Prosinec 2012
Pro potřebu základních organizací KSČM Vyškov
Navštivte rovněž http://www.vyskov.pohled-zleva.cz Upozornění na novou webovou stránku: http://www.kscm-detkovice.estranky.cz Obsah Hurá!! Další volby ................................................................................................................................ 1 Komu banky, dnešní pánbůh, tomu všichni pravicoví.......................................................................... 2 Pravice nám hrozí zhroucením důchodového systému ......................................................................... 2 Pravice, či levice? ................................................................................................................................. 3 Individuální násilí ................................................................................................................................. 3 Hlas mladých................................................................................................................................................ 4 Demokracie není kapitalismus .............................................................................................................. 4 Chudí lidé, ale bohatý stát..................................................................................................................... 5 Krajské volby - volební sliby 2012 ....................................................................................................... 6 Historický kalendář - leden 2013 ......................................................................................................... 6
Hurá!! Další volby Za povšimnutí stojí, že pravice, vesměs stoupenci kapitálu a zahraničních boháčů, nemá žádné námitky proti dalšímu demokraticky zabarvenému šou – přímým prezidentským volbám. Jako kdyby vyvolávala na tržnici: „Pojďte vybrat někoho, kdo nás bude poslouchat. Musí za ním ovšem být dost peněz na volební kampaň a musí mít naši plnou důvěru.“ Důvěru bank od EU až po USA a Izrael. Přímá volba se má podobat zvýšení demokracie při volbě těch, kteří nás povedou? Ani náhodou! Prezident nás nevede, ale reprezentuje. Vede nás vláda a parlament, v podstatě bez ohledu na naše občanské názory. Před volbami pěkně zpívají ptáčci-kandidáti, co občany lapají. Po volbách? Vládne vítěz v zájmu sponzorů, kdyby to nakrásně byl i pravicový bezohleda. Že se jedná v podstatě o klamný manévr pravice, byť za souhlasu levicových politiků, o tom svědčí dosavadní zkušenosti. Dvě miliardy na přímé volby prezidenta budou, byť jsme zadlužení vládami až po uši. Referendum, kde by občané závazně mohli rozhodovat o zásadních otázkách vývoje země? Tak to ani náhodou. Však to kdysi v souvislosti s voláním po referendu o vstupu do NATO řekl světoznámý nenositel Nobelovy ceny: „Referendum nemůže být. Občané by mohli rozhodnout špatně.“ Takže o prezidentovi můžeme rozhodovat špatně s plným vědomím, že vlastně skoro o nic nejde. Ale rozpad Československa, vstup do NATO, pobyt zahraničních vojsk na našem území a vyslání zbytků naší armády do amerických
2 válek mimo Evropu – tam všude nelze svěřit občanům rozhodování. Co kdyby rozhodli v zájmu republiky a ne nadnárodního a bankovního kapitálu? Komu banky, dnešní pánbůh, tomu všichni pravicoví... Proč je nutné osekávat sociální výdaje států? Proč je třeba prohloubit privatizaci života včetně péče o zdraví a zajištění ve stáří (tedy důchodů)? No přece proto, aby soukromými, pohříchu většinou nadnárodními čili cizími bankami teklo ještě víc peněz než dosud. Tedy proto, aby zisky těch několika tisíc supermiliardářů rostly; vždyť investice do výroby vynášejí méně než naše úložky – v případě zdravotního a sociálního pojištění nedobrovolné – v bankách. V tomto směru se od dob Marxe a Engelse nic moc nezměnilo. Peníze plodí další peníze, a to za přispění těch lidí, jejichž chudoba plodí větší chudobu. Dokonce i sociální dávky chtějí přehnat přes bankovní sektor tím způsobem, že potřební lidé - tedy cíloví příjemci - se budou, byť nepřímo, podílet na dalších ziscích těch, kteří je nepotřebují. Kdo máte v bance založené konto, víte, že si banka účtuje poplatky za kdeco. Za vedení účtu téměř padesátikačku měsíčně, za každou změnu (příjem či vydání z konta) také nějakou tu korunku. Jako kdyby na našich úložkách nevydělávala právě banka. Vložené peníze může půjčovat na poměrně vysoký úrok, případně využít k nákupu státních, dobře zúročených obligací. A co majitel konta? Tomu banka připíše úrok, který je výrazně nižší než inflace. Domnívá se někdo, že banky při vedení sKarty o uváděné zisky přijdou? Ani náhodou. Prostě je někdo nějak bankám bude muset zaplatit. Třeba stát – z částky určené na sociální a zdravotnické účely. Pravice nám hrozí zhroucením důchodového systému Je to hrozba reálná? Ano. Proč? Protože poslední tři pravicové vlády – Topolánek, Fischer, Nečas – vytvořily a snaží se dokončit podmínky, aby k tomu došlo. Konkrétně. Jimi prosazované a prosazené zákony: * snížily odvod do důchodového fondu zastropováním částky, ze které se pojistné vybírá; z vysokých příjmů žádné odvody. Ale vyplácí se i víc než 20 000 korun měsíčně. Kde k takové sumě zastropované odvody mají poskytnout finance; * snížením odvodu do fondu z mezd zaměstnanců o půl procenta; * prošustrováním miliard, které byly ve fondu naspořeny v dřívější době (před krizemi); * plánovaným vyvedením tří procent odvodu na důchodové pojištění do soukromých bank (pojišťoven). Tato částka v systému průběžného solidárního zajištění bude samozřejmě dlouhou řadu roků chybět. Co udělá stát? No přece půjčí si nezbytné prostředky od bank. Tím dále stoupnou náklady o úroky, které si samozřejmě banky rády a ochotně připíší do svých zisků; * státním příspěvkem pro bohaté, kteří si v tzv. třetím pilíři, důchodovém připojištění, ukládají vyšší částky (do 3 600 Kč ročně nic); * výplata dávek z jiných důvodů, než je běžné dle důchodového zákona. Takže důsledkem těchto pravicových vládních opatření bude nedostatek peněz na průběžné vyplácení důchodů.
3 Připočítáme-li k tomu ještě chybějící příspěvky půl milionu nezaměstnaných a zhruba stejného počtu předčasných důchodů, bude mít pravice další důvod, aby tíhu péče o starší generaci přenesli přímo na zaměstnance a jejich rodiny, prostřednictvím plně soukromého pojištění. Ostatně. Kdo si neuměl napodnikat, naspekulovat, případně i jinak nashánět, může se řídit doporučením prezidentského kandidáta Schwarzenberga a jako uvědomělý vlastenec zemřít včas. Pravice, či levice? Mnoho pojmů se v posledních letech svým výkladem znejistilo. Patří mezi ně i rozdělení politických a dalších postojů na pravicové a levicové. Asi jste si všimli, že představitelé kapitalistického systému se vším, co do našeho života přináší, se snaží z charakteristiky levicovosti a pravicovosti udělat rozdělení na demokratické a nedemokratické, případně takové dělení odmítnout. Ačkoliv podstata, i ta historická, i ta teoretická je poněkud jiná. Běžně se termín levice může přisuzovat těm skupinám politiků, kteří zastávají zásadu společenské rovnosti a svobody nejen v oblasti politické, ale také – a mnohdy především – i v oblasti sociální. Takže levice hájí rovnost, svobodu a sociální spravedlnost, pravice osobní svobodu nad sociální spravedlnost povyšuje. Ohání se sice demokracií, ale vidíme to u nás i ve světě, že „zavedený způsob demokracie se zdá být poněkud nešťastným“. Přes všechny proklamace je založen ne na rovnosti občanů (voličů či daňových poplatníků), ale na jejich materiálních možnostech. Demokratická je prý naše vláda, a to bez ohledu na to, že se na názor lidu, tedy výrazné většiny občanů, vytentuje, když jde o prosazení zájmu třeba zahraničních bank a pojišťoven nebo třeba o USA radar. Vůbec těmto prý demokratům v takovém dělení nevadí, že „krajní pravice“ i podle oficiálních stanovisek je krajně nedemokratická až fašistická a naopak, moderní levicové strany jsou nejvěrohodnějšími stoupenci demokratického podílu všech občanů na řízení společenských jevů.. Důsledkem matení pojmu levice-pravice je pak teze, že takové dělení vlastně ztratilo své opodstatnění. Jinými slovy. Kdo se vyšplhal po zádech (pracujících) poněkud nahoru, ten je pro společnost tak cenný, jak velký balík akcií či peněz a jak vysoké postavení si přivlastnil. Kdo nic nemá, nemá nárok na demokratické ovlivňování politiky. Někdy je dokonce označován za lůzra. Jen tak na okraj připomínám. Nedávno se někdejší místopředseda ODS, vrcholový demokrat a milovník Knižního velkoobchodu pan Macek nechal slyšet, že volební právo by měli mít jen ti, kdož jsou přímými daňovými plátci. Prostě matením pojmů k vítězství kapitálu na celém světě. Popření tradičního dělení na levici a pravici má u občanů levicové strany marginalizovat (dělat bezvýznamným). Individuální násilí Kdykoliv si pravice neví rady, jak získat občany pro své kejkle, straší komunisty. Velice často – dokonce i nedávno – prý tisícovkami mrtvých, které má někdejší KSČ na svědomí. Aniž bychom zacházeli do podrobnosti, zdůrazněme: naše strana se řídí nejen Ústavou a zákony naší republiky, ale i postoji klasiků marxismu. Sem patří i zásadní odmítání individuálního teroru (viz Lenin). Nikdy
4 neměli komunisté v programu „likvidaci“ představitelů buržoazie. Vždy hovořili jen o „likvidaci buržoazie jako třídy“, tedy zrušení jejího výsadního postavení ve společnosti, založeného na majetku a z něj plynoucí moci. Připomeňme si to nejen v souvislosti s „atentátem“ na Klause a s fejsbukovou provokací vůči asistentu poslance Dolejše. Odstranit kapitalismus neznamená odstranit kapitalisty. Vyžaduje to vytvořit takový zákonný rámec, aby se mohli všichni (včetně těch dnešních kapitalistů) živit poctivou prací. To, že Klausova ochranka nezareagovala, není normální. Nebyla nakonec opravdu na „akci“ předem upozorněna, že tedy není třeba zasahovat, protože nejde o skutečnou pistoli, skutečný atentát? Jinak by celá nákladná ochrana prezidenta byla pro kočku. Takto se mohlo opět v tisku rozbouřit: Komunista se pokusil o atentát na prezidenta. (Sice jen plastovými kuličkami, ale ...) Divadlo, komedie, fraška, nebo horor?
Hlas mladých Demokracie není kapitalismus „Prosím, nechť demonstrují, je to legitimní vyjádření jejich názorů.“ Tuto větu slýcháme v posledních dvou letech čím dál častěji od politiků vládní koalice. Vyvrcholení přineslo třiadvacáté výročí od listopadových událostí roku 1989, protože uvedenou větu opakovali jako mantru všichni, proti kterým byly protesty namířeny. Petr Nečas k tomu dodal, že „za toto jsme přece všichni bojovali“. Dovolil bych si polemizovat se slovy premiéra, protože lidé rozhodně na náměstích necinkali klíči, aby zde museli stát o dvě desítky let poté znovu. Ale je tomu opravdu tak? Stojí a padá demokracie na těchto protestech? Jestli si autoři takovýchto domněnek myslí, že demokracie se vyčerpá vhozením lístku do volební urny či vyjádřením nesouhlasu někde na náměstí, tak se velmi mýlí. Ovšem, tyto aspekty jsou pro fungování demokracie důležité, ale ne jediné. Skoro to vypadá, jako by nám vládní představitelé mezi řádky říkali: „Demonstrujte si jak chcete, nám je to stejně jedno.“ Nejen protesty, ale ani svobodné volby nepřiměly vládu k žádné sebereflexi. Na kongresu ODS vlastně k jakési reflexi došlo, když se bavili dva delegáti: „Lidem vadí, že jim škrtáme a na druhou stranu krademe.“ – „Jasně. Musíme přestat škrtat, škrtali jsme moc.“ Ministr Kuba prohlásil, že odmítá nátlak formou demonstrací a je pro racionální dialog, ale můžeme mu věřit? Můžeme věřit lidem, kteří s veřejností ani s opozicí nediskutovali ani tak klíčové zákony jako dar církvím či zavedení druhého pilíře důchodového pojištění, které tuto vládu přežije o desítky let (pokud ovšem do té doby nezkrachuje nebo jej někdo nevytuneluje)? Lidem, kteří si k takovému kroku neváhali do Poslanecké sněmovny přivést člověka nepravomocně odsouzeného? Můžeme věřit ministru Kalouskovi neustále opakujícímu jak je ochoten diskutovat, ale není ochoten snížit tempo vytahování peněz z kapes nejchudších? Vládě, kterou nezajímá, jak se žije občanům v její zemi, ale jen informace z finančních trhů? Gabriel Laub přispěl k široké škále definic demokracie tvrzením, že „demokracie drží krok s výrobou hotových jídel: není už třeba podplácet voliče, lze koupit hotové poslance“. Pokud se jedná tedy o tento způsob výkladu demokracie, vláda se ho drží. Všechna čest.
5 Ale zpět k původní otázce. Průzkumy hovoří o tom, že lidé v roce 1989 rozhodně necinkali pro restauraci kapitalismu. Nadpoloviční většina (51%) si přála socialistické směřování země (to jim také Havel sliboval) a po kapitalismu volala pouhá 3%!! Ještě se chci zastavit u studentů v Jihočeském kraji, kteří jsou demokratičtější než demokracie sama. Ovšem jen pokud volby dopadnou podle jejich přání. Protestují proti zvolení radní za KSČM pro oblast školství. Proti této osobě nemají jediný argument – jen ten, že je členkou KSČM. To, že jde o člověka erudovaného ve svém oboru (Baborová je velmi oblíbenou učitelkou), je vůbec nezajímá. Mám to tedy chápat tak, že kdyby byl na toto místo dosazen naprosto neschopný člověk, tunelář či kdokoliv jiný se správnou stranickou knížkou (nejlépe TOP 09 či ODS), bylo by vše v pořádku? Hlasy získala komunistická strana v demokratických volbách a z tohoto hlediska má právo zastupovat zájmy svých voličů – těmto voličům studenti sami upírají právo na svého zástupce a tudíž se chovají nedemokraticky. Celkem logické je i to, že tak bude činit v koalici se sociální demokracií, jejíž program je KSČM nejbližší. Pochopil bych i protesty studentů, koneckonců na to mají svaté právo. Ale diktovat vítězi voleb koho si může vzít do rady kraje a koho ne? Navíc nátlakovým způsobem? Poslední odstavec bude patřit České televizi, která tak ráda „masové“ demonstrace proti krajským vládám KSČM vysílá. Vyvarujte se argumentu, že se KSČM neomluvila za minulost, protože to svědčí buďto o hlouposti redaktorů, nebo o záměrném zkreslování informací. Filip Zachariaš, Bučovice ( zveřejněno v B-listech) Chudí lidé, ale bohatý stát Český stát je velmi bohatý a má značně vysoký podíl na tvorbě hodnot, které jsou ale bohužel špatně přerozdělovány. Vychází to najevo pokaždé, když se dozvíme, kolik odměn pobral ten či onen podržtaška různých činitelů. Pravda vychází také najevo v případech, když média zveřejní kauzy týkající se předražených státních zakázek, jako například Tanky T-72 za 19 miliard Kč, Opencard za 1 mld. Kč, Nucená správa IPB za 400 mld. Kč, Diag Human za 83 mld. Kč, Arbitráž TV Nova za 10 mld., pandury a další. Aférky běží jako na běžícím pásu a každou chvíli něco odhalí. Tam dobře přeplacený poradce, tam vyšší státní úředník nebo znalec ve skladu formulářů či expert ve znalosti drůbežích práv. Na všechny se usmívají tučné platy, odměny a prémie. Peníze pro vysoké státní úředníky se rozdávají, zato pro ostatní už peníze nezbývají. Proto se musejí z důvodu nadbytečnosti propouštět a ti ostatní podřízení musejí vykonávat práci i za ně. Pořad Soukromá dramata v roce 2010 odhalil statisícové a milionové odměny elitních policistů. Dále tu byly odměny pro Haškovy (ČSSD) lidi, kdy šéfka jeho hejtmanské kanceláře pobrala v roce 2011 na odměnách mimo plat 320 tisíc korun. Jana Nagyová, šéfka kabinetu Petra Nečase (ODS), brala jako základní plat 30 tisíc. Ten se jí ale díky odměnám a příspěvkům několikanásobně zvýšil, protože v lednu roku 2011 měla na výplatní pásce (čistého) 100 tisíc korun a v březnu stejného roku to bylo celkem 273 tisíc korun hrubého, tedy cca 190 tisíc korun
6 čistého, informoval server Insider. Krajský úřad Jihomoravského kraje tvrdí, že odměny jsou osobní údaj zaměstnanců, který podléhá zákonu o ochraně osobních údajů. Pokud nám ale někdo tvrdí, že mimořádné odměny nelze zveřejnit, tak neříká pravdu. Například v létě 2012 vedly podobný spor Lidové noviny, kde městský soud přikázal Hradu zveřejnit platy a odměny jeho pracovníků. (web) Pavel Herman, Ivanovice na Hané Krajské volby - volební sliby 2012 Mnohé politické strany slibují doslova nesplnitelné sliby. Některé výroky představitelů politických stran jsou z hlediska kompetence krajů zcela nesplnitelné. Zde mám v plánu se zaměřit na hesla z volebních bilboardů a letáčků, které bývají lidem častěji na očích než volební programy. PIRÁTI (ČPS) na svých bilboardech až moc obecně propagovali, že "POSÍLÍ PRAVOMOCI ŘEDITELŮ ŠKOL A ZAPOJÍ STUDENTY DO ROZHODOVÁNÍ". Ovšem i jiné strany se například snažily propagovat témata, která nejsou v kompetenci krajů. Např. v oblasti školství - KDU-ČSL na svých bilboardech propagovala slogan "CHCETE ZA VZDĚLÁNÍ PLATIT STÁLE VÍCE? MY NE!!!." Oblast vysokého školství zde nespadá do kompetencí krajů. Nebo volební slogan ČSSD, který slibuje "ZABRÁNÍME RUŠENÍ ŠKOL NA VENKOVĚ". Zde musím upozornit, že kraje mají ve své kompetenci možnost ovlivnit pouze sítě středních škol a učilišť včetně gymnázií, avšak už nemohou zasahovat do fungování vysokých a základních škol. V jihomoravských krajských volbách ČSSD slibovala "SNÍŽENOU SAZBU DPH" nebo "NULOVOU SPOTŘEBNÍ DAŇ NA TICHÁ VÍNA". Kraje mají v tomto ohledu menší pravomoci než obce, které mají alespoň možnost rozhodovat o dani z nemovitosti. Další problematikou je bezpečnost, kde ČSSD uvedla slogan "STOP SNIŽOVÁNÍ POČTU HASIČŮ A POLICISTŮ V KRAJÍCH - zvýšení bezpečnosti občanů" nebo Starostové pro Liberecký kraj proklamovali "PROSADÍME VÍCE PENĚZ PRO HASIČE A LEPŠÍ SPOLUPRÁCI MĚSTSKÉ A STÁTNÍ POLICIE". Suverenita - blok Jany Bobošíkové - hlásala "NEPŘIZPŮSOBIVÍ VÁM DIKTOVAT NEBUDOU." Kraje ovšem nemohou ovlivnit otázku bezpečnosti navíc ani oproti městům nemají městskou policii. V otázce hasičů mají jen v minimálních případech sdílenou pravomoc s obcemi, ale jen tam, kde to malé obce nezvládají. Jiné bilboardy politických stran si byly podobné jako vejce vejci, když například ČSSD, ODS a TOP-09 slibovaly hesla jako "DEJME PROSTOR PODNIKÁNÍ" a "NOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA". Zde se ptám, kde tato nová pracovní místa pravice vezme, když propouští občany ve státní správě a zvyšuje DPH, což ubližuje jak dělníkům, tak i živnostníkům a drobným podnikatelům? Pavel Herman, Ivanovice na Hané Historický kalendář - leden 2013 1918 95. výročí 6. ledna se v Praze konal generální sněm českých poslanců Říšské rady a zemských sněmů, který přijal tzv. Tříkrálovou deklaraci. Protestovala proti upírání práva na sebeurčení českému národu a dožadovala se poprvé práva na
7 sebeurčení i pro Slováky. Odvolávala se na zásadu sebeurčení národů, vyhlášenou říjnovou socialistickou revoluci v Rusku. 8. ledna uvedl americký prezident Wilson v poselství Kongresu 14 bodů jako mírové podmínky USA k ukončení ještě probíhající světové války. Byla to reakce na mírovou politiku sovětské vlády. 1923 90. výročí Počet nezaměstnaných v Československu dosáhl na začátku roku téměř půl milionu osob, přičemž státní podporu v nezaměstnanosti dostávala pouze necelá polovina z nich. Podnikatelé snížili mzdy v průměru o 20 – 30 % 5. ledna byl na ministra financí československé vlády A. Rašína spáchán atentát,.když byl u svého bydliště v Žitné ulici střelen do zad. Pachatelem atentátu byl devatenáctiletý Josef Šoupal, prý anarchokomunista, který si za tento čin odpykal 18 let vězení. Rašínův zdravotní stav byl podle lékařů beznadějný a 18. ledna zemřel. V reakci na jeho smrt byl přijat zákon na ochranu republiky. . 1933 80. výročí 21. - 22. ledna se v Brně Židenicích skupina českých fašistů pod vedením poručíka Kobzínka pokusila obsadit kasárna a dát tak signál k celostátnímu fašistickému puči. Pokus se však nezdařil a pučisté byli zatčeni. Mezi inspirátory puče patřil bývalý generál legií Radola Gajda, který se inspiroval Hitlerovými úspěchy v Německu. 30. ledna jmenoval německý prezident Hindenburg vůdce nacistické strany Adolfa Hitlera říšským kancléřem. V Německu byla nastolena brutální fašistické diktatura, která zavedla svět do druhé světové války. 1938 75. výročí 1. ledna otiskl deník agrární strany Venkov úvodník vůdce strany Berana, v němž vyzýval k dohodě s nacistickým Německem. Současně navrhl, aby henleinovská a slovenská hlinkovská strana, které prosazovaly separatistické snahy, vstoupily do vlády. Tato provokace vyvolala široké protestní hnutí po celé republice. 1943 70. výročí Začátkem ledna odjížděly z vyškovského nádraží další transporty mladých narozených v roce 1921 a 1922 na nucené práce (tzv. totální nasazení) do Německa. 10. ledna zahájila Rudá armáda všeobecný útok na obklíčenou 6. armádu generála Pauluse. 14. ledna se setkali v Casablance prezident USA Roosevelt a britský ministerský předseda Churchill. Vydali prohlášení, že jen bezpodmínečná kapitulace vojsk Osy je podmínkou ukončení války ze strany spojenců. Toto téma bylo konzultováno s J.V. Stalinem. 30. ledna odjel na sovětsko–německou frontu 1. československý polní prapor, jehož velitelem byl podplukovník Svoboda. Prapor se zformoval a vycvičil v Buzuluku. 31. ledna se velitel 6. německé armády u Stalingradu polní maršál Paulus spolu se 16 generály svého štábu vzdal Rudé armádě.
8
⇩
V roce 2013 přejeme všem členům a sympatizujícím, všem stoupencům spravedlivé sociální společnosti zdraví, trpělivost, práci a spokojenost. Vládě a jejím stoupencům, aby se už přestali trápit v nechutných intrikách a začali respektovat Ústavu, zákony a především zdravý rozum.
OV KSČM Vyškov Telefon 517 348 472, 517 348 861, 725 646 076, e-mail:
[email protected] http://www.vyskov.pohled-zleva.cz; www.kscm-inh.estranky.cz; www.kscm-detkovice.estranky.cz Pro vnitřní potřebu
