SRPEN 2009
Placené parkování (zatím) nebude Obyvatelé Karlína v „referendu“ odmítli záměr radnice Prahy 8 připojit Karlín k městskému systému zón placeného stání. Proti byly skoro dvě třetiny hlasujících, hlasovalo však pouhých 13 procent respondentů.
............. více na str. 4
Na lince 155 Když se řekne záchranka, každý si představí houkající sanitku. Za výjezdem záchranářů je ale skryta práce týmu lidí sloužících na zdravotnickém operačním středisku.
............. více na str. 10
Ráj pro špunty i puberťáky Z málo využívaného hřiště ZŠ Gutova, nechala Praha 10 zbudovat unikátní komplex dětských hřišť a adrenalinových sportovišť. V čem drží své prvenství v Evropě?
............. více na str. 14
"Nechci hnít v pralesní lize..." ...říká trenér Vlastimil Petržela.
............. více na str. 8 - 9
inzerce
PA R KO VAT V zÓ N ÁC H UŽ MOHOU I JAROVŠTÍ Zavedení zón placeného stání na území Prahy 3 přineslo části obyvatel této městské části problémy. Zóny totiž nebyly zavedeny na celém území Prahy 3, na Jarově zůstalo parkování zdarma. Nevýhodnost tohoto řešení poznali obyvatelé Jarova záhy – poté, co ve zbytku Prahy 3 byly v ulicích namalovány modré zóny pro rezidenty, zjistili, že jsou na území “své“ měst-
ské části „přespolní“. Alespoň co se týče parkování. Podle pravidel stanovených pro zóny placeného stání totiž nemohli získat kartu opravňující k parkování v „modrých“ rezidenčních zónách. Při návštěvě úřadu nebo tře-
ba lékaře tak často jen marně hledali místo, kde by mohli legálně zaparkovat – a když už takové našli, museli za něj zaplatit 40 korun na hodinu. Zároveň začali mít čím dál větší problém zaparkovat „doma“ – jejich čtvrť se po zavedení zón placeného stání na Žižkově a na Vinohradech proměnila v záchytné parkoviště typu P+R. Auto tu odkládají všichni, kdo přes Jarov míří dál do centra. Radnice Prahy 3 se snažila situaci změnit – alespoň co se týče parkování Jarovských na zbytku území Prahy 3, a prosadit buď rozšíření zón na celé území Prahy 3 nebo alespoň změnu pravidel pro parkování v nich. Po ročním vyjednávání nakonec městská rada umožnila změnu podmínek a od 15. května si i obyvatelé Jarova (a firmy zde působící) mohou zakoupit kartu opravňující k parkování v „modrých“ zónách na území Prahy 3 za stejných podmínek, jako rezidenti. text + foto: R. Peterka
Region Revue. Vydavatel: Milan Janata, Katusická 13/700, Praha 9, IČ: 87078732. Evidenční číslo MK ČR E 18723. Kontakt redakce: tel./fax: 286 855 560, mobil: 776 115 107,
[email protected], Katusická 13/700, Praha 9, 197 00. Vedoucí obchodního týmu: Daniel Květoň, mobil: 737 406 193,
[email protected] Šéfredaktor: Roman Peterka,
[email protected] Grafické zpracování a sazba: Bílý Tomáš (www.primadesign.cz) Číslo 8 / 2009 vyšlo v Praze v srpnu 2009 v nákladu 50.000 kusů, distribuci zajistila Česká Pošta s.p. Názory autorů se nemusí shodovat s názory redakce. Vydavatel neodpovídá za informace, uvedené v komerčních přílohách.
2
www.regionrevue.cz
inzerce
www.regionrevue.cz
3
PLACENÉ PARKOVÁNÍ V KARLÍNĚ NEPROŠLO
Starožitnick á poradna • Na Vaše otázky odpovídají experti z ANTIKVY U VINOHRADSKÉ VODÁRNY, Korunní 75, Mgr. D. Jakubcová (knihy, pohledy, grafika) - telefon 608 731 923 a Ing. J. Jakubec (starožitnosti, obrazy, zajímavosti)-tel. 608 866 413. • Dotazy můžete směrovat buď do redakce RR, nebo přímo do ANTIKVY U VINOHRADSKÉ VODÁRNY, KORUNNÍ 75, telefony 608731923 (D.Jakubcová) nebo 608866413 (J. Jakubec).
Potřebuji prodat většinu knížek z mé knihovny (budu se totiž stěhovat a v novém bytě je málo místa). Jak Vám mám knihy nabídnout? Lucie B., Praha 2 V mnoha domácnostech jsou dosti velké knihovny, často dědictví po několika generacích. Je pravdou, že mnohé z těchto knih už asi číst nebudete a je rozumné knihovnu před stěhováním nebo při vyklízení "zeštíhlit". Náš postup je jednoduchý : stačí, když zavoláte na na telefonní číslo magistry Jakubcové - 608 731923 a domluvíte se s ní na čase její návštěvy u Vás. Přijdeme, knihy na místě oceníme a ihned vyplatíme a odstěhujeme (může se jednat o malou knihovničku stejně jako o velké množství knih). Nemusíte tedy psát žádné pracné seznamy, knihy vyndavat z knihovny, opravdu stačí jen zavolat nebo se osobně zastavit v naší prodejně a domluPlatit za parkování v Karlíně se – aspoň v nejbližší budoucnosti – nebude. Radnice Prahy 8 o zavedení zón vit termín, vše ostatní obstaráme my.
placeného stání na území Karlína vážně uvažovala, sami obyvatelé však takový krok v anketě uspořádané radnicí odmítli. Alespoň z těch, kteří se zúčastnili hlasování o zavedení parkovacích zón, byla drtivá většina proti – celé dvě třetiny. Radnice „osmičky“ uvažovala o zřízení takzva- Naopak dál od centra (Lyčkovo náměstí, Invalidovna) ných modrých rezidenčních zón na území celé čtvr- je situace lepší,“ potvrzuje radní Mrázek. ti – od ulice Ke Štvanici až po ulici U Sluncové. Vedlo ji k tomu rozšiřování zón z centra do dalších městských částí, především na sousední Prahu 3. Karlín se tak stává „záchytným“ parkovištěm pro ty, kdo pokračují dál do centra.
"Z 12 tis. anketních lístků se jich vrátilo jen 13%"
"Zatížení Karlína vzrostlo o zhruba pětinu" Další tlak na parkovací kapacity vyvolává také překotný rozvoj samotného Karlína – s novými administrativně-obchodními a bytovými komplexy souvisí také nárůst počtu řidičů mířících do Karlína a hledajících tu místo k zaparkování. „Máme data, která porovnávají stav s rokem 2004, kdy si městská část nechala zpracovat první analýzu projektu parkovacích zón. Z ní vyplývá, že zatížení Karlína vzrostlo o zhruba pětinu,“ říká radní Prahy 8 Tomáš Mrázek. „Na kolik to souvisí se zavedením placených zón v okolních městských částech či je to reakce na intezivnímu výstavbu bytových i komerčních objektů v této lokalitě nelze přesně odhadnout,“ dodává. Čím blíže centru, tím větší jsou v Karlíně problémy najít místo k zaparkování. „Nejhorší situace je u hranic s městskou částí Praha 1, tedy v okolí Florence, Negrelliho viaduktu a také v okolí Karlínského náměstí.
4
Radnice Prahy 8 proto uspořádala o zavedení zón malé referendum – zavádění podobných opatření je vždy obyvateli v dotčených lokalitách přijímáno s obavami. Do schránek rozdala 12 tisíc anketních lístků, které mohli lidé odevzdávat do hlasovacích schránek při volbách do Evropského parlamentu. Vrátilo se jen přibližně 13 procent lístků (1575), téměř dvě třetiny z nich pak byly proti zavedení placeného parkování. „Osobně jsem byl překvapen, spíše jsem očekával, že lidou budou chtít zóny zavést. Vycházel jsem i z průzkumu veřejného mínění, který si radnice Prahy 8 nechala zpracovat loni na podzim, ze kterého vyplynulo, že zhruba dvět třeniny obyvatelé Karlína se zónami souhlasí. Možná k letošnímu "referendu" dorazílo více odpůrců a proto tento výsledek,“ krčí rameny Mrázek. Radnice ale nehodlá jít proti „hlasu lidu“. „Deklarovali jsme, že dáme přání obyvatel Karlína velkou váhu a nepůjdeme proti jejich názoru a tak se i stalo - Rada MČ Praha 8 již pozastavila přípravu projektu placených zón v Karlíně,“ potvrzuje Mrázek. Text i foto: Roman Peterka
Kupujete i obrazy? František J., Vinohrady Jistě, máme rozsáhlou klientelu sběratelů obrazů, takže dokážeme prodat obrazy ale třeba i sochy různého stáří, zachovalosti i kvality. Váš obraz můžete přinést do Antikvy na Korunní 75, nebo postupovat stejně jako v předešlé odpovědi : stačí si telefonicky sjednat schůzku a my přijdeme k Vám. Obecně ale platí, že mnoho i hodně poškozených věcí je možné zachránit. Vždycky je dobré se poradit a rozhodně nic neuváženě nelikvidovat.
AUTO-MOTO poradna Chtěl bych zjistit, jestli bylo moje auto bourané. Dokážete to nějak prokazatelně určit? Jiří M. (Vinohrady) Ověřeným způsobem kontroly vozu je měření tloušťky laku. Pomocí speciálního přístroje dokážeme velice přesně změřit tloušťku laku v jednotlivých částech karoserie. Podle naměřeného údaje pak určíme, jestli se jedná o původní lak z výroby nebo opravovaný lak nebo dokonce tmelenou a následně lakovanou část karoserie. Změření celého vozu včetně vystavení protokolu s naměřenými údaji stojí 500 korun. Provádíme ho na počkání a bez objednání. Potřeboval bych připravit mojí starší astru na STK, abych prošel bez závad. Kolik to bude stát a jak dlouho to asi může trvat? Dokážete technickou vyřídit i za mě? Karel P. (Malešice) Přípravu i vyřízení STK samozřejmě vyřizujeme pro naše klienty denně. Stačí, abyste přinesl velký TP od vozu, o všechno ostatní už se postaráme. Zkontrolujeme technický stav, provedeme nejnutnější údržbu a zařídíme STK včetně měření emisí. Prasklo mi čelní sklo a rád bych si ho nechal vyměnit, protože ho mám připojištěné. Co pro to musím udělat? Adam P. (Žižkov) Stačí přinést velký TP, číslo pojistky a přistavit vůz. Vše ostatní už zařídí servis ve spolupráci s pojišťovnou. U tohoto typu pojištění nepřicházíte o bonus ani neplatíte spoluúčast, takže celá výměna je kompletně zdarma, neplatíte vůbec nic. Na otázky odpověděl Aleš Kaiser, technik firmy Autoservis Garant s.r.o., Na Jarově 2, Praha 3. Své další dotazy zasílejte přímo na info@autoservis-garant. cz nebo telefonicky 777612763.
www.regionrevue.cz
inzerce
www.regionrevue.cz
5
inzerce
• střípky z regionu • střípky z regionu • střípky z regionu • střípky z regionu •
Ulice Pod Lipami uzavřena
Kvůli opravě vozovky bude až do konce října uzavřena ulice Pod Lipami na Jarově. Uzavírka začala 10. srpna. Objízdná trasa je podle informací odboru dopravy Úřadu MČ Praha 3 vedena od křižovatky „Jarov“ (křižovatka ulic Koněvova, Českobrodská a Spojovací) ve směru jízdy Pod Lipami - Na Jarově po komunikacích Osiková, Habrová, Na Jarově. Ve směru jízdy Pod Lipami - Květinková je objížďka vedena po komunikacích Osiková, Habrová, Na Jarově, Květinková. Ve směru jízdy Pod Lipami - Buková je objížďka vedena po komunikacích Osiková, Habrová, Na Jarově, Květinková, Pod Lipami, Buková. Vyhrazená místa pro invalidy budou po dobu uzavírky přemístěna na komunikaci Buková, resp. Osiková.
Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech míří do 21. století
Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady vyroste nový monoblok pro specializovanou a superspecializovanou péči – tzv. traumacentrum. Projekt představili koncem srpna na tiskové konferenci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady zástupci ministerstva zdravotnictví, vedení nemocnice a projekční kanceláře. Nový objekt by měl vyrůst do konce roku 2012 v jihovýchodní části areálu. Poskytne specializovanou péči v oblasti traumatologie pro polovinu Prahy a středních Čech. Z vinohradské nemocnice se tak stane jedna z nejmodernějších českých nemocnic. Předpokládané náklady na výstavbu nového mo-
6
nobloku činí 3,6 miliard. „Budou kryty z prostředků po etapách na pozemcích u severní zdi Olšanských určených na tzv. strategické investice, které schválila hřbitovů. Náklady na vybudování městské márnice Topolánkova vláda na jaře letošního roku, dále z roz- jsou odhadovány na 150 milionů korun, její provoz bude stát podle odhadfů 4,5 milionu korun ročně. Márnice by měla být schopna pojmout najednou až 168 zemřelých. V Praze ročně umírá zhruba 12 454 lidí, denně zemře v průměru 35 lidí. Zatím Praha žádné centrální „úložiště“ zemřelých nemá. „V Praze je celkem sedm patologií ve zdravotnických zařízeních a tři soudní patologie, ve kterých se provádí pitvy zemřelých mimo zdravotnické zařízení, ale tato zařízení nemají pro ukládání mrtvých dostapočtu Ministerstva zdravotnictví a z vlastních zdrojů tečnou kapacitu. Totéž platí pro hospice atd.,“ vysvětlunemocnice,“ říká náměstek min. zdrav. Marek Šnajdr. je pražský radní Milan Richter. Ukládání mrtvých těl do Stavět by se mělo začít už 1. července příštího roku. doby, než budou pohřbena, zajišťují ve vlastních prosto„Jsme velmi potěšeni, že budeme mít možnost stát rách také pohřební služby – stejně jako převoz zemřeu zrodu komplexního zařízení vybudovaného pod- lých. „Některé ale mají úložné prostory umístěné mimo le nejnovějších trendů moderní medicíny,“ říká ředi- území Prahy, což podstatně ztěžuje práci při projednátel FNKV MUDr. Marek Zeman. „Nový pavilon po- vání pohřbu s pozůstalými, protože pracovník pohřební jme kromě všech traumatologických kapacit i většinu služby telefonuje a shání, kde je tělo zemřelého uloženo. ostatních oborů akutní a intenzivní lék. péče. Vyřeší Také mimopražské pohřební služby mají značné potíže s se většina problémů, se kterými se léčba a provoz naší vyhledáním a vydáním těla zemřelého, který je převážen nemocnice potýkají – především roztříštěnost posky- k obřadu mimo Prahu. Většina zdravotnických zařítované péče do více než dvaceti pavilonů i jejich za- zení nemá úložné prostory vybavené dobrým chlastaralost, dodává. dícím zařízením a těla zemřelých jsou k obřadu při(Podrobnosti o projektu v příštím čísle Region Revue) vážena ve velmi špatném stavu,“ podotýká k současné situaci Richter. Neuspokojivou situaci kolem „posledních věcí člověka“ v Praze by měla vyřešit cenMárnice pro Prahu Městská rada odsouhlasila záměr vystavět pro trální márnice. Sem by byla svážena těla zemřelých Prahu centrální márnici. Už také uvolnila pro Sprá- jak při úmrtí mimo zdravotnické zařízení, tak z nemocvu pražských hřbitovů 15 milionů korun na pří- nic a ústavů sociální péče a zde by byla vedena jejich evipravu celé investice. Nová márnice by měla vyrůst dence. pokračování na str. 7 www.regionrevue.cz
• střípky z regionu • střípky z regionu • střípky z regionu • střípky z regionu • pokračování ze str. 6 „Odpadly by tím všechny problémy při hledání zemřelého, pražské a i mimopražské pohřební služby by těla zemřelých vyzvedávala v jediném a pro všechny známém místě,“ vysvětluje Richter. O stavbě městské márnice se jednalo už v roce 1993 a 2002, ale vždy zůstalo u záměru. „My jsme se rozhodli projekt realizovat a vytvořit i vyhlášku, která bude nově řešit celý problém svozu zemřelých v hlavním městě Praze. Není to triviální záležitost, zasáhneme tím i do činnosti pohřebních služeb a dalších zařízení, s nimiž proto budeme o městské vyhlášce jednat, ale podle nás je jak stavba centrální márnice, tak jednotná právní úprava pro Prahu nezbytná. Nevymýšlíme nic nového, v podstatě přebíráme praxi, která ve většině metropolí úspěšně funguje a garantuje důstojné zacházení se zesnulými,“ říká Richter. Márnice by měla mít podobu dvou samostaných objektů. V jednom by měly být umístěny chladící boxy, druhý je zamýšlen jako přízemní budova, která bude sloužit jako administrativní a sociální zázemí, bude tu také sklad a prostor pro úpravu zemřelých.
návštěvníci najedou repliku historického kuželníku a také zahradní kavárnu. Rekonstrukce Pavilonu je dalším z kroků v postupné revitalizaci celého parku. O její potřebě se mluví už dlouho – od konce 90. let, kdy park a památkově významné, nicméně značně zchátralé objekty v něm převzala do správy městská část Praha 2. Bylo jasné, že investice potřebné do obnovy parku, aby se mu vrátil jeho někdejší lesk a přestal připomínat známý pražský „sherwood“ u Hlavního nádraží, přesahují možnosti rozpočtu městské části. Ve veřejné obchodní soutěži byl vybrán investor a nájemce Gröbeho vily a Dolní Landhausky, kterým se stala společnost Ceeli institut. Ten se na vlastní náklady pustil do oprav obou objektů. V průběhu let 2003-2005 bylo zprovozněno přízemí Gröbeho vily a dokončeny úpravy 1. patra. Zbývá ještě suterén, 2. patro, terasa a fasáda. „Generální oprava“ Havlíčkových sadů stále pokračuje. Před pěti lety byla dokončena rekonstrukce památkově chráněného Viničního altánu. Na dokončení své resuscitace čeká
Nový kabát pro Grébovku
Již během září by měl být otevřen pro veřejnost otevřen další ze zrekonstruovaných významných památkově chráněných objektů v areálu Havlíčkových sadů (přezdívaných jako Grébovka). Je jím tzv. Pavilon, který byl koncem 19. století zahradní hernou se střelnicí, kuželnou, šachovými stoly a dalšími příležitostmi k rozptýlení. Po otevřeníá v něm
objekt někdejší usedlosti Dolní Landhauska a také grotta (umělá jeskyně). Obnovy se dočká i samotný park. „Celková rekonstrukce bude probíhat během následujících let v několika etapách, přičemž celý projekt bude zahájen tzv. „nultou etapou“ zaměřenou především na zvýšení provozní bezpečnosti stromů a tím samozřejmě i návštěvníků parku,“ informoval na stránkách úřadu MČ Praha 2 odbor životního prostředí. V této „nulté etapě“ dojde k vykácení 38 stromů – nemocných, těch, u kterých hrozí pád či takové, jež nevyhovují z pěstebního hlediska. Dalších 164 stromů nebude pokáceno, ale prořezáno ze zdravotních a bezpečnostních důvodů. Na uprázdněná místa po pokácených stromech bude vysazeno 14 nových stromů. V následujících etapách by mělo být vysazeno dalších 93 dřevin. Hotovo by mělo být do konce roku 2012. „Plánujeme také rekonstrukci zahrady Ztracenka v Havlíčkových sadech,“ prozradila serveru Novinky.cz Simona Műllerová z odboru životního prostředí.
inzerce
www.regionrevue.cz
7
• ROZHOVOR REGION REVUE • ROZHOVOR REGION REVUE • ROZHOVOR REGION REVUE •
Vlastimil Petržela: „Nechci hnít v pralesní lize“
F
otbalisté žižkovské Viktorky za sebou mají zatím neúspěšný start své druholigové sezony, jednu remízu a jedno vítězné utkání – a nad sebou tvrdou ruku trenéra Vlastimila Petržely. Ten pevně věří, že se žižkovskému klubu návrat do první ligy podaří. „Nevrátil jsem se do fotbalu proto, abych se plácal v druhé lize,“ prohlašuje rezolutně. K fotbalu se vrátil po rok a půl dlouhé odmlce, kdy se potýkal s problémy, do kterých ho zavedla stále silnější vášeň pro hazard. Byl na nejlepší cestě k sebezničení – nakonec ale dokázal svůj boj sám se sebou vyhrát. Teď je zpět a chce ukázat, nejen že není žádná odepsaná troska, ale že ani ve fotbale ještě zdaleka neřekl poslední slovo.
Ve své předchozí trenérské kariéře jste nevedl žádná „béčka“. Proč jste přijal angažmá ve Viktorce, která sestoupila do druhé ligy? Že jsem se nakonec objevil zrovna tady, to byla souhra náhod. Měl jsem i dost nabídek ze zahraničí, protože mám docela slušný profesní životopis, ale chtěl jsem zůstat doma. Ven už se mi nechtělo. Takže to nebyla znouze ctnost – že by práce trenéra pro žižkovskou Viktorku byla ta nejatraktivnější z nabídek, ze kterých jste vybíral? To v žádném případě. Byly i jiné nabídky, ale jak říkám, chtěl jsem zůstat doma. Rozhodně jsem sem nešel kvůli penězům, to bych tu určitě nebyl (smích). V porovnání s tím, co jsem bral dřív, je můj trenérský plat ve Viktorce pouhým kapesným. A myslím, že i v porovnání s předchozími trenéry tady na Viktorce jsem hodně chudej příbuznej (smích). Ale já jsem na tohle nekoukal. Kdybych chtěl vydělávat velké peníze, tak dneska netrénuju na Žižkově, ale v Hongkongu, Singapuru, Číně nebo Rusku. Jenže já chtěl něco na trase mezi Libercem, kde žiju, a Prahou. Takže když přišla nabídka z Viktorky, což je mimochodem jediný pražský klub, který jsem jako jediný netrénoval, rád jsem na ni kývnul. Jednak mám rád Žižkov, protože je to čtvrť, kde jsme prožil několik nezapomenutelných flámů s Pepou Vinklářem, který tu žil, rok jsme tu dokonce i bydlel – kousek tady od Viktorky. Žižkov je pojem, je to něco víc než jen jedna z mnoha částí Prahy. Takové město ve městě. A pak se mi taky líbila nová filozofie, kterou začalo vedení klubu razit - že by se už nemělo jít cestou drahých nákupů, ale že tu budou hrát mladí hráči, které si vychováme sami. Teď to samozřejmě ještě tak docela neplatí, musíme stabilizovat tým, ale během půl roku by se měli ti mladí kluci, které dnes sázíme do „béčka“, trochu vykopat a pak uvidíme. Nedal jste přednost angažmá „doma“ v Čechách i proto, aby vás zase odloučení od rodiny a od domova nedohnalo zpátky k hazardu? To ne. Koneckonců – v Rusku už hazard zakázali a kasina zavřeli, takže když bychom to brali takhle, je pro mě nejvíc nebezpečno tady v Čechách (smích). Ale já se toho nebojím, myslím, že tohle mi už nehrozí. Jsem z toho vyléčeném jednou provždy. Dneska už je to rok, co jsem ty svoje problémy začal nějakým způsobem řešit, a říká se, že když člověk překoná první rok, mělo by už být všechno
8
dobré. Já zkrátka byl na těch štacích vždycky sám, bez rodiny, nevěděl jsem, co s volným časem, nevěděl jsem, co s tou kupou peněz, co vydělávám – a tak jsem si našel takhle blbou a tupou zábavu, hazardní hraní. A protože jsem strašně hravej člověk, spadnul jsem do toho. Ale dneska už mi to ani nepřijde na mysl.
Nesvrbí vás prsty, když jdete kolem kasina? Ne, ani náhodou, to už je definitivně pryč. Já jsme na tom dneska tak, že ráno vstávám v půl šestý, dojdu se psem, obstarám zbytek zvířat, v sedm sedám do auta a jedu do Prahy sem na Viktorku a domů do Liberce se vracím v osm večer a jsem tak unavenej, že opravdu nevím, kde bych při tomhle životním rytmu vzal čas na to někam chodit blbnout. Navíc, já jsem tu svou hráčskou závislost a to, že jsem se z ní léčil, všude přiznal, veřejně jsem to o sobě rozhlásil, nijak jsem se s tím neschovával. Takže když bych zašel do kasina, věděl by to nejpozději druhý den ráno celý stát – hned by z toho byla hlavní zpráva na titulce Blesku. Čtyři měsíce jste strávil v léčebně v Bohnicích. Jak na to vzpomínáte? Musím říct, že to bylo hodně tvrdý. Už jen přiznat si, že máte problém a že je potřeba se jít takhle léčit, není nic jednoduchého. A když už jste v blázinci, chce to hodně silnou vůli, nevidět kolem sebe a neslyšet, protože už to prostředí samo o sobě na vás působí šíleně. Ale zase když už by měl člověk někdy nutkání provést zase nějakou hloupost, může mu pomoct, když si vzpomene, čím si kvůli tomu v minulosti prošel. Já měl oproti těm dalším klukům, co se tam léčili se mnou, jedinou výhodu, že jsem neměl žádný dluhy. Prohrál jsem sice spoustu peněz, ale jen ty, co jsem si vydělal, nikdy jsem si na
sázení nepůjčoval. Většina těch, co tam byli, měli na krku exekuce a trestní stíhání, mnozí z nich se kvůli tomu pokusili o sebevraždu – prostě neřešili jen svou závislost, ale i spoustu věcí okolo. Já se tam rychle stal jakýmsi tichým velitelem blázince, který ostatním pomáhá a drží je nad vodou. Je už docela hodně morálně podpořilo to, když viděli, že i já jsem dokázal tam jít, místo abych se léčil v nějakém luxusním sanatoriu, jako to dělá v případě potřeba většina těch našich celebrit. Já šel místo toho mezi obyčejné lidi do Bohnic. A snažil jsem se jít jim příkladem. Měl jste podporu v rodině? Během té doby, co jsem byl v léčebně, za mnou jezdila manželka, se kterou jsem se sice mezitím, jak se ty moje problémy stupňovaly, stačil rozvést, ale žijeme spolu dál. Ta mi hodně pomohla a pomáhá i nadále. A taky mám děti – syn sice už přes deset let žije a pracuje v Singapuru, dcera je sice tady v Česku, ale pracuje jako zubařka, takže taky moc času nemá, ale jsme v kontaktu a všichni jsou to lidé, kteří mě drží. Pořád platí, že chcete vrátit Viktorku do první ligy? Samozřejmě. Já jsem šíleně ambiciózní člověk, takže všude, kde jsem působil, jsem se snažil, aby to mužstvo hrálo co nejvýš. Nehodlám se zahrabat někde v druhý lize, kdybych viděl, že to vážně nejde, sbalím se a jdu pryč. Přišel jsem, abychom postoupili – jak klub, což je samozřejmé, tak já osobně. Po tom všem, co proběhlo, o čem jsme teď spolu mluvili, mám obrovskou motivaci dostat sám sebe dál – a dostat dál i tento klub. A jak vidíte své šance? Když se podívám na to, co se v té druhé lize bude asi dít, je mi jasné, že to bude těžké – a štve mě to. Protože ne nadarmo se druhé lize říká pralesní liga – to znamená, že je to něco absolutně nekontrolovatelného, je to džungle, kde se dějí nehorázné věci, které by si v první lize nikdo nedovolil, protože ta už je docela ostře sledovaná. A zároveň je druhá liga soutěž, kde pořád ještě o něco jde, takže o to je to celé horší. Když si tohle člověk uvědomí, už ho pak nepřekvapí, že když si pustíme kvůli sporným situacím záznam prohraného zápasu s Třincem, tak tam ty sporné situace nenajdeme, protože jsou prostě vystříhané. Ty naši kluci musí být strašně psypokračování na str. 9 www.regionrevue.cz
inzerce
pokračování ze str. 8 chicky silný, aby to zvládli a ani na mně nesmí vidět žádnou slabost. Takže – vím, že to bude těžký, že nás všude zkopou za přihlížení rozhodčích. Ale myslím, že kondičně a fotbalově na ně mít budeme. Uvidíme, co bude dál. Cíle jsou vysoký, rozpočet nižší, takže vrátit se do první ligy bude nesmírně těžký. Ale je to cíl, za kterým tu všichni musíme jít. Neříkám, že to půjde hladce, ale musíme udělat všechno pro to, aby to vyšlo.
Stručný životopis Vlastimila Petržely
Narodil se 20. července 1953, pochází z Prostějova. ve fotbale se nejprvbe uplatnil jako hráč, jeho největším hráčským úspěchem byla účast na MS 1982, kde hrál proti Kuvajtu. Hráčkou kariéru Vlastimila Petržely ukončila přetržená achillovka. Začal působit jako trenér ve Slávii – nejprve vedl žáky, ve 32 letech už byl ale trenérem A mužstva. Vedl také Liberec, Spartu, Bohemians, naposledy Sigmu Olomouc. Největších úspěchů ale dosáhl v ruském Zenitu Petrohrad, který mezi lety 2003 a 2006 pod Petrželovým vedením vyhrál Pohár první ligy, získal druhé místo v ruské první lize a postoupil do čtvrtfinále poháru UEFA. Právě v Petrohradu se ale začala jeho kariéra hroutit – Petržela stále více propadal gamblerství a přeháněl to i s braním uklidňujících léků. Poté, co se pohádal s majitelem Zenitu Petrohrad, byl propuštěn. V sezoně 2006 – 2007 působil v Sigmě Olomouc, pak zakotvil v ázerbájdžánském Něftči Baku. Tam vydržel jen čtyři měsíce. Stupňující se problémy s hráčkou závislostí nakonec vyřešil radikálně – nástupem na léčení do psychiatrické léčebny v Bohnicích. V současné době je vyléčený, vede druholigový tým FK Viktoria Žižkov, kde před letošní sezónou podepsal tříletou smlouvu. x
text a foto: Roman Peterka
www.regionrevue.cz
9
inzerce
• REPORTÁŽ REGION REVUE • REPORTÁŽ REGION REVUE • REPORTÁŽ REGION REVUE •
NA LINCE 155
„Záchranná služba Praha, dobrý den,“ pronese profesionálním tónem do telefonu jedna z pěti sester, které dnes kroutí svou denní šichtu na dispečinku pražské záchranky skrytém v útrobách budovy v Korunní ulici na Vinohradech. Tu větu pronesla dnes již nepočítaně – a to je teprve po poledni. Tentokrát ale na druhém konci „drátu“ není nikdo, kdo potřebuje pomoc. Spíš by mu prospělo pár facek. „Cože potřebujete? Pane, tady jste se dovolal na záchranku, neblokujte zbytečně linku,“ odkazuje „vtipálka“ do příšlušných mezí sestra. „Úchyl,“ uleví si poté, co zavěsí telefon. I to patří k dennímu chlebu těch, co zajišťují v Praze chod linky 155. Její kolegyně mezitím přijímá skutečné tísňové volání. Jde o kého zařízení pouze na nich nebo zda je nutné, aby ho dor- ně vysoké. Všechno jsou to zdravotní sestry, které musí, poúraz hlavy. Dispečerka sadou dobře mířených otázek zjistí povodil až do nemocnice, protože jeho stav je nadále vážný,“ kud nemají za sebou i nástavbové studium ARIP (anesteziov krátké době od rozrušené volající, co se na místě stalo a jak popisuje Valášek. Díky systému rendez-vous zvládne pražská logie a resuscitační péče) před nástupem na dispečink promoc je situace vážná. Do počítače zadá adresu a popis udá- záchranka „obsloužit“ jedena a půl milionové město se sed- jít ještě půlročním kurzem, který pořádá přímo pražská zálosti, vybere nejbližší volnou posádku. Protože to vypadá váž- mi lékaři ve službě a jedním vrtulníkem. Navíc s dojezdový- chranka a který je ušit na míru potřebám práce na dispečinmi časy výrazně rychlejščími, ku. Kurz končí celostátně platnou zkouškou, pouze při jejím než je vyhláškou stanmovených úspěšném složení získají „papír“, který je opravňuje k samopatnáct minut od přijetí výzvy. statné práci na dispečinku záchranky. „Je poměrně náročné „Nebýt rendez-vous, potřebo- sem ty lidi získávat, protože ty kvalifikační předpoklady jsou vali bychom minimálně o dvě skutečně hodně tvrdé,“ říká Franěk. „A když přijde člověk až tři posádky s lékařem více s formální kvalifikací, ale nikdy tu práci nedělal, trvá minia zároveň by se dojezdové časy málně tři, nekomu třeba i více měsíců zácvik, pak následuje výrazně prodloužily, protože test a až podle jeho výsledků je ten člověk zařazen do provoi tak by posádky s lékařem byly zu dispečinku,“ podotýká. text + foto: Roman Peterka podstatně vytíženější než dnes,“ shrnuje Valášek. Tohle není callcentrum Systém rendez-vous má řadu výhod, klade ale obrovské nároky právě na ty, co pracují na dispečinku (správně se jmenuje zdravotnické operační středisko). Ti (nebo ty, v převážné většině tu pracují ženy) mají ně, kromě převozové sanitky posílá na místo i vůz s lékařem. v rukou obrovskou odpovědnost. Chybné vyhodnocení siBěhem pár minut se někde v Praze rozhoukají sanitky a za- tuace může v jejich případě někomu poškodit zdraví – nebo čnou se hustým městským provozem proplétat na místo zása- ho i stát život. „S trochou, ale ne moc velkou mírou nadsázky hu. A dispečerka už začíná hledat nejbližší vhodnou nemoc- by se dalo říct, že jssme tu jednou nohou v kriminále,“ říká vedoucí lékař dispečinku Ondřej Franěk. Člověk na dispečin„Neviditelné“ hrdinky Denně zasahuje Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy přibližně ve 250-300 přípa- ku se rozhoduje v časové tísni dech, z nichž jen asi 60 je skutečným ohrožením života a vyžaduje si urgentní zásah léka- na základě neúplných, mnohře. Pro 5-8 operátorek ve službě to znamená vyřídit denně okolo 1000 telefonních hovorů dy zmatených informana lince 155 a další tisíc radiových relací na vysílačkách provozu výjezdových skupin. Prů- cí, v krátkém čase se přitom měrný hovor sestry z dispečinku trvá okolo jedné minuty. V této době musí sestra porozumět volajícímu a zjistit co přesně se stalo, kde se to stalo, najít příslušné místo na digitální mapě, rozhodnout o závažnosti situace a podle rozvahy vypsat klíčové údaje vybrané výjezdové skupině. Každá ze zdravotních sester na operačním středisku pražské záchranné služby během své směny (12 hodin) rozhoduje v cca 60 případech zcela samostatně o osudu člověka v nouzi s malým množstvím dostupných informací a ve velké časové tísni. nici, kde budou ochotni pacienta přijmout. Je to práce v zázemí, která není vidět, přitom je ale pro záchranu lidských životů přinejmenším stejně důležitá, jako záchranářů v terénu. „Samozřejmě těmi hrdiny pro lidi zvenčí jsou jen ti krásní vysocí urostlí kluci v oranžových vestách, co vyskakují ze sanitek a na místě zachraňují lidi. Je to nespravedlivé, ale to už je osud téhle práce skryté v zázemí,“ říká vedoucí lékař dispečinku Ondřej Franěk. „Přitom právě dispečink je to místo, kde se rozhoduje o výjezdech, vyhodnocuje se závažnost zásahu a rozhoduje se, zda na místo pojede skupina s lékařem nebo bez lékaře,“ dodává. Rande s doktorem Pražská záchranka totiž už před dávnými lety zavedla a postupem času vypilovala k dokonalosti tzv. systém rendez -vous. Při něm nezasahuje lékař u všech případů, to by bylo při množství výjezdů nereálné a v mnoha případech i zcela zbytečné plýtvání lidskými i finančními zdroji. „S lékařem dnes zasahujeme jen zhruba u dvaceti procent pacientů, protože jednak lékařů není nadbytek, bylo by to zbytečně drahé a především by pak mohl chybět volný lékař v případě skutečně závažného stavu,“ vysvětluje náměstek zdravotnické sekce pražské záchranky Jaroslav Valášek. Když už je lékař na místě, je další postup už na jeho úvaze. „Jde o potkávací systém, kdy lékař ošetří pacienta, stabilizuje ho a zváží, zda ho může svěřit do péče záchranářůma nechat transport do zdravotnic-
10
musí dobrat co nejpřesnějšího popisu situace. Kuchařka, jak na to, neexistuje. „Určitá základní struktura informací, které musíme zjistit, je daná, ale žádný pevný mustr není, ani být nemůže. Callskripty, jaké mají na callcentru, tu nenajdete,“ říká Franěk. Lidé, kteří sem volají, jsou často rozrušení extrémní situaxcí, jíž jsou sami aktéry nebo svědky, přimět je po telefonu ke spolupráci a dostat z nich potřebné informace někdy vyžaduje velkou dávku psychologie. A mnohdy i psychické odolnosti. „Jsou tu samozřejmě i složité hovory, kdy tam pět minut někdo něco chce do telefonu, aniž by za celou tu dobu řekl, co vlastně chce a různě vykřikuje sprosté nadávky a podobně,“ popisuje Franěk. Požadavky na adepty práce na dispečinku jsou proto hod-
www.regionrevue.cz
inzerce
N e b e z pe č ná s olária
Ve čtvrtek 13. srpna představili zástupci České dermatologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) manuál pro používání solárií. Cílem materiálu je poskytnout informace příslušným úřadům, provozovatelům solárií i jejich uživatelům a zmírnit tak rizika, která s sebou opalování v soláriích přináší.
„Na nebezpečné opalování v soláriích upozorňujeme dlouhodobě, teprve nedávno ale byly zveřejněny kvalitní studie, jejichž jednoznačným závěrem je, že opalování v soláriích má škodlivý vliv na kůži a může způsobovat rakovinu kůže,“ říká Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky FNKV a 3. LF UK a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP. „Dnes již existuje z odborného hlediska skutečně dostatek důkazů k tomu,a bychom mohli říct, že ultrafialové záření ze solárií je srovnatelně nebezpečné, jako ultrafialové záření ze slunce, i když má trochu jiné složení. Škody, které dělá z hlediska ať už stárnutí kůže nebo rizika vzniku kožního nádoru, jsou úplně stejné jako u záření ze slunce,“ dodává. V současných soláriích převažuje ve spektru použitého záření UVA záření, které sice zajišťuje zhnědnutí bez spálení kůže, za které může UVB záření, ale proniká až hluboko do kůže a způsobuje zde nevratné degenerativní změny projevující se předčasným stárnutím kůže. Z hlediska rizika podpory tvorby houbných kožních nádorůbylo dlouho považováno za bezpečné, současné výzkumy ale ukazují, že není. „U osob, které navštěvují solária před dosažením 30. roku věku, bylo prokázáno až o 70 procent vyšší riziko vzniku melanomu,“ podotýká Arenberger. Rizikovost umělého dodávání UV záření na pokožku pobytem v soláriích trápí dermatovenerology už delší dobu. „Výbor České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP již od poloviny devadesátých let jedná s provozovateli solárií o vytvoření regulací při poskytování těchto služeb. Zatím se nepodařilo dosáhnout patřičného pochopení, protože návrhy dermatovenerologů zahrnují určitý způsob omezování,“ říká Arenberger. Regulační opatření požadované dermatovenerology zahrnují např. zákaz užívání solárií pro jedince do 18 let věku, zákaz používání přístrojů osobami s fototypem I, s vícečetnými nebo atypickými pigmentovými névy, dále těmi, kteří se častěji spálili v dětství, osobami s kožními nádory nebo jejich předstupni (i v anamnéze), těhotnými ženami a pacienty léčenými imunosupresivy a léky s fotosenzibilizujícím účinkem. Dávky UV záření by se také měly regulovat v závislosti na citlivosti kůže na záření, proto by mělo být každé solárium vybaveno měřičem času, který umožňuje nastavení celkové dávky. Provozovny se solárii by měly být periodicky kontrolovány příslušnými úřady nebo jimi zmocněnými inspektory. Návrh manuálu dermatologové předali ministryni zdravotnictví, jejímu prvnímu náměstkovi, hlavnímu hygienikovi a krajským hygienikům jako podklad pro diskusi s provozovateli solárií.
www.regionrevue.cz
11
inzerce
• z policejních zápisníků • z policejních zápisníků • z policejních zápisníků • z policejních zápisníků •
Bankovní lupič ujel na kole Kriminalisté pátrají po dosud neznámém lupiči, který 24. července Krátce před půl jednou odpoledne navštívil peněžní ústav v Seifertově ulici v Praze 3. S pistolí v ruce donutil obsluhu u přepážky, aby mu vydala hotovost. Odnesl si přes sto tisíc korun, i s lupem pak nasedl na horské kolo nezjištěné značky a odjel neznámo kam. Kriminalisté na základě popisu pátrají po muži ve věku 40-45 let, cca 180 centimetrů vysoké postavy, bílé pleti s hladce oholenou tváří a vlasy sestříhanými velice na krátko (případně bez vlasů). Neznámý muž hovořil plynně česky a v okamžiku loupežného přepadení měl na sobě světlé tričko s krátkým rukávem, béžové kraťasy, béžové tenisky a přes rameno měl přehozenou sportovní plátěnou tašku béžové barvy se zdrhovadlem. Na objasnění loupeže má velký zájem i samotný peněžní ústav, který vypsal za poskytnutí informace vedoucí k dopadení pachatele odměnu ve výši 500 tisíc korun.
Zuřivý host Ne všude jsou majitelé psů v doprovodu svých čtyřnohých přátel vítáni. Zatímco v některých podnicích číšník s jídelním lístkem pro páníčka přinese i misku s vodou pro pejska, jinde už ode dve-
12
ří člověk se psem slyší: „S tím psem sem nemůžete“. Málokdy však pejskaři v takovém případě reagují tak, jako to předvedl jistý návštěvník jedné žižkovské restaurace. Ve středu 12. srpna večer se na linku 158 večer obrátil personál restaurace v ulici Jana Želivského. Jeden z hostů, 43letý muž z Prahy, vešel do restaurace spolu se svým psem a když na něj číšník zahulákal, že sem psi nesmějí, místo aby se – třeba i naštvaně
– otočil a šel jinam, začal poškozovat zařízení baru a napadat provozního. Nezklidnil se ani po příjezdu policejní hlídky, dál mlátil kolem sebe a pár jich schytali i zasahujícíc policisté. Nepřestal se prát ani poté, co už měl na rukou želízka. Vyšetřovatel muže obvinil z trestného činu výtržnictví a útok na veřejného činitele, další vyšetřování je vedeno na svobo-
dě. V případě odsouzení hrozí pachateli dle trestního zákona trest odnětí svobody až na tři léta.
Dva členové lupičského trojlístku za mřížem Kriminalistům se podařilo zadržet dva ze tří výtečníků, kteří v květnu oloupili v Karlíně taxikáře. Po třetím členovi loupežnického trojlístku zatím stále pátrají. Bylo 29. května krátce před půlnocí, když taxikář vyzvedl povedenou trojici v ulici Šaldova na základě objednávky z dispečinku. „Tak kam to bude pánové?“ zeptal se taxikář, odpovědi na svou obligátní otázku se ale nedočkal. Namísto toho ten, který seděl na místě spolujezdce, vytáhl nůž a začal s ním taxikáře ohrožovat. Vzpětí měl řidič nůž na krku i od toho, co seděl za ním. Třetí „zákazník“pak využil bezvýchodné situace řidiče a sebral navigaci, mobil, autorádio a peníze, které měl taxikář u sebe. Pak všichni tři utekli. Celková hodnota lupu byla 15 tisíc korun. Dvaadvacátého července zadrželi kriminalisté prvního z loupícího trojlístku - jednadvacetiletého muže, který si vyslechl obvinění a po dobu trestního stíhání je ve vazbě. Jeho o patnáct let starší komplic byl policisty zadržen druhého srpna. Třetí spolupachatel dosud policistům uniká. www.regionrevue.cz
inzerce
• kultura • kultura • kultura • kultura • kultura • kultura • kultura • kultura • kultura • kultura •
KULTURNÍ TIP V
Půlstoletí Jaromíra Honzáka
pondělí 31. srpna oslaví ve velkém sále paláce Akropolis své padesáté narozeniny významného jazzový skladatel a kontrabasista Jaromír Honzák. Koncert k jeho významnému životnímu jubileu bude spojen také se křtem nového CD Animal Music. Jaromír Honzák začal s hudbou už v útlém věku – od šesti let se učil hrát na piano, ve čtrnácti začal s kontrabasem. Původně se ale nechtěl živit hudbou, lákala ho kariéra filmového režiséra. Hudba ale nakonec zvítězila, Honzák absolvoval konzervatoř – a udělal dobře. Jeho hudební hvězda stoupala, stal se vyhledávaným doprovodným hráčem, kterého si ke spolupráci přizvala taková esa, jako Emil Viklický, bratři Ebenové nebo Iva Bittová. Pod svým jménem dosud natočil čtyři alba, objevil se na nich jako kontrabasista a stál za nimi také v roli skladatele. Dvě poslední alba (A Question To All Your Answers a Present Past) byla oceněna cenou Anděl jako nejlepší česká jazzová alba roku. V současné době Honzák účinkuje s kvartetem Petra Zelenky, je členem skupiny bratří Ebenů a vede souběžně dvě vlastní skupiny: česko-polský J.H.Quartet a kvartet Face of the Bass. Vede také jazzové oddělení Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka. Na koncertě ke svým padesátinám Jaromír Honzák zahraje v mnoha sestavách za účasti hostů, mezi nimiž budou Iva Bittová, Marek Eben, David Dorůžka, Vladimír Václavek, Michal Tokaj (PL), Piotr Baron (PL), Kuba Stankiewicz (PL), Lukasz Źyta (PL), Marcel Bárta, Beata Hlavenková, Kryštof Eben, David Eben, Pavel Skála, Miloš Dvořáček, Roman Vícha, Michal Nejtek, František Kučera, Josef Štěpánek, Jiří Slavíček, Martin Zbrožek, Martin Šulc, Oskar Török, Tomáš Herian. Vstupné 270 – 300 korun v předprodeji (v pokladně paláce Akropolis a v síti Ticketpro) a 350 korun na místě. -red-
www.regionrevue.cz
D a n B á r ta a I l l us t r at o s p h e r e v A k r o p o l i Už deset let září na českém hudebním nebi kapela Illustratosphere, jejímž frontmanem je jeden z nejvýraznějších českých muzikantů a zpěváků Dan Bárta. kapela se rozhodla oslavit své desáté narozeniny velkou koncertní šňůrou, v rámci podzimní série se se svými fanoušky setká i v pražském Paláci Akropolic. Kdy? 15. září. Koncert bude průný zdravotník řezem celé desetileté na operačním tvorby, to znamená, že sále chirurgiczazní skladby ze všech kého oddělení tří desek, které kapeÚstřední Vojenla zatím vydala. Na ské Nemocnipočátku, v roce 2000, ce v Plzni). Pak stál projekt s názvem ale založil kape– jak jinak – Illustralu Alice, proslatosphere. Při práci na vil se účinjováněm se celá parta sloním v české veržená z Dana Bárty, kyzi muzikálu Jetaristy Jaroslava Frisus Christ Suedla, hráče na klávesy perstar, přidal Filipa Jelínka, pianisty se k výrazné forStanislava Máchy, bamaci J.A.R., zasisty Roberta Balzara a bubeníka Jiřího Slavíčka zářil v dalším muzikálu – v české verzi Evity – a dala dohromady a pokračovala ve spolupráci i v roce 1998 založil formaci Sexy Dancers. V roce nadále. Stala se z nich vyhledávaná koncertní ka- 2000 pak stál u zrodu Illustratosphere. Může se pela, v roce 2003 obohatila pulty musicstorů al- pochlubit pěti tituly Zpěvák roku (1994, 1999, bem Entropicture a v roce 2008 albem Animage. 2000, 2001, 2002) od Akademie populární hudby. V čele kapely je Dan Bárta, který původně mí- Vstupenky na koncert jsou k dostání v pokladně řil na dráhu zdravotníka (po maturitě úspěšně Paláce Akropolis nebo v síti Ticketpro. V obou příabsolvoval dvouleté studium v oboru rentgeno- padech za 250 korun. logický laborant a rok pak pracoval jako pomoctext: Roman Peterka
13
inzerce
Hřiště pro malé špunty i skejťáky puberťáky
Největší lezecká stěna ve střední Evropě, skatepark, kurty na beachvolleybal, fotbalové hřiště s trávníkem třetí generace a multifunkční hřiště s umělým povrchem pro další míčové hry, aby se měli mladí a neklidní v „telecích letech“ kde vyřádit. Dětská hřiště s houpačkami, prolézačkami a pískovištěm, a malý vodní svět pak slouží především malým capartům. A rodinné „výpravy“ určitě ocení i možnost občerstvení v restauraci. To vše na jednom místě, v blízkosti stanice metra Strašnická, nabízí unikátní komplex dětských hřišť a adrenalinových a freestylových sportovišť Gutovka, který v hlavním městě nemá obdoby. Vstup do areálu je zdarma. Sportovní a relaxační centrum Gutovrů, lezec tu je jištěn ocelovým laka vyrostlo v místech, kde bývalo hřišnem, na trase jsou také železné stutě základní školy Gutova. „To se však vypačky a další umělé pomůcky. „Přímo užívalo jen částečně a bylo v zanedbana místě je samozřejmě možné si půjném stavu,“ říká starosta Prahy 10 Vladičit ferratový set a všem zájemcům naslav Lipovský. Myšlenka na využití areávíc poradí také instruktoři vycvičení lu původně školního hřiště pro veřejnost pro tento způsob lezení,“ podotýká Maje už poměrně stará, záměrem se radnitěj Dunka. Další chystanou novinkou ce Prahy 10 zaobírala už za starostování je cepínové lezení – tzv. draituling. Od Lipovského předchůdce Milana Richtezáří začne také v Gutovce fungovat sporra. Na přelomu tisíciletí pak začal záměr tovní lezecký kroužek pro děti a lezecký nabírat konkrétních obrysů. Původně tu kurz pro pokročilé. měl vzniknout jen skatepark, projekt se Letní sezona na Gutovce skončí 21. září, však oproti původním plánům poněkud na tento den připravují provozovatelé rozrostl. Postupné úpravy hřiště začaspeciální akci nazvanou „loučení s létem“. ců,“ popisuje ředitel areálu Gutovka Matěj Dunly v roce 2001. Jeho současná podoba za„Zájemci se mohou těšit na informace, co hrnuje kromě skateparku také horolezeckou stěnu, ka. Dospělí platí za využití stěny 60 (od 10:00 do se bude v zimním období v areálu konat, budeme s 14:00) a 100 korun, děti do 15 let a případní po- dětmi hrát různé hry a soutěže, gurmáni se mohou starší odvážlivci přes šedesát 50 korun po celý těšit na grilování. Zavzpomínáme ale také na léto. den. Na stěně bude možné lézt po celý rok, i v Na obrazovkách budeme promítat fotografie a vizimě. Do konce prázdnin tu navíc přibude spe- dea z letních akcí a vyhlásíme nejhezčí dětskou fociální úprava v podobě nového prvku. Bude jím tografii léta,“ popisuje Matěj Dunka. V tento den umělá ferrata vedoucí po celém hřebenu stě- také budou premiérově otevřeny všechny haly urny– obdoba cest v náročném horském terénu vy- čené pro zimní provoz. bavených jistícími fixními lany. Umělá ferrata text + foto: Roman Peterka na stěně na Gutovce bude slouhá 60 met-
která v polovině srpna přivítala už pětitisícího návštěvníka, kryté kluziště, kde v létě jezdí motokáry, beachvolleybalové kurty, fotbalové hřiště, multifunkční hřiště, kde se dá hrát volejbal, nohejbal či basketbal, dětské hřiště a originální vodní svět, s jehož pomocí si děti hravě osvojí základní přírodní a fyzikální zákonitosti - pomocí různých kol a pák mohou měnit směr toku vody v umělém potoce. Provozní doba všech sportovišť je od 8.00 do 22.00 hodin. Současná výbava areálu Gutovka stále ještě není definitivní, radnice počítá s dalším rozvojem areálu. „V příštích letech zde chceme vybudovat ještě tenisové kurty, bazén a další lákadla pro příznivce outdoorových sportů,“ potvrzuje starosta „desítky“ Vladislav Lipovský. Areál Gutovka se rozléhá na ploše zhruba 3,5 hektaru. Za vstup do areálu se neplatí, stejně jako za využívání dětského hřiště, vodního světa či skateparku, u jehož zkvalitnění stál Nejlepší český snowboardista, mnohonásobný šampion David Horváth. "Z placených atrakcí je asi největším lákadlem horolezecká stěna. Tento betonový útvar dosahuje v nejvyšším bodě 15 metrů výšky, jeho obvod měří 80 metrů a najednou jej může zdolávat až 40 lez-
14
www.regionrevue.cz
inzerce
• sport • sport • sport • sport • sport • sport • sport • sport • sport • sport • sport • sport • sport •
Vik toria Žižkov – napotře tí to vyšlo Letošní start druhé ligy nezačal pro žižkovkou Viktorku slavně – v zápase s Třincem inkasovala již ve druhé minutě a úvodní chybu už hráči ze Žižkova nedohnali. A příliš se nedařilo ani v dalším zápase – 15. srpna v Mostě. Zápas skončil remízou. První poločas se odehrával došlo k chybám, čeho se mají většinou ve středu hřiště, bez vyvarovat a před námi jsou dalvětších šancí na obou stranách. ší, stejně důležité zápasy. Je dobTaké proto se trenér Petržeré, že jsme si v týdnu zahráli příla rozhodl o přestávce hru ožijemné benefiční utkání v Kavit dvojím střídáním. Za hřišmenici a kluci si s chutí zastřítě šli Koukal s Bukačem a na jeleli. Přišli tím na jiné myšlenky jich místa nastoupili Straka s a dostali se do pohody“ řekl treHušbauerem. Hra se rozhýbala nér Petržela. a oba týmy se začaly dostávat i Jak se ale říká, do třetice všedo šancí, zatím bez gólů. První ho dobrého. Platilo to i pro Vikgól dal Richard Kalod. Po akci torku, když nastoupila v neděli Folwarczného se v pokutovém 23. srpna proti Čáslavi. Čáslavúzemí šikovným uvolněním doští začali odvážně, ale žižkovástal ke střele Hušbauer, ale jeho ci se nedali zatlačit do defenzipokus na vzdálenější tyč vyrazil vy. Střel bylo dost na obou strabrankář před nabíhajícího Kalonách, míče však létaly okolo brada. První gól hráče povzbudil, nek. Až v 58. minutě druhého už se ale nedařilo porměňovat poločasu Koukal protlačil míč další šance. do soupeřovy brány těsně kolem Ve druhém poločase nastavil tyče. O chvíli později zahrozili da – spokojenost v duchu hesla „lepší remízovat rozhodčí tři minuty. Ve třetí minutě nastave- než prohrát“ se nekonala. Žižkovští další útočnou akcí, která však nakoní pak Knakal z Mostu předvedl čarostřelecký Zklamání z Mostu však tým hodil za hlavu,a nec skončila do ztracena. Postupem času se pak výkon, když střelou asi z 30 metrů zavěsil míč by se mohl koncentrovat na dalšího soupeře – hráči Viktorky stahovali stále více před bránu a do „vinglu“ a Mostečtí se mohli radovat z vy- FC Zenit Čáslav. K nešťatsnému vyrovnávací- Čáslavští se ještě nakonec vzepjali k poslednírovnání na 1:1. Ihned po rezehrání pak rozhod- mu gólu se už nikdo nevracel. „To jsme si roze- mu pokusu o útok – povedená střela Holuba ale čí odpískal konec utkání a tím i všem nadějím brali hned následující den, tím to skončilo a víc nakonec neprošla přes žižkovského gólmana. na výhru. V kabině pak panovala neveselá nála- nemělo cenu se k tomu vracet. Hráči vědí kde -redakce-
www.regionrevue.cz
15
inzerce
Den otevřených dveří pro chátrající památku
Kdysi zde přežívali váleční invalidé, dnes je jen další postupně chátrající a veřejnosti nepřístupnou kulturní památkou. Kdo? Karlínská Invalidovna. V sobotu 12. září se její dveře na jeden den veřejnosti otevřou – stane se tak v rámci letošního ročníku Dnů Evropského dědictví. Od 9.00 do 18.00 hod. bude trvat jedinečná možnost nahlédnout do útrob této unikátní stavby, která je přes svou zchátralost významným pražským architektonickým skvostem. Budova někdejší pražské Invalidovny je jednou z nejstarších budov v Karlíně. Postavena byla v barokním slohu v letech 1731-1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vznikla za velkého přispění florentského hraběte Petra Strozziho, který sám coby příslušník starého válečnického šlechtického rodu prošel mnoha bojišti válek. Během své vojenské kariéry měl řadu příležitostí poznat, jak těžký osud mají vojáci, kteří při vojenské službě císaři utrpí zranění a nejsou se schopni sami o sebe starat. Raněný voják s trvalými následky ztratil cenu pro armádu i pro společnost „civilistů“. Žádná instituce, která by o válečné vysloužilce pečovala, tehdy neexistovala. Ti šťastnější dostali za dobré služby „trafiku“ v podobě nějakého méně náročného zaměstnání ve vrchnostenských službách, většina však skončila bez jakéhokoli zaopatření a pomoci na ulici a musela jít po žebrotě. Sám Strozzi byl raněn několikrát. Po těžkém zranění,
16
které utrpěl v bitvě u Allesandria della Paglia, se zotavoval v Dymokurech, kde 3. srpna 1658 sepsal svou poslední vůli, v níž téměř veškeré své jmění, s výjimkou menší části, kterou zaopatřil svou ženu, odkázal na založení nadace pro válečné invalidy – zároveň jim tu uložil podmínku vést řádný života modlit se při mši. Strozzi zemřel o šest let později –6. června 1664 v jeho osmatřiceti letech ho zabila zbloudilá kulka právě když pronášel děkovnou řeč ke svým vojákům po právě dobojované těžké, ale vítězné bitvě. Strozziho závěť ale nabyla platnosti až po smrti manželky Strozziho Marie Kateřiny – ta zemřela až padesát let po svém manželovi, nicméně před svou smrtí odkázala nadaci pro invalidy ještě nějaké statky navíc. Než byla Invalidovna postavena, uplynulo ještě mnoho vody. Až 27. května 1728 rozhodl císař Karel VI o tom, aby byla poblíž Prahy zřízena. Pozemky pro ni byly zakoupeny z majetku nadace. Stavební plány připravoval přední barokní stavitel Kilián Ignác Diezenhofer. Původní velkorysý záměr počítal s výstavbou obrovského komplexu budov, který by tvořil samostatný svět. Objekt měl pojmout přes 4 tisíce válečných veteránů, měly tu být rozsáhlé dvory k procházkám, součástí vybavení měl být i kostel, hřbitov, hospoda, vězení, jatka a pekárna. Základní kámen byl položen 15. srpna 1732, záhy se však ukázalo, že realizace původních velkorysých představ by byla finančně neúnosná. Nakonec byla během osmi let vybudována redukovaná verze původního projek-
tu, oproti původním představám zhruba devětkrát menší. Co však bylo důležité, zdatně sloužila svému poslání až do konce 1. světové války, kdy péči o vojenské invalidy převzal nově vzniklý československý stát. V r. 1925 bylo v části objektu zřízeno Vojenské muzeum. Po druhé světové válce připadla Invalidovna armádě, objekt využíval Vojenský historický archív a byl zde depozitář architektury Národního technického muzea. Budova prošla několika přestavbami, z nichž ta poslední byla v 60. letech 20. století. Ničivé povodně ze srpna 2002 ničivě zasáhly spo-
lu se zbytkem Karlína i Invalidovnu, po řádění vodního živlu odtud Národní technické muzeum své depozitáře odstěhovalo, zůstal tu pouze Vojenský ústřední archiv. Budova je dodnes ve správě ministerstva obrany. text+foto: Roman Peterka
www.regionrevue.cz
inzerce
www.regionrevue.cz
17
inzerce
18
www.regionrevue.cz
Křížovka o ceny! ---» "Holanďánek nabízí...(doplnění v tajence)...". Pět vylosovaných úspěšných luštitelů obdrží poukaz na nákup sýrů v prodejnách Holanďánek dle vlastního výběru v hodnotě 300,- Kč. Ceny poskytl Jan Bečvář - majitel sítě prodejen Holanďánek. Správné znění tajenky společně s kontaktními údaji zasílejte na adresu: Katusická 13/700, 197 00 Praha 9 nebo na e-mail:
[email protected] do 10.9.2009. Výherkyní jazykového kurzu od jazykové školy LEXIS v hodnotě 4.800,- Kč se stala Bc. Jana Vašíková, Praha 2 - Vinohrady. Blahopřejeme! inzerce
www.regionrevue.cz
19
inzerce
www.regionrevue.cz
