Návrh vnitropodnikových směrnic pro firmu RB Stolařství, s. r. o

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení

Návrh vnitropodnikových směrnic pro firmu RB – Stolařství, s. r. o.

Červen 2014

Simona Pytlová

Tento Tentoprojekt projektjejespolufinancován spolufinancovánEvropským Evropskýmsociálním sociálnímfondem fondemaastátním státnímrozpočtem rozpočtemCR. CR.

Tato absolventská práce s názvem „Návrh vnitropodnikových směrnic pro firmu RB – Stolařství, s.r.o. “ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038 “Inovace vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.

ABSTRAKT Tato absolventská práce se zabývá návrhem vnitropodnikových směrnic pro firmu RB – Stolařství, s.r.o. Teoretická část obsahuje obecné informace jako úloha, význam, náležitosti a právní předpisy vnitropodnikových směrnic. Dále také problematikou konkrétních směrnic jako dlouhodobý majetek, odpisový plán, zásoby, inventarizace majetku a závazků a pokladna. Praktická část zahrnuje profil firmy a návrh konkrétních vybraných směrnic pro společnost.

Klíčová slova: Vnitropodnikové směrnice, účetnictví, legislativa, zákon o účetnictví, účetní jednotka

ABSTRAKT This thesis deals with internal guidelines for the company RB – Stolařství, s.r.o. The

theoretical part contains general information about the role, importance , relevance and legislation of internal guidelines. It also issues specific directives such as fixed assets, amortization schedule , inventory, the amount of assets and liabilities and cash register. The practical part contains the company profile and draft of specific guidelines for the selected company.

Keywords: Internal guidelines, Accounting, Legislation, Accounting act, Accounting unit

Na tomto místě chci poděkovat své rodině.

Motto „Být připraven je nejdůležitější předpoklad úspěchu.“ [Henry Ford]

Prohlášení

Já, Simona Pytlová, absolvent(ka) denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, že: a) jsem autorem (autorkou) a nositelem (nositelkou) autorských práv k absolventské práci na téma „Návrh vnitropodnikových směrnic pro firmu RB – Stolařství, s.r.o.“, která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem použil(a) zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níže specifikovanou licenci

Creative

commons,

jejíž

plné

znění

je

dostupné

na

adrese

http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: 

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vždy s uvedením jména autora a názvu díla;



licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;



licence vylučuje jakékoli komerční využití díla;

d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněn(a) ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín.

Zlín, 31. 07. 2014 .......................................... podpis

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8 1 VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE ....................................................................... 9 1.1 ÚLOHA VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC ............................................................ 9 1.2 NÁZVY VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC .......................................................... 10 1.3 VÝZNAM VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC ....................................................... 11 1.4 NÁLEŽITOSTI A ROZDĚLENÍ VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC ........................... 12 1.5 PRÁVNÍ PŘEDPISY VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC ......................................... 14 2 PROBLEMATIKA KONKRÉTNÍCH SMĚRNIC ............................................... 15 2.1 DLOUHODOBÝ MAJETEK .................................................................................. 15 2.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek ........................................................... 16 2.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek ....................................................... 16 2.1.3 Drobný dlouhodobý majetek ............................................................ 17 2.1.4 Dlouhodobý finanční majetek .......................................................... 17 2.2 ODPISOVÝ PLÁN .............................................................................................. 17 2.2.1 Účetní odpisy .................................................................................... 18 2.2.2 Daňové odpisy .................................................................................. 19 2.3 ZÁSOBY ........................................................................................................... 19 2.4 INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ ............................................................ 20 2.5 POKLADNA ...................................................................................................... 23 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 26 3 O ORGANIZACI ..................................................................................................... 27 3.1 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ .............................................................................. 27 3.2 HISTORIE A SOUČASNOST ................................................................................ 27 3.3 ÚSPĚCHY FIRMY .............................................................................................. 28 3.4 MAJETEK FIRMY .............................................................................................. 28 3.5 LEGISLATIVA VYUŽITÁ VE FIRMĚ..................................................................... 28 4 NÁVRH VYBRANÝCH SMĚRNIC ...................................................................... 30 4.1 SMĚRNICE Č. 1 – ÚČTOVÝ ROZVRH .................................................................. 31 4.1.1 Účel směrnice ................................................................................... 31 4.1.2 Legislativa ........................................................................................ 31 4.1.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 31 4.2 SMĚRNICE Č. 2 – OPRAVY ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ .............................................. 33 4.2.1 Účel směrnice ................................................................................... 33 4.2.2 Legislativa ........................................................................................ 33 4.2.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 33 4.3 SMĚRNICE Č. 2 – OCHRANNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY .......................................... 35 4.3.1 Účel směrnice ................................................................................... 35 4.3.2 Legislativa ........................................................................................ 35 4.3.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 35 4.4 SMĚRNICE Č. 4 – DLOUHODOBÝ MAJETEK ....................................................... 37

4.4.1 Účel směrnice ................................................................................... 37 4.4.2 Legislativa ........................................................................................ 37 4.4.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 37 4.5 SMĚRNICE Č. 5 – ODPISOVÝ PLÁN .................................................................... 42 4.5.1 Účel směrnice ................................................................................... 42 4.5.2 Legislativa ........................................................................................ 42 4.5.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 42 4.6 SMĚRNICE Č. 6 – POKLADNA............................................................................ 46 4.6.1 Účel směrnice ................................................................................... 46 4.6.2 Legislativa ........................................................................................ 46 4.6.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 46 4.7 SMĚRNICE Č. 7 – INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ ................................. 49 4.7.1 Účel .................................................................................................. 49 4.7.2 Legislativa ........................................................................................ 49 4.7.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 49 4.8 SMĚRNICE Č. 8 – ZÁSOBY ................................................................................ 52 4.8.1 Účel .................................................................................................. 52 4.8.2 Legislativa ........................................................................................ 52 4.8.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 52 4.9 SMĚRNICE Č. 9 – ÚSCHOVNA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ, ARCHIVACE DOKLADŮ ..... 57 4.9.1 Účel směrnice ................................................................................... 57 4.9.2 Legislativa ........................................................................................ 57 4.9.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 57 4.10 SMĚRNICE Č. 10 – PODPISOVÉ ZÁZNAMY ......................................................... 59 4.10.1 Účel směrnice ................................................................................... 59 4.10.2 Legislativa ........................................................................................ 59 4.10.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 59 5 DOPORUČENÍ ......................................................................................................... 61 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 64 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 65 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 66 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 67

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

7

ÚVOD Tématem absolventské práce jsou vnitropodnikové směrnice a jejich návrh pro firmu RB – Stolařství, s.r.o. Vnitropodnikové směrnice jsou nedílnou součástí a velmi potřebnými dokumenty ve firmě. Ač je povinností každé účetní jednotky tyto směrnice ze zákona vytvářet, bývá bohužel prověřenou zkušeností, že většina firem, zejména fyzických osob považuje směrnice za nepodstatné a jsou vytvořeny velmi zřídka. Přitom vytvořené vnitropodnikové směrnice jsou jakýmisi nástroji pro vnitřní řízení firmy. Ulehčují práci při kontrole účetnictví nebo při nástupu nového pracovníka a říkají nám, jak máme v dané situaci dle směrnic postupovat. Firma bude působit od roku 2015 jako s.r.o. a proto byly potřeby vytvořit nové vnitropodnikové směrnice. Absolventská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretické část se zabývá úlohou směrnic, jejich významem pro společnost, náležitostmi, které musí obsahovat a právními předpisy, které se musí dodržet a problematikou konkrétních vybraných vnitropodnikových směrnic obecně. Praktická část začíná charakteristikou a informacemi o firmě RB – Stolařství, s.r.o. Dále jsou vytvořeny konkrétní vnitropodnikové směrnice, které se pro firmu hodí. Každá směrnice nese svůj název, účel, legislativu a vnitropodnikovou úpravu. Navrženy jsou směrnice jako – účetní rozvrh, opravy účetních záznamů, ochranné pracovní pomůcky, dlouhodobý majetek, odpisový plán, pokladna, inventarizace majetku a závazků, zásoby, úschovna účetních záznamů a archivace dokladů a podpisové záznamy.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

9

VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE

„Vnitropodnikové směrnice lze charakterizovat jako stanovení pravidel, organizace, podmínek, povinností, odpovědnosti a pravomocí v určité pracovní činnosti. Smyslem účetních směrnic je aplikovat zákonné předpisy na konkrétní podmínky v účetní jednotce. Měly by být součástí podnikové kultury, stát se aktivně využívaným nástrojem usnadňujícím orientaci v operativních činnostech, kterými se musí více či méně všichni zaměstnanci zabývat.“ (Otrusinová; Šteker, 2007) Určují se jimi: 

způsoby vykonávání jednotlivých funkcí účetní jednotky nebo jejich organizačních prvků,



konkretizují funkční náplně,



vztahy prvků při vykonávání těchto funkcí. (Svobodová, 2005, s. 15)

Poslání směrnic je: 

rozpracovat některé oblasti činností do takových podrobností, jak to vyžaduje potřeba racionálního plnění funkcí účetní jednotky a jejich organizačních prvků,



upravovat činnosti a vlastnosti, jak to vyžadují právní předpisy, nebo pro které se úprava považuje z hlediska účetní jednotky za potřebnou a užitečnou z hlediska významu opakovanosti výskytu apod.,



aby obsahovaly ustanovení natolik stálá, aby se podle nich mohly vytvářet účelné stereotypy chování a aby zjistily automatické fungování, avšak ponechávaly prostor pro sebe uplatňování a aktivitu příslušných pracovníků zabývajících se příslušnou oblastí (problematikou). (Svobodová, 2005, s. 15)

Vnitropodnikové směrnice by měly být každoročně revidovány či alespoň kontrolovány. (Hruška, 2005, s. 4) Dle Kovalíkové (2011, s. 6), je povinností každé účetní jednotky vytvořit pro vedení svého účetnictví vnitřní směrnice.

1.1 Úloha vnitropodnikových směrnic Úloha vnitropodnikových směrnic spočívá především v zajištění jednotného metodického postupu při sledování skutečnosti nastalých v různých vnitropodnikových útvarech. Tím mají též pomáhat při sestavování vnitropodnikových plánů. Tento jednotný postup musí


10

být zajištěn i v čase, tj. vnitropodniková směrnice by měla přispět k zachování stejného postupu a stejného řešení obdobných situací v různých účetních obdobích. (Louša, 2014, s. 7 - 8) Hlavní účel vnitropodnikových předpisů: 

používání jednotného a přehledného účetního rozvrhu účetní jednotky,



dosažení jednotného oceňování a stejného posuzování shodných účetních případů,



vymezení účetních dokladů včetně účetních písemností a organizační zabezpečení oběhu účetních dokladů, jejich přezkušování a vedení účetních knih,



jednotné organizační zabezpečení provádění inventarizace (fyzické a dokladové),



organizační zabezpečení úschovny a archivování účetních a daňových písemností. (Sotona, 2006, s. 2)

V případech možných alternativních řešení je vnitropodnikovou směrnicí vyjádřena vůle odpovědných pracovníků účetní jednotky postupovat v určitých konkrétních situacích tak ne a jinak. V tomto případě plní vnitropodnikové směrnice úlohu pravidel, kterými se musí řídit všichni pracovníci účetní jednotky a případně i ti pracovníci, kteří zajišťují účetnictví společnosti a nejsou jejími zaměstnanci. I u těch nejmenších společností není možno spoléhat vždy pouze na paměť jejich pracovníků. (Louša, 2014, s. 8) Hlavním smyslem vnitřních směrnic je zajištění jednotného metodického postupu při sledování skutečností a zachycování hospodářských operací v různých vnitřních útvarech, a to ve stejném čase. Jednotný postup při řešení stejných operací je potřebný pro správné posuzování a hodnocení daných skutečností v účetní jednotce jako celku. (Kovalíková, 2011, s. 8) Velmi důležitý důvod pro tvorbu směrnic je vytvoření určitého nástroje pro vnitřní řízení účetní jednotky. Pokud bude mít účetní jednotka příslušné směrnice vytvořené, tak se minimalizuje riziko, že by docházelo k porušování právních předpisů. (Kovalíková, 2011, s. 8)

1.2 Názvy vnitropodnikových směrnic Pod jakým názvem budou vnitropodnikové směrnice vydávány, není tak podstatné. Tyto směrnice mohou být vydány jako příkaz vedoucího pracovníka, metodická směrnice, pokyn, oběžník, dopis či v jakékoli jiné formě. Podstatný je jejich obsah, tj. obvykle


11

stanovení metodiky postupu a určení osob, které budou odpovídat za její dodržování, osob odpovědných za udržování směrnic v aktuálním stavu, rozsah a dobu jejich platnosti a určení odpovědnosti za kontrolu jejich dodržování. Důležité je také, aby byly tyto směrnice živým dokumentem, dle kterého je postupováno a se kterým se pracovníci radí, pokud potřebují znát, jak je v účetní jednotce pro určitý případ řešen metodický postup. (Louša, 2014, s. 8) Směrnice mohou být vydávány zejména jako: metodické směrnice, organizační směrnice, vnitřní směrnice atd. (Kovalíkové, 2011, s. 8) Obvykle se ve většině firem, vyskytuje několik názvů písemností, dle povahy a důležitosti. (Hruška, 2005, s. 5) Ať již zvolí účetní jednotka název jakýkoliv, měla by následně v tomto označení pokračovat. Nově vydané směrnice je vhodné číslovat vzestupně, s uvedením prvého platného účetního období. (Hruška, 2005, s. 5) Dle Kovalíkové (2011, s. 8) by se měly směrnice sestavit minimálně ze dvou částí. První část je obecná, druhá část se bude týkat již konkrétního postupu v účetní jednotce. Nikdy by však směrnice neměla být pouze obecným konstatováním právních předpisů.

1.3 Význam vnitropodnikových směrnic Primárním důvodem sestavení vnitropodnikových směrnic je nutné považovat nástroje pro vnitřní řízení účetní jednotky. Jestli účetní jednotky sestaví vnitropodnikové směrnice, je možné provádět kontrolu chodu účetní jednotky bez zbytečných diskusí mezi jednotlivými pracovníky. To vede i ke zvýšení jistoty pro majitele i vedení účetní jednotky, že nedochází k činnostem na základě nahodilosti či okamžitého rozhodnutí některého pracovníka. (Sotona, 2006, s. 1) Nutnost vytvoření vnitropodnikových směrnic vyplývá nepřímo ze samotné definice předmětu účetnictví, tedy poskytovat úplné, průkazné a správné informace o stavu a pohybu majetku a závazků, o vlastním kapitálu, o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku. To vše při dodržování základních zásad pro vedení účetnictví. Základním vodítkem pro to, jaké vnitřní účetní předpisy má účetní jednotka formulovat, je zpracování přehledu skutečností, které se do účetnictví promítají ve vztahu ke konkrétní činnosti účetní jednotky. (ÚČETNÍ KAVÁRNA, © 2014)


12

Tvorba účetních směrnic je proces, který vzniká napříč organizační strukturou podniku. Kvalitně vytvořené směrnice tak představují jeden z nástrojů pro vnitřní řízení účetní jednotky. Vnitřní předpisy mají kromě jiného stabilizovat účelný způsob řízení a organizace práce, vymezit odpovědnost, stanovit pravomoci a povinnosti. (ÚČETNÍ KAVÁRNA, © 2014) V případě výměny účetních či ekonomických pracovníků, napomáhá existence vnitropodnikových směrnic k lepší orientaci a adaptabilitě nových pracovníků. To přináší i zvýšenou jistotu pro majitele i vedení samotné účetní jednotky, nedochází k nahodilému provádění činností či k nesprávnému rozhodnutí některého z pracovníků. Tato rizika jsou značně snížena právě existencí vnitropodnikových dokumentů, které definují všechny důležité činnosti. (ÚČETNÍ KAVÁRNA, © 2014) Dalším důvodem pro sestavení kvalitních vnitropodnikových směrnic je lepší možnost vnější i vnitřní kontroly hospodaření a účetnictví, ať již jde o kontrolu auditorem, případně finančním úřadem, pro které jsou psaná pravidla firmy jedním ze znaků důvěryhodnosti. Z praxe je potvrzena skutečnost, že pokud jsou při kontrole předloženy dobře zpracované vnitřní směrnice, probíhá kontrola daleko rychleji a plynuleji a někdy správné odůvodnění daného postupu pomocí směrnice může zabránit i případným sankcím. (ÚČETNÍ KAVÁRNA, © 2014) Sestavení vnitropodnikových směrnic přináší poměrně rozsáhlou a časově náročnou práci. Je o to obtížnější, že tyto předpisy se netýkají pouze pracovníků v účetním oddělení, ale zahrnují činnost ve většině vnitropodnikových útvarů účetní jednotky. (Sotona, 2006, s. 1) Pravidla stanovená vnitropodnikovými písemnostmi jsou závazná pro všechny pracovníky dané účetní jednotky. (Hruška, 2005, s. 4)

1.4 Náležitosti a rozdělení vnitropodnikových směrnic Aby nemohlo dojít ke vzniku pochybností o platnosti nebo datu účinnosti vnitropodnikové normy a o identifikaci popisované problematiky, je nutné, aby vnitropodnikové směrnice obsahovaly minimálně tyto údaje: 

název účetní jednotky – musí být nesporné, že daná směrnice se týká vymezeného podnikatelského subjektu a že není možná záměna či jiné zpochybnění, např. při kontrole finančního úřadu,

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 

13

název dokumentu včetně jednoznačného označení – jak jsme již uvedli, může být název libovolný. Záleží na úvaze a zvyklostech každé účetní jednotky. Jedinečné číselné určení musí být zcela nezaměnitelné,



název směrnice – jde o identifikaci a rozlišení, o čem směrnice hovoří,



datum vydání – den a místo, kde a kdy byla směrnice sepsána,



datum účinnosti – velice důležitý údaj, podle kterého se řídí například finanční kontrola,



vypracoval – informace kdo danou směrnice vypracoval,



kontroloval – tu provádí nadřízený pracovníka, který směrnici vypracoval,



schválil – na každé vnitropodnikové směrnici musí být podpis osoby, schvalující danou směrnici,



rozdělovník: seznam pracovníků, kteří směrnici obdrží – jde o informaci o tom, kdo danou směrnici obdrží, kolik exemplářů se bude vydávat.

(Sotona, 2006, s. 4), (Hruška, 2005, s. 6 - 7) Povinné směrnice Vnitropodnikové směrnice vyplývající z legislativy:



systém zpracování účetnictví,



účtový rozvrh,



podpisové záznamy, podpisové vzory,



dlouhodobý majetek, odpisový plán,



zásady pro časové rozlišení nákladů a výnosů,



kurzové rozdíly, cizí měny,



deriváty,



zásoby,



rozpouštění nákladů, popř. odchylek, konsolidační pravidla. (Sotona, 2005, s. 4 - 5)

Ostatní směrnice Výběr nejdůležitější vnitropodnikových směrnic: 

oběh účetních dokladů,



inventarizace,



vnitropodnikové účetnictví,



úschovna účetních písemností a záznamů na technických nosičích,


harmonogram účetní závěrky,



pracovní cesty,



používání podnikových a motorových vozidel,



poskytování

osobních,

ochranných

pracovních

prostředků,

mycích,

14

čistících

a dezinfekčních prostředků, 

pokladna. (Sotona, 2005, s. 4 - 5)

1.5 Právní předpisy vnitropodnikových směrnic Potřeba vnitropodnikových směrnic by tedy měla především vyplývat z vnitřní potřeby účetní jednotky. Přitom jsou ale takové směrnice, které by měly být vydávány v každé účetní jednotce, a to proto, že jejich vydání je požadováno právním předpisem. V oblasti, která je ošetřována v účetnictví podnikatelů, je tímto předpisem. Tímto předpisem je zákon o obchodních korporacích č.90/2012 Sb. a i další předpisy. (Louša, 2014, s. 8) Zákon ukládá v § 8 účetním jednotkám povinnost vést účetnictví správně, úplně, průkazným způsobem, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Lze též konstatovat, že pokud Zákon stanoví vydání vnitřního předpisu (vnitropodnikové směrnice), nemůže být účetnictví považováno za správné, jestliže takováto směrnice není vydána. (Louša, 2014, s. 9)


2

15

PROBLEMATIKA KONKRÉTNÍCH SMĚRNIC

2.1 Dlouhodobý majetek Účelem této směrnice je zajištění správného účtování, zajištění evidence a správného uplatnění odpisů dlouhodobého majetku. (Sotona, 2006, s. 68) Základní kategorie dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek je rozdělen do 3 skupin: 

dlouhodobý hmotný majetek,



dlouhodobý nehmotný majetek,



dlouhodobý finanční majetek. (Sotona, 2006, s. 67)

Pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku Způsoby pořízení dlouhodobého majetku: 

dodavatelským způsobem (tj. nákupem od dodavatele),



vytvořením vlastní činností,



bezúplatným nabytím (darováním),



vkladem od jiné osoby, například nepeněžité vklady do obchodních společností,



přeřazením z osobního užívání do podnikání. (Štohl, 2010, s. 66)

Oceňování dlouhodobého majetku Pořizovací cena – při úplném pořízení (tj. nákupu od externího dodavatele) Skládá se z: 

cena pořízení,



vedlejší pořizovací náklady.

Vlastní náklady – u dlouhodobé majetku pořízeného vlastní činností Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Z hlediska účetnictví stačí pro stanovení reprodukční pořizovací ceny odborný odhad. (Štohl, 2010, s. 70) Ocenění reprodukční cenou se použije zejména u dlouhodobého majetku: 

nabytého darováním,



nově zjištěného v účetnictví dosud nezachyceného (např. inventarizační přebytek),


16

Vyřazení dlouhodobého majetku: 

prodejem,



likvidaci v důsledku opotřebení,



v důsledku škody nebo manka,



bezúplatným převodem,



vkladem do základního kapitálu. (Štohl, 2010, s. 70)

Vymezení jednotlivých kategorií dlouhodobého majetku 2.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek se vyznačuje hmotnou podstatou, není určen pro jednorázovou spotřebu, ale jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok. Limit pro zařazení do dlouhodobého majetku činí 40 000 Kč. Rozumí se jím zejména: 

pozemky, stavby, budovy, a to bez ohledu na výši jejich ocenění,



samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a jejich ocenění je vyšší než limit stanový účetní jednotkou v její vnitřní směrnici,



pěstitelské celky trvalých porostů (sady, vinice, chmelnice),



dospělá zvířata a jejich skupiny (stáda, hejna). (Štohl, 2010, s. 47)

Technické zhodnocení dlouhodobého majetku se rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého hmotného (resp. nehmotného) majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. (Štohl, 2010, s. 53) 2.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek Základní charakteristikou dlouhodobého nehmotného majetku je jeho nemateriální povaha, tzn., jedná se o majetek, který v podstatě nelze uchopit. Za dlouhodobý majetek se považují uvedené majetkové položky s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou. (Štohl, 2010, s. 48) Nehmotným majetkem se rozumí například: 

předměty z práv průmyslového vlastnictví (např. vynálezy, ochranné známky),



projekty,


software,



hospodářsky nebo technicky využitelné znalosti (např. know – how),



zřizovací výdaje.

17

Limit pro zařazení do DNM je opět v kompetenci účetní jednotky, ale většinou si ocenění zvolí dle ZDP, tj. od 60 000 Kč. (Štohl, 2010, s. 48) 2.1.3 Drobný dlouhodobý majetek U samostatných movitých věcí, které sice splňují podmínku dlouhodobosti, avšak jejich ocenění je nižší než samostatný limit, může účetní jednotka rozhodnout, že o nich nebude účtovat jako o dlouhodobém majetku. O takové majetku se potom účtuje jako o zásobách materiálu, a protože se většinou vydává ihned do používání, účtuje se zpravidla již samotný nákup přímo do nákladů. (Štohl, 2010, s. 47) 2.1.4 Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobým finančním majetkem se rozumí: 

dlouhodobé cenné papíry a vklady, které budou v držení účetní jednotky déle než jeden rok, tj. podílové cenné papíry a vklady v podnicích s rozhodnutím vlivem, v podnicích s podstatným vlivem a v případech, kdy má účetní jednotka v jiné účetní jednotce menšinový vliv,



půjčky a úvěry poskytnuté účetní jednotkou podnikům ve skupině a ostatní půjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok,



ostatní dlouhodobé cenné papíry a vklady jako nakoupené obligace a jiné dluhopisy, pokladní poukázky, vkladové listy a termínované vklady se splatností delší než jeden rok,



jiný dlouhodobý finanční majetek. (Sotona, 2006, s. 71)

2.2 Odpisový plán Dlouhodobým majetkem pro účely této směrnice se rozumí hmotný majetek, vymezený v § 26 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákonem 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláškou 500/2002 Sb., již se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví a Českým účetním standardem pro podnikatele č. 013. (Sotona, 2006, s. 78)


18

Odpisový plán je považován za účetní záznam. Účetní záznamem se rozumí data, která jsou nositeli informaci týkajících se předmětu účetnictví nebo jeho vedení. V návaznosti na ZoÚčt stanovuje Vyhláška (§ 56 odst. 1), že se dlouhodobý nehmotný majetek a odpisový dlouhodobý hmotný majetek odpisuje z ocenění stanového v § 25 ZoÚčt postupně v průběhu jeho používání. Průběh jeho používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony. (Hruška, 2005, s. 55) Odpisový plán by měl obsahovat dvě části, které se však mohou vzájemně prolínat: 

vymezující část,



metodickou část.

Vymezovací část Účetní jednotka specifikuje jednotlivé druhy majetku a jejich rozdělení. Zde je vhodné využít vnitropodnikovou směrnici. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. U menších účetních jednotek je jisté možné tyto směrnice sloučit do jediné. U větších firem, kde jsou vydávány odděleně, lze v odpisovém plánu využít stanovenou definici majetku ze směrnice Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a v odpisovém plánu soustředit na druhou část – metodickou. Metodická část by měla stanovovat metody, sazby a doby účetního odpisování. Odpisování dlouhodobého majetku 2.2.1 Účetní odpisy Zákon o účetnictví stanoví, že si účetní jednotka sestaví odpisový plán, podle kterého postupuje při výpočtu odpisů. Doba odpisování není účetními předpisy stanovena, ale nesmí být kratší než jeden rok, protože doba použitelnosti dlouhodobého majetku je delší než 1 rok a účetní odpisy musí jeho životnost zohledňovat. (Štohl, 2010, s. 64) Dělí se: 

z hlediska výkonu – vychází se z předem stanovené výše výkonů,



podle předpokládané doby použitelnosti majetku.


19

2.2.2 Daňové odpisy Mezi daňovým odpisováním hmotného a nehmotného majetku je významný rozdíl. Zatímco daňové odpisy hmotného majetku se počítají jako roční, daňové odpisy nehmotného majetku je nutné uvádět s přesností na měsíce. Doba odpisování je závislá na tom, zda účetní jednotka má k nehmotnému majetku právo užívání na dobu určitou nebo neurčitou. (Štohl, 2010, s. 64) Nehmotný majetek, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, je odpisován po sjednanou dobu jeho užívání. Roční odpis lze vyjádřit jako podíl jeho vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není – li smlouva sjednána na dobu určitou, je majetek odpisován rovnoměrně po dobu, jejíž stanovení je závislé na typu majetku. S odpisováním nehmotného majetku se začíná od prvního dne následujícího měsíce po zařazení do dlouhodobého majetku. (Štohl, 2010, s. 64) U nově pořizovaného majetku bude pro daňové odpisování: 

uplatněno zrychlené daňové odpisování.

U nehmotného majetku, kdekterému má účetní jednotka právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou, není – li smlouva sjednaná na dobu určitou, odpisuje se rovnoměrně: software 36 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců, ostatní nehmotný majetek 72 měsíců (Sotona, 2006, s. 79)

2.3 Zásoby Dle Louši (2014, s. 100) je potřebné stanovit, zda v účetní jednotce bude používáno způsobu ,,A“ nebo ,, B“. Při způsobu ,,B“ je třeba zabezpečit současné vedení skladové evidence. Dále je třeba zabezpečit sledování nákladů spojených s pořízením zásob na zvláštních analytických účtech tak aby je bylo možno při roční uzávěrce zjistit a vypočítat částku, kterou bude nutno převést hodnoty skladovaných zásob. Způsob sledování a výpočtu hodnoty bude důležitou součástí vnitropodnikové směrnice. Zásoby v mnoha účetních jednotkách představují jednu z nejvýznamnějších položek vykazovaných v aktivech rozvahy – majetku podniku. Každá účetní jednotka by měla mít jasno ve způsobu, evidenci a účtování zásob a tato rozhodnutí popsat vnitropodnikové směrnici. (Hruška, 2005, s. 143)


20

Charakteristika zásob Zásoby patří do oběžného majetku, tzn., jedná se o takové složky majetku, u nichž dochází k jednorázové spotřebě nebo se z příslušné činnosti získávají a přeměňují v jiné majetkové složky. (Štohl, 2010, s. 13) Zásobami jsou: 

skladový materiál (zejména základní materiál, pomocný a režijní materiál, náhradní díly, obaly, drobný materiál, movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku bez ohledu na pořizovací cenu),



nedokončená výroba,



polotovary vlastní výroby,



výrobky,



zvířata,



skladové zboží. (Sotona, 2006, s. 83)

2.4 Inventarizace majetku a závazků Ze zákona vyplývá: 

povinnost určit osoby odpovědné za provedení inventury,



povinnost určit termín, ke kterému bude inventarizace provedena, případně termíny, ke kterým bude prováděna průběžná inventarizace,



tři etapy, ze kterých se inventarizace skládá, tj. inventura, srovnání zjištěných skutečností s účetním stavem a zjištění, zda není důvod provést odpis hodnoty majetku nebo vytvořit opravnou položku či rezervu,



povinný obsah inventurní soupisu a kdo musí být na těchto soupisech podepsán, aby mohlo být uznáno, že inventarizace byla provedena v souladu se zákonem, přičemž se tento povinný obsah vztahuje jak na fyzickou, tak i dokladovou inventuru,



povinnost uložení inventarizační dokumentace po dobu 5 let,



co jsou inventarizační rozdíly a povinnost jejich zaúčtování,



případně stanovit rozhodný den. (Louša, 2014, s. 40)


21

Ze zákona též vyplývá nejen povinnost stanovit odpovědné osoby, ale též dokumentovat jejich podpisové vzory, protože ustanovení § 33a odst. 6 Zákona se vztahuje i na inventarizace. (Louša, 2014, s. 40) Dle Louši (2014, s. 40) je proces inventarizace velmi důležitým kontrolním prvkem v celém systému účetnictví.

Inventarizace Účetní jednotka inventarizací zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o opravných položkách a rezervách (podle § 25 odst. 2 zákona o účetnictví). (Sotona, 2006, s. 53) Inventarizaci podléhá veškerý: 

majetek a závazky s vlastnickými nebo jiným právem,



majetek a závazky sledované na podrozvahových účtech,



majetek a závazky, které nejsou ve vlastnictví firmy, nesledují se ani na podrozvahové evidenci, avšak v době provádění inventarizace se nacházejí v akciové společnosti. (Hruška, 2005, s. 187)

Nejprve se pokusíme rozlišit základní pojmy. Inventura vyjadřuje zjištění stavu majetku a závazků. Inventarizace je souhrnem všech prací potřebných pro splnění požadavků, které klade zákon. Od zjištění stavu majetku a závazků přes zapsání tohoto stavu do inventurních soupisů, porovnání s hodnotami vedenými v účetnictví, vypořádání inventarizačních rozdílů, až ke zhodnocení majetku, které se odrazí např. v opravných položkách. Tento soubor prací, které účetní jednotka povinně provádí, představuje v širším pojetí přípravu na provedení a zpracování účetní závěrky. (Hruška, 2005, s. 187 – 188) Druhy inventarizace: 

fyzická – u majetku hmotné, popř. nehmotné povahy,



dokladová – u závazků a pohledávek a ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru,



řádná – periodická a průběžná,


22

mimořádná – při namátkové kontrole, při mimořádných událostech – živelná pohroma. (Kovalíková, 2011, s. 207)

Inventarizační komise Účetní jednotka jmenuje inventarizační komisi, která je minimálně dvoučlenná. Jednotliví členové inventarizační komise budou jmenováni zpravidla 14 dní před provedením inventarizace. Současně bude určena soba odpovědná za provedení inventarizace. (Kovalíková, 2011, s. 207) Inventurní soupisy Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: 

označení účetní jednotky,



skutečný stav veškerého majetku a závazků s jednoznačným určením majetku a závazků,



číslo a název účtu, který je inventarizován,



podpisový záznam odpovědné osoby za zjištění skutečnosti,



podpisový záznam odpovědné osoby za provedení inventarizace,



způsob zjištění skutečných stavů,



ocenění majetku a závazků v okamžiku ukončení inventury,



okamžik zahájení inventury,



okamžik ukončení inventury,



vyčíslení případných inventarizačních rozdílů,



důvod vzniku inventarizačního rozdílu,



návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů,



způsob likvidaci a proúčtování inventarizačních rozdílů,



přílohy, kterými se dokládají skutečnosti uvedené v inventurních soupisech. (Kovalíková, 2011, s. 207- 208)

Inventurní soupisy budou vyhotoveny ve dvou výtiscích, jeden výtisk obdrží pracovník, odpovědný za provedení inventarizace a jeden výtisk bude předán finančnímu odboru. (Kovalíková, 2011, s. 208)


23

Inventarizační rozdíly Všechny inventarizační rozdíly s výjimkou rozdílů: 

v rámci limitů u technických propočtů.



v rámci limitů přirozených úbytků zásob.

Inventarizační rozdíly se vyúčtují do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. Při účtování se postupuje podle příslušných ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Českými účetními standardy pro podnikatele. (Sotona, 2006, s. 56) Za inventarizační rozdíl, tj. rozdíl mezi stavem majetku a závazků evidovaným v účetnictví a skutečným stavem majetku a závazků zjištěným inventarizací, se považují výlučně případy, kdy: 

skutečný stav je nižší než evidovaný stav v účetnictví a rozdíl mez těmito stavy nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným zákonem a není podepsána smlouva o hmotné odpovědnosti zaměstnance za svěřené prostředky,



skutečný stav je vyšší (přebytek), než je stav evidovaný v účetnictví, a rozdíl mezi těmito stavy nelze doložit účetnictvím dokladem prokázat jiným způsobem stanoveným zákonem. (Kovalíková, 2011, s. 209)

2.5 Pokladna V současné době neexistuje žádný zvláštní právní předpis upravující pokladní agendu. Proto je vhodné pravidla upravit pro její vedení ve vnitropodnikové směrnici, ve které je nutno aplikovat obecná ustanovení Zákona. (Louša, 2014, s. 104) Touto směrnicí by bylo možno upravit pravidla pro výdej peněz včetně stanovení pokladních hodin a dnů, výplat mezd a pravidel pro jejich zasílání. Pokud jsou používány valuty a ceniny bylo by vhodné způsob zacházení s nimi také upravit. Mezi ceniny patří například známky, kolky, telefonní karty a stravenky. (Louša, 2014, s. 105) ZoÚčt stanovuje v § 4 odst. 12 povinnost vést účetnictví v českých a cizích měnách. ZoÚčt dále v § 24 odst. 7 uvádí, že účetní jednotka může použít pro počet cizí měny na českou měnu pevný kurz. Pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní


24

jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou a používaný pro předem stanovenou dobu. (Hruška, 2005, s. 171) Pro účty na kterých je sledován stav a pohyb na účtech v bance je třeba kromě podpisových práv stanovit především, které druhy nákladů a výnosů lze účtovat přímo z banky. (Louša, 2014, s. 105) Peníze, ceniny Účtuje se zde o hotovosti na základě pokladních dokladů, šeků přijatých místo hotových peněz poukázek k zúčtování. Dále se účtuje o stavu a pohybu cenin, jako jsou například: 

poštovní známky,



dálniční známky,



kolky,



telefonní karty,



ostatní karty,



zakoupené stravenky. (Kovalíková, 2011, s. 155)

Ceniny svěřené pracovníkům k použití na předem stanovené účely se účtují jako pohledávky za zaměstnanci, popřípadě společníky. Rozdíly vzniklé při inventarizaci pokladní hotovosti a cenin se považují za schodek, popřípadě přebytek. Účetní jednotce jsou zavedeny tyto pokladny: 

pokladna korunová,



pokladna EUR,



pokladna USD,



pokladna šeková. (Kovalíková, 2011, s. 155)

Pro disponování s pokladní hotovostí je pověřen odpovědný zaměstnanec účetní jednotky. Pokladní pracovník vydává a přijímá peněžní prostředky pro potřeby zaměstnanců účetní jednotky v souvislosti s plněním svých pracovních povinností v určených pokladních hodinách. (Kovalíková, 2011, s. 156)


25

V Korunové pokladně smí zůstat denně hotovost v maximální výši Kč, který si účetní jednotka stanoví. Prostředky nad tento stanovený limit je nutné ihned předat pověřené osobě k odvodu do banky na příslušný bankovní účet. (Kovalíková, 2011, s. 156) Pro evidenci všech pokladen se vedou ruční, případně v počítačové podobě pokladní knihy. Kontrola zůstatků je prováděna běžně s počítačovými sestavami, a to vždy po zaúčtování pokladních dokladů, nejméně však 1x měsíčně. Pokladny jsou v účetnictví rozlišeny samostatnými analytickými účty. Současně tak budou analytickými účty. Současně tak budou analyticky členěny i účty Peníze na cestě a Valuty na cestě. (Kovalíková, 2011, s. 156) Každý výdajový a příjmový pokladní doklad bude očíslován podle předem stanoveného způsobu číslování a dále bude obsahovat veškeré předepsané náležitosti. Na výdajovém a příjmovém pokladním dokladu bude uvedeno datum skutečné výplaty, nikoli datum, které je uvedeno na paragonech, stvrzenkách atd. Doklady, které požadují zaměstnanci, společníci apod. proplatit, budou proplaceny jen v tom případě, že tyto doklady budou řádně podepsány osobami odpovědnými za účetní případ, tj. osobami, které nákup či příslušné úhrady nařídily. V případě, že budou v pokladně prostředky v příslušné měně chybět, je nutné neprodleně provést dotaci pokladny. (Kovalíková, 2011, s. 157)

II PRAKTICKÁ ČÁST


3

27

O ORGANIZACI

Obchodní jméno:

RB – Stolařství, s.r.o.

Adresa:

Tečovice 316, 763 02 Zlín 4,

Adresa provozovny: Mysločovice 110, 763 01 Mysločovice Datum vzniku:

14. 9. 1992

Právní forma:

s.r.o.

3.1 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ Předmětem podnikatelské činnosti subjektu jsou stolařské práce, výroba nábytku na míru pro soukromé osoby i pro podnikatelské subjekty a to jak z masivu, tak dřevotřískových materiálů s dýhou i bez, lamina aj., výroba desek pro finální úpravu bezpečnostních dveří, schodiště a zábradlí.

3.2 Historie a současnost Firma Radek Brázdil - Stolařství vznikla v roce 1992 jako fyzická osoba samostatně výdělečně činná. V průběhu prvních let se firma zaměřovala na výrobu subdodávek pro větší dodavatele a rekonstrukce (opravy) stávajícího nábytku pro soukromé osoby. Postupem času se stěžejní činností stala výroba desek pro finální úpravu bezpečnostních dveří, výroba specielního nábytku pro bary a restaurace, výroba zdravotně nezávadného nábytku pro školy a školky, zakázková výroba kuchyní a ostatního nábytku pro soukromé osoby, vybavení ordinací pro lékaře. Na akce většího rozsahu si firma objednávala spolupracující firmy ze stavebního oboru, které zajišťovaly stavební práce, malířské práce a odborné práce v oboru instalatérských rozvodů. Od roku 1996 se firma stává plátcem DPH. Od roku 2009 si firma nechává externě zpracovávat i své účetnictví. Od roku 1992 měla firma své zázemí v malé budově v soukromém vlastnictví a od roku 2004 sídlí v areálu firmy MONTIM Kutra, s.r.o., Mysločovice 110, kde si pronajímá velkou budovu, skýtající prostor pro všechny velké obráběcí stroje na zpracování dřeva,


28

dále má k dispozici velké parkovací prostory, sociální a oddechové zázemí. Původní stolárna, která sídlí také v obci Mysločovice, slouží jako skladovací prostory pro hotové výrobky a lakovna. V roce 2015 začne firma podnikat jako RB – Stolařství, s.r.o.

3.3 Úspěchy firmy Mezi největší zakázky firmy patří spolupráce s firmou MRB Sazovice, spol. s r.o. vyrábějící bezpečnostní a protipožární dveře, jak pro Českou republiku, tak pro zahraničí, kde firma zajišťuje dodání desek pro finální úpravu a design, dále například výroba dřevěných sedáků pro firmu KAPA ZLÍN, spol. s r.o., zabývající se výrobou kancelářských a konferenčních židlí, výroba barového nábytku pro firmu DEVÍTKA PLUS, s. r. o, výroba nábytku pro ZŠ ve Zlíně a v Mysločovicích, výroba desítky kuchyní a nábytkových sestav do bytů a rodinných domků, převážně v regionu Zlínského kraje, v případě zájmu zákazníka provádí montáž výrobků po celé republice. Firma se rovněž snaží zajišťovat i drobné zakázky a opravy, které jsou pro větší firmy většinou nerentabilní a nemají o ně zájem. Obrat firmy za rok je cca 1,2 – 1,7 mil. Kč.

3.4 Majetek firmy V majetku firmy je automobil značky Ford Tranzit a vybavení stolařské dílny: hranová fréza, okružní pila, elektrická pila, děrovací pila, přímočará pila, motorová pila, formátovací pila, sponkovačka, žehlička, frézka vrchní, olepovačka hran a ostatní drobné nářadí. Firma má dále také v plánu přikupovat další automobil (dodávku).

3.5 Legislativa využitá ve firmě Přehled nejdůležitějších předpisů, které mají vliv na vytvoření vnitropodnikových směrnic: 

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví,


29



České účetní standardy pro podnikatele č. 001 až 023,



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Zákon, č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 21/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů,



Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.


4

30

NÁVRH VYBRANÝCH SMĚRNIC

Kromě vnitropodnikových směrnic, jejichž vydání vyplývá ze Zákona či jiných obecně závazných zákonů, případně jiných předpisů, především Českých účetních standardů, vydat ještě další směrnice nebo rozšířit text některé z dříve uvedených vnitropodnikových směrnic. Též by bylo možno vydat jednu směrnici, která by v sobě obsahovala všechny metodické instrukce potřebné pro provádění a zabezpečování účetnictví účetní jednotky. Význam těchto směrnic je v zabezpečení jednotného metodického postupu. Proto je nejlepší možností tento postup zaznamenat a tím uchovat i pro budoucnost. Stejně tak je důležité, aby směrnice byly „živé“. To znamená, že s nimi musí být pracováno, v případě nejasností studovány a pokud se zjistí, že potřebný postup dosud neupravují, musí být zjištěno jejich doplnění nebo provést jejich případnou obměnu, pokud již nevyhovují. Přitom je ovšem nutno dodržet níže uvedené ustanovení § 7 odst. 4 Zákona: Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu ztrát a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.


31

4.1 Směrnice č. 1 – Účtový rozvrh Obchodní jméno:


Adresa:


Adresa provozovny: Mysločovice 110, 763 01 Mysločovice Datum vydání:

1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.1.1 Účel směrnice Ustanovení této směrnice vymezuje účtový rozvrh, jehož součástí je přehled syntetických, analytických a podrozvahových účtů používaných v účetní jednotce. 4.1.2 Legislativa 

Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů,



Vyhlášky č.500/200 Sb.,



Český účetní standart,



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

4.1.3 Vnitropodniková úprava Směrná účtová osnova je seznam účtových skupin, který je sestaven prováděcí vyhláškou. Skládá se obvykle z třímístných účtů, při čemž musí dodržet označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Syntetické a analytické účty, které jsou v účetní jednotce potřebné pro zaúčtování všech účetních případů, uvede účetní jednotka v požadovaném členění do svého účetního rozvrhu. Na syntetických účtech se zachycuje stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů a výsledek hospodaření. Na analytických účtech se jedná o podrobnější uvedení údajů. V případě další potřeby bude účtový rozvrh rozšířen o další účty, v žádném případě však účetní jednotka nesmí v průběhu účetního období rušit účty, na kterých již bylo účtováno. Účetní rozvrh byl vytvořen v ekonomickém programu Pohoda. Skládá se z třímístných syntetických a analytických účtů.


32

V průběhu účetního období je možné účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle něj i v příštím účetním období. Účetní rozvrh obsahuje pouze účty, které účetní jednotky používá. Účetní je odpovědná za sestavení účtového rozvrhu, za jeho udržování v aktuálním stavu a za jeho archivaci, o dokumentaci, dle jaké verze účtové osnovy bylo vedeno účetnictví účetní jednotky. Účtový rozvrh je třeba při každé změně vytisknout a uložit ve složce, ve které se uchovává dokumentace účetní závěrky, pokud nebude zabezpečeno jeho uchování v digitální podobě s možným následným zviditelněním v čitelné podobě. Změny či dodatky, které se v účtovém rozvrhu udělají, schvaluje účetní jednotka. Účtový rozvrh se skládá z: 0 – Dlouhodobý majetek 1 – Zásoby 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 3 – Zúčtovací vztahy 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 5 – Náklady 6 – Výnosy 7 – Závěrkové a podrozvahové účty Účetní rozvrh je k dispozici k nahlédnutí v příloze.

Vypracovala: Simona Pytlová

Schválil: Podpis:


33

4.2 Směrnice č. 2 – Opravy účetních záznamů Obchodní jméno:


Adresa:



1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.2.1 Účel směrnice Směrnice určuje zásady pro provádění oprav účetních záznamů. 4.2.2 Legislativa 

§ 35 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4.2.3 Vnitropodniková úprava Důvodem provádění oprav v účetních záznamech je zjištění, že původní účetní záznam obsahuje jeden nebo více následujících nedostatků: 

neúplnost,



nesprávnost,



nesrozumitelnost,



neprůkaznost.

Zásady provádění oprav 1. Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. 2. Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem uvedených podle odstavce 3. 3. Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě. 4. Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.


34

5. Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 6, se pohlíží, jako by je účetní jednotky nevedly. 6. V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví. Opravovat účetní zápisy není dovoleno přepisováním, mazáním, škrtáním, přelepováním, vyškrabováním ani jiným způsobem, kterým by se stal původní zápis zcela nebo zčásti nečitelnými. Při zjištění chyby v účetním záznamu před zaúčtováním je oprava chybného údaje prováděna tenkým přeškrtnutím chybného údaje, tak aby původní zápis byl čitelný. Nad tento chybný údaj se napíše údaj správný, popř. na jiného vhodné místo, tak aby byla zřejmá souvislost škrtnutého údaje a nového údaje, s datem provedení opravy a podpisem pracovníka, který opravu provedl. Oprava je prováděna opravným účetním dokladem. Každá oprava musí být schválena nadřízeným pracovníkem.


Schválil: Podpis


35

4.3 Směrnice č. 2 – Ochranné pracovní pomůcky Obchodní jméno:


Adresa:



1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.3.1 Účel směrnice Směrnice upravuje poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a hospodaření s nimi, a to na základě vyhodnocení rizik a pracovních činností a dále konkrétních podmínek na jednotlivých pracovištích. 4.3.2 Legislativa 

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,



Zákona č. 568/1992 sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,



Pokynu D-300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů,



nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

4.3.3 Vnitropodniková úprava Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli v § 104 poskytovat zaměstnancům osobní ochranné prostředky. Osobní ochranné pracovní pomůcky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na ochranné a pracovní prostředky.


36

Ochranné pomůcky musí: 

být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko,



odpovídat podmínkám na pracovišti,



být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,



respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.

Zaměstnanci musí být s používáním ochranných pomůcek řádně seznámeni. Zaměstnavatel dále musí poskytovat zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky. Udržovat ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu, kontrolovat jejich používání, stanovit seznam pracovních činností pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, stanovit rozsah používaného pracovníka oblečení, stanovit životnost pracovních prostředků. Ochranné pomůcky jsou zaměstnancům poskytovány bezplatně do trvalého užívání po dobu trvání pracovního poměru nebo dobu nezbytně nutnou – ochranné brýle, rukavice, obuv, ochranné pracovní oděvy atd. Zaměstnanci jsou povinni používat osobní ochranné pracovní předměty výhradně při pracovních činnostech, pro které jim byly přiděleny. Některé osobní ochranné a pracovní pomůcky je zaměstnanec povinen při ukončení pracovního poměru vrátit zaměstnavateli. Ochranné pomůcky budou evidovány na osobní kartě každého zaměstnance. Současně by alespoň 1x ročně měla provést nejen inventarizaci těchto prostředků, ale také by měla zkontrolovat funkčnost těchto prostředků. Kontrolu dodržování této směrnice vykonává majitel nebo pověřený pracovník kontroly.


Schválil: Podpis:


37

4.4 Směrnice č. 4 – Dlouhodobý majetek Obchodní jméno:


Adresa:



1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.4.1 Účel směrnice Směrnice stanovuje základní a zásadní rozhodnutí o vymezení, členění, ocenění, odpisování a pořizování a vyřazování dlouhodobého majetku. 4.4.2 Legislativa 

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášky č. 500/2002 Sb.,



Český účetní standard pro podnikatele a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

4.4.3 Vnitropodniková úprava Povinnost vypracovat směrnici týkající se dlouhodobého majetku vyplývá nepřímo z § 6 a 7 Vyhlášky, kde je nutno rozhodnout: 

ocenění dlouhodobého nehmotného majetku (s výjimkou goodwillu), při splnění podmínek stanovených Vyhláškou a při splnění povinností stanovených ZoÚčt, zejména respektováním principu významností a věrného a poctivého zobrazení majetku,



o oceňování dlouhodobého hmotného majetku, a to při splnění povinností stanovených ZoÚčt, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.

Dlouhodobý majetek: 

dlouhodobý nehmotný majetek,



dlouhodobý hmotný majetek,



dlouhodobý finanční majetek – účetní jednotka nemá tento druh majetku, proto



v té kapitole nebude zmiňován.


38

Pravidla pro oceňování majetku Pro oceňování majetku jsou používány ve firmě tyto ceny a zásady: 

pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek pořízen + náklady s pořízením související,



vlastní náklady – v případě majetku vytvořeného vlastní činností, přímé a popř. i náklady související s výrobou nebo u příchovku zvířat,



reprodukční pořizovací cena – v případě bezúplatného nabytí, nebo když nelze zjistit vlastní náklady, tj. cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.

Účetní vymezuje způsob zajištění účetních záznamů pro potřeby ocenění dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku podle následujících pravidel: 

účetní záznamy vztahující se k ocenění dlouhodobého majetku budou v kopii uloženy u karty příslušného majetku nebo budou převedeny do elektronické podoby a budou evidovány v rámci softwaru na evidenci majetku,



uvedené provede osoba zavádějící majetek do evidence majetku v termínu zařazení majetku do užívání. Do tohoto okamžiku si shromažďuje potřebné doklady ve složce pořizovaného majetku.

Pravidla pro evidování majetku: S ohledem na četnost a rozmanitost majetku jsou jednotlivé složky dlouhodobého majetku vedeny na analytických účtech (analytická evidence) podle jednotlivých složek dlouhodobého majetku. Zde jsou v standardizované formě uvedeny další údaje o majetku: 

název,



popis + evidenční číslo,



pořízení,



účtování,



ocenění,



sazby a částky odpisů.


39

Vymezení majetku: Dlouhodobý nehmotný majetek Jako dlouhodobý nehmotný majetek se eviduje nehmotný majetek se vstupní cenou vyšší než Kč 60 000,- a dobou použitelnosti delší než jeden rok. Dlouhodobý nehmotný majetek se skládá z: 

010000 Dlouhodobý nehmotný majetek,



011000 Zřizovací výdaje,



013000 Software,



019000 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek.

Dlouhodobý hmotný majetek Jako dlouhodobý hmotný majetek se eviduje dlouhodobý hmotný majetek se vstupní cenou vyšší než Kč 40 000,- a dobou použitelnosti delší než jeden rok. Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný se skládá z: 

021000 Stavby,



022000 Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí,



029000 Jiný dlouhodobý hmotný majetek.

Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 

031000 Pozemky.

Drobný dlouhodobý hmotný majetek Jako drobný dlouhodobý hmotný majetek se eviduje hmotný movitý majetek (samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením) s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou v rozmezí od Kč 3 000,- do 40 000,-. Zařazení tohoto majetku do účetnictví se provádí na základě protokolu o zařazení drobného dlouhodobého hmotného majetku do používání. Drobný dlouhodobý hmotný movitý majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou nižší Kč 3 000,- účtuje firma přímo do spotřeby na účet 501 z dodavatelské faktury, nebo z pokladního dokladu. Organizace nepoužívá při účtování o tomto majetku účet 112, protože jsou předměty ihned po nákupu předány do užívání.


40

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek Jako drobný dlouhodobý nehmotný majetek se eviduje nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou v rozmezí od Kč 7 000,- do Kč 60 000,-. Vyřazení dlouhodobého majetku

O vyřazení majetku z evidence rozhoduje majitel firmy. Dále účetní postupuje tak, že vystaví protokol o vyřazení s uvedením data a způsobu vyřazení. Majetek se bude vyřazovat především prodejem, likvidací nebo zcizením. Odpovědný pracovník je povinen zajistit dokumentaci o provedení likvidace. Pokud dochází k likvidaci prodejem, je za stanovení prodejní ceny odpovědný majitel firmy. Účetní odpovídá za vystavení faktury nebo odevzdání tržby do pokladny a za uvedení čísla příslušného dokladu na likvidační protokol. Účtárna odpovídá za to, že provede vyřazení z dlouhodobého majetku a že na příslušný účetní doklad uvede číslo dokladu, kterým e vykázán z prodeje. K likvidaci může dojít též: 

vkladem,



darováním,



převodem na základě právních předpisů,



důsledkem škody nebo manka,



přeřazením z podnikání do osobního užívání.

Pokud dojde k vyřazení důsledkem škody, účetní odpovídá za zabezpečení příslušné dokumentace a ohlášení škody pojišťovně a případně i policii.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Nejčastější účetní případy Účetní případ

MD

D

Pořízení DHM

042

211, 221, 321

Náklady spojené s pořízením – např. doprava, clo, montáž

042

211

Pořízení DNM

041

211,221,321

Zařazení majetku do užívání

022

042

Odpis majetku

551

082

041,042

623, 624

08x

02x

Vytvoření DNM, DHM vlastní činnosti Vyřazení majetku Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 1: Nejčastější účetní případy – dlouhodobý majetek Za udržování této směrnice v aktuálním stavu odpovídá účetní.


Schválil: Podpis:

41


42

4.5 Směrnice č. 5 – Odpisový plán Obchodní jméno:


Adresa:



1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.5.1 Účel směrnice Tato směrnice vymezuje ocenění a životnost dlouhodobého majetku a určení odpisů dlouhodobého majetku. 4.5.2 Legislativa 

§ 26 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákonem 563/1991 Sb.,



o účetnictví, vyhláškou 500/2002 Sb., již se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví,



Českým účetním standardem pro podnikatele č. 013.

4.5.3 Vnitropodniková úprava Vymezení majetku: Dlouhodobý nehmotný majetek Jako nehmotný dlouhodobý majetek se eviduje nehmotný majetek se vstupní cenou vyšší než Kč 60 000,- a dobou použitelnosti delší než jeden rok. Dlouhodobý nehmotný majetek se skládá z: 

010000 Dlouhodobý nehmotný majetek



011000 Zřizovací výdaje



013000 Software



019000 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek Jako dlouhodobý hmotný majetek se eviduje dlouhodobý hmotný majetek se vstupní cenou vyšší než Kč 40 000,- a dobou použitelnosti delší než jeden rok.


43

Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný se skládá z: 

021000 Stavby,



022000 Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí,



029000 Jiný dlouhodobý hmotný majetek.

Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 

031000 Pozemky.

Drobný dlouhodobý hmotný majetek Jako drobný dlouhodobý hmotný majetek se eviduje hmotný movitý majetek (samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením) s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou v rozmezí od Kč 3 000,- do 40 000,-. Pořízení hmotného a nehmotného majetku vč. vedlejších nákladů pořízení se sleduje na účtech pořízení účtové skupiny 04. Rozhodujícím pro okamžik uvedení do užívání je vystavení protokolu o zařazení. K zařazení do užívání však nemůže dojít dříve než u hmotného majetku po jeho uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu); toto se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Na základě tohoto protokolu se dlouhodobý majetek zařadí na příslušný účet. Majetek se začíná odepisovat od počátku následujícího měsíce po měsíci, ve kterém došlo k zařazení majetku do používání. Při odpisování majetku firma používá rovnoměrný způsob odpisování. Dlouhodobý majetek, včetně jeho technického zhodnocení, se odpisuje v průběhu jeho používání na základě odpisového plánu, a to po celou dobu jeho používání. Dlouhodobý majetek se odepisuje do konce měsíce kdy: 

byla odepsána celková vstupní cena,



byl vyřazen z používání.


44

Účetní jednotka zvolí u nově zařazeného majetku pro odpisování dlouhodobý majetek (v případech, kdy není povinna uplatnit speciální postupy uvedené v § 30 ZDP): 

rovnoměrné odpisování (podle § 31 ZDP),



zrychlené odpisování (podle § 32 ZDP). Koeficient pro zrychlené odpisování v 1. roce v dalších letech 1 3 4 2 5 6 3 10 11 4 20 21 5 30 31 6 50 51 Zdroj: Daňové zákony

Odpisová skupina

Tab. 2: Tabulka zrychleného odpisování Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

Roční odpisová sazba v % v 1. roce v dalších letech 20,00 40,00 11,00 22,25 5,50 10,50 2,15 5,15 1,40 3,40 1,02 2,02

Zdroj: Daňové zákony Tab. 3: Tabulka rovnoměrného odpisování Odpisování dlouhodobého majetku se provádí pouze daňovými odpisy. Daňové odpisy hmotného majetku se řídí zákonem o daních z příjmů. Daňové odpisy se provádí k poslednímu dni zdaňovacího období (k 31. 12.), kdy je vyčíslena i zůstatková cena majetku. Odpisový plán je sestaven v programu Pohoda. Dlouhodobý majetek je zařazen do užívání na základě vystavení protokolu o zařazení. Firma nepoužívá účetní odpisy, to znamená, účetní odpisy se rovnají daňovým. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se účtují do nákladů účetní jednotky měsíčně. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se přestává odpisovat a jeho zůstatková cena (hodnota) je zaúčtována do nákladů v případě fyzické likvidace.


45

U dlouhodobého majetku, který nebyl pořízen jako nový, bude stanovena doba odpisování individuálně s přihlédnutím ke stáří a technickému stavu. Ke každému dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku bude vystavena inventární karta. Dlouhodobý majetek bude zařazen do příslušných odpisových skupin. Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6 Zdroj: Daňové zákony

Doba odpisování 3 5 10 20 30 50

Tab. 4: Odpisové skupiny Za správnost technických údajů a za jejich udržování v aktuálním stavu včetně stanovené odpisové sazby a doby životnosti dlouhodobého nehmotného majetku a hmotného majetku majitel a účetní. Za správnost zaúčtování údajů vyplývajících z inventární karty a odpisového plánu odpovídá účetní. Nejčastější účetní případy Účetní případ Odpis DHM

MD 551

D 08x

Odpis DNM Zůstatková cena vyřazeného DM Vyřazení z evidence ve vstupní ceně

551 5xx 08x

07x 08x 02x

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 5: Nejčastější účetní případy – odpisování


Schválil: Podpis:


46

4.6 Směrnice č. 6 – Pokladna Obchodní jméno:


Adresa:



1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.6.1 Účel směrnice Ustanovené této směrnice vymezuje pokladní službu, kterou provádějí pověření pracovníci za podmínek stanovených v pracovní smlouvě. Směrnice stanovuje podmínky bezpečnosti pokladní služby a rozsah činnosti pokladní služby. Pokladní službou se rozumí příjem a výdej finančních prostředků v hotovosti včetně cenin.

4.6.2 Legislativa 




vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



Českých účetních standardů,



Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,



Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

4.6.3 Vnitropodniková úprava V pokladně účtujeme o stavu a pohybu penězi základě pokladních dokladů, šeků přijatých na místo hotových peněz nebo poukázek k zúčtování. Dále se účtuje o stavu a pohybu cenin jako jsou např. poštovní známky, dálniční známky nebo stravenky. V pokladně může dojít ke schodku peněz, popřípadě k přebytku. Účtuje se zejména na účtech 211 – Pokladna a 261 – Peníze na cestě.


47

Za vedení pokladny odpovídá pokladní. Pokladní podepíše smlouvu o dohodě a provedení hmotné odpovědnosti. Dohoda o provedení hmotné odpovědnosti může být uzavřena jen se zaměstnancem starším 18 let a uzavírá se v písemné formě. Pokladní musí zaznamenávat všechny účetní případy do pokladní knihy v daném pořadí, tak jak jdou po sobě s příslušným datem a stvrzuje svým podpisem. Pracoviště pokladny musí být zabezpečeno. Příruční pokladna se po skončení pokladní služby ukládá do trezoru, klíče od trezoru vlastní pokladní. Pokladní činnost je stanovena jen v pracovní dny od 9:00 – 16:00. Účetní případy spojené s pokladnou jsou prováděny v ekonomickém softwaru Pohoda. V pokladní knize je účtováno o výdajích a příjmech a o jejich evidenci v Kč na základě pokladních dokladů. Pokladna provádí příjmy a výdaje finančních hotovostí. Finanční hotovost se vede v pokladních knihách. Příjmy finančních hotovostí se provádějí příjmovým účetním dokladem a výdaje finančních hotovostí se provádějí výdajovým účetním dokladem. Firma vede pouze korunovou pokladnu. Denní minimální limit pokladní hotovosti je stanoven ve výši 5000 Kč, maximální na 20 000 Kč. Částky nad stanovený limit je pokladník povinen denně odvádět na bankovní účet. K vytvoření dalších pokladen např. v cizí měně je oprávněn pouze majitel. Inventarizace je stanovena směrnicí pro provedení inventarizace majetku a závazků. Kontrolu dodržování této směrnice vykonává pověřený pracovník majitelem. Nejčastější účetní případy Účetní případ Příjem do pokladny z BU Výdej z pokladny na BU Poskytnutí zálohy zaměstnanci Vyúčtování zálohy Nákup zboží za hotové Nákup kancelářských potřeb Úhrada dodavateli Úhrada od odběratele Výplata mezd zaměstnancům Nákup pohonných hmot

MD 211 261 335 211 131 501 321 211 331 501

D 261 211 211 335 211 211 211 311 211 211

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Nákup cenin Nákup známek Nákup dálničních známek a kolků Náklady na reprezentaci Zdroj: vlastní zpracování

213 518 538 513

211 211 211 211

Tab. 6: Nejčastější účetní případy – pokladna


Schválil: Podpis:

48


49

4.7 Směrnice č. 7 – Inventarizace majetku a závazků Obchodní jméno:


Adresa:



1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.7.1 Účel Účelem této směrnice je inventarizace veškerého majetku a závazků, které jsou obsaženy v účetnictví a její podrozvahové evidenci. 4.7.2 Legislativa 

Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



Vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



Českých účetních standardů,



Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

4.7.3 Vnitropodniková úprava Za provedení inventarizací a dodržení příslušných ustanovení této směrnice odpovídají účetní a majitel firmy. Stav majetku bude zjištěn fyzickou nebo dokladovou inventurou nebo kombinací obou. Fyzická inventura se provádí u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci – hmotný majetek. Dokladová inventura u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci – závazky a pohledávky. Inventarizace může být řádná, ta je prováděna k okamžiku sestavení řádné účetní závěrky. Mimořádná inventarizace je sestavována k okamžiku mimořádné účetní závěrky nebo při změně odpovědného pracovníka.


50

Zjištěný stav majetku a závazků bude zaznamenán v inventurních soupisech. Inventurní soupisy musí být označeny pořadovými čísly stránek, žádné číslo nesmí být vynecháno ani uvedeno dvakrát. Na každé straně soupisu bude veden kontrolní součet korunových (peněžních) hodnot na poslední straně rekapitulace součtů jednotlivých stran a celkový součet. Všechny inventurní soupisy musí být podepsány pracovníky odpovědnými za provedení inventury. Zápis musí obsahovat tyto skutečnosti: 

celkovou hodnotu inventarizovaného majetku,



počet stran přiložených inventurních soupisů,



zjištěné inventarizační rozdíly včetně zdůvodnění jejich vzniku,



návrhu řešení inventarizačních rozdílů,



návrhu na preventivní opatření, jak předcházet vzniku inventarizačních rozdílů.

Skutečný stav zásob se zjišťuje fyzickou inventurou, kterou provádí inventarizační komise, která vyhotoví inventarizační soupis a inventurní soupis. Inventarizační komisi stanoví majitel firmy. Pokud vznikly inventarizační rozdíly neúmyslnou záměnou nebo chybným zaúčtováním, budou tyto případy před konečným vyčíslením napraveny a budou přiloženy doklady o zaúčtování. Pokud nebyly zjištěny žádné inventarizační rozdíly či další závady, bude toto zjištění výslovně uvedeno v zápise. Při inventuře dlouhodobého hmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného majetku bude zvlášť zjištěn a sepsán majetek, který není používán. Za dodržení a ustanovení této směrnice odpovídá majitel firmy. Inventarizační rozdíly (manka a přebytky) musí být zaúčtovány. Provedení oprav zjištěných rozdílů (manka a přebytků) a ostatních administrativních nedostatků musí být řádně dokumentováno a přehled inventurních rozdílů dodatečně doplněn o čísla dokladů, kterými bylo provedeno jejich zúčtování. Návrhy na vyřazení včetně návrhů na likvidaci inventarizovaného majetku předloží spolu s inventurními soupisy majiteli.


51

Inventarizace se provádí minimálně 1x ročně, ve stanoveném termínu, nejpozději do konce účetního období. Ze zákona vyplývá uložení inventarizační dokumentace po dobu 5 let. Nejčastější účetní případy Účetní případ Zásoby manko Zásoby přebytek Pokladní schodek Předpis zaplacení náhrady zaměstnanci Zaměstnanec zaplatil schodek Pokladna přebytek Zdroj: vlastní zpracování

MD 549 132 569 335

D 132 648 211 668

211,221,331

335

668

211

Tab. 7: Nejčastější účetní případy – inventarizace


Schválil: Podpis:


52

4.8 Směrnice č. 8 – Zásoby Obchodní jméno:


Adresa:



1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.8.1 Účel Účelem této směrnice je vymezení zásob, jejich oceňování, evidence a účtování. 4.8.2 Legislativa 




vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



Českých účetních standardů.

4.8.3 Vnitropodniková úprava Zásobami jsou: 

skladový materiál (zejména základní materiál, pomocný a režijní materiál, náhradní díly, obaly, drobný materiál, movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku bez ohledu na pořizovací cenu)



nedokončená výroba,



polotovary vlastní výroby,



výrobky,



zvířata.

Základní principy a zásady stanovené pro zásoby Pro zásoby existuje několik zásad a principů, u kterých účetní jednotka musí rozhodnout, kterou variantu si zvolí. Toto rozhodnutí je potřeba učinit dříve, než se začnou provádět


53

účetní a skladové zápisy a záznamy. V průběhu účetního období nelze již licitovat, jak budeme zásoby evidovat a účtovat. U zásob rozeznáváme: Způsoby účtování: 

A,



B.

Způsoby oceňování (1): Zásoby se oceňují podle § 25 zákona o účetnictví a § 49 vyhlášky: 

pořizovacími cenami,



reprodukčními pořizovacími cenami,



vlastními náklady.

Způsoby oceňování (2): 

FIFO,



LIFO,



průměrná cena,



pevná cena.

Úbytky zásob lze oceňovat též cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo metodou ,,první do skladu – první ze skladu“. Účetní jednotka vede skladovou evidenci. Analytická evidence se vede podle druhů zásob materiálu na skladových kartách a obsahuje: 

přesný název,



datum pořízení,



datum uskladnění,



datum vyskladnění,



ocenění



údaje o množství.

Účetní jednotka účtuje o svých zásobách způsobem A. Účetní jednotka využívá zejména tyto účty (viz. Účetní rozvrh) 111000 Pořízení materiálu

119000 Materiál na cestě

112000 Materiál na skladě

121000 Nedokončená výroba

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 122000 Polotovary vlastní výroby

132000 Zboží na skladě a v prodejnách

123000 Výrobky

139000 Zboží na cestě

54

131000 Pořízení zboží

Materiál Příjem materiálu se na základě faktur nebo dodacích listů účtuje na vrub účtu 112 – Materiál na skladě a ve prospěch účtu 111 – Pořízení materiálu. Spotřeba materiálu se účtuje běžně na vrub příslušného účtu 501 – spotřeba materiálu, u prodeje materiálu na vrub účtu 542 – Prodaný materiál souvztažně na účtu 112 – Materiál na skladě. Zboží Pořízení zboží je účtováno v pořizovacích cenách na vrub účtu 131 – Pořízení zboží ve prospěch účtu 321 – Dodavatelé. Příjem zboží na sklad se účtuje na základě faktur na vrub účtu 132 – Zboží na skladě ve prospěch účtu 131 - Pořízení zboží. Prodej zboží je účtován na vrub účtu 504 – Prodané zboží a ve prospěch účtu 132 – Zboží na skladě. Při uzavírání účetních knih se inventarizační rozdíly, pokus se jedná o přirozené úbytky zásob, zaúčtují na vrub účtu 549 – Manka a škody. U přebytků zásob se účtuje ve prospěch účtu 648 – Ostatní provozní výnosy. Při úbytku nedokončené výroby se účtuje na vrub účtu 611 – Změna stavu nedokončené výroby a ve prospěch účtu 121 – Nedokončená výroba a zároveň převzaté výrobky na sklad se zaúčtují na sklad výrobků, a to zápisem na vrub účtu 123 – Výrobky a ve prospěch na vrub účtu 613 – Změna stavu výrobků. Při prodeji výrobků se účtuje úbytek výrobků na vrub účtu 613 – Změna stavu výrobků a ve prospěch účtu 123 – Výrobky.


55

Účetní jednotka rozhodla, že bude účtovat pořízení zásob materiálu do nákladů (způsob účtování B), zejména u toho materiálu: 

kancelářské potřeby,



pohonné hmoty,



náhradní díly,



ochranné pomůcky,



nářadí,



obaly,



úklidové a čisticí prostředky.

Oceňování zásob Účetní jednotka používá k evidenci zásob na skladových kartách, účetní software Pohoda. Zásoby materiálu a zboží na skladě jsou vedeny v průměrných cenách zjištěných jako vážený aritmetický průměrný z pořizovacích cen. Účetní jednotka oceňuje zásoby pořizovací cenou a náklady souvisejícím s jejich pořízením. Mezi tyto náklady patří zejména: poplatky, pojistné, přepravné vyúčtované dodavatelem, skladné, manipulace, poštovné, balné atd. Jestliže účetní jednotka použije u pořizovacích zásob k jejich přepravné do skladu své firemní motorové vozidlo, provede aktivaci pohonných hmot do hodnoty těchto zásob. Počet kilometrů ujetých při dopravě zásob je znám z knihy jízd.

Nejčastější účetní případy Účetní případ

MD Účtování materiálu Nákup materiálu na fakturu 111 Převzetí materiálu na sklad 112 Aktivace vnitropodnikové dopravy 111 Výdej materiálu do spotřeby 501 Nákup pohonných hmot 501 Tržby z prodeje materiálu 211, 311 Úbytek prodaného materiálu 542 Přirozené úbytky na materiálu 501 Manko nad normu 549

D 321 111 622 112 211 642 112 112 112

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Přebytek Reklamace při dodávkách materiálu Náhrada reklamované částky dodavatelem

112 -315 -343

648 -321 -321

111(112)

315

549 Účtování zboží Nákup zboží za hotové 131 Nákup zboží na fakturu 131 Vedlejší pořizovací náklady dodavatelsky 131 Vedlejší pořizovací náklady ve vlastní režii 131 Příjem vzetí na sklad 132 Tržby za zboží 211, 311 Prodané zboží 504 Manko 549 Přebytek 132 Účtování výrobků Úbytek výrobku 613 Přírůstek výrobků 123 Tržby za prodej výrobků 211, 311 Zdroj: vlastní zpracování

315

Neuznaná částka reklamace

211 321 211 622 131 604 132 132 648 123 613 601

Tab. 8: Nejčastější účtovací případy – zásoby


Schválil: Podpis:

56


57

4.9 Směrnice č. 9 – Úschovna účetních záznamů, archivace dokladů Obchodní jméno:


Adresa:



1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.9.1 Účel směrnice Účelem této směrnice je stanovení postupu při úschově účetních záznamů, stanové zákonem. 4.9.2 Legislativa 

Zákona č. 563/1991, Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,



Zákona č. 499/2004 Sb., archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů, ve znění zákonů, ve znění pozdějších předpisů,



Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

4.9.3 Vnitropodniková úprava Úschova účetních záznamů Účetní záznamy ukládá účetní jednotka odděleně od ostatních písemností do firemního archivu a uschovává je po stanovenou dobu. Záznamy musí být uspořádány a zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození a musí být řádně označeny. Účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Účetní záznamy, kterými účetní jednotka dokládá vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Daňové doklady po dobu 10 let následujících po roce, počínajících, kterého se týkají.


58

Účetní doklady a jiné účetní záznamy, které se týkají nezaplacených pohledávek či nesplněných závazků, uschovává účetní jednotka do konce následujícího po roce, v němž došlo k jejich zaplacení nebo splnění. Účetní záznamy jsou po uzavření účetního období uloženy ve firemním archivu. Osobou odpovědnou za úschovu účetních záznamů a archivování je účetní. Archivace dokladů Dokumenty, které vznikly z činnosti podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku, které jsou podnikatelé za podmínek stanovených zákonem o archivace a spisové službě povinni uchovávat a umožnit z nich výběr archiválií. Doklady a dokumenty jako: dokumenty o vzniku a zániku podnikatelského subjektu, dokumenty o majetku a o vlastnictví majetku, finanční záznamy, účetní záznamy, knihy podvojného účetnictví, účetní závěrka, zásadní dokumenty o zaměstnaneckých záležitostech.


Schválil: Podpis:


59

4.10 Směrnice č. 10 – Podpisové záznamy Obchodní jméno:


Adresa:



1. 7. 2014

Účinnost:

1. 1. 2015

4.10.1 Účel směrnice Ustanovení této směrnice se vztahuje k podpisovým vzorům pracovníků účetní jednotky. 4.10.2 Legislativa 

Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



Zákona č. 227/200 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.

4.10.3 Vnitropodniková úprava Podpisovým záznamem se podle §33 a odst. 4 zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, se rozumí takový účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo elektronický podpis podle zákona o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů, anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Připojený podpisový záznam je jednou z podmínek průkaznosti účetních záznamů. Připojením podpisového záznamu se rozumí u účetního záznamu v písemné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem – shoduje – li se s podpisovým vzorem vyhotoveným účetním jednotkou, považuje se za průkazný. Osobou odpovědnou za účetní případy ve firmě jsou: 

dodavatelské faktury – fakturant,



pokladní služby – pokladní nebo účetní,



mzdy – účetní.


60

Tabulka pro podpisové záznamy Jméno a příjmení

Funkce ve firmě

Podpisový záznam

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 9: Tabulka pro podpisové záznamy

Za aktualizace této směrnice odpovídá účetní. Kontrolu dodržování této směrnice vykonává majitel firmy nebo jim jmenovaný pověřený pracovník.


Schválil: Podpis:


5

61

DOPORUČENÍ

Vnitropodnikové směrnice nemají sloužit pouze k účelu splnění povinností danou zákonem. Měly by být především nástrojem zkvalitnění vnitřního řízení firmy. Pak mohou sloužit ke zlepšení, zprůhlednění či zjednodušení daňové kontroly. Doporučení: 

aktualizace – bylo by vhodné, aby docházelo k aktualizaci směrnic, vzhledem k častým změnám, které jsou ukládány zákonem a právními předpisy,



doplnění chybných směrnic – vzhledem k mé náplni práce, nebylo možné vytvořit všechny možné užitečné směrnice pro tuto firmu, proto doporučuji vytvořit zbylé směrnice, které by byly potřeba, a zajistily lepší chod firmy,



vymezit pravidla a povinnosti, odpovědnosti a pravomoci pro oblast, která tento vnitřní předpis řeší,



jednotná a srozumitelná úprava všech směrnic,



seznámení všech pracovníků se směrnicemi a jejich následné využívání v praxi,



pravidelná kontrola směrnic.


62

ZÁVĚR Cílem této absolventské práce bylo navržení vnitropodnikových směrnic pro firmu RB-Stolařství, s.r.o. Nejprve jsem prostudovala odbornou literaturu, která se týkala jak vnitropodnikových směrnic, tak účetnictví nebo legislativy. V teoretické části jsem objasnila co je úlohou, významem, jaké náležitosti by měla směrnice obsahovat a jakým zákonům podléhá. Podrobněji jsem pak popsala pět větších vybraných konkrétních směrnic ne však všechny, které praktická část obsahuje. V praktické části jsem představila společnost RB – Stolařství, s.r.o., u které jsem vnitropodnikové předpisy vytvářela. Vnitropodnikové směrnice firma neměla vytvořené. Na základě požadavků firmu jsem vytvořila nové směrnice, které by společnost mohla využívat a řídit se podle nich. Navrženy a dále zpracovány byly tyto směrnice: účetní rozvrh, opravy účetních záznamů, ochranné pracovní pomůcky, dlouhodobý majetek, odpisový plán, pokladna, inventarizace majetku a závazků, zásoby, úschovna účetních záznamů a archivace dokladů a podpisové záznamy. Každá směrnice je vypracována zvlášť obsahuje název, číslo směrnice, datum vydání a datum účinnosti. Dále je definován účel každé jednotlivé směrnice, zákon, který vymezuje a upravuje tyto směrnice a vnitropodnikovou úpravu, která je určena pro tuto konkrétní firmu. Říká nám kdo je zodpovědný za tyto směrnice, kdy byly vydány pro případné aktualizace těchto směrnic a jejich účinnost. Vnitropodnikové směrnice by měly být aktualizovány a kontrolovány, aby odpovídaly jak požadavkům firmy, tak podléhaly platné legislativě. Doufám, že mnou vytvořené směrnici budou pro firmu přínosem, nebo aspoň inspirací pro vytvoření dalších.


63

RESUMÉ The aim of my thesis was to design the new internal guidelines. My work is dividend into two parts: I started with information about internal guidelines in general – meaning, importance, requirements, and classification. I then describe in detail the five larger selection of specific directives. First of all in the practical part I deal with a company description. Then I focus on: 

Chart of accounts and maintanance accounting records,



safety equipments,



fixed assets,



amortization schedule,



cash register,



the amount of assets and liabilities,



inventory,



accounting records storage and archiving documents,



records and signatures.

Internal guidelines of the company were not created. Based on the requirements of the company, I created a new internal guidelines, which the company could use and adhere to them. Each internal guideline consists of tree parts: purpose, legislation and internal regulations. Each directive is drafted specifically including the name of number, issue date, and effective date. Furthermore, the definition of the purpose of each directive, a law that defines and regulates these guidelines and in-house treatment which is designed for this specific company. It tells us who is responsible for these guidelines, which were issued for any updates of these guidelines and their effectiveness. I hope that I have created an internal directive that will be beneficial for the company or at least inspiring to creat others.


64

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. LOUŠA, František. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví. 6., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 128 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5172-6. 2. ÚČETNÍ KAVÁRNA © 2014, http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd2607v3373-vnitropodnikove-ucetni-smernice/ 3. SOTONA, Milan. Vnitropodnikové směrnice 2006. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, x, 179 s. ISBN 80-251-0924-0.

4. OTRUSINOVÁ, Milana a Karel ŠTEKER. Vnitropodnikové účetní směrnice Komunitní portál mzdových expertů a specialistů. Http://www.mzdovapraxe.cz/ [online].

2007

[cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d2607v3373-vnitropodnikoveucetni-smernice/

5. KOVALÍKOVÁ, Hana. Vnitřní směrnice pro podnikatele: obsahuje vzory 37 vnitřních směrnic, přílohou je CD pro tvorbu vnitřních směrnic. 9. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 351 s. Účetnictví (Anag). ISBN 978-807-2636-556. 6. HRUŠKA, Vladimír. Vnitropodnikové směrnice. 3. aktualiz. vyd. platné od 1.1.2005. Praha: Bilance, 2005, 332 s. ISBN 80-863-7147-6. 7. ŠTOHL, Pavel. Učebnice Účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11., upr. vyd. Znojmo: Pavel Štohl, 2010, 8 sv. ISBN 978-80-87237-31-1. 8. SVOBODOVÁ, Jaroslava. Vnitřní směrnice pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2005. ISBN 80-726-3296-5. 9. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014: úplná znění platná k 1.1.2014. 23. vyd. Praha: Grada, 2014, 272 s. ISBN 978-802-4751-719. 10. BUSINESS

INFO,

©

2014,

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/novela-

zivnostenskeho-zakona-snizi-administrativni-zatez-45285.html


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ZDP

Zákon o dani z příjmu

ZoÚčt

Zákon o účetnictví

DPH

Daň z přidané hodnoty

65


66

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Nejčastější účetní případy – dlouhodobý majetek ................................................... 41 Tab. 2: Tabulka zrychleného odpisování ............................................................................. 44 Tab. 3: Tabulka rovnoměrného odpisování ......................................................................... 44 Tab. 4: Odpisové skupiny .................................................................................................... 45 Tab. 5: Nejčastější účetní případy – odpisování .................................................................. 45 Tab. 6: Nejčastější účetní případy – pokladna ..................................................................... 48 Tab. 7: Nejčastější účetní případy – inventarizace .............................................................. 51 Tab. 8: Nejčastější účtovací případy – zásoby ..................................................................... 56 Tab. 9: Tabulka pro podpisové záznamy ............................................................................. 60


SEZNAM PŘÍLOH PI

Účetní rozvrh

67

PŘÍLOHA P I: UČETNÍ ROZVRH RB - Stolářství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014

Účtová osnova Strana 1 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek úč. sk. 01 Dlouhodobý nehmotný majetek 010000 Dlouhodobý nehmotný majetek Rozvahový Aktivní 011000 Zřizovací výdaje Rozvahový Aktivní 013000 Software Rozvahový Aktivní 019000 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Rozvahový Aktivní úč. sk. 02 Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021000 Stavby Rozvahový Aktivní 022000 Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí Rozvahový Aktivní 029000 Jiný dlouhodobý hmotný majetek Rozvahový Aktivní úč. sk. 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031000 Pozemky Rozvahový Aktivní úč. sk. 04 Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 040000 Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý Rozvahový Aktivní 041000 Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku Rozvahový Aktivní 042000 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Rozvahový Aktivní úč. sk. 05 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 050000 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek Rozvahový Aktivní 051000 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Rozvahový Aktivní 052000 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Rozvahový Aktivní

úč. sk. 06 Dlouhodobý finanční majetek 066000 Půjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv Rozvahový Aktivní 067000 Ostatní půjčky Rozvahový Aktivní úč. sk. 07 Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 070000 Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku Rozvahový Aktivní 071000 Oprávky ke zřizovacím výdajům Rozvahový Aktivní 073000 Oprávky k softwaru Rozvahový Aktivní 079000 Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku Rozvahový Aktivní úč. sk. 08 Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081000 Oprávky ke stavbám Rozvahový Aktivní 082000 Oprávky k samost. hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých Rvěozvahový Aktivní 089000 Oprávky k jinému dlouhodobému hmotnému majetku Rozvahový Aktivní úč. sk. 09 Opravné položky k dlouhodobému majetku 091000 Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku Rozvahový Aktivní 092000 Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku Rozvahový Aktivní 093000 Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku Rozvahový Aktivní 094000 Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku Rozvahový Aktivní 095000 Opravná položka k poskytnutým zálohám na dlouhodobý majetek Rozvahový Aktivní 097000 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Rozvahový Aktivní 098000 Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku Rozvahový Aktivní Účtová třída 1 - Zásoby úč. sk. 11 Materiál

111000 Pořízení materiálu Rozvahový Aktivní 112000 Materiál na skladě Rozvahový Aktivní 119000 Materiál na cestě Rozvahový Aktivní RB - Stolařství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014 Účtová osnova Strana 2 úč. sk. 12 Zásoby vlastní výroby 121000 Nedokončená výroba Rozvahový Aktivní 122000 Polotovary vlastní výroby Rozvahový Aktivní 123000 Výrobky Rozvahový Aktivní úč. sk. 13 Zboží 131000 Pořízení zboží Rozvahový Aktivní 132000 Zboží na skladě a v prodejnách Rozvahový Aktivní 139000 Zboží na cestě Rozvahový Aktivní úč. sk. 15 Poskytnuté zálohy na zásoby 151000 Poskytnuté zálohy na materiál Rozvahový Aktivní 153000 Poskytnuté zálohy na zboží Rozvahový Aktivní úč. sk. 19 Opravné položky k zásobám 191000 Opravná položka k materiálu Rozvahový Aktivní 192000 Opravná položka k nedokončené výrobě Rozvahový Aktivní 193000 Opravná položka k polotovarům vlastní výroby Rozvahový Aktivní 194000 Opravná položka k výrobkům Rozvahový Aktivní 196000 Opravná položka ke zboží Rozvahový Aktivní 197000 Opravná položka k zálohám na materiál Rozvahový Aktivní 198000 Opravná položka k zálohám na zboží Rozvahový Aktivní Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry úč. sk. 21 Peníze 210000 Peníze Rozvahový Aktivní

211000 Pokladna Rozvahový Aktivní 211001 Pokladna - HP Rozvahový Aktivní 211002 Pokladna - VAL Rozvahový Aktivní 213000 Ceniny Rozvahový Aktivní úč. sk. 22 Účty v bankách 221000 Bankovní účty Rozvahový Aktivní 221001 Bankovní účty - KB Rozvahový Aktivní 221002 Bankovní účty - ČSOB Rozvahový Aktivní úč. sk. 23 Krátkodobé bankovní úvěry 231000 Krátkodobé bankovní úvěry Rozvahový Pasivní úč. sk. 24 Krátkodobé finanční výpomoci 249000 Ostatní krátkodobé finanční výpomoci Rozvahový Pasivní úč. sk. 26 Převody mezi finančními účty 261000 Peníze na cestě Rozvahový Aktivní úč. sk. 29 Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 291000 Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku Rozvahový Aktivní Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy úč. sk. 31 Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 311000 Pohledávky z obchodních vztahů Rozvahový Aktivní 314000 Poskytnuté zálohy - dlouhodobé a krátkodobé Rozvahový Aktivní 315000 Ostatní pohledávky Rozvahový Aktivní 315999 Ostatní pohledávky - přeplatky Rozvahový Aktivní RB - Stolařství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014

Účtová osnova Strana 3 úč. sk. 32 Závazky (krátkodobé) 321000 Závazky z obchodních vztahů Rozvahový Pasivní

324000 Přijaté provozní zálohy Rozvahový Pasivní 325000 Ostatní závazky Rozvahový Pasivní 325001 Ostatní závazky - za společníky Rozvahový Pasivní 325002 Ostatní závazky - za zaměstnanci Rozvahový Pasivní 325999 Ostatní závazky - přeplatky Rozvahový Pasivní úč. sk. 33 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331000 Zaměstnanci Rozvahový Pasivní 333000 Ostatní závazky vůči zaměstnancům Rozvahový Pasivní 335000 Pohledávky za zaměstnanci Rozvahový Aktivní 336000 Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. pojištění Rozvahový Pasivní 336001 Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. Pojištění Rozvahový Pasivní 336002 Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. pojištění Rozvahový Pasivní 336003 Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. pojištění Rozvahový Pasivní 336011 Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. pojištění - Důchodové pojištění rozvahový Pasivní úč. sk. 34 Zúčtování daní a dotací 341000 Daň z příjmů Rozvahový Pasivní 342000 Ostatní přímé daně Rozvahový Pasivní 342001 Ostatní přímé daně - záloha Rozvahový Pasivní 342002 Ostatní přímé daně - záloha Rozvahový Pasivní 343000 Daň z přidané hodnoty Rozvahový Pasivní 343014 Daň z přidané hodnoty Rozvahový Pasivní 343015 Daň z přidané hodnoty Rozvahový Pasivní 343020 Daň z přidané hodnoty Rozvahový Pasivní 343021 Daň z přidané hodnoty Rozvahový Pasivní 345000 Ostatní daně a poplatky Rozvahový Pasivní

349000 Vyrovnávací účet pro DPH Rozvahový Aktivní úč. sk. 35 Pohledávky za společníky 351000 Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba Rozvahový Aktivní 352000 Pohledávky - podstatný vliv Rozvahový Aktivní 353000 Pohledávky za upsaný základní kapitál Rozvahový Aktivní 354000 Pohledávky za společníky při úhradě ztráty Rozvahový Aktivní 355000 Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace Rozvahový Aktivní úč. sk. 36 Závazky ke společníkům 361000 Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Rozvahový Pasivní 362000 Závazky - podstatný vliv Rozvahový Pasivní 364000 Závazky ke společníkům při rozdělování zisku Rozvahový Pasivní 365000 Ostatní závazky ke společníkům obchodní korporace Rozvahový Pasivní 366000 Závazky ke společníkům ze závislé činnosti Rozvahový Pasivní úč. sk. 37 Jiné pohledávky a závazky 374000 Pohledávky z pronájmu Rozvahový Aktivní 378000 Jiné pohledávky Rozvahový Aktivní 379000 Jiné závazky Rozvahový Pasivní úč. sk. 38 Přechodné účty aktiv a pasiv 381000 Náklady příštích období Rozvahový Aktivní 382000 Komplexní náklady příštích období Rozvahový Aktivní 383000 Výdaje příštích období Rozvahový Pasivní 384000 Výnosy příštích období Rozvahový Pasivní 385000 Příjmy příštích období Rozvahový Aktivní 388000 Dohadné účty aktivní Rozvahový Aktivní 389000 Dohadné účty pasivní Rozvahový Pasivní úč. sk. 39 Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

391000 Opravná položka k pohledávkám Rozvahový Aktivní 395000 Vnitřní zúčtování Rozvahový Aktivní RB - Stolařství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014

Účtová osnova Strana 4 Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky úč. sk. 41 Základní kapitál a kapitálové fondy 411000 Základní kapitál Rozvahový Pasivní 419000 Změny základního kapitálu Rozvahový Pasivní úč. sk. 42 Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421000 Rezervní fond Rozvahový Pasivní 426000 Jiný výsledek hospodaření minulých let Rozvahový Pasivní 428000 Nerozdělený zisk minulých let Rozvahový Pasivní 429000 Neuhrazená ztráta minulých let Rozvahový Pasivní úč. sk. 43 Výsledek hospodaření 431000 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení Rozvahový Pasivní 432000 Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku Rozvahový Pasivní úč. sk. 45 Rezervy 451000 Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rozvahový Pasivní 453000 Rezerva na daň z příjmů Rozvahový Pasivní 459000 Ostatní rezervy Rozvahový Pasivní úč. sk. 46 Dlouhodobé bankovní úvěry 461000 Bankovní úvěry Rozvahový Pasivní úč. sk. 47 Dlouhodobé závazky 471000 Dlouhodobé závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Rozvahový Pasivní 472000 Dlouhodobé závazky - podstatný vliv Rozvahový Pasivní 474000 Závazky z pronájmu Rozvahový Pasivní

475000 Dlouhodobé přijaté zálohy Rozvahový Pasivní 479000 Jiné dlouhodobé závazky Rozvahový Pasivní úč. sk. 48 Odložený daňový závazek a pohledávka 481000 Odložený daňový závazek a pohledávka Rozvahový Pasivní úč. sk. 49 Individuální podnikatel 491000 Účet individuálního podnikatele Rozvahový Pasivní Účtová třída 5 - Náklady úč. sk. 50 Spotřebované nákupy 500000 Spotřebované nákupy Výsledkový Daňový 501000 Spotřeba materiálu Výsledkový Daňový 502000 Spotřeba energie Výsledkový Daňový 503000 Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek Výsledkový Daňový 504000 Prodané zboží Výsledkový Daňový úč. sk. 51 Služby 510000 Služby Výsledkový Daňový 511000 Opravy a udržování Výsledkový Daňový 512000 Cestovné Výsledkový Daňový 512999 Cestovné daňově neuznatelné Výsledkový Nedaňový 513000 Náklady na reprezentaci Výsledkový Nedaňový 518000 Ostatní služby Výsledkový Daňový RB - Stolařství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014

Účtová osnova Strana 5 úč. sk. 52 Osobní náklady 520000 Osobní náklady Výsledkový Daňový 521000 Mzdové náklady Výsledkový Daňový 522000 Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti Výsledkový Daňový

524000 Zákonné sociální pojištění Výsledkový Daňový 525000 Ostatní sociální pojištění Výsledkový Nedaňový 526000 Sociální náklady individuálního podnikatele Výsledkový Nedaňový 527000 Zákonné sociální náklady Výsledkový Daňový 528000 Ostatní sociální náklady Výsledkový Nedaňový úč. sk. 53 Daně a poplatky 530000 Daně a poplatky Výsledkový Daňový 531000 Daň silniční Výsledkový Daňový 532000 Daň z nemovitých věcí Výsledkový Daňový 538000 Ostatní daně a poplatky Výsledkový Daňový úč. sk. 54 Jiné provozní náklady 540000 Jiné provozní náklady Výsledkový Daňový 541000 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Výsledkový Daňový 542000 Prodaný materiál Výsledkový Daňový 543000 Dary Výsledkový Nedaňový 544000 Smluvní pokuty a úroky z prodlení Výsledkový Daňový 545000 Ostatní pokuty a penále Výsledkový Nedaňový 546000 Odpis pohledávky Výsledkový Nedaňový 548000 Ostatní provozní náklady Výsledkový Daňový 548999 Ostatní provozní náklady - přeplatky Výsledkový Nedaňový 549000 Manka a škody z provozní činnosti Výsledkový Daňový úč. sk. 55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti 551000 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Výsledkový Daňový 551001 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Výsledkový Daňový

551002 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Výsledkový Nedaňový 552000 Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů Výsledkový Daňový 554000 Tvorba a zúčtování ostatních rezerv Výsledkový Nedaňový 555000 Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období Výsledkový Daňový 557000 Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku Výsledkový Nedaňový 558000 Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti Výsledkový Daňový 559000 Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti Výsledkový Nedaňový úč. sk. 56 Finanční náklady 560000 Finanční náklady Výsledkový Daňový 562000 Úroky Výsledkový Daňový 563000 Kurzové ztráty Výsledkový Daňový 566000 Náklady z finančního majetku Výsledkový Daňový 568000 Ostatní finanční náklady Výsledkový Daňový 569000 Manka a škody na finančním majetku Výsledkový Daňový úč. sk. 57 Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti 574000 Tvorba a zúčtování finančních rezerv Výsledkový Nedaňový 579000 Tvorba a zúčtování opravných položek ve finanční činnosti Výsledkový Nedaňový úč. sk. 58 Mimořádné náklady 580000 Mimořádné náklady Výsledkový Nedaňový 582000 Škody Výsledkový Nedaňový 584000 Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv Výsledkový Nedaňový 588000 Ostatní mimořádné náklady Výsledkový Nedaňový 589000 Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti Výsledkový Nedaňový RB - Stolářství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014

Účtová osnova Strana 6 úč. sk. 59 Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů 591000 Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná Výsledkový Nedaňový 592000 Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená Výsledkový Nedaňový 593000 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná Výsledkový Nedaňový 594000 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená Výsledkový Nedaňový 595000 Dodatečné odvody daně z příjmů Výsledkový Nedaňový 596000 Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledkový Nedaňový 597000 Převod provozních nákladů Výsledkový Daňový 598000 Převod finančních nákladů Výsledkový Daňový Účtová třída 6 - Výnosy úč. sk. 60 Tržby za vlastní výkony a zboží 600000 Tržby za vlastní výkony a zboží Výsledkový Daňový 601000 Tržby za vlastní výrobky Výsledkový Daňový 602000 Tržby z prodeje služeb Výsledkový Daňový 604000 Tržby za zboží Výsledkový Daňový úč. sk. 61 Změny stavu zásob vlastní činnosti 610000 Změny stavu zásob vlastní činnosti Výsledkový Daňový 611000 Změna stavu nedokončené výroby Výsledkový Daňový 612000 Změna stavu polotovarů vlastní výroby Výsledkový Daňový 613000 Změna stavu výrobků Výsledkový Daňový úč. sk. 62 Aktivace 620000 Aktivace Výsledkový Daňový 621000 Aktivace materiálu a zboží Výsledkový Daňový 622000 Aktivace vnitropodnikových služeb Výsledkový Daňový 623000 Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku Výsledkový Daňový

624000 Aktivace dlouhodobého hmotného majetku Výsledkový Daňový úč. sk. 64 Jiné provozní výnosy 640000 Jiné provozní výnosy Výsledkový Daňový 641000 Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Výsledkový Daňový 642000 Tržby z prodeje materiálu Výsledkový Daňový 644000 Smluvní pokuty a úroky z prodlení Výsledkový Daňový 646000 Výnosy z odepsaných pohledávek Výsledkový Daňový 648000 Ostatní provozní výnosy Výsledkový Daňový 648999 Ostatní provozní výnosy - přeplatky Výsledkový Nedaňový úč. sk. 66 Finanční výnosy 660000 Finanční výnosy Výsledkový Daňový 661000 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Výsledkový Daňový 662000 Úroky Výsledkový Daňový 663000 Kurzové zisky Výsledkový Daňový 665000 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výsledkový Daňový 666000 Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výsledkový Daňový 668000 Ostatní finanční výnosy Výsledkový Daňový úč. sk. 68 Mimořádné výnosy 680000 Mimořádné výnosy Výsledkový Daňový 688000 Ostatní mimořádné výnosy Výsledkový Daňový úč. sk. 69 Převodové účty 697000 Převod provozních výnosů Výsledkový Daňový 698000 Převod finančních výnosů Výsledkový Daňový RB - Stolařství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014

Účtová osnova Strana 7

Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty úč. sk. 70 Účty rozvažné 701000 Počáteční účet rozvažný Závěrkový 702000 Konečný účet rozvažný Závěrkový úč. sk. 71 Účet zisků a ztrát 710000 Účet zisků a ztrát Závěrkový úč. sk. 79 Podrozvahové účty 799000 Evidenční účet Podrozvahový Pasivní

Návrh vnitropodnikových směrnic pro firmu RB Stolařství, s. r. o

Recommend Documents