Název vzdělávacího programu: Čekatelský kurz Minimální kompetenční profil: Vedoucí dětí a mládeže se zaměřením na všeobecné aktivity (do 18 let) Organizace: Junák – svaz skautů a skautek ČR1
A. Cíl vzdělávacího programu
předat účastníkům znalosti a umožnit jim získat dovednosti vycházející z minimálního kompetenčního profilu (dále MKP) absolventa vzdělávacího programu seznámit účastníky, umožnit navázat nové kontakty, které v budoucnu využijí účastníci ke spolupráci motivovat uchazeče k další práci v organizaci zejména ve smyslu dalšího sebevzdělávání a postupného zapojování do vedoucích struktur (vedoucí oddílu, činovník střediska atd.)
Konkrétní cíle Konkrétní vzdělávací cíle z pohledu organizace:
absolvent je schopen vést samostatně (pouze pod dozorem) celoročně 5 - 8 člennou družinu dětí do 15 let na pravidelných schůzkách a jednodenních výletech
absolvent je schopen připravovat programy pro 5-30 členné skupiny různě starých dětí na vícedenních výletech a táborech
absolvent je schopen podílet se na vedení běžné agendy související s činností dětského oddílu absolventa Konkrétní vzdělávací cíle z pohledu účastníka:
absolvent získá klíčové kompetence vycházející z minimálního kompetenčního profilu dané pozice absolvent získá kvalifikaci pro spolupůsobení ve vedení oddílu a následně praxi s vedením různě početných skupin dětí a mládeže na různorodých typech akcí
V jednotlivých vzdělávacích modulech (dále VM) jsou formulovány konkrétní cíle, které by měly program naplnit. Tyto vycházejí z minimálního kompetenčního profilu a zpracované vnitřní analýzy vzdělávacích potřeb sdružení. B. Cílová skupina Cílovou skupinou jsou pracovníci pracující s dětmi a mládeží. Požadavky na účastníky Účastníkem může být osoba ve věku nejméně 15 let, řádně registrovaný člen (Junáka), který obdrží souhlas vedoucího střediska a vyjádření vůdce výchovné jednotky, ve které je uchazeč registrován Zvláštní požadavky v souvislosti s přímou prací s dětmi a mládeží (lze upravit na základě vnitřních přeřdpisů konkrétní organizace): obdrží vyjádření lékaře o zdravotní způsobilosti pro práci s dětmi (ne 1
Ve vzdělávacím programu je použita terminologie typická pro řešitelskou organizaci, která je vysvětlena v příloze – Slovníku pojmů.
starší 12 měsíců), dodá čestné prohlášení o bezúhonnosti, má znalosti skautské stezky přiměřené věku (potvrzuje vůdce oddílu). Počet účastníků: Doporučený počet účastníků vzdělávacího programu je 24, vzdělávací program lze uspořádat s 12-30 účastníky. C. Forma vzdělávacího programu včetně hodinové dotace Forma je prezenční, skupinová (3 víkendové akce). Samostudium je nepovinnou součástí vzdělávacího programu nad rámec časové dotace (distanční forma). Vzdělávací formy Zážitková pedagogika s následnou reflexí – do programu vzdělávacího programu cíleně zařazovat zážitkové aktivity (rituály, hry v terénu), po kterých by v oprávněných případech měla následovat cílená reflexe. Dané aktivity zařazovat zejména s cílem motivovat účastníky, zprostředkovat jim zážitek ze skautské činnosti a v rámci reflexe jim nabídnout prostor pro zhodnocení svého vlastního chování a týmové spolupráce. Skupinová forma programu – zejména v programech, kde je klíčové sdílení názorů a výměna zkušeností. Týmová forma programu – řešení týmových úkolů, modelových situací, zpracování dílčích témat programu v týmech. Individuální forma – využívána na úrovni konzultací projektů v rámci závěrečného ověření úrovně kompetencí nebo při konzultaci s jednotlivými lektory vzdělávacích modulů. Uplatněna při rozebírání individuální oddílové situace (na co jsou hrdi a na co méně) jednotlivých účastníků (výstupy analýzy potřeb). Konečně využita při podávání zpětné vazby na působení účastníka ve vzdělávacím programu a úrovně zvládnutí potřebných kompetencí. Hodinová dotace vzdělávacího programu Celková časová dotace se skládá z 32 výukových hodin (45 min) vzdělávacích modulů, 5 hodin věnovaných zadání a prezentacím projektu, 1 hodiny individuálních konzultacím a 6 hodinám zkoušek – celkem 44 hodin (vč. zkouškového) programu. Jednotlivá hodinová dotace viz popis dílčích programů. Nad rámec tohoto času účastníci věnovali cca 4 hodiny domácí přípravě projektu. D. Metody vzdělávání Seznamovací aktivity, ledolamy – zařazeny zejména na počátku kurzu a posléze na začátcích jednotlivých víkendů. Vedle seznámení je jejich cílem ukázat, jak lze vhodně uvádět aktivity, vysvětlovat pravidla. Zároveň slouží jako možná inspirace pro využití při práci s dětmi. Fitky - fyzické protažení mezi jednotlivými vzdělávacími moduly, zaměřeno také jako inspirace pro využití při práci s dětmi. Přednášky, diskuse, workshopy, výměny zkušeností, modelové situace, brainstorming aj. – metody využívané ve vzdělávacích modulech tak, aby umožnily předat účastníkům potřebné klíčové kompetence. Rolové a simulační hry, modelové situace – zařazeny zejména proto, aby si účastníci mohli předávané klíčové kompetence vyzkoušet v praxi. Projekt – součást závěrečného ověření úrovně kompetencí, zaměřen do domovského oddílu účastníka. V projektu účastník prakticky využívá osvojené klíčové kompetence a lze tak ověřit jejich úroveň. E. Didaktické prostředky
V rámci realizace vzdělávacího programu jsou doporučeny tyto didaktické prostředky: učebna, tabule a psací potřeby, flichart, dataprojektor s PC s prezentačním softwarem, velké papíry, barevné fixy a flipy, lepící guma, provázek, nůžky. Pro vzdělávací moduly Zdravověda, Enviromentální výchova, Role činovníka, Myšlenkové základy skautingu a historie, Rukodělky a Multikulturní výchova je třeba zajistit specifický materiál. Dále je třeba zajistit na hry a krátké fyzické aktivity statická lana, koberce na ochranu stromů, ráčna, míče. Podrobnější výčet je uveden v části J. Materiální a technické zabezpečení a v popisu jednotlivých vzdělávacích modulů. F. Inovativnost Vzdělávací program je inovativní především z hlediska postupu: použití méně obvyklých metod ve vzdělávání, zejména vyzkoušení a osvojení si přístupu „learning by doing“ ve výuce. V oblasti cílů je princip inovativnosti naplněn přístupem k určení cílů, které jsou provázány s minimálním kompetenčním profilem. G. Popis vzdělávacího programu Vzdělávací program se skládá ze 14 vzdělávacích modulů, které jsou realizovány prezenční formou a ze samostatné práce účastníka s předem definovaným výstupem v rámci samostudia (více o tzv. projektu viz příklad dobré praxe). U většiny vzdělávacích modulů se předpokládá alespoň částečná vlastní domácí příprava na závěrečnou zkoušku z dané oblasti. Toto však není povinnou součástí vzdělávacího programu a záleží na přístupu jednotlivých účastníků. Pro zájemce o bližší informace v dané problematice je uvedena u vzdělávacích modulů doporučená literatura – její studium však není nezbytnou podmínkou úspěšně vykonané zkoušky. Obsah a hodinová dotace vzdělávacích modulů Vzdělávací modul: Zdravověda (2 hodiny programu, 1 hodina ověřování, plus ústní vyjasnění nejasností) Anotace: Cílem tohoto modulu je probrat s účastníky nejčastější zdravotní rizika, která mohou hrozit při práci s dětmi. U naléhavých život ohrožujících stavů je snaha naučit posluchače jednoduchá, snadno zapamatovatelná schémata, kterými se mají při život zachraňujících úkonech řídit a která musí posluchači bezpodmínečně znát a umět použít. U méně naléhavých stavů je kladen důraz na logické uvažování nad nastalým zdravotním problémem - rozhodnutí o ošetření - na místě vs. u lékaře/v nemocnici vs. přivolání rychlé zdravotnické pomoci (linka 155 – dále RZP). Rozpis probíraných témat: tepenné krvácení; tonutí (vč. probrání KPR dle pravidla ABC – zajištění dýchacích cest, dechu, oběhu); otok po bodnutí hmyzem; úraz hlavy; úraz elektrickým proudem (člověk v bezvědomí); bolesti břicha bez jasné příčiny; pád z výšky na zem na plochý kámen (vnitřní krvácení, rozvoj šokového stavu); průjem u poloviny tábora; bolesti hlavy a zvracení po celodenní hře na sluníčku; opaření ruky vařící vodou; cizí těleso v oku; useknutí prstu; hadí uštknutí; horečka nad 38°C; bolesti v krku; spálená záda od sluníčka; podvrtnutý kotník; tříska v prstu Rozvoj kompetencí: První pomoc - Zásady poskytování první pomoci, ošetřování poranění, běžná onemocnění Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: kurz první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí studium doporučené literatury konzultace s lektorem praxe u zdravotníka na akcích pro děti
Forma: týmová forma programu - zpracovávání jednotlivých témat, následně moderovaná diskuse Popis metod: Účastníci se rozdělí do dvojic (příp. situace řeší jednotlivci – dle počtu posluchačů). Každá dvojice (jednotlivec) dostane k vyřešení jedno téma (situace se zdravotním problémem). Mají 10 minut na zpracování postupu při řešení této situace. Poté v kroužku představí své téma a navrhnou vlastní řešení. Ostatní posluchači mohou odpověď doplnit. Lektor prezentované komentuje, zdůrazňuje důležité momenty. Důraz je kladen na logickou úvahu a rozhodnutí, zda problém vyřeší sami, povezou postiženého do nemocnice nebo zavolají RZP. Při probírání život zachraňujících úkonů (kardiopulmonální resuscitace (dále KPR), masivní krvácení) je vhodné (dle času) zařadit nácvik KPR na modelu, resp. vyhledávání tlakových bodů. Konkrétní cíle VM: absolvent ví, jak přivolat rychlou záchrannou pomoc (RZP): tel. číslo, popis situace, navigace k místu nehody absolvent ví, jak postupovat při neodkladné KPR - postup laické první pomoci dle pravidla ABC absolvent pozná masivní krvácení a ví, jak postupovat při jeho zástavě absolvent rozpozná rizika klinicky závažného stavu (šokový stav, náhlá příhoda břišní,…) a umí je řešit přivoláním RZP, event. transportem postiženého k lékaři absolvent se orientuje v táborové „klinice“, dokáže provést základní zaléčení (bolesti v krku, zvýšená teplota,…) absolvent se orientuje v ošetřování jednodušších poranění Materiální a technické zabezpečení: učebna, tabule + psací potřeby, model k nácviku resuscitace, obvazový materiál (čtverce, obinadla, elastická obinadla, náplast, trojcípé šátky,..) Doporučená literatura: Doporučuje se zvolit jednu knihu (číslo 1-4) z doporučené literatury s doplněním aktuálních postupů při kardiopulmonální resuscitaci (např. na www stránkách České resuscitační rady, viz odkaz č. 7). Další texty možno použít pro rozšíření znalostí. 1. Petržela M. První pomoc pro každého. Praha: Grada Publishing, 2007. 2. Bydžovský, J.: První pomoc, 2. přeprac. vydání Praha: Grada, 2004. NUTNO UPOZORNIT NA NEPLATNÉ INFORMACE O KPR – AKTUALIZOVAT V PŘEDNÁŠCE 3. Srnský, P. První pomoc u dětí, 2. přeprac. vydání 2007 Grada, ISBN 978-80-247-1824-8 4. Dvořáček, I.; Hrabovský, J.: První pomoc, Avicenum 1986, ISBN 08-105-86 NUTNO UPOZORNIT NA NEPLATNÉ INFORMACE O KPR – AKTUALIZOVAT V PŘEDNÁŠCE 5. Břicháček, V., Cvrček, Vl., Dvořáček, I., Zapletal, M. Buď připraven. Skautské prameny: Liberec, 1998. NUTNO UPOZORNIT NA NEPLATNÉ INFORMACE O KPR – AKTUALIZOVAT V PŘEDNÁŠCE 6. Mrázová, K. Dětské otravy – umíte si s nimi poradit? Brožurka vydaná Toxikologickým informačním střediskem v rámci projektu MZ ČR Prevence otrav dětí a mladistvých 2008-2009. 7. Stránky České resuscitační rady - základní neodkladná resuscitace – dostupný z http://www.resuscitace.cz/?page_id=42 , citováno dne 19. 12. 2010. Vzdělávací modul: Bezpečnost (2 hodiny) Anotace: Cílem vzdělávacího modulu je naučit frekventanty předcházet, zmírňovat a řešit bezpečností rizika při volnočasových aktivitách. Program je zaměřen na bezpečnostní opatření ve vztahu k osobám i majetku. Důraz programu je kladen na to, aby při hledání účinných metod pro dosažení výchovného cíle byl brán zřetel na možná rizika a při programech rizikových byla možnost dopadu nebezpečí co nejvíce eliminována. Rozvoj kompetencí: Posuzování bezpečnostních a zdravotních rizik
posoudí bezpečnostní rizika aktivity podle jejího charakteru na základě platných předpisů a pravidel (např. koupání, chození po silnici, střelba, lanové aktivity, zakládání ohně apod.). zajistí realizaci aktivity tak, aby minimalizoval možná zdravotní a bezpečnostní rizika nebo s ohledem na rizika jednotlivce se specifickými zdravotními potřebami a pokud to není možné, aktivitu nerealizuje. (např. použití ochranných pomůcek, počet dospělých osob, poučení před aktivitou apod.) Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM:
samostudium doporučené literatury
konzultace s vedoucím oddílu
konzultace s lektorem Forma: skupinová forma programu, zážitková hra Popis metod: 1. část: Evokace – skupina se společně zamýšlí, co představuje pojem bezpečnost, kde se s ním setkali, s jakými bezpečnostními signály a značkami se běžně setkávají a jaký je jejich historický biologický vývoj.
Rozdělení do trojic – každá skupina dostane zadané téma (bezpečnostní pravidla v klubovně, bezpečnost na výpravě, bezpečnostní pravidla v tělocvičně, bezpečnostní pravidla při koupání, bezpečnost při jízdě dopravními prostředky, bezpečnost při práci s nářadím a nástroji, bezpečnost při cestování dopravními prostředky a chůzi po komunikaci, bezpečnostní pravidla při bouřce). Metodou brainstormingu se snaží sepsat co nejvíce bezpečnostních zkušeností s daným tématem. Po dokončení každá skupina své témata prezentuje, ostatní skupiny informace doplňují, lektor téma shrne a příp. doplní.
2. část
Příkladová hra Apollo 14. Aktivita je motivována příběhem zmíněné vesmírné rakety. Jedná se o program, při kterém je názorně ukázán postup, jak připravit a vést vysoce rizikovou aktivitu - nízké lanové lávky. Výchova prožitkem při využití lanových lávek je při činnostech s dětmi oblíbenou metodou, která však vždy není bezpečnosti správně zajištěna. Hra má následující strukturu: motivace na téma příběhu, tematické protažení a kontrola oblečení účastníků, nácvik spottingu (záchrana na nízké lávce), kontrola sestrojené lávky (správnost uvázaných uzlů, dostatečná ochrana stromu, bezpečnost místa případného pádu), přechod lanové lávky se vzájemným jištěním, debata nad jednotlivými kroky hry z pohledu bezpečnosti. Konkrétní cíle VM:
absolvent dokáže při tvorbě programu přemýšlet nad možnými riziky a snaží se je eliminovat
absolvent ví, jak předejít rizikovým situacím při samém programu
absolvent ví, jak jednat v rizikových situacích Materiální a technické zabezpečení: Učebna, papíry a tužky, venkovní prostor se dvěma silnými stromy, lana, úvazky, karabiny, lockpiny, koberce na ochranu stromů. Doporučená literatura: Břicháček, V. et al. Bezpečnost, In: Čekatelská zkouška. Praha: Junák – svaz skautek ČR – TDC, 1998. S 33. – 44. Čekatelská zkouška, kapitola Bezpečnost, Praha: Junák – svaz skautek ČR – TDC, 1998.
Stránky BOZP info – bezpečnost při mimo školních aktivitách: dostupné z http://www.bozpinfo.cz/citarna/tematicke_prilohy/mimoskolni_aktivity/ citováno dne 25. 12. 2010. Neuman, J. et al: Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. Praha: portál, 1999. Vzdělávací modul: Základy hospodaření (3 hodiny, 1 hodina ověřování) Anotace: Cílem tohoto modulu je seznámit účastníky se základními zásadami správného hospodaření (šetrnost, přehlednost, informovanost), se základními pojmy z hospodářské oblasti (účetnictví, pokladna, běžný účet, majetek, prvotní a druhotný doklad, dotace, příjmy a výdaje), se základními postupy při plánování (rozpočet) a vyúčtování akcí. Rozvoj kompetencí: Vedení jednodenní akce a pravidelné schůzky rozpozná správný prvotní účetní doklad dokáže vypsat příjmový pokladní doklad sestaví realistický rozpočet jednodenní akce v souladu s cíli akce Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: Konzultace s hospodářem skautského střediska Forma: skupinová forma - přednáška s řadou praktických ukázek, samostatné plnění zadaných úkolů, shrnutí formou hry Popis metod: představení základních pojmů formou přednášky s maximálním zapojením účastníků, samostatné sestavení rozpočtu a jeho následná společná kontrola, samostatné sestavení vyúčtování akce a jeho následná kontrola, uvedení dalších hospodářských pojmů. Na závěr zopakování všech pojmů hrou (hra Kufr). Konkrétní cíle VM: absolvent zná základní pojmy z oblasti hospodaření absolvent prokáže rámcovou představu o účetnictví skautského střediska (nejnižší organizační jednotka s právní subjektivitou v Junáku – svazu skautů a skautek ČR, zpravidla sdružuje jednotlivé oddíly) absolvent sestavuje rozpočet na víkendovou akci absolvent vyúčtuje víkendovou akci dle pokynů hospodáře Materiální a technické zabezpečení: učebna, tabule s psacími potřebami Doporučená literatura: žádná Vzdělávací modul: Organizace a Právo (2 hodiny, 1 hodina ověřování a ústní pohovor) Anotace: Cílem vzdělávacího modulu je účastníkům kurzu osvětlit základy právního systému ČR a seznámit je s právy, povinnostmi a odpovědností, která se jich týká v rámci jejich působení v Junáku, zejména pak při práci s dětmi a mládeží. Na základě obecných znalostí práva pak mají být účastníci seznámeni s organizačním uspořádáním Junáka, jeho ukotvením v právním rámci ČR a s právy a povinnostmi, které mají v rámci svého členství a své činovnické funkce v Junáku. Rozpis probíraných témat: právní subjektivita – právnické vs. fyzické osoby; způsobilost k právním úkonům; trestní zákon a trestní odpovědnost; občanskoprávní odpovědnost – odpovědnost za škodu; Lesní zákon – přípustné a zakázané činnosti v lese; Zákon o ochraně přírody – chování v chráněné krajinné oblasti a v Národním parku; Organizační struktura Junáka – jednotlivé orgány, jejich uspořádání a vztahy; vnitřní předpisy Junáka – jejich stručný přehled a význam; práva a povinnosti členů Junáka; význam organizace pro oddíly a jejich členy; volby a ustavování činovníků Junáka do funkcí obecně; činovnické funkce, jejich náplň, význam a související práva a povinnosti; pojištění v Junáku – následky úrazů, odpovědnost vedoucího Rozvoj kompetencí: Orientace v právní úpravě činností dětí a mládeže a dospělých orientuje se v právních předpisech souvisejících s jeho činností
identifikuje běžné situace z právního hlediska a aplikuje zásady platné právní úpravy bezprostředně související s danou situací prosazuje oprávněné zájmy svěřených osob v souladu úpravou práv a povinností jednotlivců a organizace dodržuje zásady ochrany osobních údajů. eviduje důležité informace o svěřených dětech a mládeži při komunikaci s rodiči předá všechny potřebné informace a nepoškodí dobrou pověst jednotky ani své organizace Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: Seznámení s dotčenými předpisy v rámci právního řádu ČR i vnitřních předpisů Junáka Forma: skupinová a týmová forma programu - přednáška, rozbor modelových situací, samostatná rozvaha nad modelovými situacemi. Popis metod: Po vysvětlení základních teoretických podkladů jsou účastníkům předkládány modelové situace, které jsou nejprve rozbírány společně a posléze pak samostatně účastníky se společným vyhodnocením. Konkrétní cíle VM: absolvent se orientuje na základní úrovni v právním řádu ČR (legislativa související s činností volnočasového oddílu) absolvent zná organizační strukturu a předpisy Junáka absolvent prakticky vyřeší hrozící nebezpečí z pohledu práva Materiální a technické zabezpečení: učebna, tabule + psací potřeby Doporučená literatura: Stanovy Junáka Vzdělávací modul: Plánování (5 hodin) Anotace: Cílem modulu je vysvětlit účastníkům význam plánování pro přípravu oddílové činnosti, význam cílenosti jednotlivých aktivit v rámci činnosti a představení základní metodiky plánování oddílové činnosti. Rozpis probíraných témat: Probíraná témata kopírují popsaný postup přípravy akce. Účastníci jsou vedeni k tomu, aby při zpracování rozebírali cíle a aktivity z různých oblastí cílů skautské činnosti: vztahy v oddíle; vztah k přírodě a její ochrana; zdravověda; tělesná zdatnost; myšlenkové základy a principy skautingu; praktické dovednosti; táboření… Rozvoj kompetencí: Formulace výchovných a vzdělávacích cílů na základě stanovených cílů formuluje vhodné prostředky vedoucí k naplnění těchto cílů sestaví plán dílčí jednodenní akce, který vychází z ročního plánu jeho jednotky ve spolupráci s vedoucím jednotky sestaví roční plán pro svěřenou skupinu dětí, který je v souladu s ročním plánem jednotky Organizace a zajištění her a dalších činností vytvoří scénář (kdo-kdy-co) pro dílčí jednodenní akci (schůzku, výpravu) v souladu s dramaturgickými pravidly ke scénáři dílčí jednodenní akce stanoví jednotlivé úkoly pro její zabezpečení vybere vhodné prostředí pro hru nebo akci z hlediska bezpečnosti a hygieny (čisté ovzduší, nízká úroveň hluku, dostupný terén, bezpečný zdroj vody) vytvoří hru nebo jinou aktivitu v souladu s cíly akce nebo v souladu s celoročními cíly svěřené skupiny dětí nebo v souladu s cíly akce vysvětlí dětem srozumitelně pravidla hry Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM:
Praktické zkoušení plánování příslušných aktivit v oddílové činnosti.
Forma: skupinová a týmová forma programu - přednáška, příprava konkrétní akce v úzkých skupinách (3-5 členů) po jednotlivých krocích se společným průběžným vyhodnocováním Popis metod: Na základě teoretického výkladu je postupně ve skupinkách účastníků krok po kroku připravována jednodenní výprava. Dílčími kroky jsou (v závorce jsou vždy uvedena teoreticky objasněná témata před vlastním provedením daného kroku): Stanovení cílů a indikátorů jejich splnění (metodika SMART a význam jejich prvků pro dosažitelnost a měřitelnost cílů – význam správné volby indikátorů splnění cílů ) Volba vhodných aktivit směřujících k naplnění cílů (možné typy a zdroje aktivit) Volba prostředí, rozsahu, typu a náročnosti akce, která vyhoví potřebám aktivit a cílů (potřeba přizpůsobovat akce cílům a aktivitám a nikoli naopak) Dramaturgie akce a symbolický rámec akce (základní dramaturgická a hygienická pravidla akcí) Materiální zajištění a rozpočet akce Rozdělení úkolů při přípravě i průběhu akce a kontroly jejich plnění Vyhodnocování akce Konkrétní cíle VM: absolvent si uvědomuje významu cílů při přípravě oddílové činnosti absolvent připravuje jednodenní a kratší akce v posloupnosti od vizí a cílů, přes volbu vhodných aktivit, jejich dramaturgické propojení až po jejich materiální a personální zajištění, realizaci a následné vyhodnocení Materiální a technické zabezpečení: učebna, tabule+psací potřeby, velké papíry pro skupiny pro přípravu a vzájemnou prezentaci výstupů dílčích kroků Doporučená literatura: Stezky skautů a skautek či jiných věkových skupin dle zaměření oddílů a metodiky vydávané Junákem k jednotlivým kapitolám stezek Vzdělávací modul: Environmentální výchova (2 hodiny) Anotace: Cílem modulu je naučit, jak užívat metody výuky environmentální výchovy při vzdělávání v oddílu. Byly vybrány aktivity, jejichž metody jsou uvedeny jako vzorové v knize Příroda okolo nás, která slouží jako pomocná příručka při plnění nové Skautské stezky. V druhé části se frekventanti naučili způsob jak pracovat při vedení programu s otázkou globálních klimatických změn, jak veselou formou ukázat, jak složité je jednání o klimatických změnách v mezinárodním měřítku. Rozvoj kompetencí: Provádění environmentální výchovy jde příkladem – chová se šetrně k životnímu prostředí vede děti k šetrnému a ohleduplnému chování ke svému okolí Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: Samostudium doporučené literatury Konzultace s lektorem Forma: týmová, zážitková a skupinová forma programu Popis metod: 1. Část - v této části se frekventanti seznámili s Pojmovými cestami (autor von Matre, využito v programu Sunshipearth - pedagogicko-metodický koncept IAA (informingassimilating-applying, do češtiny volně přeloženo: informuj-pochop-používej), ve kterých se využívá metoda práce s hrou jménem IAA. Pojmové cesty jsou různé pohybové a přemýšlecí hry, které názorně ukazují hlavní ekologické principy. V našem případě byla využita hra Rozjeď řetězec!, která vysvětluje tok energie v přírodě (tok od slunce až po potravu) na příkladu masového a zeleninového karbanátku. 1. Fáze – seznámení s poznatkem INFORMING
Po motivační scénce jeden z hráčů nahlas přečte ceduli „Slunce je zdrojem energie pro všechno živé. Při každém přenosu se část energie ztrácí.“. Lektor vysvětlí, že hráči vytvoří potravní řetězec ve kterém uvidíme, jak se energie na každém kroku ztrácí. Tento závod je vlastně sled kroků ve kterém se přenáší energie od Slunce ke karbanátku. Jeden tým směřuje k normálnímu masovému karbanátku, druhý k zeleninovému. Jelikož je energie těžko uchopitelná bude nahrazena vodou. Barel s vodou bude sluncem. Každý hráč dostane děravý kelímek pro přenos energie. Hra je závodem o to, který karbanátek bude dříve hotov (které vědro bude dříve naplněno vodou), tedy který tým využije energii účinněji. Na vlastní kůži si frekventanti vyzkouší, že většina energie se ztrácí, jak prochází potravním řetězcem. 2. Fáze – zažití poznatku – ASSIMILATING Účastnící přemýšlí a navrhují, jaké kroky v potravním řetězci vedou ke vzniku zeleninového a masového karbanátku. Hráči budou rozděleni na posly slunce, rostlinu a u masového karbanátku bude ještě hráč zastupující zvíře. Tým zeleninového karbanátku má tedy o jeden mezistupeň méně. Po zahájení hry si hráči předávají vodu podle logiky řetězce z kelímku do kelímku a plni energií finální karbanátek. Během hry lektor několikrát zdůrazní, že voda představuje energii. Když je závod v plném proudu, tak ho lektor přeruší a zeptá se na to kdo tady pracuje nejvíce? Účastnící si stěžují, že voda z kbelíku mizí rychle. Lektor přitakává – „ Je to tak, v každém kroku je devět desetin energie vyplýtváno.“ Hra poté pokračuje. Netrvá dlouho a vědro zeleninového karbanátku je plné, masového tak do poloviny. 3. Fáze – použití poznatku APPLYING „Tak a je tu vítěz. Tento tým přinesl dostatek energie na zeleninový karbanátek, zatímco druhý tým je v polovině…“. Na závěr jeden z hráčů přečte znovu úvodní poučení a každému hráči dá za úkol v okolí najít konkrétní příklad, kdy dochází k předávání a ztrátám energie. Druhou hrou prezentující Pojmové cesty je aktivita Karel se ztratil!, jenž poukazuje na provázanost vztahů v přírodě. 1. fáze – seznámení s poznatkem INFORMING Lektor se hráčů ptá: „Máte rádi detektivky? Kdo ano, má výhodu, protože jsme se dostali na stopu zločinu, který se odehrál tady v lese. Karel se ztratil! Problém je, že vlastně nevíme kdo je Karel. Pokud bychom to věděli, byli bychom schopni ho najít… naštěstí nám může pomoci jedna věc – moudrá rada Sherlocka Holmese.“ Jeden z hráčů přečte ceduli „Každý živý tvor je připoutaný k jiným živým tvorům sítím různých vztahů – spolupráce i soutěžení. Všichni společně vytvářejí podmínky pro život.“ „Tak pojďme najít dostatek svědků, kteří mají ke Karlovi nějaký vztah, a určitě se něčeho dopátráme.“ 2. Fáze – Zažití poznatku ASSIMILATING Dvojice dostanou protokol a vyrazí na cestu za výpověďmi svědků, které jsou napsané na cedulích (viz níže) a vyvěšené v terénu v rozestupech okolo 15 metrů. Hráči společně výpovědi zapisují do tabulky a přemýšlí nad indiciemi ve svědeckých výpovědích. Dvojice nemusí nutně dojít k hledanému jménu, organizátor domněnku nepotvrzuje ani nevyvrací, spíše dává důraz na formulaci vzájemných vazeb, vztahů k jiným svědkům. 3. Fáze – použití poznatku APPLYING Skupiny vyslechly svědky a organizátor je požádá, aby do protokolu připsaly, koho ještě navrhují vyslechnout, aby si ověřily svoje domněnky, kdo je Karel. A jaký vztah by svědek ke Karlovi mohl mít. Na závěr lektor poděkuje „Blahopřeji všem týmům. Odvedli jste dobrý výkon. Protokoly prosím nechte zde pro další vyšetřování. Díky vztahům Karla k jiným obyvatelům Země, které jste vyslechli a těch, které jste navrhli vyslechnout, bude jeho nalezení otázka pár dní.“ „Ukázali jste, že umíte nejen logicky dedukovat, ale pracovat s dobrou radou.“ Lektor zvedne ceduli a některý z hráčů ji znovu přečte - „Každý živý tvor je připoutaný k jiným živým tvorům sítím různých vztahů – spolupráce i soutěžení. Všichni společně vytvářejí podmínky pro život.“ Na závěr obou her je lektorem zdůrazněna struktura modelu IAA (informing-assimilating-applying).
2. Část Globální změny klimatu – jedná se o jednoduše strukturovanou hru, která má účastníky přimět k zamyšlení a debatě nad globálními změnami klimatu. Hra začíná motivační scénkou, kdy si rozhořčený politik neustále navléká a svléká své svršky. Po chvíli oznámí hráčům, že zhoršující se klimatické změny si vynutily uspořádání mezinárodní konference. Při hře každý účastník zastupuje jeden stát. Účastníkům se rozdají připravené záznamové archy. Hráči dostanou deset minut na přípravu na konferenci. Budou potřebovat záznamový arch, propisku a co nejvíce kusů oblečení, které na sebe dokážou navléci. Úkolem účastníků je dohodnout se všemi státy (ostatními účastníky) do 12 minut. Každý stát musí od všech ostatních získat podpis pod dojednanou úmluvu o snížení emisí skleníkových plynů. Pokud se to některým státům do určeného limitu nepodaří, konference skončí neúspěchem. Předpokladem podpisu je individuální jednání každého státu s každým státem zvlášť. To musí probíhat v izolaci, proto při něm budou dvojice běhat držíce se za ruce. Dvojice musí vyběhnout ze základny, oběhnout metu a vrátit se zpátky. Tento běh musí absolvovat každý s každým. Protože měnící se klima prudce kolísá, je potřeba na to pružně reagovat. Podle uvážení si tedy účastníci mohou svléknout tolik kusů šatů, kolik uznají za vhodné. Před tím, než dvojice vyběhne, si jeden z ní hodí hrací kostkou. Padne-li 3 nebo 4, zůstává teplota konstantní a dvojice může vyběhnout tak, jak je oblečená. Padne-li 1 nebo 2, znamená to, že se otepluje: dvojice musí odložit dva, respektive čtyři kusy šatů. Padne-li 5 nebo 6, musí si dvojice naopak dva, respektive 4 kusy šatů na sebe navléct. Za jiných okolností není povoleno šaty svlékat ani oblékat. Po oběhnutí určené trasy se každý člen dvojice podepíše svému partnerovi do záznamového archu a hledá partnera, se kterým ještě neběžel. Reflexe hry – zamyšlení a řízené debata (Co jsou globální klimatické změny? Co je ovlivňuje? Můžeme tyto výkyvy zmírnit? Mění se klima náhodě jako ve hře?) Konkrétní cíle VM: účastník/absolvent přemýšlí o chování šetrném k přírodě, snaží se o něj a vede k němu děti v oddíle absolvent zná energetickou náročností lidského konání a dokáže si uvědomit, že vše na světě je mezi sebou provázáno sítí vztahů absolvent zná model IAA a Pojmové cesty absolvent zná se dvěma hrami na pojmové cesty, ví jak je při zařazení do programu řídit absolvent ví, co je globální klimatická změna, má povědomí co vše ji ovlivňuje, dokáže uvažovat o tom, jak změnu zmírnit Materiální a technické zabezpečení: A. Rozjeď řetězec!: cedule s nápisem „Slunce je zdrojem energie pro všechno živé. Při každém přenosu se část energie ztrácí.“, 8 stejných hrnců představující karbanátek, 20 velkých proděravělých kelímků od jogurtu. Jeden velký barel na vodu. Prostředí zahrady s dostatečným a bezpečným prostorem pro běh. B. Karel se ztratil!: cedulky s nápisy: Rostlina: Karel je fajn. Vždycky mě zásobí oxidy uhlíku. Větve: Karel je trochu sobec. Využívá mě pro stavbu svého hnízda. Ne vždycky je mi to příjemné. Sova: Sympaťák. Ráda bych se s ním seznámila víc, ale vždycky když jsem vzhůru, tak spí. Borovice: Lozí po mně jako po schodišti. Ale nevadí mi to, ráda pomůžu. Půda: Karel – ten bordelář? Všude tady kopal díry a nikdy je po sobě neuklidil! Mladý stromek: Rád na něho vzpomínám. Je to vlastně moje porodní bába, zasadil mě před nějakými patnácti lety. Strom: Pravidelný zákazník, často jsem ho vídal ve své restauraci. Sokol: Ano, Karla mám rád. Zejména k obědu. Cedule s velkým nápisem „Každý živý tvor je připoutaný k jiným živým tvorům sítím různých vztahů – spolupráce i soutěžení. Všichni společně vytvářejí podmínky pro život.“, protokol k zaznamenávání
výpovědí (tabulka s kolonkami svědek – výpověď – domněnky, kdo je pohřešovaný, koho ještě vyslechnout), tužka. Cedulky by měli být rozvěšené v přírodním prostředí. C. Globální změny klimatu – záznamový arch se jmény států, tužka, 2 mety 30 m od sebe, 4 hrací kostky, louka, plachta na oblečení, co nejvíce oblečení pro hráče. Doporučená literatura: Klápště, P. et al. Příroda kolem nás. Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR – TDC, 2008. Činčera, J. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007. Caha M., Činčera J., Neuman J. Hry do kapsy VII: sociální a ekologické, motorické a kreativní hry. Praha: Portál, 2004. Hruška, J. Globální a environmentální výchova na pobytových akcích. Pardubice: Ekocentrum PALETA, 2005. Vzdělávací modul: Metodika (2 hodiny, plus zpracování projektu a ústní pohovor) Anotace: Tento modul je orientovaný na specifické skautské téma – skautskou výchovnou metodu – její popis je však nad rámec řešení tohoto vzdělávacího programu. Zájemcům doporučuji odkazy v doporučené literatuře. Cílem tohoto modulu je prodiskutovat a probrat s účastníky níže uvedená témata. V první řadě je seznámit je se skautskou výchovnou metodou, vysvětlit jim jaký je rozdíl mezi cíli a prostředky. Následuje vysvětlení pojmů družina a družinový systém, jeho výhody-nevýhody, využití pro práci v domovském oddíle, název družiny, družinová tradice apod. Na konci první části semináře je kladen důraz na osobnost rádce družiny a vlastní motivaci účastníků k vedení těchto výchovných skupin. Druhá část semináře je věnována přípravě schůzky, kdy je cílem sestavit společnými silami kostru „ideální schůzky“, kterou mohou při přípravách schůzek účastníci využívat ve svých domovských oddílech. Praktické ověření nabytých znalostí i samostudia probíhá formou zpracování projektu, kde se zejména ověřuje pochopení vztahu cíl x metoda a vůbec celkové zvládnutí samostatného naplánování, uskutečnění a vyhodnocení akce v rozsahu oddílové schůzky, přípravy části programu na oddílové výpravě, na táboře apod. Rozvoj kompetencí: Aplikace výchovných a vzdělávacích metod při práci s dětmi, mládeží využívá více různých vhodných výchovných/vzdělávacích metod využívá výchovné/vzdělávací metody k naplnění stanovených výchovných/vzdělávacích cílů svěřeným dětem jde příkladem a nechová se v rozporu s výchovnými cíli své jednotky nebo své organizace Analyzování účinnosti výchovy rozpozná výchovnou metodu, která je zcela nevhodná pro naplnění výchovného cíle nebo pro určité dítě / skupinu dětí. Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: studium doporučené literatury účast na vzdělávacích akcích Junáka podíl na vedení oddílu Forma: skupinová a týmová forma programu - vzdělávací modul začíná přednáškou od lektora a následuje moderovaná diskuse nad vyslechnutými informacemi, zejména ve vztahu přenesení do oddílové praxe, prakticky potom zpracování projektu. Popis metod: Osobnost rádce družiny - brainstorming – účastníci vyjmenovávají jaké vlastnosti by rádce družiny (zástupce vedoucího oddílu) mít neměl – lektor je zapisuje na tabuli - nakonec k těmto vlastnostem přiřazují jejich opačné ekvivalenty
Oddílová rada a dělba práce – moderovaná diskuze – účastníci sami vymýšlí, jaké funkce (role) mohou členům v jejich domovských oddílech nabídnout/přidělit, jaká by byla jejich náplň – vše konfrontují se zkušenostmi ostatních posluchačů a lektora Tvorba kostry „ideální schůzky“ - na nastříhané lístečky píše lektor účastníky vyřčené části schůzky, lepí je gumou na tabuli, přehazuje pořadí lístečků podle názoru účastníků, jak ideálně by měla schůzka probíhat, nakonec lektor dodá vlastní strukturu a okomentuje, proč se mu daný model nejvíce osvědčil Konkrétní cíle VM: absolvent zná rozdíl mezi cílem x metodou – praktické prověření ve zpracovaném projektu absolvent zastupuje plnohodnotně vedoucího oddílu alespoň na část programu – umět naplánovat, uskutečnit a vyhodnotit akci v rozsahu oddílové schůzky, přípravy části programu na oddílové výpravě, na táboře apod. - praktické prověření ve zpracovaném projektu absolvent si během programu ujasní osobní motivace k vedení dětí a znalost základních metodických postupů – ověření při ústním pohovoru Materiální a technické zabezpečení: učebna, tabule+psací potřeby, barevné fixy a flipy, lepící guma, nůžky Doporučená literatura: Vychodil, D. Metodika. In: Edice vůdcovská zkouška, sv. 4, Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR – TDC, 2000. Zapletal, M. Rádce skautské družiny. Praha: Skauting 1991. Kolektiv autorů: Skautský oddíl I – III. Liberec: Skauting, 1996. Vzdělávací modul: Metodika odměn a trestů (1 hodina) Anotace: Cílem modulu je seznámit účastníky kurzu s tím, jak motivovat svěřence ve svých oddílech. Každý se ve své výchovné praxi nesčetněkrát setkal s odměňováním i s nutností uložit trest. Jak na to? Jaké formy zvolit? Jak vzpomínáme na trestání a odměňování nás samotných? Rozvoj kompetencí: Řešení výchovných problémů - Motivace, pochvaly, tresty Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: Diskuze s členy svého oddílu a střediska. Forma: zážitková, skupinová a týmová forma - dramatizace, řízená diskuze a výměna zkušeností Popis metod: Účastníky rozdělím do pěti skupin, každá skupina dostane jednu z níže uvedených modelových situací. Mají vymyslet, jak budou postupovat při udílení trestu. Trestaného zahraje vždy někdo z jiné skupiny, poté následuje diskuze, zda zvolený trest byl přiměřený a mohl by být účinný. Modelové situace: Mýval (smyšlená přezdívka): Při noční etapové hře v lese zajistil vítězství své družiny tím, že zprávy pro ostatní týmy ukryl. Kytka: Opakovaně (již pátý den) nechává svůj neumytý ešus na stole v jídelně. Padák: Na víkendovce dvě hodiny po večerce ruší ostatní ze zaslouženého spánku. Petka: Již minimálně 3x se vylhala z účasti na běžné víkendovce či brigádě. Jezdí jen na akce, které jsou „in“.
Lišák: Organizuje šikanu dvou nejmladších členů oddílu. Následně zkusíme na velký papír napsat všechny tresty, které známe. Posléze všechny nám známé způsoby odměňování. Ve chvíli, kdy je obojí sepsané, tak lektor začne postupně škrtat tresty, které by dobrý vedoucí neměl v žádném případě použít (tělesné tresty, trestání prací, veřejné ponižování,…). Cílem je přesvědčit účastníky o tom, že motivovat je třeba pozitivně. Obava z možného trestu nikdy nepomůže tomu, aby z dítěte vyrostl dobrý člověk. Jaké znáte tresty? nonverbální trest – zamračení, přísný pohled; fyzické (kliky, běh,…); křik, nadávky, trestání prací; veřejný trest – ponížení; zákaz činnosti; stržení bodů (jednotlivci/celé družině); kolektivní trest (stan, družina, oddíl); psychický – vyčlenění; rozhovor (o samotě) Jaké znáte odměny? nonverbální odměna – pohled, úsměv,…; pochvala (veřejná i mezi čtyřma očima); diplom, čestné zavěšení jména, vyvěšené bodování; hmotná odměna (sladkost, vybavení,…); čestná funkce (ohnivec, vlajkonoš,…); bodování V závěru je celé téma shrnuto v několika bodech. Zbylý čas vyplní diskuze o příkladech z praxe – jaké problémy řeší, jak by si v daných situacích poradili ostatní. Konkrétní cíle VM: absolvent ví, že pozitivní motivace je úspěšnější (odměny), tresty by se měly užívat jen výjimečně absolvent ví, jaké formy trestů nepoužívat absolvent ví, že silou trestů se projeví slabost “režimu“ absolvent analyzuje příklady z praxe a prezentuje vlastní názory na tresty – odměny. Materiální a technické zabezpečení: učebna, flipchart, papíry, fixy Vzdělávací modul: Metodika vedení vlčat a světlušek - děti mladšího školního věku ( 2 hodiny) Anotace: Cílem modulu je seznámit účastníky kurzu se specifickým přístupem a způsobem vedení nejmladší věkové kategorie v Junáku. Měli by pochopit, že přístup k dětem ve věku 6-11 let se musí lišit od práce se staršími členy organizace. Tento program byl na tuto věkovou skupinu zacílen proto, že významné procento účastníků kurzu pracuje právě s touto věkovou skupinou (výstup analýzy potřeb). Rozvoj kompetencí: Aplikace výchovných a vzdělávacích metod při práci s dětmi, mládeží využívá více různých vhodných výchovných/vzdělávacích metod přizpůsobuje výchovnou/vzdělávací metodu věku dítěte (účastníka aktivity) Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: Diskuze s členy svého oddílu a střediska. Forma: týmová - workshop, řízená diskuze, přednáška a výměna zkušeností Popis metod: Účastníky rozdělím do tří skupin, každá skupina dostane velký papír a různobarevné fixy. Jejich úkolem je napsat dle osnovy vše o světluškách a vlčatech (první skupina), skautkách a skautech – starší školní věk (druhá skupina) a o rangers a roverech - mládež (poslední). Vždy danou skupinu charakterizují – věk, rozsah programu, zaměření programu, vztah k vedoucímu, cíle, podíl na přípravě programu. Pak o tom diskutujeme, k jednotlivým papírům jdou ti, kteří se reálně věnují konkrétní věkové kategorii. Prezentují své zkušenosti, lektor doplňuje, případně komentuje. Dále mluvíme o zákonu, hesle a slibu vlčat a světlušek. Rozdíly oproti skautům. Specifika programu, příprava akcí, řešení problémů. V závěru představení základní literatury k metodice vedení vlčat a světlušek. Konkrétní cíle VM: absolvent rozliší podstatný metodický rozdíl mezi vedením jednotlivých věkových kategorií absolvent ví, že skauting je zajímavý pro člena každého věku, ale musí mu stále mít co nabídnout absolvent rozpozná důležitost rituálů a motivačních aktivit pro různé věkové kategorie Materiální a technické zabezpečení: učebna, flipchart, papíry, fixy
Doporučená literatura: Brychta, Ivan. Vlčata. Praha: Junácká rada, 1968. Hájek, Petr. S vlčaty (krok za krokem, rok za rokem). Liberec: Skauting, 1996. Kipling: Knihy džunglí (kterékoliv vydání) Edice Smečka volá Vzdělávací modul: Role činovníka (3 hodiny) Anotace: Večer plný témat k přemýšlení, zajímavých myšlenek, textů a podnětů. Cílem programu je společně i individuálně přemýšlet o tom, jaký by měl být činovník v Junáku. Jak zodpovědná je naše role. Nakolik můžeme ovlivnit druhé a proč se o to snažit. Junák je především výchovnou organizací, a tak bychom měli usilovat o výchovu. Rozvoj kompetencí: Provádění prevence provádí prevenci a osvětu v oblasti sociálně patologických jevů (vč. závislostí), a to i osobním příkladem Provádění výchovy ke zdraví u svěřené skupiny dětí a mládeže vytváří prostředí podporující zdravé návyky (např.: pohyb, hygiena, zdravá strava, bez kouření a pití alkoholu) Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: Diskuze s členy svého oddílu a střediska. Forma: skupinová+týmová - přednáška, diskuze, řízená beseda. Popis metod: Jednotlivé činnosti jsou proloženy předem vybranými texty – ty vždy korespondují s aktivitou, jež následuje, večer probíhá v přítmí (místnost osvětlena jen svíčkami). Nejprve položím účastníkům tři otázky: Proč skautuješ? Jaká vlastnost Ti nejvíce imponuje na vůdcích? Kým chceš pro své svěřence být? Odpovědi na jednotlivé otázky píší na lístečky různých barev (pro každou otázku jedna barva). Poté lístečky podle důležitosti (o ní diskutujeme) lepíme na velký papír. Následně shrneme vlastnosti vůdce – účastníci jsou pak rozděleni do skupin a vlastnosti vůdce se draží (každá skupina dostane stejný obnos hracích peněz). Sestavují tak svého imaginárního vůdce s těmi nejlepšími vlastnostmi. Dalším tématem je role vůdce – společenská i role pro členy oddílu (kamarád, učitel,…). Poté povídání o výchově a práci s výchovnými cíli. Posledním plánovaným bodem programu je diskuze o činovnickém slibu. Konkrétní cíle VM: absolvent je si vědom toho, že být skautským činovníkem je velmi zodpovědné a náročné absolvent reflektuje, jakým by chtěl být vůdcem – jaké vlastnosti jsou důležité a jaké pro ně mají předpoklady absolvent je přesvědčen, že jejich výchovné snažení má smysl Materiální a technické zabezpečení: učebna, flipchart, papíry, fixy, lístečky třech barev, lepidlo, hrací peníze, svíčky a zápalky Doporučená literatura: Fanderlík, Velen: Listy Jurovi (metodika výchovy v jun.oddíle) – kterékoliv vydání. Vzdělávací modul: Pedagogika a psychologie, krizové situace a šikana ( 2 hodiny pedagogika a psychologie, krizové situace a 1 hodina šikana) Anotace: Základy vývojové psychologie s aplikací na skautskou praxi, rozpoznání a řešení krizových situací, prevence a řešení šikany v oddílech
Rozvoj kompetencí: Analyzování potřeb sociální skupiny pozorováním a rozhovorem rozezná, že činnost svěřené skupiny dětí nenaplňuje některou z důležitých potřeb dětí Provádění prevence rozpozná šikanu, agresivní chování, konzumaci alkoholu, kouření cigaret, braní dalších drog, gamblerství, záškoláctví, krádeže a další jako patologické jevy Provádění výchovy proti šikaně po činu agrese (např. posmívání, braní věcí, selektivní ignorování) vysvětlí agresorovi negativní následky jeho jednání Krizová intervence projeví zájem o dítě, které za ním přijde s problémem a neprodleně se obrátí na vedoucího jednotky Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: studium doporučené literatury, příprava písemné práce „pozorování vybraného dítěte“, která je součástí projektu čekatele Forma: týmová, skupinová a zážitková - modelové situace, diskuze, přednáška, rolové aktivity dramatizace Popis metod:
informace o psychologii a pedagogice – k čemu je pro vedoucí důležitá, jaké jsou její nejdůležitější obory - sebepoznání – minulost, přítomnost, budoucnost, seberealizace v oddíle i mimo něj, koníčky, vlastnosti, schopnosti, dovednosti - poznávání dětí – charakter, temperament, sociální role, zájmy, motivy, schopnosti, problémy (sociální, výchovné, školní,..) zadaný úkol – dramatizace dané situace v různých věkových kategoriích, účastníci rozdělení na skupinky po 2 – 3 lidech - dítě - násilník - v oddíle (různé věkové skupiny) - krádež mobilu v kolektivu - vážně nemocné dítě v oddíle přednáška o vývojové psychologii s přihlédnutí k věkovým kategoriím skautského věku a jejího využití ve skautské praxi - charakteristika vývojových období k přihlédnutím k rozdílům dívky/chlapci předškolák mladší školní věk starší školní věk mladiství modelové situace krizových situací, které mohou v oddíle nastat, včetně jejich podrobného rozboru a řešení - zneužívané dítě v oddíle - složitý rozvod v rodině dítěte - šikana v oddíle - návykové látky v oddíle - gamblerství v oddíle utvoření „obecného“ návodu řešení krizových situací - konzultace s odborníkem - konzultace s rodiči - podpora dítěte
přednáška o šikaně na školách a v oddílech s pomocí powerpointové prezentace2, diskuze o situacích v oddílech a jejich rozbor
Konkrétní cíle VM:
absolvent zná základy vývojové psychologie a aplikuje je na děti ve svém oddíle absolvent ví, jak které aktivity, motivační a výchovné metody jsou vhodné pro různé věkové kategorie absolvent zná charakteristiku a použití identifikátorů, podle kterých mohou poznat, že má dítě v oddíle nějaký problém, potřebu; umí s dětmi v tomto ohledu pracovat. absolvent je si vědom, jaký důraz je kladen na vlastní příklad vedoucího – ví, že je dětem příkladem v dobrém i špatném. absolvent rozpozná krizovou situaci, ví, jak se v ní zachovat absolvent reaguje na osobnost agresora a oběti při šikaně, reaguje v situacích, které se šikany týkají se znalostí základních pravidel řešení šikany absolvent zná způsob, jak pozorovat jednotlivé členy oddílu, jak o nich zjistit potřebné informace a zpracovat je. Materiální a technické zabezpečení: učebna, flipchart, fixy, dataprojektor, powerpointová prezentace, Doporučená literatura: Břicháček V. Skautské putování po stezce životem. Praha: FONS, 1995. Břicháček Václav: Skautský oddíl I. Liberec: Skauting, 1992. Kolář, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2002. Říčan P. Cesta životem Praha: portál, 2009 učebnice vývojové psychologie Vzdělávací modul: Myšlenkové základy skautingu a historie (2 hodiny) Anotace: Daný program jako jediný nevychází z MKP a naplňuje interní potřeby organizace. Smyslem programu je osvětlit účastníkům základní cíle skautské výchovy, tedy tzv. Principy skautingu. Cílem je, aby je nejen znali, ale dokázali podle nich upravovat program ve skautských oddílech tak, aby děti vedly ke skutečným hodnotám slušného a plnohodnotného života. Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí mimo účasti na VM: četba doporučené literatury Forma: týmová - veletrh dobrých nápadů. Simulovaná situace, účastníci se stávají marketingovými pracovníky firmy, která má za úkol představit skauting různým cílovým skupinám. Popis metod: účastníci se rozdělí do skupin po čtyřech a snaží se vypracovat pravdivý a přitom lákavý popis skautingu. Snaží se přitom popsat nejen výchovnou metodu, ale i životní hodnoty, na kterých je postavený. Sdělení o skautingu pak mají co nejatraktivněji prezentovat „kolemjdoucím“. Konkrétní cíle VM: absolvent zná tři principy skautingu absolvent odliší poslání skautingu, principy skautingu a jeho výchovnou metodu absolvent pojmenuje prvky skautské výchovné metody absolvent upravuje program oddílu podle výchovných cílů absolvent cíleně uplatňuje skautskou výchovnou metodu v programu oddílu 2
Přílohu naleznete na www.kliceprozivot.cz, v sekci Uznávání neformálního vzdělávání, Cíle a výstupy.
Materiální a technické zabezpečení: učebna, psací potřeby, tabule, pomůcky pro úvodní motivační scénku (veletrh – poutače, prezentované výrobky, firemní štítky, vizitky Doporučená literatura: Voňavková V. a kol. Tichou poštou, Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR – TDC, 2005. Zajíc J. Myšlenkové základy skautingu, Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR – TDC, 2000. Charta českého skautingu na počátku 21. století Vzdělávací modul: RUKODĚLKY ( 2 hodiny) Anotace: Relaxační aktivita, inspirace na činnost v oddílech. Cílem tohoto bloku je seznámit účastníky s nějakou rukodělnou činností, kterou mohou aplikovat ve svých oddílech při schůzkách, táborech či jiných akcích. Pro tuto činnost bylo vybráno barvení textilu – triček pomocí barev na textil. Očekávané výstupy: Každý účastník si vytvoří svoje vlastní triko dle své fantazie. Forma: Nejprve vysvětlení a objasnění postupu práce, poté následuje samostatná práce s asistencí lektora. Popis metod: Pracovní postup: 1. Vymyslíme si motiv, který chceme mít na tričku 2. Vytvoříme si šablonu 3. Vycpeme si tričko novinami – abychom zabránili případnému probarvení skrz na skrz 4. Nanášíme barvu přes šablonku molitanovou houbičkou 5. Když nám barva uschne, můžeme obrázek domalovat fixy na textil Materiální a technické zabezpečení: učebna, bílá trička, barvy na textil, fixy na textil tužky, čtvrtky, nůžky, špendlíky, noviny, molitanové houbičky Doporučená literatura: Kyselová, L. Dekorování textilu. 1. vydaní. Brno: CP Books, 2005. Brýdová, M. 100 a 1 nápad na originální tričko. 1. vydání. Brno: CP Books, 2005. Vzdělávací modul: Multikulturní výchova (1 hodina) Anotace: Program se zamýšlí nad možnými předsudky, které buď mohou mít jednotliví účastníci, případně které jsou zažité ve společnosti. Rozvoj kompetencí: Provádění multikulturní výchovy - jde příkladem - je tolerantní vůči jiným kulturám Forma: zážitková hra - procházení obrázků, hledání argumentů, argumentační trénink Popis metod: účastníci si ve dvojicích určí pořadí kupé, v jakém by chtěli sedět; zdůvodní své rozhodnutí a pokusí se je obhájit před zbytkem skupiny Zadání: Cesta vlakem, jdete uličkou rozjetého vlaku a vidíte v kupé sedět různé osoby – vyberte (určete priority), ke komu se posadíte a proč, zmapujte obecné předsudky vůči jednotlivým osobám. Kupé č. 1 – v něm sedí romský hudebník a černošská studentka Kupé č. 2 – v něm sedí zahalená Arabka a ortodoxní žid Kupé č. 3 – v něm sedí mladý pobuda evropského vzhledu a Indka Kupé č. 4 – v něm sedí mongolský kočovník a Japonka Nutno dbát na to, aby nebyla používána vulgární a urážející argumentace. Konkrétní cíle VM: absolvent ví, že existují jiná kulturní prostředí, jejich příslušníci nejsou horší x lepší než on sám absolvent ví, že mohou příslušníka jiné kulturní skupiny potkat kdykoliv, ví, že ve společnosti existuje řada předsudků absolvent identifikuje předsudek vůči člověku z jiného kulturního prostředí, dokáže se jich vyvarovat a vést k tomu i děti v oddíle
Materiální a technické zabezpečení: učebna, papíry s obrázky jednotlivých kupé Možné způsoby nabytí příslušných kompetencí z MKP mimo účasti na VM: sepsání eseje na téma předsudky okolo mě – rozsah 1 normostrana, její rozbor s lektorem Doporučená literatura: žádná Vzdělávací modul: Zadání projektu Viz příklad dobré praxe Projekt účastníka čekatelského kurzu. Jde o vymyšlení, přípravu a realizaci akce prospěšné pro oddíl (např. půldenní výprava, schůzka s rodiči,...). Po celou dobu práce na projektu jsou jednotliví účastníci vzdělávacího programu vedeni zkušeným konzultantem a v praxi si tak zkouší a ověřují nabyté schopnosti a dovednosti.
H. Časový harmonogram Doporučený harmonogram vzdělávacího programu počítá s realizací v rámci pěti víkendů s tím, že poslední je věnován evaluaci. I.
Personální zajištění
Lektor 1 pro oblast vedení oddílu dětí ve věku 6 -11 let by měl být min. pět let praxe z přímé práce s dětmi a mládeží, min. dva roky pedagogické/lektorské praxe. Lektor 2 pro oblast pedagogika a psychologie by měl mít pedagogické vysokoškolské vzdělání – obor psychologie-speciální pedagogika, min. tři roky odborné praxe v krizové intervenci/ poradenství, min. dva roky pedagogické/lektorské praxe. Lektor 3 pro oblast zdravověda by měl mít vysokoškolské vzdělání – obor všeobecné lékařství, min. rok odborné praxe v oblasti první pomoci, min. dva roky pedagogické/lektorské praxe. Lektor 4 pro oblast bezpečnosti by měl mít min. pět let odborné praxe v oblasti outdoorových aktivit a bezpečnosti (např. lanových aktivit), min. dva roky pedagogické/lektorské praxe. Lektor 5 pro oblast organizace a plánování by měl mít pět let odborné praxe jako manažer a statutární zástupce právnické osoby, min. dva roky pedagogické/lektorské praxe. Lektor 6 pro oblast komunikace by měl mít vysokoškolské vzdělání – mediální obor min. pět let odborné praxe v komunikaci s veřejností, min. dva roky pedagogické/lektorské praxe. Lektor 7 pro oblast hospodaření mít vysokoškolské vzdělání – ekonomický obor, min. tři roky odborné praxe v neziskových organizacích, min. dva roky pedagogické/lektorské praxe. Lektor 8 pro oblast vedení oddílu by měl mít vysokoškolské – pedagogický obor, min. pět let praxe z přímé práce s dětmi a mládeží a manažer, min. dva roky pedagogické/lektorské praxe.
J. Materiální a technické zabezpečení Středisko, případně obdobný vhodný objekt disponující dostatečně velkými místnostmi – učebnami, případně několika dalšími prostorami pro společné aktivity. Středisko poskytující plné ubytovací i stravovací zázemí. Nejméně 2 učebny by měly být vybavené notebookem, dataprojektorem, tabulí nebo flipchartem, s přístupem k internetu. Vybavení učeben musí umožnit účastníkům psát si poznámky (stůl, lavice) a používat vlastní notebook. Požadavky na prostorové podmínky: kapacita podle počtu účastníků, velikost prostoru musí vyhovovat také pro aktivity spojené s pohybovými cvičeními (může být i venkovní). K. Vyhodnocení Vzdělávací program je vyhodnocen na několika úrovních: 1) Bezprostředně po ukončeném tématu účastníci poskytují ústní zpětnou vazbu.
2) Po celém ukončení vzdělávacího programu účastníci poskytují ústní zpětnou vazbu k celému průběhu. 3) Účastníci podstupují zkoušky (písemné i ústní) z každého probíraného tématu (modulu) pro ověření jejich nabytých znalostí a dovedností. Na konci celého vzdělávacího programu je provedena evaluace nabytých znalostí a dovedností dle charakteru obsahu pro jednotlivé vzdělávací moduly. Může se jednat např. o sadu otevřených otázek nebo test znalostí. Kromě toho každý účastník napíše (příp. i provede) nejpozději do 18 měsíců od prezenční části samostatnou práci nebo projekt, který ověří, zda účastník je schopen samostatné práce ve prospěch organizace na základě nabytých znalostí a dovedností. Dovednosti jsou ověřovány formou projektu, který je účastník povinen vypracovat jako součást celkového ověření nabytých kompetencí z minimálního kompetenčního profilu. Projektem se rozumí vytvoření dokumentu – interního předpisu, metodického materiálu, celoročního plánu organizace atp. nebo uspořádání velké akce (celodenní akce pro veřejnost s cílem propagovat svoji organizaci, velké akce pro členy organizace – celodenní soutěž pro nejméně 200 členů nebo víkendové setkání členů regionu 200–1000 členů atd.). Návrh (zadání) projektu je předem schválen lektorem a pak následně vypracován (či proveden) účastníkem. Pro vzdělávací program je možné otestovat použití e-learningu. K evaluaci rozvoje kompetencí účastníků i samotné realizace programu byl pilotně využit sebehodnotící nástroj vyvíjený v projektu Klíče pro život v rámci Vzdělávacího modulu (http://vm.nidm.cz/). Princip nástroje je založen na porovnání vstupního a výstupního dotazníku účastníka vzdělávání, ve kterém sám hodnotí stupeň dosažených znalostí a dovedností, případně prochází toto hodnocení následnou korekturou lektora.
