Nebojte se charity Neziskový sektor má spoustu dobrých receptů pro komerční firmy

Vladimír Dlouhý: Hospodářské komoře by pomohlo povinné členství str. 16 číslo 1 l 19. 1. 2015 l 39 Kč l řízená distribuce l www.profit.cz l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Časopis pro

Nebojte se charity Neziskový sektor má spoustu dobrých receptů pro komerční firmy

9 771805 259207

01

V y c h á z í v e s p o l u p r á c i s   p o r tá l e m B u s i n e s s I n f o . c z

Návštěvnické centrum

Revoluční kalendář

Nový Jičín – město klobouků

Zvládli jste udělat za koncem roku tlustou čáru a začít ten letošní s novou silou i oprášeným důvtipem? Pravděpodobně se to podařilo jen pár šťastlivcům. Ostatní měli plnou hlavu legislativních novinek schválených v prosinci, následně skočili rovnýma nohama do účetní uzávěrky a jen periferně si všimli, že se schyluje k malé revoluci ve vedení příjmů – elektronické evidenci tržeb, která začíná dostávat jasnější kontury. Magická hranice posledního dne roku končícího a prvního dne roku zcela nového není nic jiného než předěl psychologický. Dává nám možnost uzavřít období, začít znova, zlepšit se, dát si předsevzetí. Ale i když to tak nevypadá, nemůže nám nic diktovat. Designéry těchto pomyslných hranic jsme my lidé. A tak si je můžeme také přizpůsobit. Třeba korporace mají účetní uzávěrku různě. Konec roku si udělají například až v dubnu. A má to cosi do sebe, neschází se zmatek ze svátku se zmatkem v práci. Kalendář není třeba brát úplně doslovně. Málo se ví, že během Velké francouzské revoluce, kdy se v mnohém položily základy moderního uvažování, začal platit nový kalendář, který více odpovídal tehdejší představě. Za první den nového roku bylo označeno 22. září. Den, kdy vznikla Francouzská republika. Revoluční kalendář měl také dvanáct měsíců, v každém měsíci ale jen tři týdny po deseti dnech. Každý měsíc i den dostal svůj nový název. Aktuální magazín Profit, který je k dostání od 19. ledna, tak vychází „30. den měsíce sněhu“. Hlavní téma jsme věnovali neziskovým organizacím. Zatím se stále mluví o tom, jak se mají neziskovky učit od firem. Ukazuje se však, že i firmy se mají co učit od neziskovek. A nejde přitom o pomalejší pracovní tempo, které se často zmiňuje. Neziskovky lépe zvládají komunikaci, jak se zákazníky, tak i se svými pracovníky, které umějí motivovat i jinak než výplatní páskou. Neziskovky určitě nepřepíší kalendář, ale začínají se po krůčkách prosazovat na trhu a je možné, že přepíší pár manažerských učebnic.   Úspěšný rok za redakci přeje

INTERAKTIVNÍ EXPOZICE KLOBOUKŮ Unikátní expozice věnovaná technologickému procesu výroby klobouků, díky které zažijete aktivní prohlídku, poznáte historii kloboučnictví a vyzkoušíte si klobouky živě i interaktivně. www.mestoklobouku.cz INTERAKTIVNÍ EXPOZICE GENERÁL LAUDON Expozice, laděná do barev evokující vojenské prostředí, mapuje život významného rakouského vojevůdce G. E. Laudona, který v Novém Jičíně roku 1790 zemřel. www.expozicelaudon.cz SLUŽBY NÁVŠTĚVNICKÉHO CENTRA t
Expoziční program pro teambuildingové a firemní akce, workshopy pro MŠ, ZŠ, kluby seniorů, širokou veřejnost. Nutno objednat předem. t
Komentované procházky městem a novojičínskými parky s průvodcem, pohádkově kostýmované procházky městem s výkladem pověstí. Nutno objednat předem. t
Půjčovna disků na discgolf a půjčovna trekových holí (připravujeme). t
Turistická informační činnost a propagace města Nový Jičín v tuzemsku i zahraničí. Celý objekt je kompletně bezbariérový s pokrytím free-wifi a je uzpůsoben i těm nejmenším návštěvníkům, otevřeno 7 dnů v týdnu.

VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz [email protected] www.facebook.com/profit.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek šéfredaktor Igor Záruba ADRESA REDAKCE Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 editor Petr Švihel, T: 225 276 485, [email protected] REDAKTOŘI Dalibor Dostál, [email protected] Jakub Procházka, prochá[email protected] INZERCE

Lenka Benetková, ředitelka, T: 225 276 481, [email protected] MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: 225 276 276 Markéta Priknerová, brand manager, T: 225 276 157 VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: 225 276 252 Michaela Mrázová, manažer výroby a distribuce, T: 225 276 158 Lukáš Fabián, manažer předplatného, T: 225 276 145 SEKRETARIÁT Zuzana Faltová, office manager, T: 225 276 461 TISK Europrint a. s. PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1 T: 800 248 248 [email protected] ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s. r. o.

Návštěvnické centrum Nový Jičín – město klobouků, Masarykovo nám. 45/29, 741 01 Nový Jičín, +420 556 711 888 , [email protected], www.icnj.cz, www.mestoklobouku.cz https://www.facebook.com/mestoklobouku

inzerce

A151000334

Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN 1805-2592 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. TITULNÍ STRANA Tomáš Novák Petr Švihel,

editor

Číslo 1 / 19. Ledna 2015 Profit vychází od roku 1990

3

OBSAH Top události........................................6 Téma

specializuje na stavbu hal, školí stavitele ve Švýcarsku a všude po světě. Polemika............................................. 26 Restart

Inspirace charitou.......................10 Neziskové organizace v České republice již nyní poskytují služby za miliardy korun ročně. Kromě rostoucího ekonomického významu mohou také posloužit jako dobrý příklad pro mnohé komerční firmy. Rozhovor

Irsko chytilo druhý dech....... 40 Mohutnými tempy se odráží ode dna. Donedávna těžce zkoušená irská ekonomika, kterou v době krize zachránily před krachem desítky miliard eur ze záchranných programů, se uzdravuje. Její loňský vysoký růst překvapil i odborníky. Skleněná renesance................... 28 Když sklárny ve Světlé nad Sázavou ukončily v roce 2008 výrobu, ocitlo se jejich 1200 zaměstnanců na dlažbě. Nezaměstnanost v celém regionu vyletěla vzhůru. Po vstupu nového vlastníka nastal obrat. Nynější podnik Crystalite Bohemia zaměstnává tři čtvrtiny původních pracovníků. Fokus Svobodnější nakupování na síti..................................................... 32 Umíte si představit, že si v internetovém obchodě objednáte zboží, po zaslání si ho doma v klidu vyzkoušíte a až pak zaplatíte? V některých českých e-shopech to možné je díky platební metodě FerBuy.

Daně máme nižší, náklady na práci ne..........................................16 Zaměříme se na celkové náklady na práci, říká Vladimír Dlouhý, vloni nově zvolený prezident Hospodářské komory ČR, v bilančním rozhovoru. Pozornost chce věnovat i učňovskému školství. Očima podnikatele........................21 Příběh úspěchu Císař ze Slavkova dobývá svět ..................................... 22

Investorům zaslíbená daňová oáza..................................... 38 Dovozní clo do Spojených arabských emirátů je od pěti do deseti procent, daň z příjmu ani DPH se zde neplatí. Nejen proto jde o lákavý trh i pro české firmy. Jejich počet stále roste, stejně jako obrat vzájemného obchodu.

Služby Menší firmy se zajímají o PR... 34 Portfolio klientů PR agentur se v posledních letech výrazně rozrůstá o nové typy zákazníků, menší a střední firmy. Díky tomu se podařilo většině firem v oboru ustát složité časy navzdory snižování plateb za služby.

Obchod & Finance – Bilance Naší šancí zůstává kvalita................. 44 Posudek odkryje chyby a stabilizuje firmu......................................................... 48 Zkušenost v úhledném balení.......... 49 Spekulanti srážejí cenu ropy a zvyšují riziko deflace....................... 50 Těžba hnědého uhlí letos vzroste o stovky tisíc tun...................................51 OECD: Jádro má i nadále budoucnost............................ 52 Fotostory................................................. 54

Makro.................................................... 37 Zahraničí

Technologie............................................ 56 Cestování................................................ 58 Jeden den podnikatele / Názor........ 60 Poradna................................................... 62

4

Portrét Michal Jirek: Nenechal si kávu zhořknout .............................................. 66

inzerce

V roce 1990 stavěl Libor Musil svůj vlastní dům a rozhodl se, že se tím zkusí živit. O čtvrt století později jeho firma LIKO-S, která se

A151000327

Servis....................................................... 64

PROFIT  Události

Události  PROFIT

sofistikovanější pokladní systémy. Už jen z těchto informací je patrné, že elektrická evidence tržeb, která si vyžádá přístroj připojený k internetu, může narážet na nevoli drobných podnikatelů. Jen pro dokreslení: 60 procent respondentů ke své práci využívá počítače a 49 procent, tedy fakticky polovina, uvedlo, že k práci nutně potřebuje i internet. Elektronická evidence tržeb proto mezi menšími živnostníky a podnikateli nemá příliš silnou podporu. S jejím zavedením pro všechny podniky souhlasí jen 12 procent respondentů. Dalších 25 procent se zavedením souhlasí

pouze pro některé podnikatele. Lze se domnívat, že zavedení evidence jim nevadí, pokud se jich přímo nedotkne. Naopak s elektronickou evidencí nesouhlasí 42 procent dotázaných. Zbylí oslovení neumějí problém posoudit, případně o elektronické evidenci slyšeli poprvé. Poznámka Profitu: Zdá se, že ministerstvo financí věnuje elektronické evidenci tržeb velkou péči. Redakce sháněla například ohlas od sdružení kadeřníků. Ministerstvo nás však předběhlo a s kadeřníky je v kontaktu. To se často nestává.

Zákazníci hledají na internetu, kupují v prodejně

nutné připomenout i rychlý zásah ministryně spravedlnosti Heleny Válkové z července 2014, kdy opět výrazně snížila odměny advokátů u drobných pohledávek, a to jak v nalézacím, tak i ve vykonávacím řízení. Nárůst počtu exekucí v první polovině roku 2014 si Exekutorská komora ČR vysvětlovala tak, že věřitelé v první polovině roku spěchali, aby jim byla ještě přiznána vyšší odměna za právní zastoupení. Logicky pak očekávala pokles počtu nařízených exekucí v průběhu druhé poloviny roku 2014 a stejná očekávání měla i Česká advokátní komora. K tomu však nedošlo. S výjimkou listopadu 2014 nebyl během jednotlivých měsíců žádný dílčí pokles ve srovnání s rokem 2013 zaznamenán.

PRO ZÁKAZNÍKY JE KAMENNÝ OBCHOD STÁLE KLÍČOVÝ. A to i přes expandující internetové obchody. Dokládá to průzkum společnosti CBRE, podle kterého 79 procent spotřebitelů ve světě, když potřebuje nakoupit, volí procházku do obchodu. Cílem studie bylo zmapovat a pochopit nákupní chování spotřebitelů a nejčastější nákupní kanály. Výsledky průzkumu realizovaného ve 32 zemích na vzorku 32 000 spotřebitelů ukazují, jak klíčovou roli hraje kamenný obchod v nákupním chování a rozhodování spotřebitelů. Ti vnímají samotný nákup zboží jako společenskou aktivitu, která se povaze anonymního nákupu online není schopna vyrovnat. Internet však hraje významnou roli při zjišťování informací, cen a dostupnosti. Většina nakupujících si ale stále přeje zboží vidět, osahat si jej, vyzkoušet a pak mít možnost jej okamžitě mít a nečekat na doručení zboží. Nakupovat chodí zákazníci připravení.

Exekucí razantně přibylo ZE ZVEŘEJNĚNÝCH statistik vyplývá, že celkový počet nařízených exekucí v roce 2014 byl ve srovnání s rokem 2013 vyšší o 102 550 případů. Dle údajů poskytnutých Ministerstvem spravedlnosti ČR došlo vloni k dramatickému nárůstu množství exekucí, čímž se razantně zvrátil sestupný trend, který jsme mohli pozorovat v letech 2012 a 2013. Za posledních pět let byla nejhorší situace v roce 2011, kdy bylo nařízeno více než 959 tisíc exekucí. Od té doby docházelo k meziročnímu poklesu jejich počtu, což odborníci přičítali zásadním změnám, které zaváděli jednotliví ministři spravedlnosti v průběhu uplynulých let. „Jen namátkou lze jmenovat výrazné zvýšení soudního poplatku v závěru roku 2011,

6

který u elektronického platebního rozkazu vzrostl z původních 300 korun až na současných 800 korun,“ říká Kateřina Procházková, tisková mluvčí portálu Poradnaveritele.cz. Ale tím zaváděné změny zdaleka nekončily. Takřka bezprostředně po zvýšení soudního poplatku následovalo razantní snížení odměn exekutorům i advokátům. „V březnu 2012 přistoupil tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil k dalšímu kroku, a to k výraznému okleštění odměn exekutorům i advokátům. U nižších částek byla exekutorům snížena odměna dokonce až o 70 procent, u vyšších pak o 30 procent. V průměru se hovořilo o snížení zhruba na polovinu. Navíc se zavedla povinnost zasílat dlužníkům předžalobní upomínku,“ vzpomíná Procházková a dodává, že v neposlední řadě je

Foto Jan Rasch

JEN KAŽDÝ PÁTÝ drobný podnikatel či živnostník souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb. Odhalil to prosincový průzkum Asociace malých a středních podnikatelů. Ten měl důkladně zanalyzovat, jaké pokladny drobní podnikatelé využívají a jak smýšlí o připravované on-line kontrole tržeb státem. Hotely, restaurace, penziony a ubytovací zařízení by měly systém začít využívat od 1. ledna 2016. Maloobchod se přidá v červenci 2016. Agentura pro výzkum veřejného mínění Ipsos, která průzkum zpracovala, získala data od 808 respondentů z různých oblastí podnikání. Nejvíce oslovených respondentů provozovalo prodejny se smíšeným zbožím, těch bylo 110. Další kategorie se v průměru pohybovaly okolo padesáti respondentů za každou. Šlo například o restaurace, stánky, kavárny, sportoviště, hotely a penziony, služby jako kadeřnictví či kosmetika, pekařství, drobní řemeslníci, ale i čerpací stanice nebo řeznictví. Na tomto vzorku se ukázalo, že 27 procent drobných podnikatelů pokladnu vůbec nemá, 53 procent využívá jednoduché, ať už mechanické, či elektronické, pokladny. A jenom 20 procent drobných podnikatelů využívá

Foto Tomáš Novák

Elektronické evidenci drobní podnikatelé příliš nefandí

75 procent spotřebitelů na celém světě hledá konkrétní produkty a  zboží na internetu a lidé jsou stále více „online“. Často komunikují na internetu s maloobchodníky a dalšími spotřebiteli, aby zjistili, co je nejlepší, a až teprve po této analýze učiní nákup. Roste také počet lidí (42 procent), kteří na sociálních sítích sdílejí své zkušenosti s  produktem. 30 procent spotřebitelů na celém světě používá mobilní telefony nejen k zjištění informací o produktu, ale také ke srovnávání cen. Tento trend je zvlášť výrazný v Asii a Pacifiku. Zajímavá čísla přicházejí také z Číny – 49 procent tamních spotřebitelů využívá k nákupu zboží chytré telefony. Spotřebitelé nakupují online v průměru jednou za tři týdny, což představuje pro maloobchodníky obrovskou příležitost v propojování prodejních aktivit. „Vzhledem k  tomu, že vztah mezi kamennými obchody a online světem je stále

komplexnější, obchodníci čelí dvěma klíčovým problémům – prvním z nich je stále trvající potřeba nabízet skvělé služby, vynikající a široký sortiment produktů s vysokou přidanou hodnotou. Druhým je fakt, že se maloobchodníci musejí stále učit, jak lze profitovat v oblasti digitálních technologií a sociálních médií a jak tyto technologie provázat s nabídkou kamenného obchodu,“ říká Veronika Tebichová, šéfka maloobchodní agendy ve společnosti CBRE. Tyto globální trendy postupně přicházejí s větší či menší intenzitou do České republiky. Český zákazník není tedy výjimkou ani pozadu. Poznámka Profitu: E-shopy nám sice přestaly diktovat místo, kde máme nakupovat, můžeme odkudkoli, ale začaly nám určovat způsob a termín doručení. Průzkum tak dobře ukazuje, že většina zákazníků stále zajde raději do obchodu, čas je pro ně přednější.

7

PROFIT  Události

Události  PROFIT

Firmy cítí vysokou daňovou nejistotu Deloitte. Nejvíce by dotázané firmy v ČR uvítaly větší jistotu ohledně budoucnosti daňového systému (67,1 procenta dotázaných), jeho zjednodušení (74,7 procenta dotázaných) a větší předvídatelnost a spolupráci s daňovou správou (24,1 procenta respondentů). Naprostá většina dotázaných firem (93,1 procenta) by uvítala, aby spouštění účinnosti daňových legislativních změn bylo vždy k jednomu či dvěma konkrétním dnům v roce, tedy například k 1. lednu nebo k 1. červenci. „Tato změna by vyžadovala poměrně malé organizačně-legislativní opatření ze strany státu, přitom by významně přispěla k přehlednosti právního prostředí, v němž firmy působí,“ doplnil Tomáš Babáček, senior advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal a předseda organizačního výboru a nominační rady ankety Zákon roku. Foto archiv

VNÍMÁNÍ DAŇOVÉ NEJISTOTY mezi firmami a podnikateli v ČR je stále velmi silné. Zatímco mezi respondenty v zemích střední a východní Evropy meziročně poklesl podíl těch, kteří se domnívají, že je u nich vysoká daňová nejistota, z 60 procent na 54,2 procenta, v ČR je situace podobná jako loni – vysokou daňovou nejistotu, která pramení zejména z průběžných zásahů do právních norem, pociťuje 71 procent firem. Loni to bylo dokonce o půl procentního bodu méně. Stejně jako v minulých letech firmám a podnikatelům při podnikání v ČR vadí nejvíce časté právní změny, nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy. Vyplývá to z nového, v pořadí již čtvrtého průzkumu společnosti Deloitte, kterého se zúčastnilo přes 800 respondentů z 25 zemí Evropy. Soustředil se především na tři oblasti – vztahy s finančními úřady, daňové kontroly a vnímání daňové jistoty. „Z hlediska vnímání daňové nejistoty patří Češi v regionu střední Evropy mezi největší pesimisty. Na Slovensku vnímají vysokou daňovou nejistotu dvě třetiny dotázaných, v  Německu 44,1 procenta respondentů a v Rakousku jen 37,1 procenta. Ve srovnání

Česko stoupá v žebříčku otevřenosti veřejné správy

s průměrem zemí EMEA si Česká republika pohoršila o 16,8 procentního bodu,“ uvedla k  výsledkům průzkumu Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti

Poznámka Profitu: Každoroční legislativní i daňové změny se přelévají ve vysoké vnímání daňové nejistoty. A zdá se, že firmy poslance minimálně dotlačí k dvěma pevným termínům, kdy by se během roku změny zaváděly. Minimálně tak podnikatelé nebudou muset neustále číhat na nové paragrafy.

STÁTNÍ SPRÁVA SE MŮŽE POCHLUBIT velmi dobrým výsledkem v rámci mezinárodního srovnání zaměřeného na to, jak otevřeně přistupuje k datům. V žebříčku Open Data Index 2014 se Česká republika umístila na dvanáctém místě. Podle Fondu Otakara Motejla, který se na průzkumu podílel, výsledky dokládají, že principy otevřených dat získávají v Česku stále silnější pozici. Úředníci by ale neměli pouze slavit dobré umístění. Index totiž zároveň poukazuje obecně na to, že současný stav publikování dat veřejné správy má hodně nedostatků. Open Data Index hodnotí země podle dostupnosti a kvality přístupu k informacím v deseti klíčových oblastech – například jde o státní rozpočet, výsledky voleb, jízdní řády nebo data o životním prostředí. Průzkum připravuje nevládní organizace Open Knowledge ve spolupráci s odborníky z celého světa – letos se do něj zapojilo 97 zemí.

Ve sledovaných státech sice stoupl počet datasetů v otevřeném formátu z loňských 87 na letošních 104, ale přesto se jedná o pouhých 11 procent všech zveřejněných dat. Naprostá většina dat tedy stále není dostupná či zůstává uzavřena v nevyhovujících formátech. ČR letos v  žebříčku zaujala 12. místo spolu s  Kolumbií, Švédskem a  Uruguayí. Oproti roku 2013, kdy Česko figurovalo na 22. příčce žebříčku, jde o významné zlepšení. Dobrých výsledků naše země dosahuje především v oblasti geografických a statistických dat. Špatně si nevedeme ani u informací o rozpočtu, které ministerstvo financí zpřístupňuje skrze aplikaci Monitor státní pokladny. I zde je ale potenciál pro zlepšení – data o hospodaření státu zatím nejsou dostupná na dostatečně detailní úrovni. Nyní z nich lze například vyčíst, jak si ministerstva finančně vedou v různých oblastech. Víme třeba, kolik ministerstvo práce a sociálních

věcí vyčlenilo na politiku zaměstnanosti, ovšem ne podrobné informace o tom, za co přesně peníze utrácí. Mezi datové zdroje, jejichž přístupnost je v České republice problematická, patří třeba jízdní řády, o které se vedou dlouholeté spory. „Jsme rádi, že se otevřená data v Česku stala důležitým tématem. Velký díl práce zatím odvádějí hlavně aktivní státní instituce, jako je Český statistický úřad nebo Český úřad zeměměřičský a katastrální,“ říká Jiří Knitl, manažer Fondu Otakara Motejla. „Doufám, že se iniciativa brzy rozšíří na úroveň celé veřejné správy, a Česko tak dosáhne podobných výsledků jako třeba Velká Británie,“ dodává. Úspěch Velké Británie, která je dnes datovou velmocí, je zčásti zapříčiněn osobou premiéra Davida Camerona, jenž téma osobně prosazoval. V Česku se zatím takový lídr otevřených dat hledá a není to ani významnějším politickým tématem.

Česku se predikují roky uměřeného růstu

8

Evropské unie. Vyplývá to z ekonomické analýzy, kterou zpracovala společnost Deloitte. „Optimismus ohledně dalšího vývoje eurozóny sice do jisté míry vychladl, stále se však v letošním roce očekává pokračování mírného růstu hrubého domácího produktu. I nadále by mělo platit, že rychleji by měly růst země, které jsou důležité z pohledu zahraničního obchodu České republiky. Průměrný odhad zvýšení HDP pro Německo činí 1,5 procenta, v případě Slovenska dokonce 2,8 procenta,“ uvedl Josef Kotrba, vedoucí partner Deloitte ČR. V živé paměti mají Češi vyšší růstová čísla, kterých naše země dosahovala před recesí. Aktuální odhad tak na první pohled nemusí působit příliš optimisticky. Podle Davida

Marka, hlavního ekonoma Deloitte, je ale třeba brát v potaz očekávaný externí vývoj. „Pokud poroste německá ekonomika průměrně pouze o 1,4 procenta, limituje to do značné míry také prostor pro růst českého hospodářství,“ doplňuje David Marek, podle kterého je z pohledu české ekonomiky klíčovým rizikem vývoj v eurozóně, kde dlouhodobé tempo růstu některých zemí výrazně zpomalilo a při absenci strukturálních reforem může dále klesat. Rizikem je i deflace a její negativní dopady. Celá globální ekonomika také přibrzdí. Zatímco v období 2010-2014 rostla průměrným tempem 3,9 procenta ročně, v období 2016-2020 Deloitte odhaduje její růst na 3,6 až 3,7 procent.

Foto archiv

V NÁSLEDUJÍCÍCH PĚTI LETECH lze očekávat, že česká ekonomika bude pokračovat v pozitivním trendu růstu hrubého domácího produktu. Průměrné tempo by mělo dosahovat 1,7 procenta. To povede k pozvolnému přibližování k průměru EU, co se týče HDP na osobu přepočteného podle parity kupní síly. V roce 2020 by se Česká republika při předpokládaném průběhu mohla pohybovat na úrovni 85-86 procentech průměru evropské osmadvacítky. To by mohlo znamenat, že Česko předstihne na čele žebříčku středoevropských zemí Slovinsko. Na druhé straně bude pokračovat v růstu rovněž Slovensko, které by do konce dekády mohlo předběhnout ve stejném žebříčku nás a dosáhnout 90 procent průměru

9

PROFIT  téma

téma  PROFIT Když se Michal Dolejš ze společnosti Vodafone rozhodl v rámci programu Rok jinak pracovat v nekomerčním sektoru, vybral si organizaci Green Doors. Ta v Praze provozuje vegetariánskou restauraci Mlsná kavka, pomáhající rehabilitovat pacienty se schizofrenií a zapojovat je do života. Svoje zkušenosti z marketingu využil především pro zefektivnění práce neziskovky i restaurace. „Povedlo se nám zvýšit obrat i marži v Mlsné kavce a zlepšit její celkové fungování,“ pochvaluje si Michal Dolejš. Na vlastní kůži poznal, že nejenom neziskovky se mohou učit od firem. Funguje to i obráceně. Neziskové organizace mají co říci komerčním firmám a lidem pracujícím v nich. „Rozšířilo mi to obzory. Pracoval jsem v prostředí, které se zásadně lišilo od toho, které jsem dosud znal. Různorodé zkušenosti jsou to nejlepší pro mentální vývoj. Stejně jako pro tělo. Není dobré posilovat jen jednu ruku, bolí z toho záda,“ pokračuje Michal Dolejš. Na rozdíl od firem nefunguje v  neziskových organizacích klasická hierarchická struktura, kdy šéf rozhoduje a jeho podřízení plní úkoly. „V neziskovce je jeden velký tým, který o všem diskutuje strašně dlouho. Což je někdy na úkor efektivity, ale rozhodnutí je potom o to kvalitnější,“ usuzuje Michal Dolejš. Není to jediná přednost třetího sektoru, která by mohla zlepšit fungování firemního světa. „Lidé z neziskovek umějí naslouchat. Nepolitikaří tolik a táhnou za jeden provaz. Pečlivě vybírají tým z hlediska filozofie společnosti. Vkládají velké úsilí a zdroje do zaučování a tím zajistí splynutí nováčků s tělem organizace. Je tam velká legrace. Ale pozor, nemluvím o neziskovkách všeobecně. Mluvím o těch, které mi dovolily nakouknout pod pokličku, jako třeba Green Doors, Baobab nebo Auto*Mat,“ vypočítává Michal Dolejš, který po skončení Roku jinak odjel na měsíc do Afriky. Po návratu se opět vrátil k marketingu, tentokrát v softwarové společnosti AVG.

Neziskové organizace v České republice nyní poskytují služby za miliardy korun ročně. Kromě rostoucího ekonomického významu mohou posloužit jako dobrý příklad pro mnohé komerční firmy. 10

Zákazník na prvním místě. Vše v neziskovkách se točí kolem klienta, zdůrazňuje Hana Potměšilová. Rozhovor s ředitelkou Nadačního fondu pro podporu osob se zdravotním postižením čtěte na straně 14.

Foto Martin Pinkas

Inspirace charitou

Spící tygr Nekomerční sektor se přitom bude v České republice přibližovat podnikatelskému prostředí čím dál více. Není to dáno jen tím, že nadace a nadační fondy mohou od letošního

11

PROFIT  téma

12

může porovnávat neziskovky s fungováním komerčního sektoru, protože od roku 2001 podniká ve zdravotnictví. „Když se podívám obecně na neziskový sektor, často se potýkám s nespolehlivostí těchto organizací. Dodržování termínů, zodpovědnost, kvalita služeb či prací u nich není priorita,“ upozorňuje Hana Potměšilová. Tomuto obrazu neziskovek nepomohla ani ekonomická krize z minulých let, která dostala řadu organizací do hospodářských potíží. Do budoucna bude proto stále důležitější rozlišovat mezi dobrými a nekvalitními neziskovkami.

Neziskovky mají co říct. V nekomerčních sdruženích se tolik nepolitikaří a rozhodnutí jsou kvalitnější, tvrdí po ročním působení ve vegetariánské restauraci Michal Dolejš.

České republiky, v šesti sledovaných státech zaměstnávají neziskovky deset a více procent z celkového počtu zaměstnanců, a představují tak významnějšího zaměstnavatele než kterýkoli jiný sektor ekonomiky. Dětské nemoci a krize Do této kondice má české neziskové prostředí ještě daleko. V mezinárodním srovnání jeho pozice nevyznívá příliš silně. Například v prestižním žebříčku World Giving Index za rok 2014 obsadila Česká republika až 112. pozici. Přitom již v roce 2012 magazín Profit informoval, že Česko tehdy v tomto žebříčku kleslo z 81. na 94. příčku. Aktuálně je úroveň charity v zemi horší než ve státech,

jako je Albánie, Angola, Kongo, Nigérie nebo Kosovo. Příčin volného pádu tuzemské charity je hned několik. V zemi se především nepodařilo dokončit transformaci neziskového prostředí z 90. let. Tehdy kromě seriózních neziskovek založených podle modelu vyspělých zemí přežívala také řada pohrobků socialistických organizací, které mnohdy spíše než k rozvoji občanské společnosti sloužily k její kontrole a k likvidaci skutečně nezávislých společenských iniciativ. Tyto organizace po roce 1990 vlastnily v rámci neziskového sektoru největší majetky. V  divokých 90. letech vznikly i stovky účelově založených organizací, které sice měly charitu či neziskovost v názvu, ale podobně jako mnohé firmy

v komerční sféře sloužily především k tunelování veřejných rozpočtů nebo praní špinavých peněz z trestné činnosti. Zákon z roku 1997 sice výrazně zpřísnil podmínky pro zakládání nadací a přispěl k pročištění neziskového sektoru, nicméně ten si v sobě řadu původních dětských nemocí nesl i v dalších letech. Jednou z nich je výrazná roztříštěnost. „Za patnáct let, kdy působím v neziskovém sektoru, jsem zjistila, jak moc konkurenční je to prostředí. A překvapilo mne, kolik nenávisti a házení klacků pod nohy panuje mezi neziskovými organizacemi,“ říká Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Sama

Foto Martin Pinkas

roku díky novému občanskému zákoníku podnikat. Součástí neziskového sektoru ve vyspělých zemích jsou také církve. Ty české získají po probíhajících restitucích od státu majetek v hodnotě 75 miliard korun a za tři desetiletí ve formě paušálu obdrží dalších 59 miliard jako náhrady. Stanou se tak jedním z výrazných ekonomických subjektů na českém trhu a dramaticky zvýší podíl českého nekomerčního sektoru na tuzemské ekonomice. V roce 2013 bylo v České republice registrováno 100 728 občanských sdružení, 1969 obecně prospěšných společností, 435 nadací, 1195 nadačních fondů a 4277 církevních právnických osob. Nyní vypadají tato čísla značně jinak, protože nový občanský zákoník přinesl vznik nových a transformaci některých starších neziskových organizací. Nová čísla by měla být k dispozici až v příštích dnech. Pro neziskovky pracovalo v roce 2013 celkem 98 530 lidí, z toho 25 984 dobrovolníků, kteří mají na kontě 45 milionů hodin za rok. Podle dat Českého statistického úřadu získaly neziskové organizace v roce 2012 celkem 14 miliard korun od státních institucí, 11,8 miliardy korun od individuálních dárců, 4,3 miliardy korun od firemních dárců a 572 milionů korun ze zahraničních zdrojů. Při pohledu na vyspělé země je zřejmé, že podíl neziskovek na výkonu ekonomiky bude i v Česku růst a že do budoucna půjde o suverénní alternativu ke komerční sféře. Například v USA je podle Centra neziskového sektoru a filantropie výkon nekomerčního sektoru za rok 2012 celkem 887,3 miliardy dolarů, což představuje 5,4 procenta hrubého domácího produktu. Nejvíce peněz, zhruba 50 procent, přichází pro americké neziskovky ze soukromé sféry ve formě plateb za zboží a služby. Z veřejných zdrojů jde 23,1 procenta financí, soukromé dary činí 12,9 procenta příjmů. Státní granty vytvářejí 9,2 procenta a investice 3,6 procenta příjmů neziskových organizací v USA. Celý neziskový sektor zaměstnává deset procent všech pracovníků v USA. Podobný význam nekomerčního sektoru ukazuje také mezinárodní srovnání, které pravidelně publikuje Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health. Podle analýzy situace v 16 zemích světa, včetně

téma  PROFIT

Pocity k nezaplacení Ty, kterým se daří, se v řadě ohledů příliš neliší od prosperujících firem. „Měly by být velmi podobné v plánování strategií, řízení organizace, projektovém managementu. Rozdíly vidím jen u cash flow, které se dá v komerční firmě lépe plánovat, a benefitních programech pro zaměstnance, které si neziskový sektor nemůže dovolit,“ porovnává Hana Potměšilová. Velké odlišnosti ve fungování firem a neziskovek nevidí ani Michal Dolejš. „Jsou naprosto stejné. Z  pohledu organizace potřebujete dobrý produkt, odvážného vůdce, finanční řízení, marketing a nadšené zaměstnance. Každá z ,firem‘ má možná jiný cíl, ale záleží hlavně na nadšení a  zapálení zaměstnanců, jestli uspěje. Je skoro jedno, jestli prodáváte housky, nebo se staráte o postižené lidi,“ říká absolvent programu Rok jinak. Dobře fungující neziskovky mohou být inspirací i pro velké společnosti. „Napadá mne pojem prozákaznickost, jde o způsob práce, kdy klient je vždy na prvním místě a vše je zaměřeno ve prospěch klienta. A dále týmovost. Většinou jsem se setkala se skvěle fungujícími týmy profesionálů, kde každý přesně zná svou roli a své místo a díky společnému zápalu pro věc a osobní angažovanosti dokážou neuvěřitelné věci často ve velmi skromných podmínkách,“ popisuje svoji inspiraci Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa Skupiny ČEZ. Energetický gigant se stal podle statistik platformy Byznys pro společnost se svými více než 370 darovanými miliony největším firemním dárcem roku 2014. Desetkrát méně, zhruba 34 milionů, poskytl na charitu mobilní operátor O2 na

druhém místě žebříčku. Není bez zajímavosti, že v první desítce největších dárců není ani jedna z velkých českých bank, naproti tomu se v ní umístily hned dvě nebankovní finanční skupiny: Cetelem a Provident Financial. Pokud se mají české neziskovky zbavit svých dětských nemocí z 90. let, nemohou se obejít bez některých principů z firemního prostředí. „Z praxe je jasné, že dlouhodobě a úspěšně se dá nezisková organizace vést jen manažersky systémovým způsobem. Ale musím říci, že dnes management řada organizací zvládá velmi dobře,“ zmiňuje Michaela Chaloupková. Také podle ní dává nekomerční sektor lidem něco, co jim ani sebelépe fungující firma přinést nemůže: „Třeba firemní kulturu neziskovky založenou na hodnotách a principech, se kterými se její zaměstnanec nebo manažer nemusí učit se ztotožnit, které s ním prostě souznějí. Navíc mám někdy pocit, že neziskové organizace mohou při osobní práci s klienty ovlivňovat velmi citelně a účinně život klientů s okamžitým efektem, a tím v řadě případů vidí její zaměstnanci mnohem rychleji výsledek své práce, než jsme schopni vidět my ve firmách,“ porovnává Michaela Chaloupková. A připomíní, že manažerům a zaměstnancům firem přináší spolupráce s neziskovým prostředím zpětnou vazbu, kterou by v jiném prostředí získávali jen velmi obtížně. „Zejména vhled do dost odlišného světa, než je svět byznysu, a tím rozšíření mých obzorů vnímání a chápání hodnot. Obdivuji práci lidí, kteří s nadšením v této oblasti pracují. Jsou to pro mne většinou velmi inspirující zážitky,“ uzavírá Michaela Chaloupková. České nekomerční prostředí představuje velmi perspektivní oblast, která by měla podle vzoru z vyspělých zemí růst co do počtu zaměstnanců i podílu na výkonu ekonomiky. Stále je nekomerční sféra brzděna následky divokých 90. let i nedávnou ekonomickou krize. To se projevuje mimo jiné v poklesu v  mezinárodních srovnáních. Na druhé straně, s novým občanským zákoníkem dostaly neziskové firmy možnost podnikat. Je jen na nich samotných, jestli dokážou šanci využít a získávat z této činnosti, podobně jako v USA, významné peníze na provoz. Pokud ano, ovlivní to celé české podnikatelské prostředí. Dalibor Dostál 

13

PROFIT  téma

Neziskovkám škodí nespolehlivost Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením patří k skvěle fungujícím neziskovým organizacím v České republice. Kromě ředitelky Hany Potměšilové stojí za úspěchem neziskovky tým lidí, který je z komerčního prostředí zvyklý fungovat velmi efektivně.

14

dodavatel–odběratel jako zadavatel tu silnější pozici. To u neziskovek často neplatí, neboť ty jsou většinou rády za dodavatele, kteří něco udělají zadarmo nebo za „nekomerční peníze“, ale poměrně často se pak stává, že s vámi jednají jako s tím, kdo má držet pusu a krok, do ničeho moc nešťourat, nepřipomínkovat. Může dát neziskovka zaměstnanci nebo manažerovi něco, co komerční firma ne? Pokud daná organizace skutečně pomáhá, výsledky její práce jsou viditelné, tak je to určitě ten dobrý pocit z práce, která má skutečně smysl. Že člověk nepracuje „jen pro peníze“, ale i pro „něco víc“. Nemyslím si ale, že to stoprocentně platí pro všechny neziskovky, a také si nemyslím, že toto neumí nabídnout i komerční sféra. Dalibor Dostál

A141011124

Které vlastnosti nebo modely by si mohly vzít firmy od neziskovek? Netroufnu si mluvit obecně o neziskovkách. Mohu mluvit díky dlouhodobé zkušenosti jen o našem fondu. Co u nás platí na sto procent, je skutečnost, že kolegové pracují pro fond s radostí a naplno. Nikdy jsem neslyšela „to určitě nepůjde“. Někteří z nich dojíždějí do kanceláře ze vzdálenosti více než sto kilometrů, ač jsou upoutáni na vozík a doprava je pro ně o to složitější. Velmi často pracují dobrovolnicky nad rámec běžného pracovního úvazku, a to včetně víkendů. Nevadí jim, ač zastávají manažerskou pozici, převléknout se z dražšího obleku do obyčejného trička a jít rozdávat letáčky k našemu projektu na fotbalový stadion…

Které postupy z komerční sféry by naopak prospěly neziskovkám? Když se podívám obecně na neziskový sektor, často se potýkám s nespolehlivostí těchto organizací. Dodržování termínů, zodpovědnost, kvalita služeb či prací u nich není priorita. Většina našeho nadačního týmu prošla ve své profesní kariéře komerční sférou. A to považuji za velmi silnou stránku naší organizace. Díky tomu se každý snaží přenést do fondu jisté postupy, strategie, řád, se kterými měl dobrou zkušenosti. Vše ale většinou závisí na penězích. A vzhledem k tomu, že nadace a nadační fondy mohou nově podnikat až od loňského roku, fungovali jsme dříve jen z darů. A ty se plánují, a tedy tím i rozvoj organizace poměrně složitě… Co ale závidím komerční sféře, je ona možnost vždy si vybírat dodavatele. Vždy mít ve svazku

inzerce

Co vám působení v neziskovce dalo? Pro mne je práce pro „nezisk“ automatickou součástí života, mého myšlení. A jen díky práci v něm si každý den uvědomuji, jak je bezvadné, že každý den vstanu, dojdu si sama na toaletu, mám dvě zdravé děti, manžela, prostě spoustu obyčejných věcí, které člověk v každodenním životě má tendenci nedocenit.

Foto Martin Pinkas

Jak dlouho působíte v neziskové sféře? Jako dobrovolník pracuji v neziskové sféře téměř patnáct let. Od roku 2007 vedu jako ředitelka-dobrovolník Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a snažím se pomáhat, jak se říká, rukama, hlavou a radami i v dalších neziskových organizacích.

PROFIT  rozhovor

rozhovor  PROFIT

Daně máme nižší, náklady na práci ne Zaměříme se na celkové náklady na práci, říká Vladimír Dlouhý, vloni nově zvolený prezident Hospodářské komory ČR, v bilančním rozhovoru. Pozornost chce věnovat i učňovskému školství.

16

Je do budoucna reálné bavit se o vyšším růstu, například kolem šesti procent? V dnešní době je jakékoli předvídání makroekonomických čísel za horizont dvou tří let velmi ošidné. Není to dáno ani tak potenciálem české ekonomiky, ale potenciálem Evropy jako celku. Myslím si, že do konce tohoto desetiletí se k růstovým číslům let 2005 až 2007 nedostaneme. Ale pokud se mýlím a pokud se dostaneme, tak to bude jedině dobře. Má tedy smysl přemýšlet nad legislativními změnami, které by ekonomiku více rozhýbaly? V každém případě. Samozřejmě jde o to, ekonomiku „více rozhýbat“, ale také nemůžeme vyloučit další zpomalení eurozóny. Zrovna jsem viděl na titulní straně Financial Times, že budou v Řecku nové volby (rozhovor se vedl v prosinci 2014 – pozn. red.). Jakkoli je Řecko z hlediska velikosti a významu na okraji Evropské unie, z hlediska provázanosti eura a řeckého státního dluhu mohou výsledky znamenat další nejistotu. Pokud by mělo dojít k dalšímu otřesu uvnitř eurozóny, jde také o to, abychom učinili naši ekonomiku daleko robustnější vůči vnějším šokům. Na ty jsme

zareagovali mnohem hůře než Polsko, které krizi eura v letech 2010 a 2011 přežilo daleko lépe a bez takového propadu. Na druhé straně, pokud by vývoj v Evropě měl být stabilizovaný, tak jde o to, abychom se růstově odpoutali od evropského průměru, který bude někde pod dvěma procenty – dokonce i německá ekonomika by neměla dosahovat většího růstu než mezi 1,5 až dvěma procenty. Náš růst by se naproti tomu mohl ustálit na třech až třech a půl procenta. K tomu je zapotřebí krátkodobých hospodářsko-politických opatření, jako je stabilita daňového a legislativního systému, podpora státu v oblasti infrastrukturních investic a další kroky. Stabilizace daňového systému je velké téma. Například od příštího roku budou místo dvou sazeb daně z přidané hodnoty sazby tři. Jaký na to máte názor? Čím méně daňových sazeb, tím lépe. Na druhé straně, jako Hospodářská komora respektujeme tuto vládu a koalici a víme, že je to vláda orientovaná na určité sociální cíle. Já bych měl raději méně sazeb, a pokud sledujeme nějaké sociální cíle, tak spíše cílenou podporou.

Foto Martin Pinkas

Růst českého hrubého domácího produktu v roce 2014 se má pohybovat podle odhadů zhruba kolem dvou procent. Je to dobrý, nebo špatný výsledek? Jak tento odhad čtete? Všechno je relativní. Z hlediska toho, že jsme měli v roce 2012 a 2013 šest čtvrtletí za sebou záporný růst, což je klasicky definovaná recese, tak je růst dvě procenta dobrý, protože jsme se z recese vymanili. Samozřejmě před krizí byla naše země zvyklá od roku 1992, kromě období let 1998 a 1999, na daleko lepší růst. To ale platilo pro celou Evropu. Dvě procenta jsou obecně dobré číslo. Rovněž je dobré, když se podíváte do poslední zprávy České národní banky o inflaci, kde je to ukázáno na konkrétních číslech, že růst už není tažen jen exportem, ale také rychlejším růstem domácí poptávky, jak spotřebiteli, tak investicemi.

17

PROFIT  rozhovor

rozhovor  PROFIT

Podnikatelé často konstatují, že jim ani tak nevadí legislativní a daňové změny, jako to, že jsou dělané na poslední chvíli. Říkají to i vám? Přesně tak. V posledních dvou letech, jednak kvůli prezidentské kampani, ale i v loňském roce, kdy jsem se ucházel o post prezidenta Hospodářské komory a po zvolení, jsem sjezdil republiku, jako, troufnu si říct, málokdo z veřejných činitelů. A je to, jak říkáte. Podnikatelé si nestěžují ani tak na výši daní a  odvodů, ale na změny na poslední chvíli, případně na to, že situace se neustále mění. Musejí to ustavičně s někým konzultovat a mají dodatečné náklady na právníky. Netýká se to jenom daní, jednorázová zátěž pro podnikatele byla i změna stanov firem podle nového občanského zákoníku. Což velké firmy zadají právnímu oddělení, ty to vyřeší a nikoho to nezajímá. V dodatečných nákladech je to pro ně zanedbatelné. Pro firmu o pěti zaměstnancích, jejíž šéf nemá právní vzdělání, to znamená, že si musí někoho najmout a zaplatit. Neustále se měnící předpisy, jejich komplikovanost, složitost a nejasnost. Odpovídající orgány často samy nevědí, jak mají změny interpretovat. To štve podnikatele daleko více než výše daní. A pak je tady dodatečná otázka, kterou bych chtěl, aby se Hospodářská komora začala více zabývat z hlediska analytického a srovnávacího. Jde o celkové zatížení práce. Jsme země, kde daně nemáme zase tak velké, naše korporátní daň je ve srovnání se zeměmi západní Evropy nízká, ani daň z příjmů fyzických osob není příliš vysoká, ale když k tomu připočtete odvody na sociální a zdravotní pojištění, tak už se v žebříčku celkových nákladů uvnitř Evropské unie posouváme výše. A  nakonec jsou to celkové náklady práce, co firmy zajímá.

V  měsíčníku Profit se ministr Jan Mládek před časem zmínil, že přemýšlí

18

A legislativní termíny by tedy měly například kopírovat termíny pro odevzdání daňového přiznání? To je technická otázka, na to neumím odpovědět. Už v dřívějších rozhovorech jste uvedl, že máte s panem ministrem Mládkem dobré vztahy. Bude se to projevovat ve větší komunikaci mezi komorou a ministerstvem? Že je pan ministr Mládek můj bývalý student a že jsem mu vedl jeho diplomovou práci, všichni vědí. Nicméně z profesionálního hlediska máme každý své pole působení. Stejně tak chce Hospodářská komora ČR mít dobré vztahy se všemi členy vlády. A chtěl bych zdůraznit, že po zvolení nového vedení k nám vláda projevila solidní vstřícnost. Jedná s námi, udělali jsme kolečko po všech ministrech a máme dobré vztahy s každým členem vlády, se kterým potřebujeme hovořit. Že ne vždy se shodneme a že to někdy zajiskří, třeba když máme jiný názor v Parlamentu, tak to je přirozené.

Foto Martin Pinkas

Na to budete jako Hospodářská komora upozorňovat? Chtěl bych to nejdříve zadat našemu novému analytickému odboru. Chtěl bych mít dobré mezinárodní srovnání, jak na tom jsme. Chtěli bychom se celkovému zatížení práce v letošním roce věnovat.

o navržení dvou termínů, kdy by mohla vstupovat v platnost nová legislativa pro podnikatele. Je to dobrá myšlenka? Určitě to není špatný nápad. S panem ministrem jsem o tom mluvil, ale není to nápad z mé hlavy. Podnikatelé by měli alespoň pevné dva body, kdy by věděli, že se bude něco dít. Dnes si nikdo nestěžuje, že fyzická osoba musí do 31. března a právnická, pokud má poradce, tak do 30. června udělat daňové přiznání. Daně jsou otrava, všichni to vědí, ale termín nikdo nezpochybňuje. Pokud by se podařilo tento nápad prosadit i pro změny v legislativě, bylo by to dobře.

A  máte na mysli nějakou legislativu, kterou byste chtěl letos začít s  vládou projednávat? Nemáme právo legislativní iniciativy. Kdybychom chtěli mít vlastní legislativní návrhy, musíme najít cestu přes někoho, kdo právo legislativní iniciativy má. Hospodářskou komoru jsem zdědil před půlrokem a ještě nejsme tak daleko, abychom uměli sami formulovat právní představu úplně nových norem. Dokonce ani nevím, zda nám to přísluší. Máme celou řadu připomínek

Vladimír Dlouhý (61) Vystudoval ekonomii na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor ekonomickomatematické výpočty, promoval v roce 1977, na stejné škole v roce 1983 získal titul kandidáta věd. V roce 1984 byl zakládajícím členem Kabinetu prognóz ČSAV, který se později přeměnil na Prognostický ústav, kde působil nejprve jako výzkumný pracovník, později jako vedoucí odboru a nakonec jako náměstek ředitele. V prosinci 1989 byl jmenován místopředsedou federální vlády, v roce 1990 se stal federálním ministrem hospodářství. Následně působil i na postu ministra průmyslu a obchodu. Od roku 1997 pracuje jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs. V květnu 2014 byl zvolený prezidentem Hospodářské komory.

a podařilo se nám za ten půlrok zlepšit způsob připomínkování. Osobně jsem navštívil různé výbory a jednáme s různými ministry. Příkladem je nedávno schválená novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, kdy jsme se v některých případech domnívali, že návrhy jsou zbytečně omezující nebo jsou ještě více restriktivní, než je tomu v Rakousku či Německu. Pomohli jsme nalézt a prosadit kompromisní řešení. Podobně se snažíme být aktivní například u energetického zákona a u dalších právních norem. V rozhovorech většinou zmiňujete, že jste byl požádán, abyste kandidoval do Hospodářské komory. Ve srovnání s byznysovým prostředím mi to připomíná povolání krizového manažera. Cítíte se tak, nebo máte dlouhodobější plány? Kandidatura opravdu nevzešla z mé hlavy. Oslovila mě nejdříve malá skupinka lidí, pak se začali přidávat další. A v březnu loňského roku jsem se rozhodl, že nabídku přijmu a kandidovat budu. Jestli se cítím jako krizový manažer? Ne. Tím je spíše nový tajemník úřadu, pan Vrbík, ten musí úřad i komorovou síť stabilizovat. Ale zase v tak špatném stavu Hospodářská komora rozhodně není. Zdědili jsme řadu věcí, které dobře fungují. A svoji roli vidím spíše jako reprezentanta

podnikatelského sektoru. Komory jsou historičtí pokračovatelé různých cechovních institucí, které vznikaly od průmyslové revoluce či de facto už od středověku. Vždycky to byly instituce, které se spojily, aby si pomáhaly, měly větší úspěch na trhu a větší zisk. V nedávné minulosti jsme možná přitom překročili rozumné hranice, ale že si komory mají navzájem pomáhat, aby vydělaly více peněz, na tom není nic špatného, v tom je třeba pokračovat. Současně bych však chtěl dostat pod kůži jednotlivých členů, že bychom měli mít ještě nějakou další, obecně prospěšnou roli. Měli bychom být institucí, která v dialogu s vládou, s odbory a s ostatními zaměstnavatelskými svazy usiluje o zlepšení podnikatelského prostředí. Neměli bychom minout otázku vzdělávání. Především kvalitu absolventů základních a středních škol s maturitou, ale i učebních oborů a vyšších odborných škol. Samozřejmě i technických oborů, i když zde budeme hodně spolupracovat se Svazem průmyslu a dopravy. Hned několik českých firem tento problém natolik pálil, že si založily vlastní školy. Je to řešení? Je to otázka toho, jestli na to máte a jestli jste případně ochotný do toho peníze dát. Myslím si, že je to nejpřirozenější způsob. Celá řada podniků na to peníze ale nemá a stát by v tomto směru měl mít nějakou politiku. Seděl u mě významný český podnikatel, oceněný různými cenami, a jak jsou tito špičkoví selfmademani také samorosti, tak mi vykládal, že praštil pěstí do stolu, řekl neslušné slovo a rozhodl se, že si školu udělá sám. Když potřebuje, tak si člověka vyučí. Když chce dobrého inženýra, tak si ho zaplatí. To je samozřejmě ten správný přístup, jenomže takto si v přeneseném smyslu praštit do stolu může jen ten, kdo je úspěšný. Hůře si to dovolí podniky, které se rozvíjejí, jsou na hraně ziskovosti a  nemají přebytečné prostředky. V dřívějším rozhovoru pro deník E15 jste nastínil myšlenku povinného registru podnikatelů v Hospodářské komoře… A také jsem hned za to dostal po nose. Když si přečtete Facebook, blogy i různé články, tak od všech, od pravicových fundamentalistů až

19

PROFIT  rozhovor

Očima podnikatele  PROFIT

Foto Martin Pinkas

po naštvané podnikatele. První mě obvinili z korporativismu a druzí, že si v Praze někdo zase vymýšlí, jak z nich tahat prachy. Záměrně říkám oba extrémy, reakce však byly opravdu různorodé. Zkoumáme to, ale respektujeme, že to nevyvolalo vždy pozitivní odezvu, a nepospícháme s tím. Na druhé straně mi všichni říkají, že je dobře, že má Hospodářská komora nové vedení, že je dobře, že se komora staví více na nohy, a že si přejí, aby byla dobře fungující a aktivní. My však její existenci – a tím nemyslím jen právní, ale i finanční – musíme založit na solidních základech. Komora by měla být zajímavá, otevřená, podnikatelé by měli vědět, proč vůbec existuje a proč být členem. Z tohoto hlediska však potřebuje silnější finanční základ a větší systémové zakotvení než pouhou dobrovolnost. Dobrovolnost vede k tomu, že v některých krajích jsme jen parta lidí, kteří si navzájem přihrávají kšefty, a ostatní podnikatelé buď nejsou členy, nebo jsou pasivní. Když si mi stěžují, tak jim říkám, ať si vedení zvolí znovu, že mají moji plnou podporu. Jejich nejčastější odpověď je, že mají svoje podnikání a nemají na komoru čas.

20

Nemusí se mi to líbit, ale má to svou logiku. Proto potřebujeme silnější finanční základ, který umožní nabídnout členům i nečlenům mnohem více než dnes. Povinná registrace by to umožnila a navíc, mohli bychom současně od státu převzít některé kompetence. K tomu můžeme nabídnout naši největší výhodu ve srovnání s jinými svazy a organizacemi, totiž naši komorovou síť. Jsme v každém okrese, někde silní, někde jen tak tak, ale jsme v každém. Není to ale dvojsečná zbraň? Každá komora je svébytná jednotka. Dnes se většinou svébytnost koncentruje do krajů. Na rozdíl třeba i od Slovenska, kde je jedno IČO Slovenské obchodní a průmyslové komory a je to vertikálně řízená organizace. Mimochodem, měli tam povinné členství, zrušili ho a nestýská se jim po tom. My jsme ale množina nezávislých institucí, jsem však přesvědčen, že kdyby povinná registrace znamenala jednak příjem a jednak vyšší vážnost komory, pak do toho krajské organizace půjdou.

Chtěl jsem se zeptat, jestli nemáte indikace, jaké mají sankce dopady na české podnikatele. Dostávám čím dál více negativní zprávy o tom, že firmy to začínají pociťovat. Jejich obchod s Ruskem či Ukrajinou, to jsou spojité nádoby, ale se zbožím, které podléhá sankcím, to souvisí stále méně. Hlavní problém je celková nejistota, ruské firmy se dostávají do platebních potíží a neplatí, nebo aby se do platebních potíží nedostaly, tak raději ruší smlouvy. Současný špatný stav ruské ekonomiky je už skutečnou krizí, ke které by v Rusku došlo, i kdyby nebylo politického konfliktu s Ukrajinou. Minulá ruská hospodářská politika nepřinesla očekávané výsledky, nepodařilo se docílit toho, co bývalý prezident Medveděv při nástupu do funkce v roce 2008 vyhlásil. Modernizace, odpoutání se od nerostných surovin, strukturální změny a dostat ruskou výrobu na vyšší úroveň přidané hodnoty. To se nepovedlo, a navíc, úplně nezávisle na sankcích, výrazně poklesla cena ropy. I kdyby nebylo konfliktu na Ukrajině, byla by tady podniky, které by chodily za státem a říkaly, že potřebují v Rusku pomoci. Petr Švihel

Video si prohlédněte na:

Z rozvozů jídla se stává zavedený byznys Třímiliardový trh Objednávání jídla přes internet je služba, po níž se poptávka neustále zvyšuje. V posledním kvartálu loňského roku jsme zaznamenávali na našem portálu nárůst o 40 procent. Stále větší oblibě se těší ve městech, kde rozvozy fungují nejdéle, například v Praze, Brně i krajských a větších městech, jako jsou Hradec Králové nebo Liberec. Do tří let by mohl trh dosáhnout objemu až tří miliard korun, dle mého názoru je navíc ještě kam se rozvíjet. Avšak stejně jako v zahraničí směřuje i u nás situace k tomu, že prostor vyplní maximálně dva hlavní hráči, pro ty ostatní bude přežití mnohem těžší. Je to zkrátka ekonomika tohoto specifického byznysu. Pizza a hamburger vedou Je důležité sledovat trendy. Některé jsou konstantní – nejoblíbenější je pizza, za ní následují hamburgery. Za poslední dobu se však myšlení zákazníků posunulo. Například hamburger už lidé nevnímají jako jídlo rychlého občerstvení, rádi si ho vychutnají a hledají zejména kvalitu. Zároveň se nebojí zkoušet nové věci. Láká je thajská, mexická či indická kuchyně nebo japonské suši. Spotřebitelé slyší především na rozmanitost, proto jsou k mání už i libanonské, uzbecké či vitariánské restaurace. Zároveň u nás funguje dynamika běžná i v jiných zemích. Čím horší počasí, tím máme více objednávek a obzvlášť v zimním období nárůst ještě posiluje. Také registrujeme jasnou sezonnost některých typů objednávek – v létě sledujeme vysokou oblibu salátů a thajské kuchyně, v zimě naopak tučného jídla, jako je naše česká klasika. Dovážka jako firemní benefit Poslední dobou dochází k posunu ve stravování nejen doma, ale také v zaměstnání. Mnoho lidí dnes neobědvá v restauraci, protože jim to zabírá hodně drahocenného času. Každý osmý člověk pak oběd úplně vynechává

Foto archiv

Šlo mi i o to, jestli ta množina dokáže mluvit jednotným hlasem. Ona nemusí mluvit jednotným hlasem. Když se podíváte do Německa, tak sice existuje Deutsche Industrie- und Handelskammer na federální úrovni, ale jádro činnosti je u jednotlivých, velmi silných regionálních komor. Nicméně i  v  Německu mají tyto komory mnoho společných bodů a já podobné společné body hledám i pro Hospodářskou komoru ČR. Jedním je reprezentace navenek, druhým boj za zlepšení podnikatelského prostředí, včetně dialogu s vládou, třetím správa živností, dalším učňovské školství, podpora exportu a další. A samozřejmě základním principem je vzájemná členská sounáležitost.

nebo ho nahrazuje sladkostmi či fastfoodem. Důvodem může být kromě nedostatku času také to, že ne vždy je v blízkosti jejich zaměstnání vhodné stravovací zařízení. Alternativou se proto stávají objednávky jídla po internetu, ať už pro jednotlivce, nebo celý kolektiv. Právě využívání množstevní objednávky je od loňského roku stále populárnější. Firmy pro své zaměstnance začaly postupně zařizovat obědy či catering na různé vlastní akce či večírky a díky většímu množství mají rozvoz zdarma. Catering formou rozvozu je často levnější než si pro tyto účely zaplatit služby restaurace. Hromadné objednávání obědů představuje pro firmy také další možnost, jak zaměstnancům poskytnout nějaký benefit a zlepšit jejich pracovní podmínky, morálku a v důsledku i výkonnost. Podotýkám, že se nejedná pouze o český fenomén, tyto změny probíhají i v jiných zemích. Chytré balení jídel Trh se pomalu mění v oblasti balení jídla. Zákazník je náročnější, už není možné, aby dostal studené a nevzhledné jídlo. S příchodem portálů pro objednávání jídla přes internet musely restaurace začít počítat s tím, že ne na všechno lze použít jednu plastovou krabici, jako se to dělo dříve. A může se jednat i o klasický český pokrm, kde můžeme pozorovat,

jak důležité balení ve finále je. Například omáčka svíčkové by se bez speciálního obalu přelila ke knedlíkům a udělala z nich vlhkou hmotu. Jídla s omáčkami tedy nejlépe přečkají dopravu, pokud je omáčka s masem v uzavřeném kelímku a příloha (v tomto případě knedlíky) zvlášť v krabici, kde jim nehrozí navlhnutí. Podobné je to i s dalšími jídly. Stále častěji se proto používá systém více obalů pro jeden pokrm. Tento trend je inspirován praxí v zahraničí, odkud k nám distributoři obaly vozí. Restaurace si uvědomily, že jde o jejich vizitku a že opravdu záleží na stavu, v jakém jídlo k zákazníkovi doputuje. To znamená, že úkolem restaurace je dnes nejen to, aby jídlo dobře uvařila, ale aby jej i správně zabalila. Jen tak zajistí správný výsledek, až kurýr dorazí k zákazníkovi. S rostoucí oblibou rozvozů se také prosazuje uvědomělý přístup k životnímu prostředí. Některé podniky užívají obaly z ekologických materiálů, například cukrové třtiny.

Marc Westermann

zakladatel JídloTeď.cz

21

PROFIT  Příběh úspěchu

Příběh úspěchu  PROFIT

Císař ze Slavko va dobývá svět V roce 1990 stavěl Libor Musil svůj vlastní dům a rozhodl se, že se tím zkusí živit. O čtvrt století později jeho firma LIKO-S, která se specializuje na stavbu hal, školí stavitele ve Švýcarsku a všude po světě.

Foto Hynek Glos

Nejzajímavější projekt slavkovské firmy LIKO-S, která řešila zakázky po celém světě a letos na celé čáře vyhrála soutěž Equa bank Rodinná firma roku? Spoluzakladatel, předseda představenstva Libor Musil, který má obvykle jasnou odpověď a působí dojmem, že přesně ví, čeho chce dosáhnout, nad otázkou chvíli váhá. Každá zakázka, od fritovacích linek pro sítě rychlého občerstvení až po jedinečné ekologické příčky pro podnikatelský inkubátor Masdar institutu ve Spojených arabských emirátech, má pro něj své kouzlo. „Česká krajina se likviduje halami,“ odpovídá zeširoka Libor Musil. „Podle údajů, které jsem četl, se denně zastaví více než deset hektarů půdy a většinu z toho dělají haly. A když na ně padne voda, tak je v pár vteřinách v řece a to všechno letí pryč. Přitom voda je život!“ Firma LIKO-S proto pracuje na projektu, který podle jeho informací nemá ve světě obdoby. Jde o budovu, jež dokáže hospodařit s vodou, která na ni naprší. A stejně tak pracuje i s vodou, která proudí uvnitř budovy. Projekt ve Slavkově u Brna má být referenční a šéf firmy si od něj slibuje, že by mohl inspirovat nejen firmy, ale i zákonodárce.

22

23

PROFIT  Příběh úspěchu

Příběh úspěchu  PROFIT

Foto archiv LIKO-S 3x

ministerstva. Patřili jsme k jedněm z prvních privátních firem v republice a začali jsme podnikat. Úplně z ničeho,“ líčí Libor Musil.

Stavba Vodohospodář. Kde se nachází nejzajímavější projekt firmy? Aktuálně v domovském Slavkově. Staví se zde referenční budova, která bude hospodařit s dešťovou vodou.

Z výjimky ministerstva Libora Musila lze označit za příklad českého selfmademana. Jeho rodiče neměli moc peněz, což se projevilo hlavně během jeho dospívání u jeho největší vášně, enduro motorek. „Snil jsem, že budu úspěšný enduro závodník. A tento sport je spojený s penězi. Musíte mít na strojní vybavení,“ zdůrazňuje svůj závodnický sen dnešní podnikatel. A protože na vybavení a motorky neměl prostředky, musel si je sám stavět z dílů, které si obstarával. Vybavení se ale shánělo složitě, neboť se vyrábělo jen v pár kusech. Libor Musil si však dokázal poradit. „Jedna z cest byla, že když se pořádal mezinárodní závod, třeba šestidenní, tak sem přijížděly národní týmy Italů, Španělů a dalších národů,“ vzpomíná šéf firmy LIKO-S. Pochopil, že cizince československé peníze nezajímají, a místo toho handloval vybavení za český křišťál. „Měl jsem různé velikosti váziček. Motokrosové boty jsem zkusil směnit za dvě vázičky, ozvalo se, že ne, tak tři vázičky, tak to už možná, ale já jsem je zase nechtěl dát, takže jsme se dohadovali. Tak jsem si tenkrát opatřoval vybavení a výstroj,“ popisuje Libor Musil tehdejší techniku přeshraničního obchodu. Motorkám se plánoval věnovat celý svůj

24

život. Jeho snem bylo, že nebude zaměstnán v žádném velkém podniku, ale že bude prakticky jako živnostník opravovat motocykly. Chtěl být samostatný. Možná šlo o zděděné sklony. Aniž by mu to jeho rodiče říkali, jeho předci byli živnostníci. „U nás se o tom příliš nemluvilo. Byla to věc, o kterou jsme přišli, tak co se dá dělat, jelo se dál,“ konstatuje šéf slavkovské firmy. „ A pak to řachlo a objevila se možnost podnikat. V té době jsem měl šikovného tchána, který hned řekl, že spolu budeme podnikat, a už v lednu roku 1990 jsme založili firmu ještě na základě výjimky

Folklor z Československa Před revolucí si začal s manželkou stavět svépomocí dům. V té době se Libor Musil seznamoval se stavařinou, byť je původně strojař. I tchán pracoval ve stavebnictví, a tak si řekli, že rozjedou podnik právě v tomto oboru. Šéf firmy LIKO-S si dokázal ve stavařině najít své téma. Začali stavět haly, kde bylo třeba hodně svařovat a řezat železo, a celkově se to tak blížilo k strojírenství. Hned po revoluci také začali vyjíždět do zahraničí. „Hnala nás dopředu síla něco dokázat. Byla to hráz, která se provalila. Když se podívám na fotky, které se nám zachovaly, nebo si to přehraju v hlavě, jak jsme v té době pracovali, tak je to k velkému pousmání,“ vybavuje si kriticky Libor Musil. Co je mu dnes k pobavení? Že dokázal vést důležitá jednání nad smlouvami, aniž by pořádně uměl jazyk. Že psal do Německa nabídky na haly v dnešních cenách za deset patnáct milionů korun, a přitom koukal na každé slovíčko do slovníků. „Nebo jak jsme se oblékali! Tenkrát jsme postavili v Německu halu a slavnostní otevření byla velká událost. Měl jsem proslov. Strašná věc, ale nějak jsem to zvládl. Na sobě jsem měl fialové sako, žlutou kravatu a šedé kalhoty a stojím vedle ustrojených německých byznysmenů. Koukali na nás trochu jako na folkloristy,“ přiznává předseda představenstva LIKO-S. Německo po revoluci představovalo pro

firmu důležitý trh. Zatímco na našem území nikdo nevěděl, co bude, a ještě se neinvestovalo, do východního Německa vtrhly západoněmecké firmy a bylo tam spousta práce. A české firmy byly levné, takže získávaly zakázky. Libor Musil přitom narazil na dva typy německých byznysmenů. Jedni ho považovali za blázna z východní Evropy, pohrávali si s ním a kolikrát ho chtěli zneužít. Třeba neplatili. „Tenkrát jsem si nedovedl představit, že v Německu může být podvodník. Až zkušenosti nás naučily. Pro mě to bylo nepředstavitelné, já si myslel, že byznys se může dělat jedině férově,“ tvrdí šéf slavkovského podniku a podotýká, že celkově má s Němci velice dobré zkušenosti a že už v té době narazil na druhý typ německých podnikatelů, kteří mu skutečně chtěli pomoci. Přivážet i vyvážet nápady Od prvopočátku je tak LIKO-S exportní a importní firma. Podle jejího předsedy představenstva je to důvod, proč dokázala tak rychle růst a přežít. Tři roky po založení už firma živila tři sta zaměstnanců. „Já jsem neměl žádné byznys vzdělání. Nikdo v té době ho neměl. A to, že jsem hned po revoluci vyrazil do zahraničí a začal dovážet systémy a výrobní postupy, tím jsem se rychle učil. Spolupracoval jsem s Dány, Němci, Belgičany, Holanďany. Tím jsem rostl, protože jsem pozoroval jejich firmy, do Česka jsem přinášel západoevropský pracovní styl, marketing, výrobu,“ shrnuje Libor Musil, který začal kromě zakázek v zahraničí hledat i nové trendy. Jako jeden z prvních v Česku začal montovat kazetové podhledy. Ty přivezl z Dánska. „A všichni na mě koukali jako na blázna, protože jsem prodával metr čtvereční za pět set korun a v té době dobré dlaždičky stály třeba sto padesát korun,“ vypráví Libor Musil. Zákazníci nechápali, proč by měli mít dražší stropy než podlahy. V roce 1995 také zahájil licenční výrobu montovaných příček. A v roce 2006 jako první v Evropě začal dovážet speciální izolační kanadskou pěnu Icynene pod českým názvem Chytrá izolace. „Hledal jsem novinky a tušil jsem, že zákazníky bude zajímat šetření. Poslal jsem šéfa exportu do Toronta na veletrh a řekl jsem mu, ať se zaměří na šetření energií. Donesl takový malinký prospekt,

Gero-tex pro zdivo. Pěnu Icynene, která se chová podobně jako známý materiál pro sportovce – proupouští ven páru, ale nepouští dovnitř vodu – firma nabízí od roku 2006.

kde byla tato technologie, a já věděl, že je to přesně ono,“ vybavuje si Libor Musil. Pěna je specifická svojí buněčnou strukturou. Průchody buňkami, které vzniknou při vypěnění, jsou tak malé, že jimi projde pára, ale neprojde tudy voda. Stavba tak dýchá, ale zároveň pěna nikdy nenavlhne. Když je venku minus deset stupňů a vevnitř plus pětadvacet, pěna funguje přesně tak, jak má, a nevlhne. To je podle Libora Musila její výhoda ve srovnání s vatou, která zvlhne a nefunguje, když to domy nejvíce potřebují. Firma LIKO-S svého času otevřela pobočky v Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v Pobaltí. Aktuálně si podrželi pobočku na Slovensku a v Maďarsku. V dalších zemích má firma partnery, které si školí. „Naši manažeři školí švýcarské podnikatele. To je krása! A oni nám naslouchají a řídí se těmito radami. Česká firma dnes dokáže kultivovat podnikatelské prostředí v západní Evropě,“ pyšní se Libor Musil. Podnikatel a jeho Ind Specifický vztah si ale Libor Musil vybudoval se svým indickým obchodním partnerem. Toho objevil na brněnském strojírenském veletrhu na poslední chvíli, když už chtěl odcházet. „Ještě jsem synovi řekl, že zajdeme do poslední uličky. A najednou mě malý Ind chytl za ruku, zatáhl mě k sobě, posadil a pustil mi video. A já viděl, že je to firma, která vypadá jako naše v roce 1998.

Měl za sebou dvacet let podnikání, ale podnikat v Indii a Evropě je absolutní rozdíl,“ vysvětluje Libor Musil. Začal do Indie jezdit, a jak sám tvrdí, pomohlo mu to pochopit hodně o životě. „Když nejste v Indii jako turista, ale pohybujete se tam jako člověk, který je součástí systému, tak pochopíte, jak se máme dobře. Jak pořád něco řešíme a už tady vlastně není co řešit. Jestli je někde co řešit, tak je to v Indii,“ říká šéf LIKO-S, který se tam mimo jiné inspiroval v péči o tělo. Začal cvičit a meditovat. Na druhou stranu se snaží svého indického partnera posouvat v managementu. „Udržet jeho firmu o sto lidech je dennodenní boj. Nic jiného. Takže já mu tam s našimi lidmi dovážím trošku toho managementu a kultivujeme to tam. A aby byl motivovaný, tak jsme se domluvili, že až se dostane na nějakou úroveň, kterou jsme si přesně popsali, tak v tom okamžiku tam vstoupíme kapitálově,“ dodává Libor Musil, který je zároveň velkým obdivovatelem Tomáše a Jana Antonína Baťových. Jako šéf firmy, která staví budovy pro další firmy po celém světě, má srovnání mezi českými podnikateli a zahraničím. „Většina českých firem má nějaké ‚udělátko‘, tak jako my. Začaly úplně primitivně a postupně dohnaly Evropu, nezbylo jim nic jiného. Dneska už konkurenci v některých věcech překonávají. A takových je strašně moc. Opravdu. Je to radost!“ pochvaluje se šéf slavkovské firmy. Petr Švihel

25

PROFIT  polemika

Vlci mezi Pražskými Beránky? Generální finanční ředitelství se chystá změnit adresu firmám v Praze, které podezírá, že jsou zde, jen aby se ztrácely v davu. Jde o účinnou zbraň proti krácení daní? PRO

PROTI

Jde o účinnou zbraň proti krácení daní

Vystěhování nepovede ke zvýšení kontrol

Institut delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní je možné zařadit mezi účinná opatření, která by mohla výrazně pomoci potírání daňových úniků a neoprávněnému vyplácení nadměrných odpočtů, a to zejména ve vztahu ke složité situaci panující v současnosti na území hlavního města Prahy. Finanční správa tím navazuje na některé změny, ke kterým již musela přistoupit. Již jen z tohoto úvodu je patrné, proč asi někteří podnikatelé přesouvají sídla svých firem záměrně na takzvaná virtuální sídla, hromadné adresy či office housy. Velmi často se obhajují tím, že to dělají z důvodu prestiže v obchodních vztazích. Ve většině případů to však dělají pouze z důvodu ukrytí se před daňovou kontrolou nebo jinými postupy, kterými správce daně prověřuje správnost přiznané daně nebo daňového odpočtu. A právě institut delegace je jedním z efektivních řešení proti záměrnému vyhýbání se daňové kontrole. Podle současných statistik je zřejmé, že nejvíce je takto „postiženo“ hlavní město. Celkově je v České republice 480 virtuálních adres a sídlí na nich 53 tisíc firem. Když se podíváme na čísla týkající se Prahy, na 280 virtuálních adresách sídlí neuvěřitelných 43 tisíc firem. Není výjimkou, že na jedné takové adrese sídlí 1500 firem. Delegace může být provedena pro všechny daně (většinou kromě daně z nemovitých věcí, kde se místní příslušnost určuje podle toho, kde je umístěna nemovitá věc), anebo (což se děje spíše výjimečně) pouze pro některé vybrané daně. Využitím zákonného institutu delegace nedojde ke skutečnému přestěhování sídla. Podnikateli se nemění adresa sídla (zapsaná např. v obchodním rejstříku) či místa pobytu, mění se „jen“ jeho finanční úřad. Finanční správa tak v žádném případě neohrozí podnikatelské vztahy s obchodními partnery, které jsou založeny na prestiži pražské adresy. Má-li dojít k přenosu místní příslušnosti, musí správce daně prověřit, kde probíhá skutečná ekonomická činnost podnikatele. Šetření je třeba provést jak na virtuální adrese, tak v místě, kde daňový subjekt prohlašuje či deklaruje, že má provozovnu, zaměstnance, vedoucí pracovníky, účetnictví a podobně.

Jedním z důvodů, proč mít virtuální kancelář, je finanční úspora. Takové sídlo vyjde podnikatele levněji než jakákoli fyzická kancelář. To platí zejména pro profese, které pracují převážně u svých klientů nebo z domova. Může jít o menší developerské nebo stavební firmy, vývojáře IT, marketingové specialisty či poradce.Ano, existují i společnosti, které byly založeny nebo se přemístily do Prahy proto, že četnost daňových kontrol je zde nižší. To ale neznamená, že hned krátí daně. Setkal jsem se s případy, kdy firma se sídlem na menším městě byla neustále předmětem kontrol (vždy bez nálezu) a přemístila své sídlo poté, co si spočítala, že náklady na virtuální kancelář jsou nižší než náklady na účetní, která se zabývala pouze shromažďováním podkladů a vysvětlováním účetnictví kontrolám. „Vystěhovávání“ firem ani nepovede ke zvýšení daňových kontrol. Případem se budou muset zabývat dva správci daně (nebude čas na jinou kontrolní činnost), k delegaci často nedojde, protože poplatník doloží důvody pro sídlo na napadené adrese (další ztráta času obou stran), proti převedení pod jiného správce se nově nelze odvolat, pouze se lze domáhat soudní ochrany (vyšší náklady) a dosud bezproblémovým přemístěným poplatníkům dokonce hrozí status nespolehlivého plátce, což může fakticky zlikvidovat jejich podnikání. Státní správa má jiné prostředky, jak odhalovat daňové úniky, ale nevyužívá je. Každá právnická osoba podává s přiznáním rozvahu a výsledovku, ze kterých lze u finančních úřadů vysledovat trendy hodné zvláštního zřetele.

daňový poradce a spolumajitel, Pro Factum Consulting

Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na www.profit.cz a www.facebook.com/profit.cz

26

A151000248

Generální finanční ředitelství

Petr Frisch

inzerce

Kolektiv autorů

PROFIT  restart

restart  PROFIT

Skleněná renesance

Foto čtk

Když sklárny ve Světlé nad Sázavou ukončily v roce 2008 výrobu, ocitlo se jejich 1200 zaměstnanců na dlažbě. Nezaměstnanost v celém regionu vyletěla vzhůru. Po vstupu nového vlastníka nastal obrat. Nynější podnik Crystalite Bohemia zaměstnává tři čtvrtiny původních pracovníků. 28

29

restart  PROFIT

Foto čtk

Překvapivý zájem. Nejen české sklo, ale i české sklárny se cení. Týden po krachu sklárny v Světlé nad Sázavou se objevili místní podnikatelé s konkrétní částkou, kterou byli schopni za výrobu nabídnout.

Vysočina nemá pověst sklářského regionu jako třeba Krkonoše nebo Jizerské hory, přesto sahá tradice výroby skla v okolí Světlé nad Sázavou až do šestnáctého století. Na fortel místních sklářů navázal také podnik, jehož základní kámen byl položen v roce 1967. Velký sklářský kombinát zahájil výrobu v roce 1970 a byl zaměřený především na sortiment s vysokým podílem ruční výroby. K první významné inovaci došlo v roce 1975, kdy byla zavedena automatická výroba strojně foukané kalíškoviny. Po roce 1990 se původně socialistický podnik Sklo Bohemia ve Světlé stal součástí velké skupiny Bohemia Crystalex Trading (BCT), která zastřešovala také známé sklárny Crystalex Nový Bor, sklárny v Poděbradech a další podniky. Skupina navíc byla majetkově propojena s porcelánkou Porcela Plus. V rámci skupiny byla produkce ve Světlé nad Sázavou inovována v letech 1998 až 2000, kdy začala výroba na dvou velkých lisech, které umožnily vznik skleněných produktů do velikosti 43 centimetrů a hmotnosti až šest kilogramů. To už ale českým sklárnám začínaly těžké časy. BCT postupně nabaloval dluhy u bank, které dosáhly čtyř miliard korun, další stamiliony dlužil podnik dodavatelům. Sklářské skupině s obratem půldruhé miliardy to zlomilo vaz a soud na ni v září 2008 vyhlásil insolvenční řízení. Všechny

30

sklářské podniky BCT, s výjimkou sázavského Kavalieru, ukončily výrobu, zaměstnanci se hlásili na pracovních úřadech. Překvapivý zájem o zkrachovalé sklo Ve Světlé nad Sázavou znamenal konec podniku katastrofu. Bez práce zůstalo 1200 lidí, nezaměstnanost ve městě a okolí se dostala na jedenadvacet procent. Specializovaní dělníci ze skláren si jen obtížně hledali jinou práci, navíc nabídka volných míst byla v regionu minimální. Například ještě čtyři roky po pádu skláren, kdy práci stále hledaly stovky propuštěných dělníků, nabízel místní úřad jen 11 volných pozic. Záchranu městu a místním lidem nakonec nepřinesly ani snahy úřadů, ani výstavba desetihektarové průmyslové zóny, která zatím zeje prázdnotou. Nový život sklárnám vdechl investor. Lubor Cerva, který předtím úspěšně podnikal v oboru dovozu a vývozu pracovních pomůcek, koupil zavřený podnik v roce 2009. „Po úspěšném prodeji své obchodní importní a exportní firmy jsem měl nutkání se věnovat výrobě, a to bez určení oboru. O výrobě samotné jsem měl minimální povědomí, ale bylo mi jasné, že to bude jistě mnohokrát složitější nežli běžný obchod, nicméně s menším počtem konkurentů,“ vysvětluje Lubor Cerva a pokračuje: „Zájem o zkrachovalé sklárny

mě překvapil, bral jsem to za další mrtvý obor v regionu. Objevili se však místní podnikatelé, kteří již týden po krachu byli schopni za objekt sklárny včetně technologií nabídnout konkrétní částky peněz. Bylo jasné, že za tím něco musí být. Čistou shodou okolností jsem se následně setkal s finančním ředitelem zkrachovalého provozu a jeho popis skutečné situace mě přesvědčil. Sklárna ve Světlé byla do krachu svedena špatným hospodařením celého holdingu, nikoli svojí vlastní vinou.“ Sklo bez chemie Firma Lubora Cervy Vivaria zvítězila ve výběrovém řízení na zkrachovalou firmu Sklo Bohemia v červnu 2009 a slíbila tehdy zaměstnat na 180 lidí. První sklářskou pec a tři výrobní linky spustili již pod novým názvem Crystalitu Bohemia v říjnu téhož roku. Firmě se dařilo, a tak ještě v prosinci spustili ve Světlé druhou pec. Zakázky přibývaly, v lednu roku 2012 proto v Crystalite Bohemia spustili již pátou pec, což je více, než kdy předtím v místních sklárnách fungovalo. „Ambice na pět pecí samozřejmě na začátku nepřipadaly v úvahu. Bylo těžké se odhodlat ke spuštění té první, ta byla také jedinou, která šla použít. Nikdo nemohl tušit, jaký zájem původní odběratelé o zboží projeví. Jakmile běžela první, bylo snadné stavět další,“ vzpomíná majitel skláren.

Do svého podniku dál mohutně investoval. Například v loňském roce firma spustila nejmodernější linku na výrobu vinných sklenic na světě s kapacitou 2200 kusů za hodinu. Náklady se vyšplhaly na pět milionů eur, investice umožnila zvýšit produkci podniku zhruba o pětinu. Kvůli instalaci nové linky byla odstavena jedna z menších tavicích pecí, takže ve Světlé nyní fungují čtyři s celkovou denní kapacitou 85 tun skloviny. Ročně tak jsou nyní sklárny schopné vyrábět kolem 20 milionů kusů sklenic, dalších sedm milionů kusů pak představuje dárkové zboží, jako jsou vázy, dózy, mísy, lahve či svícny. V závodě ve Světlé nad Sázavou nyní pracuje 590 lidí. Včetně skláren v Květné na Uherskohradišťsku zaměstnává Crystalite 750 lidí. Co stojí za úspěchem znovuzrozené firmy? „Sklárna disponuje řadou technologických vymožeností, především schopností vyrobit těžké lisované kusy dekoračního skla. Vedle toho vyrábí i nápojové sklo, především vinné sklenice. Činí ji to velmi univerzální, podobně kombinovaný provoz ve světě nenajdete. Dokázali jsme velmi rychle obnovit vztahy se zahraničními zákazníky a získat jejich důvěru. Nepodlehli jsme pokušení budovat příliš velký a tím nepružný byrokratický režim postavený na starém modelu. Ovšem zásadní bylo rozhodnutí

inzerce

A141015209

Foto archiv

PROFIT  restart

Chtít Vyrábět. Podnikatel Lubor Cerva měl po importu chuť začít něco vyrábět. Pustil se do skla.

o zastavení výroby olovnatého skla,“ konstatuje Lubor Cerva. Inovace stojí i za tímto krokem. Již v roce 2007 podnik začal v malém objemu vyrábět nový druh skloviny, která má stejné optické vlastnosti i barvu jako olovnatý křišťál. Ovšem neobsahuje žádné stopy škodlivého olova, jeho výroba je tak ekologičtější a zároveň levnější. Další vstřícný krok k životnímu prostředí představovala nová technologie leštění. Zatímco dříve se většina produktů upravovala a leštila chemicky směsí kyseliny fluorovodíkové a sírové, nyní se drtivá část leští směsí zemního plynu a kyslíku.

Plagiátorství Asie ohrožuje čeCHY Ani dobře rozjetá výroba neznamená, že majitel skláren nemá žádné starosti. Export citelně postihla krize mezi Ruskem a  Ukrajinou, protože na východ míří významná část produkce. A riziko pro sklárny ve Světlé představují i neustále snahy asijských firem okopírovat místní produkci. „Z toho musí mít hrůzu každý z výrobců. Jedná se samozřejmě o Čínu, kterou naše sklo velmi láká a pilně naši výrobu kopíruje. My tam stále ještě vyvážíme a na čínských exportních veletrzích vidíte naše výrobky prezentované jako jejich výrobky vlastní. Vyrobí potom kopie, ceny jsou samozřejmě poloviční, ochrana neexistuje,“ připomíná Lubor Cerva. Po mohutných investicích v roce 2014 čeká podnik v letošním roce především stabilizace. „Pracovali jsme na opravách obou objektů, myslím tím i objekt sklárny Květná ve Strání na Moravě, a ztratili jsme mnoho času a peněz při pokusu o spuštění speciální technologie výroby vinných sklenic s taženým štýlkem, tedy nohou. Nyní probíhá finančně nesmírně náročná generální oprava naší první tavicí pece. To vše nás dovedlo k prakticky nulovému zisku a k němu se v roce 2015 musíme vrátit,“ plánuje Lubor Cerva. Dalibor Dostál

PROFIT  fokus

fokus  PROFIT

Svobodnější nakupování na síti

Velká Expanze. Zástupkyně značky Markéta Karman předpovídá službě zářnou budoucnost.

Umíte si představit, že si v internetovém obchodě objednáte zboží, po zaslání si ho doma v klidu vyzkoušíte a až pak zaplatíte? V některých českých e-shopech to možné je díky platební metodě FerBuy.

32

další výhodnou službu navíc, protože je to pro ně naprosto bez rizika. Mají stoprocentní garanci, že jim peníze za zboží zaplatíme my,“ říká Markéta Karman. Platba rodným číslem A jak přesně transakce přes FerBuy probíhají? Významně se neliší od klasických nákupů na e-shopu, na něž jsou Češi zvyklí. Na stránkách internetového obchodu se dokonce ani nemusíte registrovat, proces je velmi podobný, jako když využíváte platební kartu. „Vyberete si zboží a příslušnou platební metodu. Na konci procesu jste přesměrováni na naši nákupní bránu, kde zadáte vaše rodné číslo, jež se ověří během několika vteřin. Pak vám už zbývá jen zadat PIN kód, který je vám zaslán na mobilní telefon,“ vysvětluje Karman. „E-shop dostane peníze od nás, a to obratem. Systém je dále nastaven tak, že v den, kdy vám obchodník zboží pošle, dostanete od nás e-mail s fakturou, již ovšem můžete zaplatit až po 14 dnech. Jinými slovy: pokud zrovna nemáte hotovost a potřebujete děcku koupit nové boty, tak mu je pořídíte okamžitě, ale zaplatíte až po výplatě. Nemusíte si od nikoho půjčovat, nemáte s tím starosti a neplatíte nic navíc,“ dodává. Lhůta splatnosti běží až od okamžiku, kdy je zboží vyexpedováno ze skladu, zákazníkovi tedy nehrozí, že bude nucen zaplatit dříve, než dostane balík do ruky. Koupili jste si například o dvě čísla menší svetr? Žádný problém. Zboží vrátíte a zástupci FerBuy už zbytek vyřeší s internetovým obchodníkem sami. I v případě, že se vám stane, že si zboží na dobírku na poště vyzvednete

později, existuje řešení. „I když si zákazník vyzvedne zboží řekněme až po patnácti dnech, tak na základě jeho žádosti splatnost faktury prodloužíme. Musí nás o to ale předem požádat,“ doplňuje Markéta Karman. „Nekonečné“ splácení Další z výhod ocení ti, kteří chtějí nakupovat na splátky bez zbytečného papírování. „Zákazník má dvě možnosti – buď celou fakturu zaplatí do zmiňovaných dvou týdnů a pak je částka bez jakýchkoli poplatků a úroků. Za tisíc nakoupil a tisíc zaplatí. Druhou možností je koupě na splátky. V době splatnosti faktury musíte zaplatit minimálně třicet procent a další splátka vás čeká do měsíce,“ upozorňuje zástupkyně FerBuy. Zajímavostí je, že i při dalších splátkách musíte uhradit minimálně třicet procent, ale paradoxně nikoli z původní ceny zboží, ale ze zbytkové částky. Neexistuje žádný časový limit, dokdy musíte věřitele uspokojit. Teoreticky byste tak mohli splácet donekonečna, samozřejmě se vám ovšem zvyšují úroky. „Úrok se počítá ze zůstatkové hodnoty. Denně jsou to desetihaléře, výjimečně koruny – a to v závislosti na ceně zboží. Uvedu konkrétní příklad: když si nakoupíte za tisíc korun, třicet procent zaplatíte do 14 dnů a zbytek až další měsíc, celé se vám to prodraží o 72 korun,“ přibližuje Markéta Karman. Žádný druh podnikání samozřejmě není bez rizika. Zástupci FerBuy dobře vědí, že neplatiči nevymřou. „Když zákazník neplatí vůbec, posíláme mu upomínky, dokdy musí zaplatit, a potom nastupují sankce z prodlení, což je buď deset procent z dlužné částky, nebo

Foto Martin Pinkas

Běžné transakce v internetových obchodech fungují tak, že zákazník zaplatí za zboží buď předem, a to převodem peněz na účet prodejce, nebo na dobírku, kdy uhradí potřebnou částku v okamžiku doručení. Budoucnost ale patří jiným metodám, kdy zákazník dostane více prostoru si zboží vyzkoušet. Konkrétně FerBuy zaplatí e-shopu zboží za kupujícího a vyrovná se s ním později. Veškerá rizika tak bere na sebe. „Kdo vám dnes půjčí tisícovku nebo třeba pět tisíc na 14 dní bez úroku?“ ptá se zástupkyně značky FerBuy v ČR Markéta Karman. Podobné platební metody si v České republice rychle získávají srdce zákazníků internetových prodejců. FerBuy má konkurenci například v metodě Twisto. Platformy se liší pro zákazníky spíše v detailech, jako je délka doby, dokdy je třeba zboží zaplatit. Nápad manažera firmy Ferratum Czech Rostislava Sikory byl uveden do praxe teprve nedávno, ale už jej využívají čtyři desítky českých e-shopů. A letos by se mohl jejich počet zmnohonásobit. Obchodníci si totiž začínají uvědomovat potenciál podobných projektů a jejich zájem roste – a to i v případě největších hráčů na trhu. Koncept je úspěšný v Polsku a Singapuru. Vznik FerBuy se datuje do dubna 2013, první obchody ovšem začaly nabízet kupujícím možnost zaplatit jejím prostřednictvím až na počátku loňského roku. „Internetoví obchodníci by nabízeli svým zákazníkům možnost koupit si zboží na fakturu, ale bojí se, že jim ji nikdo neproplatí. Díky nám mohou poskytnout zákazníkům

250 korun týdně. Většina lidí ale platí včas, nebo nejpozději po upomínkách,“ prozrazuje Karman. Potenciální nebezpečí existuje i ve vztahu k internetovým obchodníkům. Objevit se mohou například podvodníci, kteří se snaží dělat fiktivní objednávky. S tím se ovšem zástupci FerBuy v ČR dosud nesetkali. E-shopy si přesto prověřují. „Musí jít o registrovanou firmu, nesmí být v úpadku, likvidaci a podobně. A záleží také na zboží, které e-shop nabízí. Je určitý sortiment, jež tímto způsobem prodávat nechceme. Ať už jde o nelegální produkty, či ty, které odporují určitým etickým normám. Nefinancovali bychom obchod se zbraněmi nebo pornografii. Opatrně přistupujeme k prodeji alkoholu nebo cigaret, tam je to na našem individuálním posouzení,“ upřesňuje Markéta Karman. Mezi čtyřmi desítkami inernetových obchodů, kde můžete platit prostřednictvím FerBuy, jsou zatím spíše menší prodejci jako Pediped.cz či Lekarnazdravi.cz. „Situace se ale mění. Velcí hráči ještě na začátku loňského roku nejevili zájem, nebo o nás vůbec nevěděli. Dneska už naši platební metodu znají a probíhají s nimi úspěšná jednání,“ podotýká zástupkyně značky. Loni v říjnu se připojil velký obchod s kancelářskou technikou a elektronikou a následoval i dosud největší prodejce, který má v portofoliu platební metodu FerBuy – decoDoma.cz. Nárůst počtu obchodů může být v  letošním roce skokový – dokonce o stovky procent. Aktuálně se dolaďuje spolupráce u několika stovek obchodů. Zájem mají Slováci Své aktivity nechce FerBuy rozšiřovat jen v České republice. V plánu je expanze do dalších zemí. Podle slov Markéty Karman je o službu velký zájem na Slovensku. V roce 2015 by se měl koncept FerBuy objevit v dalších pěti zemích, a do dalších tří let dokonce ve dvou desítkách států. Zkušenosti s uváděním FerBuy do života jsou v jednotlivých zemích rozdílné, což dokumentují i slova Markéty Karman: „Zatímco v ČR jsou obchodníci skeptičtější, a zákazníci naši službu naopak vítají a zkoušejí, tak v Polsku je to naopak. Tam to obchodníci chtějí, ale zákazníky musíte přesvědčovat, že se nemají čeho bát.“ Jakub Procházka

33

PROFIT  služby

Menší firmy se zajímají o PR Portfolio klientů PR agentur se v posledních letech výrazně rozrůstá o nové typy zákazníků, menší a střední firmy. Díky tomu se podařilo většině firem v oboru ustát složité časy navzdory snižování plateb za služby.

služby  PROFIT O public relations mají v poslední době zájem hlavně startupy, regionální výrobní firmy a také jednotlivci. „Posledních pět let pozorujeme u  nás i u konkurence nárůst klientů z oblasti malých a středních firem, které dřív s PR agenturami vůbec nespolupracovaly, přestože se na trhu pohybují už dobrých dvacet let. Často tento nástroj propagace vůbec neřešily nebo si ho zajišťovaly interně, a tím pádem nevyužívaly veškeré možnosti, protože neměly potřebné know-how, nástroje a širší tým. Ale čím dál více těchto firem chápe, že na určitou oblast je dobré si najmout odborníky. Stejně jako si najímají externí odborníky na logistiku, právní služby či finanční a daňové poradenství,“ říká Michal Hoblík, managing director agentury Aspen.PR. Podle něj se zčásti jedná o výrobní firmy, které možná i kvůli ekonomické krizi zjistily, že je důležité nejen vyrobit, ale rovněž umět prodat. Mnohdy je ke spolupráci s PR agenturou „donutí“ konkurence, která jim začne šlapat na paty. „I když má nová konkurence často horší produkt a menší podíl na trhu, má razantní a lépe zvládnuté public relations. Pro zavedené firmy to je impulz, aby se tím také začaly zabývat, ne jen občas pustily nějaké peníze do reklamy,“ dodává Hoblík. Vzájemně si konkurujících firem je samozřejmě více, a tak se potom jejich konkurenční boj přesouvá i na pole public relations.

Foto profimedia.cz

Vidět se v médiích Vzrůstající zájem o PR servis ze strany malých a středních firem pozoruje i Robert Hladil z agentury Epic PR. „Tento trend nemůžeme vysvětlit naprosto jednoznačně. Jistý vliv má určitě znovu rostoucí ekonomika, ale také fakt, že kdysi malé regionální společnosti zaznamenaly globálnější úspěchy a jejich managementy se pouštějí do využívání pro ně doposud nových marketingových nástrojů,“ říká Hladil. Za rozhodnutími najmout si PR agenturu stojí prý často samotní majitelé těchto firem, jejichž dlouholetá píle a schopnosti vynesly jejich společnost na výsluní. PR agenturám to mnohdy ulehčuje práci, protože tito lidé se nebojí vyprávět svůj příběh úspěchu, který se mediálně poměrně snadno prodává a podporuje firemní značku a produkty. „Počátky tohoto fenoménu jsou někde

34

před začátkem ekonomické recese. Ta to jen na pár let zastavila, protože se firmy bály pustit peníze do něčeho, s čím neměly zkušenost. Nyní dochází k velmi výraznému oživení,“ tvrdí spolumajitel Epic PR. Jeho slova potvrzuje i Radek Vítek, managing director Ogilvy Public Relations: „Zájem mezi malými a zejména specializovanými firmami začal růst zhruba před 15 lety a obecně kopíruje situace, trendy a události na trhu.“ Podle Roberta Hladila stojí mnohdy za partnerstvím s PR agenturami také skutečnost, že tito majitelé firem mají nezřídka rovněž politické ambice nebo prostě jenom potřebu se sami zviditelnit. Touží, aby jejich úspěch ocenila i veřejnost, a chtějí tak spojit dvě věci – propagaci své firmy a své osoby. „Někdy jde ale o naprostou náhodu, kdy si firma chtěla jen vyzkoušet, jaké to je vidět se v médiích, nebo to dělají proto, že se tam začala objevovat přímá konkurence. Jindy taková spolupráce počne ze zcela pragmatických důvodů, kdy má firma problém a je nucena jej řešit přes média. V takovém případě začne poptávat služby komunikační agentury a nezřídka s ní spolupracuje i po zažehnání krize,“ dodává. Startupy mají zájem Za to, že se do spolupráce s PR agenturami pouštějí i menší výrobní, technologické, zemědělské, ale dokonce také čistě subdodavatelské firmy, nemohou pouze jejich majitelé, ale i jistá generační obměna na manažerských postech. Na ně přicházejí mladí manažeři, kteří mají mnohdy praxi z větších firem, u nichž je spolupráce s PR agenturami dlouhodobá a kde s ní mají dobré zkušenosti. Toto povědomí pak přinášejí do menších firem, kde se objevují ve vyšších rozhodovacích funkcích. Mladí manažeři, kteří mají otevřený přístup k využití služeb public relations, se často objevují i u fenoménu startupů. „Právě s vlnou internetových startupů se svého času objevil zvýšený zájem tohoto typu firem o PR podporu,“ říká Radek Vítek z Ogilvy Public Relations. Podle Michala Hoblíka z Aspen.PR je mladá generace manažerů pro PR agentury požehnáním. „Znají sílu dobrého PR a mají jasné představy, co jim to může přinést,“

vysvětluje. Navíc pro startupy je PR často jediná forma marketingu, kterou si jejich majitelé mohou dovolit. Měsíční paušál za PR ve výši desítek tisíc jim může zajistit větší užitek než několikanásobná suma investovaná do reklamy. Pro tu navíc nejsou služby poskytované startupy mnohdy ani vhodné. Vraťme se ale ještě k osobnímu PR, které Robert Hladil vidí v souvislosti s majiteli firem. To je další zajímavá oblast, ve které našly v posledních letech PR agentury své uplatnění. Objevuje se totiž i u manažerů velkých korporací. „V poslední době si nás najímají členové vysokého managementu národních gigantů, ale i mezinárodních firem. Nemá to vůbec souvislost s propagací jejich firmy, ale jenom jich samotných. Manažeři zjistili, že je potřeba pracovat na své vlastní propagaci. Chtějí prodat svou práci, ať už v souvislosti se svým současným angažmá, nebo pro případ, že si budou hledat nějaké nové,“ sděluje Karel Křivan z PR agentury MouseHouse. Schváleno za hodinu Spolupráce PR agentur s novými klienty z malých a středních firem, která se nyní rozvíjí, má svá specifika, jež mnohdy nutí lidi z agentur přehodnotit své dosavadní zvyky a také zkušenosti. „Většinou je spolupráce s menší firmou snazší, než když děláte pro obrovskou korporaci, kde je zpravidla vaším ,styčným důstojníkem‘ člověk ze středního managementu, který nemá žádné rozhodovací pravomoci. A navíc, než je něco schváleno k medializaci, trvá to velmi dlouho, což odrazuje novináře. V otázce běžných komunikačních záležitostí je určitě lepší manažer než majitel, má čas věci řešit. Naopak v  menší firmě jednáte často přímo s majitelem, popřípadě marketingovým ředitelem, takže poměrně rychle víte, na čem jste, a schvalovací proces se dá počítat v hodinách,“ vysvětluje Robert Hladil. Lidé z menších firem ovšem kladou mnohem větší důraz na efektivitu. Majitel, který vybudoval svoji firmu od nuly, je zpravidla zvyklý dost obratně počítat v nákladech a  ziscích, a  proto po agentuře požaduje více se soustředit na výstupy, které budou mít pokud možno okamžitý přínos.

35

PROFIT  služby Jinak řečeno, e-shop nijak zvlášť nenadchne účast v anketě celostátního deníku, ale spíše ocení článek na zpravodajském serveru, odkud se čtenář na jeho stránky dostane mnohem spíše. Je tedy nutné více se zamýšlet nad správným rozdělením výstupů než nad jejich množstvím. „Ke cti menších firem je ovšem nutno dodat, že stále častěji zaměstnávají osvícené manažery, kteří nejenže vědí, co to je PR, ale také dokážou poměrně jasně stanovit své požadavky vůči agenturám,“ dodává Hladil. S tím souhlasí i Michal Hoblík. „Přestože jsou lidé z menších firem často méně marketingově erudovaní, velmi rychle pochopí, jak PR funguje, a spolupráce s nimi dobře klape. Pravda ale je, že někdy mají takoví klienti dost nerealistické požadavky na cenu služeb,“ říká Hoblík. S  menší erudovaností v  marketingové branži a  občas i  termínech je u  takových klientů skutečně třeba počítat. „Klient například řekne, že by chtěl zvýšit povědomí

makro PROFIT o značce, ale v podstatě tím myslí, že chce zaznamenat viditelný zájem o svoje produkty. A toto je potřeba si vzájemně velmi pečlivě prodiskutovat a objevit skutečné byznysové ambice a očekávání,“ upozorňuje Radek Vítek z Ogilvy Public Relations. Farmacie otáčí Ne všechny PR agentury výše popsané rozšiřování portfolia klientů zaznamenaly. Podle reakcí z branže to vypadá, že jde spíše o záležitost středních a menších agentur, které přece jenom i svou velikostí a mnohdy regionální působností mají k takovým firmám blíže. I velké agentury, jako třeba AMI Communications, registrují větší různorodost klientů. Mezi ty nové patří rovněž velké korporace, které se dřív o public relations staraly samy interně a v rámci úspor zjistily, že je lepší si najmout externí profesionály. Novými klienty z posledních let jsou podle AMI Communications například farmaceutické firmy, které dřív problematiku PR

ignorovaly a dnes si najímají někdy i dvě či tři PR agentury. Takový trend zaznamenává i Karel Křivan z PR agentury MouseHouse. „Farmaceutické firmy jsou v posledních letech pod tlakem a je jenom logické, že si hledají profesionály, kteří je budou bránit a pomáhat jim často s podpásovými mediálními údery. Pro české PR profesionály je to další zajímavá oblast, kde se mohou projevit,“ říká Křivan. „Rozšiřování zájmu o PR souvisí s všeobecným pochopením významu dobrého jména a dobrých vztahů v rámci podnikání a role komunikace a PR při jejich budování. Některé společnosti mají možnost využít know-how a zkušenosti svých mateřských, zejména mezinárodních firem a jiné k tomuto poznání dojdou samy postupem času,“ říká Radek Vítek z Ogilvy Public Relations. Většina agentur je skálopevně přesvědčena, že portfolio klientů PR agentur se bude dále rozšiřovat. Leoš Kyša

měsíčník Strategie

Hrozba deflace opět na obzoru Inflace v České republice za rok 2014 0,7

0,7

0,7

0,6

0,6

0,6

0,5 0,5

0,4

0,4

0,3

0,2

0,2

0,2

0,2

0,1 0,1

0

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11 Zdroj: kurzy.cz, autor

JEDNÍM Z KLÍČOVÝCH TÉMAT z hlediska makroekonomického vývoje v České republice na počátku letošního roku bude zřetelný pokles inflace. Začátkem roku tak zřejmě opět výrazněji ožije myšlenka dalšího oslabení kurzu koruny vůči euru nad úroveň současného 27korunového závazku. Faktické zvýšení intervenční hladiny Českou národní bankou se však v případě nulové inflace nebude jevit jako příliš pravděpodobné, pakliže nedojde ke zpomalení růstu české ekonomiky zřetelněji pod dvouprocentní úroveň vlivem nižšího růstu spotřeby a investic českých firem a domácností. Jako nevyhnutelné se však s ohledem na slabé vyhlídky růstu inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB během následujících dvou let jeví další odsunutí exitu z režimu devizových intervencí z roku 2016 do roku 2017.

0,6 %

Míra listopadové inflace

Foto Martin Pinkas

Míra inflace v České republice v listopadu poklesla na 0,6 procenta z říjnových 0,7 procenta, přičemž již za prosinec lze počítat s jejím zřetelnějším snížením blíže k nulové hranici, především díky probíhajícímu poklesu cen benzinu a nafty. Cena ropy Brent zřetelněji klesá již od počátku září, kdy se z přibližně 100dolarové hranice sesunula až na současných cirka 60 dolarů za barel. Ceny pohonných hmot v České republice však začaly znatelněji klesat až počátkem prosince,

36

kdy pokračující pokles cen ropy kompenzoval výrazný nárůst marží maloobchodních prodejců a rafinerií.

16 %

Meziroční snížení ceny nafty

V případě, že se cena ropy Brent bude během následujících měsíců pohybovat v blízkosti 60 dolarů za barel, měla by maloobchodní cena motorové nafty v ČR během následujících měsíců poklesnout až na průměrných 31,50 koruny za litr, to je meziročně o téměř 16 procent níže. S mírnými negativními dopady na růst české ekonomiky lze během následujících měsíců počítat s ohledem na zhoršující se stav ruské ekonomiky, který souvisí především s poklesem cen ropy a zemního plynu (představujících přibližně dvě třetiny celkových ruských exportů) a negativními dopady hospodářských sankcí uvalených Evropskou unií a Spojenými státy. Jestliže by ruská ekonomika poklesla v příštím roce o pět procent, ukrojilo by to z českého HDP dle našich odhadů v témž roce přibližně 0,2 procentního bodu, majoritně prostřednictvím snížení českých exportů do Německa. K výraznějšímu snížení celkového růstu české ekonomiky by však v příštím roce s ohledem na kompenzační faktor v podobě nižších cen ropy nemělo dojít. Jan Šedina 

analytik České spořitelny

37

PROFIT  zahraničí

zahraničí  PROFIT

Bohaté SAE lákají české firmy

Dubaj a Abú Dhabí se podle Míškových slov dlouhodobě snaží vybudovat z těchto emirátů centra pro asijský obchod. Pokud jde o hrubý domácí produkt na obyvatele, řadí se SAE k nejbohatším zemím regionu i planety. Ve světovém měřítku patří s více než 50 tisíci dolary na hlavu do první desítky.

Investorům zaslíbená daňová oáza

Emiráty lákají investory, neplatí daně Všechny emiráty se snaží přilákat investory. K tomu slouží pravidelně pořádaná investiční fóra, veletrhy či zavádění různých programů na podporu investic. Země uprostřed pouště má také federální agenturu Emirates Investment Authority na podporu investic a jednotlivé emiráty se chlubí svými regionálními agenturami. „SAE je investorsky otevřená země a investice jsou jedním z důležitých prvků v ekonomice všech emirátů. Obecně je pro investory přitažlivý fakt, že tam není daňová povinnost, pouze se platí cla, kolem pěti procent pro běžné zboží a deseti procent na luxusní zboží,“ upozorňuje na specifika Roman Míšek. Zahraniční kapitál sice nemá žádná přímá omezení, klíčová je ovšem účast místních partnerů jako podmínka pro zakládání firem mimo volné zóny. Do státních tendrů se navíc mohou hlásit pouze podniky, které jsou registrované v SAE. V případě volných zón je možné vlastnit firmu na základě stoprocentní zahraniční investice, ale existují pevná pravidla, jak obchodovat s vnitrozemím. „Podmínky zakládání firem ve volných zónách, vydání a typ licence k provozování obchodní a výrobní činnosti se liší podle jednotlivých zón, zejména zóny mimo emiráty Dubaj a Abú Dhabí předkládají zvýhodněné balíčky služeb, které mohou usnadnit vstup začínajícím firmám na trh v SAE,“ doplňuje ještě šéf kanceláře CzechTrade v Dubaji.

Emirátům se daří a jejich ekonomika se vyznačuje neustálým růstem. Už sice nejde o tak bombastická čísla, v posledních dvou letech totiž rozmach není takový, aby překonával odhady analytiků, ale to je pouhá hra čísel. „Tahounem zůstává vedle těžby ropy a zemního plynu obchod a investice, podpořené vidinou pořadatelství EXPO 2020,“ říká vedoucí kanceláře CzechTrade ve Spojených arabských emirátech (SAE) Roman Míšek. V uplynulých dvou letech se mimo jiné opět dařilo zvednout trh s realitami. Optimismus v zemích, jejichž ekonomika je závislá na těžbě ropy či zemního plynu, přesto brzdí klesající cena „černého zlata“ na světových trzích. „V případě Dubaje se nejedná o zdroj hospodářského poklesu, ale v ekonomice, která je postavená na cenách ropy kolem 108 dolarů za barel, je určitě dosavadní snižování ceny těchto komodit významným faktorem ovlivňujícím domácí investice,“ doplňuje Míšek. Země Perského zálivu se snaží svoji ekonomiku diverzifikovat, aby snížily závislost na ropě a petrochemickém průmyslu. „V uplynulých dvou letech se dařilo zvyšovat každoročně výkonnost non-oil sektoru o 3,5 procenta ročně, a pokud bychom se podívali na výrobní sektor, tady se růst drží kolem 1,2 procenta. S diverzifikací ekonomiky SAE úzce souvisí podpora firem, které zavádějí výrobní programy a věnují se vedle obchodu i výrobním aktivitám,“ prozrazuje.

38

Foto archiv

Dovozní clo do Spojených arabských emirátů je od pěti do deseti procent, daň z příjmu ani DPH se zde neplatí. Nejen proto jde o lákavý trh i pro české firmy. Jejich počet stále roste, stejně jako obrat vzájemného obchodu.

Specifika vstupu na trh A jaký je potenciál vzájemného obchodu s  naší republikou? Českým firmám se ve Spojených arabských emirátech daří, jejich počet stále narůstá, což je podpořeno i přítomností českých odborníků u zahraničních i místních firem. „Tradičně úspěšní jsou v SAE čeští skláři,

Šejkové milují české sklo Mocní vládci pouštního ekonomického tygra si mohou za své petrodolary dovolit nakupovat ty nejluxusnější věci. Arabové k nim ovšem řadí i české sklo, které zdobí interiéry významných staveb i rezidence těch nejbohatších. Pro české firmy jako Preciosa nebo Lasvit je tamní trh zlatým dolem. Novoborská sklárna Lasvit je v daném segemntu na tamním trhu dokonce světovou jedničkou. Její obří skleněné plastiky Oculus (s tisíci ručně foukaných bublin a čtvrt milionem křišťálových perliček) nebo Dancing Queen v jedné z věží komplexu Etihad Towers patří k architektonickým skvostům za miliony korun. Na unikátní skleněné výrobky z naší země skutečně narazíte ve Spojených arabských emirátech na každém kroku. Zdobí ty nejdražší hotely v metropolích Dubaj a Abú Dhabí, kanceláře Muhammada ibn Rašíd al-Maktúma, polygamního vládce Dubaje a premiéra i viceprezidenta SAE. Interiéry z českého skla najdete i v nejvyšší budově světa Burdž Chalífa a dubajském metru. Zdejší klienti jsou mimořádně náročnými obchodními partnery, kteří očekávají, že za své peníze dostanou špičkovou kvalitu a především originalitu, tedy to, co jim umožní odlišovat se a chlubit se nablýskanou parádou.

zejména Preciosa a Lasvit, ale daří se úspěšně růst i dodavatelům sanitární techniky, například firmě Ravak. Vedle toho tam velmi úspěšně působí holding Vítkovice, rovněž v oblasti IT máme naše zástupce, jako je firma ComAp. Mnohé české firmy mají SAE své agenty, distributory a prodávají své výrobky jejich prostřednictvím. Jsou to například firmy dodávající stavební kamenné prvky, Technistone, Rako či Omizol,“ vypočítává Roman Míšek. Vstup na trh v SAE má svá specifika, konkurence je vysoká. Manažeři se musejí pružně přizpůsobit požadavkům zákazníků i za cenu změn ve výrobě. Málokdy se také stane, aby firma začala na trhu s velkým projektem, spíše je tradicí, že si odběratelé nejdříve vyzkouší partnera na menší zakázce. „Velmi důležitým krokem pro začínajícího exportéra je najít si na zdejším trhu lokálního partnera a uvažovat o založení firmy či pobočky. Fyzická přítomnost na trhu je pro exportéra zárukou, že může úspěšně budovat kontakty, bez kterých se firmy obtížně prosazují. Pro tyto a další obchodní záležitosti je českým firmám k dispozici zahraniční kancelář CzechTrade v Dubaji,“ říká Roman Míšek. Důležité jsou také účasti firem na oborových veletrzích. Češi mohou uspět Pokud jde o odvětví perspektivní pro české vývozce, je Míšek optimistou. „V podstatě neexistuje odvětví, kde by nemohly české firmy

uspět. Samozřejmě že vzhledem k silné konkurenci není snadné vyhrát tendr, a není to jen otázka ceny či vyspělosti technologie. Je třeba mít určité postavení na trhu,“ připomíná. SAE patří už dnes k nejvýznamnějším obchodním partnerům Česka v Asii, české firmy vyvezou do pouštních emirátů více zboží než například do zemí bývalé Jugoslávie či do Řecka. Za prvních osm měsíců roku 2014 byl navíc zaznamenán další zhruba osmiprocentní nárůst exportu. Například ve významně se rozvíjející energetice by zástupce CzechTrade očekával, že čeští exportéři budou spíše subdodavateli než přímými kontraktory, protože je v ní obrovská konkurence. „I tady jsme ovšem zaznamenali, že se českým firmám nyní daří získat některé zakázky. V minulosti jsme byli například svědky úspěchu Škody Praha, která působila jako subdodavatel paroplynového zařízení na elektrárně Umm Al Nar,“ říká. SAE je podle vedoucího kanceláře CzechTrade spíše obchodní než výrobní regionální velmocí, a tudíž nelze hovořit o tamním specifickém produktu, který by dobýval světové trhy. „SAE je v mnoha případech reexportérem, ale hlavně importérem, což je dané povahou emirátů jako obchodní zóny. Ze Spojených arabských emirátů se do Česka exportuje čaj, hliníkové slitiny, telefonní přístroje,“ doplňuje Míšek. Oblíbená je stejně jako v dalších arabských zemích česká bižuterie a český křišťál. Jakub Procházka

39

PROFIT  zahraničí

zahraničí  PROFIT

Keltský tygr se vrací

Když se koncem roku 2013 ministr financí Michael Noonan chlubil, že se Irsku podařilo vytvořit dostatečnou rezervu ve výši 25 miliard eur a může opustit záchranný program EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), nemohl tušit, že už za rok bude slavnostně vyhlašovat konec sedmiletého období utahování opasků. Ostrovní ekonomika rostla v roce 2014 nebývalým tempem, nezaměstnanost klesla na podzim pod 11 procent (nejníže od roku 2009), výběr daní překonává očekávání a také úrok, za který si Irsko půjčuje, spadl na historické minimum. Země úspěšně a rychle splácí půjčených 67 miliard eur. „Pro Irsko a jeho důvěryhodnost je podstatné, že po ukončení programu nepovažovala vláda za nutné sjednat dodatečnou překlenovací půjčku, aby tím neodradila případné investory, ba naopak právě dokončuje proces předčasného splacení vysoce úročeného dluhu MMF. Dluhová zátěž se má v příštím roce snížit na 108 procent hrubého domácího produktu. Dublin dle údajů Světové banky stále zůstává v desítce nejlepších světových destinací pro zahraniční investice,“ říká zástupce velvyslankyně České republiky v Dublinu Petr Kubera. Zvýšení hrubého domácího produktu je pro rok 2015 odhadováno na 2,5 procenta, loňský růst ve výši 3,6 procenta byl podle diplomata pozitivním překvapením. „Výrazně vyšší příjmy z daní, než vláda loni očekávala, jí zatím částečně uvolnily ruce při tvorbě rozpočtu na rok 2015. Plné obnovení důvěry partnerů bylo pro irskou vládu mottem posledních tří let, od kterého se všechno odvíjí,“ doplňuje.

Irsko chytilo druhý dech

Foto reuters

Mohutnými tempy se odráží ode dna. Donedávna těžce zkoušená irská ekonomika, kterou v době krize zachránily před krachem desítky miliard eur ze záchranných programů, se uzdravuje. Její loňský vysoký růst překvapil i odborníky.

40

Irsko drží dluh na uzdě Zelený ostrov samozřejmě nadále trápí astronomický státní dluh – po předluženém Řecku a Itálii třetí nejvyšší v EU –, nenaplnily se ovšem černé prognózy o tom, že by se měl vyšplhat nad 130 procent HDP. Kabinetu se naopak loni podařilo se deficitní kalamitě vyhnout. „V reakci na dobré hospodářské výsledky v loňském roce vláda Endy Kennyho poprvé předložila státní rozpočet, jenž neobsahuje jen škrty, ale rovněž určitá daňová zvýhodnění. Rozpočtový schodek – nyní kolem 3,7 procenta – by měl konečně klesnout

Chcete podnikat v Irsku? Založení firmy v Irské republice je podobně jako v sousední Británii administrativně jednoduché a pro zahraničního podnikatele vstupujícího na irský trh neexistují téměř žádné byrokratické překážky. Přesto se Čechům vyplatí přes velvyslanectví kontaktovat poradenskou firmu, která při vstupu na trh poradí v právních i finančních záležitostech. Registraci firem má na starost Companies Registration Office, na jehož stránce www.cro.ie zjistíte, jaké registrační procedury je potřeba absolvovat, a najdete zde i seznam nutných poplatků. Nově vzniklý subjekt se musí zaregistrovat také na daňovém úřadu. Nemovitost si můžete pořídit za stejných podmínek jako irský občan. Čeští podnikatelé se ovšem na malém otevřeném trhu musejí potýkat s obrovskou konkurencí nadnárodních firem či firem ze zemí významných obchodních partnerů Irska – tedy Británie a USA. Pokud chcete uspět, musíte se obrnit trpělivostí a počítat s tím, že se prosadíte až po delší době. Zahraniční firmy bývají často neúspěšné, protože přecení potenciál trhu, případně špatně vyhodnotí finanční náročnost jeho dobývání. Nejvýhodnější pozicí pro českého podnikatele je spolupráce s velkou nadnárodní společností, vstupenkou na irský trh může být i úspěšná kooperace s britskými či americkými firmami. V Irsku vás navíc mohou zaskočit vysoké náklady na provoz firmy i vysoké životní náklady. Dobré je sbírat informace o veřejných výběrových řízeních, kde je velký podíl vložené práce a kde se můžete uplatnit jako subdodavatelé pro hlavního (zejména irského) kontraktora.

pod závazná tři procenta HDP, a to už v roce 2015. K největším prioritám současné vlády patří tvorba nových pracovních míst a znovuoživení sektoru stavebnictví. Pozornost bude třeba stále věnovat snižování státní zadluženosti,“ přibližuje Petr Kubera. A jaká jsou v současnosti hlavní rizika pro donedávna těžce zkoušené hospodářství? Centrální banka odhaduje, že u 17 procent domácností převyšuje dluh na hypotékách aktuální hodnotu nemovitostí. A zároveň se v Dublinu začíná v oblasti realit vytvářet nová cenová bublina, která naznačuje nedostatek bytů. Bankovní trh zatím zůstává silně regulován. Zátěžové testy irských finančních domů předloni ukázaly, že bankovní sektor svým objemem neodpovídá velikosti země, podle Petra Kubery ale nyní Irové tuto otázku neřeší: „Trhu dominuje takzvaná velká čtyřka (Allied Irish Banks, Bank of Ireland, Danske Bank, Permanent TSB). Poté, co došlo ke zrušení státní Irish Bank Resolution Corporation (IBRC), která na sebe dříve převzala dluhy některých zkrachovalých bankovních ústavů, a po transformaci jejích dluhů do formy státních dluhopisů s dlouhodobou splatností, diskuse na toto téma v Irsku neprobíhá,“ dodává. Úprk mládeže za prací Irsko dlouhodobě trápí útěk mladých lidí za

prací, a to zejména do zemí Commonwealthu – Británie, Kanady či Austrálie – a také USA. V posledním roce emigrace mládeže mírně poklesla, odliv je však i přesto vysoký. Mladí lidé mají stále problém najít na nepříliš pružném pracovním trhu zaměstnání. „V roce 2013 odešlo do zahraničí přibližně 33 tisíc osob ve věku 15 až 24 let. Politika zaměstnanosti nejen mladých lidí proto patří mezi priority vládního programu a stejně tak se stala ústředním motivem předloňského předsednictví Irska v Radě EU. Irská vláda trvale deklaruje, že na unijní úrovni podpoří všechny nutné kroky, které povedou k zajištění hospodářského růstu a tím i k dalšímu poklesu nezaměstnanosti,“ prozrazuje Kubera. Irové mají sice nejen zeměpisně nejblíže k Velké Británii, ale vždy byli známí tím, že nesdíleli její euroskepticimus. Jejich vztah k EU se podle českého diplomata zásadně nezměnil: „Irové si dobře uvědomují zásadní význam Unie, zvláště pro menší státy na okraji kontinentu. Je ale zcela logické, že u části obyvatelstva se projevil negativní postoj vůči unijním institucím či některým členským zemím poté, co byla vláda před pěti lety nucena začít podnikat značné rozpočtové škrty a výrazně se zadlužit. Nicméně jen pro ilustraci lze uvést, že v Irsku zaznamenali při posledních volbách do Evropského parlamentu

41

PROFIT  zahraničí trojnásobně vyšší účast než v ČR a výsledky voleb opět potvrdily prounijní orientaci.“

Vývoz i dovoz roste Dobrou zprávou pro irské hospodářství je stabilní nárůst exportu, o výrobky se značkou Made in Ireland je ve světě zájem. „Základem konkurenceschopnosti irských výrobků je mimořádná otevřenost ekonomiky zahraničním trhům a stejně tak kvalifikovaná zahraniční pracovní síla,“ říká Petr Kubera. Připouští ale, že existují i další důvody. Irsko utrácí velké peníze za výzkum, vývoj a inovace a patří v EU k „úspěšným

42

Irové v sobě mají anglosaskou zdvořilost, ale překvapí vás i přirozenou uvolněností. Na rozdíl od Angličanů mají tendenci přejít rovnou bez delší společenské konverzace k jádru věci. Vůči cizincům bývají Irové přátelštější a otevřenější než jejich britští kolegové. Za přátelskou otevřeností se však skrývají zkušení a často neústupní vyjednávači, kteří tvrdě prosazují své zájmy. Pokud dokážete svého partnera zaujmout a přesvědčit, že mají vaše návrhy smysl, je za jejich realizaci ochoten bojovat více než vy. K tomu je ovšem potřeba obchodní zdatnost i dokonalá odborná znalost, jejíž absenci Irové neodpouštějí. Termíny obchodních schůzek je vhodné sjednávat i potvrzovat předem. Irové plní své závazky naprosto spolehlivě, totéž ovšem logicky očekávají od svých obchodních partnerů a spolehlivost dokážou ocenit. Irsko je malým trhem a tamní obchodníci se mezi sebou dobře znají. V případě, že je zklamete, řeknou si vše mezi sebou a pak už nemáte šanci. A jak vnímají irští podnikatelé Česko? „Z rozhovorů s irskými byznysmeny vyplývá, že Irové jsou si velmi dobře vědomi vzdělanostního potenciálu české pracovní síly, její loajality a spolehlivosti i kreativity. Jako hlavní problém ovšem svorně označují míru korupce a částečně také přebujelou byrokracii, která je z jejich pohledu výraznou překážkou podnikání v ČR,“ říká zástupce velvyslankyně ČR v Dublinu Petr Kubera. Zdroj: BusinessInfo.cz

Foto reuters

Daňový ráj? Irsko s pověstí daňového ráje patří dlouhodobě k zemím atraktivním pro zahraniční kapitál. I přes hospodářské turbulence zůstává firemní daň ve výši pouhých 12,5 procenta a pro vládu je klíčové ji v této výši udržet. Sází na ni totiž nadále jako na hlavní motivační prvek pro investory. „Irská vláda se přitom potýká s poměrně silným odporem v rámci EU, některé členské země to vnímají jako nelegitimní zvýhodnění a žádají určitou harmonizaci,“ upozorňuje Kubera. A k otázce investičního prostředí doplňuje: „V zemi, jejíž hnací silou jsou zahraniční investice, představuje splnění podmínek půjčky a předčasné splácení její části zásadní krok pro obnovení důvěry zahraničních investorů, respektive mezinárodních finančních trhů.“ Zelený ostrov je pro investory velkým lákadlem, tamní politici ovšem čelí řadě obvinění z uzavírání tajných dohod s nadnárodními giganty, které zde mají svá sídla a údajně odvádějí pouhý zlomek ze zmiňované dvanácti a půl procentní sazby. „Vláda tato obvinění odmítá, a navíc do pěti let míní zavést taková opatření, aby podobné daňové úniky nebyly legálně možné. Současný kabinet obecně nemá zájem jakkoli daně zvyšovat, což dokázal také při tvorbě rozpočtu na rok 2015, kdy došlo dokonce k některým drobným úlevám,“ upozorňuje Petr Kubera. Rozpaky panují jen nad zavedením vodného a stočného pro soukromé osoby. To zatím v zemí neplatí a myšlenka je vnímána nespokojenými obyvateli jako nová paušální daň.

Obchodní partneři

Povolme si opasky. Irský ministr financí Michael Noonan dovedl svoji zemi na konci roku 2014 ke změně politiky. Už se nemusí jen škrtat a může se začít investovat.

inovátorům“. „Investice do výzkumu, vývoje a inovací jsou v Irsku prioritou. Země se například v oblasti informačních technologií prezentuje jako evropské centrum, které navíc spojuje kontinent s hlavním hráčem na tomto poli, tedy s USA,“ doplňuje. S tím, že si Irové po letech povolili utažené opasky, souvisí i větší domácí poptávka, a tedy nárůst importu. Také čeští exportéři vyvezli v roce 2014 do ostrovní republiky více zboží než v předloňském roce a obchodní výměna s „keltským tygrem“ se po krizi zvyšuje. „Obrat vzájemného obchodu za loňský

rok pravděpodobně poprvé dosáhne hranice jedné miliardy eur, přičemž dochází k velmi pozvolnému snižování záporného salda. Za období od ledna do října 2014 činil český vývoz 304 milionů eur, zatímco irský dovoz 562 milionů. V loňském roce byl celkový obrat vzájemného obchodu ve výši 998 milionů, Česká republika z toho vyvezla zboží za 358 milionů eur,“ shrnuje statistická čísla Petr Kubera. V Irsku mají české výrobky dobrý zvuk. K tradičnímu vývoznímu artiklu patří automobily a zemědělské stroje. „Jedním z aktuálních témat jsou také obnovitelné zdroje energie. V této souvislosti lze odhadovat zvýšenou poptávku, podobně jako například po zařízeních na zpracování biomasy. S ohledem na blížící se zásadní rekonstrukci zastaralé vodovodní infrastruktury v Irsku se nabízí pro české firmy možnosti i v této oblasti.“ Pokud jde o investice, prosadit se na malém trhu s tolika významnými hráči samozřejmě není jednoduché, nicméně příkladů úspěšných českých firem je několik. „Mezi ty hlavní patří samozřejmě mladoboleslavská Škoda a v takto silně zemědělsky orientovaném hospodářství přirozeně také výrobci zemědělských strojů, zde máme na mysli především traktory Zetor, které mají v Irsku dlouhou tradici,“ uvádí diplomat. Jakub Procházka

Certifikace: Blíží se Nová Norma ISO Energetika: Vzroste těžba uhlí

OF  Certifikace

TüV SüD: Naší šancí zůstává kvalita

Foto Hynek Glos

Nemůžeme se profilovat jako masový producent čehokoliv, takovou roli už dávno převzaly asijského ekonomiky. Je třeba zavést řízení kvality. A to nejen papírově, ale i v procesech.

Solární výhoda. Firmy, které se naučí vyrábět s menšími energetickými vstupy, budou mít stále větší náskok před konkurencí.

44

Certifikace  OF Z pohledu ekonomického vývoje je tu poměrně důležitý trend a tím je zlevňování energií. To je opravdu pozitivní zpráva, protože každý průmysl – a Česká republika je zatím stále ještě průmyslová země – má velmi náročné energetické vstupy a jejich zdražování bylo v minulosti jednou z příčin, proč se dnes valná většina všeho vyrábí v Asii. Po uhlí a plynu se v posledních týdnech minulého roku doslova zřítily ceny ropy a vypadá to, že by tato situace mohla chvíli vydržet. Pak to ovšem znamená levnější výrobu, nižší cestovní náklady a další. Tedy – vyšší konkurenční výhoda těch, kdo vyrábějí, oproti těm, co žijí z těžby nerostných surovin. Tady se na chvíli zastavím se zamyšlením nad tím, jak asi manažeři a majitelé firem naloží s takto lacině – protože bez jejich přičinění – vzniklými úsporami. Jestli je rozpustí do platů a odměn, nebo skončí ve formě dividend na kontech mateřských koncernů. Bylo by skvělé, kdybychom se tentokrát poučili například od německých sousedů a tyto peníze „navíc“ proinvestovali do naší budoucnosti. Zmínění sousedé se totiž vyznačují tím, že investují „za každého počasí“. Když je dobře, ale i když zrovna nastoupí krize. Protože již mají historickou zkušenost s tím, co znamenají ekonomické cykly a že důležité je dívat se stále dopředu a neztratit směr. Tato zkušenost nám v  moderních českých dějinách ještě chybí, nemáme ji zažitou a každý negativní výkyv v nás vzbudí především leknutí a hned potom obranné reakce. A je to také tím, že nám – tedy celé České republice - chybí směr, dlouhodobá vize. Bez ní žijeme v podstatě z roku na rok, v lepším případě od voleb k volbám (což je bohužel někdy to samé). Proto se snažíme předvídat vývoj pro nejbližší období, proto s napětím hledíme na odborné prognózy všeho, co by se dalo čekat v dalších 12 měsících, přičemž z dlouhodobého hlediska hrají události jednoho roku většinou jenom epizodní roli. Méně energie, nižší výrobní cena Nicméně pojďme zpátky k trendům. Je tu jedno důležité téma - energetické úspory. A to bez ohledu na výše napsané o snižující se ceně energií. Nastěstí se v poslední době začínají firmy zaměřovat i tímto směrem a zdá se, že

si uvědomují důležitost tohoto parametru v celosvětové hospodářské soutěži. Kdo umí vyrábět s menší spotřebou energie, ten může konkurovat s nižší cenou, v přísnějších segmentech trhu se však také vyhne například ekologickým pokutám. Nemluvě o celkovém přínosu pro životní prostředí. Oblast energetických úspor je speciálně v českém prostředí dosti zanedbané téma, v nedávné minulosti docházelo povětšinou k „ždímání“ zastaralých technologií bez tendence investovat do generační obnovy a technologického rozvoje. To se ovšem začíná měnit, nejspíš i proto, že již není co ždímat. Ale zato je kde šetřit – příkladem je celá oblast teplárenství, chemický průmysl, zateplování budov, využívání lokálních zdrojů obnovitelných energií (nejlépe bez nesmyslných dotací) a dalo by se pokračovat poměrně dlouho. Což je vlastně skvělá zpráva, protože jestliže se tomuto tématu začneme věnovat opravdu inzerce

A151000246

seriózně, pak se celá oblast úspor může stát zajímavým ekonomickým hybatelem. S tím do značné míry souvisí také úprava stavebního zákona, respektive snaha o jeho zjednodušení především v oblasti schvalovacích procesů a  také nově definovaných požadavků na zpracování vlivu na životní prostředí EIA. A tím potažmo i na úspory energií. Dalším spřáteleným tématem je zákon o veřejných zakázkách, v jehož novele by se snad konečně mohlo prosadit hodnocení nejenom na základě ceny, ale nově také s přihlédnutím k nákladům v rámci celého životního cyklu. Tedy posouzení ekologické zátěže (a v rámci té i energetické) na vstupu, v průběhu „života“, ale i v procesu finální likvidace daného výrobku, stavby nebo technologie. Očekávání přísnějších norem Ekologie je samozřejmě také důležitým

OF  Certifikace

Certifikace  OF trendem, i když rozhodně ne novým. Nicméně právě v této oblasti dochází k dalším posunům a změnám, ať se týkají zdrojů energií, nebo jejich spotřebitelů. Tak například v automobilovém průmyslu se dá čekat další zpřísňování norem, ale také nové metodiky měření emisí, které se budou více blížit skutečnému provozu. I proto stále žije myšlenka více či méně elektrifikovaných či plynofikovaných automobilů. V příštím roce můžeme očekávat jejich další rozvoj a také - sice stále ještě pomalý, ale zato trvalý - růst podílu takových aut na evropském vozovém parku. V návaznosti na tento trend pak dojde k dalšímu rozšíření sítě dobíjecích a čerpacích stanic. A možná již není daleko doba, kdy se celá množina elektrických aut stane důležitým hráčem v oblasti uchovávání energie z obnovitelných zdrojů, které mají ze své podstaty velmi rozkolísanou produktivitu. Zlepšujme renomé české kvality A  ještě mi dovolte se zmínit o  jednom

Foto Martin Pinkas

inzerce

Více než papír na chodbě. Řízení kvality neznamená vyvěsit certifikát. Zapojena má být celá firma od manažerů až po pracovníky v terénu.

Očekávané změny v certifikacích Certifikace se všemi svými standardy ze své podstaty patří mezi značně konzervativní oblasti, kde se nedají čekat změny každého půl roku, ale kde naopak i třeba pětileté rozestupy mezi jednotlivými modifikacemi norem jsou považovány za poměrně překotný vývoj. Jaké změny tedy v této oblasti přijdou v roce 2015? Mezi ty nejdůležitější patří zcela jistě nové vydání normy ISO 9001:2015, která je v dnešní době základní normou pro systémy managementu kvality. Předpokládaný termín vydání je sice až září 2015, ale již nyní je dobré se na tuto novelizaci připravit. K novinkám bude patřit například mnohem větší důraz na procesní řízení, a to včetně sledování, hodnocení a zlepšování samotných procesů. Nově je také požadovaná analýza a vyhodnocení rizik procesů s tím, že do takové analýzy by měly být zainteresovány všechny zúčastněné strany – tedy nejenom samotná firma, ale také například dodavatelé a zákazníci. Z tohoto důvodu bude od všech vyžadována i zpětná vazba na fungující, či naopak nefungující procesy.

46

Norma také počítá s mnohem větším zapojením vrcholného managementu, který dosud jako by stál mimo dění a starost o naplňování standardů s radostí přenechával šéfovi kvality. K pozitivním zprávám zcela jistě patří větší flexibilita v rámci správy dokumentace systémů, což je dosud velmi často úzké místo při jakýchkoli změnách procesů. A důležité je také to, že se tato novela konečně více přizpůsobila oblasti služeb. To je opravdu chvalitebný počin, neboť speciálně v této oblasti se dá očekávat další růst na úkor standardních výrobních aktivit. Následně by měla být do konce roku 2015 ještě vydána norma ISO 14001:2015 Systémy environmentálního managementu, která bude harmonizovaná právě se zmíněnou novelou ISO 9001:2015. U ostatních zásadních norem, jako jsou například ISO 50001 pro systémy managementu hospodaření s energií nebo ISO 27001 pro systémy bezpečnosti informací, se změna vzhledem k jejich relativně nedávné aktualizaci neočekává.

A151000174

trendu, kterým si sice nejsem jistý, ale jehož nastartování si opravdu velmi přeji – a tím je trvalá orientace na kvalitu, na českou kvalitu. Jsme malá země s omezenými ekonomickými možnostmi a s limitovaným domácím trhem a pro naše výrobce je životně důležité vyvážet zboží na jiné trhy. A je také jasné, že se již nebudeme profilovat jako masový producent čehokoliv, takovou roli už dávno převzaly asijské ekonomiky s levnými výrobními náklady. Naší šancí je sázka právě na kvalitu, na technologie, na vysokou přidanou hodnotu naší práce. Což ještě stále není pro mnohé podniky a podnikatele samozřejmá myšlenka. Přitom je již zcela zřejmé, co v 21. století odlišuje tradiční evropské výrobce od jejich konkurentů v Rusku nebo Asii – tím je schopnost vyrábět a dodávat s jasně definovanou a především stálou kvalitou, kdy výrobky nejenže stejně vypadají, ale jsou vyrobeny ze stejných materiálů a mají naprosto shodné vlastnosti s původním vzorem. To ale znamená, že pro to musí firemní inzerce

A151000328

management něco udělat. Zavést řízení kvality nejen ve formě papírových certifikátů visících na chodbě těsně vedle vchodu do kanceláře ředitele, ale především v podobě do praxe zavedených a kontrolovaných procesů. Pokud firma svoji kvalitu jenom deklaruje, ale nežije, pak je obtížné najít čas a energii na další rozvoj, protože vedení takové firmy má roli spíše hasiče problémů. V solidních podnicích naopak fungující procesy mentálně osvobodí manažery k tvůrčímu rozvoji a stávají se zajímavým předpokladem pro budoucí úspěchy. Dovolte mi určitou výzvu, která by se mohla stát mottem a směrovkou pro české podniky. Mysleme na kvalitu ve všech jejich aspektech. To je ten správný program, který nás nasměruje na roky dopředu a nezviklá nás jedním více či méně povedeným rokem. Ten příští by měl patřit mezi ty lepší, ale … kdo ví. Nás by to však nemělo svést z cesty k dlouhodobým cílům. Oleg Spružina

ředitel TÜV SÜD Czech

OF  Certifikace

Certifikace  OF

Posudek odkryje chyby a stabilizuje firmu

Certifikace představují souhrn praktických zkušeností, které firmy mohou aplikovat, aby získaly konkurenční výhodu. Uvádíme proto ty nejzákladnější certifikační systémy.

48

Zmiňujete, že certifikace řeší i samotné kompetence ve firmě. Nakolik jsou podle vašich zkušeností ve firmách skutečně dobře nastavené kompetence? Rozhodující pro zodpovězení této otázky je povědomí o tom, jak je pojem „kompetence“ vnímán v organizaci. Je-li chápán jako pouhý souhrn znalostí, jak činnosti provádět a za které pracovník odpovídá, pak s tím problém není a lze říci, že jsou nastavené dobře. Jenže: kompetence je podle mne pojem mnohem širší, pokrývající nejen uvedené znalosti, ale také pravomoci pracovníka a jeho vnímání strategie a politiky organizace. A to je problém veliký. I systém managementu kvality, což zní velmi interně, je do značné míry závislý

Dá se říci, kolik zavádění certifikace firmu stojí? Jak na tuto otázku korektně odpovědět? Nejprve rozlišme zavádění a certifikaci. Už jen z důvodu, že se má jednat o odlišné, na sobě nezávislé procesy. Při zavádění se upravují nebo nově nastavují systémové nástroje a ověřuje se jejich funkce a účinnost. Při certifikaci dochází k ověření nezávislou certifikační autoritou (organizací), zda systém managementu kvality je ve shodě s požadavky ISO 9001. Při certifikaci se pro určení ceny vychází z nutného počtu auditorských dnů pro obor, ve kterém provádí organizace svou činnost, a velikosti organizace co do počtu pracovníků, směn a provozoven. Bývají také účtovány cestovní náklady auditora. Pro organizaci je vhodné spočítat si, kolik zaplatí za celé období platnosti certifikátu, protože certifikát platí tři roky, přičemž po náročnějším certifikačním auditu se každý rok provádí audit dozorový. Nabídku na kalkulaci certifikace si lze vyžádat. Petr Švihel

ISO certifikace Patří k těm nejznámějším certifikačním systémům na světě. Jen mezi rokem 2009 a 2010 přibylo na světě bezmála 400 tisíc firem, které tuto certifikaci, jež pomáhá zejména příhraničním obchodům, získaly. Celá řada studií prokázala, že firmám umožnila získat nové zakázky. Například v roce 2011 vydala společnosti British Assessment Bureau analýzu podle které 44 procent firem získalo zakázky právě díky ní. Jde o  univerzální certifikaci, která je vhodná pro většinu firem a potvrzuje, že manažerské procesy v rámci společnosti jsou nastavené regulérně. „ISO říká, že máme ve společnosti pořádek a postupy jsou řádně zdokumentovány a ověřeny nezávislou organizací. Výrobky a služby mají standardizovanou úroveň,“ popsal Jiří Chramosta, vedoucí oddělení kvality ve firmě Syner. Předpisy v  rámci ISO spravuje a  vytváří International Organization for Standardization, samotnou certifikaci však nikdy neuděluje. Toto právo mají nezávislé a často soukromé firmy, které pomáhají standardy klientům zavádět a následně kontrolují, zdali jsou nastavená pravidla skutečně dodržována. Cena za pomoc se zavedením standardů ISO je individuální, záleží na poskytovateli, ale i velikosti firmy. Návratnost investice do certifikace je vysoce pravděpodobná – nová pravidla pomáhají firmě uspořit čas, peníze i prostředky a zvýšit výkon. Pro firmu s obratem kolem pěti milionů ročně se udává návratnost do roku a půl.

Samotné firmy, které certifikace nabízejí, musejí být akreditované u Českého institutu pro akreditaci. CE Toto označení výrobku potvrzuje, že výrobek dodržel legislativu vyžadovanou v  Evropské unii. Označení v  této podobě existuje teprve od roku 1993 a v nezkrácené verzi zní Conformité Européenne. EPD Environmentální prohlášení o výrobku neboli EPD je dobrovolným, tržně orientovaným nástrojem ochrany životního prostředí - pro zajištění transparentnosti a celosvětové srovnatelnosti hodnocení. Certifikace AOE Jde o logistickou certifikaci. Její držitel má výsadu rychlejšího celního odbavení v rámci Evropské unie. Certifikát se týká celého dodavatelského řetězce, tedy všech osob zúčastněných v mezinárodní obchodní transakci – dovozců a vývozců, výrobců, celních zástupců i přepravců. OHSAS Jde o certifikaci zaměřenou na bezpečnost na pracovišti. Mohou jí využít všechny podnikatelské subjekty. Kromě toho, že zaměstnanci ve firmě s touto certifikací zvýšeně dbají na bezpečí a zdraví, bere certifikace ohled i na životní prostředí. Certifikace má příznivé ekonomické dopady na firmu. Petr Švihel

A141014079

jako je bezpečnost, péče o životní prostředí. Opět je ale nutné podotknout, že je klíčový postoj a  aktivita managementu, samotné vlastnictví certifikátu, toho „papíru na zdi“, nic nevyřeší.

na marketingu – určení zákazníků a sledování jejich potřeb. Jak se dá řídit právě to? Jde mi zejména o předvídání potřeb zákazníků. Tak právě v této oblasti, v předvídání potřeb zákazníků, norma ISO 9001 žádný požadavek nemá, byť to vyplývá ze zásad systému managementu kvality uvedených v ISO 9000 a rozsáhleji vysvětlených v ISO 9004. Jenže podle těchto norem se necertifikuje…, a proto se i jen velmi málo čtou.

inzerce

Jaké jsou primární výhody certifikací pro firmy, kromě toho, že jsou často i vyžadovány státy a úřady nebo některými zákazníky? V roce 2005 a 2006 byl proveden výzkum zakončený vydáním publikace Efektivnost certifikovaných systémů. V ní byly zpracovány informace poskytnuté organizacemi po třech letech od certifikace. Jejich management uvádí tyto výhody: odkrytí příčin chyb, vad a neshod, dále pak identifikace a ohodnocení rizik a aspektů, zprůhlednění procesů ve společnosti a jejich stabilizace, jednoznačné vymezení odpovědností, nástrojů řízení, komunikace a záznamů, dále projev zájmu společnosti o společensky závažná témata,

Foto Martin Pinkas

Nejvhodnější čas začít uvažovat o certifikaci přichází v okamžiku, kdy management má signály, že to zajímá i zákazníky firmy. Pak vedení ví, proč certifikaci chce, a je ochotné pro ni i mnohé udělat, říká v rozhovoru Ivo Šnajdr, poradce pro systémový management. Kdy je podle vás vhodný čas, aby se firma začala o certifikace zajímat? Ideálně ve chvíli, kdy management dojde k závěru, že certifikát bude zajímat zákazníka. To je totiž i ideální východisko pro konzultanta, protože management ví, proč certifikát chce, a je ochotný pro něj něco udělat – myšleno modifikovat svůj systém řízení tak, aby byly splněny požadavky normy. Což vůbec nemusí být problém. Ze zkušenosti vím, že dobře fungující organizace plní téměř vše. Jen je nutné zmapovat, jak jsou jednotlivé požadavky plněny. Zákazník je především externí, ale může jím být také vlastník organizace, protože díky certifikaci se musí vyjasnit způsob fungování systému managementu a pro vlastníka je pak snazší pochopit, jak to celé funguje a jaká je šance, že to bude fungovat i nadále.

Zkušenosti v úhledném balení

OF  Energetika

Energetika  OF

Těžba hnědého uhlí letos vzroste o stovky tisíc tun

Pád cen ropy dál nahání hrůzu centrálním bankéřům v Evropě, kteří se za každou cenu snaží zabránit tomu, aby inflace klesala do záporných čísel. Cena ropy Brent poprvé od roku 2009 na chvíli zavítala pod hranici 50 dolarů.

Letos by se v Česku mělo vytěžit více hnědého uhlí než loni. Produkci hodlá zvýšit Severní energetická a Vršanská uhelná.

Foto reuters

Spekulanti srážejí cenu ropy a zvyšují riziko deflace

Kde je cenové dno? Ropa by se mohla během letošního roku prodávat i za 30 dolarů za barel.

Rostoucí produkce ropy v USA, klesající spotřeba v Evropě a v Asii a posilující dolar nutí ropu prolamovat jednu psychologickou hranici za druhou. „Pokles pod 40 dolarů za barel už není vůbec nereálný,“ myslí si Rob Haworth, investiční stratég společnosti U. S. Bank Wealth Management. Britský institut Oxford Economics spočítal, že pokud by se ceny ropy letos pohybovaly kolem 40 dolarů za barel, spadnou velké evropské země do deflace, jakou nepamatují. Ve Španělsku, Francii, Itálii, Velké Británii či Německu by spotřebitelské ceny v průměru klesly o více než jedno procento. Evropská centrální banka si přitom stanovila cíl, že ceny mají v průměru růst o dvě procenta.

50

K propadu cen ropy nyní poměrně intenzivně přispívají spekulanti, kteří velké výkyvy v hodnotě finančních derivátů navázaných na ropu chápou jako příležitost ke snadným ziskům. „Technická analýza cen ropy ukazuje jasný sestupný trend. Obchodní systémy, které se řídí trendy podle technické analýzy, proto dávají obchodníkům jednoznačný signál, aby prodávali a spekulovali na další pokles,“ vysvětluje Boris Tomčiak ze společnosti Colosseum, která se zabývá také obchodováním s komoditami. Pokud se krátkodobě ropa zmátoří a vzroste o pár dolarů, obchodní systémy situaci automaticky vyhodnotí jako příležitost pro další prodej. Takto se ropa může snadno dostat ke 40 dolarům a zůstat kolem této

úrovně třeba až tři měsíce, soudí Tomčiak. V každém případě se dá v následujících týdnech očekávat výrazné kolísání cen strategické suroviny. Někteří analytici dokonce předpovídají ještě hlubší pokles. Pokud cena prolomí hranici 39 dolarů, může se zastavit až na 30 dolarech. Kde surovina najde konečné dno, bude záviset na čistě emocionálním rozhodnutí spekulantů, kdy už situaci vyhodnotí jako příležitost pro nákupy a rychle vyženou cenu někam k blízkosti 60 dolarů, což je podle řady odhadů hodnota odrážející stávající poměr mezi nabídkou a poptávkou. Jan Stuchlík

E15

Dohromady by podle odhadů obou firem mohlo navýšení těžby činit 700 tisíc tun. „Věříme, že rok 2015 by mohl být, co se týče množství vytěženého uhlí, mírně lepší než loňský rok,“ říká Vladimír Budínský, člen představenstva největšího českého těžaře, Severočeských dolů ze skupiny ČEZ. Severočeským dolům bude komplikovat život start nové elektrárny Ledvice a modernizovaných bloků v Prunéřově. „Musíme připravit opatření, která umožní pružně reagovat na možné nerovnoměrné odběry v ověřovacím provozu,“ dodává Budínský. Celková těžba bude také záviset na tom, jak studená bude zima. Zatím se teploty pohybují nad dlouhodobými českými průměry. Severní energetická bude dodatečné uhlí těžit v bočních svazích lomu ČSA, a to povrchovou i hlubinnou metodou. Na jaře by se mělo začít s povrchovým dotěžováním zásob v prostoru Eliška III. Zhruba sedm milionů tun, které se tam nacházejí, bude firma těžit přibližně čtyři roky. „Dále probíhají přípravné práce pro hlubinné dobývání zbytkových zásob, které by Těžaře čekají letos vyšší poplatky Novela horního zákona, která zvyšuje poplatky za těžbu, prošla připomínkovým řízením. I nadále počítá u hnědého uhlí se zdvojnásobením odvodů za vytěžené uhlí. Nově se poplatek bude počítat podle výhřevnosti. Pro Severočeské doly bude změna znamenat roční navýšení nákladů o 150 milionů korun. Vršanská uhelná spočítala dopad novely na 50 milionů korun ročně. Novela, která by měla platit od letošního července, počítá s tím, že třetinu peněz za těžbu získají obce, dvě třetiny půjdou státu.

mělo začít letos,“ říká Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí Severní energetické. Do šachet v bočních svazích přemístí firma část horníků z  utlumovaného dolu Centrum. „V první fázi by zde měla pracovat pětina stávajících zaměstnanců dolu Centrum,“ dodává Sáričková Benešová. Vršanská uhelná, která patří do skupiny Czech Coal, si letos poprvé nechá od ČEZ z vlastního uhlí vyrobit elektřinu, kterou bude inzerce

A141014612

prodávat. Tuto možnost jí dala loňská smlouva mezi společnostmi o poskytnutí přepracovací kapacity ve výši 200 megawattů. „Množství přepracované produkce bude záviset na trhu s elektrickou energií,“ upřesňuje Vladimír Rouček, generální ředitel společnosti Vršanská uhelná. Smlouvu firmy uzavřely na rok 2015 s možností jejího prodloužení do roku 2020. Jan Stuchlík

E15

OF  Energetika

Energetika  OF

OECD: Jádro má i nadále budoucnost

Foto čtk

Uranu je dost na dalších 120 let. Výrobní kapacita jaderné energie by měla do roku 2035 vzrůst minimálně o sedm a maximálně až o 82 procent. To jsou nejdůležitější závěry vyplývající ze zprávy Uran 2014: Zdroje, výroba a poptávka, známé také jako Červená kniha.

nárůst v průzkumu nalezišť spolu s rozvojem dolů. V roce 2012 se v této oblasti vynaložilo 1,48 miliardy eur (přes 40 miliard korun). Dostupnost jaderné energie na další stovky let zajistí nové konstrukce reaktorů, recyklace paliva nebo využívání thoria. Uran se těží zhruba ve dvaceti zemích, přičemž asi 63 procent celosvětové produkce zajišťují Kazachstán, Kanada a Austrálie. Aktuální nárůst způsobuje především Kazachstán, ale svůj podíl na něm mají i  menší producenti, jako jsou Austrálie, Brazílie, Čína nebo Malawi, Namibie, Niger, Spojené státy a Ukrajina. Pokračující robustní poptávka po zdrojích vedla k plánům těžby v nových zemích včetně Botswany, Tanzanie a Zambie. Na straně poptávky po uranu se předpovědi liší region od regionu. V mnoha vyspělých zemích se následkem fukušimské havárie změnil postoj vůči využití jádra, proto se pokračující růst kapacit jaderné energetiky očekává hlavně na východě Asie a na evropském kontinentu mimo EU. inzerce

A151000228

inzerce

A151000253

Nová ložiska. I české ministerstvo průmyslu plánuje vládě navrhnout otevření nových uranových dolů.

Z nedávno publikované zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) vyplývá, že identifikované zdroje uranu jsou dostatečné pro předpokládaný rozvoj jaderné energie na dalších 120 let. Dodatečně využitelné zdroje a spekulativní zdroje by toto číslo mohly rozšířit až na 300 let. Červená kniha také předpokládá, že výrobní kapacita jaderné energie by měla do roku 2035 vzrůst minimálně o sedm a maximálně až o 82 procent. Stejně tak se podle předpovědi bude

52

zvyšovat i poptávka po uranu i při poklesu tržních cen po fukušimské havárii z března 2011 a přes nižší poptávku po elektřině v  důsledku světové hospodářské krize. Dřívější odhad převisu nabídky nad poptávkou se ale pro nejbližší léta zvýšil, což zhoršuje prognózu vývoje cen. Tím se prodloužil odhad doby, kdy se situace obrátí a vznikne tlak na zvýšení dodávek. Odhady odborníků se liší, ale zdá se pravděpodobné, že k postupnému růstu cen dojde v období let 2016 až 2020.

Stále se nacházejí nová ložiska Od poslední zprávy vydané v roce 2012 bylo identifikováno o  sedm procent více zásob uranu. Stávající základna zdrojů tak bude produkovat surovinu pro jaderné elektrárny ve světě téměř o deset let déle. Vzrostla jeho těžba i produkce. Světová produkce uranu mezi lety 2010 a 2012 pokračovala v růstu, i když se tempo zvyšování proti předchozím dvěma rokům zpomalilo. O růst zdrojů se postaral hlavně 23procentní

I v Česku se bude otevírat nový uranový důl Předpovědi, že cena uranu na světovém trhu poroste, vedou českou vládu k plánům na otevírání nových uranových dolů i v ČR. Ministerstvo průmyslu navrhne vládě, aby státní podnik Dinamo mohl začít připravovat těžbu na ložisku Brzkov a Horní Věžnice. Nový uranový důl by se na Českomoravské vrchovině měl začít hloubit již v roce 2019. Vyplývá to z dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu pro vládu, který se podařilo získat občanským iniciativám na Vysočině. Návrh ministra průmyslu Jana Mládka se nelíbí obyvatelům dotčených obcí. Starostové a spolky proto podepsali společné Memorandum pro budoucnost bez uranu, ve kterém požádali o zastavení jakýchkoli snah o přípravu těžby uranu. Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice lze dle ministerstva vytěžit 2940 až 4440 tun uranu, což zajistí těžbu tak na dvacet let. Poté budou obce v okolí dolu stát před stejným sociálním problémem jako dnes obce

v okolí Rožné. Množství dostupného uranu neřeší ani energetickou bezpečnost České republiky. Ekologové upozorňují, že i při optimistickém scénáři by takové množství nepokrylo provoz reaktorů v Dukovanech a Temelíně na více než sedm let. Zároveň otevírání nových nalezišť v  situaci, kdy je na světovém trhu i  do budoucna očekáván přebytek uranu nad poptávkou, je neekonomické. Několik milionů tun vytěžené uranové rudy má být převáženo ke zpracování na stávající chemickou úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. To ale nebude možné bez zásadní rekonstrukce dožívající technologie úpravny a dalšího navýšení kapacity odkališť. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci úpravny a odkaliště ale nemá státní podnik Dinamo vlastní peníze, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování. Rozhodnutí o formě financování chce ministerstvo odkázat až nové vládě do roku 2018. Alena Adámková

příloha E15

OF  fotostory

fotostory  OF

Zapomenout na věk. Každý čtvrtek v pražské tělocvičně skupina seniorů nechá své léta v šatně a tvrdě trénuje.

Nikdy se nevzdávejte

Foto Hynek Glos 8x

Jaroslav Konečný, který reprezentoval Českou republiku v roce 1996 na olympijských hrách v Atlantě, zasvěcuje skupinu pražských důchodců do světa boxu.

Lekce pro starší a pokročilé. Na začátku se senioři přihlásili do kurzu sebeobrany, ale postupem času si cvičení natolik oblíbili, že pro ně Konečný připravil lekce boxu.

54

55

OF  technologie

Česko může získat kyberarénu

Reliable security systems

ª Jistota ª Spolehlivost ª Bezpečí

Do České republiky plánuje vstup významná izraelská společnost CyberGym zaměřená na kybernetickou bezpečnost. Z Česka by mohla udělat centrálu pro více evropských zemí. Název firmy je výstižný, podnik totiž buduje speciální arény pro simulaci kybernetických útoků.

Bezpečnostní kamery s jistotou kvality

56

Branou izraelské společnosti na náš trh je Jihomoravské inovační centrum v Brně (JIC). To už bylo v roce 2013 přizváno k jednáním. V nich se mimo jiné řeší to, kde by výcviková kybernetická posilovna mohla stát. Samotný CyberGym by rád lokalitu na okraji Prahy nebo Brna. JIC zároveň patří k jedním z velkých kandidátů na partnerství. „Naše kolegyně Monika Vrbková, která se o danou oblast stará, představila zástupcům společnosti CyberGym situaci v cybersecurity sektoru u nás, tedy relevantní organizace, výzkum, firmy. Logicky z toho i vyplynula

Jan Sedlák

economy - standard - profesional Vyberte si snadno, co potřebujete A151000183

Česko by se mohlo stát lokalitou mezinárodního významu v bojí s počítačovými piráty. Izraelská společnost zde totiž chce postavit tréninkovou arénu, která by měla sloužit pro výcvik odborníků na kyberbezpečnost z více zemí Evropské uniie. „Ohledně České republiky stále jednáme s několika potenciálními skupinami a doufáme, že vše brzy dořešíme,“ vzkazuje viceprezident obchodu v CyberGymu Gilad Yoshi. Podle zjištěných informací by firma chtěla místo vybrat ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku a ještě letos pak cvičiště otevřít.

České menu i manuály Technická podpora denně Český cloud server

cctv.inshop.cz

774 833 233

inzerce

Foto profimedia.cz

silná pozice Brna a Jihomoravského kraje v této oblasti a zástupci CyberGymu pak měli zájem jednat přímo s námi,“ říká mluvčí JIC Helena Továrková. Izraelcům se v Brně líbí, figuruje tam totiž několik zajímavých bezpečnostních společností, třeba Safetica, SODAT SW, Trustport, Invea-Tech a další. CyberGym už také podepsala memorandum o spolupráci s Vysokým učením technickým a má zájem o odstartování větších aktivit. CyberGym považuje JIC a VUT za klíčové partnery a má rovněž zájem o společný projekt do evropského programu Horizon 2020. Zájem má i ČEZ S  firmou CyberGym jednají také další možní partneři. Velká část z nich je z oblasti energetiky. Jedním jménem, které padá často, je energetický obr ČEZ. Ten by podle informací E15.cz rád výcvikové kybernetické centrum postavil, má k tomu i dobré předpoklady. Zástupci společnosti nicméně oficiálními cestami plány komentovat nechtějí. Samotný CyberGym vznikl v podstatě z izraelské obdoby společnosti ČEZu. Jde o společný projekt Israel Electric Corporation, což je tamní dodavatel elektrické energie, a společnosti CyberControl. Ta byla, jak je tomu v židovském státě zvykem, vybudována jako podnik bývalých členů armády. Výcvikové arény, které CyberGym provozuje, je možné využít k simulacím skutečných útoků, přičemž velký důraz je kladen právě na energetický sektor. Tato oblast je pro státy kritická a je čím dál více v ohrožení.

®

-VWHSURGHMFH"0RQWiÍQtILUPD"+OHGiPHSDUWQHU\ZZZUHOLFDPF]

OF  cestování

Čisté a teplé moře, hřející slunko, bílé pláže a temně zelené lesy i místa plná historie – to vše je řecký ostrov Evia. Výborný cíl pro všechny, kteří si chtějí odpočinout a načerpat novou energii i poznatky. Název Evia či Euboia je odvozen od jména nymfy Euboea, kterou Poseidon unesl od otce a držel ji v zajetí právě na tomto ostrově. Později se nymfa stala ochránkyní pitné vody v místních kašnách a studních. Evia je hned po Krétě druhým největším ostrovem Řecka a na první pohled vypadá, jako by byla pevně spojena s pevninou. Od ní je však ostrov oddělen úžinou. Hlavním městem ostrova je Chalkida, dříve nazývaná také Chalkis. Nachází se v nejužším místě průlivu Euripos. Dobu rozkvětu zažilo toto město již v roce 490 před naším letopočtem a nyní je z něj moderní místo, které však ještě není zcela zaplněno turisty. Pro bližší seznámení s řeckou tradicí můžete navštívit muzeum řeckého folkloru,

58

dávnou historii zase přiblíží archeologické muzeum, vykopávky s ruinami amfiteátru či pozůstatky římského osídlení. Za pozornost rovněž stojí návštěva klášterů Oisose Davida, Galataki a Hrsoyalantou. Starobylá Attika Poloostrovní výběžek a rovněž i správní oblast jihovýchodního Řecka při pobřeží Egejského moře je sídlem hlavního města země a jedné z nejvýznamnějších evropských metropolí vůbec – starobylých Atén. Tato oblast je navštěvována těmi, kteří hledají řeckou zemi, jež má duši. Pestrá krajina táhlých hor, přetínajících území do několika částí, i rozlehlých zelených nížin s lesy i rajská pobřeží a vyspělá města, kde se snoubí vymoženosti moderní doby s historickými skvosty. Zde najdete vše na jednom místě, včetně Olympie, Sparty, přístavu Pireus, mytických Théb či slavného města Marathon,

Rajský Leros Ve smaragdové modři Egejského moře, mezi ostrovy Patmos a Kalyps Dodekanského souostroví, leží turisty zatím neobjevený malý ráj. Zde, daleko od hlučných měst a stresujícího života a ještě dále od přeplněných turistických oblastí, najdete skvělé místo k relaxaci, pohostinné prostředí i nesčetné pláže, které lákají k opalování, koupání, potápění a šnorchlování. Oblíbený ostrov větrných mlýnů si dosud zachoval mnoho ze své původní atmosféry. Ale neočekávejte na Lerosu podobný turistický ruch jako například na ostrovech Zakynthos či Korfu. Leros je oázou klidu a je stvořen především pro odpočinek. Naproti tomu zde žije a pracuje nepoměrně více Řeků než na dalších ostrovech, a proto je tu živo i mimo sezonu. Najdete zde mnoho obchodů, restaurací, rybí taverny, pekárny a cukrárny s tradičními sladkostmi, kavárny, bary i kluby. Děti se mohou pobavit v zábavních parcích a milovníci sportu uvítají potápěčská centra, fotbalové stadiony či basketbalová hřiště. Leros je pro svou členitost a rozmanitost rovněž ideální pro pěší turistiku, avšak můžete si zde vypůjčit i koloběžku, auto či loď. Nejdůležitějším městem ostrova je Agia Marina, která je současně jeho hlavním městem a významným přístavem. Leží na svahu kopce, je složena z bílých domů, neoklasických budov a úzkých uliček a je spojena se dvěma vesnicemi, Platanos a Panteli. Hranice města sahají od pobřeží až vzhůru do kopce, jehož vrcholu dominují pozůstatky byzantského hradu. Redakce

Slevy za včasný nákup 20% do 31. 3. 2014 nebo dítě zcela zdarma + Bonus rodina 6%* ŘECKO – Attika Cena od 13 750 Kč

ŘECKO – Evia Cena od 14 550 Kč

15

ta 20 é L y k n i v no

ŘECKO – Leros Cena od 14 230 Kč

A141015838

Foto archiv

Mimo proslulá letoviska můžete v Řecku objevit klidné oázy s autentickou kulturou a krásnou přírodou, kde davy turistů nepotkáte.

Do Řecka za plážemi i historií

inzerce

Řecké perly, o kterých svět ještě neví

kde lze spatřit Poseidonův chrám na mysu Sounion. Dovolená v těchto místech je kompromisem mezi relaxací na pláži v záři slunce a návštěvou historických památek, které sahají až k počátkům moderní civilizace. Až se vydáte do romantických úzkých uliček starobylých měst, nezapomeňte občas zvednout hlavu. Uvidíte k sobě nalepené bílé domky s množstvím markýz a dřevěných okenic, které chrání obyvatele před poledním vedrem. Typickou barvou místních domků je kromě bílé také modrá, symbolizující řeckou vlajku.

*Podrobné informace o slevách naleznete na úvodních stránkách katalogu LÉTO 2015 – II. vydání nebo na www.eximtours.cz

www.eximtours.cz www.facebook.com/eximtours

Jsme Jsme Jsme Jsme Jsme Jsme Jsme Jsm

OF  jeden DEN podnikatele

OF  NÁZOR

NEJCITOVANĚJŠÍ NEJCITOVANĚJŠÍ NEJCITOVANĚJ

Je lehce po šesté a budík mě přemluvil, že bude lepší vstát. Každý den ale budík není tak úspěšný. Jako první koukám na telefon, zda je potřeba něco urgentního vyřešit či někomu odpovědět. Vyměním si několik zpráv s kolegy v Praze, kde máme většinu našeho týmu. K tomu, abych nastartoval den, potřebuji nějaký sport. Nejradši mám běhání a crossfit. Dnes to vyhrál běh podél Venice Beach, od které bydlím asi deset minut. Doběhnu na pláž, zouvám se a běžím bos. Doufám, že až se vrátím, boty tu stále budou. Doma následuje sprcha a rychlá snídaně. Hurá do práce. Lehce po půl deváté objednávám Lyft a vyrážím do nedalekého coworkingu NextSpace. Sdílíme ho s několika startupy a akcelerátorem Amplify LA. Pro nejrůznější startupy navíc velmi často pracujeme a to prostředí nás inspiruje. Podobné prostory jsou flexibilní a my díky tomu nemáme problém, když za námi přiletí kolegové z Prahy. Po příchodu do zatím poloprázdné kanceláře se zdravím s kolegou a spoluzakladatelem STRV Davidem Semerádem. Dopoledne mám náročný program. Na programu je několik pohovorů přes Skype se zájemci o práci v našem týmu. Snažíme se dát dohromady ty nejlepší talenty z celé Evropy, a tak zájemci procházejí důkladným procesem pohovorů a testovacích projektů. Zbytek času využívám, abych se spojil s týmem v Praze, který je o devět hodin napřed. Kluci jsou ještě plni energie a komunikujeme spolu až do pozdního oběda. Na ten jdeme

60

s Davidem a probíráme události posledních dní a plánujeme odpoledne a večer. Přiletí totiž naši tři kolegové z Prahy, se kterými jdeme následující den na důležitou schůzku. Je mezi nimi i další spoluzakladatel Martin Šťáva. Po dlouhé době tak budeme mít možnost prodiskutovat důležitá rozhodnutí naší společnosti osobně. Abychom byli kompletní, chybí už jen kreativní ředitel Pavel Zeifart, který v Praze pracuje s týmem na prototypu, který budeme na schůzce prezentovat. Plánuji vždy maximálně jeden týden dopředu, abych byl schopný reagovat na změny. Například nedávné stěhování ze San Franciska do Los Angeles trvalo od rozhodnutí po samotný přesun pouze týden. Později odpoledne se setkávám s potenciálním klientem, který na nás dostal doporučení. Náhodou se ozval těsně potom, co jsme sem expandovali. Probíráme naši společnou spolupráci a detaily toho, jak začneme. Po důkladném vyjasnění všech podmínek spolupráce si potřeseme rukou. Po cestě popisuji výstup ze schůzky kolegům v Praze, abychom mohli druhý den předložit nabídku řešení. Po návratu ze schůzky mám po náročném dni konečně čas si urovnat myšlenky a odpovědět na zbývající e-maily. Obvykle bych pracoval ještě dlouho do noci nebo zašel na crossfit, ale čekáme přílet kolegů, takže se vydávám domů, kde se s nimi mám setkat. Lubo Šmíd

spoluzakladatel společnosti STRV

LENKA ČERNÁ

výkonná ředitelka Annonce

týdeník týdeník týdeník týdeníktýden

... je dobré vědět

Ekonom

172

A151000341

Žít na hraně mezi Českem a USA

Sháníte do své firmy nové zaměstnance? Pokud vaše okolí neví o žádném ideálním adeptovi, pravděpodobně vše vyřešíte podáním inzerátu. Nic však není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Každodenní internetová komunikace a odpovídání na desítky e-mailů je pro vás jako majitele firem naprostou samozřejmostí. Není tedy divu, že vás asi na prvním místě napadne podat si daný inzerát na web s pracovními nabídkami. Stačí pár kliknutí a za deset dvacet minut máte hotovo. Najdete ale díky anonci podané on line vždycky člověka, kterého do své firmy hledáte? Dostane se k němu váš inzerát? Řekněme, že chcete obsadit pozici vrátného a ideálně si ho představíte jako staršího pána či paní, kteří budou svou práci dělat spolehlivě. Potřebujete po nich vlastně cokoliv jiného? Nutně asi ne. Chcete zaměstnat hlavně lidi v důchodovém věku či těsně před ním. Je v tomto případě inzerát na internetu ideálním řešením? Při porovnání dat Netmonitoru a Českého statistického úřadu zjistíte, že ne. Tuzemských obyvatel ve věku 55 až 64 let je totiž na internetu jen třetina. Může to znít staromódně, ale možností, jak informovat o pracovní nabídce potenciální zaměstnance „off line“, je celá řada. Dodnes existují různé inzertní tiskoviny, a to jak regionální, tak celostátní. Stále fungují i inzertní tabule u pokladen některých českých super- a hypermarketů. A pokud máte výlohu, můžete si nabídku vyvěsit přímo do ní, což často dělají především majitelé restaurací a menších obchodů. Informovat můžete i nejbližší úřad práce. Řešení je spousta a je jen na vás, pro které se rozhodnete. Nejdříve si určete minimální požadavky na danou pozici, vytvořte si inzerát a představte si, kde všude jím můžete nové zaměstnance oslovit. A spolehněte se u toho především na selský rozum.

zpravodajskýzpravodajský zpravodajský zpravodajskýzp

206 Euro

Respekt

183

Týden

191

Graf zachycuje počty zpráv s citací příslušného titulu v tisku, televizi, rozhlasu a na internetových serverech.

inzerce

Na inzerát jděte se selským rozumem

Zdroj: NEWTON Media, a.s., 7–9/2014

OF  poradna

Složitá administrativa práce z domova Vzhledem k tomu, že se v naší konzultační společnosti chystáme vyjít zaměstnancům vstříc v souvislosti s prací z domova, chtěl bych se vás zeptat, co by měla obsahovat pracovní smlouva, respektive na co si musí dát zaměstnavatel či zaměstnanec pracující doma či mimo pracoviště pozor.  Jiří T., Olomouc Předně je nutné si uvědomit, že zaměstnanec může vykonávat práci z domova či mimo pracoviště zaměstnavatele pouze na základě dohody se zaměstnavatelem. Místo (resp. místa) výkonu práce jsou dle zákoníku práce nezbytnou náležitostí pracovní smlouvy. Zaměstnanec se může dohodnout se zaměstnavatelem, že jeho bydliště bude výlučným místem výkonu práce, ale lze sjednat také „kombinované“ pracovní místo, to znamená dohodnout se, že bude zaměstnanec pracovat částečně doma a částečně na pracovišti či na jiném místě – například u klientů. Dle zákoníku práce se na zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele a který si rozvrhuje pracovní dobu sám, nevztahují ustanovení zákoníku práce upravující rozvržení pracovní doby. Ovšem

nic nebrání tomu, aby si zaměstnavatel ujednal se zaměstnancem dílčí omezení jeho volnosti při rozvržení pracovní doby. Rovněž může být vhodné, aby si v pracovní smlouvě zaměstnavatel ujednal se zaměstnancem, že zaměstnanec nebude pracovat v noci a o víkendu, aby zaměstnavateli nevznikala povinnost vyplácet příplatky ke mzdě. I při práci z domova nebo mimo pracoviště zaměstnavatele musí být dodržována maximální délka pracovní doby, která nesmí přesáhnout stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně, s výjimkou práce přesčas při splnění zákonných podmínek. Velkou komplikací pro zaměstnavatele se při výkonu práce mimo jeho pracoviště může stát bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců, a to včetně pracovních úrazů. Zaměstnavatel totiž musí plnit povinnosti týkající se BOZP i u zaměstnanců pracujících mimo jeho pracoviště (například prevenční povinnost), dále musí pravidelně provádět školení zaměstnanců o pravidlech BOZP, zajistit jim poskytování závodní preventivní péče anebo jim poskytnout osobní ochranné prostředky, musí rovněž dodržovat řadu povinností při pracovních úrazech

nebo nemocech z povolání a tak dále. Lze proto doporučit, aby se zaměstnavatel pokusil zajistit dodržování BOZP zaměstnancem smluvně, to znamená, že pracovní smlouva by měla obsahovat například stanovení doby, ve které zaměstnanec nesmí pracovat; povinnost zaměstnance čerpat řádně bezpečnostní přestávky; právo zaměstnavatele nebo jím pověřených osob vstoupit po předchozím oznámení do bydliště zaměstnance za účelem prohlídky pracovního místa nebo za účelem zjištění příčin pracovního úrazu. Ve vztahu k BOZP jsou asi nejproblematičtějším místem pracovní úrazy, neboť se obtížně prokazuje, zda k úrazu skutečně došlo v pracovní době a v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Sporům vyplývajícím z uvedeného, které mohou být velmi komplikované a časově náročné, lze částečně předejít ujednáním v  pracovní smlouvě o povinnosti zaměstnance předem oznámit zaměstnavateli rozvržení pracovní doby a následně i bezodkladným ohlášením pracovního úrazu zaměstnancem

Mějte své oblíbené informace vždy s sebou! Zaregistrujte se ZDARMA k odběru E15pdf! Registrace na pdf.e15.cz nebo prostřednictvím QR kódu.

Alice Kubíčková

LP Legal

Jak přilákat nájemníky? prostor vyšší kategorie v regionálním městě dostanete za cenu prostoru střední nebo nižší kategorie v Praze. Největší boom v této oblasti zaznamenávají severní a západní Čechy a pak východní Morava. Česká ekonomika je relativně stabilní, což se podepisuje na pozitivním vývoji i v regionálních městech a na jejich realitním trhu. Ptáte se, jaká konkrétní mezinárodní firma se v poslední době přestěhovala mimo Prahu? Byla to třeba finanční společnost KRUK, ta opustila Prahu, vydala se do Hradce Králové a nemůže si vynachválit své nové sídlo, vždyť toto město bylo oceněno jako nejlepší místo k životu v rámci České republiky. Tomáš Oesterreicher

leasing manager Palmer Capital ČR

Dosáhli jsme počtu

62

20 000 o d b ě r a t e l ů

A151000342

vybavení budov a doplňkové služby, ale rovněž výhodnou polohu a snazší přístup do klíčových trhů našich sousedů. Tento pozitivní trend zaznamenáváme nejen v České republice a Polsku, ale i Německu či Velké Británii. Klíčem k úspěchu je často multifunkčnost nemovitostí. Zkombinujte kanceláře například s retailem nebo skladovými plochami a nešetřete na službách a vybavení, kvalitní klimatizace a rychlý internet je základ. Cenově se regionální nemovitosti, zejména vyšších kategorií, začínají dotahovat na úroveň v Praze, očekávání nájemců jsou tedy občas v tomto ohledu nadsazená. Naštěstí jsou v regionech dostupné kvalitní nemovitosti střední kategorie, které mohou poskytnout kvalitní zázemí za atraktivní cenu. Již rozhodně neplatí, že

inzerce

Chtěl bych pronajímat svoji nemovitost, nejlépe firmě. Jak mohu podpořit její konkurenceschopnost , pokud je nemovitost v regionu? Ota L., Hradec Králové Často slyšíme, že drtivá většina společností chce mít své sídlo právě v Praze, hlavně pokud jde o nadnárodní firmy. Důvody jsou pochopitelné, ale trend se začíná pomalu, ale jistě měnit a firmy objevují kouzlo ostatních regionálních měst. Kombinace nižších nákladů na nájemné a služby, levnější, ale často i produktivnější pracovní síly a využití moderních technologií, kdy fyzická přítomnost ztrácí svoji roli, zvyšuje jejich oblíbenost a praktičnost. Regiony mohou nabídnout poměrně hodně, i pokud jde o infrastrukturu,

Deník E15 patří mezi nejrespektovanější názorová média v České republice. Je komplexním a aktuálním zdrojem zpráv z domácí a světové ekonomiky, politiky, byznysu a financí.

Roční předplatné + DÁREK

OF  servis

Akce pro podnikatele

Daňové termíny ÚTERÝ 20. LEDNA

ÚTERÝ 20. LEDNA

• Daň z příjmů

V Brně se uskuteční odborný seminář s názvem Jak na monitoring projektu a žádost o platbu v OPPI, jehož cílem je podrobně seznámit účastníky s postupem vyplňování zpráv monitoringu a žádosti o platbu v internetové aplikaci eAccount. Účast na semináři je bezplatná. Vzhledem k omezené kapacitě prostor je účast pouze pro registrované. Registraci je možné učinit nejpozději do 16. ledna 2015 na e-mailu [email protected]. V přihlášce uveďte jméno účastníka, název společnosti, telefonní číslo a kontaktní e-mail. Seminář se bude konat na adrese regionální kanceláře pro Jihomoravský kraj: Spielberk Office Centre, Vila K, Brno, Holandská 3.

– měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti • Pojistné –p  odání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2014 a splatnost zálohy na důchodové spoření PONDĚLÍ 26. LEDNA

64

Foto archiv

ÚTERÝ 10. ÚNORA

CzechTrade připravuje prezentaci českých firem za účelem nalezení nových odbytových možností pro české exportéry na veletrhu LogiMAT ve Stuttgartu. LogiMAT je mezinárodně významnou akcí intralogistiky, distribuce, materiálových a informačních toků. Jedná se o jedinečnou prezentaci širokého spektra oboru intralogistiky, jenž zahrnuje veškeré vybavení nezbytné pro sklady a provozy, zdvihací a skladovací techniku, manipulační a dopravní zařízení, včetně softwaru pro materiálový tok a služeb pro logistiku. Veletrh je zajímavý pro řadu průmyslových oborů, jako je automobilový nebo strojírenský průmysl. Více informací na www.logimat-messe.de

PONDĚLÍ 2. ÚNORA

• Biopaliva – hlášení dle § 19 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb. • Daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za prosinec 2014 • Daň z nemovitých věcí – daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na rok 2015 • Daň silniční – daňové přiznání a daň za rok 2014

Poukaz T. M. Lewin Dárkový poukaz v hodnotě 1000 Kč platí ve všech značkových prodejnách T. M. Lewin do 31. 3. 2015

A časopis naleznete ve schránce!

PONDĚLÍ 9. ÚNORA

Tato nabídka platí jen do 8. 2. 2015

• Spotřební daň – splatnost daně za prosinec 2014 (mimo spotřební daň z lihu) PONDĚLÍ 16. ÚNORA

• Daň z příjmů – podpis prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na daňové období 2015 a podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň – podání žádosti o provedení ročního zúčtování správce daně

Předplaťte si bezpečně e-mailem na e-mailovou schránku [email protected], uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód PROFIT0115. Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách www.mf.cz

A151000339

V Jihlavě se uskuteční seminář zaměřený na legislativní změny v daňové oblasti s názvem Daňové a účetní aktuality 2015. Pojednávat bude především o dani z přidané hodnoty a dani z příjmů. Cílem tohoto semináře je rozbor vybraných problémových ustanovení zákona o dani z příjmů, zákona o DPH a účetnictví ve vzájemných souvislostech. Seminář proběhne pod záštitou Okresní hospodářské komory Jihlava

ve Školicím středisku Jihlavské terasy na adrese Jihlava, Havlíčkova 1395/30. Více informací na stránkách hospodářské komory či na e-mailu [email protected]

inzerce

PÁTEK 30. LEDNA

+

• Spotřební daň – daňové přiznání za prosinec 2014 –d  aňové přiznání k uplatnění nároků na vrácení spotřební daně z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za prosinec 2014 (pokud vznikl nárok) • Energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za prosinec 2014 • Daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí a za prosinec – souhrnné hlášení za 4. čtvrtletí a prosinec

ČTVRTEK 22. LEDNA

Seminář s názvem Zaměstnávání osob se zdravotním postižením – šance pro obě strany se uskuteční v Praze na adrese Hospodářské komory ČR, Praha 9, Freyova 27/82. Seminář se zabývá přínosy zaměstnávání osob se zdravotním postižením či zdravotním znevýhodněním pro firmy. Jde o ojedinělý komplexní workshop s teoretickým i praktickým rozměrem, protože se budou probírat příklady z praxe. Účastníci workshopu mají možnost využít návazného individuálního poradenství s odbornými lektory v této problematice zdarma. Více informací na webových stránkách Hospodářské komory či na e-mailu [email protected]

Předplatné za 390 Kč a jako dárek poukaz v hodnotě 1000 Kč

Volejte zdarma 800 248 248 Jednoduše zavolejte své osobní údaje a info o požadovaném předplatném a periodiku. Uveďte kód PROFIT0115

Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou předplatitel potvrzuje, že s těmito dodacími podmínkami souhlasí a zavazuje se jimi řídit. Svojí objednávkou dále dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovávány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zákona č. 101/2000 -Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména, že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoli na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na www.mf.cz

OF  portrét

Michal Jirek: Čerstvá Káva

Nenechal si kávu zhořknout

66

Michal Jirek (26) S podnikáním začal již v 17 letech, kdy při hodinách na Obchodní akademii v Plzni na školní lavici balil první zásilky pro svůj e-shop s bylinkami. Časem přibyl e-shop s levnými knihami a DVD, který koupil jen za účelem revitalizace, aby jej po dvou letech opět prodal. Ačkoli plánoval systémem „koupit–vylepšit–prodat“ s e-shopy pokračovat, káva ho natolik pohltila, že se v roce 2010 zbavil veškerých vedlejších činností a od té doby se plně oddává podnikání plnému vůně a chuti.

Temná strana E-byznysu Michal Jirek se k e-shopu Čerstvá Káva dostal v roce 2009. V té době provozoval jiné internetové obchody a rozhodl se, že je čas pro změnu. Našel nabídku na odprodej už rozjetého kávového projektu. Vypsané zisky vytvářely dojem perspektivního podniku. A tak se rozhodl ho odkoupit. „Co jsem pochopil, tak celý projekt byl připravený se záměrem někoho podvést. Čtrnáct dní před prodejem se zkasírovalo mnoho zákazníků, kterým se nedodalo zboží, a zfalšovalo se také účetnictví,“ vzpomíná Michal Jirek na krušné přebírání nového byznysu. Ukázalo se, že kromě nedodaného zboží projekt není ani v zisku, naopak každý měsíc prodělává zhruba 25 tisíc korun. „Utopil jsem v tom kolem milionu korun. A byl jsem v situaci, kdy jsem si říkal, že se na to buď vykašlu a začnu někde znovu, nebo když už jsem do toho ty peníze dal, tak se obchod pokusím vzkřísit,“ říká Michal Jirek. Nakonec se rozhodl pro druhou možnost a první rok celý obchod spravoval sám, bez zaměstnanců, aby ušetřil náklady. Kromě velkého výběru kávy a  příslušenství se rozhodl odlišit se prozákaznickým přístupem. Za pět let dokázal obchod postavit na nohy i  ho dát do formy. Aktuálně se chce více zaměřit na velkoobchodní zákazníky a plánuje expanzi se svojí čerstvou kávou do dalších tří zemí. Petr Švihel

inzerce A141014928  inzerce A141014105

Boj se značkou Zákazníci objevují v černém moku kromě kofeinu a ranního nakopnutí i chuť, a tak v posledních letech vzniká na našem území obrovské množství pražíren, ale i specializovaných obchodů a e-shopů. Na tom staví rovněž projekt Čerstvá Káva Michala Jirka. „Myšlenka byla, že se zákazníkům ke značkové kávě pošle vzorek čerstvě pražené kávy. Zákazník ochutná, pozná rozdíl a začne objednávat čerstvou. Jenomže se to trochu vymklo z rukou. Lidé poznávali čerstvou kávu a začali ji kupovat, ale prodej značkové kávy nám dělá stále padesát procent obratu,“ popisuje Michal

Jirek, který by se sice rád odstřihl od značkové kávy, zároveň však nemůže ignorovat přání svých zákazníků. Internet je přitom také boj o koncovou cenu. Zejména malí garážoví prodejci tlačí marži velmi nízko. Na druhé straně káva není sezonní zboží, zájem je celoroční s tím, že o Vánocích lidé více nakupují různé příslušenství jako dárky a přes léto se sníží odběr kávy v kancelářích kvůli dovoleným.

Foto archiv Michala Jirka

Kávovník arabský a kávovník statný. Nebo jinak: arabica a robusta. Dva druhy kávy, které na sebe strhávají veškerou pozornost v branži. Tvoří 97 procent všech sklizených zrn. „Arabica je kvalitnější a chuťově zajímavější, může mít i ovocné, oříškové, čokoládové a další tóny. Robusta je oproti tomu hořká a obsahuje dvojnásobek kofeinu,“ vysvětluje Michal Jirek, provozovatel e-shopu i kamenných obchodů Čerstvá Káva. Netvrdí, že je robusta nekvalitní, sežene se podle něj i opravdu dobrá, ale obecně se považuje za horší. Přestože se kultura pití kávy v Česku zlepšuje, Michal Jirek není přesvědčený o tom, že vnímáme kvalitu. „V sedmdesátých letech existovala směrnice, že se nesmí prodávat v obchodech káva starší než třicet dnů. Po revoluci přišly značkové kávy od všech možných výrobců, které se válejí měsíce v obchodech. O čerstvosti se nedá vůbec mluvit. Káva je i méně kvalitní. Dneska za stejnou cenu dostanete ani ne poloviční jakost,“ tvrdí Jirek. A důkazem může být dřívější receptura klasické směsi Standard. Ta musela obsahovat 95 procent arabiky a pět procent robusty. Dnes se i v značkových směsích využívá daleko více robusty.

Oslovte turisty z celého světa. Podnikáte v cestovním ruchu? Zaregistrujte se zdarma do Národního informačního portálu. Kromě umístění vaší nabídky na jediný oficiální web určený pro zahraniční turisty získáte navíc i bezplatnou propagaci vašeho podnikání v cizině. Buďte vidět.

nip.czechtourism.com