Výukové materiály
Název: Obojživelníci Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 4. (2. vyššího gymnázia) Tematický celek: Zoologie Stručná anotace, časová dotace: výukový materiál je zaměřen na obojživelníky, 45 minut
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Výukové materiály Popis - stručná anotace Tento pracovní list je vhodné zařadit po probrání obojživelníků (opakování a rozšíření učiva) nebo jako samostatné procvičení tohoto tématu. Zabývá se charakteristikou obojživelníků, jejich ekologií, popisem jednotlivých skupin, zmiňuje důležité zástupce a jejich význam. Před použitím PL je vhodné studenty stručně seznámit (např. formou prezentace) s některými zástupci. Dalším cílem pracovního listu je připravit žáka na to, aby uměl rozlišit důležité informace od informací méně podstatných - k tomu mu může pomoci hravá forma pracovního listu, který shrnuje poznatky z výkladu. Pomůcky Pracovní list, psací potřeby Teorie Viz výklad při výuce. Postup práce Žák plní úkoly v pracovním listu. Výsledky Pracovní list může být použit jako domácí úkol, může být součástí hodnocení za práci v hodině, dále je možné jej využít jako písemnou práci nebo podklad k následné diskuzi v hodině. Zdroje Biológia: Obojživelníky online. cit. 2014-05-14. Dostupný z WWW: http://edumikulas6.webnode.sk/biologia-3-rocnik/botanicky-system/chordaty/pdk-stavovce/nadtriedacelustnate-gnathostomata/trieda-ryby/obojzivelniky/. Vítají vás žabky: Vývoj žab online. cit. 2014-05-14. Dostupný z WWW: http://zabicky1922.blog.cz/0805/vyvoj-zab.
Pracovní list pro žáka
Obojživelníci Jméno: Třída: 1. Odůvodněte název třídy obojživelníci. ........................................................................................................................................... ........................................................................................................................................... 2. Napište alespoň 3 mechanismy, které umožnily obojživelníkům částečný přechod na souš. 1.) ............................................................................... 2.) ............................................................................... 3.) ............................................................................... 3. Doplňte do textu, který se týká kůže obojživelníků, chybějící slova. Kůže obojživelníků je lysá bez šupin. Je tvořena dvěma vrstvami: svrchní tenkou .................................. (epidermis) a pod ní ležící silnější ................................. (dermis). Zrohovatělá vrstva epidermis je zpravidla tvořena jedinou vrstvou buněk, což umožňuje výměnu kapalin a plynů mezi organismem a vnějším prostředím. Kůže obojživelníků obsahuje četné mnohobuněčné ............................... žlázy, které udržují povrch těla vlhký. Charakteristickým znakem obojživelníků je bohatě prokrvená kůže, což má význam pro ............................ .......................... . U některých zástupců, např. u ..........................., jsou přítomny i jedové žlázy. Jejich sekret slouží mimo jiné i jako „dezinfekce“ proti bakteriálním a
plísňovým
onemocněním.
Buňky
s pigmenty
(chromatofory)
odpovídají
za
.............................. živočichů. 4. Pomocí informací z předcházejícího textu napište alespoň 4 funkce, které plní kůže obojživelníků. .......................................................................................................................................... 5. Vysvětlete, proč obojživelníci nepijí. ...........................................................................................................................................
6. Většina dospělých obojživelníků dýchá plícemi. Ty mají ve srovnání s plně suchozemskými obratlovci relativně malý resorpční povrch. U mloků je vnitřní stěna plic prakticky hladká, u žab je vnitřní povrch mírně zřasen. A) Vysvětlete, proč je vnitřní povrch plic u žab větší než u mloků. ........................................................................................................................................... B) Existují i jiné způsoby, kterými dospělí obojživelníci získávají kyslík? ........................................................................................................................................... 7. O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zda je pravdivé či nepravdivé. Nezapomeňte nepravdivá tvrzení opravit. a) Po metamorfóze převažuje u obojživelníků dýchání žábrami. b) Obojživelníci patří mezi gonochoristy, tzn. že jsou odděleného pohlaví. c) Dospělí obojživelníci jsou masožraví, jejich střevo je tedy v poměru k délce těla kratší než u pulců. d) Srdce obojživelníků se stejně jako srdce ryb skládá z 1 předsíně a 1 komory. 8. Obojživelníci se mohou predátorům bránit nejrůznějšími způsoby. Patrně nejúčinnějším obranným mechanismem jsou vybaveni někteří zástupci z čeledi pralesničkovití. Tyto drobné, pestře zbarvené žáby žijící v tropických pralesích jižní a střední Ameriky v případě ohrožení vylučují kožními žlázami prudký jed. Například asi 4 cm velká pralesnička strašná je schopna vyloučit najednou takové množství jedu, které usmrtí 10 dospělých lidí. Jihoameričtí domorodci živé pralesničky nabodávají na větévky a pomalu opékají nad ohněm. Jedem, který žáby ve smrtelné křeči vylučují, potom napouštějí hroty šipek do svých pověstných foukaček. Vyberte správnou kombinaci našeho obojživelníka a jeho obranného chování. a) mlok skvrnitý – nenápadné zbarvení b) ropucha obecná – příušní jedové žlázy c) čolek obecný – rychlý úprk d) skokan hnědý – ostré zoubky 9. Napište alespoň 3 významy, které mají obojživelníci v přírodě a pro člověka. 1.) ........................................................................... 2.) ........................................................................... 3.) ...........................................................................
10. Poznejte našeho obojživelníka, který se vám stručně představí. Měřím i s ocasem až 25 cm. Obývám vysoce vlhká místa listnatých i smíšených lesů poblíž klidných a čistých potoků a stružek. Jsem samotář a noční živočich. Ve dne se schovávám v různých skrýších, ze kterých mě vyláká pouze déšť. Se soumrakem se vydávám na lov, při kterém se orientuji zejména čichem. Pohybuji se však pomalu a poněkud těžkopádně, lovím proto jen snadno polapitelné živočichy. Pochutnám si na slimákovi nebo žížale, nepohrdnu však ani larvami a dospělci různého hmyzu. Páříme se na souši. Vývoj oplozených vajíček probíhá v těle matky. Na jaře kladou samičky čtyřnohé larvy do lesních studánek a potůčků. Mé tělo je hladké, černé s nápadně žlutými nebo oranžovými skvrnami. Snažím se tak zastrašit nepřítele a upozornit ho: „Pozor, jsem jedovatý!“ Vylučuji totiž řadu jedovatých alkaloidů (např. samandrin), které ochromují činnost srdce. Při ohrožení dovedu vystříknout jed od dálky. Je však toxický pouze pro menší živočichy, vám lidem neškodí. Doplňte rodové i druhové jméno představeného obojživelníka. .......................................................................................................................... 11. Doplňte do křížovky 5 rodových jmen našich žab. Tajenkou je latinský název řádu. O O Ň O B Doplňte: Latinský název řádu Žáby je ....................................
12. Přečtěte si text týkající se stavby kostry bezocasatých obojživelníků. Pozorně si prohlédněte obrázek. Kostra žab je přizpůsobena jejich charakteristickému pohybu. Vždyť nejlepší skokani dovedou jedním skokem překonat vzdálenost až 40 krát delší než je jejich tělo. Žáby mají zkrácenou páteř skládající se z 6 – 10 volných obratlů a tzv. urostylu, což je tyčinkovitý útvar vzniklý srůstem obratlů v ocasní části páteře. Končetiny jsou v těle zakotveny zpevněným pásmem pánevním a lopatkovým. Na pánevním pásmu, které se připojuje k páteři, je zvlášť nápadná dlouhá kost kyčelní. Ta se s urostylem významně podílí na tlumení nárazu při doskoku. Lopatkové pásmo je spojeno s kostí hrudní. Končetiny žab mají stavbu typickou pro suchozemské živočichy. Kost holenní srůstá s kostí lýtkovou v kost bércovou, takže se síla vyvinutá na odraz rozkládá mezi méně kostí. Kost loketní a vřetenní srůstají v kost předloketní. Kůstky zánártní jsou prodlouženy.
A) Na obrázku kostry žáby vyznačte urostyl, kost bércovou a kost předloketní. B) Jakou funkci mají při skoku prodloužené zánártní kůstky? ........................................................................................................................................... C) Doplňte počet. Žáby mají ........ prstů/prsty na přední končetině a ......... prstů/prsty na zadní končetině. 13. Označte správnou variantu. U žab se poprvé setkáváme s: a) obratli tvořícími páteř b) hrudní kostí c) plně vyvinutými žebry d) osifikací kostry 14. Na jaře dochází k páření našich žab, tedy i skokanů. Mohutnější samičky kladou do vody kulovitá, v chomáčcích seskupená vajíčka, která samci poté oplodňují. Ve vodě se z oplozených vajíček líhnou pulci. Jejich vývin je završen metamorfózou, během níž se mění v mladé skokany. A) Jaký typ oplození nacházíme u skokanů a ostatních žab? ................................... B) Jaký vývin mají skokani a ostatní žáby? ................................................................ C) Pomocí obrázků popište vývin skokana zeleného.
D) Vysvětlete, proč pulci (na rozdíl od dospělých stádií) nejsou schopni žít na souši. ........................................................................................................................................... ..........................................................................................................................................
Obojživelníci - řešení 1. žijí ve vodě i na souši (larvy jsou vázané na vodu) 2.
1.) končetiny – schopny kráčivého pohybu 2.) plíce – dýchají vzdušný kyslík 3.) kůže – ochrana a dýchání
3. Doplňte do textu, který se týká kůže obojživelníků, chybějící slova. Kůže obojživelníků je lysá bez šupin. Je tvořena dvěma vrstvami: svrchní tenkou .....pokožkou....... (epidermis) a pod ní ležící silnější ........škárou....... (dermis). Zrohovatělá vrstva epidermis je zpravidla tvořena jedinou vrstvou buněk, což umožňuje výměnu kapalin a plynů mezi organismem a vnějším prostředím. Kůže obojživelníků obsahuje četné mnohobuněčné ......slizové...... žlázy, které udržují povrch těla vlhký. Charakteristickým znakem obojživelníků je bohatě prokrvená kůže, což má význam pro .....kožní...... .....dýchání...... . U některých zástupců, např. u .....ropuch/mloků..., jsou přítomny i jedové žlázy. Jejich sekret slouží mimo jiné i jako „dezinfekce“ proti bakteriálním a plísňovým onemocněním. Buňky s pigmenty (chromatofory) odpovídají za ......zbarvení......... živočichů. 4. ochranná, obranná, dýchací, vylučovací, vstřebávací 5. přijímají vodu celým povrchem těla 6.
A) žába více času tráví ve vodě, žába je aktivnější než mlok B) kůží, polykáním vzduchu, žábrami
7.
a) nepravda (….dýchají žábrami) b) pravda c) pravda d) nepravda (….z 2 předsíní a…)
8. b 9.
1.) regulace počtu hmyzu 2.) potrava 3.) zdroj jedu
10. mlok skvrnitý
11. S
K R
O O
B
K S K L
A N U R A
N I Ň O T
Č K P N
K A U I
A CH C
A E
Doplňte: Anura 12. B) lepší odraz, tlumení dopadu C) Žáby mají 4 prstů/prsty na přední končetině a 5 prstů/prsty na zadní končetině. 13. b 14.
A) vnější B) nepřímý, přes larvu (pulec) C) - vajíčka - pulec bez končetin, má keříčkovité žábry a ocas - pulec bez končetin, má vyvinuté oči - pulec má malé zadní končetiny, ještě dlouhý ocas, zárodky předních končetin - dospělá žába D) nemají končetiny, mají žábry
