Návštěva v České republice (úroveň 3) zápis z jednání

Zvyšování reprezentativnosti sociálních partnerů v oblasti sportu - projekt „Row the Boat“ (RBT)

Návštěva v České republice (úroveň 3) – zápis z jednání

17. a 18. prosince 2007 Praha

17. 12. 2007 10:30 Přítomni Marie LEROUX, pověřená předsedkyně, EASE Jean-Yves LAPEYRERE, člen správní rady, EASE Marjolein OORSPRONG, koordinátorka pro sport, EURO-MEI (UNI-Europa) Heinrich WOLLNY, Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, útvar F.1. sociální dialog, vztahy odvětví Paní MANDOVCOVÁ, Českomoravská konfederace odborových svazů Pavel KNEBL, Ministerstvo práce a sociálních věcí, ředitel odboru, odbor pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání Zuzana ŠUBERTOVÁ, Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání Eva VOZÁBOVÁ, Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání Omluveni Jan ZIKEŠ, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jednání bylo zahájeno uvedením do problematiky.

RBT Návštěva v České republice – 17. a 18. prosince 2007 – zápis z jednání

1

Paní MANDOVCOVÁ Českomoravská konfederace odborových svazů byla založena v roce 1990 jako odborová organizace pro společenské organizace (nevládní), které jsou rovněž činné v oblasti sportu a tělesných aktivit. Odborová organizace měla v letech 1990 až 1999 celkem 25000 členů, avšak tento počet se nyní prudce snížil. Část členské základny, která aktivně působila v oblasti sportu, se odtrhla a vytvořila vlastní organizaci, přičemž tato organizace již dnes neexistuje. Českomoravská konfederace odborových svazů v současnosti zahrnuje též osoby s postižením. V období let 1991 až 1995 proběhlo nejrozsáhlejší jednání posledních let: nebyla nalezena platforma z důvodu nedostatku zaměstnavatelských organizací, tj. sociálních partnerů. Projekt představuje Marie LEROUX. Sport nabývá v rámci Evropské unie na důležitosti: mobilita pracovních sil v tomto odvětví pomalu, ale jistě stoupá k číslu 10 % (přičemž průměr v ostatních sektorech je 3 %) a celkový počet pracovních míst v oblasti sportu za posledních 10 let vzrostl o 60 %. V Evropské unii je sice zaměstnáno ve sportu na hlavní pracovní úvazek přes 800 000 osob a za období více než 20 let rychle postoupila profesionalizace sportovních organizací, ale sociálnímu dialogu jako elementu socioekonomického rozvoje tohoto sektoru se v zásadě věnuje jen velmi malá nebo žádná pozornost. Úkolem do budoucna je rozvoj sociálního dialogu ve všech členských státech EU.

1 - To summarize… • • -

Budget heading “Industrial relations and Social Dialogue” – DG Employment

•

Perspective = to submit an application for the creation of a sport social dialogue committee

• •

Partnership: Leader = EASE Management group = EASE + EURO-MEI EOSE + 8 national social partner organisations

Aim = to develop the social dialogue in the European sports sector through: the reinforcement of existing social partners EASE and EURO-MEI’s joint work to support the development of social partners in countries where the social dialogue in the sport sector is emerging

From 1 December 06 to 29 February 08

RBT project’s country visit in the Czech Republic

11

17-18 December 2007

1 – Shrnutí… • kapitola rozpočtu „Vztahy odvětví a sociální dialog“ – GŘ zaměstnanost • cíl = vytvořit sociální dialog v evropském sportu, a to prostřednictvím: podpory současných sociálních partnerů spolupráce mezi organizacemi EASE a EURO-MEI při podporování rozvoje sociálních partnerů v zemích, kde vzniká sociální dialog v oblasti sportu • výhled = předložit žádost o vytvoření výboru pro sociální dialog v oblasti sportu • partnerství: hlavní představitel = EASE řídící skupina = EASE + EURO-MEI EOSE + 8 národních organizací sociálních partnerů • od 1. prosince 06 do 29. února 08 Návštěva České republiky v rámci projektu RBT 11 17.-18. prosince 2007


2

5 - The project expected results

-

1/ To have an overview of the social partners organisations operating in the sports sector in the EU Member States (2 “Maps of the 100”)

-

2/ To reinforce the link between EASE and EURO-MEI and to establish contact with the professional football social partners and representatives (level 1)

-

3/ To strengthen the European social partners representing the whole sport sector and increase their representativeness (level 2)

-

4/ To structure employer and employee organisations in the countries where the social dialogue in sport is emerging (level 3)

-

5/ A general outcome = to increase the level of mutual knowledge on social dialogue in the sport sector in Europe

RBT project’s country visit in the Czech Republic

39

17-18 December 2007

5 – Předpokládané výsledky projektu 1/ Získat přehled o organizacích sociálních partnerů, které působí v oblasti sportu v členských státech EU (2 „mapy 100“) 2/ Posílit vazbu mezi organizacemi EASE a EURO-MEI a navázat kontakt se sociálními partnery a zástupci v profesionální kopané (úroveň 1) 3/ Podpořit evropské sociální partnery zastupující celé sportovní odvětví a zvýšit jejich reprezentativnost (úroveň 2) 4/ Strukturovat zaměstnavatelské a zaměstnanecké organizace v zemích, kde vzniká sociální dialog v oblasti sportu (úroveň 3) 5/ Celkový výsledek = zvýšit úroveň vzájemného povědomí o sociálním dialogu v oblasti sportu v Evropě Návštěva České republiky v rámci projektu RBT 39 17.-18. prosince 2007

Rozdává se Bílá kniha o sportu, aby účastníci měli přehled o tom, jak Evropská komise klade důraz na oblast sportu a rozvoj sociálního dialogu v tomto sektoru. „53) Komise podporuje a vítá každé úsilí vedoucí ke zřízení výborů evropského sociálního dialogu ve sportovním odvětví. Bude i nadále podporovat zaměstnavatele a zaměstnance a vést otevřený dialog o této záležitosti se všemi sportovními organizacemi.“ Projekt se realizuje v 3 dílčích oblastech: dobrovolném, profesionálním a komerčním sportu (k němuž patří outdoor a fitness). Myšlenka zahájení sociálního dialogu není nová: projekt pro budování sociálního dialogu ve sportu (BSDSS) z roku 2003 již zkoumal možnost vytvoření evropského sociálního dialogu pro sportovní odvětví. Výsledkem projektu byl závěr, že evropští sociální partneři musí společně postupovat k založení Výboru pro evropský sociální dialog v oblasti sportu (European Sectoral Social Dialogue Committee in sports). Projekt RBT zajistí pro organizace EASE a EURO-MEI více informací o stavu aplikace sociálního dialogu ve sportovní oblasti na úrovni jednotlivých států. Sport získal klasifikaci pilotního sektoru v Evropském rámci kvalifikací (EQF). Organizace EASE se účastní dvou projektů Evropského rámce kvalifikací: projektu pro sport (EQF-Sports) a projektu pro organizátory outdoorových aktivit (EQFOA). Projekt pro organizátory outdoorových aktivit si klade za cíl zvýšení transparentnosti národních kvalifikačních systémů v oblasti sportu. RBT Návštěva v České republice – 17. a 18. prosince 2007 – zápis z jednání

3

Otázka pí MANDOVCOVÉ: Jak jsou propojeny jednotlivé dílčí oblasti? Z Evropského modelu sportu (European Model of Sports) na jedné straně vyplývá mnoho spojitostí mezi dobrovolným sportem a profesionálním sportem. Na druhé straně existuje vysoká mobilita pracovníků z dobrovolného sportu do komerčního sportu a naopak. Paní MANDOVCOVÁ podává výklad sportovního odvětví v České republice a okolností vedení sociálního dialogu. - sport není součástí systému kolektivního vyjednávání v rámci státu; - situace v oblasti sportu je poněkud komplikovaná v důsledku privatizace; - sdružení mají personální obsazení, které je zčásti profesionální a zčásti dobrovolné; - je těžké nalézt vhodného sociálního partnera; - odvětví je velmi nejednolité; - v oblasti sportu je uzavřeno více kolektivních smluv: na úrovni organizací v jednotlivých specializacích, tedy nikoli na celostátní úrovni či na úrovni odvětví. Tyto kolektivní smlouvy se uzavírají na dva roky, podmínky se sjednávají s ekonomickým úsekem; - největší problém pro odvětví představuje skutečnost, že zaměstnanci mají individuální smlouvy a nikdo nezná ustanovení těchto smluv. Odborová organizace se individuálními smlouvami nezabývá; - zaměstnanci nemají zájem stát se členy odborové organizace, protože kolektivní smlouvy mají ze zákona všeobecnou platnost. Členové vystupují z odborových organizací, aby ušetřili peníze; - situace je taková, že malá skupina představitelů odborové organizace jedná za všechny zaměstnance; - mzdy jsou smluvní (individuální): zaměstnanci s takovou mzdou nechtějí vyjednávat za ostatní zaměstnance. Pavel KNEBL - již 12 roků se jedná o kolektivní smlouvě pro oblast umění; - v České republice existuje občanské právo a pracovní právo. 98 % zaměstnanců uzavírá kolektivní smlouvu na základě pracovního práva; - v České republice neexistuje kolektivní smlouva pro určité odvětví; - zákoník práce upravuje řešení sporů a stávku; - pracovní vztahy jsou upraveny zákoníkem práce. Paní MANDOVCOVÁ Máme jednání v tripartitě: dvě zaměstnanecké organizace, zaměstnavatelé a ministerstvo. Zaměstnavatelské organizace nejsou v oblasti sportu zastoupeny: jednání tripartity se tedy neúčastní výbor pro sport. Ve sportovním odvětví působí různé organizace, které mají vlastní místo ve výboru na ministerstvu. Pavel KNEBL Český olympijský výbor a Český svaz tělesné výchovy jsou zaštítěny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V České republice je uzavřeno 35 kolektivních smluv. Pouze 6 smluv má všeobecnou platnost, zbylých 29 má platnost pouze pro společnosti přidružené k zaměstnavatelským organizacím. Zuzana ŠUBERTOVÁ Ve zdravotnictví není uzavřena kolektivní smlouva pro dané odvětví, avšak existuje zde několik kolektivních smluv v jednotlivých společnostech. Kolektivních smluv platných pro jednotlivé společnosti je v České republice většina. Neexistuje sdružení zaměstnavatelů v oblasti sportu.


4

Paní MANDOVCOVÁ Od roku 1993 do roku 1995 nebyl sektor plně privatizován, byly snahy ministerstva uzavírat kolektivní smlouvy na úrovni celé oblasti. Dnes je odvětví privatizované a mládež nemá zájem řešit vlastní problémy prostřednictvím odborových organizací. Pavel KNEBL V oblasti sportu existují tři větve: 1) Zaměstnanci vyrábějící sportovní vybavení. Náleží do odborů kovo. Tato odborová organizace se rovněž účastní kolektivní smlouvy pro danou oblast. 2) Fitness a outdoor, menší společnosti (někdy pouze majitel plus trenéři, kteří nejsou vždy zaměstnanci). 3) Velké sportovní kluby, které se řídí občanským právem. Špičkoví sportovci mají sjednány vlastní kontrakty. 10-15 má velmi vysoký příjem a nevztahuje se na ně kolektivní smlouva (v rámci gentlemanské dohody). Opravy stadionů nebo prodej občerstvení se často zajišťuje externě u samostatných společností. Sportovní zařízení jsou většinou malé firmy, nemají sdružení ani na jedné straně. Jeden příklad velké společnosti se 120 zaměstnanci: pouze 12 z nich je členem odborové organizace registrované ČMKOS. Když zahajovala činnost, členství v odborech bylo na úrovni 50 %. Marie LEROUX uvedla příklad Francie, kde se kolektivní smlouva pro kopanou vztahuje pouze na několik osob. Ve Španělsku je uzavřena kolektivní smlouva pro oblast fitness, tedy velmi specifickou část sportu. Marjolein OORSPRONG přidala příklad Belgie, kde sport náleží do odvětví kadeřnictví a kosmetiky. Belgie má systém tzv. Comités Paritaires, kde spolu jednají obě strany odvětví (zaměstnavatelé a zaměstnanci) a vedou mezi sebou sociální dialog. V některých státech zaměstnanci v oblasti sportu patří do jiných odvětví, např. do obchodního odvětví nebo do turistického ruchu. Na straně zaměstnanců je potřeba zřetelně stanovit, kdo je zaměstnancem v oblasti sportu. Marie LEROUX dodala, že na straně zaměstnavatelů nemáme v mnoha státech vhodné zaměstnavatelské organizace. Paní MANDOVCOVÁ Je třeba vzít v úvahu, že na zaměstnance v oblasti sportu se mohou vztahovat jiné kolektivní smlouvy. Na sportovní zařízení s více než 100 zaměstnanci se může vztahovat kolektivní smlouva, protože zde spolupracují různé profese. Pavel KNEBL Ministerstvo nemůže v otázce působnosti kolektivní smlouvy učinit žádné kroky, věc závisí na sociálních partnerech. Na zaměstnance v oblasti sportu by se skutečně mohly vztahovat smlouvy z jiných odvětví, např. školství. Marie LEROUX vysvětlila, jakou úlohu by ministerstvo mohlo hrát, a ilustrovala to příkladem Francie, kde není žádná sportovní kolektivní smlouva. Ministerstvo 20 let říkalo sociálním partnerům: „Musíte vyjednávat!“ Sociální partneři pro oblast sportu si vytvořili vlastní organizace a uzavřeli kolektivní smlouvu zaměřenou na sportovní odvětví teprve tehdy, když chtěli jménem sportovního odvětví jednat animátoři. Marie LEROUX uvedla, že hlavním důvodem schůzky je šíření informací o sociálním dialogu a zdůraznění významu sociálního dialogu v rámci státu. Marjolein OORSPRONG dodala, že dalším krokem je postoupit na úroveň EU. Heinrich WOLLNY poté vysvětlil, že Evropský sociální dialog bude mít podporu EK, avšak organizace sociálních partnerů zůstanou autonomní.


5

Marie LEROUX následně podala vysvětlení k závěrečné konferenci a sdělila účastníkům, že mají v případě potřeby kontaktovat organizaci EASE nebo EUROMEI, kde se dozví další informace. Paní MANDOVCOVÁ uvedla, že její organizace bude přítomna na závěrečné konferenci, budou-li stačit finanční prostředky. Pavel KNEBL uvedl, že možným partnerem pro organizaci EASE mohou být organizace, které se dnes nezúčastnily.

17. 12. 2007 14:15 Přítomni Marie LEROUX, pověřená předsedkyně, EASE Jean-Yves LAPEYRERE, člen správní rady, EASE Marjolein OORSPRONG, koordinátorka pro sport, EURO-MEI (UNI-Europa) Heinrich WOLLNY, Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, útvar F.1. sociální dialog, vztahy odvětví Jan BOHÁČ, Český svaz tělesné výchovy Vladimír DOSTÁL, Česká obec sokolská Paní ERTLOVÁ, Sdružení sportovních svazů Marie LEROUX zahájila jednání uvedením do problematiky. Poté pokračovala s osvětlením projektu, který realizují sociální partneři, a 3 úrovní, které tvoří kostru tohoto projektu. Marie LEROUX podala informace o Neformálním jednání o sociálním dialogu (Informal Social Dialogue Meeting), které se koná dne 17. ledna 2008 (úroveň 1), a dále uvedla, že projekt má v České republice dobrý základ, protože sociální dialog již probíhá a partneři projektu zde již mají dobré kontakty. Jan BOHÁČ konstatoval, že organizace v oblasti sportu neví, co sociální dialog znamená. Vede se zejména v průmyslových odvětvích. Marie LEROUX dodala, že partneři projektu mají za úkol jednat s organizacemi, které mohou pomoci s pořádáním sociálního dialogu na úrovni státu. Organizace EASE a EURO-MEI musí být zastoupeny na úrovni EU, aby mohly založit výbor pro sociální dialog. Proto je důležité, aby vznikl sociální dialog na úrovni státu. Marie LEROUX vysvětlila, že partneři projektu nepřináší řešení, ale jejich úkolem je výměna zkušeností. Jan BOHÁČ Ve všech zemích dostávají zaměstnavatelé v nevládním sektoru finance od vlády. V České republice jsou sportovní organizace majitelem největší sázkové společnosti. Nepotřebují finanční prostředky od státu, protože mají společně s několika dalšími organizacemi, např. SOKOLEM, finance ze sázek. D: Mají všichni zaměstnanci soukromou smlouvu? O: Ano, nepracují zde státní úředníci. S výjimkou sportovišť, kde jsou majitelem obce. Vladimír DOSTÁL stručně popsal organizaci SOKOL: - založena v roce 1862 - rozdělena do 42 žup - každá župa má 3 oblasti činnosti: o sport pro všechny RBT Návštěva v České republice – 17. a 18. prosince 2007 – zápis z jednání

6

výkonnostní sport kultura (divadlo, tanec, hudba, folklór, loutkové divadlo = tradice od roku 1862) organizace v rámci SOKOLA, které mají zájem o účast v soutěži, musí být členem sportovního svazu pro příslušný sport o o

-

Jan BOHÁČ popsal systém národních sportovních svazů: - např. členem svazu gymnastiky je 200 klubů. 120 je rovněž členem Českého svazu tělesné výchovy, 70 je členem SOKOLA a 10 není členem žádného svazu. V kopané je poměr 99 % sportovní svazy a 1 % SOKOL. Záleží na místních podmínkách, je-li klub v dané obci členem SOKOLA, nebo Českého svazu tělesné výchovy. Paní ERTLOVÁ popsala třetí střešní organizaci, Sdružení sportovních svazů. Sdružení zastřešuje všechny sporty, k nimž je potřeba náčiní. Zahrnuje 16 sportovních svazů a 300 000 členů v 2800 klubů s 500 zaměstnanců, kteří pobírají mzdu. Obecně vzato, ve všech sportovních organizacích je mnoho dobrovolníků. Pouze sekretariáty jsou profesionální, maximálně je tvoří 1 až 3 zaměstnanci. Dobrovolná práce je v České republice velmi častá, protože stát neplatí profesionální zaměstnance, takže kluby nemají finanční prostředky na mzdy. Sportovní organizace uvedené níže jsou financovány majiteli/akcionáři sázkové společnosti: 1) SSS 2) ČASPV 3) ATJSK > 300 000 eur 4) ČSTV > hradí 1 500 000 eur 5) Autoklub ČR 6) Český střelecký svaz 7) SOKOL > 18 000 eur 8) OREL 9) Český olympijský výbor D: Jsou kluby s profesionálními hráči členy těchto organizací? O: Ne, protože kluby jsou obchodní společnosti. Pouze ty kluby, které se věnují dětem, jsou dobrovolnými sdruženími. Nejvíce zastoupenými sporty v České republice jsou: - kopaná - lední hokej - tenis - olympijské sporty Marie LEROUX uvedla, že o profesionálních sportech se hovoří tehdy, když sportovci mají smlouvu s klubem. Sportovci jsou často osoby samostatně výdělečně činné, takže do této kategorie nespadají. Jan BOHÁČ Tenisové kluby: Členské poplatky jsou v České republice poměrně vysoké. Speciální programy ministerstva školství: 70 programů, které zajišťují klubům dodatečné prostředky. Ministerstvo hradí trenéry. Jedním z těchto programů je sportovní základní škola. Ministerstvo poskytuje finanční prostředky národním sportovním svazům a tyto svazy poskytují finanční prostředky základním školám na sportovní výcvik, na trenéry. Takto mohou školy nabízet další vyučovací hodiny sportovního výcviku, které hradí národní sportovní svaz. Tento program pro základní a střední školy se týká pouze olympijských sportů.


7

D: Kolik je fotbalových klubů? O: Asi 30. Přibližně 3 vrcholové pro házenou. Typický český sport je lední hokej (velmi populární), je zde asi 30 klubů. Basketbal 10-15, odbíjená 10-15. Celkem cca 100 klubů. D: Jak velké je odvětví fitness a outdoor z podnikatelského hlediska? O: Asociace je sdružení pro majitele. Outdoor není v České republice dlouho. Existuje zde asociace extrémních sportů, která není zaměstnavatelem, ale zastupuje kluby. D: Jsou údaje o zaměstnanosti v dokumentu EOSE relevantní? Partneři projektu byli překvapeni, že je zde mnoho zaměstnanců na plný úvazek. Práce na zkrácený úvazek je slabá stránka SD v oblasti sportu, stejně jako více pracovních úvazků naráz. Jan BOHÁČ vysvětlil, že Český statistický úřad nemá data o hospodaření ve sportu. Počet pracovních míst však v oblasti sportu rychle roste. Situace se podceňuje. Má velmi silnou tradici a funguje bez pomoci státu. Aktuální politika týkající se sportu je 7 nebo 8 roků stará. Stát nemá čas na vytvoření nové politiky. V Bílé knize je uvedena povinnost shromažďovat statistická data o sportu. Vladimír DOSTÁL dodal, že z hlediska daní je velmi důležité etablovat sportovní odvětví. D: Jak rychlá je obměna zaměstnanců? Sociální dialog může představovat přínos pro odvětví a oba sociální partnery – zaměstnanci zůstávají ve sportovním odvětví. To platí také o sportovcích. Vladimír DOSTÁL vysvětlil, že ve sportu se angažují 3 ministerstva: vnitra, obrany a práce. Marie LEROUX uvedla několik příkladů témat, která lze projednávat v rámci sociálního dialogu: - konec kariéry; - pracovní doba, víkendy (pro trenéry je víkend běžná pracovní doba, protože je to jejich koníček, nepožadují dodatečnou finanční odměnu > kluby ji nemohou zaplatit, nemají prostředky. Jestliže stát bude poskytovat finance, může se to změnit, a lidé se pak odváží říci si o další peníze); - propagace programů školení. Jan BOHÁČ zdůraznil, že je potřeba odlišovat pracovníky, kteří pracují v klubech, od těch, kteří pracují ve veřejných službách. Vladimír DOSTÁL dále uvedl, že např. členové SOKOLA pracují déle a častěji, protože uvažují více ideologicky (oslovují se vzájemně bratře a sestro). ZAMĚSTNANCI se více soustředí na plat atd. Jan BOHÁČ uvedl, že kluby v SOKOLE atd. vlastně poskytují státní služby. Stát musí hradit jejich investice, nikoli však jejich každodenní výdaje. Jan BOHÁČ dále uvedl, že v České republice je nedostatek dat. Potřebujeme REÁLNÁ čísla týkající se zaměstnanců, zaměstnavatelů, financování. Musíme znát oblast působnosti sportovního hnutí: kdo je v této oblasti a kdo je mimo ni? Dalším krokem je shromažďování těchto dat. Je třeba vytvořit rámec pro sportovní odvětví. Heinrich WOLLNY Potřebujeme satelitní přístup, protože někteří pracovníci mohou být v sousedních sektorech (turistický ruch), což Bílá kniha také zdůrazňuje. Co se týče statistiky, národní instituce si mohou vzájemně dohodnout podmínky.


8

Marie LEROUX dále uvedla, že ve studii o sportovním odvětví by měly být zahrnuty také sociálně ekonomické dopady sportu. Marjolein OORSPRONG poté na setkání představila sociální dialog na evropské úrovni. Jan BOHÁČ Český svaz tělesné výchovy je zástupce zaměstnavatele, když se podepisuje interní kolektivní smlouva mezi předsedou svazu a statutárním orgánem a zaměstnanci, ale zaměstnanci nejsou příliš dobře organizovaní. Totéž platí pro SOKOL a Sdružení sportovních svazů. Vedou se neformální jednání, ale je zde pouze maximálně 10 aktivních zaměstnanců. V této části jsou právní problémy: národní sportovní svazy jsou nezávislé právnické osoby. Asi před 10 lety zde byla 1 odborová organizace o přibližně 100 členech. Dnes nemůžeme počítat zaměstnance jiných svazů, ale pouze vedení, protože jednotlivé svazy jsou nezávislé právnické osoby. Marie LEROUX vysvětlila, že ve Francii nejsou hlavním tématem medaile, nýbrž kariéra/změna/ukončení a také odchod do důchodu (protože profesionální sportovci si nenašetří dostatečné prostředky na penzi). Úspěch (nebo neúspěch) francouzských sportovců se v sociálním dialogu neodráží. Heinrich WOLLNY V kopané existuje dohoda, že hráči, kteří trénovali v určitém klubu, podepíší první smlouvu s týmž klubem. Tato praxe byla ve Francii prohlášena za protiprávní. Marie LEROUX Sociální partneři chtějí propagovat tréninkové programy. Případ, o kterém hovoří Heinrich WOLLNY, podnítil novou diskusi na toto téma. Vladimír DOSTÁL dodal, že podíl státního rozpočtu, který jde na sport, není v České republice znám. Jan BOHÁČ: Českomoravská konfederace odborových svazů je silná organizace, ale nikoli ve sportu (pouze co se týče sportu u osob s postižením). Aktivně působí ve zdravotnictví, průmyslu, dopravě, ale sport bude představovat zajímavý náročný úkol. Heinrich WOLLNY k tomu uvádí, že paní MANDOVCOVÁ tuto situaci vyjádřila velmi srozumitelně. Organizace je uznávána vládou.


9

18. 12. 2007 10:20 Přítomni Marie LEROUX, pověřená předsedkyně, EASE Jean-Yves LAPEYRERE, člen správní rady, EASE Marjolein OORSPRONG, koordinátorka pro sport, EURO-MEI (UNI-Europa) Heinrich WOLLNY, Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, útvar F.1. sociální dialog, vztahy odvětví Petr HRUBEC, generální sekretář Českého olympijského výboru Jan VOSÁTKA, skupina sportu a mládeže, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Milan RADA, ředitel skupiny sportu a mládeže, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Jean-Yves LAPEYRERE zahajuje jednání stručným představením východisek projektu. - od roku 2000 se snažíme na sobě pracovat a hledat, kdo jsme a co je sportovní odvětví; - projekt VOCASPORT: start mapování oblasti sportu; - projekt RBT: zaměstnavatelé a zaměstnanci musí spolupracovat v týmu, aby organizovali a strukturovali sportovní odvětví; - hledat v různých státech lidi, kteří by svými prostředky pomohli s budováním naší sítě; - chceme předávat informace o projektu a sledovat, jak vy SAMI nám dokážete pomoci budovat tento projekt v České republice a tvořit organizaci na evropské úrovni. Milan RADA vysvětluje: - dvě hlavní zásady sportu pro ministerstvo jsou autonomie a subsidiarita; - Český svaz tělesné výchovy je nejvyšší česká sportovní organizace; - Český olympijský výbor; - tyto dvě organizace jsou nejdůležitější, avšak nejsou řízené ministerstvem, jsou nezávislé; - úloha ministerstva většinou souvisí s financováním organizací. Petr HRUBEC vysvětluje: - tradice sociálního dialogu byla v minulosti v České republice velmi silná; - odbory jsou pro nás spojeny s totalitním režimem před rokem 1989; - byli jsme zastřešeni pod státními zaměstnaneckými odbory; - nebyl-li někdo členem, odbory za něj přesto vyjednávaly; - neexistuje zvláštní odborová organizace pro sportovní odvětví; - PROČ máme vstoupit do evropských odborů? o Jaké z toho plynou výhody? - nemáme příliš dobré zkušenosti s odbory; - nevíme, kolik osob je zaměstnáno v oblasti sportu v České republice, nemáme žádné statistiky; - Česká republika je velmi sportovní stát, 4 000 000 osob se věnují sportovním činnostem v klubech; - nechceme být organizováni, protože jsme museli být organizováni v minulosti – platí to alespoň pro střední generaci. Marie LEROUX reaguje: - potřebujeme evropskou úroveň, abychom mohli vyřešit některé zásadní otázky na úrovni států: uznání školení a vzdělávání; - musíte nalézt otázky, které chcete projednat, je tato otázka relevantní pro sociální dialog? RBT Návštěva v České republice – 17. a 18. prosince 2007 – zápis z jednání

10

-

zaměstnávání je samozřejmě velmi relevantní.

Jean-Yves LAPEYRERE vysvětluje, že hlavním problémem je odborné vzdělávání. Souvisí s turistickým ruchem. Proč? Pro nás jde o kompetence, jak je můžeme využívat dohromady se společností v EU, aby nebyla omezena mobilita pracovních sil? Projekt Evropského rámce kvalifikací bere v úvahu různé oblasti vzdělávání. Jsou zde další otázky, např. otázky bezpečnosti. Co znamená bezpečnost v různých zemích? Je důležité, abychom všichni chápali, co dělají ostatní. Z toho lze vytvořit standardy. Jean-Yves LAPEYRERE vysvětluje svou účast na projektu Evropského rámce kvalifikací pro organizátory outdoorových aktivit (EQFOA), který má za cíl stanovit standardy kvalifikace organizátorů outdoorových aktivit sjednávané mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Máme projekt pro organizátory outdoorových aktivit s 15 partnery po celé Evropě. Marie LEROUX dodává, že výhoda Evropského sociálního dialogu je také na úrovni jednotlivých států. Je třeba definovat hranice sociálního dialogu: kdo představuje účastníky a jaká je jejich role? Je třeba mít plnoprávné účastníky na úrovni států. Marjolein OORSPRONG dále vysvětluje sociální dialog na evropské úrovni: - většinu praktických otázek řeší a financuje Evropská komise (cestovní výdaje, jednací místnost, tlumočení); - evropští sociální partneři se mohou rozhodnout vytvořit návrh společného dokumentu nebo společně realizovat určitý projekt; - argumenty ve prospěch účasti na Evropském sociálním dialogu jsou: o informace o posun vpřed o přístup ke zdrojům, financím a dalším věcem - jestliže nebudeme sami regulovat sportovní odvětví, budou to za nás dělat orgány veřejné správy, což není vždy ideální situace. Petr HRUBEC uvádí, že brožura vypadá tak, jako by koncept sociálního dialogu pocházel od Evropské komise, a nikoliv od sociálních partnerů. Marjolein OORSPRONG reaguje slovy, že i jeden národní sociální partner stačí k účasti na Evropském sociálním dialogu. Takto se rovněž otevírají dveře k finančním prostředkům z evropského sociálního fondu, které jsou určeny k financování rozvoje organizací sociálních partnerů v jednotlivých státech. Heinrich WOLLNY zdůraznil autonomní regulaci sociálního partnera. Ovšem Evropská komise bude také jako nástroje využívat konzultace, protože sociální partneři nejlépe znají pracovní trh. Evropské komisi není nic do toho, kdo je účastníkem a o co mu jde. Marie LEROUX zdůraznila skutečnost, že kdyby partneři projektu neměli podporu EK, nemohli by uspět. Od projektu organizace EOSE přes projekt pro budování sociálního dialogu ve sportu (BSDSS) až po projekt RBT vedla dlouhá cesta. Články Úmluvy realizujeme velmi konkrétně. Musí se však získat finanční prostředky, lidské zdroje: vytváření projektů je složitá práce, která musí být zaplacena. D: Na koho se mohu obrátit, jestliže má oblast českého sportu problémy např. s francouzskou kvalifikací pro lyžování? O: Takovou věc lze předložit Výboru pro evropský sociální dialog, není-li to právní problém. Marie LEROUX vysvětluje, že organizace EOSE se neangažuje v sociálním dialogu, ale je považována za užitečnou zainteresovanou osobu a strategického partnera v projektu.


11

Heinrich WOLLNY srozumitelně vysvětluje, že spolu nejednají jednotlivé státy, ale národní sociální partneři. Vláda ani ministerstva se jednání neúčastní, spíše jde o strukturovaný dialog. Projednávají se pouze otázky zaměstnanosti, nikoli širší otázky z oblasti sportu. Marie LEROUX vysvětluje, že když ve Francii jednají členové francouzské zaměstnavatelské organizace v oblasti sportu CoSMoS, nehovoří za jednotlivé svazy, nýbrž za zaměstnavatele sdružené v těchto svazech. Ve Francii bylo sdružení CoSMoS delší dobu podporováno národním olympijským výborem, ale v současnosti je organizace CoSMoS nezávislá. Na straně zaměstnanců ve Francii vytvořily např. odbory CGT sportovní sektor v rámci svazu. V některých případech byla založena samostatná organizace. Trenéři se připojili k odborové centrále CGC a konkrétnímu svazu. V ostatních východoevropských zemích, které partneři projektu navštívili (Polsko, Maďarsko, Bulharsko), jsou většinou regionální organizace, ale žádné organizace na celostátní úrovni. Marie LEROUX konečně podává vysvětlení k závěrečné konferenci a zve k účasti na ní.

18. 12. 2007 14:15 Přítomni Marie LEROUX, pověřená předsedkyně, EASE Jean-Yves LAPEYRERE, člen správní rady, EASE Marjolein OORSPRONG, koordinátorka pro sport, EURO-MEI (UNI-Europa) Heinrich WOLLNY, Evropská komise, útvar F.1. sociální dialog, vztahy odvětví prof. Antonín RYCHTECKÝ, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Eva ČÁSLAVOVÁ, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Jaroslav KOUKAL, generální sekretář Asociace školních sportovních klubů České republiky - AŠSK Jean-Yves LAPEYRERE zahajuje jednání vysvětlením Lisabonské strategie a Kodaňské deklarace a jejich vlivu na odborné vzdělávání. Oba dokumenty hovoří o odborném vzdělávání prostřednictvím sociálních partnerů, protože ti znají reálnou stránku této práce. Bylo nám jasné, že máme-li hrát roli sociálních partnerů v této evropské strategii, musíme se spojit se zaměstnanci a dodržovat evropskou politiku vzdělávání. Začali jsme projektem VOCASPORT, který řídí organizace EOSE. U aktuálního projektu chceme zmapovat sportovní odvětví v členských státech Evropské unie. Rozhodli jsme se pro Českou republiku jako jednu ze zemí na 3. úrovni projektu, a to vzhledem k české tradici v kolektivním vyjednávání. Chceme informovat hlavní zainteresované subjekty v odvětví: ministerstva, univerzity, zaměstnavatelské a zaměstnanecké organizace. Marie LEROUX dodává, že partneři projektu jednali s mnoha institucemi v České republice, např. ministerstvy, svazy. Víme, že sociální dialog nemůže vzniknout za jediný den. Musíme mít motivaci jej budovat a hledat správné lidi, kteří dokáží řídit tento rozvoj, aniž jsou vždy sociálními partnery. Snažíme se jednat s maximálním možným počtem lidí. D: Uveďte prosím příklady toho, co Evropský sociální dialog může znamenat. Lidé, kteří působí ve sportu, jsou většinou dobrovolníci. Vysvětlit systém v České republice je velmi obtížné.


12

O: Iniciativu lze zahájit pouze na úrovni jednotlivých států. My jako evropští sociální partneři můžeme pomoci, ale na národní úrovni se musí objevit vnitřní motivace k tomu, aby se dosáhlo organizovanosti. Je potřeba lépe identifikovat odvětví a vytvořit v něm strukturu. prof. Antonín RYCHTECKÝ V České republice neexistují statistická data o úspěšnosti studentů, kteří jsou zaměstnáni ve sportovním odvětví, ani o tom, jak by se mělo upravit vzdělávání. Jaroslav KOUKAL AŠSK připravuje sportovní programy pro děti a mládež do 18-19 let věku (do 17 let věku pouze u mezinárodních aktivit). To je problematické. Pracuje společně s ISF. Je to druhá nebo třetí největší sportovní organizace v České republice, ale pouze se 4 stálými zaměstnanci v sekretariátě. D: Kdo platí učitele a trenéry, které zde máte? O: Platí je samosprávné územní celky (střední školy) a města (základní školy), ti jsou zaměstnavateli. Rodiče platí členský příspěvek. Pracuje se zde do značné míry na dobrovolné bázi, jsou placeni jako učitelé, nikoli jako manažeři sportovního klubu. Je obtížné identifikovat zaměstnavatele a zaměstnance. Smlouvy se řídí občanským právem a nejsou to pracovní smlouvy. Smlouvy jsou na pracovní činnost, nejde v nich o vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Věc je upravena v předpisech ministerstva vnitra. Pouze oblast ledního hokeje má svaz, který v některých případech uzavírá profesionální smlouvy s hráči, ale neexistuje sociální ochrana (důchod, lékařská péče), hráči si sjednávají připojištění. V kopané je ve hře více peněz, tento sport je na mnohem vyšší úrovni. Systém se používá také v házené. Tento postup se týká přibližně 700 hráčů. Novela zákoníku práce v České republice se mnohem více soustředí na zaměstnance. Marie LEROUX uvádí francouzský příklad výhod sociálního dialogu. Francouzští sociální partneři podepsali v roce 2003 konkrétní kolektivní smlouvu týkající se: - objemu příspěvků zaměstnavatelů na národní politiku vzdělávání; - principu společného využívání těchto příspěvků podle hrubé mzdy, takže velké kluby hradí více. To mezi kluby vnáší solidaritu. Licence pro trenéry: každý svaz má vlastní pravidla pro licence, podle mezinárodního svazu. Sportovní kvalifikace není příliš harmonizována s Kodaňskou deklarací. Např. FIFA uvádí, že je to její problém a že řešení problému je v její kompetenci. V České republice se mohou významní sportovci stát trenéry s licencí C bez jakékoli kvalifikace. Pro trenéry s licencí B a A existují jistá pravidla. Marie LEROUX na závěr vysvětlila nadcházející Neformální jednání o sociálním dialogu (Informal Social Dialogue Meeting) a závěrečnou konferenci projektu a sdělila, že výstup z projektu bude představovat žádost o založení výboru pro sociální dialog v oblasti sportu, adresovaná Evropské komisi. Marjolein OORSPRONG zdůraznila význam Evropského rámce kvalifikací (EQF) pro sportovní odvětví, protože to představuje pro EQF pilotní oblast. Dodala, že jakmile bude podána žádost o sociální dialog, organizace EURO-MEI má v plánu zažádat o menší objem finančních prostředků k financování společné konference v oblasti sportu. Marjolein OORSPRONG rozdala účastníkům dokument EOSE týkající se České republiky se žádostí, aby dokument aktualizovali a doplnili všechny nezbytné údaje.


13

Návštěva v České republice (úroveň 3) zápis z jednání

Recommend Documents