Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera
II. ročník, kombinované bakalářské studium, obor DP-SV Řehák Martin
NEBEZPEČNÉ LÁTKY A JEJICH PŘEPRAVA Semestrální práce z předmětu Životní prostředí a doprava
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji.
ANOTACE Tato semestrální práce má vysvětlit pojem nebezpečné látky, problematiku jejich přepravy, předpisy, které stanovují pravidla jejich přepravy a povinnosti s přepravou související. Dále se zabývá možností havárie při přepravě nebezpečných látek, likvidací a následky této havárie.
KLÍČOVÁ SLOVA ADR, RID, nebezpečné látky, havárie, identifikace nebezpečných látek, likvidace nebezpečných látek, hasičský záchranný sbor, TRINS
1
ÚVOD Žijeme v době, kdy lidé mohou vyrábět různé zboží, které jim má usnadňovat jakoukoliv práci, snižovat náklady a zvyšovat uspokojení při používání takovýchto produktů. Někdy se však stane, že nějaká látka, či zboží, které člověk vyrobí, může při přímém styku poškodit jeho zdraví, nebo ho úplně usmrtit. Takovýmto látkám obecně říkáme „nebezpečné látky“. Tyto látky je však potřeba přepravovat mezi místy jejich zpracování nebo prodeje. Při této přepravě samozřejmě hrozí možnost úniku látky z obalu nebo nádoby, ve které se látka přepravuje, popřípadě se muže stát nehoda a dojít k samovolnému úniku této látky. Aby se těmto případům předcházelo, platí pro přepravu určité zásady a pravidla, kterými jsou přepravci povinni se řídit. V případě, že se již takováto situace stane a dojde k úniku nebezpečné látky, jsou opět dána pravidla, jak se zachovat a co s danou látkou udělat. Takovéto situaci říkáme havárie s únikem nebezpečné látky. Jelikož každá přeprava má specifika a v České republice se pro přepravu nebezpečných látek nejvíce používá přeprava silniční a železniční, budu se v této práci zaměřovat na tyto dva subjekty.
2
1. CHARAKTERISTIKA A ROZDĚLENÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Slovo „nebezpečná látka“ nám představuje nějaký předmět, látku nebo sloučeninu několika látek, u nichž při nesprávném zacházení nebo při nedodržení pokynů výrobce, případně při haváriích a mimořádných událostech, mohou vzniknout různá nebezpečí, jako např. výbuch, hoření nebo vzplanutí, samozápal, vývin hořlavých plynů, únik radioaktivity, infekce, otrava, poleptání atd. Řada těchto nebezpečných látek pak může představovat přímé ohrožení lidských životů a jiných živých organismů, ať už přímo jejich působením, nebo ovlivněním životního prostředí. Bez těchto látek se ale naše společnost již neobejde. Do těchto látek samozřejmě patří i látky běžně používané v domácnostech, o kterých ani lidé, kteří je používají nevědí, že pracují s nebezpečnou látkou (např. ředidla, barvy, benzíny, čistící prostředky atd.). Každá nebezpečná látka má své specifické vlastnosti, podle kterých se zařazuje do určité skupiny látek. Jakožto každá jiná látka je buď v pevném, kapalném nebo plynném stavu, popřípadě může přecházet z jednoho skupenství do druhého. Existují látky, které jsou v jednom skupenství neškodné a v druhém již mohou ublížit. Do těchto látek musíme počítat i látky reagující např. i s lidským potem, protože jsou schopny poleptat pokožku (např. oxid siřičitý, se vzduchem reaguje na oxid sírový a s potem reaguje na kyselinu sírovou). Obecně se nebezpečné látky rozdělují do těchto tříd: třída 1 2 3 4.1 4.2 4.3 5.1 5.2 6.1 6.2 7 8 9
charakteristika výbušné látky a předměty plyny hořlavé kapalné látky hořlavé pevné látky samozápalné látky látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny látky podporující hoření (oxidační činidla) organické peroxidy jedovaté látky látky způsobilé vyvolat nákazu radioaktivní látky žíravé látky různé nebezpečné látky a předměty
Každá nebezpečná látka je zařazena do některé třídy. Tuto třídu můžeme najít např. v registru nebezpečných látek. Každá třída má své specifické vlastnosti, které látka musí splňovat, aby byla do této třídy zařazena. U látek vyznačujících se několika vlastnostmi platí ta, která nad ostatními jednoznačně převyšuje.
2. NEBEZPEČNÉ LÁTKY, IDENTIFIKACE A PŘEPRAVA 2.1 MEZINÁRODNÍ PŘEDPISY PRO PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Jak již bylo zmíněno výše, nebezpečné látky je potřeba přepravovat. Lze to provést mnoha způsoby např. silniční, železniční, leteckou a vodní dopravou. Ve specifických případech lze nebezpečné látky přepravovat i v produktovodech (např. ropa, plyn atd.) V silniční přepravě nebezpečných látek platí Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných látek po silnici (předpis ADR). V železniční dopravě jsou uplatňovány předpisy RID (Mezinárodní řád pro přepravu nebezpečného zboží po železnici). V letecké dopravě platí předpisy
3
IATA/DGR. Výbušniny a jiné nebezpečné předměty se nesmí v letadle přepravovat, pokud přepravu neschválí letecký úřad s podmínkou, že budou zabaleny a označeny podle příslušných předpisů. Výjimku tvoří předměty, které jsou nutné pro provoz nebo navigaci letounu nebo pro bezpečnost osob na palubě. Při mezinárodních letech je potřebné vyžadovat souhlas s přepravou nebezpečných věcí i od států, nad jejichž územím bude let probíhat, podle místních zákonů a předpisů. Ve vnitrozemské vodní dopravě jsou nebezpečné věci přepravovány při dodržování předpisů ADN. Předpisy pro přepravu nebezpečného zboží po silnici a po železnici jsou v podstatě shodné. RID a ADR se odlišují pouze v částech specifických pro tyto druhy dopravy. Proto lze například pro klasifikaci, pojmenování, balení látek atd. použít ustanovení ADR i pro železniční dopravu (náhradou za RID) a samozřejmě i opačně. Po železnici však není možné přepravovat některé látky, které se v silniční dopravě přepravovat smějí. 2.1. IDENTIFIKACE A SILNIČNÍ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Při přepravě nebezpečných látek je třeba, aby bylo danou přepravovanou látku možno identifikovat . Z tohoto důvodu předpis ADR stanovuje přesný postup, jak označovat vozidla přepravující nebezpečnou látku. Opět existuje rozdělení do několika tříd podle vlastností dané látky. Tomuto rozdělení se říká Kemlerův kód a udává nám vlastní nebezpečí, které látka představuje. Tento kód má dvě nebo tři číslice, popřípadě muže být doplněn znakem „X“. Tento znak udává, že látka nebezpečně reaguje s vodou. Rozdělení látek podle Kemlerova kódu: 2 – únik plynu tlakem nebo chemickou reakcí 3 – hořlavost kapalných látek (par) a plynů nebo kapalná látka schopná samoohřevu 4 – hořlavost látek v pevném stavu nebo pevná látka schopná samoohřevu 5 – oxidační (hoření podporující) účinek 6 – jedovatost nebo nebezpečí nákazy 7 – radioaktivita 8 – žíravost 9 – nebezpečí spontánní reakce (jiné nebezpečí) Zdvojení číslice označuje zvýšení příslušného nebezpečí. Může-li být nebezpečí látky udáno dostatečně jednou číslicí, doplní se tato číslice na druhém místě nulou. Číslice se mohou mezi sebou kombinovat. Příklady kombinací kemlerova kódu: 20 - dusivý plyn nebo plyn bez vedlejšího rizika 22 - zchlazený zkapalněný plyn, dusivý 223 - zchlazený zkapalněný plyn, hořlavý 225 - zchlazený zkapalněný vznětlivý plyn (podporující hoření) 23 - hořlavý plyn 239 - hořlavý plyn, který může vyvolat samovolně prudkou reakci 25 - vznětlivý plyn (podporující hoření) 26 - jedovatý plyn 263 - jedovatý plyn, hořlavý 265 - jedovatý plyn, vznětlivý (podporující hoření) 268 - jedovatý plyn, žíravý
4
30 323 X323 33 333 X333 336 338 X338 339 36 362 X362 368 38 382 X382 39 40 423 X423 43 44 446 46 462 X462 48 482 X482 50 539 55 556 558 559 56 568 58 59 60 606 623 63 638
- hořlavá kapalina (bod vzplanutí mezi 23 °C a 61 °C včetně) nebo hořlavá kapalina nebo tuhá látka v roztaveném stavu s bodem vzplanutí vyšším než 61 ° ohřátá na teplotu rovnou nebo vyšší než bod vzplanutí, nebo samozahřívající se kapalina - hořlavá kapalina reagující s vodou a vyvíjející hořlavé plyny - hořlavá kapalina reagující nebezpečně s vodou a vyvíjející hořlavé plyny - lehce hořlavá kapalina (bod vzplanutí pod 23 °C) - samozápalná látka - samozápalná kapalina reagující nebezpečně s vodou - lehce hořlavá kapalina, jedovatá - lehce hořlavá kapalina, žíravá - lehce hořlavá kapalina, žíravá, reagující nebezpečně s vodou - lehce hořlavá kapalina, která může vyvolat samovolně prudkou reakci - hořlavá kapalina ( bod vzplanutí mezi 23 °C a 61 °C včetně) slabě jedovatá nebo samozahřívající se kapalina, jedovatá - hořlavá kapalina, jedovatá, vyvíjející hořlavé plyny - hořlavá kapalina, jedovatá, reagující nebezpečné s vodou, vyvíjející hořlavé plyny - hořlavá kapalina, jedovatá, žíravá - hořlavá kapalina (bod vzplanutí mezi 23 °C a 61 °C včetně), žíravá - hořlavá kapalina, žíravá, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny - hořlavá kapalina, žíravá, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny - hořlavá kapalina, která může vyvolat samovolně prudkou reakci - hořlavá tuhá látka nebo samovolně se rozkládající látka nebo samozahřívající se látka - tuhá látka reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny - hořlavá tuhá látka, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny - samovolně hořlavá (pyroforická) látka - hořlavá tuhá látka, která je při zvýšené teplotě v roztaveném stavu - hořlavá tuhá látka, jedovatá, která je pří zvýšené teplotě v roztaveném stavu - hořlavá látka, jedovatá - jedovatá tuhá látka, vyvíjející hořlavé plyny - jedovatá tuhá látka reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny - hořlavá nebo samozahřívající se tuhá látka, žíravá - žíravá tuhá látka reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny - tuhá látka reagující s vodou, vyvíjející žíravé plyny - vznětlivá látka (podporující hoření) - hořlavý organický peroxid - silně vznětlivá látka (podporující hoření) - silně vznětlivá látka (podporující hoření), jedovatá - velmi vznětlivá látka (podporující hoření), žíravá - velmi vznětlivá látka (podporující hoření), která může vyvolat samovolně prudkou reakci - vznětlivá látka (podporující hoření), jedovatá - vznětlivá látka (podporující hoření), jedovatá, žíravá - vznětlivá látka (podporující hoření), žíravá - vznětlivá látka (podporující hoření), která může vyvolat samovolně prudkou reakci - jedovatá nebo slabě jedovatá látka - infekční látka - jedovatá kapalina, která reaguje s vodou, vytvářející hořlavé plyny - jedovatá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23°C a 61 °C včetně) - jedovatá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23°C a 61 °C včetně), žíravá
5
639
- jedovatá látka, hořlavá (s bodem vzplanutí do 61 °C), která může vyvolat samovolně prudkou reakci 64 - jedovatá tuhá látka, hořlavá nebo samozahřívající se 642 - jedovatá tuhá látka, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny 65 - jedovatá tuhá látka, působící vznětlivě (podporující hoření) 66 - velmi jedovatá látka 663 - velmi jedovatá látka, hořlavá (bod vzplanutí nejvýše 61 °C) 664 - velmi jedovatá tuhá látka, hořlavá nebo samozahřívající se 665 - velmi jedovatá látka, působící vznětlivě (podporující hoření) 668 - velmi jedovatá látka, žíravá 669 - velmi jedovatá látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci 68 - jedovatá látka, žíravá 69 - jedovatá látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci 70 - radioaktivní látka 72 - radioaktivní plyn 723 - radioaktivní plyn, hořlavý 73 - radioaktivní kapalina, hořlavá (bod vzplanutí 61 °C nebo nižší) 74 - radioaktivní tuhá látka, hořlavá 75 - radioaktivní látka, působící vznětlivě (podporující hoření) 76 - radioaktivní látka, jedovatá 78 - radioaktivní látka, žíravá 80 - žíravá nebo slabě žíravá látka X80 - žíravá nebo slabě žíravá látka reagující nebezpečně s vodou 823 - žíravá kapalina, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny 83 - žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 21°C a 61°C včetně) X83 - žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23°C a 61 °C včetně), reagující nebezpečně s vodou 839 - žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23°C a 61 °C včetně), která může vyvolat samovolně prudkou reakci X839 - žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23°C a 61 °C včetně), která může vyvolat samovolně prudkou reakci a reagující nebezpečně s vodou 84 - žíravá tuhá látka, hořlavá nebo samozahřívající se 842 - žíravá tuhá látka, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny 85 - žíravá nebo slabě žíravá látka, vznětlivá (podporující hoření) 856 - žíravá nebo slabě žíravá látka, vznětlivá (podporující hoření), jedovatá 86 - žíravá nebo slabě žíravá látka, jedovatá 88 - silně žíravá látka X88 - silně žíravá látka reagující nebezpečně s vodou 883 - silné žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23°C a 61°C včetně) 884 - silně žíravá tuhá látka, hořlavá nebo samozahřívající se 885 - silně žíravá látka, vznětlivá (podporující hoření) 886 - silně žíravá látka, jedovatá X886 - silně žíravá látka, jedovatá, reagující nebezpečně s vodou 89 - žíravá nebo slabě žíravá látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci 90 - prostředí ohrožující látka, jiné nebezpečné látky 99 - jiné nebezpečné látky přepravované v zahřátém stavu Dále musí být identifikace zajištěna tak, abychom poznali o jakou látku se přesně jedná a nemohli ji zaměnit za látku jinou. K tomu nám slouží tzv. UN kód, který má čtyři číslice a každá látka má své pevné číslo pomocí kterého tuto látku můžeme identifikovat. Abychom 6
zjistili o jakou látku se jedná, použijeme např. registr nebezpečných látek, nebo nějaký počítačový program, který má v sobě tuto databázi uloženou (např. Medis Alarm II). Abychom poznali, že vozidlo přepravuje nebezpečnou látku, musí byt toto vozidlo označeno vpředu a vzadu bezpečnostní tabulí oranžové barvy o rozměrech 40 x 30 cm a orámovanou černým okrajem o tloušťce 1,5 cm viz obr. 1a.
30 1202 obr. 1a
- Kemlerův kód - UN kód
obr. 1b
Toto označení se taktéž používá, veze-li vozidlo více druhů nebezpečných látek současně. Pokud však vozidlo veze pouze jednu látku, musí být označeno identifikační tabulí. Jedná se opět tabulku oranžové barvy a rozměrech 40 x 30 cm orámovanou černým okrajem o tloušťce 1,5 cm. Tabulka je navíc horizontálně rozdělena do dvou polí, viz. obr. 1b. V horním poli je uveden Kemlerův kód, který nám udává nebezpečí dané látky (v našem případě hořlavost kapalných látek (par) a plynů, bez dodatečného nebezpečí). V dolním poli se nachází UN kód, který nám přímo specifikuje danou látku (v našem případě motorová nafta). Tyto dva údaje by nám měly stačit k identifikaci látky a zjištění nebezpečnosti a vlastností látky. Dále se vozidlo označí značkami, které nám symbolizují druh nebezpečí, které látky vyvolávají. např. obr. 2a - nebezpečí požáru, obr. 2b - jedovatá látka, obr. 2c - radioaktivní látka
obr. 2a
obr. 2b
obr. 2c
Vozidlo přepravující nebezpečnou látku musí být vybaveno nákladovým listem, kde musí být uvedeno, jakou látku vozidlo přepravuje, kolik této látky přepravuje, nebezpečí látky, likvidace, popř. neutralizace látky v případě úniku a první pomoc při zasažení organismu touto látkou. Tyto informace musí být uvedeny ve všech jazycích zemí, kterými vozidlo projíždí. Ve vozidle se musí nacházet dva hasící přístroje, každý na jiné straně vozidla a neutralizační popř. sorbční látka pro případ úniku přepravované nebezpečné látky.
2.1. ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Přeprava nebezpečných látek po železnici má podobná pravidla jako přeprava po silnici, jsou zde však malé odlišnosti, které souvisejí s technologií a možnostmi železniční dopravy. Pro železniční přepravu nebezpečného zboží platí v České republice „Příloha I“ k jednotným právním předpisům pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží „Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží” (RID). Na základě Nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu platí od 1.7.2000 pro vnitrostátní přepravu nebezpečného zboží podmínky platné pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě. Tyto podmínky platí jak na dráze celostátní, tak i na drahách regionálních v ČR. Tak jak se označují vozidla v silniční dopravě, tak i v železniční dopravě se jednotlivé vozy s nebezpečnou látkou 7
označují identifikační tabulí, která je opět rozdělena na dvě části a to Kemlerův kód a UN kód. V železniční přepravě se přepravuje větší množství nebezpečných látek současně, což v případě havárie, nebo úniku nebezpečné látky může mít daleko horší dopad na životní prostředí než u silniční dopravy. Naštěstí železniční doprava je statisticky bezpečnější než silniční, čímž se nám eliminuje nebezpečí nehody.
2.1. OSTATNÍ MOŽNOSTI IDENTIFIKACE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Kemlerův kód a UN kód nejsou jediné možnosti identifikace nebezpečných látek. Existují ještě další kódy užívané ke zjištění nebezpečnosti látky. Nejznámější jsou americký systém Diamant a anglický kód Hazchem. Systém Diamant nám přímo neurčuje o jakou látku se jedná, ale říká nám, jak je látka nebezpečná z požárního hlediska, z hlediska poškození zdraví, z hlediska dalších nebezpečných reakcí a dodatečných vlastností látky. Jedná se grafický kód, který představuje čtverec otočený o 45o a rozdělený na 4 pole, viz obr. 3. Červené pole udává nebezpečí požáru, modré pole udává nebezpečí poškození zdraví, žluté pole nebezpečí spontální reakce a bíle pole ostatní nebezpečí. V červeném, modrém a žlutém poli se udává číslice od muly do čtyř a platí, čím větší číslice, tím větší nebezpečí. U bílého pole se číslice neuvádí, v tomto poli se uvádí dodatečné nebezpečí. V našem případě je uvedeno písmeno „w“ což znamená, že látka nesmí přijít do styku s vodou.
obr. 3 systém diamant Červené pole (nahoře) - nebezpečí požáru 0 - Bez nebezpečí za normálních okolností 1 - Nebezpečí vznícení při silném ohřátí 2 - Nebezpečí vznícení při ohřátí 3 - Nebezpečí vznícení při normální teplotě 4 - Extrémně lehce zápalné při všech teplotách Modré pole (vlevo) - nebezpečí poškození zdraví 0123-
Bez vlastního nebezpečí. Málo nebezpečné! Dýchací přístroj doporučen. Nebezpečné! Pobyt v zasažené oblasti pouze v dýchací technice a ochranném obleku. Velice nebezpečné! Pobyt v zasažené oblasti pouze v protichemickém obleku s dýchacím přístrojem. 4 - Mimořádné nebezpečné! Zabránit jakémukoliv kontaktu bez speciální ochrany (izolační dýchací přístroj, protichemický oblek) s parami nebo kapalinou.
8
Žluté pole (vpravo) - nebezpečí spontánní reakce 0 - Za normálních podmínek bez nebezpečí! 1 - Při silném zahřátí nestabilní! Bezpečnostní opatření jsou nutná. 2 - Možnost prudké chemické reakce. Vnější a nebezpečná zóna, hasební zásah pouze z bezpečné vzdálenosti. 3 - Nebezpečí výbuchu při působeni horka nebo při velkém otřesu, při nárazu a pod.! Vytvořit vnější a nebezpečnou zónu. Hašení pouze z bezpečné vzdálenosti, bezpečnostní opatření. 4 - Velké nebezpečí exploze! Vytvořit vnější a nebezpečnou zónu. Při požáru evakuovat ohroženou oblast. Bílé pole (dole) - další nebezpečí prázdné pole - bez dalšího nebezpečí W - k hašení nesmí být použita voda, lze očekávat chemickou reakci látky - při úniku látky hrozí nebezpečí radioaktivního záření OXY - látka působí jako silné oxidační činidlo ALK - silná zásada COR - velké korozivní (žíravé) účinky ACID - silná kyselina Anglický kód Hazchem neudává o jakou látku je jedná, ani její nebezpečí, ale jak postupovat v případě úniku této látky. Je to kód anglických hasičů, kterým říká jak s látkou zacházet (stačí-li látku jen ředit, nebo je nutné látku zachytit, zda-li je nutná evakuace obyvatel atd.)
1T označení P R S S T T W X Y Y Z Z E
obr. 4 kód Hazchem opatření vzhledem k nutnosti použití ochranných prostředků
opatření vzhledem k látce
Úplná ochrana Dýchací přístroje Dýchací přístroje pouze při požáru nebo rozkladu Dýchací přístroje Dýchací přístroje pouze při požáru nebo rozkladu
Zředit (uvážit vliv na životní prostředí)
Úplná ochrana Dýchací přístroje Dýchací přístroje pouze při požáru nebo rozkladu Dýchací přístroje Dýchací přístroje pouze při požáru nebo rozkladu Uvážit evakuaci
9
Ohradit
číslo udává: 1 - vodní proud 2 - vodní mlha 3 - pěna 4 - suchá hasiva Další identifikaci nebezpečných látek nám udávají tzv. písemné symboly nebezpečnosti. Jedná se o tyto symboly: E O F+ T+ T Xn C Xi N
- výbušný - Oxidující - Extrémně hořlavý - Vysoce toxický - Toxický - zdravý škodlivý - žíravý - dráždivý - Nebezpečný pro životní prostředí
Dále rozeznáváme tzv. R-věty. Jsou to standardní věty označující specifickou rizikovost. Přehled rizikových vět a jejich kombinací je uveden v příloze č.5 k nařízení vlády č.25/1999 Sb. Pokyny k jejich přiřazování na základě vyhodnocení výsledků zkoušek látek nebo přípravků jsou uvedeny v příloze č.2 téhož nařízení vlády. Pokyny pro přiřazování rizikových vět k nebezpečným přípravkům konvenční výpočtovou metodou jsou uvedeny v příloze č.3 k nařízení vlády č.25/1999 Sb. Jednoduché R-věty: R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R14 R15 R16 R17 R18 R19 R20
- Výbušný v suchém stavu - Nebezpečí výbuchu při úderu,tření,ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení - Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení - Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny - Zahřívání může způsobit výbuch - Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu - Může způsobit požár - Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár - Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem - Hořlavý - Vysoce hořlavý - Extrémně hořlavý - Prudce reaguje s vodou - Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny - Výbušný při smíchání s oxidačními látkami - Samovznětlivý na vzduchu - Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi par se vzduchem - Může vytvářet výbušné peroxidy - Zdraví škodlivý při vdechování 10
R21 R22 R23 R24 R25 R26 R27 R28 R29 R30 R31 R32 R33 R34 R35 R36 R37 R38 R39 R40 R41 R42 R43 R44 R45 R46 R48 R49 R50 R51 R52 R53 R54 R55 R56 R57 R58 R59 R60 R61 R62 R63 R64 R65
- Zdraví škodlivý při styku s kůží - Zdraví škodlivý při požití - Toxický při vdechování - Toxický při styku s kůží - Toxický při požití - Vysoce toxický při vdechování - Vysoce toxický při styku s kůží - Vysoce toxický při požití - Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou - Při používání se může stát vysoce hořlavým - Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami - Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami - Nebezpečí kumulativních účinků - Způsobuje poleptání - Způsobuje těžké poleptání - Dráždí oči - Dráždi dýchací orgány - Dráždí kůži - Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků - Možné nebezpečí nevratných účinků - Nebezpečí vážného poškození očí - Může vyvolat senzibilizaci při vdechování - Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží - Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu - Může vyvolat rakovinu - Může vyvolat poškozeni dědičných vlastností - Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví - Může vyvolat rakovinu při vdechování - Vysoce toxický pro vodní organismy - Toxický pro vodní organismy - Škodlivý pro vodní organismy - Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí - Toxický pro rostliny - Toxický pro zvířata - Toxický pro půdní organismy - Toxický pro včely - Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí - Nebezpečný pro ozónovou vrstvu - Může poškodit reprodukční schopnost - Může poškodit plod v těle matky - Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti - Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky - Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka - Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic
Tyto R-věty mají i své kombinace: R14/15 - Prudce reaguje s vodou za uvolňování extrémně hořlavých plynů R15/29 - Při styku s vodou uvolňuje toxický, extrémně hořlavý plyn R20/21 - Zdraví škodlivý při vdechování a při styku s kůží R20/22 - Zdraví škodlivý při vdechování a při požití 11
R20/21/22 R21/22 R23/24 R23/25 R23/24/25 R24/25 R26/27 R26/28 R26/27/28 R27/28 R36/37 R36/38 R36/37/38 R37/38 R39/23 R39/24 R39/25 R39/23/24
- Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití - Zdraví škodlivý při styku s kůží a při požití - Toxický při vdechování a při styku s kůží - Toxický při vdechování a při požití - Toxický při vdechování, styku s kůží a při požití - Toxický při styku s kůží a při požití - Vysoce toxický při vdechování a při styku s kůží - Vysoce toxický při vdechování a při požití - Vysoce toxický při vdechování, styku s kůží a při požití - Vysoce toxický při styku s kůží a při požití - Dráždí oči a dýchací orgány - Dráždí oči a kůži - Dráždí oči, dýchací orgány a kůži - Dráždí dýchací orgány a kůži - Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování - Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží - Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při požití - Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování a při styku s kůží R39/23/25 - Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování a při požití R39/24/25 - Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování, styku s kůží a při požití R39/26 - Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování R39/27 - Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží R39/28 - Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při požití R39/26/27 - Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování a při styku s kůží R39/26/28 - Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování a při požití R39/27/28 - Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží a při požití R39/26/27/28 - Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování, styku s kůží a při požití R40/20 - Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování R40/21 - Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při styku s kůží R40/22 - Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při požití R40/20/21 - Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování a při styku s kůží R40/20/22 - Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování a při požití R40/21/22 - Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při styku s kůží a při požití R40/20/21/22 - Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování, styku s kůží a při požití R42/43 - Může vyvolat senzibilizaci při vdechování a při styku s kůží R48/20- Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při dlouhodobé expozici vdechováním R48/21 - Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při dlouhodobé expozici stykem s kůží
12
R48/22
- Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici požíváním
S-věty Standardní pokyny pro bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky. S-věty se přiřazují podle pravidel pro klasifikaci látek a přípravků stanovených v příloze č.2 k nařízení vlády č.25/1999 Sb. Závazné znění S-vět a jejich kombinací je stanoveno přílohou č.5 k nařízení vlády č.25/1999 Sb. Uvádí-li se na označení látky kombinovaná S-věta, považuje se za jednu větu. K popisu bezpečného nakládání se použijí nejvýše čtyři S-věty. Jednoduché S-věty: S1 - Uchovávejte pod uzamčením S2 - Uchovávejte mimo dosah dětí S3 - Uchovávejte v chladnu S4 - Uchovávejte mimo obytné objekty S5 - Uchovávejte pod ....(příslušnou kapalinu specifikuje výrobce, dovozce a distributor) S6 - Uchovávejte pod ....(inertní plyn specifikuje výrobce, dovozce a distributor) S7 - Uchovávejte obal těsné uzavřený S8 - Uchovávejte obal suchý S9 - Uchovávejte obal na dobře větraném místě S12 - Neuchovávejte obal těsné uzavřený S13 - Uchovávejte oddělené od potravin, nápojů a krmiv S14 - Uchovávejte odděleně od ....(vzájemně se vylučující látky uvede výrobce, dovozce a distributor) S15 - Chraňte před teplem S16 - Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení - zákaz kouření S17 - Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S18 - Zacházejte s obalem opatrně a opatrné jej otevírejte S20 - Nejezte a nepijte při používání S21 - Nekuřte při používání S22 - Nevdechujte prach S23 - Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosol (příslušný výraz specifikuje výrobce,dovozce a distributor) S24 - Zamezte styku s kůži S25 - Zamezte styku s očima S26 - Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc S27 - Okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení S28 - Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím ....(vhodnou kapalinu specifikuje výrobce, dovozce a distributor) S29 - Nevylévejte do kanalizace S30 - K tomuto výrobku nikdy nepřidávejte vodu S33 - Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny S35 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36 - Používejte vhodný ochranný oděv S37 - Používejte vhodné ochranné rukavice S38 - V případě nedostatečného větrání používejte vhodné vybavení pro ochranu dýchacích orgánů S39 - Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej S40 - Podlahy a předměty znečištěné tímto materiálem čistěte (specifikuje výrobce, dovozce a distributor) 13
S41 S42 S43 S45 S46 S47 S48 S49 S50 S51 S52 S53 S56 S57 S59 S60 S61 S62
- V případě požáru nebo výbuchu nevdechujte dýmy - Při fumigaci nebo rozprašování používejte vhodný ochranný prostředek k ochraně dýchacích orgánů (specifikaci uvede výrobce, dovozce a distributor) -V případě požáru použijte ....(uveďte zde konkrétní typ hasicího zařízení. Pokud zvyšuje riziko voda, připojte "Nikdy nepoužívat vodu") - V případě úrazu nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (jeli možno, ukažte toto označení) - Při požití okamžité vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení - Uchovávejte při teplotě nepřesahující ....°C (specifikuje výrobce, dovozce a distributor) - Uchovávejte ve zvlhčeném stavu ....(vhodnou látku specifikuje výrobce, dovozce a distributor) - Uchovávejte pouze v původním obalu - Nesměšujte s ....(specifikuje výrobce, dovozce a distributor) - Používejte pouze v dobře větraných prostorách - Nedoporučuje se pro použiti v interiéru na velké plochy - Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce - Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě zvláštních nebo nebezpečných odpadů - Použijte vhodný obal k zamezení kontaminace životního prostředí - Informujte se u výrobce nebo dodavatele o regeneraci nebo recyklaci - Tento materiál nebo jeho obal musí být zneškodněn jako nebezpečný odpad - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy - Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení
Kombinace S-vět: S 1/2 - Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí S 3/7 - Uchovávejte obal těsné uzavřený na chladném místě S 3/9/14 - Uchovávejte na chladném, dobře větraném místě odděleně od.... (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce, dovozce a distributor) S 3/9/14/49-Uchovávejte pouze v původním obalu na chladném dobře větraném místě, odděleně od....(vzájemné se vylučující látky uvede výrobce, dovozce a distributor) S 3/9/49 - Uchovávejte pouze v původním obalu na chladném, dobře větraném místě S 3/14 - Uchovávejte na chladném místě odděleně od....(vzájemně se vylučující látky uvede výrobce, dovozce a distributor) S 7/8 - Uchovávejte obal těsné uzavřený a suchý S 7/9 - Uchovávejte obal těsně uzavřený, na dobře větraném místě S 7/47 - Uchovávejte obal těsné uzavřený, při teplotě nepřesahující ...°C (specifikuje výrobce, dovozce a distributor) S20/21 - Nejezte, nepijte a nekuřte při používání S24/25 - Zamezte styku s kůží a očima S29/56 - Nevylévejte do kanalizace, zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě zvláštních nebo nebezpečných odpadů S36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S36/37/39 - Používejte vhodný ochranný oděv, ochranné rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štít S36/39 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné brýle nebo obličejový štít
14
S37/39 S47/49
- Používejte vhodné ochranné rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štít - Uchovávejte pouze v původním obalu při teplotě nepřesahující ..°C (specifikuje výrobce, dovozce a distributor)
Na obalech s objemem látek nebo přípravků menším než 125 ml není nutné R a S-věty uvádět.
3. HAVÁRIE VOZIDLA S NEBEZPEČNOU LÁTKOU Výrobci obalů a dopravci převážející nebezpečné látky se snaží své zboží co nejlépe chránit proti úniku těchto látek z jejich obalů. Avšak čas od času se stane, že se obal mechanicky poškodí (ať vlivem mechanické destrukce, stářím, nebo nevhodným použitím obalu) a přepravovaná látka začne unikat do okolí. Tomuto stavu musíme za každých okolností zabránit, neboť hrozí poškození zdraví, přírody, kontaminace vod atd. Každá nebezpečná látka má jiné vlastnosti a proto likvidace vlastní havárie a následků havárie má různé postupy. V české republice nejčastěji situaci s havárií vozidla s nebezpečnou látkou řeší jednotky Hasičského záchranného sboru České republiky. Tyto jednotky samozřejmě spolupracují s dalšími subjekty, které napomáhají k vyřešení situace (Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba, oddělení životního prostředí okresního úřadu atd.). Postup likvidace této havárie je rozdělen do několika bodů: - Průzkum - Opatření k záchraně osob a zvířat a uzavření místa havárie - Snížení bezprostředních rizik - Omezení rozsahu havárie - Úplná likvidace havárie 3.1. PRŮZKUM Základním cílem průzkumu je zjistit, zda-li se opravdu jedná o havárii vozidla s nebezpečnou látkou. Pokud ano, tak co nejpřesněji zjistit o jakou látku se jedná a o její množství. Toto zjištění se provádí dvěma způsoby: a) bez použití ochranných pomůcek b) s použitím ochranných pomůcek 3.1.1. PRŮZKUM BEZ POUŽITÍ OCHRANNÝCH POMŮCEK Pokud jednotka hasičů není vybavena ochrannými prostředky (izolační dýchací přístroje, protichemické obleky), nemůže dojet až k místu havárie. K havárii se přibližuje z návětrné strany. Průzkum provede tak, že se pokusí na bezpečnou vzdálenost zjistit některé charakteristické znaky havárie. Např. použitím dalekohledu se snaží přečíst nápisy na obalech, bezpečnostní a identifikační tabule (Kemler kód, UN kód) atd. V noci, pokud není viditelnost taková, že by tato identifikace byla možná, nemůže tato jednotka prakticky nic jiného provést, než z dostatečné vzdálenosti zajistit místo proti vstupu nepovolaných osob nebo vozidel. Potom musí přivolat jednotku, která je předurčená k zásahu na nebezpečné látky a ochranné prostředky vlastní. 3.1.2. PRŮZKUM S POUŽITÍM OCHRANNÝCH POMŮCEK Jednotka hasičů vybavená ochrannými obleky provede průzkum pomocí nejméně dvou osob. Průzkumná skupina odchází z nástupního stanoviště v protichemickém obleku a musí mít domluvený způsob komunikace s velitelem zásahu. Opět se přibližuje z návětrné strany. Po zjištění nebezpečné látky musí prověřit odolnost a vhodnost protichemických obleků. 15
Přímému kontaktu s látkou se snaží co nejvíce vyhnout, protože látka je neznámá a prakticky žádný protichemický oblek není určen k tomu, aby se s ním kdokoliv brodil v nebezpečných látkách, protože některé látky snižují jeho životnost na řádově několik minut. Pokud se při návratu průzkumné skupiny potvrdí vhodnost použití protichemických obleků, stanoví se nebezpečná zóna, popř. nový nástupní a dekontaminační prostor. Pokud protichemický oblek nevyhovuje pro danou nebezpečnou látku a jednotka jiné protichemické obleky nevlastní, postupuje tak, jako kdyby ochranné obleky neměla a přivolá vyšší jednotku, která dané protichemické obleky vlastní. 3.2. OPATŘENÍ K ZÁCHRANĚ OSOB A ZVÍŘAT A UZAVŘENÍ MÍSTA HAVÁRIE Z informací, které dostane velitel zásahu od průzkumné skupiny, je třeba určit míru nebezpečí a možnost ohrožení lidských životů, zvířat a okolní přírody, určit vzdálenost, do které je daná látka schopna působit. Tomuto území se říká nebezpečná zóna. Tato zóna se ohradí páskou a nikomu kromě zasahujících osob není do této zóny umožněn vstup. Průzkumná skupina samozřejmě evakuuje osoby a zvířata nacházející se v nebezpečné zóně a předá je do dekontaminačního prostoru, kde opět hasiči ustrojení do ochranných protichemických obleků provedou dekontaminaci těchto osob, popř. zvířat a poté je předají zdravotnické záchranné službě. 3.3. SNÍŽENÍ BEZPROSTŘEDNÍCH RIZIK Další činnost jednotky hasičů spočívá v tom, že je potřeba přijmout opatření ke snížení rizika a pokud možno zabránit dalšímu úniku nebezpečné látky. Zde může nastat několik variant. Nejjednodušší varianta je ta, že se jedná o nějaký lehce naložitelný materiál, který se uloží do hermetického kontejneru, nebo sudu, uzavře se a odveze k likvidaci. Horší varianta je pokud se jedná o kapalnou látku, která odtéká, vsakuje se nebo odpařuje. Zde je potřeba látku zachycovat sorbčními prostředky, které se potom opět naloží do hermetického sudu a odvezou k likvidaci a zároveň utěsnit otvor, ze kterého látká vytéká a tím zabránit dalšímu úniku nebezpečné látky. Nejhorší varianta nastává, když unikající nebezpečná látka hoří. Zde je většinou prvořadý úkol látku uhasit a potom zlikvidovat. Velitel zásahu však musí dávat pozor, protože hořením mohou vznikat další nebezpečné látky, které se z počátku nevyskytovaly. 3.4. OMEZENÍ ROZSAHU HAVÁRIE Čím dříve jednotka, likvidující havárii, zasáhne, tím méně nebezpečné látky unikne do okolí a tím je rozsah škody menší. Ne vždy se však povede hned napoprvé úniku nebezpečné látky zabránit. Někdy to není technologicky možné, jindy je rozsah havárie tak veliký, že na zásah je potřeba hodně zasahujících jednotek a odborníků, kteří s nebezpečnou látkou mají zkušenosti a vědí jak se látka chová a s čím reaguje. Z tohoto důvodu výrobci chemických látek v české republice založily informační společnost TRINS (Transportní a informační nehodový systém). Jedná se o odborníky z jednotlivých chemických továren, které vyrábějí chemické látky v české republice a své produkty dobře znají. Systém TRINS má tři úrovně pomoci při uniku nebezpečné látky. Jedná se o: 1) telefonickou pomoc 2) odborníka na místě zásahu 3) tým odborníků likvidujících havárii Pokud jednotka hasičů potřebuje radu jak zamezit uniku látky a tuto látku uvést do bezpečného stavu svými prostředky, vystačí první stupeň pomoci TRINS a to telefonická pomoc. Pokud však mohou nastat vážnější komplikace, ale jednotka hasičů je schopna
16
zabránit úniku a látku likvidovat, přijede na místo zásahu odborník z výrobního závodu, který zná, jak s látkou zacházet a s velitelem zásahu určují postup likvidace. Tomuto bodu se říká druhý stupeň pomoci TRINS. V případě nejhorší varianty, kdy jednotky hasičů nejsou vybaveny na likvidaci havárie, musí přijet z výrobního závodu skupina odborníků vyškolených na likvidaci té nebezpečné látky, kterou vyrábějí a musí mít prostředky na tuto likvidaci. Jedná se o třetí stupeň pomoci TRINS. 3.5. ÚPLNÁ LIKVIDACE HAVÁRIE Pokud už je vlastní únik nebezpečné látky zastaven a uveden do bezpečného stavu (např. přečerpání do nepoškozené cisterny apod.) nastává poslední bod likvidace havárie a to odstranění následků havárie. Tato část většinou bývá časově nejdelší. Jedná se např. o odvoz kontaminované zeminy, chemické čištění toků pomocí neutralizace atd. Tuto část už většinou neprovádějí jednotky hasičů, ale firmy zabývající se touto činností. Někdy je však rozsah havárie natolik veliký, že uvedení do původního stavu trvá i několik let.
17
ZÁVĚR Nebezpečné látky se přepravují každý den. Každý den se tedy může stát dopravní nehoda tohoto vozidla, vlaku nebo lodě. Naším prvořadým úkolem je, abychom takovýmto situacím předcházeli a podmínkami při této přepravě se snažili o minimalizaci škod. Ať už se jedná o dodržování předpisů ADR (správné označování a zabezpečení vozidel přepravujících nebezpečné látky), ale i ohledy ostatních řidičů na silnici. Dopravní nehoda vozidla přepravujícího nebezpečné látky je skoro stoprocentně spjata s únikem této látky (rozbití obalů, poškození těsnosti atd.). Takováto nehoda ohrožuje spoustu lidských životů a to buď přímo působením uniklé nebezpečné látky, nebo následnou kontaminací vod apod. Pokud se staneme svědky takovéto havárie, jsme blízko a podmínky nám to dovolí, měli bychom se pokusit pomoci, posádce vozidla a s ní co nejdříve opustit místo této havárie do bezpečné vzdálenosti. Poté musíme o havárii okamžitě informovat operační středisko Hasičského záchranného sboru na tísňové lince 150, která je bezplatná. Nakonec by jsme se měli nechat prohlédnout lékařem, zda-li nejsme kontaminováni uniklou látkou, protože účinky se nemusí projevit okamžitě, ale třeba po několika dnech. Každá takováto havárie má negativní vliv na životní prostředí, proto by mělo být cílem lidstva takovýmto haváriím co nejvíce zabránit.
18
Použité informační zdroje 1. HANUŠKA, Z. Nebezpečné látky. vyd. Praha: FIRE EDIT, 1995. 45 s. 2. PROTIVINSKÝ, M. Zdolávání mimořádných událostí. vyd. Praha: grafické studio Serifa, 2001. 81 s. ISBN: 80-86111-94-6. 3. ŠEJNOSTA, F. Registr nebezpečných látek. vyd. Praha: Galius Ruber, 1995.
19
OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................................................... 1 1.
CHARAKTERISTIKA A ROZDĚLENÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK.................................................. 3
2.
NEBEZPEČNÉ LÁTKY, IDENTIFIKACE A PŘEPRAVA................................................................... 3 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.
3.
MEZINÁRODNÍ PŘEDPISY PRO PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH LÁTEK................................. 3 IDENTIFIKACE A SILNIČNÍ PŘEPRANA NEBEZPEČNÝCH LÁTEK........................................ 4 ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH LÁTEK .................................................................. 7 OSTATNÍ MOŽNOSTI IDENTIFIKACE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK ............................................ 8
HAVÁRIE VOZIDLA S NEBEZPEČNOU LÁTKOU .......................................................................... 15 3.1. 3.1.1 3.1.2 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.
PRŮZKUM........................................................................................................................................ 15 PRŮZKUM BEZ POUŽITÍ OCHRANNÝCH POMŮCEK.............................................................. 15 PRŮZKUM S POUŽITÍM OCHRANNÝCH POMŮCEK ............................................................... 15 OPATŘENÍ K ZÁCHRANĚ OSOB A ZVÍŘAT A UZAVŘENÍ MÍSTA HAVÁRIE ..................... 16 SNÍŽENÍ BEZPROSTŘEDNÍCH RIZIK.......................................................................................... 16 OMEZENÍ ROZSAHU HAVÁRIE................................................................................................... 16 ÚPLNÁ LIKVIDACE HAVÁRIE..................................................................................................... 17
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 18
20
