Na Landštejn přes Novou Bystřici (38 km)
Zámeček Terezín Zbytky zdí patrového zámečku zvaného Terezín. Zámeček byl postaven počátkem 19. století F. Schneidrem pro hraběnku Terezii Trautmansdoftovou. Zámeček je v současnosti opravován. Areál je oplocen a uzamčen, přístup do něj není.
Nová Bystřice Pohraniční město prvně připomínáno r. 1175. Renes. zámek vznikl v letech 1610-1611 přestavbou gotického hradu z 13. stol. Patrová čtyřkřídlá stavba po 2. světové válce chátrala, koncem 20. stol. zahájeny záchranné práce. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla z r. 1335 po požárech přestavován renesančně i barokně, naposledy r. 1788, zdaleka viditelná věž z r. 1785. Hřbitovní renes. kostel sv. Kateřiny z r. 1585 přestavěn barokně r. 1685. Morový sloup z r. 1679. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1727. Barokní socha sv. Lukáše z počátku 18. stol. nakašně z r. 1859, socha sv. Jana Nepomuckého v kapličce z poloviny 18. stol. Ve městě dřevěné sochy z řezbářských sympozií v letech 2005-2007. Zachována část městských hradeb s příkopem. Konečná stanice úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce, v provozu od r. 1897, technická památka. Severně od města židovský hřbitov z r. 1879. Jižně za městem silniční přechod do Rakouska.
Zámek Nová Bystřice http://www.turistika.cz/mista/nova-bystrice--1 Zámek není veřejnosti přístupný
Kašna a socha sv. Lukáše http://www.turistika.cz/mista/kasna-a-socha-sv-lukase Na Kašně je umístěna socha sv. Lukáše, který se opírá levou nohou o hlavu vola, pocházela ze soukromého domu, nyní je součástí kašny.
Kostel sv. Petr a Pavla http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-petra-a-pavla--3 Farní kostel ze čtrnáctého století byl přestavován v letech 1420, poté 1651, 1697, 1774 a 1788, zejména kvůli požárům. Vnitřek kostela byl pokaždé opraven ve stylu té či oné doby. Nejprve zde stála trojlodní gotická loď s dřevěným trámovým stropem, který zřejmě shořel za husitských bojů. Nová klenba se však při pozdějším požáru také zřítila a byla nahrazena 1697 barokní valenou klenbou. V původním stavu zůstala zachována kaple sv.Barbory (kaple mrtvých, neboli sv.Kříže).Také východně položený presbytář se zachoval v gotickém stylu s dvěma žebrovými klenbami ze 14.-15. století a pětibokým závěrem. Roku 1937 byly při renovaci této části kostela odhaleny gotické fresky nad vchodem do sakristie z poloviny 14. století, představující zřejmě sedm apoštolů. Oltářní obraz Odevzdání klíčů maloval Jan Leopold Teussinger ze Slavonic (1766) a vidíme na něm Ježíše podávajícího sv.Petru klíče od nebeského království. V roce1929 byl hlavní oltář renovován a svatostánek pozlacen, o rok později byl již oltář osvícen šedesáti elektrickými žárovkami. V roce 1923 byla provedena oprava kostela, přitom bylo objeveno několik hrobů a hrobka pod nešporním oltářem byla překlenuta dvěmi kamennými deskami. Pro zajímavost můžeme uvést, že roku 1929 byla z Vídně objednána 14m dlouhá třídílná bambusová tyč kvůli odstraňování pavučin ze stropu kostela.
Staré Město pod Lanštejnem Obec založena po r. 1170, koncem 15. stol. městečko. Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1495-1514, opodál osamocená zvonice z 12.-13. stol., pův. součást opevnění, upravena v 17. stol. U kostela kamenný most z doby kolem r. 1800. Severně od obce židovský hřbitov ze 17. stol., jižně zchátralý empírový zámeček Dobrohoř z počátku 19. stol. upravený na hospodářský objekt. V obci a okolí řada božích muk. Jižně u osady Veclov chov bizonů. Severně v údolí potoka Pstruhovce vodní nádržLandštejn - viz samostatné heslo. Východiště ke zřícenině hradu Landštejn - viz samostatné heslo.
Staré Město pod Lanštejnem – židovský hřbitov http://www.turistika.cz/mista/stare-mesto-pod-landstejnem-zidovsky-hrbitov Hřbitov u Starého Města pod Landštejnem je nejstarším svého druhu v oblasti Trojmezí Čech, Morava a Rakouska. Židovští osadníci přišli do města někdy kolem r. 1600. Nejstarší náhrobek nese letopočet 1610- Hřbitov má plochu necelých 1400m2. Za materiál většiny náhrobků posloužila místní žula, takže pomníky jsou poměrně bytelné. Zachovaných zůstalo asi 140 náhrobků. Židovská obec mívala i svou synagogu, v 19. století židé již mohli začít stěhovat do větších měst a proto menší obce zanikaly. V roce 1938 pak hřbitov značně poškodili nacisté, v současné době je volně přístupný objekt ve správě Židovské obce Praha a Federace židovských obcí. Ke hřbitovu je přístup od cesty k přírodnímu koupališti nebo od cesty na Landštejn přes hráz suchého poldru.
Zámek Staré Město pod Landštejnem Jednoduchá jednokřídlová patrová obdélníková budova z počátku 19. století se středním a okrajovými rizality. Roku 1847 nechal Ferdinand Sternbach přestavět pivovar, který byl součástí poplužního dvora, na jednoduchý klasicistní zámek. Po konfiskaci panství roku 1945 sloužil poplužní dvůr i zámek potřebám zdejšího státního statku, minimálně od konce 80. let 20. století však nebyly budovy udržovány, což se odrazilo na jejich špatném stavu.
Zřícenina hradu Landštejn http://www.hrad-landstejn.eu/ Landštejn, který stojí v příjemné lesnaté krajině na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, od pradávna střežil hranici tří historických zemí Čech, Moravy a Rakouska. Po vstupu do hradního areálu je možno v první bráně navštívit malou expozici archeologických nálezů, objevených v posledních letech. Na jejich základě si můžeme udělat představu o každodennosti, životním stylu a vzdělanosti majitelů hradu. Při samostatné prohlídce areálu hradu můžete obdivovat ukázky rané hradní architektury, která patří v českých zemích k nejpozoruhodnějším. Jádrem hradu byla velká hranolová věž na jižní straně, na severní straně pak menší obytná věž s kaplí. Obě věže později spojil dvoupatrový palác. Horní část vyšší věže hradu byla upravena jako vyhlídková. Z jejího vrcholu je krásný pohled na lesnatou krajinu České Kanady. Na věži jsou, na všechny světové strany, umístěny tabule s označením nejzajímavějších viditelných cílů. Volná prohlídka hradu Dospělí 70,Návštěvní doba (otevřeno denně kromě pondělí) červen až srpen 9:00 – 17:15
Začátek poslední prohlídky 16:30
Rozcvička na Nové řece z Majdaleny do Mláky
Klášter (18 km)
Klášter . kostel Nejsvětější Trojice Kostel samotný byl postaven na místě starého, vypáleného novokřtěnci po vyvraždění 40 řeholníků a pobití katolických věřících při mši svaté dne 22.7.1533. Pod oltářem se stékají tři léčivé prameny v jeden - studánku naleznete vedle kostela. Kněžiště je atypicky obráceno na západní stranu. V interiéru je zajímavý Strom života dřevořezba neznámého autora, datovaná kolem roku 1720.
Do Slavonic přes Maříž (50 km)
Klášter . kostel Nejsvětější Trojice Kostel samotný byl postaven na místě starého, vypáleného novokřtěnci po vyvraždění 40 řeholníků a pobití katolických věřících při mši svaté dne 22.7.1533. Pod oltářem se stékají tři léčivé prameny v jeden - studánku naleznete vedle kostela. Kněžiště je atypicky obráceno na západní stranu. V interiéru je zajímavý Strom života dřevořezba neznámého autora, datovaná kolem roku 1720.
Trojmezí u Slavonic http://www.turistika.cz/mista/trojzemi Místo je to neprávem trochu opomíjené. Alespoň na mne to udělalo takový dojem. I přes krásný letní den jsem mnoho lidí nepotkal a značení ještě méně. Ale o to mělo dané místo pro mne větší kouzlo. Automobil jsem zaparkovat ve vesnici Maříž a dále pokračuji po svých. Příjemná alternativa může být také jízda na kole. Za vesnicí Maříž člověk vchází do pohraničních hvozdů bývalého vojenského pásma. Cesta vede po staré vojenské úzké silnici směrem k Starému Městu pod Landštejnem. Z Maříže jdu nejprve (asi 500 metrů) jihozápadním směrem ke křižovatce polních cest, kde se ta širší cesta, po které pokračuji, stáčí na severozápad. Po necelých třech kilometrech mírného stoupání přicházím na křižovatku lesních cest do sedla. Vlevo (již na rakouské straně) je vidět kopec Hoher Stein (679 m.n.m.), na pravé straně český vrch Čihadlo (699 m.n.m.). Právě na této křižovatce cest v Přírodním parku Česká Kanada je tzv. "trojzemí", pro rakouské turisty Dreiländerstein. Stýkají se tady tři historické hranice – Čech, Moravy a Rakouska. Po levé straně, trochu schován v křoví, je umístěn zajímavý hraniční kámen. Pokaždé, když se na nějakém takovém obdobném místě nacházím, tak si pokládám otázku. Stojím na trojzemí nebo trojmezí? Jisté je, že se jedná vždy o významný geografický bod, kde se setkávají hranice nějakých geografických celků stejné úrovně – panství, okresů, krajů, zemí či států. Ale mohou to být také místa, která s politickým dělením nemají nic společného a jsou výtvorem přírody – povodí či úmoří. Většina těchto trojmezí či trojzemí existuje na svém místě už po staletí. Mnohdy tento přirozený jev uniká lidské pozornosti, jindy, především u významných míst politického charakteru, je lokalita vyšperkována všelijakými vlajkami na stožárech či zkrášlena novodobým monumentem a doplněna prostorným parkovištěm. Možná takové místo ztrácí trochu svoje kouzlo oproti trojmezí ve špatně dostupných místech. Ale to je vždy věc názoru.
Maříž http://www.turistika.cz/mista/mariz--1 Během našeho putování po jižních Čechách jsme navštívili vesnici Maříž, která se nachází nedaleko města Slavonice blízko historického trojzemí Čech, Moravy a Rakouska. Jedná se o kdysi samostatnou a výstavní obec, která však doplatila na poválečné vystěhování velké části místních obyvatel a vytvoření pohraničního pásma. Mnoho domů zaniklo a ze zdejšího zámku se stala zřícenina. V dnešní době sem jezdí lidé především z jednoho důvodu, tím je keramika. Také my jsme zde zavítali do jednoho objektu, ve kterém se nachází prodejna značkové keramiky MAŘÍŽ a též dílna, v níž je možno si vytvořit dárek. Člověk si zde může vybrat různé druhy hrnečků, dóziček, mističek či jiných keramických výrobků a poté na ně malovat zářivými barvami veselé motivy. Když je se svým uměleckým dílem spokojen, tak to přenechá k vypálení a zastaví se druhý den nebo se domluví na zaslání výrobku domů. Nachází se zde také prodejna s velice zajímavou keramikou a Restaurace. Informace na internetu: http://www.aokmariz.cz/ Nachází se zde i další firmy nabízející kreslení na keramiku. Podle názvů a některých článků na internetu mezi sebou vedou tvrdý souboj o zákazníka. My jsme navštívili výše uvedenou a byli jsme maximálně spokojeni.
Maříž – zámek Zámek postaven roku 1717 Roslbergy, upravován pseudogoticky za Ofermannů v polovině 19 století. Po odsunu německého obyvatelstva a zřízení hraničního pásma zámek chátral a byl devastován, roku 1951 pak bylo přistoupeno k jeho likvidaci. Podle dochovaných fotografií z roku 1920 měl zámek nepravidelný obdélníkový tvar s polygonálními
věžemi v severozápadním a jihozápadním rohu. V protilehlých rozích byly věže okrouhlého tvaru. Dnes je torzo zámku obklopeno parkem.
Slavonice - perla české renesance http://www.turistika.cz/mista/slavonice-perla-ceske-renesance Nedaleko historického trojzemí Čech, Moravy a Rakouska se nachází menší město Slavonice. Jedná se o místo, které si zachovalo do dnešních dnů tolik obdivovanou renesanční krásu. Nejlepší památky se zde vyskytují na obou náměstích. Jedná se o soubor pozdně gotických a renesančních měšťanských domů, z nichž některé se mohou chlubit krásnou sgrafitovou výzdobou. Dále je možno ve Slavonicích vidět zajímavé klenby, dochované nejen v přízemí, ale i v patrech domů. Zaujal nás zde také kostel Nanebevzetí Panny Marie a u něho tyčící se Městská věž. Poté, co jsem zdolal její výšku po 176 schodech, mohl jsem si vychutnat úžasný výhled na město i do okolí. Ve Slavonicích je možno také navštívit městské podzemí nebo si prohlédnout dvě zajímavé městské brány – Horní (Jemnická – Znojemská) a Dolní (Dačická – Bolíkovská). Městu se někdy přezdívá „malá Telč“. Dle mého názoru právem. Jedná se o příjemné místo, naštěstí ještě klidné, turisty tolik nedoceněné. Od roku 1961 jsou Slavonice prohlášeny městskou památkovou rezervací a od roku 2003 se ucházejí o zápis do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Pohraniční obec prvně zmíněna r. 1260, před r. 1359 povýšena na město chránící zemskou hranici, rozkvět v 16. stol. přinesl rozsáhlou renes. přestavbu, památková zóna. Dominantu tvoří děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. s městskou věžísloužící jako vyhlídka. Město má dvě náměstí, na obou fronty renes.měšťanských domů s podloubími, mázhauzy a sgrafitovou výzdobou. Zachovány dvě městské brány ze 16. stol., Jemnická a Dačická, a zbytky hradeb. Na náměstí městské muzeum a kašna z r. 1560 se sochou Madony z r. 1667, na Horním náměstí ještě žulová kašna se sochou sv. Floriána z r. 1783. Pod náměstím přístupná část rozsáhléhopodzemí. Gotický špitální kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 15. stol. upraven po požáru r. 1845. Hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1702. Kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Nad městem poutní kostel Božího Těla z konce 13. stol., po husitských válkách nově postaven pozdně goticky v letech 1478-1491, loretánskákaple přistavěna r. 1820.
Slavonice - kostel Nanebevzetí Panny Marie http://www.turistika.cz/mista/slavonice-kostel-nanebevzeti-panny-marie Nachází se ve středu města východně od Náměstí Míru. Stojí uprostřed malého náměstíčka, které do začátku 18. století bylo pohřebištěm. Spolu s městskou věží vytváří hlavní dominantu města. Nejstarší objekt zde stál již koncem 13. století. Nynější kostel byl budován od poloviny 14. století. I když výstavba probíhala postupně více jak sedm staletí, celek působí jednotným a klidným dojmem.
Opevnění - Pevnostní areál Slavonice http://www.turistika.cz/mista/opevneni-pevnostni-areal-slavonice Jde o Úsek 1 Slavonice – v oblasti bývalého prvorepublikového III. sboru (jižní Morava). Tento areál je jeden z nejrozsáhlejších v ČR. Jde o LO vz.37. Je zde opravdu vidět celý systém lehkých opevnění (7 bunkrů), vzájemně propojených palebnými úseky. Přítomné jsou i pěchotní zátarasy a předsunutá pozorovací stanoviště (okopy). Přístupný je jeden z bunkrů, kdy vám odborný výklad přednese mladík v maskáčích. Opět musím průvodce pochválit a po návštěvě všech bunkrů je vidět, že místa průvodců zaujímají osoby na svém místě a bylo vidět, že je dané problematika opravdu zajímá.
Hned u parkoviště se také nachází jeden samostatný řopík a je zajímavý tím, že je zde udělán ve fázi skončení betonáže – tzn. ještě není zasypán zeminou a je obnažen až po základy. K objektů se také snadno dostanete automobilem odbočkou na trase Slavonice – Staré Město pod Landštejnem. Na této silnici také naleznete „Historický hraniční kámen Čechy - Morava“.
Vojenský prostor Slavonice Areál opevnění Slavonice je ukázkou části obranné pevnostní linie ČSR. Je významnou vojensko-technickou památkou. Byl vybudován v letech 1935 - 1938 jako obrana proti sílícímu nebezpečí ze strany rozpínavého Německa.
Slavonice - měšťanské domy č.p. 461,462,463,464 http://www.turistika.cz/mista/slavonice-mestanske-domy-cp-461462463464 domy č.p. 461,462,463,464domy č.p. 461,462,463,464 Nacházejí se v dolním cípu Náměstí Míru. Ač nejsou bohatě zdobeny, svými jednoduchými ale pestrými sgrafitovými fasádami dotvářejí poklidnou scenerii této části náměstí. Před nimi stojí čtyřboká kamenná kašna, pocházející ze 60. let 16. století. V roce 1667 byl na mísu kašny osazen toskánský sloup. Základ sloupu pochází údajně ze středověkého městského pranýře (v kameni jsou patrná místa pro vetknutí okovů). Na něm nyní stojí soška Immaculaty z druhé poloviny 18. století.
Slavonice - historické podzemí http://www.turistika.cz/mista/slavonice-historicke-podzemi Nachází se v hlavní míře pod Náměstím Míru a Horním náměstí a vytváří dva samostatné celky. Nejstarší částí je tzv. druhé patro. Jedná se o sklepy, které se začaly budovat pod jednotlivými domy v 15. století a v 2. polovině 16. století byly pak postupně propojeny. V hlavní míře měly odvodňovací účel, ale též i obranný v případě napadení. Hlavní chodby jsou relativně prostorné, jejich výška je asi 150 cm, šířka 40-60 cm. Koncem 16. století a později byly kopány nové, výše položené renesanční sklepy (I. patro). Budování podzemí bylo dokončeno pravděpodobně do třicetileté války. V roce 1993 byly zahájeny práce na sanaci a zmapování podzemí. Dnes prozkoumané podzemní chodby dosahují celkové délky 1375 m a nalézají se v hloubce 4-7 m. Od roku 1998 je část podzemí zpřístupněna. Vstup je v přízemí domu čp. 480 (pod informačním centrem). Jsou dva prohlídkové okruhy, delší trvá asi hodinu.
Slavonice - městské opevnění Z Městského opevnění se dochovala podstatná část parkánové hradby, zejména na severní a východní straně města. zachovaly se zde i některé bašty a část hranolové věže. Dodnes stojí dvě městské brány. Znojemská je původně gotická, renesančně přestavěná. Průčelí zdobí psaníčková sgrafitová rustika a erb s letopočtem 1552. Dačická brána vznikla kolem poloviny 16. století. Věžička na střeše je barokním doplňkem.
Slavonice - kostel Božího Těla Nachází se na severozápadním okraji města na tzv. Graselově naučné stezce a tvoří krajinnou dominantu. První zmínka o kapli pochází z roku 1280. Za husitských válek byla pobořena, ale již v roce 1437 je opravena. Pozdně gotická novostavba kostela vznikla za Jindřicha IV. z Hradce v letech 1478-91. Raně barokní přístavba byla dokončena roku 1677 a v roce 1820 přistavěna i loretánská kaple. K poutnímu kostelu vedou kapličky Křížové cesty z 18. století.
Pfaffenschlag Pfaffenschlag je zaniklá středověká osada. Osada zanikla pravděpodobně někdy v průběhu 12.století. Vesnice se skládala z více jak 10-ti domů uspořádaných ve dvou řadách. Každá stála na jednom břehu potoka, ten tak vlastně protékal návsí. Domy byly kamenné, navazovaly na ně hospodářské objekty. U některých domů byly zjištěny podzemní sklepní prostory (až 30m dlouhé). Dnes jsou zde k vidění základy Kamenných domů. Pokud vás zajímá tato lokalita, měli byste navštívit i Slavonické muzeum kde se dozvíte více.
Graselova sluj http://www.turistika.cz/mista/graselova-sluj
Tato podzemní prostora je spíše upravený převis v nízkém žulovém bloku, který měl v minulosti sloužit jako jedna ze skrýší loupeživé bandy J. G. Grasela. Ta v první polovině 19. století operovala na obou stranách hranice. Okolo ní prochází i Naučná stezka, která se taktéž nazývá Graselova a u sluje je informační tabule osvětlující Graselův vztah k tomuto území.
Zřícenina hradu Landštejn http://www.hrad-landstejn.eu/ Landštejn, který stojí v příjemné lesnaté krajině na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, od pradávna střežil hranici tří historických zemí Čech, Moravy a Rakouska. Po vstupu do hradního areálu je možno v první bráně navštívit malou expozici archeologických nálezů, objevených v posledních letech. Na jejich základě si můžeme udělat představu o každodennosti, životním stylu a vzdělanosti majitelů hradu. Při samostatné prohlídce areálu hradu můžete obdivovat ukázky rané hradní architektury, která patří v českých zemích k nejpozoruhodnějším. Jádrem hradu byla velká hranolová věž na jižní straně, na severní straně pak menší obytná věž s kaplí. Obě věže později spojil dvoupatrový palác. Horní část vyšší věže hradu byla upravena jako vyhlídková. Z jejího vrcholu je krásný pohled na lesnatou krajinu České Kanady. Na věži jsou, na všechny světové strany, umístěny tabule s označením nejzajímavějších viditelných cílů. Volná prohlídka hradu Dospělí 70,Návštěvní doba (otevřeno denně kromě pondělí) červen až srpen 9:00 – 17:15
Začátek poslední prohlídky 16:30
Do Jindřichova Hradce a zpátky na kole i lokálkou (32 km)
Kačležský rybník Protáhlý rybník založen r. 1544 s hrází dlouhou 648 metrů a 9 metrů vysokou. Vodní plocha o rozloze 196 ha a délce téměř 3 km dosahuje průměrné hloubky 2 m. Společně s Krvavým rybníkem byl vyhlášen r. 1994 za přírodní park jako významné hnízdiště ptactva s výskytem vydry a orla mořského.
Muzeum Jindřichohradecka http://www.mjh.cz/ Z bohatých sbírek muzea vynikají Krýzovy jesličky, největší lidový mechanický betlém na světě, ojedinělá kolekce převážně gotických plastik a unikátní soubor malovaných ostrostřeleckých terčů a terčových zbraní. V muzeu máte možnost dále shlédnout expozice cechů a hodin, knižní kultury, měšťanské a lidové kultury 19. století, archeologie, církevních památek, historii lékárenství v Jindřichově Hradci a síň Emy Destinové, Muzeum Jindřichohradecka uchovává ve své sbírce přes 50 tisíc položek, což představuje více než 100 tisíc sbírkových předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty. základní vstupné: 60,- Kč/osoba 1. duben - 6. leden denně mimo pondělí 1. červen - 31. srpen a 15. prosinec - 6. leden denně 8.30 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hodin
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – přístupná věž http://www.turistika.cz/mista/jindrichuv-hradec-vez-kostela-nanebevzeti-panny-marie Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází asi z 60.-70. let 14. století. Byl založen jako nový farní kostel a kostel komendy Řádu německých rytířů. Kostel je orientovaný, má pseudosíňové trojlodí s dlouhým chórem, pětiboce uzavřeným. Kostelem prochází poledník 15° východní délky, který je naznačen na dlažbě za kostelem. Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie Vyhlídková věž kostela (uváděná také jako Městská věž) se nachází na náměstíčku Za kostelem poblíž náměstí Míru. Jedná se o 68,3m vysokou gotickou věž pocházející z 15.století, která však byla přestavěna po velkém požáru v roce 1801. Původní věž byla ještě o jedno patro vyšší a bylo na ní umístěno 7 zvonů, z nichž jeden, zvaný Knaur, byl ve své době druhým největším zvonem v Čechách. Věž byla pro vyhlídkové účely zpřístupněna roku 1994 a jejím provozovatelem je Muzeum Jindřichohradecka, které zde pořádá i různé kulturní akce. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 35m. Vede na ni 153 schodů. Nad ochozem je ještě 24m vysoká báň s pětimetrovým křížem na vrcholu. Obdivovat z ní můžete celý Jindřichův Hradec s rybníkem Vajgarem a místním zámkem, i přilehlé okolí. jednotné 20,- Kč/osoba červen až srpen denně 10.00 – 12.30 a 13.30 – 18.00 hodin
Sousoší Nejsvětější Trojice - Jindřichův Hradec http://www.turistika.cz/mista/sousosi-nejsvetejsi-trojice-jindrichuv-hradec Tento barokní morový sloup je hlavní dominantou Náměstí Míru. Sousoší Nejsvětější Trojice (Nanebevzetí P. Marie) na Náměstí Míru pochází z let 1764-1766 a postavil je dačický sochař Matouš Strahovský. Dvacet metrů vysoký sloup je typickým produktem baroka, jeden z mnoha tzv. mariánských sloupů (morových), stavěných s podporou katolické církve na našich náměstích. Spodní část sousoší tvoří trojboký pilíř s výklenky, kde jsou umístěny sochy sv. Rosálie, sv. Anny s P. Marií a sv. Josefa s Ježíškem. Na volutách stojí sv. Prokop, sv. Jiří a sv. Vojtěch, nad nimi jsou sv. Hypolit, sv. Expeditu a sv. František Xaverský a ještě výš sv. Florian, sv. Jan Nepomucký a sv. Václav. Kolekci svatých završují archandělé, Michael, Gabriel a Rafael, hlavice
nese postavy Boha otce a Boha syna, kteří drží korunu nad Pannou Marií. Duch svatý se vznáší ve svatozáři. Náměstí míru se nachází v historickém centru Jindřichova Hradce poblíž zámku. Přímo přes náměstí prochází hned několik turistických značek - červená, zelená a žlutá. V přilehlé ulici Panské můžete navštívit infocentrum.
Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/ Dospělí Trasa A: Adamovo stavení
100,- Kč
Trasa B: Gotický hrad
90,- Kč
Trasa C: Apartmány a Rondel
90,- Kč
Prohlídka trasy A, B, C
220,- Kč
Černá věž
25,- Kč
Trasa A, Adamovo stavení
Provozní doba (otevřeno denně kromě pondělí)
Začátek poslední prohlídky
červen až srpen
9:00 - 17:30
16:30
Trasa B, Gotický hrad
Provozní doba (otevřeno denně kromě pondělí)
Začátek poslední prohlídky
červen až srpen
9:00 - 17:15
16:15
Trasa C, Apartmány 19. století a Rondel
Provozní doba (otevřeno denně kromě pondělí)
Začátek poslední prohlídky
červen až srpen
9:00 - 17:15
16:15
Černá věž
Provozní doba (otevřeno denně kromě pondělí)
Začátek poslední prohlídky
červen až srpen
10:00 - 16:30
16:00
Muzeum čs. Armády 1938 http://www.bunkry-jh.cz/ Muzeum předválečné techniky. Ke spatření je výzbroj a výstroj československé armády, model bunkru, kulometné lafety a další. Prodej vojenské literatury a plastikových modelů letadel a tanků. Červenec, srpen: pondělí až pátek 10 - 17 hod.; sobota, neděle a státní svátky 10 - 18 hod.
Jindřichohradecké místní dráhy http://jhmd.cz/ Jde o železniční tratě o rozchodu 760 milimetrů, tzv. bosenském, které vedou z Jindřichova Hradce do Obrataně, kde se nabízí možnost přestupu na "velkou železnici", a do Nové Bystřice na česko-rakouském pomezí. Jen pro srovnání, rozchod kolejí běžný pro české země je 1435 milimetrů, v Hradci se proto můžete svézt po kolejích s rozchodem téměř polovičním. Úzké koleje však nevylučují provoz normálněrozchodných železničních vozů. Pro takový případ se na podvozek vagonu namontuje tzv. podvalník, který je upraven na úzký rozchod. Toho se využívá hlavně v nákladní dopravě.
Jindřichův Hradec - 15.poledník 15.poledník naleznete na západní straně kostela Nanebevzetí Panny Marie. Je vyznačen v dlažbě a jeho popis je v několika světových jazycích. Podle legendy si při jeho překročení máte něco přát a přání se vám splní. Malý problém je však v tom, že při přesném měření tento poledník není tam, kde je v dlažbě naznačen, ale skutečně prochází asi o 100m dále, přibližně v místě Nežárecké brány. Při pohledu na satelitní snímky také zjistíte, že ani naznačení v dlažbě nemá přesný směr ze severu na jih. Ale kdo by si hrál na detaily...raději si užít tu atmosféru. Pokud chcete mít na ni památku, můžete se stavit v recepci penzionu "Na 15. poledníků" (ten na něm také neleží; najdete ho přibližně 50m východním směrem na začátku ulice Kostelní) a nechat si za mírný obnos vyhotovit Certifikát o překročení 15.poledníku. Sluneční čas 15. východního Poledníku je středoevropským časem. Poledník prochází přes Norsko, Švédsko, Dánsko, Polsko, Německo, Českou republiku, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Itálii, Libyi, Čad, Niger, Kamerun, Středoafrickou republiku, Republiku Kongo, Demokratickou republiku Kongo, Angolu a Namibii.
Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel, o.p.s. Muzeum s expozicí historie tkalcovství a gobelínů.
od 1. dubna do 31. října, denně kromě pondělí 10:00–12:00, 13:00–17:00, poslední prohlídka v 16:30, prohlídka trvá 1 hodinu plné: 60 Kč (pro dospělé)
Přes Litschau ke Staňkovskému rybníku (62 km)
Nová Bystřice ...
Rybník Blanko Leží v těsné blízkosti státní hranice při cyklostezce vedoucí z Nové Bystřice do rakouského Haugschlagu. Jeho rozloha je 11 ha. Jde o zarůstající lesní rybník, který je dnes vyhlášen za přírodní rezervaci. Zajímavavý pohled je z hráze rybníka po které vede i okružní Graselova stezka, začínající v Nové Bystřici.
Litschau Litschau je malé městečko pouhými s 2.269 obyvateli (k 1. lednu 2011) v okrese Gmünd v Dolním Rakousku. Obec leží ve výběžku jenom 5 kilometrů od hranic s Českem, a necelých 25 kilometrů od Jindřichova Hradce. Je tak nejsevernějším městem v celém Rakousku. Zdejší kraj je poměrně zalesněný a nedostupný, proto se Litschau stalo v roce 2007 zdravotním střediskem. Nadmořská výška obce je 531 metrů nad mořem. Počátky samotného města se datují do 13. století. V roce 1297 mu Habsburkové udělili právo trhu a díky obchodu se město mohlo začít rozvíjet. Nejvyčerpávající pro město bylo 16. století a doby rolnických povstání a následná ničivá třicetiletá válka. Ze všeho se naštěstí město vzpamatovalo. Kdybyste chtěli znát nějaké zajímavosti o městě, tak původ jeho jména je prý slovanský a pochází z názvu „Líčov“ nebo „Lič“. Zajímavý je také populační vývoj města, které se poměrně rychle vylidňuje, ještě v roce 1971 tu žilo 3.230 lidí, tedy o tisícovku více, než dnes. Jinak Litschau je opravdu velmi krásná obec. Leží v zalesněné kopcovité krajině a v okolí je hned několik jezer. Ty dvě největší přímo ve městě jsou podlouhlé Schonauer Teich a Herrensee, které jsou spojené úzkým kanálem. Město má svůj středověký hrad i výstavní náměstí s kostelíkem.
Zámek Litschau Hradní sídlo v Litschau bylo založené na dálkové silnici do Čech hrabaty von Hirschberg a poprvé je listinně uváděno již r. 1215. V letech 1237 až 1297 je panství užíváno jako léno hrabat von Plain-Hardegg a později jako lenní majetek pány von Rosenberg z majetku rodu von Kuenring. R. 1297 je hrad prodán zemskému knížeti vévodovi Albrechtu I. Po vymření hlavní větve tohoto rodu je panství dáno do zástavy nejdříve pánům von Klingenberg a po nich následuje udělení léna k tomuto majetku pánům von Puchheim, kteří zde hospodaří až do r. 1470. V tomto roce se mění majitel panství. Novým majitelem se stává Oldřich von Grafenegg, ale již dva roky poté musí hrad a příslušné zboží předat císaři Bedřichu III. R. 1542 kupuje panství od císaře Ferdinanda I. baron von Kraig. Jeho potomci prodávají r. 1587 panství baronu Václavu von Moratschky na Noskau. Na počátku 30-ti leté války je panství krátkodobě v českých rukou (do r. 1620) a r. 1620 je Ondřeji von Moratschky majetek zabaven. Od této doby je hrad a panství předmětem častých změn majitelů. Tento stav se mění až r. 1763, kdy panství získává říšský hrabě Christian August von Seillern. V držení této rodiny Seillern-Aspang je hrad dodnes. Hrad se nalézá přímo ve středu města západně od náměstí. Areál je orientován zápodovýchodním směrem, na ostrožně pravého břehu potoka Reißbach. Asi 500 m severozápadním směrem od hradu leží kopec zvaný „Hausberg", vysoký 591 m n. m. Toto jméno možná označuje polohu předchůdce dnešní stavby. Podobná domněnka o starším osídlení, bez udání polohy a bez přesnějšího datování, se váže i k sousednímu, výraznému návrší "Eulenberg", (620 m n. m.), 1,7 km jihozápadně od Litschau. Místo středověkého hradu bylo zvoleno naproti osídlení města, jen na mírně zvýšené plošině vystupující z boku hory, a je ze severu a západu chráněno hlubokými příkopy. Dnešní hradní komplex, na půdorysu nepravidelného obdélníku, má dodnes částečně zachovaný palác z první fáze výstavby. Částečně patrná struktura zdiva z lomového kamene v západní části pochází z 12.st. Ve druhé stavební fázi vznikl 6-ti patrový, válcový bergfrit ve východní části dispozice, postavený uvnitř obvodové hradby jádra. Vysoko položený vstup s výklenkem po padacím můstku dokumentuje původní výšku této stavby. Věž chránila východní
přístup do hradního jádra. Struktura zdiva a použité detaily věže náleží ještě do pozdního 13.st., max. ranného 14.st. Pozdně gotický typ profilovaných krakorců horního poschodí podpíral vysunuté dřevěné patro nebo obíhající ochoz. Poškození hradu v průběhu husitského vpádu kolem r.1431 podmínilo vybudování nového a zesílení starého opevnění datovaného k r.1463. V této době vzniklo jižní předhradí s vnější a vnitřní stavbou brány a části ještě dnes zachované zástavby v oblasti jádra i předhradí. Původní padací most vnější brány ustoupil novodobé masivní konstrukci. V průběhu 16. st., především pak v 17. st. byla provedena další výstavba obytných křídel a přestavba starších budov příznačná pro tuto dobu. Také došlo k postavení vnějšího rozsáhlého, bastionového opevnění, dnes ještě patrného především stranou k městu. Toto silné opevnění zabránilo r. 1645 dobytí švédskými vojsky. Po bezvýznamných barokních úpravách došlo v průběhu 18. a 19. st. k dočasnému úpadku. Teprve od r.1888 se započalo s obnovou neobývaných budov. Tyto opravy trvaly až do r. 1910. Tehdy byly například sníženy zachovaná křídla budov nebo naopak vznikly novostavby, dodnes stále patrné. V II. pol. 18. st. bylo založeno severně vedlejší hospodářské stavení, jenž bylo r.1793 přestavěno na "nový zámek", a nahradilo, po zániku hradu, jeho reprezentační funkci. Ještě dnes vyčnívá z východní fasády jádra dřívější kaple, jenž byla ve slohu pozdního 18.st. začleněna mezi ostatní stavby
Staňkovský rybník Nedaleko Chlumu u Třeboně se při státní hranici ČR a Rakouska rozprostírá na území CHKO Třeboňsko hladina Staňkovského rybníka. Rozlohou sedmý největší rybník v ČR vznikl přehrazením Koštěnického potoka u vsi Staňkova (podle ní získal i své jméno). Založil ho v roce 1550 rybníkář, který v polovině 16. století vybudoval na panství Krajířů z Krajku pozoruhodnou soustavu rybníků, Mikuláš Ruthard z Malešova. Rybník se původně jmenoval Soused, později dostal jméno Velký Bystřický. Má zemní sypanou hráz 14 m vysokou a 160 m dlouhou. Za ní je vodní nádrž o obsahu 6,6 mil. m krychlových vody, jejíž plocha má rozlohu 241 hektarů. Hloubka vody v rybníce dosahuje v některých místech téměř 10 m. Šest kilometrů Dlouhý rybník o obvodu 21 km odvodňuje 124 km čtverečních sběrného území. Jeho severovýchodní břeh je součástí státní hranice s Rakouskem.
Kámen republiky Mladí muži, kteří byli umístěni ve zdejších kasárnách, vytvarovali z pískovce podobu dřívější Československé republiky. Poté vytesali do kamene státní hranici, tehdy ještě se Slovenskem a především s částí Karpat. Dále následoval nápis: "Naše je a naše zůstane 1938".
Ostatní Graselova stezka (29km) http://www.grasel.eu/nova-bystrice-mapa-a-popis-stezky http://www.novabystrice.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=10497&id_dokumenty=2676 Stezka vychází od I-centra na náměstí. Vede vpravo městem ke golfovému hřišti, kolem rybníků Mnišský, Proudný až k rybníku Blanko, kde je pří-rodní rezervace. Za hrází, po silničce vpravo jdeme do obce Smrčná. Na návsi, za silnicí vede vlevo mezi domky, okolo rybníka a za posledním domem mezi pastviny. Za hrází dalšího rybníčku stoupá vpravo až do Hradiště. Za obcí vede stezka vlevo do skal, odtud se vrací na silnici. Podél sjezdovky jdeme až na hlavní silnici. Za ní stoupáme k bunkru a od něj vpravo dolů na Ovčárnu. Dále vlevo mezi zahrady, kolem rybníčků a vlevo do lesa. Za lesem vpravo po silnici do Hůrek. Ve vsi odbočíme vpravo k zastávce úzkokolejky. Dále stezka vede po silnici do obce Blato. Na návsi u kapličky doprava a kolem rybníku Osika jdeme až do obce Klášter. Zde kolem kostela stoupá stezka vpravo k samotám Mýtinky. V aleji stezka odbočuje vpravo a lesem vede až ke kapličce nad obcí Artolec. Za kapličkou vpravo na kamenný vrch, za ním doprava na louky nad Bystřicí a vlevo k silnici. Po ní 1km do výchozího místa.
Židovský hřbitov Nová Bystřice O prvním příchodu obyvatel židovské víry do Nové Bystřice není známo nic bližšího.Ve Staroměstském registru provedených obřízek jsou z Nové Bystřice jako úplně první zmíněni Emil Kohn (1821) a Abraham Stern (1827). Teprve po roce 1848 začíná zápisů přibývat, přicházejí sem celé rodiny. V letech 1860-1904 existovala v Nové Bystřici židovská škola, kde mj.vyučoval i rabín Hermann Steiner, ušlechtilý, zbožný a velice vzdělaný muž, těšící se neobyčejné vážnosti novobystřických obyvatel (zemř. 1922, pochován se ženou na zdejším židovském hřbitově). Roku 1875 si zdejší židovské obyvatelstvo vystavělo vlastní templ v tehdejší Nádražní, nynější Vídeňské ulici, kde měli v prvním patře prostornou krásnou modlitebnu. (později Husův sbor, poté mládežnický dům). Tzv. Kultovní izraelitské společenství bylo v Nové Bystřici založeno roku 1893 Gustavem Weissem(do té doby spadali místní Židé pod Staré město). Z představených kultovní obce jmenujme např. Ludwiga Beera a Viktora Katze. Z živností, které místní Židé provozovali, jmenujme na prvním místě Wolfa Podzahradskyho, který v tehdejší Mlýnské ulici pálil a šenkoval alkoholické nápoje (asi od r.1850, zemř.1897). Jeho syn Ludwig Podzahradsky poskytl roku 1900 10 000 zlatých na založení studentské nadace, poskytující každoročně stipendium jednomu chudému studentu židovského a jednomu chudému studentu křesťanského původu. Jelikož mezi křesťany bylo více opravdu chudých studentů, obdrželi většinou obě dvě stipendia. Druhý syn Josef Podzahradsky provozoval od vrchnosti pronajatou pálenkářskou živnost po otci, roku 1902 ji však vrchnost převzala do vlastní režie a Josef Podzahradsky později přesídlil do Vídně. V nedalekém Praunšláku pálila lihové nápoje rodina Friedova. Rudolf Fried byl od r.1931 správcem novobystřického panství ve službách židovské rodiny Kernerů z Vídně. Židovští podnikatelé se též uplatnili ve zdejším textilním průmyslu. Ludwig Beer vlastnil mechanickou pletárnu, firma Popper syn tkalcovnu od r. 1929 a Firma Wurmfeld továrnu v Albeři. Při sčítání obyvatel v roce 1924 zde žilo 76 izraelitů. Když nahlédneme do prezenčních listin různých akcí, ještě do roku 1938 zde vždy najdeme zastoupenou i tzv. israelitskou kultovní komunitu (např. při oslavě Benešových narozenin 1936 či smuteční vzpomínce k pohřbu prezidenta Masaryka 1937). 30. Září 1939 bylo Izraelitské kultovní společenství oficiálně zrušeno a dům rabína a židovský templ byl stejně jako židovský hřbitov zabrán. Firmy Wurmfeld a Beer byly spravovány německoříšským komisariátem. Jaký byl přesně další smutný osud novobystřických tehdy přibližně šedesáti židů, se nám vzhledem k absenci potřebných materiálů nepodařilo zjistit. Novobystřický starosta v dopise nadřízeným orgánům sděluje, že "prchající Židé si vše vzali s sebou a z cenností už zde nic není", ale kdo ví, jak to všechno vlastně bylo. Dnes si jejich život v našem městě a okolí můžeme připomenout pouze procházkou na starý židovský hřbitov.
Zaniklé obce - Staré Hutě, Lužánky a Arnolec Staré Hutě (Althütten, Huť Stará, Hutě Staré - zaniklá) Ves 8 kilometrů jihovýchodně od Nové Bystřice na jižní straně 703 metrů vysokého vrchu Gaisberges (dnes Starohuťský vrch), hejtmanství Jindřichův Hradec, okres, fara a pošta Nová Bystřice. V roce 1890 zde žilo v 41 domech, 249 německých obyvatel, v roce 1915 219 německých obyvatel, v roce 1921 ve 38 domech 194 obyvatel, z toho 183 německých, v roce 1938 153 německých obyvatel ve 40 domech. Katastrální výměra obce činila 705 hektarů. Od roku 1913 byl starostou Anton Macho. V obci bývala 1třídní škola (v roce 1915 zde byli učitelé Barbara a Johann Fiala), tkalcovna lnu a koňských žíní, sklárna, škola a hájovna (v roce 1915 zde žil hajný Emanuel Schindler), hostinským byl Lorenz Neuwirth, kupec Karl Pfeiffer. V okolních lesích pracovali uhlíři a smolaři. První zmínka o obci je z roku 1381. Ke Starým Hutím přináležely samoty – skupiny domků - Mähringhäuser a Hammerhäuser. Na místě bývalé obce se dnes rozprostírá hustý les a pouze zbytky základů domů a dvoje boží muka upomínají na dobu, kdy zde byla vesnice. Počátkem 50. let 20. století bylo rozhodnuto o vystěhování českých obyvatel, kteří obec dosídlili po odsunutých Němcích, jejím zboření a zalesnění. Zalesnění prováděl hajný Theodor Kubák. 48°58'22.916"N 15°10'17.267"E Lužánky (Auerhäusler, Auhäuser - zaniklá) Jednalo se o malou osadu tvořenou několika chalupami. Na místě, kde osada Lužánky stávala jsou v lese zbytky základů domů a na stromě svatý obrázek. Kolem vede lesní cesta do Filipova a k Filipovské hájovně. 48°59'23.154"N 15°12'48.643"E Arnoleč (Arnolzhof, Arnolec - zaniklá) Samota Arnolzhof (Arnoleč, Arnolec) bývala poplužním dvorem. Na místě, kde dvůr stával, je zbytek sklepa a kamenných základů
Zaniklé obce Mnich,Mýtinky a Obora Mnich (Münichschlag, Münichšlag - zaniklá) ulicová ves v Čechách 2 kilometry jihojihozápadně od Nové Bystřice, nadmořská výška 589 metrů, hejtmanství Jindřichův Hradec, okres, fara a pošta Nová Bystřice; v roce 1890 zde žilo v 61 domech 434 německých obyvatel, v roce 1938 v 73 domech 354 německých obyvatel. Byla zde škola, pomník obětem 1. světové války a několik rybníků. Katastr obce zaujímal rozlohu 502 hektarů. Byl zde filiální kostel sv. Jana Křtitele s kostnicí. Kostel byl až do roku 1355 farním kostelem pro Novou Bystřici. Jednalo se o významnou gotickou stavbu, kterou se bohužel nepodařilo zachránit před zbořením. Nedaleko obce, 0,5 kilometru jižně u hranice s Rakouskem, byl na říčce Dračici mlýn. V roce 1869 se obec jmenovala Münichschlag, v letech 1880 až 1890 Münichšlag, v letech 1900 až 1910 Münichschlag, od roku 1921 Mnich. Obec byla založena již v roce 1175 mnichy z Mailbergu. V roce 2008 zde proběhl menší archeologický průzkum, do kterého se zapojili studenti Jindřichohradeckého gymnázia. 49°0'20.593"N 15°5'41.619"E Mýtinky (Braunschlag, Pranšláky) osada v Čechách 5 kilometrů východně od Nové Bystřice přináležející k obci Klášter (Konrads, Konrač), rozptýlené osídlení, hejtmanství Jindřichův Hradec, okres, bývalé panství a pošta Nová Bystřice, fara Klášter. V roce 1890 žilo ve 20 domech, 189 německých obyvatel, v roce 1938 82 německých obyvatel ve 23 domech. První zmínka o osadě je z roku 1489. Osada byla roku 1533 zničena Novokřtěnci a pak ještě několikráte za třicetileté války mezi roky 1618 a 1648. Býval zde lihovar a myslivna. Farností patřil Braunschlag ke Klášteru II (Kloster). Obora (Thiergarten -zaniklá) malá osada na předměstí Nové Bystřice ležící u silnice kousek od přechodu do Rakouska, hejtmanství Jindřichův Hradec. V roce 1890zde ve 21 domech žilo 127 německých obyvatel, v roce 1938 127 německých obyvatel ve 24 domech. V osadě byla kaple. Nedaleko osady jsou dva velké rybníky – Novobystřický (Neubistritzer Teich) se 17 hektary a Mnišský rybník (Münichschläger Teich) 27 hektarů velký, u kterého bývalo koupaliště. Dále je zde několik menších rybníků
Česká Kanada nejenom kraj borůvek Malebná příroda České Kanady jistě potěší i zaujme. Celá oblast je přírodním parkem, chráněným územím nejnižšího významu, přesto bychom se zde měli chovat tak, abychom umožnili zachování veškerých přírodních krás a hodnot. V oblasti přírodního parku bylo vyhlášeno také několik chráněných území, většina z nich je v terénu označena. Přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky jsou po obvodu značeny dvěma červenými pruhy. Je možné se zde volně pohybovat, je však zakázáno vstupovat do pobřežních porostů rybníků a močálů a na mokré louky, kde by mohlo docházet k ničení vegetace a k rušení hnízdících ptáků či dalších živočichů. Zakázán je také odchyt či sběr všech chráněných druhů. Zákaz platí i pro fotografování hnízdících ptáků. Národní přírodní památky Kaproun (2,9 ha) Přechodové luční rašeliniště. Přírodní rezervace Blanko (11,93 ha) Rašelinný rybník s cennými probřežními porosty a luční rašeliniště na poloostrově. Hadí vrch (13,3 ha) Zachovalé jalovcové porosty s acidofilním bylinným a keříčkovým patrem na balvanité suti. Krvavý a Kačležský rybník (383,5 ha) Rybníky s rákosinami, rašelinnými a vlhkými loukami. Ornitologicky velmi významné lokality. Vyskytuje se zde i řada zvlášť chráněných mokřadních druhů rostlin. Skalák u Senotína (14,2 ha) Zachovalé fragmenty luk svazů Calthion, Molinion, Violion caninae a mezotrofní rybník s vysokou diverzitou rostlin i živočichů. Přírodní památky Jalovce u Kunžaku (0,3 ha) Kompaktní jalovcové porosty jako doklad exetnzivního využívání kamenitých pastvin. Jalovce u Valtínova (5 ha) Kompaktní jalovcové porosty s typickým bylinným a keříčkovým patrem. Rašeliniště u Suchdola (2,55 ha + ochranné pásmo) Výskyt bohaté vzácné rašelinní flóry s ohroženými druhy rostlin. Rašeliniště Mosty (3 ha) Luční rašeliniště, rašelinný bor a pobřeží rybníka s řadou chráněných rostlin. Dědek u Slavonic (2,8 ha) Mezotrofní vrchovinný rybník s botanicky cenným pobřežím a vysokou druhovou pestrostí planktonu a dalších vodních organismů. Gebhárecký rybník (19,03 ha) Rybník uprostřed lesa u osady Skalka. Důvodem ochrany je oligomezotrofní rybník s typickou vegetací a okolní luční rašeliniště. Rašeliniště Klenová (4,5 ha) Lužní rašeliniště s řadou významných rostlinných druhů. Velký Troubný (Rákosní) rybník (8,2 ha) Mezotrofní rybník s vysokou druhovou pestrostí vodních organismů a živočichů.
