NÁZEV
OBRÁZEK
HNÍZDO
POTRAVA
JIŘIČKA OBECNÁ Je hmyzožravá, svou kořist loví za letu. Preferuje mouchy, mšice a létající mravence.
Buduje své polokulovité hnízdečko s malým vchodem z kousků bláta. pěvci.
VLAŠTOVKA OBECNÁ Živí se létajícím hmyzem, který chytá v letu nebo sbírá z vodní hladiny. Za letu takto i pije. V době dešťů má hlad, protože hmyz nelétá.
Lepí otevřené miskovité hnízdo bokem ke stěně, příležitostně využívá pevné podložky. Pěvci.
BAŽANT OBECNÝ Hmyz, semena a bobule, které buď najde nebo vyhrabe.
Spokojí se s mělkým důlkem v trávě. Staví si hnízdo na zemi, v dírách a houštinách. hrabaví
Je hmyzožravý. Živí se především dřevokaznými škůdci, mravenci, brouky nebo jejich larvami, které pomocí zobáku vytesává ze dřeva. Má dlouhý lepkavý jazyk se zoubky na konci.
DATEL ČERNÝ Vytesá si dutinu ve stromě a dno pokryje vrstvou třísek. datlovití
DLASK TLUSTOZOBÝ Díky mohutnému zobáku se může živit tvrdou potravou – hlavně zrny. Vyklovává jádra z plodů, požírá tvrdá semena (např. třešní), oříšky habrů a bříz, někdy se živí i hmyzem.
Hnízdo si staví z drobných větviček, kořenů a rostlin v korunách stromů, bývá také vystlané chlupy. pěnkavovití
HUSA VELKÁ Živí se výhradně rostlinnou potravou. Požírá rostliny vodní i suchozemské (kořínky, trávy, hlízy, bobule…).
Hnízdí na rybnících, močálech. Velké hnízdo staví z rákosových stébel samotná samice v rákosí, na vrbách i na ostrůvcích pod keři. Vystýlá je peřím.
vrubozubí
JESTŘÁB LESNÍ
Na kořist číhá ze své pozorovatelny a poté prování útok neuvěřitelnou rychlostí. Loví ptáky (holuby, vlaštovky, ale i bažanty,…), ale i savce (veverky, hraboše, ale i zajíce,..).
Hnízdí na velkých a silných stromech. Brání hnízdo a mladé i před většími dravci. letci, dravci
KACHNA DIVOKÁ Hledá potravu ve vodě i na souši. Hlavně se živí rostlinami (trávy), ale i živočichy (ryby, žáby, plazi, myši, hraboši, ale i zbytky mršin)
Hnízdo bývá hlavně na březích, ostrůvcích a v rákosinách. Kačer vybírá místo, ale hnízdo staví jen kachna. Mláďata dobře běhají, plavou i potápí se. , vrubozubí
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ Vyvrtá do příkrého břehu až půl metru dlouhou chodbu a hnízdo vystele rybími kůstkami a šupinami.
srostloprstí
Živí se hlavně menšími rybami do velikosti 12 cm. Požírá i obojživelníky, hmyz a korýše. Na kořist číhá vsedě na větvi, pak se vrhá na rybu rychlým střemhlavým letem pod vodní hladinu, uchopí ji do zobáku a vrací se nazpět. Ulovenou potravu zabíjí údery o větev a polyká ji hlavou napřed.
MOUDIVLÁČEK LUŽNÍ Na konci tenké větve si plete z chmýří semen listnatých stromů a vláken důmyslné hruškovité hnízdečko s postranním vchodem.
Živí se drobným hmyzem, pavoukovci a občas i semeny různých druhů rákosu.
pěvci
PĚNKAVA OBECNÁ
Patří mezi zrnožravé ptáky – značnou část potravy tvoří semena z trav a obilí. Zbytek tvoří bobule, pupeny , hmyz, pavouci, housenky. Na krmítkách v zimě preferuje hlavně slunečnicová semena.
Staví úpravné hnízdo z trávy, mechu, lišejníků a žíní. Často je zdobí bílou březovou kůrou. pěvci
Hlavně loví ryby. Pod vodou dokáže vydržet až 3 minuty a potopit se do hloubky až 20 m. Většinou se ale potápí maximálně do 6 metrů. Mimo ryb požírá i hmyz, pulce, žáby,…
POTÁPKA ROHÁČ Staví si plovoucí ostrůvek z tlejících listů vodních bylin. potápky
PUŠTÍK OBECNÝ Hnízdo si nejčastěji buduje ve stromových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména dravců). Mláďata urputně hlídá, bez váhání napadne i velkou šelmu nebo člověka, kdyby se blížil k hnízdu. Útočí na hlavu
Aktivní je v noci. Živí se převážně malými lesními savci (myšice, rejsek, krtek), dále ptáky do velikosti sojky a obojživelníky.
sovy
RÁKOSNÍK VELKÝ
Obratně šplhá po rákosí, kde pátrá po potravě. Živí se hlavně hmyzem, ale i pavouky, měkkýši nebo obojživelníky.
Zavěšuje mezi stébla rákosu košíček upletený z travin. pěvci
STRAKA OBECNÁ V přírodě se živí hlavně hmyzem a měkkýši, mršinami, ale i semeny a plody. Vybírá z hnízd vejce a mláďata. Má zálibu v lesklých předmětech.
Důkladně vymazává hnízdní kotlinu hlínou a nahoru přidává stříšku z trní na ochranu před útočníky. pěvci
STRAKAPOUD VELKÝ Hnízdí v dutinách stromů podobně jako datel. šplhavci
SUP BĚLOHLAVÝ
Jsou mrchožraví. Jsou velmi čistotní a dlouhé krky mají k tomu, aby mohli prostrčit hlavu i do těch nejmenších míst a děr v mršině. Nevadí jim žádné maso, ani plesnivé.
Hnízdí na skalách. Samice snášejí obyčejně jen jedno vejce, aby uživily mládě. Krmí je oba rodiče
dravci
VOLAVKA POPELAVÁ Hnízdí většinou ve skupinách. Hnízdo (v průměru mívá i půl metru) staví v korunách vysokých stromů z větví, uvnitř ho vystýlá trávou.
Je všežravý. V létě žere hlavně mravence, pavouky, stonožky, motýly, můry, dřevokazné škůdce a jejich larvy, ale i semena a plody. Občas olizuje mízu stromů. Plení i hnízda jiných ptáků hnízdících v dutinách stromů. Na krmítkách preferuje arašídy a slunečnicová semínka. Často tluče silným zobákem do kůry a ze štěrbin kořist vytahuje dlouhým vymrštitelným jazykem.
Převažující složkou potravy jsou ryby různé velikosti – i mrtvé. Občas plení i hnízda vodních ptáků, často loví hraboše na polích. Kořist polyká vcelku. Bez pohybu stojí ve vodě nebo na souši, kořisti se pak zmocní rychlým škubnutím krkem a doslova ji harpunuje. brodiví
ŽLUVA HAJNÍ Splétá si ve vidlici větví visutou kolébku z trávy, větviček nebo kousků provázků.
Živí se hmyzem a dužnatými plody – například morušemi, vinnou révou, třešněmi. pěvci
Jeho potravou se většinou stávají drobní ptáci (vrabci, kosi, sýkory) a jejich mláďata. Na kořist číhá na pozorovatelně ve větvích stromů, pokud je to nutné, tiše ji následuje a poté překvapí náhlým výpadem. Často tiše létá těsně nad zemí nebo podél stěn a křovinami, kořist překvapí a uloví.
KRAHUJEC OBECNÝ Staví si velké ploché hnízdo z klacíků a větviček obvykle na smrku. dravci
