Neřád starých ekologických zátěží. Nové vedení Státního fondu životního prostředí ČR chce přeměnit fond v takzvanou zelenou banku

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 7 I ZÁŘÍ 2010 I zdarma I www.opzp.cz

„Rozdíl mezi bankou a fondem je v tom, že banka má daleko více diverzifikované zdroje,“ říká nový ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Libor Michálek. STR. 14

Nové vedení Státního fondu životního prostředí ČR chce přeměnit fond v takzvanou zelenou banku. Novela zákona o ovzduší Poslanecká sněmovna bude projednávat úpravu zákona o ovzduší. Ta řeší i kritickou situaci ovzduší v Moravskoslezském kraji. Záleží na vládě a na poslancích, jak se k novele tohoto zákona postaví. Ministerstvo životního prostředí přesto již nyní představilo návrhy změn, které by měly být schváleny. Novelu zákona má vláda projednat do konce října. STR. 4

Turnovský PPP projekt Nejdříve byl projekt Čistá Jizera podpořený z Operačního programu Životního prostředí, poté uzavřelo Vodohospodářského sdružení Turnov koncesní smlouvu na provozování vodohospodářského majetku v regionu Turnovska a Semilska se společností Severočeské vodovody a kanalizace. Koncesní smlouva je uzavřena na dobu deseti let a její příprava trvala bezmála dva roky. STR. 6

Za lepší ovzduší

Neřád starých ekologických zátěží Staré ekologické zátěže, i to je téma, které řeší Operační program Životní prostředí. Nabízí dotace na zpracování průzkumných prací, analýzu rizik, inventarizaci kontaminovaných míst a hlavně sanačních opatření. Podporu lze čerpat v případě kontaminace podzemních i povrchových vod, horninového prostředí, ale i stavebních konstrukcí. STRANA 10

Že zlepšování kvality ovzduší v případě Operačního programu Životní prostředí není pouze prázdným pojmem, dokazují desítky úspěšně zrealizovaných projektů v rámci tohoto programu. Představujeme projekty firem Tulach, Dalkia, Kovolis Hedvikov, Teiko a nakonec akci Teplárny Strakonice, z níž vyplývá, že fluidní kotel umí mnohem více, než jen eliminovat emise oxidu dusičitého.

STR. 26 až 28

Mnichovské dny Pokud existuje skutečně světově významný odborný veletrh pro vodní a odpadové hospodářství, recyklaci a komunální techniku a služby, tak je to v našich zeměpisných šířkách veletrh IFAT ENTSORGA. Letos se v nedalekém Mnichově konal jeho 16. ročník a my jsme byli přitom. Zajímalo nás zpracování biologicky rozložitelných odpadů, odvodněných kanalizačních kalů, likvidace vozidel s ukončenou životností. STR. 30

2

3

AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři, v některých případech platí, že není důležité, co kdo říká, ale jak u toho vypadá. Co se týká médií, platí to zejména v televizi, v níž sebevětší blbost doplněná o adekvátní obrázky získá hnedle na vážnosti. V našem DANIEL případě forma TÁCHA slavila vítězství šéfredaktor nad obsahem v článku „Změny v OPŽP přinesou čistší ovzduší“ v minulém čísle Priority. Jako ilustrační obrázek jsme použili foto autobusu na zemní plyn, k němuž jsme napsali, že „v případě prioritní osy 2 dochází ke změně, která umožní její rozšíření o oblast podpory snižování emisí z dopravy, jmenovitě zavádění vozidel na alternativní pohon a budování příslušné infrastruktury“. Ne, neudělali jsme chybu, protože popisek ve svém významu říká, že dochází ke změně, která teprve něco umožní, jenomže, naneštěstí, v kombinaci s velmi reálně vyhlížejícím autobusem na zemní plyn, náš popisek mnohé svedl k myšlence, že v rámci OPŽP lze již žádat o podporu na vozidla s alternativním pohonem. No, nelze, alespoň prozatím… Těmito řádky se proto omlouvám za zavádějící sdělení u velmi reálně vyhlížejícího autobusu na zemní plyn. A teď vážně. Co skutečně je, je to, že obce postižené povodněmi mohou i nadále získat bezúročnou půjčku nebo odklad splátek ze strany SFŽP ČR. V tomto případě je možné podávat žádosti ze zatopených oblastí z celé ČR o půjčku do deseti milionů korun na obnovu kanalizační sítě a ČOV a půjčku do pěti milionů korun na obnovu drobné vodohospodářské infrastruktury. A máme tu ještě jednu aktuální výzvu, která se týká podpory obcím v regionech národních parků. Jejím cílem je kompenzace ztrát hospodářského rozvoje. O podporu lze žádat třeba na neinvestiční podporu environmentálního vzdělávání, energetickou soběstačnost i na navýšení podpory při kofinancování projektů z OPŽP.

AKTUALITY

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

Začalo čerpání 4 miliard pro Moravskoslezský kraj Ministr životního prostředí Pavel Drobil se 21. září sešel v Ostravě se zástupci firem, které patří k největším znečišťovatelům ovzduší v Moravskoslezském kraji. Informoval je o možnostech čerpání peněz z výzvy zaměřené na kvalitu ovzduší a snižování emisí, která byla otevřena v pondělí 13. září. Zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji je jednou z hlavních priorit Ministerstva životního prostředí, kterou i osobně několikrát deklaroval nový ministr životního prostředí Pavel Drobil.

další veřejné subjekty, ale i pro velké společnosti, které budou chtít investovat do ekologizace svých provozů, a tím snížit vypouštění emisí a prašnost ovzduší. Žadatelé mohou využít finance na zlepšení kvality ovzduší snížením vypouštěných emisí, snížením prašnosti a snížením imisní zátěže – spadu znečištění do daného území. Půjde například o realizace nových nízkoemisních zdrojů a nových rozvodů centrálního zásobování teplem, pořízení nízkoemisních technologií, technických opatření pro snížení prašnosti či výsadbu izolační zeleně.

Potřebná výzva Výzva, vyhlášená v rámci prioritní osy 2 Operačního programu Ži-

votní prostředí zaměřené na zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí, je určena pro obce, města,

Čtyři miliardy Vzhledem k problémům s ovzduším v Moravskoslez-

ském kraji má aktuální výzva prodlouženou dobu trvání. „Od 13. září do 31. května 2011 je možné podávat žádosti o dotace z Operačního programu Životní prostředí na projekty realizované pouze v Moravskoslezském kraji, které zlepší kvalitu ovzduší. Tato mimořádná výzva dává k dispozici čtyři miliardy korun,“ uvedl ministr Drobil. Podle Drobila výzva bude navíc reflektovat i některé nové možnosti a přístupy, které rozšiřují okruh možných žadatelů o dotaci. V jejím případě zároveň dochází k výraznému zkrácení a zjednodušení způsobu hodnocení projektů. Celkem je připravováno okolo 30 projektových záměrů velkých znečišťovatelů s očekávaným výrazným dopadem na snížení

ECHO Praha a Mezinárodní rok biodiverzity

vypouštěných emisí znečišťujících látek.

Informační kampaň Současně s vyhlášenou výzvou pokračuje i informační kampaň MŽP, v jejímž rámci se konají semináře se zaměřením na zpracování kvalitních žádostí o dotaci, standardně jsou k dispozici rovněž poradenská místa Státního fondu životního prostředí ČR, vše s cílem získat co největší počet kvalitních a pro kraj prospěšných projektů. Kontaktním pracovištěm je Krajské pracoviště SFŽP ČR pro Moravskoslezský kraj, Českobratrská 7, 702 00 Ostrava 2, telefony: 595 198 432-434 v době po-čt 8.00-16.00, pá 8.00-14.00.

Ve dnech 20.–22. září 2010 se v Top hotelu v Praze uskutečnilo šesté zasedání smluvních stran Dohody o ochraně populací evropských netopýrů - EUROBATS. Bylo to poprvé v novodobé historii ČR, kdy ČR hostila zasedání smluvních stran mezinárodní dohody v ochraně přírody. Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů patří k významným mezinárodním dokumentům sjednaným na základě Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (tzv. Bonnské úmluvy). Organizaci zasedání zajistilo Ministerstvo životního prostředí.

Ekodotace pomohou

Program Zelená úsporám získal další prostředky Ministr životního prostředí Pavel Drobil a zástupce japonské firmy Mitsui & Co. pan Ken Abe uzavřeli koncem srpna smlouvu o prodeji dalších jednotek AAU. Program Zelená úsporám tak získá nové prostředky, které budou využity pro zateplování rodinných a bytových domů, výstavbu domů v pasivním standardu a výměnu starých kotlů za ekologické vytápění. V současné době probíhají jednání Ministerstva životního prostředí i s dalšími kupci emisních kreditů. Přestože vyjednávání jsou po loňské krizi čím dál složitější, je Česká republika v prodeji jednotek AAU dlouhodobě nejúspěšnější zemí a již několikátý prodej jednotek AAU firmě Mitsui je toho důkazem. „Jednání o prodeji dalších emisních jednotek mají naději na úspěch i z toho důvodu, že kupci vnímají pozitivně úspěšný rozvoj programu Zelená úsporám,“ uvedl ministr Drobil.

Současný stav Do dnešního dne prodalo Ministerstvo životního prostředí

celkem 76,2 milionů jednotek AAU. Většinu z nich odkoupilo Japonsko (japonská vláda a firma Mitsui), část emisních kreditů od Česka převzaly i vlády Rakouska, Španělska a Světová banka. Stejně jako u všech předchozích smluv i v tomto případě zůstávají vyjednaná cena jednotky AAU i celkový získaný finanční objem důvěrné. Možnost prodat jednotky AAU získala Česká republika díky tomu, že od roku 1990 snížila své emise skleníkových plynů již o 27,6 %, přičemž jí z Kjótského protokolu vyply-

nul závazek k 8 % snížení. Své nevyužité právo vypouštět emise skleníkových plynů proto může ve formě jednotek AAU prodat ostatním státům nebo firmám, které mají problém se splněním svých závazků. Podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nakládá s jednotkami AAU Ministerstvo životního prostředí a výnosy z prodeje jednotek AAU jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Ten je poté investuje výhradně do programu Zelená úsporám.

AAU A EUA Jednotka AAU ( jednotka přiděleného množství, Assigned Amount Unit) je jednotka definovaná v rámci Kjótského protokolu, která představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu emisí skleníkových plynů v období 2008–2012. Přebytek svých jednotek může země, která snížila emise víc, než se v Kjótském protokolu zavázala, prodat

ostatním zemím. Často dochází k záměně povolenek EUA s jednotkami AAU. S emisními povolenkami EUA se obchoduje pouze v rámci evropského systému emisního obchodování (EU ETS) a obchodují s nimi jednotliví znečišťovatelé, tedy podniky. Od roku 2013 přestanou být firmám přidělovány zdarma a budou si je muset nakupovat rovnou v aukcích.

Ministr Drobil se setkal s prezidentem Hospodářské komory ČR Kuželem

Nový náměstek na MŽP

Ministr životního prostředí Pavel Drobil se počátkem září sešel s prezidentem Hospodářské komory ČR Petrem Kuželem. Schůzka byla informativní, mezi hlavní témata patřily novela zákona o odpadech, novela zákona o ovzduší, proces EIA, zákon č. 114/92 Sb. (o ochraně přírody a krajiny), SFŽP ČR a program Zelená úsporám a pokračování spolupráce MŽP a HK ČR. Během diskuze k novele zákona o ovzduší se stanoviska ministerstva a Hospodářské

Novým náměstkem ministra životního prostředí a ředitelem sekce ochrany přírody a krajiny se 1. září 2010 stal Tomáš Tesař. Vystudoval VŠST v Liberci a od roku 1990 pracoval v mezinárodním obchodě s přepravními službami. Na místo náměstka přichází z funkce jednatele a ředitele společnosti Topsped, spol. s r. o. pro logistiku a dopravu. T. Tesař je ženatý a má tři děti. Do roku 2009 nebyl členem žádné politické strany, od roku 2009 je členem TOP 09.

komory v některých bodech lišila. Zároveň došlo k dohodě o prodloužení a podpisu tzv. společného memoranda mezi Ministerstvem životního prostředí a Hospodářskou komorou ČR.

Podpora obyvatelům zatopených oblastí v roce 2010 Obce postižené povodní mohou i nadále získat bezúročnou půjčku nebo odklad splátek. Odborníci z fondu jsou připraveni poskytnout pomoc při přípravě projektů. 1. Poskytnutí rychlých bezúročných půjček na opravu kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod (ČOV) v rámci Příloh X Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR v rámci Programu podpory opatření na územích postižených povodní

v roce 2010. Zde je možné kontinuálně podávat žádosti ze zatopených oblastí z celé ČR o bezúročnou půjčku do 10 mil. Kč/akci na obnovu kanalizační sítě a ČOV a bezúročnou půjčku do 5 mil. Kč na obnovu drobné vodohospodářské infrastruktury. Celková alokace je odhadována na 100 milionů Kč.

do vyhlášené výzvy na projety financované z OPŽP v rámci prioritní osy 1 (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní), která bude vyhlášena v říjnu 2010. Experti z fondu jsou připraveni nadále poskytovat pomoc obyvatelům ze zatopených oblastí z celé ČR, s tím že přijedou i na místa postižená povodní.

2. SFŽP ČR vyčlenil pro žadatele ze zatopených oblastí několik pracovníků, kteří budou asistovat žadatelům při přípravě projektů

3. Zatopeným obcím bude navržen odklad splatnosti půjček, které mají od SFŽP ČR. Podpora platí pro celé území ČR.

Plánované stamilionové dotace z evropských peněz velkým hutním podnikům v Moravskoslezském kraji na jejich ekologické projekty pomohou konkurenceschopnosti českého ocelářství. Tvrdí to prezident Odvětvového svazu Hutnictví železa a generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala. Podle něho stále přísnější ekologická legislativa snižuje konkurenceschopnost hutí na trhu s ocelí v Evropě a ve světě. Hutě proto nedávno požádaly stát o pomoc. MŽP vyčlenilo z evropských peněz v Operačním programu Životní prostředí čtyři miliardy korun na zlepšení ovzduší na Ostravsku.

Praha chce spalovnu kalů Praha plánuje v Klecanech vybudovat spalovnu kalů, aby vyřešila nedostačující kapacitu Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Se stavbou by chtěla začít v roce 2013. Plán výstavby počítá s vybudováním rozsáhlého komplexu technologických zařízení. Navrhovány jsou dvě varianty zpracování. Anaerobní stabilizace kalu, kdy dochází k přeměně většiny rozložitelných organických látek na bioplyn, nebo aerobní fermentace kalu a organických nečistot, při které budou výsledným produktem granule biopaliva. Obyvatelé Klecan jsou ale proti výstavbě spalovny, obávají se zhoršení ovzduší. O stavbě rozhodnou v referendu.

4

5

Ekofilm ve znamení biodiverzity Ministerstvo životního prostředí a občanské sdružení Ekofilm představili JARMILA 36. ročník KREBSOVÁ MezináTiskový rodního odbor MŽP filmového festivalu EKOFILM, který proběhne od 4. do 10. října 2010 v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Třeboni.

AKTUALITY/ANALÝZY

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

Ministerstvo životního prostředí České republiky

Novela zákona o ovzduší přichází Poslanecká sněmovna by v blízké době měla projednávat úpravu zákona o ovzduší. Ta řeší i kritickou situaci ovzduší v Moravskoslezském kraji. Samozřejmě záleží na vládě a poslancích, jak se k novele tohoto zákona postaví, přesto Ministerstvo životního prostředí již nyní připravilo návrhy změn, které by měly být schváleny. Novelu zákona k projednání by vláda měla dostat do konce října. Návrh ministerstva směřuje ke zlepšení imisní situace v oblastech s nepříznivou kvalitou ovzduší. K tomuto účelu volí dva nástroje.

Větší efektivita

Do Turnova MARTINA PROKOPOVÁ projektová manažerka oddělení velkých projektů, SFŽP ČR

nictvím územního plánování a povolování provozu zdrojů znečišťování ovzduší.

objízdná trasa bez omezení po pozemní komunikaci stejné nebo vyšší třídy.

Nízkoemisní zóny

Opatření při smogu

S ohledem na trvalé překračování imisních limitů v centrech měst způsobené silniční dopravou a pro absenci jakéhokoliv nástroje k omezení znečištění ovzduší regulací dopravy se obcím navrhuje – v případech překročení některého z imisních limitů – aby na svém území formou nařízení stanovili tzv. nízkoemisní zóny. Cílem je rovněž stimulovat majitele starších vozidel s častější zajížďkou do center měst k obměně automobilů za modernější, v lepší emisní kategorii. Nízkoemisní zónu budou moci obce vyhlásit pouze tam, kde jsou překračovány imisní limity a současně existuje

Z hlediska akutních stavů znečištění ovzduší se pak návrh snaží přispět ke snížení dopadů provozu motorových vozidel na smogovou situaci v intravilánu, a to tím, že při vyhlášení smogové situace (konkrétně při vyhlášení signálu upozornění a signálu regulace při překročení takzvaných zvláštních imisních limitů pro PM10) budou určité úseky dálnic (ty, které mají charakter obchvatu) osvobozeny od zpoplatnění. Tím by mělo být zajištěno jejich větší využívání namísto nezpoplatněných městských silnic, a tedy alespoň krátkodobé snížení emisí z dopravy uvnitř měst.

Festival nabídne mnoho zajímavých filmů, které se mnohdy nedostanou do běžné distribuce, ale také workshopy, diskuze, výstavy, koncerty a další zajímavé doprovodné akce. EKOFILM je Mezinárodní filmový festival o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví. Širokému okruhu diváků přináší významný zdroj nejnovějších informací o stavu přírody a životního prostředí v různých zemích světa a v mnoha případech i fakta o řešení závažných kauz.

Navrhovaná úprava umožňuje rozšířit aplikaci emisních stropů i na skupinu zdrojů (obecně definovanou) či všechny zdroje na vymezeném území nadměrně zatíženém znečištěným ovzduším, což povede k efektivnějšímu výkonu veřejné správy v oblasti regulace emisí z těchto zdrojů znečišťování ovzduší, které se v dané vymezené oblasti podílejí na překračování imisních limitů. V praxi to znamená, že orgány ochrany ovzduší budou muset činit veškeré kroky k dosažení tohoto emisního stropu ve stanovené lhůtě, a to zejména prostřed-

Hlavním vyhlašovatelem festivalu je Ministerstvo životního prostředí. Hlavním sponzorem Státní fond životního prostředí ČR. Spoluvyhlašovatelem je občanské sdružení EKOFILM, Jihočeský kraj a města Český Krumlov a České Budějovice. Program festivalu je určen pro diváky od šesti do sta let a nabízí soutěžní, mimosoutěžní, školní, nebo také individuální promítání filmů na přání. Do doprovodného programu jsou zařazeny diskuze, přednášky, besedy, workshopy s tvůrci filmů či s odborníky na životní prostředí, přírodní a kulturní dědictví. Součástí festivalu jsou také výstavy, divadelní představení či koncerty. Diváci mají vstup na festival zdarma.

MŽP a hornická činnost v Dole Darkov K záměru „Pokračování hornické činnosti OKD, a. s., Dolu Darkov v období 2011–2020“ připravilo MŽP stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí (stanovisko EIA). Proces EIA je stanoven zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o dlouhodobý proces, v jehož průběhu jsou v souladu se zákonem zpracovány odborné dokumenty – oznámení, dokumentace, posudek –, které jsou spolu s vyjádřeními dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků a veřejnosti zásadními podklady pro závěrečné stanovisko EIA. Stanovisko EIA je odborným

Administrace koncesních řízení na provozovatele – zkušenosti oddělení velkých projektů

podkladem pro správní úřady rozhodující v navazujícím řízení o realizaci či nerealizaci záměru. Pro MŽP je zásadním podkladem posudek zpracovaný jím pověřenou autorizovanou osobou, která má za úkol zhodnotit především správnost a úplnost dokumentace a poté navrhne MŽP stanovisko, které je rovněž součástí posudku. Zpracovatel posudku při návrhu stanoviska standardně vypořádá veškeré připomínky, které byly ministerstvu doručeny v předchozím průběhu procesu EIA, a pokud je považuje z hlediska vlivu na životní prostředí za opodstatněné, promítne je rovněž do návrhu podmínek. Obdobně bylo postupováno i s vyjádřením společnosti Lázně Darkov, a. s., které bylo ministerstvu doručeno 29. 4. 2010 a násled-

ně předáno zpracovateli posudku k vypořádání. Toto vyjádření a návrh podmínek, které se týkají společnosti Lázně Darkov, a. s., byly obsaženy v posudku, který byl MŽP předložen 14. 5. 2010, tedy ještě před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, tzn. před působením ministra Pavla Drobila na MŽP. MŽP po prostudování posudku a na základě vyjádření doručených k posudku tyto podmínky jako opodstatněné plně do stanoviska EIA zapracovalo. Proces posuzování vlivů na životní prostředí je standardizovaným úředním postupem, který se řídí příslušným zákonem, probíhá na odborné úrovni a je plně v kompetenci ředitelky odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, která stanoviska EIA podepisuje.

Výběrové řízení na provozovatele a uzavření nové provozní smlouvy v souladu s právními předpisy České republiky a s předpisy evropského práva je jednou z forem zajištění naplnění podmínek přijatelnosti k vodohospodářským projektům ukotvených v rámci přílohy č. 7 Programového dokumentu Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP).

Vodohospodářské sdružení Turnov (dále jen VHS Turnov), jako žadatel o dotaci v OPŽP pro projekt Čistá Jizera v rámci prioritní osy 1 a její podoblasti 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů, měl uzavřenou původní provozní smlouvu na vodohospodářskou infrastrukturu se společností Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., do 31. 12. 2009. Pro naplnění podmínek přijatelnosti OPŽP se zavázal vybrat nového provozovatele na dobu 10 let v řádném výběrovém řízení. Koncesní řízení VHS Turnov začalo být ze strany žadatele připravováno na začátku roku 2009, kdy dosud v České republice nebyly s koncesními smlouvami zkušenosti. Na Státním fondu životního prostředí ČR (dále jen Fond) jsme v sektoru vodohospodářství částečně navazovali na zkušenosti s dosud jediným probíhajícím koncesním řízením Vodárenské společnosti Táborsko, s. r. o., které se bohužel dosud nepodařilo úspěšně uzavřít.

odpovídající nejlepší mezinárodní praxi, tzn. požadavky na kvalitu vodohospodářských služeb, výkonové ukazatele podporující efektivitu, odpovídající monitorovací nástroje a sankční mechanismy, pravidla přiměřenosti zisku a nájemného a další obsahové náležitosti smlouvy dle podmínek přijatelnosti OPŽP. To vše by v konečném důsledku mělo zadavateli přinést úspory i dodatečné prostředky na obnovu a kvalitní zajištění služeb pro konečného spotřebitele. Mezitím se proces koncesního řízení na provozovatele začal rozbíhat i u dalších vodohospodářských projektů, které žádají o dotaci z OPŽP. V současné době Fond eviduje více než deset dalších projektů, které již zaslali koncesní dokumentaci včetně návrhu nové provozní smlouvy ke kontrole a kde již probíhá připomínkování ze strany Fondu.

Zadavatel (žadatel) uzavírá provozní smlouvu v koncesním řízení, pokud jsou splněny následující podmínky: Účinná pomoc I. předpokládaný příjem provozovatele přeZároveň se Fond snaží vytvořit pro žadatele co sáhne po dobu trvání provozní smlouvy největší poradenskou podporu v oblasti výběčástku 20 milionů Kč bez DPH určenou rových řízení na provozovatele. způsobem uvedeným v prováV nedávné době byl na webových děcím předpise ke koncesnímu Úspěšně ukončené koncesní řízení je pro Fond stránkách OPŽP zveřejněn tzv. zákonu (diskontování budoucích soutěžní model. Tato aplikace dopříjmů stanoveným diskontním velice pozitivní zprávou. Byla uzavřena nová plňuje existující finanční nástroje koeficientem), jímž je v současné provozní smlouva, která splňuje požadavky OPŽP - kterými jsou „Finanční modobě vyhláška č. 217/2006 Sb., odpovídající nejlepší mezinárodní praxi. del pro vlastníky a provozovatele kterou se provádí koncesní zákon, vodohospodářské infrastruktury“ a „Vyrovnávací nástroj pro tvorbu II. předmětem provozní smlouvy cen pro vodné a stočné“ - o „Soutěžní formulář bude závazek provozovatele provozovat Vzhledem k malým zkušenostem s konpro potřeby koncesního řízení“. Tento formulář příslušnou vodohospodářskou infracesními řízeními se nejen žadatel, ale i prabyl vytvořen za účelem usnadnění přípravy strukturu s tím, že provozovatel bude covníci Fondu z oddělení velkých projektů, a realizace finanční části výběru provozovatele, mít právo přímo vybírat od konečných snažili orientovat v aplikaci podmínek takodběratelů vodné a/nebo stočné a řka „za pochodu“. S ohledem na specifičnost má sloužit nejen pro podání nabídek uchazečů, ale i pro jejich vyhodnocení v rámci daného projektu byly některé podmínky upraveny III. provozovatel by měl podle provozní přímo pro potřeby zadavatele, nutno dodat, výběrového řízení. Dalším krokem k usnadnění procesu výběru nového provozovatele smlouvy nést podstatnou část rizik spo- že vždy při respektování pravidel OPŽP. vodohospodářské infrastruktury je příprava jených s využíváním předmětu provozní Přístup žadatele a jeho konzultantů lze tzv. vzorových smluvních ujednání (dále jen smlouvy (tato podmínka bude v zásadě hodnotit jako velmi profesionální, poměrně VSU) pro smlouvy o provozování vodovodů považována za splněnou vždy, pokud četná jednání vedená s Fondem byla vzhleprovozovatel bude mít právo přímo dem k získávání cenných poznatků přínosná a kanalizací v rámci implementace přílohy č. 7 Programového dokumentu OPŽP. Cílem VSU vybírat od konečných odběratelů vodné pro obě strany. je poskytnout konečným příjemcům nezávazný, a/nebo stočné). Mezi taková rizika patří inspirativní smluvní text pro splnění podmínek zejména riziko poptávky, riziko platební Šťastný fond morálky zákazníků a technicko-provozní Úspěšně ukončené koncesní řízení je pro Fond přijatelnosti OPŽP, zveřejnění na webových velice pozitivní zprávou. Byla uzavřena nová stránkách OPŽP se předpokládá v krátkém rizika spojená s provozem předmětné provozní smlouva, která splňuje požadavky časovém horizontu. infrastruktury.

ŠANONY pro čtenáře Priority Čtenáři Priority mohou získat pro pohodlnou archivaci časopisu i dalších materiálů spojených s OPŽP speciální šanon. Stačí napsat na e-mail: [email protected] a do předmětu zprávy uvést Šanon.

6

7

TÉMA PRIORITY

TÉMA PRIORITY

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

Dlouhý vodohospodářský PPP projekt pro Turnovsko a Semilsko odstartoval Po skoro třech letech příprav Vodohospodářské sdružení (VHS) Turnov úspěšně vybralo provozovatele vodohospodářského majetku v regionu. Proč mu to trvalo tak dlouho? Jednoduše proto, že s novým provozovatelem neuzavřel klasickou nájemní smlouvu, ale smlouvu koncesní – vůbec první v případě provozu vodohospodářské infrastruktury v České republice.

VHS Turnov je dobrovolný svazek obcí, který spravuje vodohospodářskou infrastrukturu šesti měst a šestnácti obcí v severních Čechách. Předseda rady sdružení Milan Hejduk vysvětluje, proč byl její nový provozovatel vybrán na základě koncesního zákona: „Uzavřít koncesní smlouvu, připravit takzvaný PPP projekt, nám ukládal zákon. Jako příjemci dotace z Operačního programu Životní prostředí na projekt Čistá Jizera jsme neměli jinou možnost než s provozovatelem vodohospodářské infrastruktury uzavřít koncesní smlouvu. Pokud bychom ji neuzavřeli, kvůli podmínkám evropských dotací bychom přišli o podporu v projektu Čistá Jizera.“ Koncesní řízení bylo tedy zrealizováno nejen proto, že končil 15letý smluvní vztah na provozování vodohospodářského majetku VHS Turnov, ale protože bylo současně i podmínkou poskytovatele dotace, českého státu i orgánů EU pro uvolnění dotačních prostředků na akci Čistá Jizera ve výši 540 milionů korun.

provoz, který zajišťuje 80 zaměstnanců. Na základě deseti tisíců uzavřených smluv je zásobováno přibližně 35 tisíc obyvatel.

Nejvíc „nej“

Zpráva z tisku Dne 31. srpna 2010 podepsal předseda Vodohospodářského sdružení Turnov (VHS Turnov) koncesní smlouvu na provozování vodohospodářského majetku v regionu Turnovska a Semilska se společností Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., která je součástí skupiny Veolia Voda Česká republika. Koncesní smlouva je uzavřena na dobu deseti let. Staronový provozovatel bude spravovat majetek v hodnotě více než jedné miliardy korun, přičemž obrat z vodného a stočného za desetileté smluvní období tvoří přes dvě miliardy korun. „Tímto aktem byl úspěšně završen jeden a půl rok intenzivní práce VHS Turnov, konsorcia společností Facility, Wolf Theiss a VRV (Pozn.: Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a. s.) a také Státního fondu životního prostředí ČR na přípravě a realizaci tohoto PPP projektu, díky kterému jsme získali partnera pro zajištění dodávky vody pro naše obce,“ řekl při podpisu smlouvy předseda VHS Turnov Milan Hejduk. Projekt zahrnuje zhruba 400 km vodovodů, 210 km kanalizací, více jak sto vodohospodářských objektů a nepřetržitý

Projekt Čistá Jizera: vodojem v Rokytnici a bezvýkopová technologie v Jilemnici.

Koncesní výběr V rámci koncesního řízení VHS Turnov obdrželo tři nabídky provozovatelů, kteří se ucházeli o kontrakt na desetiletý provoz místní vodohospodářské infrastruktury. „Klíčovou roli pro uzavření všestranně výhodné koncesní smlouvy hráli dostatečné množství soutěžitelů a vhodné rozdělení rizika poptávky mezi VHS Turnov a provozovatele,“ uvedl Jan Kincl z poradenské společnosti Facility a vedoucí poradenského konsorcia.

smlouva představují v našem prostředí zásadní právní inovaci“. Své si v okamžiku podpisu koncesní smlouvy řekla i starostka Turnova Hana Maierová, která poděkovala poradcům a panu Hejdukovi za to, že „klestili cestu změtí předpisů, které se navíc v průběhu práce na PPP projektu neustále měnily, což celou věc vždy jen komplikovalo“.

Hejduk dále uvedl, že pokud by měl shrnout všechna „nej“ tohoto projektu, řekl by, že je to nejdelší neinvestiční projekt, na kterém pracoval. Že jde o projekt, který prošel nejtěsnějším hlasováním Fond jako dohlížitel starostů, které se kdy v případě Na přípravu koncesního řízení sdružení VHS Turnov uskui jeho průběh dotečnilo, nebo že hlížel Státní fond je projekt určen Nižší cena vodného a stočného pro konečné životního prostřenejdelší koncesní dí ČR, který VHS smlouvou na tak odběratele, vyšší standard pro poskytování Turnov poskytl velkém území. služeb, transparentní nastavení ceny, dostatek dotace na rozvoj Dalším „nej“ podle zdrojů pro obnovu, soutěž o nejlepší nabídku. vodohospodářHejduka je i to, ské infrastrukže jeho sdružení Podle něj se práce na projek- tury v rámci akce Čistá Jizera. na projektu pracovalo s doposud „Nižší cena vodného a stočného pro tu nesla často ve vypjaté atmonejdražšími poradci. konečné odběratele, vyšší standard sféře: „Pro nás to byl rok často velmi „Smlouva uzavřená na základě pro poskytování služeb, transparentní koncesního zákona je absolutním zlomem náročné práce, s panem Hejdukem jsme si dokonce někdy, jak se říká, vjeli nastavení ceny, dostatek zdrojů pro a novinkou pro nás pro všechny. Pro obnovu, soutěž o nejlepší nabídku. To do vlasů, ale dopadlo to dobře.“ starosty, pro provozovatele, pro poradce jsou hlavní efekty právě skončeného Oním „dobře“ myslí zejméa v konečném důsledku i pro koncové výběrového řízení na nového provozona to, že ačkoli podobný prozákazníky. Na jejím základě bude obsluhováno 35 tisíc lidí. Jsem rád, že jsme celý jekt se již několik let připravuje vatele vodohospodářské infrastruktury na Turnovsku. Tento projekt je prakticproces zvládli, a rád bych poděkoval všem v Táboře, VHS Turnov, i když zúčastněným včetně poradců, kteří za jed- začal skoro o rok a půl později, kou ukázkou toho, že aplikací podmínek má na rozdíl od Tábora již kon- přijatelnosti Operačního programu nu cenu odvedli dvakrát tolik práce, než Životní prostředí lze docílit uvedených cesní smlouvu uzavřenou. se původně počítalo,“ uvedl Hejduk. Jeho slova podpořila i advo- výsledků,“ řekla Lenka BrandVítězná nabídka podle něj tová, tisková mluvčí Státního kátka společnosti Wolf Theiss splnila představy vlastníka i státních institucí: vyšší požadovanou Lenka Krutáková, když uvedla, fondu životního prostředí ČR. Koncesní smlouvu posvětilo také že „proces soutěže o koncesi na tenkvalitu i rozsah služeb, nižší Ministerstvo financí ČR. to druh služeb a samotná koncesní nákladovou cenu, včetně ziskové přirážky.

ČISTÁ JIZERA V ČÍSLECH VHS Turnov dosud uspělo v žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí u následujících pěti projektů, které byly schváleny řídícím výborem. U projektů Čistá Jizera I a II bylo již vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace a podepsána smlouva o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR. Čistá Jizera I. (III. výzva OPŽP) Projektem bude realizováno: – výstavba kanalizace v délce 27,36 km, – rekonstrukce kanalizace v délce 16,61 km, – vytvoření předpokladu pro připojení dalších 2 926 EO, – na ČOV v Turnově, Semilech a Jilemnici bude možno odstranit navíc 116,80 t/rok CHSKCr a 42,70 t/rok NL. Celkové výdaje na projekt činí Celkové způsobilé výdaje Podpora OPŽP celkem Podpora z FS Podpora ze SFŽP ČR

488 690 003 Kč 300 209 413 Kč 270 188 472 Kč 255 178 001 Kč 15 010 471 Kč

Čistá Jizera II. (III. výzva OPŽP) Projektem bude realizováno: – intenzifikace a rekonstrukce mechanicko-biologické ČOV na kapacitu 5 500 EO, – výstavba kanalizace v délce 23,25 km, – rekonstrukce kanalizace v délce 5,61 km, – výstavba vodovodní sítě v délce 11,14 km, – vytvoření předpokladu pro připojení 2 648 EO na kanalizační síť a 1 090 obyvatel na vodovodní síť, – na ČOV v Rokytnici nad Jizerou a Lomnici nad Popelkou bude možno odstranit navíc 92,5 t/rok CHSKCr a 48,0 t/rok NL. Celkové výdaje na projekt Celkové způsobilé výdaje Podpora OPŽP celkem Podpora z FS Podpora ze SFŽP ČR

456 712 864 Kč 299 678 504 Kč 269 710 653 Kč 54 726 728 Kč 14 983 925 Kč

8

9

TÉMA PRIORITY ROZHOVOR

ROZHOVOR

Perfektní provoz, to byl náš cíl VHS Turnov je dobrovolným svazkem obcí, který spravuje vodohospodářskou infrastrukturu šesti měst a šestnácti obcí v severních Čechách. „Podpisem koncesní smlouvy naše práce zdaleka nekončí,“ říká v rozhovoru s Prioritou předseda sdružení VHS Turnov Milan Hejduk.

Okamžik podpisu koncesní smlouvy mezi vámi a společností Veolia Voda je z vaší strany jistě významnou událostí. Máte za to, že vaše úsilí by mohlo být inspirací i pro další obce a sdružení, jako je vaše VHS? Není to tak dlouho, kdy jsem se vracel k některým podkladům, které jsme v minulosti dávali v rámci tohoto projektu k posouzení starostům. Vyplynulo z nich, že jsme na tomto projektu fakticky pracovali skoro dva a čtvrt roku. A také to, že i když je teď rámcový projekt koncese u konce, do budoucna nás čeká jen další práce. Na řadu totiž přichází uzavřenou smlouvu skutečně naplnit. Do detailu propracovaná a komplikovaná smlouva totiž sebou nese kvalitu požadavků na naplňování kvality služeb, k níž se obě strany zavázaly. Podpis smlouvy je pro nás tedy jen koncem jedné etapy. Na nás je teď jednat s provozovatelem o tom, jak naplníme všechny povinnosti, ke kterým jsme se zavázali. Povinnosti, které nám určila metodika Státního fondu životního prostředí ČR, potažmo Evropské unie. Ale zpátky k vaší otázce: My jsme se na tomto projektu hodně naučili a již nyní se na mne obracejí některé subjekty, které se ptají na radu, protože chtějí jít stejnou cestou jako my. Není se čemu divit, jsme první, kteří koncesní smlouvu v případě provozu vodohospodářské infrastruktury uzavřeli. Použil jste takové netradiční spojení: „komplikovaná smlouva sebou nese kvalitu požadavků“. Co si pod tím představit?

To je jednoduché, ta smlouva není komplikovaná tak, že by byla nesrozumitelná nebo nejasná. Je komplikovaná v tom ohledu, že jedním z jejích výstupů je provozní smlouva, která zavazuje provozovatele i nás k mnoha úkolům, které jsou výzvou ke splnění. Výsledkem nemá být nic menšího než perfektní provoz vodohospodářské infrastruktury v našem regionu. Jde jednoznačně o povinnosti, které nám z této smlouvy plynou, a ty povinnosti sebou nesou právě tu kvalitu služeb a provozu, o níž jsem mluvil. Kde vidíte hlavní přínosy koncesní smlouvy? Uvedu pár příkladů z mnoha: Nyní budeme muset během dvou měsíců zmapovat veškerý náš majetek, už to je komplikovaná věc bez ohledu na to, že samozřejmě máme účetní evidenci, děláme inventury, ale metodika vyplývající ze smlouvy nás zavazuje zjistit skutečný technický stav majetku. Navazujícím příkladem pak je, že si společně s provozovatelem stanovíme investiční cíle tak, abychom majetek nutný k perfektnímu provozování vodohospodářské infrastruktury dostali do co nejlepší kondice. Cílem není nic menšího než poskytovat koncovým uživatelům ty nejlepší služby. S tím souvisí i další příklad, povinnost vyplývající z koncesní smlouvy. Nastavit ukazatele kvality provozu celého systému, což je věc nová, správná a musí se zavést do praxe. Mezi další výstupy koncesní smlouvy patří i to, že jsme si poručili vytvoření druhého zákaznického centra. Doteď bylo na celém okrese jen jedno, v Turnově, nyní se však další rozbíhá v Jilemnici. Zmínil jste perfektní servis pro koncové uživatele. Jaké změny jim přinese koncesní smlouva v případě cen? Tak za prvé, konečný uživatel by měl vědět, že díky uzavřené koncesní smlouvě přineseme daleko lepší kvalitu – kvalitu odkanalizování nebo

TÉMA PRIORITY

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

kvalitu pitné vody. Další důležitou věcí je samozřejmě cena. Myslím, že i v tomto případě koncový uživatel zaznamená posun k lepšímu. Když jsme vybírali dodavatele, nešli jsme jen po stanovení konečné ceny, ale po poměru nákladů a zisku provozovatele. A musím říci, že tento postup se nám vyplatil. Naše představy o konečné ceně vycházejí ještě lépe, než jsme si původně mysleli. Díky koncesní smlouvě získáváme mnohem lepší kvalitu za ještě nižší cenu, než platíme dosud. Zjednodušeně řečeno, koncový uživatel pocítí námi nastavenou koncesní smlouvu tak, že v našem regionu se nebude zdražovat o tolik jako jinde. Předběžný plán hovoří o navýšení ceny o dvě až čtyři procenta. Což je dobré vzhledem k tomu, že cena se zvyšuje hlavně proto, že jsou potřeba prostředky na obnovu zařízení, nikoli na zisk provozovatele. Jak hodnotíte spolupráci se SFŽP ČR? Jednoznačně musím fond pochválit. S fondem nejvíce spolupracujeme zejména na projektu Čistá Jizera. A nemohu si stěžovat, protože zástupci fondu nám vycházejí maximálně vstříc. Co se týká spolupráce na přípravě našeho PPP projektu, i v tomto případě musím fond ocenit. Jsem rád, že SFŽP ČR dokázal rozjet nové pracoviště speciálně pro PPP projekty, a to v relativně krátkém čase. Cením si také toho, že jeho zaměstnanci byli vždy plně otevřeni našim návrhům a podnětům. A úplně nejdůležitější je pro mne to, že nás nikdy jeho zástupci „nedusili“ tam, kde to nebylo nezbytně nutné, přestože ani fond to s ohledem na požadavky Evropské komise nemá lehké a přestože PPP oddělení vzniklo teprve před nedávnem. Konkrétně velký dík patří bývalému náměstkovi Petru Valdmanovi, Soně Sýkorové nebo paní Ivaně Weberová a jejímu týmu. Z mého pohledu šlo o příkladnou spolupráci, i když ji samozřejmě komplikovalo to, že se jednalo o první projekt v republice, takže nikdo pořádně nevěděl, jak na něj.

ROZHOVOR

ROZHOVOR

Vstřícný SFŽP ČR

První zvládnutý projekt je úspěch

Přijatelná cena vody jako výhra

Jednou ze společností, která se podílela na přípravě koncesní smlouvy mezi společností Veolia Voda a VHS Turnov, byla i advokátní kancelář Wolf Theiss. Zastupovala ji Lenka Krutáková.

Společnost Facility je česká poradenská společnost poskytující služby v oblasti management consultingu, transakčního poradenství, oceňování majetku a dalších služeb znaleckého ústavu. Právě ona byla hlavním poradcem v případě uzavřeného PPP projektu na provoz vodohospodářské infrastruktury sdružení VHS Turnov. Co si o něm myslí vedoucí jeho poradenského konsorcia Jan Kincl?

Podle starostky města Turnova Hany Maierové je podpis koncesní smlouvy na provoz vodohospodářské infrastruktury v jejím městě jednoznačným úspěchem. „Nedovedu si představit, že bychom celou věc zajišťovali vlastními silami,“ říká Maierová v rozhovoru s Prioritou.

v soutěži a podepsat s ním koncesní smlouvu.

Co bylo úkolem vaší firmy při přípravě projektu VHS Turnov? V první fázi jsme pracovali na přípravě koncesního projektu, zpracovávali jsme jeho právní audit, tedy veškerý vodohospodářský majetek, který je předmětem smlouvy, ale i veškeré smluvní věci, kterými je vázán vlastník infrastruktury. To vše jsme zkoumali a zjišťovali, jestli je vůbec možné PPP projekt v tomto případě realizovat. Druhou fází byla příprava kvalifikační dokumentace, kterou jsme museli nastavit tak, abychom měli jistotu, že se nám do soutěže přihlásí provozovatel, který úkol daný připravovanou koncesní smlouvou zvládne. V třetí etapě procesu jsme pracovali na přípravě koncesní dokumentace a koncesní smlouvy. Narazili jste na nějaký problém v těchto třech fázích? Problémy se vyskytovaly průběžně. Nicméně asi ten největší problém nastal, když došlo ke změně podmínek přijatelnosti. Ovšem to je asi přirozené, protože šlo o jeden z prvních projektů. Pozitivní v tomto ohledu bylo, že nám Státní fond životního prostředí ČR vyšel maximálně vstříc, protože když se podmínky změnily poprvé a bylo jasné, že věci nestihneme připravit v plánovaném čase, zástupci fondu nás vždy nechali naší práci dokončit. Změny vyžadovali tedy jen tam, kde to bylo bezpodmínečně nutné.

Nakolik byl pro vaši firmu Facility tento projekt významný nebo nový? Podle mého názoru významnost tohoto projektu spočívá v tom, že jde o první velkou koncesní smlouvu ve vodním hospodářství u nás. Je to první velký PPP projekt na provoz vodohospodářské infrastruktury, který byl realizován od vzniku českého koncesního zákona. Zatím se hodně těchto koncesních projektů jen rozběhlo, přičemž na tom největším, táborském, se pracuje již tři roky, a smlouva stále není podepsána. Náš projekt je tedy prvním projektem, který se podařilo poměrně snadno a rychle uzavřít podpisem smlouvy. Co především jste řešili při přípravě tohoto projektu? VHS Turnov, vlastník zdejší vodohospodářské infrastruktury, zažádal o dotaci na projekt Čistá Jizera, což je docela velká akce. Aby ta dotace mohla být proplacena, bylo v rámci tohoto projektu zapotřebí vybrat v soutěži i nového provozovatele místní vodohospodářské infrastruktury. Nešlo jít tedy cestou nájemní smlouvy, bylo zapotřebí vybrat firmu formou koncesního řízení. To sebou nese přípravu takzvaného koncesního projektu, na jeho základě připravit koncesní dokumentaci, což je vlastně zadávací řízení na provozovatele. Následně provozovatele vybrat

Co bylo v tomto procesu nejobtížnější? Asi nejobtížnější bylo dodržet všechny podmínky Státního fondu životního prostředí ČR. Když se tvoří standardní koncese, tak je jen jeden regulátor, kterým je Ministerstvo financí ČR. V tomto případě těch regulátorů bylo podstatně více. Museli jsme vyhovět podmínkám Ministerstva financí ČR, Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR, ale i Ministerstva zemědělství. To byl extrémně komplikovaný úkol. I časově to vycházelo docela na dlouho. Vše se velmi protahuje, ale i přesto jsme rádi, že jsme to v našich podmínkách zvládli poměrně rychle, byť jsme na tom pracovali rok a půl, vlastně rok a osm měsíců. Dá se zkušenost z vaší práce přenést na další PPP projekty, o nichž se neustále mluví, ale jejich skutečný počet je, řekněme, velmi skromný? Velmi těžko, protože za těmi ostatními projekty, o kterých se mluví, vždy stojí nějaká investice. To znamená, že se vybírá partner, který nebude věc jenom provozovat, ale zároveň ji i postaví. Náš projekt se týká pouze provozu. Uzavřena je desetiletá koncesní smlouva v objemu dvou miliard korun na provoz. Což je docela zajímavé, protože z hlediska těch prostředků jde o relativně veliký projekt, a to i ve srovnání s těmi projekty, o nichž se mluví na úrovni vlády. Jak hodnotíte přístup spolupracujících státních institucí? Já si myslím, že po stránce osobní, tedy v kontaktu s konkrétními úředníky, to bylo bez problémů. Mnozí dělali, co bylo v jejich silách.

Proč jste se rozhodli jít cestou projektu? Nemrzí vás, že jste s tím strávili tolik času? Pokud by byla jasná pravidla, známé detaily, když jsme s přípravou projektu začínali, bylo by to samozřejmě jednodušší. S tím však nic nenaděláme. Navíc povinnost uzavřít koncesní smlouvu nám ukládal zákon. Samozřejmě že jsme ještě diskutovali o tom, zda by sdružení VHS nemělo vodohospodářskou infrastruktuPráce na uzavření koncesní ru provozovat samo, ale rozhodli smlouvy trvala skoro dva roky. Je jsme se pro najmutí profesionálů. to podle vás krátká, nebo dlouhá Totiž řídit vodohospodářskou doba? infrastrukturu není nic jednoduVzhledem k tomu, že spochého ani levného. lečnost VHS i naši konzultanti hledali cestu, aby vyhověli Vaším zájmem je spokojenost všem podmínkám a povinnosobyvatel vašeho regionu. Myslíte tem Státního fondu životního si, že na uzavřeném PPP projekprostředí ČR, které mu nařitu vydělají? zuje Evropská komise, tak byl Občan nevnímá, o jaký projekt ten proces samozřejmě o něco jde. Pro něj je důležité, aby voda delší, než jsme čekali. To je tekla každý den a nestála „majfakt. Na druhou stranu jsem lant“, abych tak řekla. A přesto, že ráda, že to již máme za sebou, máme naplánovány velké investice protože těch konzultací a jeddo obnovy vodohospodářské nání proběhlo tolik, že bych je infrastruktury, tak mám pocit, ani nespočítala. Jsem ráda, že že právě díky koncesní smlouvě v tuto chvíli máme vybraného bude cena vody pro naše koncové provozovatele, což značí klid uživatele velmi přijatelná. Bylo to pro majitele vodohospodářské i politické rozhodnutí na úrovni infrastruktury, provozovastarostů, jaký model pro stanovotele, ale i pro nás, starosty, vání ceny zvolit. Co je také dobré, a ve finále i všechny koncové že díky podmínkám smlouvy se uživatele. zlepší informování občanů.

10

11

HLAVNÍ TÉMA PRIORITY

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

HLAVNÍ TÉMA PRIORITY

Kuchařka MŽP: Jak na odstraňování starých ekologických zátěží Jednou z možností poskytnutí dotací v OPŽP je i oblast starých ekologických zátěží, přičemž tato možnost se týká zpracování průzkumných prací a analýz rizik, sanačních opatření a také provedení inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst. Podpořeny pak mohou být projekty, u nichž je splněna definice staré ekologické zátěže, která je stanovena v Programovém dokumentu OPŽP.

ALEXANDRA SKOPCOVÁ

IVANA VÁVROVÁ

Odbor ekologických škod, MŽP

Jedná se o závažnou kontaminaci podzemních vod, povrchových vod, horninového prostředí a stavebních konstrukcí, která ohrožuje lidské zdraví a složky životního prostředí. Přičemž původce kontaminace neexistuje či není znám. Toto pravidlo musí být dodrženo i v případě právního nástupce původce kontaminace.

Prozatímní zkušenosti Na základě dosud realizovaných pěti výzev a připravovaných projektů, které jsou konzultovány s pracovníky Odboru ekologických škod MŽP a se zástupci Odboru ochrany přírody, odpadů a environmentálního vzdělávání SFŽP ČR, je možné říct, že zejména prokázání a doložení druhého bodu definice bývá problematické a velmi často i náročné. Každý projekt je třeba posuzovat individuálně. SFŽP ČR a MŽP mají zpracovanou metodiku, podle které při posuzování této problematiky postupuje, přičemž v nejproblematičtějších případech jsou otázky existence původce, resp. povinného subjektu k provedení nápravy, posuzovány externím právním poradcem. Jedná se zejména o to, aby byla z OPŽP spolufinancována nápravná opatření, na které nejsou vyčleněny jiné finanční prostředky, a tím bylo vyloučeno případné dvojí financování. Závažnost

PRIORITNÍ OSA 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Výše podpory Dotace z Fondu soudržnosti do výše 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu. Dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR nebo státního rozpočtu do výše 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu. Minimální způsobilé výdaje na projekt jsou 0,5 milionu korun, maximální výše podpory podnikatelským subjektům pro oblast Zkvalitnění nakládání s odpady je 50 milionů korun.

se nejedná o zhodnocení daného pozemku. Není tedy třeba odpočítávat zhodnocení pozemku od výše poskytnuté dotace tak, jak je tomu u sanací kdy se jedná o pozemky podnikatelských subjektů, resp. o veřejnou podporu. V rámci ověřování inovativních sanačních metod, jakými je například redukce kontaminantů nanoželezem či v rámci

kontaminace je pak posuzována na základě tzv. kategorie priority, která je vyhodnocena po vyplnění požadovaných informací vztahujících se k dané lokalitě ve formuláři priority přes webové rozhraní. Priorita je vyhodnocena pomocí softwarového programu na základě principů stanovených v metodickém pokynu MŽP Hodnocení priorit – kategorizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst – ze září 2008. Odkaz na formulář priority je na stránkách MŽP, v podrubrice Staré ekologické zátěže. Závazné stanovisko MŽP, které musí být předloženo SFŽP ČR jako nedílná součást žádosti o poskytnutí dotace, obsahuje pak i tuto výslednou prioritu. Zároveň je na základě této priority přidělováno projektu bodové ohodnocení. V rámci realizace projektů v oblasti podpory 4.2 jsou role SFŽP ČR a MŽP rozděleny, Odbor ochrany přírody, odpadů a environmentálního vzdělávání SFŽP ČR zastává administrativní funkci a Odbor ekologických škod

Žádosti o poskytnutí dotace na sanace musejí být předkládány SFŽP ČR již s vydaným územním rozhodnutím, které nabylo právní moci.

Podpořeny mohou být projekty, kde je splněna definice staré ekologické zátěže. Jedná se o závažnou kontaminaci podzemních vod, povrchových vod, horninového prostředí a stavebních konstrukcí, která ohrožuje lidské zdraví a složky životního prostředí. MŽP pak představuje odborného garanta projektů. Z tohoto důvodu jsou i závazným stanoviskem MŽP stanovovány podmínky realizace projektů a jejich cíle (jako jsou cílové sanační limity, metody sanace, nezbytné postupy apod.), jejichž plnění pak následně kontroluje MŽP z odborné stránky. Nezbytné podklady, které musejí být předloženy spolu s žádostí o vydání závazného stanoviska MŽP, jsou uvedeny na internetových stránkách ministerstva (http://www.mzp.cz/ cz/operacni_program_zp).

Kategorie průzkumných prací a analýz rizik V rámci kategorie průzkumných prací a analýz rizik je možné žádat jak na zpracování analýz rizik pro jedno kontaminované území, tak na skupinové analýzy rizik (využitelné zejména pro kraje či větší

odstraňování ekologických škod způsobených hornickou činností), a také sanace starých ekologických zátěží vzniklých v důsledku hornické činnosti. Rovněž je možné žádat na realizaci monitorované přirozené atenuace. Jednou z nejdůležitějších podmínek pro podání žádosti na sanaci je existence analýzy rizik, která obsahuje aktuální informace

obce) nebo i na realizaci doprůzkumů, a to i například včetně ověřování inovativních technologií. Analýzy rizik totiž jsou nezbytnou součástí žádosti na sanaci. Některé analýzy rizik, které jsou již pro dané lokality k dispozici, mohou být zpracovány v rozsahu průzkumu, který je nedostačujícím pro zpracování projektové dokumentace sanace, zejména není možné na jejich základě určit rozsah sanace či vůbec určit rozsah kontaminace nebo nejsou informace zcela aktuální (průzkum proběhl před několika lety) apod. Z těchto důvodů se jako účelné u některých lokalit jeví podat žádost na provedení podrobného doprůzkumu. Další výhodou může být i skutečnost, že tím, že se jedná o kategorii průzkumu, je možné realizovat práce se souhlasem majitele pozemku (to se týká přímo průzkumných prací na daném pozemku), a navíc

podpoření biologických procesů a naopak oxidace kontaminantů pomocí například manganistanu draselného, Fentonova činidla nebo peroxodisíranu, dochází již během tohoto ověřování alespoň k částečné eliminaci kontaminantů v horninovém prostředí, čímž může docházet i ke snižování rizikovosti dané lokality v rámci této kategorie. Rovněž je možné ověřit, zda daná inovativní metoda či jejich kombinace bude na dané lokalitě efektivní, také je možné ověřit nastavení režimu pro aplikaci daného činidla tak, aby následný sanační zákrok byl co nejvíce efektivní. Analýzy rizik musejí být zpracovány dle platné legislativy, a to dle vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek a relevantních metodických pokynů, přičemž klíčovými jsou MP č. 13 pro zpracování průzkumných prací z roku 2005 a MP č. 12 pro zpracování analýzy rizik z roku 2005, jehož aktualizace je chystána na podzim tohoto roku. Požadavkům vyplývajícím z těchto předpisů pak musí odpovídat i projektová dokumentace na zpracování analýzy rizik či doprůzkumu, a to zejména svou podrobností a konkrétností v rámci navrhovaných prací.

Kategorie sanačních prací Tato kategorie zahrnuje žádosti na jednotlivé etapy komplexních sanací kontaminovaných staveb, půdy (horninového prostředí) a podzemních vod, sanace deponií nebezpečných nebo rizikových odpadů (starých skládek provozovaných před platností zákona o odpadech) a úložiště (s výjimkou

o lokalitě a je zpracována v dostatečném rozsahu, aby mohla sloužit jako podklad pro zpracování projektové dokumentace sanačních prací. Na základě výsledků získaných v rámci zpracování analýzy rizik pak musí být vyplněn záznam do databáze Systém evidence kontaminovaných míst (dále SEKM), přičemž na základě vyplnění tohoto záznamu je poté vyhodnocena i priorita lokality podle příslušného metodického pokynu (viz výše). Není-li za analýzu rizik vyplněn záznam do databáze SEKM včetně vyhodnocení priority, pak musí být vyplněn formulář pro kategorizaci priorit, a to zejména z důvodu vyhodnocení priority pro možnosti hodnocení žádosti v rámci ekologického kritéria. V případě sanací, jejichž finanční náročnost překračuje 20 mil. korun, je nezbytnou součástí žádosti studie proveditelnosti, která musí být zpracována podle metodického pokynu MŽP Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit z června 2007. Žádosti o poskytnutí dotace na sanace musejí být předkládány SFŽP ČR již s vydaným územním rozhodnutím, které nabylo právní moci. V případě, že stará ekologická zátěž se nachází na více pozemcích, žadatel musí mít souhlas majitelů pozemků, jichž se sanace přímo dotýká (např. při realizaci odtěžby či vrtných prací na daných pozemcích). Od roku 2009 mohou na základě notifikačního procesu schváleného Evropskou komisí žádat z OPŽP na sanace i podnikatelské subjekty, jimž vázne na pozemcích stará ekologická zátěž, a to v případě, že nejsou původci kontaminace a pů-

12

13

HLAVNÍ TÉMA PRIORITY vodce kontaminace již neexistuje. Výše podpory je pro tyto žadatele shodná jako pro všechny ostatní, a to 90 % uznatelných nákladů, přičemž od poskytnuté dotace musí být odečteno zhodnocení pozemku. Rovněž pro tento typ žadatelů nepatří mezi uznatelné náklady sanace nadzemních stavebních konstrukcí.

Kategorie pro inventarizaci Poslední kategorií pro podávání žádostí je inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci. Tato kategorie je primárně určena pro provedení inventarizace kontaminovaných míst v rámci celé České republiky, kdy by měla být zmapována a zaevidována všechna kontaminovaná a potenciálně kontaminovaná místa. Výsledkem bude veřejně přístupná databáze. Na realizaci projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst – I. etapa – podala v V. výzvě (podzim 2008) žádost agentura CENIA, přičemž tento projekt v současné době probíhá a podrobnosti k jeho realizaci jsou na stránkách www.cenia.cz/nikm.

Doporučení pro první kroky Prvním krokem při přípravě žádostí v oblasti podpory 4.2 by

Slušnost a transparentnost především

mělo být ověření, zda původce kontaminace již neexistuje a zda povinnost provést nápravná opatření nepřešla na nějaký jiný subjekt. Rovněž je třeba ověřit, zda se jedná o starou ekologickou zátěž, zda již proběhly nějaké průzkumné práce na dané lokalitě, zda je pro danou lokalitu záznam v databázi SEKM (http://sekm.cenia.cz/portal/) nebo zda je lokalita v Seznamu národních priorit (http://www. mzp.cz/cz/priority_odstranovani_stare_ekologicke_zateze). Již v rámci tohoto prvního kroku je vhodné konzultovat připravovanou žádost s příslušnými pracovníky Odboru ekologických škod MŽP a Odboru ochrany přírody, odpadů a environmentálního vzdělávání SFŽP ČR.

Do styku se zaměstnanci a spolupracovníky Státního fondu životního prostředí ČR proto přichází každý žadatel o podporu z OPŽP. I když každý z nich má často jiné starosti než zkoumat chování zaměstnanců a spolupracovníků fondu, není od věci uvést, že vystupování všech zástupců Státního fondu životního prostředí ČR podléhá etickému kodexu. V následujícím textu uvádíme jeho základní body.

Nová výzva Dosud byly vyhlášeny čtyři výzvy pro oblast podpory 4.2, schváleno bylo 62 projektů, přičemž nyní probíhá hodnocení XIX. výzvy, za níž bylo podáno 44 projektů na analýzy rizik. V rámci dosud schválených projektů bylo 39 projektů na zpracování analýz rizik a doprůzkumů, 22 na sanace a 1 projekt na I. etapu Národní inventarizace kontaminovaných míst.

ETICKÝ KODEX

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

Účelem etického kodexu je napomáhat prosazování základních hodnot fondu a tím vytvářet kvalitní vztahy s klienty a zaměstnanci fondu, založené na důvěře, respektu, průhlednosti a profesionalitě. Dodržování etických principů ve všech procesech je jedním z pilířů činnosti fondu jako moderní instituce, která poskytuje finanční podporu pro projekty v oblasti zlepšování životního prostředí v České republice.

Čestný a poctivý měla být pro projekty kategorií průzkumných prací a analýz rizik a sanací.

Kodex SFŽP ČR stanovuje, že zaměstnanec fondu respektuje pravidla, která jsou obsažena ve vnitřních předpisech upra-

Přístup k řešení starých ekologických zátěží v ČR Řešení starých ekologických zátěží začalo být předmětem celospolečenského zájmu v souvislosti s privatizací bývalých státních podniků a rovněž s odchodem sovětských vojsk. Druhým spouštěcím mechanismem byl rozvoj nové české environmentální legislativy.

Definice pojmu „stará ekologická zátěž“ není zakotvena v žádném legislativním předpisu, nejvýstižněji je definována pro PAVLA potřeby OPŽP KAČABOVÁ (viz následující odbor příspěvek). ekologických V minulém škod, MŽP desetiletí pochopitelně existovaly snahy o vytvoření samostatného zákona o starých ekologických zátěžích, toto úsilí však nebylo završeno přijetím zákona. V České republice tak dochází k řešení starých ekologických zátěží s použitím různých mechanismů a finančních zdrojů (Ministerstvo financí ČR – ekologické smlouvy, revitalizace území po těžbě nerostných surovin; Ministerstvo životního prostředí – náprava škod po Sovětské armádě; Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – zahlazování následků hornické činnosti; krajské úřady - § 42,

odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, a další). Významným zdrojem financování jsou rovněž finanční prostředky z evropských fondů; v minulém období byl i pro sanace starých ekologických zátěží částečně využit Operační program Infrastruktura. Mohutným a podstatně komplexnějším nástrojem se stal až Operační program Životní prostředí, a to konkrétně v oblasti podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží. Ve výčtu nejdůležitějších finančních zdrojů na řešení starých ekologických zátěží nelze pominout ani soukromé zdroje. Řešení starých ekologických zátěží je nicméně podporováno strategickými dokumenty zásadního významu. Jedná se zejména o Státní politiku životního prostředí České republiky 2004–2010, schválenou usnesením vlády ČR č. 235/2004, která mimo jiné ukládá využít fondy EU pro ověření rizikovosti vytipovaných lokalit a zajištění vlastních sanačních prací na lokalitách, kde staré

ekologické zátěže již přímo složky ŽP a zdraví člověka ohrožují. Zodpovědnost MŽP vůči odpadům a kontaminovaným místům vyplývá rovněž ze schváleného Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech (viz usnesení vlády č. 1572/2005). Důležitým dokumentem je rovněž Rozpis úkolů z Plánu hlavních povodí ČR (usnesení vlády č. 562/2007). Jedním z definovaných úkolů je urychlení odstraňování starých ekologických zátěží, které mají negativní vliv na vodní prostředí nebo jej ohrožují. Problematika kontaminace povrchových a podzemních vod a půd je rovněž obsažena v Strategickém rámci udržitelného rozvoje (usnesení vlády č. 37/2010). Dalšími strategickými dokumenty jsou Strategický rámec udržitelného rozvoje (usnesení vlády č. 37/2010) a Zásady urbánní politiky (usnesení vlády č. 342/2010).

Dle kodexu zaměstnanec uplatňuje zdvořilý, korektní a nestranný přístup ke všem klientům. Klientovi poskytuje úplné, nezkreslené, pravdivé a srozumitelné informace. Dbá o průhledné a předvídatelné vztahy. Zaměstnanec nevyžaduje ani nepřijímá dary, úsluhy, laskavosti, ani žádná jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit ať už fakticky, či zdánlivě jeho rozhodování, nebo

Zaměstnanec uplatňuje zdvořilý, korektní a nestranný přístup ke všem klientům. Klientovi poskytuje úplné, nezkreslené, pravdivé a srozumitelné informace. Tolik obecné řeči. Uveďme, které základní hodnoty podle etického kodexu Státního fondu životního prostředí ČR jsou základními hodnotami zaměstnanců fondu: Je to transparentnost, důvěryhodnost, předvídatelnost, respekt a slušnost.

Další výzva pro oblast podpory 4.2 je plánována na období říjen–listopad 2010 a otevřena by

Korektní a zdvořilý

která by bylo možno považovat za odměnu za práci, která je jeho povinností.

Poskytuje informace A co se týká informování žadatelů nebo zájemců o podporu? Zaměstnanci při poskytování informací postupují profesionálně a klientům fondu, jakož i veškerým jiným osobám, podávají přesné a úplné informace, není-li nakládání s informacemi zákonně omezeno, případně omezeno jiným předpisem fondu. Informace, které zaměstnanec získá při výkonu své práce pro fond, nevyužívá pro svůj soukromý zájem. S informacemi získanými při výkonu své funkce zaměstnanec nakládá s potřebnou důvěrností a poskytuje jim příslušnou ochranu. Uvědomuje si, že nakládání s informacemi mimo rámec jeho oprávnění, které je stanovené interními předpisy, může mít závažné důsledky pro jeho postavení a působení ve fondu.

Není v konfliktu zájmů vujících výkon jeho činnosti. Že se tedy ve styku s klienty postupuje čestně, poctivě a nestranně. Že se také vyvaruje takového jednání, které by mohlo vyvolat zkreslený dojem o poskytovaných službách a tím narušit dobré jméno fondu. S informacemi, které získá v souvislosti s výkonem své činnosti, nakládá vždy s náležitou péčí. V případě, že se jedná o důvěrné informace, dodržuje povinnost mlčenlivosti.

Zaměstnanec se vyvaruje všech činností, které vytvářejí konflikt jeho zájmů se zájmy fondu. To znamená, že se zříká zejména činnosti v subjektech, jejichž aktivity jsou nebo mohou být v rozporu se zájmy fondu. Zaměstnanec samostatně nepodniká se získanými informacemi a výhodami, které získal v zaměstnání. Nevyužívá prostředky a zařízení fondu pro soukromé účely. Nezískává neoprávněnou výhodu tím, že zvýhodňuje své rodinné příslušníky nebo přátelé nad rámec platných obchodních podmínek.

ECHO Slovensko bude mít opět MŽP Poslancům slovenských vládních stran se podařilo přehlasovat prezidentské veto k novele kompetenčního zákona. Nejspíš tak definitivně zvrátili rozhodnutí předchozího kabinetu, který převedl agendu životního prostředí pod ministerstvo zemědělství. Rezort by měl být obnoven k 1. listopadu 2010. Sloučení ministerstev prosadila bývalá vláda Roberta Fica přes odpor ekologů a přírodních vědců. Argumentovala při tom úsporami, ale opozice i aktivistická sdružení ji podezírala, že chce zabránit vyšetření kauz, které na ministerstvu vznikly. Pozornost médií upoutal zejména prodej emisních povolenek, které Slovensko udalo za poloviční cenu než ČR a velmi kontroverzní kácení v Tatranském národním parku.

SZPI nenašla problémy Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) nenašli po srpnových povodních v Libereckém a Ústeckém kraji v obchodech a výrobnách žádné poškozené potraviny. Inspekce zkontrolovala 313 provozoven. Rozsáhlejší kontroly byly provedeny v Libereckém kraji, které se týkaly 188 firem, v Ústeckém bylo prověřeno 125 provozovatelů. Přímo vodou bylo zasaženo 74 provozovatelů, výpadky proudu postihly 66 společností. Inspektoři SZPI řešili dva podněty od občanů, které se týkaly případného omývání poškozených potravin. Oba se ukázaly jako neoprávněné.

Ne fotovoltaickým elektrárnám Výkon slovenských elektráren využívajících vítr a sluneční záření pokrýval začátkem tohoto roku jen zlomek celkové spotřeby země. Štědré výkupní ceny elektřiny vyrobené ze slunce však vzbudily v minulém roce takový zájem investorů, že stát musel jejich záměry regulovat. Výstavbu zařízení s výkonem nad jeden megawatt schvalovalo ministerstvo hospodářství, od května stát omezil i výstavbu menších fotovoltaických elektráren. V současnosti je v provozu jen pět větrných turbín s celkovým výkonem tři megawatty a začátkem roku byly k síti připojeny fotovoltaické elektrárny s výkonem okolo jednoho megawattu. Výstavbu dalších zdrojů brzdí stát.

14

ROZHOVOR

15

ROZHOVOR

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

Libor Michálek: Nic menšího než transformace Pátého srpna jmenoval nový ministr životního prostředí Pavel Drobil do funkce ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Libora Michálka. Jeho úkolem je nastartovat novou etapu Státního fondu životního prostředí ČR, která ve svém zadání nenese nic menšího, než proměnit fond v takzvanou „zelenou banku“.

„

Svoji roli na státním fondu proto vnímám jako roli toho, kdo má vytvořit prostor pro to, aby se státní fond choval efektivně a žadatelům o podporu nabízel co možná nejlepší

Pokud se zeptáte Libora Michálka na to, v čem spočívá kouzlo změny Státního fondu životního prostředí ČR v takzvanou „zelenou banku“, odpoví vám výčtem rozdílů mezi fungováním fondu a banky. „Rozdíl mezi bankou a fondem je v tom, že banka má daleko více diverzifikované zdroje, zatímco fond má příjem hlavně z prodeje emisních povolenek. V případě ‚zelené banky‘ lze uvažovat o více zdrojích, například z vydání emise zelených dluhopisů, z rezerv na likvidaci fotovoltaických panelů, ze zvýhodněných půjček od specializovaných bank. Podobně větší diverzifikace na straně aktiv je rovněž krokem směřujícím k bankovnímu pojetí instituce. Úvodem je ale asi důležité zmínit, že realizace vizí, o nichž se budeme bavit, bude často vyžadovat legislativní změny, to znamená cílová podoba fondu, respektive zelené banky, bude do značné míry ovlivněna vůlí zákonodárců.“ Dobře, co si mám ale představit pod pojmem „zelená banka“ v souvislosti se SFŽP ČR? Klasická banka má mimo jiné své investiční aktivity. Založí třeba investiční fond, v případě zelené banky např. zelený „inkubátor“, jehož peněžní prostředky budou sloužit k podpoře různých environmentálních projektů a rozvoji zelených technologií. Nevím, zda bude politická vůle k tomu, aby znečišťovatelé životního prostředí měli nějaké minimální rezervy u zelené banky, podobně jako je tomu u komerčních bank ve vztahu k ČNB, ale dovedu si představit situaci, že se znečišťovatelé budou podílet na kofinancování projektů v rámci specializovaných investičních fondů. Cílem transformace státního fondu v „zelenou banku“ je, aby strana aktiv i pasiv byla rozmanitější, aby k pro-

podmínky.

LIBOR MICHÁLEK se narodil v roce 1968 v Náchodě. Po ukončení gymnázia v Přerově absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a poté manažerský program na Masarykově univerzitě v Brně. Pracoval jako makléř na Fondu národního majetku, v dohledu nad kapitálovým trhem na Ministerstvu financí ČR, v Komisi pro cenné papíry jako ředitel odboru kolektivního investování, na stejné pozici byl i v ČNB, ve Světové bance pracoval jako konzultant pro licenční standardy. Na SFŽP ČR přichází z postu experta dohledu nad finančním trhem v ČNB. Libor Michálek se zabýval také publikační a osvětovou činností v oblasti nemovitostních fondů a kolektivního investování. Absolvoval zahraniční studijní pobyty a pracovní stáže v Londýně a Lucemburku. Získal certifikát Optimalizace práce manažera na Úřadu vlády ČR a certifikát Management a technika vedení lidí u firmy Hewlett Packard.

gramům typu OPŽP, Zelená úsporám, Národním programům přibyly další produkty, jimiž bude možné financovat environmentální projekty. Nemůžu se nezeptat, po těchto slovech mohou dostat mnozí strach, že dojde k odsunutí současných priorit státního fondu, jako je OPŽP nebo programu Zelená úsporám, na druhou kolej. Když se bavíme o rozmanitější struktuře produktů, tak to není o tom, že teď se nějaké produkty zruší nebo odsunou na vedlejší kolej. Naopak cílem je produkty rozšiřovat, doplňovat, případně modifikovat tak, aby bylo dosaženo co nejlepšího efektu. Operační program Životní prostředí zůstane i nadále výsadním typem podpory administrovaným státním fondem. A program Zelená úsporám je vzhledem k omezeným zdrojům a velké míře poptávky právě tím typem programu, kde je na místě uvažovat o jeho modifikaci. Co bude větší změna? Zaměření v oblastech podpory nebo v jejím financování? Záleží na tom, čím budeme velikost změny měřit. Bude-li to např. míra změny poptávky po produktu, může být poměrně obtížné změnu odhadnout. Pokud například v programu Zelená úsporám snížíte míru dotací o 50 procent a částečně nahradíte financování zvýhodněnými půjčkami, je otázkou, o kolik klesne míra poptávky po produktu. Odhady tohoto typu by nám měli poskytnout externí dodavatelé, kteří pracují na projektu takzvaného revolvingového fondu. Cílem ale rozhodně není, aby se šlo z jednoho extrému do druhého.

Pokud se podíváme na dnešní fond, tak to jsou zejména Národní programy, Zelená úsporám a hlavně a především Operační program Životní prostředí, který je řízen Evropskou komisí. Tedy, pokud by současný fond měl nabízet i další možnosti podpory v rámci projektů životního prostředí, kde by na ně získával prostředky? Společnost PricewaterhouseCoopers zpracovává analýzu, jejímž výstupem má být nalezení takových právních modelů, které by umožnily i při stávajících programech částečně přejít na revolvingový způsob financování podpory konkrétních projektů. Jak daleko jste se zmiňovanými právními analýzami transformace státního fondu? Nyní jsme ve fázi, kdy se zpracované analýzy pomalu dostávají do interní diskuse. Co nyní podnikáte proto, abyste s transformací fondu začal co nejdříve? V tuto chvíli si mapuji, jaké projekty se na fondu řešily v minulosti a vlastně i to, co se řeší teď v rámci již rozběhlých projektů. Zjišťuji, že některé se částečně překrývají, jindy jsou zaměřeny až příliš specificky, což vede k tomu, že se podpory nedostává tam, kde by byla více potřeba.

Hovoříme o změně zákona o Státním fondu životního prostředí ČR, jeho statutu. Jak? Na to se v tuto chvíli těžko odpovídá, protože vše záleží na tom, jak silná bude politická vůle státní fond přiblížit jakékoli standardní bance. Pokud porovnáte zákon o bankách se zákonem o Státním fondu životního prostředí ČR, zjistíte, že druhý ze jmenovaných předpisů říká Ta otázka je asi předčasná, ale dovedete jen velmi málo. Tím neříkám, že by měl si představit, že by Státní fond životního vzniknout nějaký obsáhlý právní předprostředí ČR mohl v budoucnu spolupra- pis, ale určitě by změny měly směřovat covat se soukromými firmami na konkrét- k tomu, aby zelená banka byla pružnou ních projektech? Tedy, že by fond přímo organizací se zájmem o životní prostředí, kooperoval se soukromým kapitálem? která využívá všech možností podporovat Jak jsem naznačil úvodem, investiční projekty, které se k životnímu prostředí aktivity typu public private partnership váží. v rámci specializovaných investičních fondů určitě mohou být nástrojem Jak silnou podporu máte pro transforpodpory výzkumu nových technologií, maci fondu u ministra Pavla Drobila? a to nejen v oblasti životního prostředí. Pan ministr projekt zelené banky Důležité ale bude realizovat potřebné plně podporuje. Samozřejmě dílčí teze legislativní změny. Pokud by fond měl transformace fondu na zelenou banku přejít k modelu Green Investment Bank budou ještě předmětem řady diskusí, známého z Velké Británie, zákon o Stát- a to nejen s Ministerstvem životního ním fondu životního prostředí ČR by prostředí, ale též s Českou národní kromě změny názvu musel zavést pojbankou a dalšími zainteresovanými submy jako vlastní kapitál, bilanční suma, jekty. Předpokládám, že konkrétnější zdroje pro krytí rizik spojených např. teze transformace budou formulovány s investicemi typu venture capital apod. do konce tohoto roku.

16

17

VÝZVY

ENVIDATA

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

XXIII. výzva Operačního programu Životní prostředí pro Moravskoslezský kraj

Celková výše podpory oblasti 4.2

Celková výše podpory PO 4 OPŽP

OPŽP dle zdrojů financování

dle oblastí podpory

Státní rozpočet – SFŽP ČR 152 643 977 Kč – 6 %

Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí oblast podpory 4.1 2 608 912 296 Kč

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XXIII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. PRIORITNÍ OSA 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Oblast podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší 2.1.1 – Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené:  pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje, jmenovitém tepelném výkonu do 5 MW, který splňuje hodnoty nejlepší emisní třídy a případné současné zlepšení energetických vlastností obálky budov (např. náhrada stávajícího uhelného kotle za nový s nízkoemisními parametry a současné zateplení vytápěné budovy). 2.1.2 – Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené:  výstavba nového centrálního zdroje tepla včetně nově budovaných rozvodů tepla a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků náhradou spalovacích zdrojů ve stávajících objektech, rekonstrukce stávajících rozvodů (např. z důvodu přechodu z parního na teplovodní systém) a případná rekonstrukce centrálního zdroje tepla do 5 MW jmenovitého tepelného výkonu, Pozn.: V případě rekonstrukce spalovacího zdroje budou přijatelné také projekty zaměřené pouze na instalaci dodatečných technologických zařízení sloužících ke snižování emisí NOx, SO2 nebo TZL.  rozšíření stávající středotlaké sítě při současném zajištění přechodu na spalování plynných paliv u jednotlivých zdrojů. 2.1.3 – Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené:  výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů,  pořízení strojů na úklid zpevněných cest nebo silničních komunikací za účelem snížení prašnosti (např. samosběrné nebo kropící vozy),  pořízení dalších technických zařízení ke snižování prašnosti z plošných zdrojů (dle povahy procesu např. vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení). 2.1.4 – Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR

V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené:  výstavba a obnova systémů sledování a modelování kvality ovzduší v celorepublikovém či regionálním měřítku (zejména monitorovací sítě, laboratorní vybavení, zabezpečení sběru vzorků a přenosu dat) včetně vybavení provozovatelů monitorovacích systémů, software pro modelování a simulaci,  investiční podpora výstavby a aktualizace databází a digitálních mapových podkladů v oblasti ochrany ovzduší, určených zejména pro komplexní hodnocení kvality ovzduší na území ČR a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Oblast podpory 2.2 Omezování emisí V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené:  rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOx, SO2 a prachových částic (např.: instalace nízkoemisních hořáků, rekonstrukce spalovací komory, instalace technologie pro SNCR nebo náhrada původního kotle novým),  rekonstrukce nespalovacích zdrojů nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem snížení emisí znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny emisní limity,  záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.: přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek, instalace biofiltrů, instalace fotooxidačních jednotek),  technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší (v sektoru zemědělství se jedná zejména o snížení NH3 ze stájí, chovu prasat a jímek na kejdu). Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Omezení v rámci výzvy Tato výzva je jako celek určena pouze pro projekty realizované na území Moravskoslezského kraje.

oblast podpory 4.2 5 420 544 380 Kč

EU – Fond soudržnosti 2 456 268 319 Kč – 94 %

Celkové náklady a celková výše podpory schválených projektů oblasti podpory 4.2 dle krajů (k 3. 9. 2010 v mil. Kč) mil. Kč 800 700 600 500 400 300 200

ký íns Zl

ina oč Vy s

ký tec Ús

če

sk

ý om or av sk ý Ka rlo va rsk Kr ý álo vé hr ad ec ký Lib er ec M ký or av sk os lez sk ý Ol om ou ck ý Pa rd ub ick ý Pl ze ňs ký St ře do če sk ý

Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz.

0

Jih

Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí.

100 a

Výzva se vztahuje na individuální a velké projekty. Alokace (maximální celková dotace z prostředků EU) na schválené projekty je vyhlášena ve výši 4 mld. Kč.

Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny ve Směrnici MŽP č. 4/2010. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému Bene-fill od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádosti. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.

Jih o

osy 2 jsou přijímány od 13. září 2010 do 31. května 2011.

Pr ah

Žádosti o podporu v rámci prioritní

celková výše podpory

celkové náklady projektu

18

19

ENVIDATA

ENVIDATA

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

Počet zpracovaných analýz rizika

241 410 995

15 983 734

257 394 729

15 229

0

470

2 512

0

5

Pardubice

1

775 064

658 804

38 753

697 558

0

0

0

0

0

1

Plocha odstraněných starých ekologicých zátěží [m2]

1

0

285 994 142

Kubatura demolované kontaminované stavby [m3]

0

Počet nově inventarizovaných lokalit

0 24 265

Kubatura odčerpaného kontaminovaného materiálu [m3]

25 936

Kubatura vytěženého kontaminovaného materiálu [m3]

496 394 006

6

Celková výše podpory [Kč]

27 577 445

Chrudim

Spolufinancování SFŽP ČR [Kč]

468 816 561

1

Podpora FS [Kč]

706 388 647

0 3 500

Okres

Celkové náklady [Kč]

2

0

Kraj

Počet projektů

0

Počet zpracovaných analýz rizika

0

Plocha odstraněných starých ekologicých zátěží [m2]

103 125 608

Kubatura demolované kontaminované stavby [m3]

5 729 200

Celková výše podpory [Kč]

97 396 408

Spolufinancování SFŽP ČR [Kč]

114 887 459

Podpora FS [Kč]

2

Počet nově inventarizovaných lokalit

České Budějovice

Kubatura odčerpaného kontaminovaného materiálu [m3]

Hlavní město Praha

Celkové náklady [Kč]

Okres

Počet projektů

Kraj

Kubatura vytěženého kontaminovaného materiálu [m3]

Vybrané přínosy projektů, které dosud získaly dotaci z prioritní osy 4, oblasti podpory 4.2 OPŽP – Odstraňování starých ekologických zátěží (k 3. 9. 2010 )

Pardubický Jindřichův Hradec

1

16 348 761

12 267 730

2 164 894

14 432 625

1 227

0

0

0

0

0

Svitavy

1

969 360

823 956

48 468

872 424

0

0

0

0

0

1

Prachatice

1

1 030 360

857 945

50 467

908 413

0

0

0

0

1

1

Ústí nad Orlicí

1

1 988 908

1 690 572

99 445

1 790 017

0

0

0

0

0

2

Strakonice

1

24 407 126

20 735 942

1 219 761

21 955 703

242

0

0

283

0

0

9

289 727 475

244 584 327

16 170 400

260 754 727

15 229

0

470

2 512

0

9

Celkem z Jihočeský kraj

5

748 174 894

502 678 179

31 012 568

533 690 746

27 405

0 24 265

283

1

2

Klatovy

1

9 287 888

7 105 235

1 253 865

8 359 100

10

0

50

0

0

0

Jihomoravský

2

128 383 894

92 449 403

5 438 200

97 887 603

0

0

0

71 000

0

1

Plzeň-město

1

7 176 988

6 100 440

358 849

6 459 289

0

0

0

0

0

5

Celkem z Jihomoravský kraj

2

128 383 894

92 449 403

5 438 200

97 887 603

0

0

0

71 000

0

1

Plzeň-sever

1

540 685 921

458 244 890

26 955 582

485 200 472

130 500

580

0

25 350

0

0

Karlovarský

2

38 450 356

32 682 803

1 922 518

34 605 320

850

60

100

4 200

0

1

3

557 150 797

471 450 565

28 568 296

500 018 861 130 510

580

50

25 350

0

5

2

38 450 356

32 682 803

1 922 518

34 605 320

850

60

100

4 200

0

1

Benešov

1

66 474 815

56 485 445

3 322 673

59 808 119

7 775

0

0

3 640

0

0

Hradec Králové

1

21 614 625

18 372 431

1 080 731

19 453 163

0

0

0

0

0

1

Kladno

1

2 966 558

2 460 374

144 728

2 605 102

0

0

0

0

0

1

Náchod

2

64 730 543

53 546 750

3 149 809

56 696 559

0

0

0

0

0

2

Kolín

2

16 396 173

13 347 789

785 164

14 132 953

310

0

0

24 761

0

1

Trutnov

1

7 225 000

6 141 250

361 250

6 502 500

0

0

0

0

0

1

Kutná Hora

1

5 992 252

3 500 733

205 925

3 706 658

0

0

0

0

1

1

4

93 570 168

78 060 432

4 591 790

82 652 222

0

0

0

0

0

4

Nymburk

1

2 304 245

1 958 608

115 212

2 073 821

0

0

0

0

0

1

Česká Lípa

3

30 824 291

22 866 785

1 345 105

24 211 890

0

0

0

0

0

9

Příbram

1

4 357 874

2 836 204

166 836

3 003 040

0

0

0

0

1

1

Liberec

2

81 600 371

54 703 512

3 217 854

57 921 366

0

0

0

0

0

4

Rakovník

1

5 361 661

4 532 643

266 626

4 799 269

0

0

0

0

0

1

Semily

1

546 983

451 488

26 558

478 046

0

0

0

0

1

1

8

103 853 579

85 121 797

5 007 164

90 128 961

8 085

0

0

28 401

2

6

6

112 971 645

78 021 785

4 589 517

82 611 302

0

0

0

0

1

14

Děčín

2

1 505 746

1 057 148

62 185

1 119 334

0

0

0

0

0

3

1

8 996 230

7 626 566

448 622

8 075 187

0

0

0

0

0

10

Chomutov

1

23 054 703

16 334 252

2 882 515

19 216 767

2 838

0

0

3 800

0

0

Most

1

3 089 673

2 206 909

129 818

2 336 728

0

0

0

0

0

1

Jihočeský

Hodonín

Cheb

Celkem z Karlovarský kraj

Královéhradecký

Celkem z Královéhradecký kraj

Liberecký

Celkem z Liberecký kraj Moravskoslezský

Nový Jičín

Celkem z Pardubický kraj

Plzeňský

Celkem z Plzeňský kraj

Středočeský

Celkem z Středočeský kraj

Ústecký Ostrava-město

5

35 431 633

25 675 970

1 860 320

27 536 291

750

0

70

480

0

5

6

44 427 863

33 302 536

2 308 942

35 611 478

750

0

70

480

0

15

Teplice

2

14 400 165

11 857 826

697 519

12 555 346

0

0

0

0

0

2

Olomouc

1

20 169 632

14 433 745

849 044

15 282 788

0

0

0

0

1

1

Celkem z Ústecký kraj

6

42 050 287

31 456 136

3 772 038

35 228 174

2 838

0

0

3 800

0

6

Prostějov

1

22 420 799

18 945 402

1 114 435

20 059 837

0

0

0

0

0

1

Pelhřimov

2

11 168 413

9 129 318

537 019

9 666 337

578

100

50

330 330

0

0

Třebíč

1

595 380 319

449 940 873

26 467 110

476 407 984

4 000

700

0

7 524

0

0

50 337 854

0

0

Celkem z Moravskoslezský kraj

Olomoucký

Vysočina Přerov

1

268 443 983

181 105 158

10 653 245

191 758 403

9 460

140

552

6 550

0

0

Šumperk

1

23 538 845

20 008 018

1 176 942

21 184 961

2 965

0

0

3 883

0

0

Celkem z Vysočina

3

606 548 732

459 070 191

27 004 129

486 074 320

4 578

800

4

334 573 259

234 492 323

13 793 666

248 285 989

12 425

140

552

10 433

1

2

Zlínský

1

25 105 014

15 501 437

2 735 548

18 236 986

1 726

0

0

500

0

0

Celkem z Zlínský kraj

1

25 105 014

15 501 437

2 735 548

18 236 986

1 726

0

0

500

0

0

Celkový součet

61 3 239 875 421 2 456 268 319

152 643 977 2 608 912 296 204 396 1 580 25 557 484 813 3 505

66

Celkem z Olomoucký kraj

Kroměříž

20

21

GALERIE OPŽP

GALERIE OPŽP

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

Velká Hleďsebe – analýza rizik areálu KOVO Provedení analýzy rizika včetně podrobného hydrogeologického průzkumu. Areál KOVO se nachází v zastavěném území obce a protéká jím pravostranný přítok Kosového potoka. Cíle projektu – Ohraničení staré ekologické zátěže včetně hydrogeologického modelu s prognózou šíření kontaminace a zpracování výkazu výměr pro projekt sanace.

Odpadové centrum Rýmařov

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží Kraj – Karlovarský kraj Okres – Cheb Příjemce podpory – obec Velká Hleďsebe Ukončení projektu – 25. 5. 2009 Celková výše podpory Podpora FS Dotace SR

934 233 Kč 882 331 Kč 51 902 Kč

Projekt má dvě části. První počítá s obměnou a dovybavením stávajícího sběrného dvora kontejnery a nádobami. Druhá část počítá s vybudováním dalšího sběrného dvora na kraji města, které by mělo obsloužit svozovou oblast Rýmařovska. Cíle projektu – Zvýšení úrovně třídění odpadů od občanů v rámci mikroregionu Rýmařovsko v souladu se schváleným plánem odpadového hospodářství města Rýmařova.

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj – Moravskoslezský kraj Okres – Bruntál Příjemce podpory – město Rýmařov Ukončení projektu – 30. 7. 2009 Celková výše podpory 10 541 621 Kč Podpora FS 9 955 975 Kč Dotace SFŽP ČR 585 646 Kč

Analýza rizik území ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem, zasažených hlubinnou těžbou uranu

Analýza rizik staré ekologické zátěže v průmyslové zóně Kladno-Dubí

Předmětem projektu je zpracování průzkumu znečištění a analýzy rizika areálů ve správě státního podniku DIAMO, o. z. Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem. V dotčených areálech bylo v minulosti nakládáno s uranovou rudou a kontaminovanými důlními vodami. Je předpokládána kontaminace území radionuklidy. Cíle projektu – Ověření rizikovosti vytipovaných lokalit starých ekologických zátěží a zvýšení počtu inventarizovaných kontaminovaných míst.

Rámcově lze akci rozdělit na několik fází. Na archivní rešerše a terénní rekognoskace lokality, zpracování projektu průzkumu, realizaci hydrogeologického průzkumu, zpracování modelu analýzy rizika, zpracování analýzy rizik a její projednání s orgány a zpracování projektu nápravných opatření a studie proveditelnosti. Cíle projektu – Zpracování analýzy rizik, projektu nápravných opatření a studie proveditelnosti s ohledem na platné předpisy a metodiky.

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží Kraj – Liberecký kraj Okres – Česká Lípa Příjemce podpory – DIAMO, státní podnik Ukončení projektu – 28. 5. 2010 Celková výše podpory 16 879 412 Kč Podpora FS 15 941 667 Kč Dotace SR 937 745 Kč

Rekultivace skládky Starý lom Rekultivace staré skládky o rozměrech 90 x 55 m, hloubce zhruba 8 m, v obci Dolní Rožínka. Jedná se o technickou a biologickou rekultivaci. Kapacita skládky po úroveň okolního terénu je přibližně 48 000 m3. Cíle projektu – Zamezení negativního účinku skládky na okolní přírodu, zejména podzemní vodu, její začlenění do okolní krajiny a kontrola vlivu skládky na podzemní vodu.

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj – Vysočina Okres – Žďár nad Sázavou Příjemce podpory – obec Dolní Rožínka Ukončení projektu – 31. 7. 2009 Celková výše podpory 8 880 439 Kč Podpora FS 8 387 081 Kč Dotace SFŽP ČR 493 358 Kč

Pyšely – recyklace čistírenských kalů – kompostárna a rákosové pole Vybudování kompostárny a rákosového pole pro zpracování kalů z ČOV, rostlinného odpadu ze zahrad, polí a lesů. Jedná se o stavební i technologickou část. Cíle projektu – Likvidace kalů z ČOV přímo v dané lokalitě a současně likvidace rostlinných odpadů, omezení množství neupravených kalů ukládaných na skládky, eliminace znečišťování ovzduší při lokálním spalování bioodpadů.

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj – Středočeský kraj Okres – Benešov Příjemce podpory – město Pyšely Ukončení projektu – 21. 12. 2009 Celková výše podpory 7 822 584 Kč Podpora FS 7 387 996 Kč Dotace SFŽP ČR 434 588 Kč

Prioritní osa 4 / Oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží Kraj – Středočeský kraj Okres – Kladno Příjemce podpory – statutární město Kladno Ukončení projektuj – 28. 5. 2010 Celková výše podpory 2 605 102 Kč Podpora FS 2 460 374 Kč Dotace SFŽP ČR 144 728 Kč

Rekultivace skládky TKO Lesnice Zájmovým územím je prostor bývalé skládky TKO v Lesnici, která leží v JV intravilanu obce Lesnice v místě soutoku Vítošovského náhonu s vodním tokem Loučka, v nadmořské výšce 274 m n. m. Prostor skládky není oplocen, skládka leží na původním terénu. Cíle projektu – Odstranění staré skládky komunálních odpadů a rekultivace dotčeného zájmového území na ploše 2 435 m2.

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj – Olomoucký kraj Okres – Šumperk Příjemce podpory – obec Lesnice Ukončení projektu – 31. 1. 2010 Celková výše podpory 6 864 744 Kč Podpora FS 6 483 369 Kč Dotace SFŽP ČR 381 375 Kč

Recyklační linka pro stavební odpady Předmětem projektu je pořízení moderní výkonné strojní mechanizace, která bude sloužit k drcení a třídění stavebních odpadů a sutí. V rámci provozu se počítá s jejím nasazením nejen na stavbách, ale rovněž v rámci služeb pro města, obce a podnikatelskou sféru. Cíle projektu – Efekt recyklace stavebních odpadů, zvýšení množství využitelných složek odpadů, využití SDO k výrobě recyklátu pro stavební průmysl, snížení množství odpadů ukládaných na skládky.

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Kraj – Středočeský kraj Okres – Nymburk Příjemce podpory – TANNACO, a. s. Ukončení projektu – 23. 10. 2009 Celková výše podpory 4 940 600 Kč Podpora FS 4 199 510 Kč Dotace SFŽP ČR 741 090 Kč

22

23

ENVIPORADNA Rubrika OTÁZKY a ODPOVĚDI je připravována ve spolupráci se Zelenou linkou Operačního programu Životní prostředí a reaguje na aktuální dotazy zájemců o dotace.

PRIORITNÍ OSA 4 Co se rozumí pod pojmem „odstraňování starých ekologických zátěží“ v oblasti podpory pod bodem 4.2? Lze sem zahrnout práce např. v areálu bývalého státního statku, ve kterém jsou budova a obvodové zdivo kontaminovány těžkými kovy, ropnými látkami apod.? Vysvětlení pojmu „stará ekologická zátěž“ naleznete v Implementačním dokumentu. Lze

zažádat, ale musíte se nacházet mezi možnými příjemci podpory. Musíte mít potvrzení vystavené před rokem 2004, že kontaminace vznikla jako historická zátěž (např. že vznikla před rokem 1989). Rovněž budete muset prokázat, že nejste původci znečištění, že neexistuje původce ani jeho právní nástupce a od kterého data jste majitelé objektu. Splnění definice „staré ekologické zátěže“ finálně potvrzuje Odbor ekologických škod MŽP.

PRIORITNÍ OSA 4 Dotace pro odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží. Rostoucí množství odpadů a problémy s tím spojené můžete řešit vybudováním sběrného dvora, třídírny odpadů nebo výstavbou kompostárny. V Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) jsou pro tyto účely připraveny prostředky ve výši více než 776 milionů eur. Cílem podpory je zkvalitnění nakládání s odpady, snížení produkce odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží.

Na území obce jsou 2 černé skládky, které by obec ráda zlikvidovala. Může podat žádost v rámci OPŽP? Podporujeme pouze likvidace černých skládek ve zvláště chráněných územích. Může se předmětem podpory v rámci oblasti 4.1 stát rekultivace nepovolené skládky, která neleží v ZCHÚ? Pokud ne, mohla by spadat do 4.2 v případě, že by byla prokázána neexistence původce znečištění? Resp. čím bude dokladována vážnost kontaminace lokalit? Pro rekultivaci staré skládky (v rámci 4.1) platí: Je splněno kritérium přijatelnosti o uzavření

ENVIPORADNA

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

skládky do r. 1991 (příp. 1996 na základě zvláštních podmínek). Toto se dokládá relevantním dokumentem, nebo čestným prohlášením. V čestném prohlášení se uvádí, že skládka byla uzavřena před r. 1991, že bylo podniknuto místní šetření, přičemž nebyl zjištěn znečišťovatel – původce skládky, nebo tento neexistuje ani neexistuje jeho právní nástupce, nebo skládka vznikla čistě jako skládka KO a že je zpracována analýza rizika dle metodického pokynu MŽP č. 12/2006, z níž plyne, že skládka nepředstavuje vážné riziko pro zdraví člověka. Pro odstranění nepovolené skládky (v rámci 4.1) platí, že musí ležet v ZCHÚ. Je předloženo čestné prohlášení, v kterém se uvádí, že žadatel podnikl místní šetření, přičemž nebyl zjištěn znečišťovatel – původce skládky, nebo tento neexistuje ani neexistuje jeho právní nástupce, nebo skládka vznikla čistě jako skládka KO. Musí být předloženo stanovisko obce s rozšířenou působností v tomtéž smyslu. Pro projekt v oblasti 4.2 platí, že je zpracována analýza rizika dle metodického pokynu MŽP č. 12/2006, z níž plyne, že skládka představuje vážné riziko pro zdraví člověka a je vydáno závazné stanovisko MŽP s potvrzením, že jde o vážnou kontaminaci, a tudíž o projekt spadající do 4.2. Závazné stanovisko MŽP potvrdí (na základě předložených dokumentů), že znečišťovatel neexistuje ani neexistuje jeho právní nástupce (viz ID, kap. 3.4.1). JZD zbudovalo před 20 lety železobetonovou rampu na umývání a čištění velkých zemědělských aut. Rampa stojí částečně na obecním pozemku, v polích. Rampa se téměř vůbec nevyužívala a dle starosty obce byla její činnost velmi neprospěšná pro životní prostředí. Nyní se k její likvidaci nikdo nehlásí. Starosta má zájem o zajištění jejího rozebrání. Na jejím místě navíc bude nutné vybrat zeminu a uložit ji na úložiště. Tato zemina je kontaminovaná. Je možné na tento projekt požádat o dotaci z právě otevřených fondů OPŽP? Co bude nutné pro sestavení žádosti připravit – stavební projektovou dokumentaci, studii? O tom, zda by projekt mohl být podporovatelný v rámci prioritní osy 4, oblasti podpory 4.2 – Od-

straňování starých ekologických zátěží, rozhodnou 2 základní podmínky. První podmínkou je, že lokalita musí vykazovat vážnou kontaminaci – toto vyplyne ze zpracované analýzy rizika dle metodického pokynu MŽP č. 12/2005. Na základě analýzy rizika vydá své závazné stanovisko MŽP. Analýza rizika je způsobilým výdajem, může být proto zahrnuta do nákladů projektu. Nebo je možnost si v rámci oblasti 4.2 požádat nejprve pouze o podporu na projekt zpracování analýzy rizika. Druhou podmínkou je, že neexistuje původce znečištění, což lze prokázat následujícím způsobem: rozhodnutím soudu, dokladem o nabytí majetku (zátěž nebyla zahrnuta v privatizačním projektu a její původce zanikl), přičemž nabyvatel není právním nástupcem subjektu, který zátěž způsobil. Majitel pozemku/budov zkrachoval a neexistuje. Vlastník pozemku/ budov prokáže jiným způsobem, že zátěž nezpůsobil (např. že nenakládal s danými látkami apod., což posoudí orgán státní správy, tj. MŽP a ČIŽP) a že její původce neexistuje. Patří mezi oprávněné žadatele v PO 4 obchodní společnosti, které nejsou propojeny s veřejným sektorem (tedy běžné obchodní společnosti typu a. s. či s. r. o.)? Ano – v prioritní ose 4, oblasti 4.1. Ostatní prioritní osy je třeba prostudovat v Implementačním dokumentu. Obecně pro OP Životní prostředí platí, že kategorie „obchodní společnosti vlastněné z méně než 50 % veřejným sektorem“ zahrnuje i čisté podnikatelské subjekty všeho typu, s nulovým vlastnickým podílem obce/města apod. Existuje po eventuálním získání dotace na odstranění starých ekologických zátěží pro municipalitu (městskou samosprávu), která nedávno zákonnou úpravou získala od státu bývalý vojenský prostor, nějaké omezení v rámci nakládání s takto „rekultivovaným“ majetkem (pozemky)? SFŽP ČR požaduje, aby pozemky po sanaci zůstaly po dobu pěti let (fondem sledované období) v majetku města či obce. Lze projekt na zpracování bioodpadů v bioplynové stanici zařadit do veřejné podpory? Pokud se žádost o dotaci na bioplynovou stanici podává

v prioritní ose 4 s tím, že slouží převážně ke zpracování bioodpadů, většinou se jedná o veřejnou podporu. Veřejná podpora může být formou de minimis je čerpána částka 200 000 eur po dobu tří let, anebo formou regionální podpory (procenta podpory určuje regionální mapa, je možné případné 10% navýšení pro střední a 20% pro malé podniky – viz Implementační dokument, kapitola 8). Existují nějaké dotace na likvidaci nebezpečného odpadu azbestových střešních krytin z rodinných domů? Azbest je řazen mezi nebezpečné odpady, ale budete-li jej chtít zlikvidovat, tak jej můžete složit na normální skládku ostatního odpadu a zaplatíte normální složné. Zatím jej ještě nemusíte složit na skládku nebezpečného odpadu. Bylo by možné z prioritní osy 4.2 podpořit projekt, podle něhož bude podnikatel na svém pozemku odstraňovat staré ekologické škody (bývalou železniční vlečku a její nepotřebné součásti) tak, aby mohl na místě realizovat její rekonstrukci a obnovit uvedení do provozu? Pro uznání SEZ je rozhodující stanovisko Odboru ekologických škod MŽP, který je oprávněn např. na základě tzv. analýzy rizika toto znečištění doporučit k sanaci při podání žádosti o dotaci. Nutná je také neexistence znečišťovatele. Pokud se jako ve vašem případě jedná o odstranění staré technologie (železniční vlečky), pravděpodobně momentálně neexistuje možnost, jak získat prostředky na jeho realizaci v rámci OPŽP. Navíc notifikace 4.2 dle pokynů pro životní pro-

ZELENÁ LINKA

středí umožní podnikatelským subjektům žádat pouze o sanaci podzemní vody a půdního prostřední, nikoli o demolice a sanace nadzemních konstrukcí (vlečky). Jakým způsobem se bude u neveřejných žadatelů vykonávajících ekonomickou činnost rozhodovat o tom, zda se v případě typu projektu sanace vážně kontaminovaných lokalit a sanace deponií nebezpečných nebo rizikových odpadů jedná nebo nejedná o poskytnutí veřejné podpory? Poskytnutí veřejné podpory je rozvedeno v kapitole 8 Implementačního dokumentu. Pokud se jedná o neveřejného žadatele vykonávajícího ekonomickou činnost, bude se u typu projektu sanace vážně kontaminovaných lokalit a sanace deponií nebezpečných nebo rizikových odpadů vždy jednat o poskytnutí veřejné podpory. Které z těchto technologií – spalování, zplynování, pyrolýza, anaerobní fermentace, aerobní fermentace, sušení a peletování – jsou podporovány? Který způsob sběru bioodpadu – pytlový, odpadové koše – je podporován? Co z tohoto – zbytky z úpravy zeleně, komunální bioodpad, bioodpad z potravinového zpracování, bioodpad ze živočišné výroby, bioodpad ze sklizně (stonky rostlin), sláma, kejda, kejda nevyužitá jako hnojivo (přebytečná), zemědělské bioodpady – je považováno za bioodpad? Které z těchto lokalit sběru bioodpadu – městské zástavby rodinnými domy, městské zástavby sídliště, vesnická zástavba – jsou podporovány? Je možné podpořit umístění technologie – na pevném místě ( jedna lokace), mobilní jednotku (více lokací)?

800 260 500

Podporovány jsou tyto technologie: pyrolýza (v případě energetického využítí), anaerobní fermentace, aerobní fermentace, sušení a peletování. Podporovány jsou tyto způsoby sběru bioodpadu: pytlový (kromě jednorázových pytlů), odpadové koše. Podporovány nejsou tyto technologie: spalování, zplynování, pyrolýza (pouze u zdravotnických odpadů). Za bioodpad jsou považovány zbytky z úpravy zeleně, komunální bioodpad, bioodpad z potravinového zpracování, bioodpad z živočišné výroby, bioodpad ze sklizně (stonky rostlin), sláma, kejda, kejda nevyužitá jako hnojivo (přebytečná), zemědělský bioodpad. Podporovány jsou tyto lokality sběru bioodpadu: městské zástavby rodinnými domy, městské zástavby sídliště, vesnická zástavba. Lze podporovat umístění technologie – jak postavenou na pevném místě (jedna lokace), tak mobilní jednotku (více lokací). Co konkrétně v oblasti podpory 4.2 spadá pod cíl inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst a inventarizace a kategorizace starých ekologických zátěží? Musí být pro zpracování analýzy rizika předem zpracována inventarizace a kategorizace, nebo lze lokalitu vytipovat a zdůvodnit způsob výběru? Může být výsledkem projektu analýzy rizika inventarizace a kategorizace ekologických zátěží, nebo musí jít o dva projekty? Může být poskytnuta dotace na analýzu rizika pro lokalitu, která není zařazena do regionálního seznamu priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží a v SESEZ? Kdo je osobou způsobilou pro zpracování studie proveditelnosti v oblasti podpory 4.2? Co se v rámci oblasti podpory 4.2 předkládá Odboru ekologických škod MŽP k posouzení pro vydání závazného stanoviska a v jaké fázi – projektová dokumentace (v jakém stupni – prováděcí?), koncepce, nebo investiční záměr s položkovým rozpočtem? Musí být studie proveditelnosti pro inventarizaci a kategorizaci zpracována vždy bez dolního finančního omezení (str. 19 přílohy č. 1 směrnice MŽP č. 5/2008)? Musí, nebo může být zadávací dokumentace předložena k posouzení před podáním žádosti, nebo až po její akceptaci? Musí být k provádění průzkumných prací v rámci

analýzy rizika nebo inventarizace souhlas majitelů pozemků před podáním žádosti? Doporučujeme žadateli obrátit se přímo na Odbor ekologických škod MŽP. Každá žádost o podporu v oblasti 4.2 musí být předem konzultována s OEŠ, jehož kladné stanovisko musí být vydáno. Inventarizace a kategorizace starých zátěží není projektem analýz rizika, je to jeden globálně celorepublikově prováděný projekt (přípustný žadatel je ČR prostřednictvím organizační složky státu) a slouží k zmapování území republiky z hlediska výskytu kontaminovaných míst a sjednocení a k sběru dat o těchto lokalitách. Nelze podat individuální projekt kategorizace (např. obec). Studie proveditelnosti je potřeba pouze u projektů sanací nad 20 mil. korun realizačních nákladů, ne pro analýzu rizika. Osobou způsobilou může být hydrogeolog, projektant nezainteresovaný na řešení a realizaci. Zadávací dokumentace je posuzována po akceptaci žádosti, nebo může být posouzena až po schválení dotace – registraci akce. Lze požádat o dotaci na analýzu rizika i pro území, které není v seznamu priorit, na základě zpracování analýzy rizika se tam může dostat. Pokud není předem zřejmé, které pozemky budou průzkumem dotčeny, není možné mít předem souhlas. Pokud to jasné je, doporučujeme souhlas získat před podáním žádosti. V seznamu povinných příloh k žádosti tato položka sice není, musí být však zdůvodněno, proč souhlas zatím nemáte. Podrobnosti se řeší s OEŠ a s fondem před podáním žádosti. Lze sanovat skládku, která je na pozemku jiného vlastníka, z dotačních titulů, zejména SFŽP ČR? Jakou variantu rizikové analýzy, ve vztahu k požádání o dotaci na sanaci skládky, lze objednat? Co by měla riziková analýza obsahovat? Ano, v rámci OPŽP lze sanovat skládku i na pozemcích, které žadatel nevlastní, a to za předpokladu, že s vlastníky uzavře nájemní smlouvy na dobu minimálně 5 let po dokončení realizace projektu. Analýza rizika musí být v souladu s metodickým pokynem MŽP č. 12/2005. Analýzu rizika je třeba zpracovat tak, aby dostatečně určila rizika a byla dostatečným podkladem pro určení nejlepší varianty způsobu sanace.

24

25

ZAHRANIČÍ

ZAHRANIČÍ

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

Zachraňme společně biologickou rozmanitost Existuje široká mezinárodní shoda o významu biologické rozmanitosti jako základu života na Zemi. V roce 2002 přijaly vlády Evropské unie Cíl biologické rozmanitosti, což je plán, jak výrazně snížit míru ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010. Jenomže…

Přestože byl učiněn pokrok na mezinárodní, národní a regionální úrovni, cíle pro rok 2010 nebylo podle posledních hodnocení dosaženo. Tato hodnocení ukazují, že globální biologická rozmanitost se stále snižuje. Například z nedávných zjištění Červeného seznamu ohrožených druhů Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) vyplývá, že 21 procent všech známých savců, 30 procent všech známých obojživelníků, 12 procent všech známých ptáků, 35 procent jehličnatých stromů a cykasů, 17 procent žraloků a 27 procent z hodnocených korálových útesů je ohroženo vyhynutím. Pokra-

a jejich komunikace směrem k širokému mezinárodnímu publiku prostřednictvím dobře nastavených kanálů IUCN. V síti se mohou partneři podělit o své zkušenosti a nechat se inspirovat ostatními. Místní akce malých obcí se mohou stát modelem pro zachování biologické rozmanitosti.

Milník pro politiku Countdown 2010 je také referenčním bodem pro politiky biologické rozmanitosti a Mezinárodního roku biodiverzity (IYB) v Evropě i mimo ni. IYB – vyhlášený Organizací spojených národů – je skvělou

Rok 2010 je rozhodujícím rokem pro politiky biologické rozmanitosti: Po zářijovém jednání na vysoké úrovni Sekce o biologické rozmanitosti Valného shromáždění OSN přijmou v říjnu světové vlády nové cíle pro biologickou rozmanitost. čující ztráta biodiverzity vede k rychlému úbytku přírodního bohatství na Zemi a k dramatickému snížení ekosystémových služeb.

Co s tím?

COUNTDOWN, BLIŽŠÍ POHLED Na internetových stránkách institutu Veronica byla zřízena sekce věnující se Countdown 2010 v českém jazyce (www.veronica. cz/countdown). Pro více informací můžete navštívit oficiální stránky iniciativy: (www.countdown2010. net). Ekologický institut Veronica se věnuje řadě projektů sahajících od zvyšování zapojení veřejnosti po odborné poradenství. Většina projektů nějakým způsobem souvisí s městem Brno, jako např. Projekt zapojení veřejnosti, zahrnující i brněnský magistrát. Více informací k zapojení Veroniky do iniciativy Countdown 2010 naleznete na adrese: www.countdown2010.net/ partnerid?id=549.

Politika sama o sobě tedy není vždy dostačující k zajištění ochrany a uchování našeho přírodního dědictví, a tak přínos místních aktérů může být tím rozhodujícím, co přinese požadovaný rozdíl. Komunitní skupiny, muzea, neziskové organizace, místní samosprávy a podniky proto spojily své úsilí o snížení ztráty biologické rozmanitosti v síti Countdown 2010. Regionální kancelář IUCN pro Pan-Evropu, hostitelská organizace iniciativy Countdown 2010 sdružuje více než tisíc partnerů, kteří se zavázali k realizaci individuálních akcí k dosažení Cíle biologické rozmanitosti 2010. Během více než pěti let se iniciativa Countdown 2010 stala jednou z největších vícestranných sítí pro biologickou rozmanitost a pro Výzvu roku 2010. Countdown 2010 podporuje všechny své partnery prostřednictvím propagace jejich činnosti v oblasti biologické rozmanitosti

příležitostí ke zvýšení povědomí o zachování biodiverzity a iniciativa sama realizovala speciální projekty, které mobilizují úsilí partnerů během tohoto významného roku. Na webových stránkách Countdown 2010 mohou partneři a další zainteresované strany najít informace o biologické rozmanitosti a jejích přínosech, ale také o nejnovějším vývoji v oblasti legislativy a o budoucnosti Cíle biologické rozmanitosti 2010. Rok 2010 je rozhodujícím rokem pro politiky biologické rozmanitosti: Po zářijovém jednání na vysoké úrovni Sekce o biologické rozmanitosti Valného shromáždění OSN přijmou v říjnu světové vlády nové cíle pro biologickou rozmanitost. Nový strategický plán Úmluvy o biologické rozmanitosti, který by měl být přijat na 10. konferenci smluvních stran (COP10) v Japonsku letos na podzim, stanoví politický rámec pro biologickou rozmanitost v příštím desetiletí a i poté.

Snaha o… IUCN volá po krátkém, soustředěném a na akce orientovaném strategickém plánu, který by měl

zahrnovat všechny složky biologické rozmanitosti – ekosystémy, druhy i geny. Strategický plán by měl obsahovat vizi pro rok 2050, jejímž cílem by bylo následující: „Žít v harmonii s přírodou“ – biologická rozmanitost je zachovávána a obnovována pro zajištění zdravé planety a poskytování základních přínosů pro udržitelný rozvoj a blahobyt všech lidí a přírody. Také Cíl biologické rozmanitosti pro rok 2020 by měl zajistit zavedení všech nezbytných politik a opatření k zabránění dalšímu úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020. Jsou také potřebné krátkodobé cíle s milníky pro rok 2015 a ukazatele pro měření pokroku směrem k těmto cílům. Výše uvedené cíle by měly být spojeny s vytvořením nových podpůrných mechanismů, včetně nového regulačního rámce a finančních pobídek, které účinně odrážejí hodnoty přírodních zdrojů, a měly by být integrovány s cíli pro potírání chudoby a podpory živobytí k zajištění budoucího rozvoje. Evropská unie jako svůj příspěvek navrhuje budoucí politiku biologické rozmanitosti a již zahájila konzultační proces za účelem stanovení prvků, které mají být zahrnuty do nadcházející evropské Strategie ochrany biologické rozmanitosti 2010. Její předložení se očekává na počátku roku 2011. Konzultace se snaží definovat následující prvky: subcíle a dostupnost ukazatelů pro sledování těchto subcílů, možná opatření k dosažení těchto subcílů, aspekty monitorování a podávání zpráv o naplňování strategie, financování a využívání inovativních finančních mechanismů, zvyšování povědomí, vládnutí.

Česká Veronica Český ekologický institut Veronica přistoupil k iniciativě Countdown 2010 v roce 2008. Institut je po celou dobu velice aktivní na poli ochrany místní biodiverzity v České republice. Své úsilí zaměřil zejména na ochranu tří zimovišť netopýrů a vrápenců, která se nacházejí v přírodním parku Bílý potok a jednoho zimoviště na řece Loučka nad Tišnovem.

Jedním z těchto zimovišť je i štola Stříbrnice, kterou dlouhodobě sledují a starají se o ni. Štola je součástí mezinárodního zimního monitoringu netopýrů (viz například www.ceson.org). Zimní sčítání zde Veronica provádí 28 let, se dvěma pauzami v letech 1997 a 2005. V roce 2002 neznámý pachatel vylomil mříž a pronikl do podzemí. Ještě v tomtéž roce bylo zimoviště opět zabezpečeno. V roce 2005 byl zničen uzavírací mechanismus, ale pachatel se dovnitř nedostal. Teprve v létě 2006 bylo uzavření štoly opět opraveno, aby mohlo být prováděno zimní sčítání.

chých zídek a výstavbě speciálního líhniště pro tyto vzácné hady. Podle schváleného záchranného programu pro tohoto plaza zahájila některé akce i v oblasti Bílých Karpat (ochrana při migraci, stavba líhniště).

Veronica a stromy Veronica se také věnuje navracení původních druhů stromů do přírody. Jedle bělokorá (Abies alba) je náš původní druh jehličnaté dřeviny, který z našich lesů téměř vymizel. Kdysi bývala naší nejhojněji zastoupenou jehličnatou dřevinou. Zaujímala 15–20 procent rozlohy našich lesů. V roce 1990 už to bylo

Český ekologický institut Veronica přistoupil k iniciativě Countdown 2010 v roce 2008. Institut je po celou dobu velice aktivní na poli ochrany místní biodiverzity v České republice. Své úsilí zaměřil zejména na ochranu tří zimovišť netopýrů a vrápenců, která se nacházejí v přírodním parku Bílý potok, a jednoho zimoviště na řece Loučka nad Tišnovem.

V následujících letech byl vstup do štoly opakovaně atakován a několikrát úspěšně překonán. V současné době však Veronica není schopna udržovat zimoviště trvale zabezpečené, a tak je pro netopýry méně atraktivní. V letech 2008 až 2009 byla štola bohužel otevřená a docházelo k vyrušování zimujících zvířat, až nyní se podařilo opět štolu uzavřít. Dlouhodobé sledování jednoznačně potvrzuje, že uzavírka štoly vedla k zvýšení počtu zimujících, kriticky ohrožených druhů netopýrů a vrápenců. Spolu se správou CHKO Moravský kras a dalšími organizacemi institut spolupořádal XIII. ročník Evropské noci pro netopýry, tentokrát v areálu jeskyně Výpustek. Akce měla velký ohlas a vysokou účast, která překročila 300 účastníků, z toho asi 40 % tvořily děti a mládež. Akce sledovala zvýšení povědomí o ochraně těchto ohrožených savců. Ve spolupráci se správou národního parku Podyjí pokračuje Veronica v péči o nejvýznamnější lokalitu užovky stromové – vinici Šobes. Podílela se na úpravě su-

pouze 1,3 %. Ročně se v naší republice prodá přes milion stromků, jež se po Vánocích stávají odpadem, který se obtížně likviduje. Projekt institutu Živé vánoční stromky spočívá v prodeji vánočních stromků v kontejneru (květináči) a jejich výsadbě do lesního porostu v následujícím roce. Ve spolupráci s dalšími brněnskými organizacemi se prodalo 800 sazenic jedliček. Jedličky z předchozích Vánoc byly v dubnu 2010 vysázeny za Soběšicemi do lesa s certifikátem šetrného lesního hospodaření FSC. V průměru se do lesa vrací jedna třetina prodaných stromků. Veronica také pořádá celobrněnskou anketu Brněnský strom roku. Vítězem jubilejního 10. ročníku se stal buk lesní v zámeckém parku u zámku Belcredi v Líšni. Pro tento strom v hlavní kategorii hlasovalo 214 osob z celkem 874 hlasy. Stromy hrdiny se staly borovice v Líšni, které těsně před vyhlášením ankety podlehly nezákonnému pokácení. JOSEF JARÝ analytik evropských fondů

26

27

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY ECHO Olomouc chce podzemní odpadní kontejnery Olomoucká radnice chce v historickém jádru města vybudovat podzemní kontejnery na tříděný odpad. Teď v centru mohou lidé odkládat separovaný odpad jen do menších nádob, což je podle vedení města nedostatečné. Vybudování podzemních kontejnerů si vyžádá podle předběžných odhadů 2,8 milionu korun, radnice by na investici mohla získat dotaci z evropských fondů. Novinářům to řekl náměstek primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL). V městské památkové rezervaci nelze podle něj umisťovat tradiční velkoobjemové kontejnery na tříděný odpad.

Tajemná vlčice na Šumavě Údajný výskyt vlčice s mláďaty na Šumavě, o kterém informoval ředitel národního parku Šumava František Krejčí, zoologové zpochybňují. Myslivec, který o smečce uvědomil jednoho ze strážců parku, tvrdil, že vlčice k němu přišla na 20 metrů. Podle zoologa parku Pavla Šustra to je velmi nepravděpodobné. Sám se o tom dozvěděl z internetu. Podle strážce parku Petra Šraila myslivec vlčici údajně viděl v oblasti Hartmanicka. Zda má informace kořeny v myslivecké latině, prý Šrail nezjišťoval, záležitost nahlásil řediteli, aby údaje v dané oblasti prověřili zoologové. Lesníci i strážci se teď mají podle Krejčího zaměřit na sledování stop.

Bezemisní dílny, to je Tulach

Třebovice sníží emise

Společnost Tulach CZ je výhradně českou firmou, sídlící v obci Sopotnice, v malebném podhůří Orlických hor. Firma se specializuje na výrobu plastových dílů zpevněných skelnými vlákny. Předmětem její činnosti je výroba modelů, forem a výrobků podle přání zákazníků. Problémem společnosti však byly vysoké emise z jejího provozu. Firma proto zažádala o podporu z Operačního programu Životní prostředí.

Málokterý kraj v České republice trpí emisemi tak jako kraj Moravskoslezský. Je proto potěšující, že i v tomto kraji se najdou firmy, které s pomocí Operačního programu Životní prostředí usilují o zlepšení tamního ovzduší. Jednou z nich je i společnost Dalkia, která zažádala o podporu na rekonstrukci kotlů v Elektrárně Třebovice.

„O podporu jsme zažádali kvůli nedostatku finančního kapitálu a s ohledem na fakt, že realizace projektu katalytické jednotky je pro naše další fungování nezbytná, jinak bychom nesplňovali emisní limity,“ tvrdí vedoucí obchodního oddělení společnosti Tulach CZ Petr Hrdina. Předmětem podpory byla dotace na zbudování zařízení ke snížení množství emisí těkavých organických látek emitovaných do ovzduší v areálu firmy. Součástí podpořené akce bylo zrekonstruování stávající vzduchotechniky v prostoru laminovacích dílen, k níž byla připojena právě katalytická jednotka ke snížení emisí VOC. Emise VOC (Volatile Organic Compounds) jsou těkavé organické (pachové) sloučeniny. Je to substance složená z uhlíku, H3O, kyslíku, dusíku, síry, chlóru, brómu, fluoru a její počáteční bod varu je větší než 250 °C. Člověku jsou emise nebezpečné zejména kvůli jejich ostrému ataku

na dýchací ústrojí. V provozech, kde se tyto sloučeniny uvolňují, je zákonem nařízeno používat masky, filtry, uzavřené dýchací okruhy, ale i rukavice pro uhlíkové produkty a obličejové štíty. Jsou to nebezpečné, vznětlivé, hořlavé výpary. „S výsledky jsme spokojeni. Problémy nám způsobily jen časové průtahy. Předpokládali jsme, že celý projekt včetně realizace dokončíme v roce 2009,“ vysvětluje Hrdina. Podle Hrdiny je i s průtahy realizovaná akce přesto obrovským úspěchem, protože po jejím ukončení došlo k dodržení emisních parametrů zdroje (20 mg/m3) uvedených v žádosti a podmínek stanovených v souladu s relevantní vyhláškou k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. „Spolupráce se SFŽP ČR probíhala velmi dobře. Komunikace po internetu nám vyhovuje. Agenda je dost složitá, proto jsme spolupracovali i s externím poradcem,“ uzavírá Petr Hrdina.

„V dubnu 2009 jsme předložili žádost o dotaci, která nám byla schválena na začátku září. Tyto termíny byly v souladu s naším plánem. Následovala příprava zadávací dokumentace a výběr dodavatelů podle pravidel Státního fondu životního prostředí České republiky. Výběr proběhl hladce díky úzké spolupráci se zástupci fondu i Ministerstva životního prostředí,“ říká Olivier Rigaux z oddělení marketingu společnosti Dalkia. Cílem podpořeného projektu je rekonstrukce kotlů K13 a K14 v Elektrárně Třebovice, která má zaručit trvalé snížení roční produkce elektrárny, konkrétně u emisí oxidu dusičitého (NOx) a oxidu siřičitého (SO2). Navržená technologie snižující NOx je založena na metodě selektivní nekatalické redukce (SNCR). To znamená, že do spalovacích komor obou kotlů bude vstřikován roztok močoviny s příměsí aditiv, který podporuje reakci oxidů dusíku. Navržená technologie snižující SO2 je založena

Prioritní osa 2, oblast podpory 2.2 – Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí Žadatel: Dalkia Česká republika, a.s. Kraj: Moravskoslezský Celkové uznatelné náklady 27 805 000 Kč Dotace z FS 11 679 000 Kč Dotace ze SFŽP ČR 2 061 000 Kč Celková výše podpory 13 740 000 Kč

Nelegálně dovezené odpady byly vráceny Koncem srpna byly zpět do Rakouska odeslány odpady, které odtud byly nelegálně dovezeny do ČR. Stalo se tak ve spolupráci kontrolních orgánů (Obvodního oddělení Policie ČR Hrušovany nad Jevišovkou, Celního úřadu Znojmo a České inspekce životního prostředí), které zachytily dva kamiony naložené napěchovanými plastovými odpady a odpadními pneumatikami při příjezdu do opuštěného areálu v Hraběticích na Znojemsku. Při kontrole na místě pak Česká inspekce životního prostředí zjistila, že v areálu jsou již uloženy obdobné plastové odpady v množství odpovídajícím přibližně dvěma dalším kamionům. Areál si rakouský podnikatel pronajal od české společnosti.

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

ECHO Proti výjimce na splavnění Labe na principu suché aditivní sorpce, což znamená, že bezprostředně za kotli bude do jejich kouřovodů vstřikována soda bicarbona (NaHCO3), která sníží množství vznikajícího oxidu siřičitého. „Společnost Dalkia Česká republika investuje velké prostředky do akcí zaměřených na zlepšování životního prostředí, zejména na snížení emisí. Jsme rádi, že jsme se mohli zapojit do Operačního programu Životní prostředí, který nám pomohl realizovat projekt Snížení emisí NOx a SO2 v Elektrárně Třebovice na kotlích K13 a K14 a přispět tak ke zkvalitnění ovzduší na Ostravsku, což patří i mezi priority vlády České republiky,“ chválí nejen svou firmu, ale i OPŽP a celou českou vládu Rigaux. Podle něj zůstane tepelný výkon obou kotlů i po jejich rekonstrukci stejný. Nicméně, jak tvrdí, hlavní je, že po skončení akce dojde ke snížení emisí oxidu siřičitého a oxidu dusičitého z Elektrárny Třebovice, a tím i ke snížení jejího příspěvku k úrovni znečištění ovzduší v ostravském regionu. „Velmi jsme ocenili vstřícnost zaměstnanců SFŽP ČR, díky níž jsme bez problémů zvládli nezbytnou administrativu. Přivítali jsme také možnost otevřeně se vyjádřit v rámci průzkumu spokojenosti pořádaném SFŽP ČR, který proběhl letos v létě a jehož cílem bylo získat od nás objektivní zpětnou vazbu,“ uzavírá Olivier Rigaux.

Tři občanská sdružení protestují proti rozhodnutí Pardubického kraje umožnit stavbu plavebního kanálu u Slavíkových ostrovů u Přelouče na Pardubicku. Proti verdiktu úřadu se odpůrci odvolali. Na ostrovech podle nich žijí chránění živočichové a rostliny. Kromě Dětí Země podaly odvolání také sdružení Svoboda zvířat Hradec Králové a Zelená pro Pardubicko. O odvolání proti udělení výjimky ke stavbě bude rozhodovat Ministerstvo životního prostředí. Výjimku již v minulosti udělil tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Splavnění Labe do Pardubic má stát dvě až tři miliardy korun.

Výroba mléka se opět začíná vyplácet Výkupní ceny za litr letos vzrostly skoro o dvě koruny na nynějších 7,50 korun, což už podle zemědělců pokrývá výrobní náklady, a ještě by se ceny měly mírně zvyšovat. Loni na podzim farmáři na protest proti nízkým výkupním cenám vylévali mléko do polí. Agrární komora se nyní zaměřuje hlavně na propagaci domácích produktů u spotřebitelů v Česku. „Těžko můžeme počítat s tím, že se nám podstatným způsobem podaří zvýšit vývoz,“ uvedl člen představenstva komory Václav Vala. Podle něj se unijní země brání dovozu cizích potravin různými opatřeními, což Česko nedělá. U mléčných výrobků se podíl exportu na tuzemské spotřebě už loni blížil 40 procentům.

Nový „eco-friendly“

Prioritní osa 2, oblast podpory 2.2 – Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí Žadatel: Tulach CZ, s. r. o., Sopotnice Kraj: Pardubický Celkové uznatelné náklady 6 367 680 Kč Dotace z Fondu soudržnosti 4 871 275 Kč Dotace ze SFŽP ČR 859 637 Kč Celková výše podpory 5 730 912 Kč

Francouzská společnost chce zahájit výrobu ekologicky šetrného dopravního značení a ekologických materiálů s přibližně shodnými vlastnostmi (průsvitnost, odolnost proti poškrábání, odolnost proti UV záření) jako polykarbonát. Společnost hledá produkty, které jsou již na trhu a není nutné provádět jejich další vývoj. Výsledný výrobek z poptávaného materiálu by měl odolávat venkovním podmínkám, zachovávat svoji průsvitnost během celého životního cyklu a být odolný vůči poškrábání.

28

29

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY ECHO Solární zdroj s utajeným majitelem V obci Vepřek u Mělníka byla spouštěna největší fotovoltaická elektrárna v Česku. Krátce se stane dokonce devátým největším podobným zdrojem energie světa. Větší solární elektrárny jsou zatím pouze ve Španělsku, Německu a Portugalsku. Elektrárna, která zabírá plochu více než stovky fotbalových hřišť, má výkon 35 MW, téměř třikrát více než dosavadní jednička poblíž Stříbra. Měla by vyrobit dost elektřiny na to, aby pokryla spotřebu zhruba deseti tisíc domácností. Náklady na vybudování elektrárny u Vepřeku se odhadují na více než dvě miliardy korun. Investor takto velkého projektu však zůstává neznámý.

Méně peněz zemědělcům

Na společnou zemědělskou politiku EU by podle evropského komisaře pro rozpočet Janusze Lewandowského měla jít pouze třetina unijního rozpočtu, nikoli téměř 40 procent, jak je tomu dnes. Komisař Janusz Lewandowski přiznal, že nadcházející diskuse o podobě budoucího evropského rozpočtu bude zřejmě nejobtížnější debatou, kterou kdy Evropská unie absolvovala. V ohrožení se vedle dotací evropským zemědělcům může ocitnout i tzv. britský rabat, díky němuž Británie odvádí do společného unijního rozpočtu méně, než by odpovídalo úrovni její ekonomiky.

Zvýhodnění solárních zdrojů Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby podpora fotovoltaických zdrojů byla určována podle druhu a umístění elektrárny. Chce tak zvýhodnit malé solární elektrárny, které jsou umísťovány například na střechách budov. Opatření má být jedním z kroků, jak omezit současný boom solárních elektráren. Podle České fotovoltaické průmyslové asociace se však toto nařízení nejvíce dotkne domácností, které umísťují solární panely na střechu kvůli snížení účtu za elektřinu.

Dopalovací jednotka pomohla Teiku

Není kotel jako kotel Historie Teplárny Strakonice se začala psát v roce 1948, kdy byla zahájena výstavba výrobního bloku, komína, uhelné skládky a přivaděče vody z řeky Otavy. Samotnou výrobu tepla a elektřiny Strakoničtí spustili v roce 1954. Od té doby byl podnik mnohokrát modernizován, jednou z těch zásadních inovací je současná rekonstrukce kotlů K1 a K2. Samozřejmě za přispění peněz z Operačního programu Životní prostředí. Teplárna Strakonice teplem zásobuje přes sedm tisíc domácností.

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

„Spolupráce se zástupci Státního fondu životního prostředí ČR byla a je bezproblémová. Manažer projektu, zástupci finančního i právního oddělení, ale i samotné vedení fondu k nám byli vždy vstřícní a kvalifikovaně reagovali na naše dotazy a požadavky. Prostředí Bene-fill nám také nepůsobí pražádné komplikace,“ říká Pavel Kajtman z oddělení přípravy a realizace investic Teplárny Strakonice. Podle Kajtmana projekt rekonstrukce kotlů K1 a K2 s využitím prvků fluidní techniky svým charakterem přesně odpovídá požadavkům Operačního programu Životní prostředí (2.2 – Omezování emisí). Princip takzvaných fluidních kotlů spočívá v tom, že jemně rozemleté uhlí (případně i jiné látky) smíšené se vzduchem nabývají vlastností tekutin. Při fluidním spalování se tato směs předehřívá na vhodnou teplotu a vhání pod tlakem do kotle. Jemně rozemleté práškové uhlí má daleko větší povrch než stejný objem kusového uhlí, takže rychle a stejnoměrně shoří na jemný popel. Navíc vhodnou regulací teploty lze dosáhnout snížení nežádoucích zplodin. V případě strakonické teplárny dojde rekonstrukcí původních kotlů ke snížení emisí znečišťujících látek se stanovenými emisními stropy NOx (oxid dusičitý), tuhých znečišťujících látek při spalování tuhých paliv a oxidu siřičitého.

Oxid dusičitý (NOx) vzniká vedle průmyslových provozů také při spalování benzínu a nafty. Laicky řečeno je to pěkný neřád, protože při vdechování ve vyšších koncentracích vede k závažným zdravotním problémům, může způsobit i smrt. Předpokládá se, že se váže na krevní barvivo a zhoršuje tím přenos kyslíku do tkání. Může být i příčinou nádorových onemocnění. Rekonstrukcí kotlů strakonické teplárny se odstraní nejen oxid dusičitý, ale i přes zvýšení účinnosti kotlů o osm až devět procent se sníží i emise CO2, emise zásadní. Nová technologie bude navíc umožňovat spalování vyššího podílu obnovitelných zdrojů. V tomto případě biomasy. „Projekt je v současné době ve fázi ukončení výběru dodavatele. Byla podepsaná smlouva o dílo a Státnímu fondu životního prostředí ČR byly odevzdány doklady pro kontrolu. 10. listopadu 2009 nám byl zaslán registrační list akce,“ vysvětluje Kajtman. Hlavním přínosem tohoto projektu je nově instalovaný tepelný výkon zdroje o výkonu max. 54 MWt. Žádost o podporu z Operačního programu Životní prostředí podala teplárna po analýze všech možných dotačních titulů. „Byla to naše jediná možnost,“ tvrdí Kajtman.

Prioritní osa 2, oblast podpory 2.2 – Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí Žadatel: Teplárna Strakonice, a. s. Kraj: Jihočeský Celkové uznatelné náklady 475 620 000 Kč Dotace z Fondu soudržnosti 145 539 720 Kč Dotace ze SFŽP ČR 25 683 480 Kč Celková výše podpory 171 223 200 Kč

Společnost Teiko, výrobce sanitární techniky, se roky potýkala s únikem těkavých organických látek do ovzduší svého areálu. Řešení se však našlo. Teiko prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR požádala o podporu z Operačního programu Životní prostředí. Dotaci získala na zařízení, které snižuje množství těkavých látek emitovaných do ovzduší v areálu.

„Neměli jsme na výběr. Museli jsme splnit legislativní požadavky zákona o ovzduší a tím řešit naši situaci. To znamenalo postavit zařízení na likvidaci vypouštěných emisí. Výhodou bylo, že v této oblasti vyhlásil SFŽP ČR výzvu na zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí s možností poskytnutí podpory. Okamžitě jsme se přihlásili,“ říká koordinátor projektu Jaromír Oubělický. Oficiální název podpořeného projektu v společnosti Teiko je Kompletní technologie přímé katalytické oxidace s akumulací tepla v trubkovém výměníku, což znamená, že v areálu firmy

byla vybudována dopalovací jednotka, která odstraňuje těkavé organické látky vznikající při laminaci výrobků. „Projekt splnil naše očekávání, došlo ke snížení emisí vypouštěných těkavých organických látek na očekávanou úroveň,“ tvrdí Oubělický. Podle něj je tento úspěch dán i tím, že při zpracování žádosti o podporu byla vybrána nejefektivnější varianta likvidace VOC, konkrétně metoda regenerativní termické oxidace. Po ukončení akce bylo společnosti Teiko potvrzeno dodržení emisních parametrů instalovaného zařízení uvedených v žádosti a podmínek stanovených v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a jeho prováděcích vyhlášek. „Na SFŽP ČR jsme spolupracovali s paní Zdeňkou Hlavatou. Spolupráce byla příkladná. Na základě požadavků jsme průběžně zpracovávali a zasílali předepsané materiály a monitorovací zprávy,“ uzavírá Oubělický.

EMISE VOC (Volatile Organic Compounds) jsou těkavé organické (pachové) sloučeniny. Je to substance složená z uhlíku, H3O, kyslíku, dusíku, síry, chlóru, brómu, fluoru a její počáteční bod varu je větší než 250 °C. Člověku jsou emise nebezpečné zejména kvůli jejich ostrému ataku na dýchací ústrojí. V provozech, kde se tyto sloučeniny uvolňují, je zákonem nařízeno používat masky, filtry, uzavřené dýchací okruhy, ale i rukavice pro uhlíkové produkty a obličejové štíty. Jsou to nebezpečné, vznětlivé, hořlavé výpary.

Prioritní osa 2, oblast podpory 2.2 – Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí Žadatel: Teiko Kraj: Zlínský Celkové uznatelné náklady 12 021 400 Kč Dotace z Fondu soudržnosti 3 971 003 Kč Dotace ze SFŽP ČR 700 765 Kč Celková výše podpory 4 671 768 Kč

Méně prachových částic v Kovolisu Akciová společnost Kovolis Hedvikov je moderní prosperující firmou, mezi jejíž klienty patří velké automobilky, jako je například Škoda Auto, Volkswagen nebo Seat. Firma zaměstnává kolem půl tisíce lidí a vyrábí obráběné kovové odlitky.

Avšak i přes svůj ekonomický úspěch zástupci Kovolisu neváhali a zažádali o podporu z Operačního programu Životní prostředí. Dotaci získali na projekt, jehož cílem je snížení emisí aerosolových čili prachových částic. „Vzhledem k tomu, že naše společnost dbá o ochranu životního prostředí, ve kterém působí, rozhodli jsme se instalovat účinné systémy ke snížení emisí aerosolo-

Oblast podpory: 2.2 – Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, 2.2.2 – Omezování emisí Žadatel: Kovolis Hedvikov Kraj: Pardubický Celkové uznatelné náklady 3 083 241 Kč Dotace z Fondu soudržnosti 2 358 679 Kč Dotace ze SFŽP ČR 416 238 Kč Celková výše podpory 2 774 917 Kč

vých částic. Plánovaná investice byla však natolik finančně náročná, že jsme oslovili SFŽP ČR se žádostí o poskytnutí dotace v rámci Operačního programu Životní prostředí,“ vysvětluje Zdeněk Urban ze společnosti Kovolis Hedvikov. Předmětem podpory byla realizace zařízení snižující množství tuhých znečišťujících látek do ovzduší v areálu firmy Kovolis. Společnost instalovala zařízení, které snižuje emise aerosolových částic do ovzduší u tří stávajících robotizovaných pracovišť – RTS 750. „Průběh projektu byl poměrně náročný na administrativu a plnění veškerých podmínek. Příprava žádosti o dotaci a následně podpis rozhodnutí o poskytnutí dotace byly pouze začátkem celého procesu. Mezi další povinnosti žadatele patří například provedení výběrového řízení, pravidelné zpracování monitorovacích zpráv nebo zajištění publicity

projektu. O to více nás těší, že se nám podařilo celý projekt úspěšně zrealizovat a své plány v oblasti ochrany životního prostředí tak splnit,“ říká Urban. Urbanovi není důvod nevěřit, ostatně jeho firma po ukončení akce podpořené z Operačního programu Životní prostředí prokázala dodržení emisních parametrů instalovaného zařízení uvedených v žádosti a podmínek stanovených v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění a jeho prováděcími vyhláškami, především s vyhláškou MŽP č. 356/2002. „Úspěch celého projektu by nebyl možný bez dobré komunikace se všemi pracovníky SFŽP ČR, kteří se na našem projektu podíleli. Zejména oceňujeme spolupráci s projektovou manažerkou Zdeňkou Hlavatou,“ dodává Urban.

30

31

ROZHLEDNA

POZVÁNKA

ČÍSLO 7/ ZÁŘÍ 2010

MNICHOVSKÉ DNY Pokud existuje skutečně světově významný odborný veletrh pro vodní a odpadové hospodářství, recyklaci a komunální techniku a služby, tak je to v našich zeměpisných šířkách veletrh IFAT ENTSORGA. Letos se konal jeho 16. ročník a my jsme byli přitom. IFAT ENTSORGA 2010, který byl pořádán po dlouhých třech letech, se letos konal na Novém výstavišti Mnichov ve dnech 13.–17. 9. 2010. Pořadatelé uvedli, že od příště tento veletrh budou pořádat každé dva roky. Jinou novinkou bylo, že letos došlo v rámci tohoto veletrhu ke sloučení dvou akcí, a tím i k rozšíření názvu veletrhu z IFAT na IFAT Entsorga. Veletrh Entsorga byl původně v Kolíně nad Rýnem. Tak jako jindy i letos bylo hlavním tématem veletrhu využití druhotných surovin, které představují odpadní materiály. Z hlediska zájmů SFŽP ČR jsme se my, jeho zástupci, zaměřili zejména na prioritní oblasti zájmu, které deklarovalo MŽP na kongresu v Luhačovicích, tj. na zpracování biologicky rozložitelných odpadů, odvodněných

kanalizačních kalů anebo likvidaci vozidel s ukončenou životností. Za zmínku stojí i český příspěvek v oblasti intenzifikace čistíren odpadních vod firmy LentiKats biotechnolo-

gie, která nabízí biologické postupy, zejména v oblasti nakládání s dusíkem v zatížených vodách. Je příjemné vidět, že i v situaci, kdy nakládání s odpady ovládají nadnárodní koncerny, se může uplatnit český rozum. Význam veletrhu odráží i rostoucí počet vystavovatelů. 2 700 oproti 2 605 vystavovatelům na předchozím veletrhu v roce 2008 na rekordně velké výstavní ploše 200 000 m2 oproti 192 000 m2 v roce 2008. Vzrostl i počet zemí, které vystavující firmy zastupují, a to ze 41 zemí v roce 2008 na 45 zemí v roce letošním. Za Českou republiku se přihlásilo zhruba 30 vystavovatelů s výstavní plochou cca 1 100 m2 . Veletrh navštívilo 110 000 platících návštěvníků ze 185 zemí. V top ten z 2 730 vystavovatelů ze 49 zemí se umístila ČR za SRN, Rakouskem, Itálií, Švýcarskem, Španělskem a Polskem na 7. místě, před Dánskem, Ruskem, Nizozemskem a Francií. Zúčastnil se rekordní počet vystavovatelů 2 730.

25. Centrum vodní zábavy Kdyně

7. Městské divadlo Prachatice

28. Malá vodní elektrárna Železný Brod

11. Dálnice D1 – Mořice–Kojetín

29. Administrativní centrum Vinice Pardubice

12. Most ev. č. 15532-1 Roudná

36. Farma Čapí hnízdo, Dvůr Semtín

HANA KROOVÁ, MARTIN ŠTIFTER Státní fond životního prostředí ČR

JOGA ZVLÁDLA SVŮJ ODPADNÍ KONGRES Společnost Joga Luhačovice se začátkem září opět úspěšně vypořádala s konáním Mezinárodního kongresu a výstavy Odpady – Luhačovice, tentokrát XVIII. ročníku. Kongres byl zahájena v pondělí (6. 9.) a skončil ve čtvrtek (9. 9.) exkurzí v Muzeu Luhačovické zálesí. Mediálním partnerem kongresu byl slovenský web odpady-web.sk. Finančně byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí. V rámci programu kongresu byly projednávány ukázky praktických řešení z odpadového hospodářství, ale také i otázky aktuální odpadové legislativy. Podrobně se diskutovalo například i o věcném záměru nového zákona o odpadech a zákona o výrobcích s končenou živnostní. Společnost Joga Luhačovice vznikla v roce 1992. Od svého vzniku byla

2. Malostranská Beseda, Praha

Hlasujte do

30. 9. 2010 na stránkách

WWW.STAVBAROKU.CZ

14. Centrum ekologické výchovy Kladno

44. Letní koupaliště Hradec Králové

nebo formou SMS (pouze Stavba roku 2010) na tel. č.: 731

350 683 ve tvaru:

SR (číslo stavby)

její činnost zaměřena na sběr, svoz a třídění komunálního odpadu a další služby spojené s odpadovým hospodářstvím. Od roku 2006 je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 14001:2005 a od roku 2007 také certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Firmy Joga se dnes nezabývá jen svozem a tříděním odpadů, ale také sběrem recyklova-

telných surovin, poradenskou a konzultační činností v oblasti nakládání s odpady, obchodováním s odpady a třeba také vývojem a distribucí Adresáře firem podnikajících v odpadovém hospodářství, kde můžete najít téměř všechny firmy působící v České republice, které se odpadovým hospodářstvím zabývají.

18. Dům v Tuchoměřicích

51. Centrum sportu a zdraví Olomouc

19. Centrum Karlovy Vary

57. IVAX Pharmaceutcals – TEVA, Opava Partner

OPERAČNÍ PROGRAM

EVROPSKÁ UNIE

Pro vodu,

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Fond soudržnosti

vzduch a přírodu

priorita

I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR I ročník 3 I číslo vydání 6 I vyšlo v červenci 2010 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 267 994 379 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová I redakční rada: Libor Michálek, Dušan Fibingr, Michaela Košnarová, Lenka Brandtová, Petra Kolínská I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje. Časopis Priorita je tištěn na papír značky FSC, která je zárukou, že dřevní surovina pro jeho výrobu pochází z lesů, které byly obhospodařovány podle ekologických a sociálních pravidel organizace Forest Stewardship Council (FSC).

Vyhodnocení soutěže je zařazeno do Dnů stavitelství a architektury organizovaných SIA ČR – Radou výstavby

21. Centrum Černošice Mediální partneři

www.dsa-info.cz

Soutěž je vypsána pod záštitami: Předsedy Senátu Parlamentu České republiky, Ministra životního prostředí České republiky, Ministra pro místní rozvoj České republiky, Primátora hlavního města Prahy, Ředitele Státního fondu rozvoje bydlení, Ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury, Ředitele Státního fondu životního prostředí České republiky, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření

1.3.2

4.2

posuzování přijatelnosti a hodnocení žádostí



* „V oblasti 4.1 budou přijímány: – projekty separace a svozu separovaných složek KO (papír, plasty, sklo, nápojové kartony), biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) a biologicky rozložitelných odpadů (BRO) z nezemědělské činnosti,

příjem žádostí

– projekty na úpravu nebo materiálové využívání separovaných složek KO a výstupů z dotřiďovacích zařízení zpracovávajících především separované složky KO, – projekty bioplynových a biofermentačních stanic pro zpracování bioodpadu,

 

 

 

   

 

   

   

   

 

 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

     

– kompostárny navazující na projekty svozu a třídění BRKO nebo BRO, kde podíl BRKO tvoří min. 40 % vsázky do zařízení, – výstavba nových sběrných dvorů v aglomeracích nad 2000 obyvatel, pokud na uvažovaném území neleží žádný sběrný dvůr, – projekty rekultivace starých skládek a odstranění nepovolených skládek.“

projednání žádostí Řídícím výborem OPŽP, schválení Řídícím orgánem OPŽP

Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací

Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 Podpora biodiverzity Obnova krajinných struktur Obnova krajinných struktur – nebude podpořena obnova nebo výstavba vodních nádrží a/nebo poldrů Optimalizace vodního režimu krajiny Optimalizace vodního režimu krajiny – nebude podpořena obnova nebo výstavba vodních nádrží a/nebo poldrů Optimalizace vodního režimu krajiny – nebude podpořeno zpracování studií podélných revitalizací a opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi Podpora regenerace urbanizované krajiny Prevence sesuvů a skal. řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírod. zdrojů včetně zdrojů podzem. vod

Rozvoj infrastruktury pro environ. vzdělávání, poradenství a osvětu

Zlepšování stavu přírody a krajiny 

6.1 6.2 6.3 6.3 6.4 6.4 6.4 6.5 6.6

7

Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik

6

7.1

Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik

5

 5.1

4.2

2011

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6

2010

vydání dokumentů – registračních listů a rozhodnutích ministra

Zkvalitnění nakládání s odpady – (MBÚ a spalovny) tematická kontinuální výzva souběžně s výzvou na velké projekty Zkvalitnění nakládání s odpady * Zkvalitnění nakládání s odpady – pouze pro omezené typy projektů - systémy pro separaci a svoz jednotlivých složek KO, kompostárny, bioplynové a biofermentační stanice, sběrné dvory, rekultivace a odstranění skládek Odstraňování starých ekologických zátěží – nebudou přijímány projekty inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci Odstraňování starých ekologických zátěží – pouze projekty na realizace průzkumných prací, analýz rizik

4.1

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 

4

Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE – nebudou přijímány žádosti zaměřené na instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla Realizace úspor energie – žádosti do podoblasti podpory 3.2.1 nebudou přijímány samostatně, ale pouze podané v kombinaci s podoblastí podpory 3.1.1 (vytápění pomocí OZE)

4.1 4.1

3.2.1

3.1.1 3.1.2 3.1.3

Udržitelné využívání zdrojů energie

Zlepšování kvality ovzduší Zlepšování kvality ovzduší – Přijímány budou pouze projekty z MS kraje Omezování emisí Omezování emisí – Přijímány budou pouze projekty z MS kraje Omezování emisí – tematická kontinuální výzva (úpravy a rekonstrukce spalovacích zdrojů) vázaná na výzvu PO 4 (MBÚ a spalovny)

2.1 2.1 2.2 2.2 2.2

3

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

2

1.2

1.2 1.1.1 1.1.2

1.1.1

1.3.1

Zlepšování vodohospod. infrastruktury a snižování rizika povodní

Název prioritní osy/oblasti podpory/podoblasti podpory

Snížení znečištění z komunálních zdrojů – aglomerace nad 2 000 EO (naplnění směrnice Rady č. 91/271/EHS). Termín vyhlášení výzvy bude upraven v závislosti na schválení Aktualizace strategie financování požadavků na čištění městských odpadních vod Zlepšení jakosti pitné vody - výstavba a dostavba (nikoliv rekonstrukce) rozvodných sítí pitné vody a souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě Snížení znečištění z komunálních zdrojů, aglomerace pod 2 000 EO – pouze v kombinaci s 1.2 Snižení znečištění z průmyslových zdrojů Zlepšení jakosti pitné vody - výstavba a dostavba (nikoliv rekonstrukce) rozvodných sítí pitné vody a souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě, výstavba a intenzifikace zdrojů pitné vody a úpraven vody v obcích pod 2000 obyvatel, výstavba a intenzifikace zdrojů pitné vody a úpraven vod pro více než 2 000 obyvatel Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany

1

Číslo PO/ oblasti podpory

Plán výzev OPŽP pro projekty s celkovými náklady do 25 mil. eur (k 30. 7. 2010)

32

TAHÁK