NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ BUDOUCÍ AUTORITY PRO ŘÍZENÍ SYSTÉMU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V ČESKÉ REPUBLICE

NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ BUDOUCÍ „AUTORITY“ PRO ŘÍZENÍ SYSTÉMU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V ČESKÉ REPUBLICE Podklady pro 5. kulatý stůl o financování VaV v ČR

Technologické centrum AV ČR Prosinec 2009

OBSAH: Úvodem...................................................................................................................................... 3 1. Organizace a řízení systému VaVaI ve vybraných zahraničních zemích ................... 4 1.1 Základní informace .................................................................................................. 4 1.2 Země s rozdělenou odpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací .............. 6 1.2.1 Finsko................................................................................................................................ 6 1.2.1.1 Organizační struktura národního inovačního systému.............................................. 6 1.2.1.2 Strategické řízení systému VaVaI............................................................................. 8 1.2.1.3 Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů .................................... 9 1.2.2 Švédsko ........................................................................................................................... 10 1.2.2.1 Organizační struktura národního inovačního systému............................................ 10 1.2.2.2 Strategické řízení systému VaVaI........................................................................... 13 1.2.3 Rakousko ........................................................................................................................ 14 1.2.3.1 Organizační struktura národního inovačního systému............................................ 14 1.2.3.2 Strategické řízení systému VaVaI........................................................................... 17 1.2.3.3 Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů .................................. 18

1.3

Země s centralizovanou odpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací.... 19

1.3.1 Dánsko ............................................................................................................................ 19 1.3.1.1 Organizační struktura národního inovačního systému............................................ 19 1.3.1.2 Strategické řízení systému VaVaI........................................................................... 21 1.3.1.3 Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů .................................. 24 1.3.2 Velká Británie ................................................................................................................ 25 1.3.2.1 Organizační struktura národního inovačního systému............................................ 25 1.3.2.2 Strategické řízení systému VaVaI........................................................................... 27 1.3.2.3 Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů .................................. 29

1.4 Nejdůležitější informační zdroje........................................................................... 31 2. Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR................................... 32 2.1 Stručné shrnutí zahraničních zkušeností ............................................................. 32 2.2 Základní funkce autority v ČR ............................................................................. 33 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

2.3 2.4

Strategie výzkumu, vývoje a inovací............................................................................ 33 Priority výzkumu, vývoje a inovací.............................................................................. 33 Financování výzkumu, vývoje a inovací ...................................................................... 34 Evaluace výzkumu, vývoje a inovací............................................................................ 34

Politická odpovědnost ............................................................................................ 35 Návrh autority pro řízení systému VaVaI ........................................................... 35

2.4.1 Ústřední orgán pro výzkum, vývoj a inovace.............................................................. 36 2.4.1.1 Zasazení do systému VaVaI.................................................................................... 36 2.4.1.2 Organizační zajištění základních funkcí ................................................................. 37 2.4.1.3 Zajištění politické odpovědnosti ............................................................................. 37 2.4.2 Centralizace systému financování VaVaI.................................................................... 37

3.

Příloha - varianty systému financování VaVaI .......................................................... 39

2

Úvodem V souvislosti s realizací Reformy systému VaVaI probíhá v současné době intenzivní diskuse o financování výzkumu, vývoje a inovací v ČR realizovaná prostřednictvím kulatých stolů, kterých se postupně zúčastní všichni klíčoví hráči formující podmínky pro výzkum a jeho využití v České republice. Technologické centrum AV ČR bylo na základě dohody účastníků druhého kulatého stolu požádáno Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) o vypracování odborných podkladů, které by se staly základem pro pokračující diskuse. Pro 3. kulatý stůl byly Technologickým centrem AV ČR zpracovány podklady, ve kterých byly posouzeny základní charakteristiky systému financování VaV v ČR a jejich srovnání se zahraničím a zpracována stručná rešerše systémů financování VaVaI ve vybraných evropských zemích, která vytvořily zdroj inspirací pro variantní návrh řízení systému VaVaI v ČR a jeho financování. Na 4. kulatém stole bylo poté dohodnuto, že Technologické centrum AV ČR zpracuje pro následující 5.kulatý stůl další podkladový materiál, který bude zaměřen na návrh uspořádání budoucí tzv. „autority“1 pro řízení systému VaVaI a její zapojení do národního inovačního systému v ČR. V prvé části těchto podkladových materiálů je posouzena organizační struktura systému výzkumu, vývoje a inovací ve vybraných zemích a jeho strategické řízení. S využitím zahraničních zkušeností a závěrů dalších analýz a komparativních studií zaměřených na řízení systému VaVaI, které byly zpracovány v ČR i v zahraničí, jsou potom v další části tohoto dokumentu navrženy základní funkce, jež by nová autorita“ měla v ČR v budoucnosti zastávat, a zároveň jsou uvedeny variantní návrhy začlenění této autority do národního inovačního systému ČR. Přes veškerou snahu, která byla autorským týmem věnována přípravě tohoto dokumentu, je nutno následující text považovat pouze za pracovní a to zejména vzhledem k času, který byl na jeho přípravu vyhrazen. Autoři se hlásí ke všem chybám a nedostatkům, které budou v těchto podkladech nalezeny, a velmi ocení veškerou věcnou kritiku, která pomůže připravit lepší materiály pro diskuse, které budou navazovat. V případě připomínek, námětů či komentářů k podkladům můžete kontaktovat hlavní autory: Ing. Michal Pazour, Ph.D. Ing. Zdeněk Kučera, CSc. Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA Technologické centrum AV ČR http://www.tc.cz

1

Název „autorita“ je v těchto podkladech používán proto, že vyhovuje požadavku obecnosti - není dosud zřejmé, zda bude zvolena varianta „centrálního úřadu“ nebo „ministerstva“, případně jiná forma.

3

1. Organizace a řízení systému VaVaI ve vybraných zahraničních zemích 1.1 Základní informace Přestože oblast výzkumu, vývoje a inovací hraje ve všech vyspělých zemích významnou a stále rostoucí roli, existují zde určité rozdíly v přístupu národních vlád k formulaci strategických dokumentů a politik pro tuto oblast. Rozdíly v zaměření, působnosti a procesu přípravy strategických hospodářsko-politických dokumentů pro oblast VaVaI do značné míry odrážejí rozdílnou institucionální strukturu řízení národního inovačního systému v jednotlivých zemích a obecně přístup k inovacím a inovační politice. Klasifikovat organizační strukturu národního inovačního systému v zahraničních zemích a jeho řízení na obecné úrovni je z tohoto důvodu velmi obtížné. Jistý pokus o porovnání přístupů k řízení národních inovačních systémů byl učiněn v rámci iniciativy Erawatch, který vychází z informací poskytnutých do databáze všemi národními korespondenty ze všech členských zemí EU a dalších 22 evropských i mimoevropských zemí. Podle této srovnávací studie2 je možné obecně konstatovat, že na systému řízení výzkumu a vývoje se podílejí ministerstva, rady, implementační agentury, poradenské orgány i organizace, které výzkum provádějí. Nejvýznamnější roli v řízení systému VaVaI hrají ministerstva, přičemž v evropských zemích jsou patrné dva přístupy. Ve většině zemí je rozděleno řízení systému mezi dvě ministerstva – výzkum je obvykle řízen a financován ministerstvem pro vědu a/nebo vzdělávání, a oblast inovační politiky je řízena ministerstvem, v jehož kompetenci je oblast průmyslu ( hospodářství), případně další relevantní rezorty. V několika zemích je politika výzkumu, vývoje a inovací i terciárního vzdělávaní soustředěna na jednom ministerstvu (označovaném například jako ministerstvu pro vědu, technologie a inovace či ministerstvo pro vědu, technologie a vyššího školství. Příkladem, kdy nový přístup k inovacím vyústil do organizačních a kompetenčních změn na ústředí úrovni státní správy, je zřízení nového ministerstva pro inovace, univerzity a dovednosti (Department for Innovation, Universities and Skills – DIUS) ve Velké Británii v roce 2007, který byl v roce 2009 dále transformován spojením s Ministerstvem pro podniky a reformu regulací (BERR) v Ministerstvo pro podniky, inovace a dovednosti (Department for Business, Innovation and Skills - DBIS), které komplexně a ve vazbách na další aktivity pokrývá celou oblast znalostní ekonomiky – od vzdělávání, přes výzkum, vývoj a inovace, po využívání nových poznatků a podnikání. Jako další příklady mohou posloužit Dánsko, Slovinsko a Portugalsko. O rozpočtu na VaV rozhoduje zpravidla ministerstvo financí. Jistou výjimkou je například Řecko, kde se oblastí VaV věnuje Generální sekretariát pro výzkum a technologie na Ministerstvu pro rozvoj, a některé další menší evropské země, jako je Malta. Z rozboru také vyplývá, že na rozdíl od financování VaV, které je poskytováno klíčovým ministerstvem, je tvorba politiky VaVaI a rozhodování přeneseno na jiné instituce. Řada zemí má tak vytvořen jistý orgán, který má koordinační funkci mezi ministerstvy odpovědnými za příslušné politiky (tj. politiku VaV, politiku vzdělávání, inovační a technologickou politiku,

2

http://cordis.europa.eu/erawatch/index.cfm?fuseaction=eu.home

4

případně i další politiky), často označované jako rady. Úspěšným příkladem může být Rada pro výzkum a inovace ve Finsku. Koordinační roli může mít i jiná „instituce“, jako je například Meziministerská komise pro vědu a technologie ustanovená ve Španělsku nebo podobná komice působící ve Francii. V těchto orgánech jsou zastoupeni zpravidla relevantní ministři a další klíčoví hráči národního inovačního systému. Jak je však poukázáno v uvedené syntéze publikované v rámci iniciativy Erawatch, v některých zemích úspěšnost tohoto orgánu nižší. Důležité je nejenom zastoupení různých ministerstev v Radě, ale také převedení příslušných odpovědností i úkolů z jednotlivých ministerstev na tuto radu. Významnou roli hrají i implementační agentury a další instituce zajišťující veřejnou podporu VaVaI (i když v některých zemích jsou finanční prostředky poskytovány prostřednictvím útvarů jednotlivých ministerstev). Tyto organizace jsou zpravidla závislé na příslušném ministerstvu, v některých zemích má každé ministerstvo, které se podílí na formulaci politiky VaVaI, alespoň jednu agenturu. To vede k poněkud heterogenní implementaci politiky VaVaI, což klade zpravidla i větší požadavky na celkovou koordinaci. Dalším významným aktérem, který se podílí na formulaci politiky VaVaI i řízení národní inovačního systému, jsou poradenské orgány. Zde se ukazuje, že spektrum institucí poskytujících poradenské služby bývá poměrně široké a ještě více heterogenní, než je tomu v případě implementačních agentur, neboť tyto aktivity jsou zajišťovány jak již zmíněnými radami, tak i dalšími subjekty, jako jsou výzkumné instituce, agentury, ad hoc skupiny ustanovené ke specifickému účelu a další víceméně formální a neformální uskupení. Poradenské orgány poskytují také poměrně široké spektrum služeb, od analytické činnosti a hodnocení a evaluací prováděných na různých úrovních, přes návrhy doporučení, přípravu strategicko-koncepčních dokumentů a zaměření politik VaVaI v budoucnosti. V následujících kapitolách je pro ilustraci poněkud podrobněji charakterizováno konkrétní uspořádání systému řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v pěti vybraných evropských zemích – ve třech zemích, kde je odpovědnost za oblast politiky výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) rozdělenou mezi dvě ministerstva (Finsko, Švédsko a Rakousko), a dvou zemích s odpovědnost za politiku VaVaI na jediném ministerstvu (Dánsko a Velká Británie). Při výběru těchto zemí bylo přihlédnuto vedle dalších faktorů (dostupnost informací, uvedení v Zelené, Bílé a Modré knize VaVaI atd.) i k jejich srovnatelnosti s ČR systémy velkých zemí (např. Francie, Německo) mají řadu specifik daných mj. i celkovým objemem výdajů na VaV (z tohoto hlediska malé a střední země ve VaV se chovají jinak, než země velké). U každé analyzované země je nejdříve posouzena organizační struktura národního inovačního systému (NIS), kde jsou uvedeny úlohy nejvýznamnějších ministerstev, které hrají roli ve tvorbě politiky a financování systému VaVaI v dané zemi. Dále jsou uvedeny nejvýznamnější agentury a další instituce, které se podílejí na implementaci politiky VaVaI a distribuci finančních prostředků pro VaVaI. V druhé části dílčích analýz jsou potom stručně popsány hlavní zásady koordinace národního inovačního systému a role nejvýznamnějších institucí, které se podílejí na formulaci politiky VaVaI v dané zemi. Vzhledem k termínu zpracování tohoto dokumentu byla jako hlavní informační zdroj využita veřejně dostupná databáze Erawatch [1], ve které jsou uvedeny základní informace o systémech řízení a financování výzkumu a vývoje v evropských i mimoevropských zemích. Informace za jednotlivé země jsou do databáze dodávány národními korespondenty, kteří v dané zemi působí. I když jsou tyto národní zprávy vypracovány podle jednotné šablony, nemají informace v nich obsažené stejnou vypovídací hodnotu a zprávy se liší značně i svým obsahem a zejména kvalitou (tomu odpovídají i často obtížně srovnatelné údaje pro různé země, což se mj. odrazilo i na nevyváženosti zjištění uvedených v následujícím textu).

5

Výsledky analýzy a zejména zobecnění poznatků uvedené v závěru je z výše uvedených důvodů nutné považovat pouze za orientační. Pro získání objektivních obecných závěrů by bylo nezbytné využít a zpracovat detailnější informace o systému financování v jednotlivých zemích (například informace na úrovni jednotlivých poskytovatelů podpory), což značně překračuje rámec této práce i její časové možnosti.

1.2 Země s rozdělenou odpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací 1.2.1 Finsko 1.2.1.1 Organizační struktura národního inovačního systému Finsko patří mezi první země, které přijaly koncepci národní inovačního systému (NIS) jako modelu pro rozvoj vědy, technologií a inovační politiky. Od roku 1990 je tato koncepce využívána jako politický nástroj, který by měl stimulovat a podporovat vzájemné vztahy, konkurenceschopnost a internacionalizaci hlavních hráčů NIS (tj. podniků, výzkumných a vzdělávacích institucí, finančních institucí, státní administrativy apod.). Odpovědnost za politiku výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) je ve Finsku rozdělena mezi dvě ministerstva - mezi Ministerstvo školství, které odpovídá především za vzdělávání a výzkumnou politiku, a Ministerstvo pro zaměstnanost, které je odpovědné za strategii a politiku zaměstnanosti, průmyslovou a energetickou politiku a politiku pro inovace a technologie. I když je mezi těmito ministerstvy patrné rozdělení odpovědnosti za výzkumnou a inovační politiku, v posledních letech se jejich spolupráce zřetelně zlepšuje, což je důsledkem jejich společných nebo podobných cílů v podpoře výzkumu. Ministerstvo školství Opetusministeriö Ministerstvo školství je odpovědné za oblast vzdělávání, výzkumnou politiku, instituce vyššího a vysokého školství a Finskou akademii. Klíčovou oblastí výzkumné politiky ministerstva je především podpora základního výzkumu a příslušné infrastruktury. Ministerstvo školství je také největším poskytovatelem veřejných finančních prostředků pro veřejný výzkum. Ministerstvo poskytuje institucím ve veřejném sektoru institucionální podporu VaV (zejména institucím v sektoru vyššího a vysokého školství). Ministerstvo poskytuje finanční prostředky Finské akademii, která tyto prostředky dále rozděluje prostřednictvím účelové podpory. Z rozpočtu Ministerstva školství směřovalo v roce 2008 zhruba 837 mil. € na univerzity a polytechniky (prostřednictvím institucionální podpory) a cca 309 mil. € bylo určeno pro Finskou akademii. Ministerstvo má dva ministry – ministra pro výzkum a ministra školství. Ministerstvo pro zaměstnanost a hospodářství Työ- ja elinkeinoministeriö Ministerstvo pro zaměstnanost a hospodářství zahájilo svou činnost 1. ledna 2008, kdy nahradilo bývalé Ministerstvo obchodu a průmyslu. Ministerstvo je odpovědné za strategii a politiku zaměstnanosti a její implementaci (včetně její harmonizace s politikou EU), průmyslovou a energetickou politiku a politiku pro inovace a technologie. Ministerstvo také odpovídá za agenturu Tekes a některé veřejné výzkumné ústavy. Z rozpočtu ministerstva jsou také financovány tyto oblasti. V roce 2008 ministerstvo poskytlo celkem 673 mil. € (cca 38 % vládních výdajů na VaV). Více než 570 mil. € bylo rozděleno prostřednictvím agentury Tekes (podnikům i veřejnému sektoru), cca 100 mil. € bylo přiděleno výzkumným organizacím spadajícím pod toto ministerstvo.

6

Kromě Ministerstva školství a Ministerstva pro zaměstnanost a hospodářství poskytují na VaV finanční prostředky i další ministerstva, jako je Ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství a lesnictví, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy a komunikací, Ministerstvo životního prostředí a další ministerstva. Mezi nejvýznamnější agentury, které distribuují finanční prostředky na VaVaI, patří Finská akademie, která zajišťuje především účelovou podporu základního výzkumu s využitím finančních prostředků Ministerstva školství, a agentura Tekes (Finská agentura pro financování technologií a inovací), která distribuuje prostředky Ministerstva pro zaměstnanost a hospodářství. Tekes (Finská agentura pro financování technologií a inovací) Tekes (Teknologian kehittämiskeskus) Finská agentura pro financování technologií a inovací TEKES je hlavní vládní agenturou, která poskytuje finanční podporu pro výzkum a technologický vývoj ve Finsku a která zároveň zajišťuje expertní služby v této oblasti. Přestože většina finančních prostředků je určena na projekty průmyslového VaV v podnicích (zejména inovativní projekty s vyšším „technologickým“ rizikem), Tekes je i významných poskytovatelem finančních prostředků pro výzkumné projekty na univerzitách a výzkumných ústavech. V roce 2006 byly prostřednictvím agentury TEKES podpořeny projekty v celkové částce převyšující 470 mil. €. Finská Akademie Suomen Akatemia Finská akademie je přes svůj poněkud zavádějí název expertní organizací v oblasti výzkumné politiky a financování výzkumu. Jejím hlavním cílem je posílit postavení finského VaV dlouhodobou finanční podporou vysoce kvalitního výzkumu na finských univerzitách a výzkumných ústavech. Objem poskytnutých finančních prostředků přesahuje 14 % celkových vládních výdajů na VaV a ročně jsou podpořeny projekty přibližně 3000 výzkumných pracovníků. V roce 2008 Akademie poskytla celkem prostředky ve výši 287 mil. €, přičemž podíly na jednotlivé nástroje byly následující - výzkumné projekty (49 % rozpočtu), výzkumné programy (6 %), Centra excelence (12 %), vzdělávání výzkumných pracovníků (13 %), mezinárodní spolupráce (2 %), výzkumné pozice (12 %) a ostatní poskytnutá podpora činila zhruba 6 %. Finská akademie se také podílí na tvorbě politik a strategií i evaluaci výzkumu.

Organizační struktura výzkumného a inovačního systému ve Finsku je přehledně znázorněna na obr. FI-1. Podrobněji je organizační struktura inovačního systém ve Finsku popsána například v hodnotících zprávách TrendChart a Erawatch.

7

Obr. FI-1 Schéma národního inovačního systému ve Finsku. Zdroj: Erawatch

1.2.1.2 Strategické řízení systému VaVaI Strategické řízení inovační politiky se ve Finsku spojitě vyvíjí bez radikálních změn. Jisté Změny jsou patrné na implementační úrovni a je také patrný přechod z úzce definované výzkumné a technologické politiky směrem k vytvoření široké inovační politiky zahrnující výzkumnou politiku, inovační politiku i prvky dalších politik. Současná inovační politika je charakterizována snahou o zaměření výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) podle potřeb uživatelů („user demand innovation policy“). S tím souvisí i snaha o důsledné využívání nových poznatků VaV v inovacích, která je patrná ve všech strategických dokumentech zaměřených na oblast VaVaI. Jako klíčový poradní orgán vlády v záležitostech týkajících se politiky výzkumu, inovací a technologií působí Rada pro výzkum a inovace (Tutkimus- ja innovaationeuvosto), ve kterou byla počátkem roku 2009 transformována (spíše přejmenována) bývalá Rada pro výzkumnou a technologickou politiku. Rada hraje významnou roli v koordinaci národního inovačního systému a je odpovědná za strategický v této oblasti a koordinaci příslušných politik. Rada také odpovědná za alokaci veřejných finančních prostředků na VaVaI a organizovala celou řadu evaluací (a to již od roku 1990). Rada pro výzkum a inovace Tutkimus- ja innovaationeuvosto Rada pro výzkum a inovace nahradila 1. ledna 2009 bývalou Rada pro výzkumnou a technologickou politiku, přičemž její pravomoci zůstaly vesměs zachovány. Rada je

8

nejvýznamnějším poradenským orgánem vlády v záležitostech týkajících se politiky výzkumu, inovací a technologií, evaluací a využívání výsledků VaVaI. Rada je také odpovědná za strategický rozvoj národního inovačního systému a koordinaci finské výzkumné a inovační politiky. Mezi konkrétní aktivity Rady lze zařadit: V konkrétních pravomocech Rady je napomáhat vládě a ministrům například v těchto oblastech: - záležitosti týkající se vědecko-technologické politiky a zpracování záměrů a příprava návrhů v této oblasti; - otázky týkající se rozvoje výzkumu a vzdělávání výzkumných pracovníků; - otázky rozvoje a využívání technologií, analýzy dopadu technologií; - záležitosti mezinárodního výzkumu a mezinárodní spolupráce ve VaV a technologiích, mezinárodní vývoj ve VaVaI; - záležitosti týkající se alokace veřejných prostředků na VaV a inovace; - záležitosti legislativy pro VaVaI a vědeckého vzdělávání; a - zpracování příslušných návrhů pro vládu a ministerstva. Jedním z dalších významných úkolů Rady je vydávat tzv. přehledy výzkumné a technologické politiky, ve kterých je posouzeno minulé období a stanoveny vize a strategie pro rozvoj národního inovačního systému v budoucnosti. Složení Rady pro výzkum a inovace je uvedeno v kapitole 1.2.1.3. Členy Rady ustanovuje vláda na funkční období Parlamentu (na základě usnesení vlády z roku 2006 bylo změněno funkční období Rady tak, aby odpovídalo volebnímu období). Rada má tři podvýbory - podvýbor pro vzdělávání, který je řízen ministrem školství, podvýbor pro vědu řízený ministrem pro vědu a podvýbor pro technologie a inovace řízený ministrem hospodářství. Sekretariát Rady má generálního sekretáře a další dva pracovníky (všichni na plný úvazek), kteří jsou ustanoveni na čtyřleté období.

1.2.1.3 Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů Složení finské Rady pro výzkum a inovace - Research and Innovation Council: Rada má 19 členů, předsedou je předseda vlády. Místopředsedové (2): Ministr školství a vědy, Ministr hospodářství Členové ministři (5): Ministr financí, Ministr zemědělství a lesnictví, Ministr práce, Ministr zdravotnictví a sociálních věcí, Ministr kultury a sportu Členové jmenovaní vládou (11): 3 zástupci vysokých škol, 2 zástupci podniků, 3 zástupci veřejných výzkumných institucí, 1 zástupce Evropské nadace pro vědu a 1 zástupce Finské akademie věd (analogie Grantové agentury), 1 zástupce Finské unie pro obchod Stálí experti (5): vedoucí pracovníci (státní sekretáři, generální ředitelé) Úřadu předsedy vlády a 4 dalších ministerstev

9

Výdaje na výzkum a vývoj ve Finsku podle rezortů (roky 2008 a 2009 v mil. € a %) 2008

Rezort

2009

(mil. €)

(%)

(mil. €)

(%)

Ministerstvo školství

778,3

43,3

837,3

44,1

Ministerstvo pro zaměstnanost a hospodářství

673,4

37,5

723,5

38,1

Ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví

121,7

6,8

121,1

6,4

Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství

96,0

5,3

101,7

5,4

Ostatní ministerstva a správní úřady

128,6

7,1

116,1

6,1

Celkem

1 798,0

100

1 899,7

100

Pramen: Government R&D funding in the state budget 2009, Statistics Finland, 19 February 2009

1.2.2 Švédsko 1.2.2.1 Organizační struktura národního inovačního systému Inovační systém Švédska je rozvíjen na třech úrovních – národní, odvětvové a regionální. Hlavní zodpovědnost za rozvoj inovačního systému mají ve Švédsku dvě ministerstva Ministerstvo průmyslu, energetiky a komunikací a Ministerstvo školství, výzkumu a kultury. Na rozvoji inovačního potenciálu Švédska částečně participuje také Ministerstvo obrany. Vládní kroky rozvoje VaV ve Švédsku jsou podporovány Radou pro výzkumnou politiku, která je součástí Ministerstva školství, výzkumu a kultury, a Radou pro inovační politiku, která je součástí Ministerstva průmyslu, zaměstnanosti a komunikací). Podrobněji jsou role těchto dvou rad popsány v následující kapitole. Ministerstvo školství, výzkumu a kultury Utbildningsdepartementet Ministerstvo školství, výzkumu a kultury je odpovědné za rozvoj a podporu všech stupňů vzdělávacího systému Švédska a financování institucí v tomto sektoru. V kompetenci Ministerstva pro vzdělání a vědu je také koordinace systému výzkumných politik (politiky VaV jsou však schvalovány zástupci všech kompetentních ministerstev). Ministerstvo finančně a institucionálně zajišťuje podporu základního výzkumu, aplikovaného průmyslového výzkumu, výzkum v sociálních vědách a mezinárodní výzkumnou spolupráci a networking. Ministerstvo má dva ministry – ministra školství, který řídí celé ministerstvo, a ministra pro terciární vzdělávání a výzkum.

Ministerstvo průmyslu, energetiky a komunikací Näringsdepartementet Ministerstvo průmyslu, energetiky a komunikací se podílí na rozvoji inovačního prostředí prostřednictvím podpory malých a středních podniků a podporou patentových a transferových aktivit. Ministerstvo zároveň participuje na rozvoji VaV v oblasti nových technologií, využívání vesmíru, dopravy a komunikací, pracovního prostředí a měřící techniky. V rámci svých kompetencí Ministerstvo podporuje základní, aplikovaný a průmyslový výzkum a vytváření sítí spolupráce.

Výše uvedená ministerstva jsou i největšími poskytovateli veřejných financí na VaV: •

Ministerstvo školství, výzkumu a kultury poskytuje zhruba 52% vládních výdajů na 10

VaV a prostředky jsou určeny především pro univerzity a výzkumné rady (viz dále); •

Ministerstvo průmyslu, zaměstnanosti a komunikací zajišťuje cca 13% vládních výdajů, přičemž finanční prostředky jsou určeny především pro rezortní ústavy;

•

Ministerstvo obrany poskytuje zhruba 20 % a prostředky jsou určeny hlavně agenturám realizujícím takto zaměřený VaV.

Mezi nejvýznamnější veřejné subjekty, které poskytují podporu pro VaVaI, ve Švédsku patří výzkumné rady a některé vládní agentury. Výzkumné rady jsou zaměřeny na podporu výzkumu hodnoceného podle vědeckých měřítek (couriosity driven research). Naproti tomu vládní agentury kladou důraz na podporu needs-driven research, tj. výzkumu kombinujícího vědecký zájem s potřebami podnikového sektoru, resp. společenskými potřebami. Nejvýznamnější radou je Švédská výzkumná rada, která je financována Ministerstvem školství, výzkumu a kultury a která podporuje výzkum v oblastech, jako jsou přírodní vědy, medicína, sociální vědy a vzdělávání. Prostřednictvím Švédské rady pro výzkum je rozdělováno cca 10% celkových veřejných prostředků na VaV. Dalšími významnými vědeckými radami jsou Swedish Council for Working Life and Social Research (FAS) pod Ministerstvem zdravotnictví nebo Swedish Research Council for Environment a Agricultural Sciences and Spatial Planning (Formas) pod Ministerstvy zemědělství a udržitelného rozvoje. Programy „curiosity-driven“ výzkumu jsou také podporovány prostřednictvím šesti částečně veřejných nadací, jako je například Swedish Foundation for Strategic Research (SSF, výzkum v přírodních vědách, technice a medicíně) nebo Knowledge Foundation (KKS, výzkum na nových univerzitách). Nejvýznamnější agenturou na podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací je VINNOVA (Švédská vládní agentura pro inovační systémy). Prostřednictvím agentury VINNOVA je distribuováno cca 5% veřejných prostředků na VaV. Mezi další agentury orientované na podporu cíleného výzkumu patří úžeji specializované Swedish National Space Board (SNSB) a Swedish Energy Agency (STEM). Ve Švédsku také působí několik částečně veřejných („semi-public“) nadací a fondů, které financují strategický výzkum a kompetenční centra. Švédská rada pro VaV Vetenskapsrådet Švédská rada pro VaV je významnou vládní agenturou pod Ministerstvem školství, výzkumu a kultury. Rada je zodpovědná za tři základní oblasti – financování VaV, výzkumnou politiku a komunikaci s výzkumnými institucemi. Rada je největším poskytovatelem finančních prostředků na základní výzkum na univerzitách a výzkumných pracovištích. Rada podporuje také vzdělávání a výzkumné aktivity studentů postgraduálního studia. Kromě výzkumu podporuje Rada také transfer technologií a znalostí mezi výzkumnými pracovníky, mezinárodní spolupráci a networking. V roce 2008 poskytla rada na podporu základního výzkumu přes 340 mil. €. Téměř 90 % rozpočtu Rady pochází z veřejných zdrojů.

VINNOVA (Švédská vládní agentura pro inovační systémy) Vinnova VINNOVA je vládní agenturou pro inovační systémy, jejíž hlavním cílem je podpora aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Agentura podporuje také udržitelný rozvoj a růst zaměstnanosti prostřednictvím podpory konkurenceschopnosti a vzniku a rozvoje úspěšných podniků, a dále pomáhá stimulovat účast Švédska v evropské a mezinárodní spolupráci a ve výměně zkušeností v oblasti inovací. Hlavními příjemci podpory, kterou VINNOVA implementuje, jsou podniky. Projekty jsou však zpravidla koncipovány jako projekty spolupráce

11

mezi podniky, univerzitami a výzkumnými institucemi. VINNOVA zajišťuje řadu programů, které pokrývají všechny úrovně inovačních systémů. Národní programy zajišťují zejména podporu procesu komercializace výsledků VaV a posílení vazby mezi akademickým a průmyslovým VaV. Regionální programy (VINNVÄXT) podporují regionální rozvoj prostřednictvím dynamických inovačních systémů. Odvětvový inovační systém je podporován prostřednictvím programů rozvoje prioritních oblastí, jako jsou zejména ICT, biotechnologie, pokročilé výrobní technologie a materiály, doprava a celoživotní vzdělávání.

Švédský národní inovační systém prošel nedávno organizační restrukturalizací. Jejím cílem bylo snížení počtu agentur poskytující finanční prostředky na programy podporující VaV a inovace. Bývalá vládní agentura pro podporu inovací NUTEK byla rozdělena do tří institucí: •

Švédská agentury pro hospodářský a regionální růst, která nahradila aktivity organizace NUTEK, Švédské národní agentury pro rozvoj venkova a Švédské agentury pro spotřebitele;

•

Švédská agentury pro inovace - VINNOVA; a

•

Institutu pro strategické a rozvojové studie – ITPS (který popsán v následující kapitole).

Ve Švédsku dále funguje více než 300 subjektů, které získávají veřejné prostředky na aktivity spojené s podporou VaVaI. Kromě výše uvedených agentur mezi nejvýznamnější subjekty v této oblasti lze zařadit Innovation Bridge (podpora komercializace VaV prostřednictvím vzniku start-up podniků), ALMI Business Partner (poskytování zvýhodněných úvěrů podnikatelskému sektoru) a Invest in Sweden Agency – ISA (přenos informací o investičních příležitostech ve Švédsku – obdoba CzechInvestu). Zjednodušené schéma systému výzkumu, vývoje a inovací ve Švédsku je uvedeno na obr. SE-1. Švédská agentura pro hospodářský a regionální růst Tillväxtverket Švédská agentura pro hospodářský a regionální růst je státní agentura, která nahradila aktivity organizace NUTEK, Švédské národní agentury pro rozvoj venkova a Švédské agentury pro spotřebitele. Činnosti bývalé agentury NUTEK zahrnovaly především finanční podporu inovačních podniků, aktivity v oblasti regionálního rozvoje založeného na VaV a inovačním podnikání, rozvoj informačních a poradenských služeb a vytváření sítí spolupráce. Jedním z hlavních nástrojů financování aktivit NUTEK představoval seed-kapitál. Samotný výzkum a vývoj agentura nefinancovala.

12

Obr. SE-1 Organizační schéma řízení národního inovačního systému Švédska. Vzhledem k nedávné změně organizační struktury je ve schématu uvedena ještě agentura NUTEK, která byla v současné době nahrazena Švédskou agenturou pro hospodářský a regionální růst. Zdroj: INNO-Policy TrendChart

1.2.2.2 Strategické řízení systému VaVaI Ačkoliv se inovační politika ve Švédsku rozvíjela od počátku 90. let minulého století, jasně definována byla až v roce 2001 v souvislosti se zavedením nové institucionální struktury inovačního systému. V současné době již výzkumná politika patří mezi jednu z priorit vlády. Tvorba vládní politiky výzkumu vývoje a inovací ve Švédsku je řízena Ministerstvem pro vzdělávání, výzkum a kulturu. Ve vazbě na přijetí Bílé knihy „Innovative Sweden“ je zde snaha o zlepšení koordinace při tvorbě a realizaci politiky VaVaI také s Ministerstvem pro podnikání, energetiku a komunikace. Hlavními poradními orgány, které poskytují potřebné analytické a koncepční zázemí při tvorbě výzkumné a inovační politiky (policy intelligence), jsou vládní Rada pro výzkumnou politiku, vládní Rada pro politiku v otázkách globalizace a nezávislý Institut pro studie v oblasti růstové politiky. Koordinační roli hraje zejména Rada pro výzkumnou politiku, která je zároveň poradenským orgánem ministerského předsedy. Jistou roli má i Rada pro inovační politiku, která je součástí Ministerstva průmyslu, energetiky a komunikací.

13

Podle studie3 nemá žádná z těchto institucí stanovené formální pravomoci a jejich funkce je čistě poradenská. Za politiku VaVaI i rozpočet je odpovědné Ministerstvo školství, výzkumu a kultury, avšak jeho rozhodnutí musí být schváleno dalšími ministerstvy. Zatímco je tak politika VaVaI stanovena jedním ministerstvem, její implementace je prováděna poměrně nezávislými institucemi, které každý dostávají od vlády příslušné instrukce („regleringsbrev“). Rada pro výzkumnou politiku Research Policy Coucil Rada pro výzkumnou politiku byla založena v roce 1962 a po reformě je řízena ministrem pro vzdělávání, výzkum a kulturu. Rada je nejvýznamnějším poradenským orgánem ministerstva a hraje významnou roli také při stanovování rozpočtu na VaV každý čtvrtý rok. Podrobnější informace o činnosti Rady se nepodařilo nalézt.

Rada pro inovační politiku Innovation Policy Council Rada pro inovační politiku, která byla založena v roce 2004, je součástí Ministerstva průmyslu, energetiky a komunikací (někdy je uváděno Ministerstvo průmyslu, zaměstnanosti a komunikací) a je řízena jeho ministrem. Podrobnější informace o činnosti Rady se nepodařilo nalézt.

Institut pro studie v oblasti růstové politiky (ITPS) Institutet för tillväxtpolitiska studier har avvecklats ITPS je vládní orgán pro provádění analýz a evaluací vládních politik a studií na podporu trvale udržitelného růstu, vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací. IPTS pomáhá různým subjektům z vládního i podnikatelského sektoru na národní i regionální úrovni. Rozvojové analýzy prováděné ITPS jsou zaměřeny zejména na globalizaci a internacionalizaci systému vzdělávání, VaV a inovací, průmyslového růstu, regionálního rozvoje a rozvoje nových technologií.

1.2.3 Rakousko 1.2.3.1 Organizační struktura národního inovačního systému Institucionální struktura politiky výzkumu, vývoje a inovací je v Rakousku poměrně roztříštěná. Na úrovni vlády jsou nejvýznamnějšími aktéry řízení výzkumné a inovační politiky tři ministerstva: •

Ministerstvo vědy a výzkumu (BMWF), které vzniklo transformací a restrukturalizací ministerstva pro vzdělávání, vědu a kulturu a které má na starosti sektor vysokého školství a akademii věd;

•

Ministerstvo dopravy, inovací a technologií (BMVIT), které odpovídá za podporu převážné části aplikovaného výzkumu a za financování tematicky zaměřených technologických programů (podpora vývoje a inovací);

•

Ministerstvo hospodářství a práce (BMWA), které podporuje fungování subjektů a

3

Monitoring and analysis of policies and public financing instruments conducive to higher levels of R&D investments: The “Policy Mix” project. Country Review – Sweden. European Commission – DG Research 2006 (http://rid.intrasoft-intl.com/PolicyMix/UserFiles/File/UploadedDocs/Policy-Mix_CountryReview_S.pdf)

14

institucí rakouské inovační infrastruktury vytvářející podmínky pro rozvoj inovačních malých a středních podniků. Rozpočet rezortních ministerstev je podstatně menší a je převážně určen pro instituce, které jsou v jejich působnosti. Největší podíl ve výši cca 2,5 % celkových výdajů na VaV má Ministerstvo zemědělství, lesnictví a správy vod. Svoji úlohu v institucionálním uspořádání inovačního systému Rakouska hraje také Ministerstvo financí (Bundesministerium für Finanzen – BMF), které je odpovědné za tvorbu rozpočtu a nastavení daňového systému, který zakotvuje mimo jiné i odčitatelnou položku na VaV (obdobně jako v ČR). Je také možné konstatovat, že v posledních letech vliv Ministerstva financí na politiku VaV poněkud narůstá, a to zejména v souvislostech s vytvořením standardů pro návrhy, implementace a monitorování programů. Ministerstvo pro vědu a výzkum Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung (BMWF) Ministerstvo pro vědu a výzkum, které vzniklo v roce 2007 transformací a restrukturalizací Ministerstva pro vzdělávání, vědu a kulturu, kdy zároveň vzniklo Ministerstvo pro vzdělání, umění a kulturu (Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur - BMUKK). Ministerstvo pro vědu a výzkum je odpovědné za terciární vzdělávání a základní výzkum, tj. vysoké školy (univerzity i techniky) a instituce neuniverzitního výzkumu, jako je například Rakouská akademie věd nebo Výzkumná společnost Ludwiga Boltzmanna, kterým poskytuje institucionální podporu. Ministerstvo je dále odpovědné za Fond na podporu vědeckého výzkumu (FWF) a reprezentuje také Rakousko na úrovni EU (např. v rámcových programech EU či v souvislosti s mezinárodní mobilitou). Ministerstvo dopravy, inovací a technologií Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie (BMVIT) Ministerstvo dopravy, inovací a technologií odpovídá především za podporu převážné části aplikovaného výzkumu a za financování tematicky zaměřených technologických programů (podpora vývoje a inovací). Ministerstvo také poskytuje institucionální podporu pro Rakouská výzkumná centra (ARC), jejichž je spoluvlastníkem. Ministerstvo vlastní 50% podíl v implementační Agentuře na podporu výzkumu (FFG), která podporuje většinu aplikačně orientovaného výzkumu, a přes 50 % podílu má v agentuře AWS (Austria wirtschaftservice GmbH). Do roku 2009 Ministerstvo dopravy, inovací a technologií odpovídalo také společně s ministerstvem pro vědu a výzkum za fungování Fondu na podporu vědeckého výzkumu (FWF). Ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend (BMWFJ) Ministerstvo hospodářství a práce podporuje fungování subjektů a institucí rakouské inovační infrastruktury vytvářející podmínky pro rozvoj inovačních malých a středních podniků. Ministerstvo je také odpovědně za alokaci finančních prostředků na ostatní ministerstva a jeho prostřednictvím jsou přímo poskytovány i finanční prostředky na některé výzkumné instituce, jako je například Ústav pokročilých studií (IHS) či Rakouský ústav ekonomického výzkumu (WIFO). Ministerstvo hospodářství a práce zároveň připravuje programy na podporu technologického transferu, řízení inovací a mobilizace (rizikového) kapitálu pro vznik a počáteční rozvoj technologicky orientovaných podniků.

Implementace politik na podporu výzkumu, vývoje a inovací je v Rakousku realizována především prostřednictvím agentur. Mezi hlavní implementační agentury na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Rakousku patří:

15

•

Fond na podporu vědeckého výzkumu (FWF)

•

Agentura na podporu výzkumu (FFG)

•

AWS

Fond na podporu vědeckého výzkumu Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF) Fond na podporu vědeckého výzkumu je zaměřen na podporu základního výzkumu v různých vědních disciplínách. Podporované aktivity nejsou tematicky omezeny a podporované projekty jsou vybírány podle dosahované excelence, přičemž projekty mohou být předkládány jednotlivými výzkumnými pracovníky i výzkumnými týmy. Vznik FWF byl ustanoven zákonem v roce 1968. Za rozpočet FWF je odpovědné Ministerstvo pro vědu a výzkum, které do roku 2009 mělo společně s Ministerstvo dopravy, inovací a technologií dohled nad jeho fungováním (od tohoto roku je za činnost FWH odpovědné Ministerstvo pro vědu a výzkum). Činnost FWF je řízena volenými zástupci vědecké komunity. Agentura na podporu výzkumu Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft mbH (FFG) Agentura na podporu výzkumu je ústřední a největší implementační agenturou na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v Rakousku. Agentura podporuje podnikový VaV výzkum prováděný ve spolupráci podniků s veřejným výzkumem. Programy podporují neorientovaný (bottom-up) výzkum i výzkum ve stanovených tematických prioritách.Agentura také poskytuje informační služby v oblasti mezinárodní spolupráce. Agentura FFG vznikla v roce 2004 spojením čtyř institucí a je ve 100% vlastnictví rakouské vlády (50 % agentury vlastní BMVIT a dalších podílu vlastní 50 % BMWFJ). AWS Austria wirtschaftservice GmbH (AWS) Společnost AWS je bankovní institucí, která byla založena v roce 2002 jako společnost s ručením omezeným ve 100% vlastnictví státu. AWS má 8 vlastníků, z nichž pět jsou ministerstva, dále FTE-Rat, Rakouská obchodní komora a Národní nadace pro výzkum, technologie a vývoj (hlavní zastoupení mezi vlastníky má BMVIT, BMWA a BMF). Úlohou AWS je implementovat programy na podporu inovací v podnikovém sektoru a poskytovat poradenství pro začínající a rozvíjející se inovační malé a střední podniky. AWS je také hostitelem sekretariátu Národní nadace pro výzkum, technologie a rozvoj (Nationalstiftung für Forschung, Technologie und Entwicklung – FTE Stfitung).

Přestože v poslední době došlo k výraznému snížení počtu implementačních agentur, které mají na starosti programy a opatření na podporu výzkumu, vývoje a inovací (z devíti na tři), rakouský systém řízení politiky v této oblasti je stále značně fragmentovaný, což je patrné i z obrázku AT-1.

16

Obr. AT-1

Schéma národního inovačního systému v Rakousku. Zdroj: Erawatch

1.2.3.2 Strategické řízení systému VaVaI Přestože je odpovědnost za tvorbu a realizaci politiky výzkumu, vývoje a inovací rozdělena mezi tři ministerstva, neexistuje zde žádný formální koordinační mechanismus, který by zabezpečoval efektivnost řízení inovačního systému a zamezil případným duplicitám či naopak mezerám při stanovování cílů a opatření této politiky. Určitým způsobem koordinaci napomáhá fungování dvou hlavních poradenských orgánů pro oblast výzkumné a inovační politiky, kterými jsou: •

Rada pro výzkum a technologický rozvoj (FTE-Rat) a

•

Rada pro vědu (Österreichische Wissenschaftsrat).

Rada pro výzkum a technologický rozvoj Rat für Forschung und Technologieentwicklung (FTE-Rat) Rada pro výzkum a technologický rozvoj (Rat für Forschung und Technologieentwicklung – FTE-Rat) je ústředním poradním orgánem vlády v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Rada byla ustanovena zákonem o podpoře výzkumu a technologického rozvoje v červenci 2000 a od září 2004 disponuje vlastní právní subjektivitou. Rada se podílí na formulaci strategie Rakouska v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a naplňování této strategie průběžně monitoruje. Zároveň připravuje doporučení a návrhy pro tvorbu programů na podporu výzkumu a vývoje. Rada je přímo odpovědná rakouské vládě. Mezi hlavní úkoly Rady lze konkrétně zařadit:

17

- poradenství pro vládu a její ministry ve všech otázkách týkajících se výzkumu, technologií a inovací; - stanovení dlouhodobé národní strategie VaVaI a monitorování její implementace; - příprava směrnic pro národní programy VaVaI; - vytváření návrhů pro národní programy VaVaI; - předkládání doporučení pro posílení rakouské pozice v mezinárodních programech a mezinárodní spolupráci; - návrh doporučení pro zlepšení spolupráce mezi výzkumem a průmyslem; - stanovení směrnic pro evaluaci institucí. Složení Rady je uvedeno v kapitole 1.2.3.3. Sekretariát Rady má osm členů, kteří napomáhají její činnosti. Činnost Rady je financována Ministerstvem pro dopravy, inovací a technologií. Rada pro vědu Österreichische Wissenschaftsrat Rada pro vědu byla zřízena Zákonem o univerzitách z roku 2002. Rada je ústředním poradním orgánem rakouského Ministerstva pro vědu a výzkum, parlamentu a universit v oblasti všech otázek týkajících se rozvoje univerzit a vysokého školství a příslušné politiky. Rada dále provádí analýzy systému veřejného VaV a připravuje návrhy pro jeho zlepšení. Rada má 12 členů a většinu tvoří výzkumní pracovníci z Rakouska i zahraničí. V Radě je jeden zástupce podniků a ředitel Rakouské národní knihovny.

V souhlase s odbornou literaturou, lze rakouský systém výzkumu, vývoje a inovací považovat za značně roztříštěný. Roztříštěnost kompetencí za oblast výzkumu, vývoje a inovací na národní úrovni se odráží také v neexistenci jednoho strategického dokumentu, který by určoval společné úsilí všech zainteresovaných ministerstev v této oblasti. Přestože Rada pro výzkum a technologický rozvoj v roce 2002 vytvořila Národní plán výzkumu a inovací, který následně aktualizovala v roce 2005 dokumentem Strategie 2010 - Perspektivy pro výzkum, technologie a inovace v Rakousku, tyto dokumenty nebyly nikdy oficiálně schváleny vládou a nezískaly tak potřebnou politickou sílu a závaznost. V roce 2005 sice publikovalo Ministerstvo hospodářství a práce (BMWA) dokument Národní akční plán Inovace – příspěvek k národnímu programu reforem 2005 – 2008, který stanovuje cíle a opatření v oblasti inovační politiky, avšak tento dokument není provázán se Strategií 2010 publikovanou Radou pro výzkum a technologický rozvoj. 1.2.3.3 Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů Složení rakouské Rady pro výzkum a technologický rozvoj - Rat für Forschung und Technologieentwicklung Rada má 8 členů s právem hlasovacím a 4 členy s hlasem poradním. Členové s právem hlasování: 5 zástupců podniků (předsedou Rady je člen představenstva koncernu Böhler-Uddeholm), 1 zástupce univerzit, 2 zástupci veřejných výzkumných instutucí (1 zástupkyně z Irska – Institute for Advanced Studies). Členové s hlasem poradním: spolková ministryně pro dopravu, inovace a technologie, spolkový ministr pro vědu a výzkum, spolkový ministr pro hospodářství, rodinu a mládež, spolkový ministr financí

18

Spolkové výdaje na výzkum v Rakousku podle rezortů (rok 2008, v mil. € a %) rezort

(mil. €)

(%)

Sp. ministerstvo pro vědu a výzkum

1 279,2

66,3

Sp. ministerstvo pro dopravu, inovace a technologie

350,6

18,2

Sp. ministerstvo financí

132,9

6,9

Sp. ministerstvo hospodářství a práce

64,1

3,3

Sp. ministerstvo zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství

46,9

2,4

Sp. ministerstvo školství, umění a kultury

41,8

2,2

Sp. ministerstvo pro zdraví, rodinu a mládež

5,6

0,3

Sp. ministerstvo obrany

2,1

0,1

Sp. ministerstvo pro sociální zabezpečení a ochranu spotřebitelů

1,8

0,1

Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti

1,8

0,1

Úřad spolkového kancléře

1,7

0,1

Spolkové ministerstvo vnitra

0,6

-

Celkem

1 929,1

100

4

Pramen: Forschungs- und Technologiebericht 2009, BMVIT a BMWF – 2009

1.3 Země s centralizovanou odpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací 1.3.1 Dánsko 1.3.1.1 Organizační struktura národního inovačního systému U dánského inovačního systému bylo řadu let kritizována jeho značná fragmentace a nekoordinovanost a za jednu z velkých slabin byla mj. považována i nedostatečná vazba mezi veřejným sektorem (akademickým výzkumem a univerzitami) a podnikovou sférou. Již od devadesátých let byla proto realizována celá řada opatření a aktivit směřujících k posílení funkčnosti inovačního systému. V roce 2001 byla dále založena Dánská komise pro výzkum, jejímž úkolem bylo zrevidovat relevantní legislativu a doporučit změny vedoucí ke zlepšení účinnosti výzkumného systému. Na základě doporučení této komise parlament a vláda zahájily v roce 2002 hlubší reformu celého systému výzkumu a inovací. Zároveň byl schválen nový zákon o technologiích a inovacích. Během této reformy byla odpovědnost za oblast inovační politiky převedena z Ministerstva hospodářství a obchodu (Økonomi- og Erhvervsministeriets) na Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace (Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling), které bylo zřízeno v roce 2001 z bývalého Ministerstva pro informační technologie a výzkum. Na toto nové ministerstvo bylo zároveň z Ministerstva školství (Undervisningsministeriet)

4

Přes Ministerstvo financí se podílí na podpoře Fondu pro podporu vědeckého výzkumu v Rakousku.

19

převedeno řízení univerzit. I přes tuto významnou změnu kompetencí zůstává stále menší část odpovědnosti za oblast inovací na původních ministerstvech – na Ministerstvu školství širší politika pro vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání, a Ministerstvo hospodářství a obchodu je odpovědné za inovace v tradičních průmyslových sektorech a ochranu duševního vlastnictví. Koordinaci (na neformální bázi) zajišťuje Ministerstvo pro vědu, technologie inovace. Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace je nejvýznamnějším orgánem odpovědným za oblast výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání na univerzitách, a dále za oblast informačních technologií a telekomunikací. Součástí ministerstva je Dánská agentura pro vědu, technologie a inovace a některé fondy (nadace). Ministerstvo také prostřednictvím těchto nadací (fondů) rozděluje většinu státních prostředků na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Dánsku. Pod Ministerstvem pro vědu, technologie a inovace také působí celá řada dalších rad, které mají poradenské funkce v oblasti tvorby politiky VaVaI. Ministerstvo školství Undervisningsministeriet Ministerstvo školství je odpovědné za oblast školství s výjimkou vysokého školství (tj. za základní školství a střední školství), odborný výcvik, vzdělávání dospělých (celoživotní vzdělávání). Ministerstvo hospodářství a obchodu Økonomi- og Erhvervsministeriets Ministerstvo hospodářství a obchodu je odpovědné za rozvoj podnikatelského prostředí v Dánsku, politiku konkurenceschopnosti, ochranu duševního vlastnictví, finanční sektor, stavebnictví, dopravu a další tradiční dánské sektory (včetně inovací v těchto sektorech). Ministerstvo také financuje ve výše uvedené oblasti.

Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace je také nejvýznamnějším poskytovatelem veřejných prostředků na VaV (ministerstvo poskytuje zhruba 75 % všech vládních prostředků na VaVaI). V roce 2007 činil rozpočet ministerstva na VaV přibližně 1,85 mld. €, z čehož pro agentury a fondy (rady) bylo 252 mil. €, cca 1,47 mld. € směřovalo na university a zhruba 139 mil. € na rezortní ústavy. Kromě Ministerstva pro vědu, technologie a inovace poskytují finanční prostředky na VaVaI i další ministerstva, jako je Ministerstvo výživy, zemědělství a rybářství či Ministerstvo pro hospodářské a podnikové záležitosti. Dalším významným poskytovatelem veřejné podpory pro VaV je Dánská národní výzkumná nadace, která podporuje zejména základní výzkum špičkové kvality. Podpora pro VaV a inovace zejména v oblastech high-tech je poskytována Dánskou národní nadací pokročilých technologií. Dánská národní výzkumná nadace Danmarks Grundforskningsfond Dánská národní výzkumná nadace je nezávislým poskytovatelem finančních prostředků pro kvalitní výzkum odpovídající vysokým mezinárodním standardům. Hlavním cílem nadace je posílit základní výzkum (frontier research) v přírodních, technických, lékařských, sociálních a humanitních vědách. Jednou z významných strategií nadace je vytvořit a finančně podporovat tzv. Centra excelence (v roce 2005 bylo podpořeno celkem 33 výzkumných center). Dánská národní nadace pokročilých technologií Højteknologifonden

20

Dánská národní nadace pokročilých technologií je nezávislým orgánem vládní administrativy, která poskytuje granty na spolufinancování výzkumně inovačních aktivit a projektů v oblasti high-tech. Jejím cílem je zejména posílit hospodářský růst a zajistit zaměstnanost podporou ve strategických prioritách země. Pozornost je věnována zejména oblastem jako jsou nanotechnologie, biotechnologie, ICT a příslušné mezioborové technologie. Projekty musí mít zřejmý komerční potenciál, obsahovat technologický transfer a být realizovány ve spolupráci veřejných výzkumných organizací a soukromého sektoru.

Zjednodušené schéma systému výzkumu, vývoje a inovací v Dánsku je uvedeno na následujícím obrázku.

Obr. DK-1

Schéma národního inovačního systému v Dánsku. Zdroj: Erawatch

1.3.1.2 Strategické řízení systému VaVaI Pro zlepšení koordinace dánského VaVaI byla jako poradní orgán Ministerstva pro vědu, technologie a inovace zřízena Rada pro technologie a inovace (Rådet for Teknologi og Innovation). Rada poskytuje poradenství v otázkách technologické a inovační politiky, a zároveň napomáhá v implementaci nové legislativy. Rada může také rozhodovat v některých specifických oblastech. Pod Ministerstvem pro vědu, technologie a inovace působí celá řada dalších rad, které mají poradenské funkce a/nebo poskytují finanční prostředky na VaVaI. Zde působí například Rada pro výzkumnou politiku (Danmarks Forskningspolitiske Råd), která je poradním orgánem ministerstva pro oblast výzkumné politiky, Dánská agentura pro vědu, 21

technologie a inovace (Forsknings- og Innovationsstyrelsens) a dvě další rady – Rada pro nezávislý výzkum (Det Frie Forskningsråd) a Rada pro strategický výzkum (Det Strategiske Forskningsråd), které jsou poradními orgány i zprostředkovateli veřejné podpory pro VaVaI. Za koordinaci celého výzkumného systému (tj. financování a poradenství) je odpovědný Koordinační výbor. Rada pro technologie a inovace Rådet for Teknologi og Innovation Rada pro technologie a inovace je poradním orgánem Ministerstva pro vědu, technologie a inovace pro politiku technologií a inovací. Rada se věnuje zejména otázkám technologického vývoje, inovací a komercializace VaV, spolupráce a přenosu poznatků VaV mezi akademickou a podnikovou sférou, financování technologicky založených podniků a mezinárodní spolupráci v těchto oblastech. Rada také poskytuje expertní služby pro podniky. Rada zároveň administruje celou řadu iniciativ, zaměřených na podporu inovací a přenosu informací mezi znalostními institucemi a podniky. Složení rady je uvedeno v kapitole 1.3.1.3. Rada pro výzkumnou politiku Danmarks Forskningspolitiske Råd Rada pro výzkumnou politiku je nejvýznamnějším poradním orgánem Ministerstva pro vědu, technologie a inovace pro domácí i mezinárodní politiku VaV. Rada byla založena novým zákonem počátkem roku 2004 a mezí její hlavní poradenské aktivity lze zařadit: - vytváření rámcových podmínek pro VaV; - financování VaV; - velké národní a mezinárodní výzkumné iniciativy; - mezinárodní spolupráce ve VaV; - národní strategie výzkumu; - vzdělávání a nábor výzkumných pracovníků. Rada mj. také připravila nástroj pro hodnocení kvality výzkumu prováděného ve výzkumných institucích (v různých výzkumných oblastech) a jeho relevance, který je založen na mezinárodně srovnatelných kritériích. Nástroj by měl být využíván pro alokaci finančních prostředků na tyto instituce. Složení rady je uvedeno na závěr kapitoly. Agentura pro vědu, technologie a inovace Forsknings- og Innovationsstyrelsens Dánská Agentura pro vědu, technologie a inovace je institucí, která působí pod Ministerstvem pro vědu, technologie a inovace. Agentura poskytuje veřejné finanční prostředky pro nezávislý (neorientovaný) výzkum i výzkum odpovídající tematickým oblastem a výzkumným prioritám. Agentura pro vědu, technologie a inovace se také zabývá inovační politikou, výzkumnou politikou EU a mezinárodní spoluprací ve VaVaI, mobilitou výzkumníků, VaVaI na regionální úrovni, komercializací VaV a spoluprací mezi podniky a znalostními institucemi. Agentura dále funguje jako sekretariát pro řada dalších institucí, jako je například Rada pro technologie a inovace, Rada pro nezávislý výzkum, Rada pro strategický výzkum nebo Koordinační výbor. Rada pro nezávislý výzkum Det Frie Forskningsråd Dánská Rada pro nezávislý výzkum poskytuje finanční prostředky pro výzkum, jehož témata iniciují výzkumní pracovníci a který přispívá ke kvalitě a internacionalizaci dánského výzkumu. Rada také poskytuje poradenství pro Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace, parlament a vládu. Dalším cílem Rady je i zlepšení využitelnosti výsledků výzkumu (tj. transfer výsledků VaV a jejich aplikace) a zlepšení mezinárodní spolupráce ve VaV.

22

Rada pro strategický výzkum Det Strategiske Forskningsråd Rada pro strategický výzkum je zaměřená na výzkum v oblastech odpovídajících politickým prioritám nebo stanovenému tematickému zaměření. Rada zajišťuje tři funkce – financování výše uvedených aktivit (zejména příprava a realizace výzev ve strategických výzkumných programech), poradenství (zejména pro Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace) a tvorba strategií a analýz. Koordinační výbor Koordinationsudvalget for forskning Koordinační výbor je odpovědný za podporu koordinace a vzájemné spolupráce mezi výzkumnými radami a mezi radami a ostatními součástmi výzkumného a inovačního systému. Výbor má statut konsensuálního orgánu (tj. nemá žádnou „autoritativní“ funkci). Jeho hlavním úkolem je zajistit co možná nejlepší koherenci mezi všemi nástroji, kterými je financován VaVaI. Členy výboru jsou předsedové Rady pro nezávislý výzkum, Rady pro strategický výzkum a Dánské národní výzkumné nadace. Další dva členové jsou nominováni Dánskou konferencí rektorů, jeden člen je nominován Shromážděním generálních ředitelů dánských vládních výzkumných ústavů (SEDIRK) a jeden člen Radou pro technologie a inovace.

I když je kompetence za oblast terciárního vzdělávání, VaV a inovací centralizována pod jedno ministerstvo (Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace), existuje v Dánsku celá řada Rad a fondů (nadací), které mají působnost ve specifických oblastech inovačního systému (tj. základní výzkum nezávislý i strategicky zaměřený, aplikovaný výzkum s komerčním využitím apod.), které poskytují nejen poradenství, ale i distribuují veřejnou podporu v dané oblasti VaV. Tato do jisté míry fragmentovaná implementační struktura je koordinována tzv. Koordinačním výborem, který zastává především konsensuální funkci. Role jednotlivých institucí v systému VaVaI je zřetelněji patrná ze schématu, které je uvedeno na obr. DK-2.

Obr. DK-2 Schéma institucí zajišťujících expertní služby a financování VaVaI v Dánsku. Zdroj: Dánská agentura pro vědu, technologie a inovace

23

1.3.1.3 Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů Členové The Danish Council for Technology and Innovation 11 členů – 2 rektoři univerzit, 2 zástupci podniků, 4 ředitelé (vedoucí) veřejných výzkumných ústavů (pracovišť)‚ 3 vedoucí pracovníci institucí (agentur, fondů) pro podporu výzkumu Členové The Danish Council for Research Policy (DCRP) 9 členů – 6 vysokoškolských profesorů (z toho jeden ředitel Copenhagen Business School), 3 zástupci podniků (vesměs ředitelé) Výdaje na výzkum a vývoj v Dánsku podle rezortů (roky 2007 a 2009 v mil. dánských 2007

2009

Rezort

(mil. DKK)

Ministerstvo vědy, technologií a inovací

9366,6

77,0

11884,2

80,1

Ministerstvo pro potraviny, zemědělství a rybářství

616,9

5,1

580,8

3,9

Ministerstvo kultury

476,4

3,9

482,3

3,2

313,0

2,1

(%)

Ministerstvo pro klima a energii

(mil. DKK)

(%)

Ministerstvo dopravy a energetiky

293,6

2,4

Ministerstvo školství (vzdělávání)

251,8

2,1

383,4

2,6

Ministerstvo životního prostředí

220,0

1,8

206,2

1,4

Ministerstvo zahraničí

199,9

1,6

283,7

1,9

Ostatní ministerstva

742,5

6,1

1291,0

4,8

12 167,7

100,0

14 843,8

100,0

CELKEM

Pramen: Danish Ministry of Science, Technology and Innovation, vyžádaný podklad, listopad 2009

1.

Dánsko má 21 ministerstev. V roce 2007 i 2009 podporovalo VaV ze svých rozpočtů 15 ministerstev. V Dánsku je veřejná podpora VaV výrazně soustředěna do rozpočtové kapitoly Ministerstva vědy, technologií a inovací (cca 80 % celkové veřejné podpory).

2.

Tři největší poskytovatelé (Ministerstvo vědy, technologií a inovací, Ministerstvo pro potraviny, zemědělství a rybářství a Ministerstvo kultury) poskytnou v roce 2009 dle schváleného rozpočtu 87,2 % celkových státních výdajů na VaV.

24

1.3.2 Velká Británie 1.3.2.1 Organizační struktura národního inovačního systému V uplynulých letech proběhly ve Velké Británii významné organizační změny v národním inovačním systému. V červnu roku 2007 bylo vytvořeno Ministerstvo pro inovace, univerzity a dovednosti (Department for Innovation, Universities and Skills, DIUS), které spojilo některé funkce dvou předešlých ministerstev – Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry, DTI), odkud převzalo aktivity týkající se vědy a inovací, a Ministerstva pro vzdělávání a dovednosti (Department of Education and Skills), kde převzalo odpovědnost za oblast vyššího vzdělávání. Při této reformě bylo zároveň vytvořeno Ministerstvo pro podniky a reformu regulací (Department of Enterprise, and Regulatory Reform, BERR), které spojilo funkce bývalého DTI (odpovědnost za podniky, obchodní vztahy, regionální rozvoj, trh a energetickou politiku) a instituce Better Regulation Executive (BRE). Dále bylo vytvořeno Ministerstvo pro dětské školy a rodiny (Department of Children Schools and Families, DCSF), které odpovídá za oblast školství do 19 let, předškolní výchovu a otázky týkající se rodiny. V červnu 2009 bylo spojením BERR a DIUS vytvořeno Ministerstvo pro podniky, inovace a dovednosti (Department for Business, Innovation and Skills - DBIS). V současné době je tak odpovědnost za celou oblast vzdělávání, VaV, inovací i podnikání na jedné instituci. Ministerstvo pro podniky, inovace a dovednosti Department for Business, Innovation and Skills (DBIS) Misí nově vytvořeného ministerstva je vybodovat dynamickou a konkurenceschopnou ekonomiku prostřednictvím vytváření podmínek pro úspěšné podnikání, podporou inovací, podnikání a VaV a zajištěním dovedností a příležitostí k úspěchu. Ministerstvo je odpovědné za celou oblast terciárního vzdělávání, VaV, inovací i podnikáni. Ministerstvo má 12 skupin, mezi skupiny týkající se VaVaI lze zařadit například Podnikové, ekonomické a politické analýzy, Inovace a podnikání, Věda a výzkum, Strategie a komunikace a Univerzity a dovednosti. Činnost DBIS je podporována širokým spektrem dalších organizací, které poskytují ministerstvu příslušné služby, poradenství apod.

DBIS je také nejvýznamnějším poskytovatelem finančních prostředků na VaVaI ve veřejném sektoru. Výzkum a výuku na britských univerzitách financuje především Rada pro financování vyššího vzdělávání (HEFCE), která těmto institucím poskytuje institucionální financování ve formě tzv. blokových grantů určených pro výzkumnou infrastrukturu a umožňující realizovat průkopnický výzkum v souhlase s posláním těchto institucí. Alokace těchto prostředků je určována na základě hodnocení výsledků institucí, které je známé pod názvem RAE (Research Assessment Exercise), ve kterém je využívá peer review v různých vědních oborech. RAE proběhlo v letech 1992, 1996, 2001 a naposledy v roce 2008. Do budoucna by mělo být nahrazeno hodnocením REF (Research Evaluation Framework), ve kterém budou vyžívány spíše metody založené na indikátorech. Finanční prostředky na výzkumné projekty jsou alokovány prostřednictvím sedmi rad pro výzkum (Rady pro výzkum Spojeného království - Research Councils UK, RCUK) a v menší míře prostřednictvím Královské společnosti (Royal Society) a Královské technické akademie (Royal Academy of Engineering), především ve formě programů a grantů na specifické projekty.

25

Významné část veřejné podpory VaV je ve Velké Británii realizována prostřednictvím veřejných zakázek zadávaných vládou. Veřejné zakázky jsou přidělovány institucím v terciárním sektoru, nevládním organizacím a soukromým subjektům. Výzkum, vývoj a inovace v soukromém sektoru jsou podporovány několika mechanismy, přičemž jako nejvýznamnější a velice účinný nástroj je dlouhodobě využívána nepřímá podpora ve formě daňových úlev na VaV, která je administrována Ministerstvem financí (tento nástroj pokrývá zhruba 75 % veřejných výdajů na VaVaI v podnikovém sektoru). Organizační schéma národního inovačního systému ve Velké Británie je znázorněno na obr. UK-1. Rada pro financování vyššího vzdělávání Higher Education Funding Council (HEFCE) Rada pro financování vyššího vzdělávání (HEFCE), která byla vytvořena vládou v roce 1992, distribuuje veřejné prostředky pro výuku a výzkum na téměř 130 univerzitách a institucích poskytujících vyšší vzdělání v Anglii (ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku působí instituce podobného charakteru). HEFCE také monitoruje finanční a organizační situaci na univerzitách a sleduje kvalitu výuky a výzkumu na těchto institucích. Rady pro výzkum Spojeného království Research Councils UK (RCUK) Rady pro výzkum Spojeného království je strategické sdružení (tj. zastřešující organizace) sedmi Rad pro výzkum. RCUK poskytuje rámec pro výzkum podporovaný jednotlivými Radami pro výzkum a tím přispívá k excelenci a vyššímu impaktu veřejného výzkumu. V letech 2004 – 2005 činil rozpočet RCUK 2,4 mld. £, přičemž většina těchto prostředků směřovala na základní výzkum.

26

Devolved Administrations (for Scotland, Wales, Northern Ireland)

Parliamentary Select Committees & Sub-Committees

Prime Minister Cabinet Office Ministerial Committee on Economic Development & other Ministerial Committees

Parliament

scrutiny

advice Parliamentary Office of Science and Technology

Dept. for Innovation, Universities and Skills (DIUS)

Council for Science & Technology (chaired by the CSA)

advice

Ministry of Defence

Research Councils

NHS

Strategic Health Authorities

- Government Office for Science (led by Chief Scientific Adviser) - DG for Research & Innovation

HEFCE

Dept. of Health

HM Treasury

Dept. for Transport

Dept. for Children, Schools & Families

Other Govt. Departments (e.g. DFID, DCLG, DEFRA, DCMS, Home Office)

Foreign & Commonwealth Office Technology Strategy Board

International Networks Science

Regional Development Agencies Universities and HEIs

Private sector companies

RTOs

PSREs

Obr. UK-1 Organizační schéma řízení národního inovačního systému Velké Británie. Vzhledem k tomu, že změna v uspořádaní ministerstev proběhla v letošním roce, nebylo k dispozici aktualizované schéma NIS, ve kterém by bylo uvedeno Ministerstvo pro podniky, inovace a dovednosti. Zdroj: INNO-Policy TrendChart

1.3.2.2 Strategické řízení systému VaVaI DBIS je příkladem ministerstva, které komplexně a ve vazbách na další aktivity pokrývá celou oblast znalostní ekonomiky – od vzdělávání, přes výzkum, vývoj a inovace, po využívání nových poznatků a podnikání. Součástí Ministerstva je také Úřad vlády pro vědu (Government Office for Science), který nahradil bývalý Úřad pro vědu a inovace (Office of Science and Innovation), dříve působící na DTI. Vstupy pro formulaci výzkumné a inovační politiky poskytuje poměrně rozsáhlá síť výborů a poradních skupin (orgánů), které působí na různých úrovních (vládní úroveň, parlament, ministerstva, ad hoc výbory oficiální i neoficiální atd.). DBIS má „dohled“ nad přípravou a formulací většiny politických dokumentů zaměřených VaVaI a také je zpravidla jejich hlavním autorem. Na nejvyšší úrovni působí tzv. Government Chief Scientific Adviser (GCSA), které poskytuje ministerskému předsedovi a dalším ministrům poradenství týkající se politiky VaVaI a technologií. GCSA je zároveň vedoucím Vládní kanceláře pro vědu, která je součástí DBIS. 27

Dalším významným poradenským orgánem vlády je Rada pro vědu a technologie. která byla založena v roce 1993 (a dále byla restrukturována v letech 1998 a 2004). Výzkumné rady (Research Councils) připravují své specifické politiky, přičemž jejich činnost v této oblasti je koordinována RCUK a DBIS. Dalším zdrojem informací pro politiku VaV je nezávislá („neoficiální“) Parlamentní kancelář pro vědu a technologie (Parliamentary Office of Science a Technology, POST), která poskytuje členům parlamentu objektivní analýzy a informace v celé oblasti politiky VaVaI. Významnou roli hraje také Ministerský podvýbor pro vědu a inovace (Ministerial Sub Committee on Science and Innovation), který působí pod Ministerským výborem pro ekonomický rozvoj (Committee on Economic Development). Vládní kancelář pro vědu Government Office for Science Vládní kancelář pro vědu je řídí Government Chief Scientific Adviser (GCSA). Kancelář zajišťuje, že rozhodnutí vlády jsou podložena důkladně zpracovanými podklady (kancelář v podstatě zajišťuje podporu pro GCSA). Kancelář má dvě jednotky – Věda ve vládě a Foresight. Jednotka Věda ve vládě (Science in Government - SiG) zajišťuje rámcové podmínky pro řízení vědy na vládní úrovni. SiG také zajišťuje sekretariát pro Radu pro vědu a technologie. Jednotka Foresight realizuje projety foresightu s využitím progresivních metod zaměřené dlouhodobé výzvy a příležitosti Velké Británie. Rada pro vědu a technologie Council for Science and Technology Rada pro vědu a technologie je nejvyšším poradním orgánem vlády v otázkách vědy, techniky a technologií a tvorby příslušných strategií a politik. Aktivity Rady jsou zaměřeny na čtyři oblasti – (a) věda a společnost, (b) vzdělávání; (c) věda a řízení a (d) technologické inovace. Rada také koordinuje a evaluuje některé výzkumné aktivity realizované ministerstvy a působí jako prostředník mezi ministerstvy a vládou. Rada byla založena v roce 1993, v následujících letech byla její činnost několikrát revidována a její dnešní zaměření, činnost a způsob práce byly zavedeny v roce 2004. Parlamentní kancelář pro vědu a technologie Parliamentary Office of Science and Technology (POST) Parlamentní kancelář pro vědu a technologie (POST) je parlamentním zdrojem nezávislých analýz a dalších odborných informací v otázkách politiky VaV a technologií, které jsou využívány při rozpravách v parlamentu. K těmto účelům POST například provádí a zajišťuje: -

vydávání krátkých a stručných oznámení („POSTnotes“) a zpracování rozsáhlejších zpráv, které jsou zaměřeny na aktuální problémy VaVaI;

-

poskytování neformálního poradenství pro výbory parlamentu (briefings, analýzy dat, podkladové dokumenty apod.);

-

organizování a stimulace diskuzí v oblasti politiky VaVaI (od malých pracovních skupin po rozsáhlé akce).

Ministerský podvýbor pro vědu a inovace Ministerial Sub Committee on Science and Innovation Ministerský podvýbor pro vědu a inovace (Ministerial Sub Committee on Science and Innovation) působí pod Ministerským výborem pro ekonomický rozvoj (Committee on Economic Development).V náplní podvýboru je implementace výzkumné a inovační politiky a

28

výbor poskytuje k tomuto účelu podporu vládním ministerstvům. Výbor také posuzuje investice jednotlivých ministerstev do VaV a trendy v rozpočtech.

1.3.2.3 Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů Council for Science and Technology Má 14 členů jmenovaných vládou: Hlavní poradce vlády pro vědu (bývalý špičkový vědec), 8 zástupců univerzit, 5 zástupců podniků. Ministerial Committee on on Economic Development, Sub-Committee on Science and Innovation (ED(SI)) Podvýbor má 13 členů: 10 ministrů, 1 státní sekretář z Ministerstva financí, 2 parlamentní podsekretáři. Na jednání ministerského výboru je zván Hlavní poradce vlády pro vědu. Struktura veřejných (/státních) výdajů na VaV ve Spojeném království Relativně složitý systém podpory VaVaI ve Spojeném království se projevuje i v relativně složité struktuře veřejných (státních) výdajů na VaV. Pro systém VaVaI a jeho podporu jsou charakteristické následující skutečnosti: v systému dochází k relativně častým změnám, především v počtech a názvech Rad pro podporu vybraných skupin vědních oblastí, ale i v působnostech a názvech zainteresovaných ministerstev, podpora je poskytována ve třech systémových rámcích: ◦ prostřednictvím výzkumných rad a hlavního odpovědného ministerstva za VaVaI (Ministerstvo pro podnikání inovace a dovednosti – DBIS) ◦ prostřednictvím civilních ministerstev ◦ prostřednictvím Ministerstva obrany (Ministry of Defence) podporu poskytují jednak rady (Councils) pro jednotlivé skupiny věd, jednak ministerstva, relativně vysoký poddíl obranného (vojenského) výzkumu, velice podrobné, avšak relativně obtížně interpretovatelné statistiky VaV. Ve Spojeném království statistiky rozlišují výdaje na vědu a technologie a výdaje na VaV ve smyslu manuálu Frascati OECD. Data jsou uváděna nikoli pro běžné roky, ale pro roky finanční (rozpočtové). Následující tabulky byly zpracovány z podkladu Ministerstva pro podnikání, inovace a dovednosti (Department for Business Inovation & Skills – DBIS) „SET Statitics – Science, engineering and technology statistics“, které vzniklo v červnu 2009 sloučením Ministerstva pro podniky a reformu regulací (Department of Enterprise, and Regulatory Reform, BERR) a Ministerstva pro inovace, univerzity a dovednosti (Department for Innovation, Universities and Skills – DIUS)

29

Struktura veřejných (státních) výdajů na VaV ve Spojeném království (£ mil.) (%) Finanční rok 2007–08 (£ mil.) (%) Ministerstvo pro podnikání, inovace a dovednosti (DBIS) – vlastní výdaje

810

8,8

674

7,2

2 688

29,3

2 882

30,9

Rada pro fyzikální vědy a inženýrství

694

7,6

707

7,6

•

Rada pro velká zařízení VaT

548

6,0

583

6,3

•

Rada pro lékařské vědy

494

5,4

528

5,7

•

Ostatní výzkumné rady

952

10,4

1 064

11,4

2 234 1 294

24,4 14,1

2 206 1 420

23,7 15,2

711

7,8

792

8,5

• Výzkumné rady •

• Rada pro financování vysokého školství - HEFC(Výdaje na VaV) Ostatní civilní ministerstva celkem •

Finanční rok 2008–09 (£ mil.) (%)

Ministerstvo zdravotnictví, včetně NHS

Obranný výzkum (Ministerstvo obrany – Ministry of Defence MoD)

2 139

CELKEM na VaV

9 165

2 107 23,3 100,0

22,6 9 317

100,0

Pramen: „SET Statitics – Science, engineering and technology statistics“ Department for Business Inovation & Skills – DBIS, aktualizace z listopadu 2009

1. Nejvíce veřejných (státních) prostředků na VaV rozdělují ve Spojeném království výzkumné rady pro jednotlivé skupiny věd (v letech 2007/08 a 2008/09 kolem 30 % celkových veřejných (státních) výdajů na VaV. Následuje Rada pro financování vysokého školství (HEFC), která kromě podpory vzdělávání poskytuje i institucionální podporu VaV na vysokých školách (tvorba tzv. GUF) s podíly kolem 24 % celkových veřejných (státních) výdajů na VaV. 2. Téměř jedna čtvrtina celkových veřejných (státních) výdajů na VaV je ve Spojeném království poskytována na obranný výzkum prostřednictvím Ministerstva obrany (MoD). 3. Úloha ostatních ministerstev je oproti většině členských zemí OECD podstatně omezenější. Ministerstvo pro podnikání, inovace a dovednosti a Ministerstvo zdravotnictví (včetně Národní zdravotní služby - NHS) poskytují (každé z nich) méně než 10 % celkových veřejných (státních) výdajů na VaV

30

Zjednodušená rekapitulace struktury veřejných (státních) výdajů na VaV ve Spojeném království (£ mil.) (%) Finanční rok 2007–08

Finanční rok 2008–09

(£ mil.)

(%)

(£ mil.)

(%)

Výzkumné rady

2 688

29,2

2 882

30,9

Rada pro financování vysokého školství - HEFC(Výdaje na VaV)

2 234

24,3

2 206

23,7

Ministerstvo obrany – Ministry of Defence MoD (Obranný výzkum)

2 139

23,3

2 107

22,6

Ministerstvo pro podnikání inovace a dovednosti (DBIS)

810

8,8

674

7,2

Ministerstvo zdravotnictví, včetně NHS

711

7,7

792

8,7

Ostatní

609

6,6

656

7,0

9 191

100

9 317

100

CELKEM na VaV

1.4 Nejdůležitější informační zdroje Erawatch (http://cordis.europa.eu/erawatch/) INNO-Policy TrendChart (http://www.proinno-europe.eu/) Policy Mix Web Portal (http://rid.intrasoft-intl.com/PolicyMix/index.cfm, http://www.policymix.eu/policymixtool/) Analýza politik výzkumu, vývoje a inovací ve vybraných zemích. Závěrečná zpráva studie pro RVV. Technologické centrum AV ČR, říjen 2008 Role státu při podpoře inovací ve vybraných zemích. Závěrečná zpráva studie pro RVV. Technologické centrum AV ČR, listopad 2008 Analýza aktivit vybraných technologických/inovačních agentur v oblasti transferu technologií a inovací. Závěrečná zpráva studie pro RVV. Technologické centrum AV ČR, duben 2009

31

2. Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR 2.1 Stručné shrnutí zahraničních zkušeností Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální pravomocí či „nadřízený“ koordinační orgán (úřad), v dalším textu označovaný jako „autorita“) musí zajišťovat celou řadu aktivit funkcí, které zajistí nejen formulaci politiky VaVaI, ale i její implementaci, vyhodnocování a zahrnutí výsledků těchto hodnocení do tvorby politik pro příští období. Významnou roli hraje zejména stanovení optimálních strategií nejen ve VaVaI, ale i ve všech souvisejících oblastech, jako vzdělávání, podnikání a další. V souvislosti s vnímáním inovací jako průřezového tématu socioekonomického rozvoje dochází ke změnám v přístupu ke strategiím výzkumu, vývoje a inovací a tvorbě klíčových strategických dokumentů pro oblast VaVaI. Tento proces se opírá o širokou národní diskusi zástupců veřejné správy (zastoupené většinou, ne-li dokonce všemi ministerstvy), podnikového sektoru, výzkumné sféry a dalších zájmových skupin. Všechny tyto subjekty mají dostatek času a prostoru podílet se aktivně na formulaci strategie, vznášet připomínky a náměty. K přípravě těchto strategicko-koncepčních dokumentů jsou v zahraničí využívány často služby ustanovených rad (pro VaVaI) i služby expertních organizací či ad-hoc sestavených skupin. Vzhledem k průřezovému charakteru inovačního procesu dochází nejen k postupnému sbližování a intenzivnější koordinaci činností ministerstev odpovědných za výzkumnou a průmyslovou politiku, ale také k posilování vazeb mezi těmito ministerstvy, úřady odpovědnými za oblast vzdělávání a dalšími ústředními orgány státní správy. Na významu proto také nabývá koordinace politik na všech úrovních. V oblasti financování je kladen důraz na podporu celého inovačního cyklu. Kromě neorientované podpory VaVaI je poskytována podpora i výzkumu tematicky orientovanému podle socioekonomických potřeb dané země. Vzhledem k tomu, že podpora je poskytována v zahraničí prostřednictvím poměrně širokého spektra implementačních agentur, je i zde nezbytná koordinace všech relevantních nástrojů tak, aby se zabránilo potenciálním překryvům a duplicitám. V souvislosti s podporou aplikovaného a orientovaného VaV se dostává do popředí i význam kvalifikovaného stanovení výzkumných priorit, které odpovídají aktuálním potřebám společnosti v dané zemi. Tyto priority jsou stanovovány s využitím moderních metod (foresight), při zapojením širokého spektra expertů a ve vazbě na strategii země ve výzkum, vývoji a inovacích (viz výše). Situace v zemích s moderním inovačním systémem také ukazuje, že tvorba politik a strategické řízení VaVaI představuje kontinuální proces založený na soustavném vyhodnocování realizovaných opatření (programů veřejné podpory i dalších nástrojů inovační politiky), analýze prostředí a vývoje v oblasti rozvoje znalostní společnosti, výhledových studiích zaměřených na technologický, regionální a národní rozvoj a v neposlední řadě na návrzích koncepčního zaměření a modifikace hospodářsko-politických opatření. Nedílnou součástí řízení národního inovačního systému jsou proto analytickokoncepční pracoviště zřizovaná či podporovaná vládou, která soustavnou činností zabezpečují dostatečnou vybavenost rozhodovací sféry informačními, analytickými a koncepčními podklady.

32

2.2 Základní funkce autority v ČR Klíčovou funkcí autority je odpovědnost za koordinaci aktivit jednotlivých aktérů veřejné správy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na mezinárodní, národní i regionální úrovni. Za účelem účinného zajištění koordinační funkce by autorita v ČR měla obdobně jako v národních inovačních systémech evropských inovačně vyspělých zemích plnit řídicí úlohu zejména v následujících 4 oblastech výzkumu, vývoje a inovací: strategie, priority, financování a evaluace.

2.2.1 Strategie výzkumu, vývoje a inovací Formulace jednotné strategie ve výzkumu, vývoji a inovacích zohledňující všechny významné aspekty socioekonomického rozvoje, jejíž naplňování se stává ústředním cílem všech aktérů správy národního inovačního systému, je důležitým předpokladem pro realizaci moderní inovační politiky. Autorita pro řízení systému VaVaI měla pro účely koordinace činností v této oblasti iniciovat širokou odbornou diskusi, která by vyústila v přípravu dlouhodobé strategie ČR v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Tato dlouhodobá strategie by tvořila základ pro formulaci tematických (problémově orientovaných) priorit výzkumu, vývoje a inovací a na ně navazující alokace finančních prostředků. Tvorba dlouhodobé strategie zaštítěná autoritou by měla být otevřeným transparentní procesem využívajícím moderní metody tvorby konečných a operativních cílů a cest k jejich dosažení (foresight). Strategie musí rovněž obsahovat určité milníky, ve kterých bude kontrolováno její naplňování a relevance s aktuálními trendy a potřebami. Shrnutí úkolů autority: iniciace a zaštítění formulace dlouhodobé strategie ČR v oblasti VaVaI zabezpečení otevřeného transparentního procesu tvorby strategie průběžné monitorování a vyhodnocování naplňování strategie (přesah do úkolů v oblasti evaluace)

2.2.2 Priority výzkumu, vývoje a inovací Významnou součástí strategického řízení výzkumu, vývoje a inovací je stanovení oblastí VaVaI, do kterých chce ČR prioritně investovat. Bez ohledu na typ výzkumu5 a vývoje (základní či aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj) by autorita měla ve vazbě na dlouhodobou strategii ČR ve VaVaI stanovit problémově orientované priority VaVaI, které mohou přispět k naplňování této strategie. Priority VaVaI by měly odrážet především potřeby rozvoje české společnosti, aktuální světové trendy v oblasti VaVaI, kapacity (lidské i finanční) ČR v oblasti VaVaI, a to jak na straně tvorby výsledků VaV, tak i na straně jejich realizace, a další. Tyto priority by se měly stát jedním z významných vstupů do systému rozdělování finančních veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace.

5

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že stanovení problémově orientovaných priorit je systémově nadřazeno pojmům „základní“ nebo „aplikovaný“ výzkum.

33

Stejně jako v případě tvorby dlouhodobé strategie také do procesu formulace priorit VaVaI by měl být založen na otevřené diskusi zástupců různých aktérů inovačního systému, tj. výzkumné sféry, veřejného sektoru, podniků a dalších subjektů aplikační sféry. Shrnutí úkolů autority: iniciace a zaštítění formulace tematických (problémově orientovaných) priorit VaVaI zabezpečení otevřeného transparentního procesu tvorby priorit zajištění vazby systému financování VaVaI z veřejných prostředků na stanovené priority

2.2.3 Financování výzkumu, vývoje a inovací Významným prvkem koordinační funkce autority musí být řízení finančních toků na výzkum, vývoj a inovace ve vazbě na jednotlivé kategorie výzkumu, podpory a poskytovatele, potažmo nositele výzkumných a inovačních aktivit. Úlohou autority pro řízení systému VaVaI by v této souvislosti mělo být vyjednávání celkového rozpočtu na VaVaI ve vládě, určování podílu veřejné podpory poskytované formou institucionálních prostředků, účelových prostředků a prostředků investovaných do VaVaI formou veřejných zakázek a rozdělení prostředků na jednotlivé typy výzkumných aktivit (základní výzkum, aplikovaný výzkum a vývoj, branně bezpečnostní výzkum, výzkum národní a kulturní identity, výzkum pro potřeby státní správy, mezinárodní spolupráce ve výzkumu a institucionální podpora výzkumných organizací – VŠ, ústavů AV ČR, resortních výzkumných ústavů a neziskových výzkumných organizací). Z tematického hlediska by autorita měla koordinovat finanční toky do VaVaI tak, aby jejich objem odrážel priority VaVaI formulované na základě dlouhodobé strategie ČR v této oblasti (viz body výše). Důležitou úlohou autority by v souvislosti s řízením finančních prostředků mělo být pravidelné vyhodnocování efektivity systému VaVaI a účelnosti vynakládání veřejných prostředků jednotlivými poskytovateli. Shrnutí úkolů autority: vyjednávání celkového rozpočtu na VaVaI rozhodování o podílu jednotlivých forem podpory v celkových veřejných výdajích na VaVaI rozhodování o alokaci veřejných prostředků na jednotlivé typy výzkumných a inovačních aktivit a rozpočtových kapitol zajištění vazby objemu finančních prostředků na tematické priority ČR ve VaVaI vyhodnocování efektivnosti veřejných výdajů na VaVaI na úrovni celého systému a jednotlivých poskytovatelů (přesah do úkolů v oblasti evaluace)

2.2.4 Evaluace výzkumu, vývoje a inovací Pravidelné vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti celého systému VaVaI je nezbytnou součástí účinného řízení systému VaVaI. Úloha autority by v této souvislosti měla spočívat jak v oblasti evaluací na úrovni celého systému VaVaI, tak i v oblasti řízení evaluací na úrovni poskytovatelů a metodické podpory při evaluacích realizovaných jednotlivými 34

institucemi. Z hlediska evaluací na úrovni celého systému by autorita měla pravidelně posuzovat, zda systém funguje efektivně a přispívá k naplňování strategie ČR v oblasti VaVaI. V případě evaluací na úrovni poskytovatelů by mělo být úlohou autority pravidelné vyhodnocování účinnosti podpory rozdělované prostřednictvím jednotlivých poskytovatelů. Autorita by pro tyto účely měly stanovit metodiky pro rozdělování institucionální podpory v rámci jednotlivých skupin podle typu výzkumných aktivit, tj. metodiku pro VaV realizovaný na VŠ a AV ČR, metodiku pro výzkum realizovaný pro potřeby státní správy, případně specifickou metodiku pro branně bezpečnostní výzkum. Tyto metodiky by měly zohledňovat kvalitu a kvantitu výsledků VaV dosažených v jednotlivých typech výzkumných aktivit. Úlohou autority v oblasti evaluací na úrovni jednotlivých institucí by měla být především metodická podpora managementu těchto institucí, kterým by měla prostřednictvím manuálů a příruček napomáhat k efektivnímu řízení výzkumných a inovačních aktivit. Shrnutí úkolů autority: pravidelné evaluace systému VaVaI vytvoření metodik pro rozdělování institucionální podpory na VaV ve vazbě na hodnocení výsledků VaV popř. na další kritéria metodická podpora evaluací na úrovni institucí

2.3 Politická odpovědnost Zajištění politické odpovědnosti autority pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací je nezbytnou podmínkou pro zajištění účelné vazby VaVaI na potřeby rozvoje společnosti. Je nutné mít stále na paměti, že výzkum a vývoj financovaný z veřejných prostředků je svým způsobem službou, kterou si společnost platí, neboť je přesvědčena, že tato služba jí přináší pozitivní efekty v podobě zvýšení kvality života6. Proto je v demokratické společnosti nezbytné, aby měla společnost možnost prostřednictvím řádně volených zástupců spoluurčovat směřování VaVaI v ČR. Z tohoto důvodu je nutné, aby ve vedení autority pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací byl/byli bez ohledu na její institucionální podobu stejně jako v případě ministerstev člen/členové vlády.

2.4 Návrh autority pro řízení systému VaVaI V následujícím textu je navrženo institucionální zabezpečení autority pro řízení systému VaVaI a koordinaci politiky v této oblasti. V první části (2.4.1) je popsán návrh kompetencí nově založeného ústředního orgánu státní správy pro oblast výzkumu, vývoje a inovací a potřebné změny v kompetencích jednotlivých subjektů v současném systému VaVaI. Kroky uvedené v této první části jsou nezbytné k zajištění všech čtyřech funkcí autority pro řízení systému VaVaI, které jsou uvedeny v části 2.2. (strategie, priority, financování a evaluace). Druhá část této kapitoly (2.4.2) je věnována principům, které by měly být respektovány v případě shody na větší centralizaci systému financování VaVaI v ČR. Jedná se však o

6

Kvalita života je zde chápána široce jako obecný koncept zahrnující různé oblasti lidského života (např. zdraví, životní prostředí, ekonomické postavení, sociální soudržnost, kulturní rozvoj a mnoho dalších).

35

návazné kroky, které nejsou pro zajištění strategického řízení systému VaVaI bezpodmínečně nutné.

2.4.1 Ústřední orgán pro výzkum, vývoj a inovace 2.4.1.1 Zasazení do systému VaVaI Ústřední orgán pro VaVaI by měl být založen nově za účelem řízení systému VaVaI spočívajícím především v plnění funkcí uvedených v kapitole 2.2.

Vláda ČR

Rada odborníků

Odborné nezávislé podklady (data pro evaluace, expertízy, analýzy, rešerše, studie)

Ústřední orgán pro VaVaI Mezirezortní rada

GAČR

TAČR

MPO

MŠMT

… další rezorty

Zřízení ústředního orgánu pro výzkum, vývoj a inovace vyžaduje určité zásahy do současného vymezení kompetencí MŠMT a RVVI. Ústřední orgán pro VaVaI by měl vykonávat všechny základní funkce uvedené v kap. 2.2, svěřené v současné době RVVI, a dále by měl zajišťovat mezinárodní spolupráci ve VaVaI, koncepce pro velké infrastruktury a vykonávat funkci ústředního správního úřadu (všechny tři oblasti v současné době zajišťovány MŠMT). Z úkolů v oblasti VaVaI vymezených v současné době MŠMT a RVVI zákonem 130/2002 Sb. by tak ústřední orgán pro VaVaI převzal všechny úkoly RVVI stanovené v § 35 odst. 2 a úkoly MŠMT stanovené v § 33 odst. 1, § 33 odst. 2 písm. a), b) a d) a § 33 odst. 3. Změna oproti současnému stavu tedy spočívá výhradně v převzetí všech nadrezortních funkcí v oblasti VaVaI a nepředstavuje zásah do rezortních kompetencí jednotlivých poskytovatelů podpory VaVaI.

36

2.4.1.2 Organizační zajištění základních funkcí Hlavním úkolem ústředního orgánu pro VaVaI musí být zajištění strategického řízení systému VaVaI a koordinace politik VaVaI mezi jednotlivými rezorty a poskytovateli veřejné podpory. Všechny základní funkce, tj. strategie, priority, řízení finančních toků a evaluace, by měly být zabezpečeny prostřednictvím ústředního orgánu pro VaVaI na základě jemu vymezených kompetencí. Současně s fungováním ústředního orgánu by měla existovat rada složená z předních odborníků v jednotlivých oblastech VaVaI (v obrázku pracovně označená jako Rada odborníků), kteří mají v ideálním případě širší odborný rozhled přesahující hranice jednotlivých oborů. Tito odborníci by měli být jmenováni vládou na návrh ústředního orgánu pro VaVaI. Rada by se měla podílet především na určování strategického směřování VaVaI v ČR a návazně na tvorbě tematických (problémově orientovaných) priorit VaVaI. Dále by měla být ustanovena rada pro koordinaci poskytovatelů podpory pro VaVaI, která by měla být složená ze zástupců jednotlivých poskytovatelů (v obrázku pracovně označená jako Mezirezortní rada). Hlavním úkolem této rady by mělo být zajišťovat koordinaci politik VaVaI mezi jednotlivými rezorty a dalšími poskytovateli veřejné podpory. Složení této rady by mělo být na úrovni politicko-administrativní, to znamená, že jednotliví poskytovatelé by zde měli být zastoupeni na úrovni náměstků či vyšších státních úředníků. Účelem ustanovení mezirezortní rady je přesun řešení otázek spojených s financováním a strategiemi VaVaI a dosažení konsensu v této oblasti z úrovně vlády na úroveň této rady. Vzhledem k tomu, že strategické řízení systému VaVaI vyžaduje odborné podklady pro rozhodování, měl by mít ústřední orgán k dispozici mechanismy pro externí zajištění potřebných dat, analýz a odborných studií. Příprava těchto podkladů pro rozhodování ústředního orgánu založená na soustavném vyhodnocování stavu VaVaI a rozvoji analytické činnosti by měla tomuto orgánu vytvořit odborné zázemí (ucelený soubor informací a datových zdrojů) především pro přípravu strategií a priorit VaVaI. Zároveň by ústřední orgán mohl takto získávat odborné služby v oblasti rozvoje metodik evaluací. 2.4.1.3 Zajištění politické odpovědnosti Dostatečná politická odpovědnost úřadu pro VaVaI by měla být zajištěna tím, že vedoucí úřadu by byl zároveň členem vlády, tj. jmenovaným prezidentem republiky na návrh předsedy vlády.

2.4.2 Centralizace systému financování VaVaI Jak bylo popsáno v kapitole 2.4.1, zřízení ústředního orgánu pro VaVaI a jeho zasazení do současného systému VaVaI, nevyžaduje zásah do kompetencí jednotlivých rezortů v této oblasti. Koordinační funkce ústředního orgánu pro VaVaI tak může být plně vykonávána bez nutnosti dalších změn v počtu poskytovatelů veřejné podpory na VaVaI a dalších změn v institucionální struktuře financování VaVaI v ČR. Na druhou stranu, vytvoření ústředního orgánu pro VaVaI otevírá prostor i pro návazné variantní kroky směřující ke zvýšení efektivnosti systému financování VaVaI v ČR a jeho případné další centralizaci. V návaznosti na možné 4 varianty systému financování VaVaI v ČR popsané v podkladech pro 3. kulatý stůl (varianty jsou uvedeny pro přehlednost i v příloze těchto podkladů), může ústřední orgán pro VaVaI převzít i odpovědnost za přímé financování některých oblastí VaVaI.

37

V případě shody na větší centralizaci systému financování VaVaI, je jedním z předpokladů pro zjednodušení a zprůhlednění tohoto systému převedení kompetencí konkrétních poskytovatelů na ústřední orgán pro VaVaI ve všech následujících oblastech: -

odpovědnost za poskytování institucionální podpory

-

odpovědnost za poskytování účelové podpory

-

pravomoc zřizovat podřízené výzkumné organizace

Druhým předpokladem pro zefektivnění systému financování VaVaI je v případě dohody na jeho větší centralizaci převedení odpovědnosti za financování ucelených oblastí podle typu výzkumné činnosti (viz podklady pro 3. kulatý stůl v příloze).

38

3. Příloha - varianty systému financování VaVaI Pro přehlednost jsou v této příloze znovu uvedeny 4 varianty systému financování VaVaI, které byly popsány v podkladech pro 3. kulatý stůl.

39

40

41

42

43