejský a uctívám Hospodina, pána nebes.“ A dověděvše se plavci, že Jonáš utíká před tváří svého Boha, báli se a řekli mu: „Co jsi to učinil?
Co máme s tebou počíti, aby se moře upokojilo?“ „Vezměte mě a uvrzte do moře, a utichne, neboť vím, že tato bouře přišla zaviněním mým.“ Ale ti muži nechtěli a veslovali ze všech sil, aby přistáli ke břehu. Nemohli však, neboť moře se proti nim stále hrozněji vzdouvalo. Tehdy vidouce, že by všichni zahynuli, volali k Bohu Jonášovu: „Prosíme, Hospodine, abychom pro tohoto člověka nezemřeli. Nevyhledávej krve nevinné!“ A chopivše se Jonáše, vrhli ho do vody. Vlny se utišily a moře se přestalo bouřit. A vidouce to plavci, obětovali Hospodinovi. Bůh však nastražil velkou rybu, která Jonáše pozřela. Byl pak Jonáš ve vnitřnostech té ryby tři dny a tři noci* a modlil se. Nařídil Pán rybě a ona vyvrhla Jonáše na břeh. Tehdy pravil Hospodin podruhé: „Vstaň, jdi do Ninive, města velikého, a kaž tam, co jsem ti poručil.“ Jonáš uposlechl a chodil ulicemi ninivetskými, kázal a volal: „Po čtyřiceti dnech bude Ninive vyvráceno.“ Ninivetští uvěřili, a vyhlásivše půst, oblékli se v žíněná roucha od největšího z nich do nejmenšího. Neboť když řeč Jonášova došla krále, vstal z trůnu, svlékl svůj oděv, oděl se žíní a seděl v popelu. A dal provolati své rozhodnutí: „Lidé i zvířata, nic nepožívejte, nepaste se ani nepijte vody. Kajte se, volejte úpěnlivě k Bohu, odvrať se každý od zlé cesty a odvrzte loupeže, které máte v rukou! Jest možné, že se prchlivost hněvu Božího usmíří a Hospodin že nám odpustí.“ Viděl Bůh jejich pokání a zželelo se mu toho, co chtěl učiniti. A nepotrestal je. Toto znamení proroka Jonáše se naplnilo v Novém Zákoně, kde v Matoušově Evangeliu sám Pán Ježíš Kristus říká zákoníkům a farizeům, když po něm žádali nějaké znamení:
„Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země“ (Mt 12,40).
Čtvrtek 8. října (25. září) Ctihodný Sergej Radoněžský, divotvůrce Veliký světec Ruské země, původním jménem Bartoloměj. Po smrti rodičů odešel společně s bratrem Stefanem do hlubo kého lesa a postavil tam malý chrám zasvěcený Přesvaté Trojici. Brzy poté přijal mnišský postřih a jméno Sergej. Shromáždil kolem sebe 12 bratrů a položil tak základy Trojicko-Sergejevské Lávry – duchovního centra ruského pravoslaví. Příbytek ct. Cergeje se stal školou mnišského života, pramenem nové tradice v askezi (modlitba, půst, sebepřemáhání). Jeho žáci založili v severozápadní Rusi množství monastýrů. I přes svou nejhlubší pokoru se sv. Sergej stal známým až za hranicemi Ruska. Napomáhal usmíření znepřátelených knížat; udělil požehnání zbožnému knížeti Dimitriji Donskému před Kulikovskou bitvou s Tatary. Hluboké duchovní přátelství spojovalo ct. Sergeje s Moskevským metropolitou, sv. Alexejem, který ho chtěl za svého nástupce na místě představitele Ruské církve. Ct. Sergej odešel k Bohu r. 1392. Když cítil, že se blíží jeho konec, pozval k sobě všechny bratry z monastýru a nabádal je, aby zůstávali v pravoslaví, aby zachovávali tělesnou i duševní čistotu, nepodléhali světským pokušením a očekávali Boží odměnu. Pochovali ho v monastýru, jehož byl představený. Po jeho smrti se uskutečnilo mnoho zázraků: uzdravení nemocných, prozření slepých, napřímení hrbatých a další.
Pátek 9. října (26. září) Zesnutí sv. apoštola a evangelisty Jana Theologa Byl synem rybáře Zebedea a bratrem apoštola Jakuba. Stal se miláčkem Páně. Jako jediný z apoštolů stál pod Kristovým křížem, kde mu Spasitel svěřil do ochrany svou matku, Přesvatou Bohorodici. Po Jejím zesnutí odešel do Efezu, kde hlásal evangelium. Za císaře Domitiána byl vsazen do žaláře, mučen a nakonec poslán do vyhnanství na ostrov Patmos. Zde ve vyhnanství se mu dostalo Božího zjevení, které popsal v knize Apokalypsa neboli Zjevení svatého Jana. Je to poslední kniha Svatého Písma. Za císaře Nervy se sv. Jan vrátil do Efezu, kde roku 120 pokojně zesnul. Kromě Apokalypsy po sobě zanechal ještě evangelium a tři epištoly (listy). Ve svých spisech zdůrazňoval hlavně dvě věci: božství Pána Ježíše a potřebu lásky. Zachovalo se ústní podání, že když už nemohl kázat, opakoval často slova: „Synáčkové, milujte se vespolek“. Pro bohosloveckou hloubku jeho spisů ho pravoslavná církev nazývá Janem Teologem čili Bohoslovem. Je také nazýván „apoštolem lásky“.
Sobota 10. října (27. září) Mučedník Kallistratos a družina
Poznáte jaká zvířátka jsou poskládána ze spadeného listí? Zkuste si doma také nějaká udělat
Vyplňte křížovku. V tajence se dozvíte, bez čeho se ve svém životě žádný křesťan neobejde. 1. Jeden z evangelistů, původně celník Lévi 2. Apoštol zvaný „Dvojče“, nevěřil slovům o vzkříšeném Ježíši, dokud sám nevložil svou ruku do Pánova probodeného boku 3. Izraelský král, skladatel žalmů 4. Prorok který nezemřel, ale byl vzat na nebe v ohnivém voze 5. Syn Abrahama, otec Jákoba 6. Arcidiakon a prvomučedník ukamenovaný za hlásání víry v Ježíše Krista 7. Jak nazýváme Pannu Marii? 8. Apoštol národů, jeho svátek se slaví společně s apoštolem Petrem
1. 2. 3. 4.
5. 6. 7.
8.
Modlitba před učením Dobrotivý Hospodine, sešli nám milost svatého Ducha svého, aby rozmnožil a posílil naše duševní schopnosti, abychom vnímajíce učení, jež se nám podává, rostli tobě, svému Tvůrci, k slávě, rodičům svým k radosti a církvi i vlasti k prospěchu.
Modlitba po učení Děkujeme tobě, Stvořiteli, že jsi nás učinil hodnými milosti své, abychom chápali učení. Žehnej našim představeným, rodičům i učitelům, kteří nás vedou k poznání dobra, a dejž nám sílu i zdatnost, abychom v učení zdárně pokračovali.
