Návrh sportovní haly pro kondiční trénink ve sportovním lezení Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů

Návrh sportovní haly pro kondiční trénink ve sportovním lezení Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

doc. PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D.

Bc. Petra Růžičková Aplikovaná sportovní edukace bezpečnostních složek

Brno, 2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a parametrů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne

podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. PhDr. Bc. Zdenko Regulimu, Ph.D. za trpělivost, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................... 6  1 

LITERÁRNÍ POZNATKY .................................................................................. 8  1.1 

1.1.1 

Tělesná kondice a předpoklady .............................................................. 9 

1.1.2 

Lezení jako soutěžní sport.................................................................... 10 

1.1.3 

Lezecké spolky ..................................................................................... 10 

1.2 

2 

3 

4 

5 

6 

Sportovní lezení ............................................................................................. 8 

Trénink v lezení ........................................................................................... 10 

1.1.4 

Trénink v přírodě ................................................................................. 11 

1.1.5 

Vývoj .................................................................................................... 12 

1.1.6 

Složky tréninku .................................................................................... 16 

TRENÉŘI A JEJICH VÝZNAM ....................................................................... 20  2.1 

Rozdíl mezi instruktorem, trenérem a koučem............................................ 21 

2.2 

Trenérské licence v ČR ............................................................................... 22 

VYBAVENÍ LEZECKÉ TĚLOCVIČNY ......................................................... 24  3.1 

Specifika lezeckých cvičebních pomůcek a příklady cviků ........................ 24 

3.2 

Firmy vyrábějící vybavení pro trénink ........................................................ 35 

3.3 

Normy .......................................................................................................... 36 

SOUČASNÉ TRENDY ..................................................................................... 39  4.1 

V České republice ....................................................................................... 39 

4.2 

V zahraničí .................................................................................................. 40 

CÍLE, ÚKOLY A VÝZKUMNÉ OTÁZKY PRÁCE ........................................ 41  5.1 

Cíle práce ..................................................................................................... 41 

5.2 

Výzkumné otázky práce .............................................................................. 41 

5.3 

Úkoly práce ................................................................................................. 41 

METODIKA PRÁCE ........................................................................................ 42  6.1 

Popis zkoumaného souboru ......................................................................... 42 

6.2 

Použité metody ............................................................................................ 42 

6.3 

Organizace práce ......................................................................................... 43 

7 

VÝSLEDKY A INTERPRETACE DAT .......................................................... 44 

8 

SHRNUTÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ........................................................... 54 

9 

NÁVRH TRÉNINKOVÉHO CENTRA ............................................................ 57 

10  DISKUZE........................................................................................................... 63 

11  ZÁVĚRY ........................................................................................................... 65  12  POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................ 66  13  SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................... 70  PŘÍLOHY .................................................................................................................. 71  RESUMÉ ................................................................................................................... 75 

ÚVOD K diplomové práci na téma vybudování tréninkového centra mě přivedla myšlenka, která mi leží v hlavě už přes dva roky. Přestože se lezení může člověk věnovat na jakékoliv úrovni, většina lezců má neustálou potřebu se zlepšovat. Tato touha nám udržuje nepřetržitou motivaci v dané činnosti setrvat. Cesta vedoucí k cíli je totiž vždy jedinečná a naplňující, zpravidla více než cíl samotný. Tím nechci říct, že cíle jsou méně důležité. Jsou naopak nutností, abychom vytrvali a uvědomili si, že vše má nějaký smysl. Můžeme lézt jen tak pro radost, pro krásy přírody, ale čím jsme silnější, tím se nám otevírají brány k dalším možnostem. Možnostem, díky kterým objevujeme dříve nepoznané. Mým snem je přijít pod skálu, najít tu nejkrásnější linii a prostě tudy vylézt nahoru. Jenže to nám není umožněno, pokud nemáme odpovídající výkonnost. Přesto, že mám nade vše ráda přírodu a využití času na skalách mi přijde smysluplné, neopomíjím druhou stranu mince tohoto sportu – lezecké závody. Ty jsou pro mě zase trochu jiným šálkem kávy. Rozvíjí osobnost v rovinách, do kterých často ani raději nezacházíme. Pokud se nám podaří s těmito rovinami správně pracovat a máme samozřejmě požadovanou výkonnost, můžeme se těšit z prvních míst. A to je přece snem každého závodníka. Vzhledem k tomu, že u nás není dostatek možností pro kvalitní trénink a každý lezec většinou posiluje doma pomocí vlastnoručně vyrobených tréninkových pomůcek, rozhodla jsem se vymyslet návrh na tréninkové centrum, které by nejen celkově zlepšilo úroveň české reprezentace, ale posloužilo také ku pomoci lezcům se zájmem o cvičení a zlepšování se. Tréninkové centrum bude zahrnovat i další služby s ohledem na požadavky lezců. Vybavení je navrženo tak, aby pokrylo i zájmy širší veřejnosti a tím zajistilo kvalitní a dlouhodobé fungování celého projektu. Dále tato práce také pomůže lezcům ukázat možnosti tréninku a pokusí se zvýšit tak jejich zájem o rozvoj tělesných schopností pomocí speciálně vytvořených tréninkových pomůcek. Hypotézy o vývoji lezeckého sportu a trénování, které v této práci níže uvádím, dokládají skutečnost, že vybudování tréninkového centra pro lezce se jeví jako velmi přínosné. I přes tento neustálý vývoj, kdy se může zdát, že se sportovci ženou jen za tím nejlepším výkonem však věřím, že si lezení zachová svého

6

přátelského ducha. Protože lano má vždy dva konce, což znamená, že život lezce závisí na člověku, kterému důvěřuje.

7

1 LITERÁRNÍ POZNATKY

1.1

Sportovní lezení Lezení

má

několik

podob

a

zahrnuje

obrovské

množství

forem

a individuálních přístupů. Už jen v tom, že se výrazně liší slova horolezectví a lezení. Sportovní lezci mají daleko k tzv. horolezcům, kteří se pohybují v horách. Je velmi těžké věnovat se více disciplínám najednou, ale i tak existují výjimky, jenž jsou sportovním lezcem a horolezcem v jedné osobě. Většinou se ale jedná o rekreační sportovce nebo lezce, kteří se věnují jedné disciplíně na vyšší úrovni a těm ostatním pouze rekreačně. Proto přistupujeme v teoretické části této práce rovnou ke sportovně pojímanému lezení a především se zaměřujeme na trénink. Rozdělení dle etického pojetí (Frank & Kublák a kol., 2007, p. 166): 

tradičně (klasicky) pojímané



gymnasticky pojímané

Někteří jedinci, kteří se řadí do skupinky lezců s tradičním přístupem mají odlišné názory od sportovních lezců. Svoji pozornost více soustředí do přírody a v podstatě nechápou, proč se sportovní lezci zavírají na zaprášených stěnách. Jenže i sportovní lezci můžou mít přírodního ducha. I přesto, že trénink probíhá převážně na stěně nebo v tělocvičně neznamená, že by nebyli úzce spojeni s přírodou. Tvrdý trénink totiž může znamenat větší možnosti a krásy nalezené v přírodě. Výhodou je, že sportovnímu lezení se můžeme věnovat již odmalička až do vysokého věku. Dlouhá historie předchází myšlence volného lezení, která je v současnosti stěžejní v provozování tohoto sportu. Volné lezení udává, že k postupu vzhůru může být použito jistících pomůcek, jako je lano, úvazky a skoby, pouze za účelem jištění. Z technických pomůcek pro usnadnění postupu jsou povoleny jen lezečky a magnezium. Cílem je vylézt cestu bez pádu a hledání nových obtížnějších lezeckých směrů (Winter, 2004). Volné lezení má již téměř stoletou tradici a mezi zajímavosti patří, že jeho prvopočátky se vztahují k Labským pískovcům u Drážďan. Pro zdejší lezce byl nejdůležitější způsob, jakým danou cestu vylezli, nikoli počet zdolaných vrcholů. Stejná tradice volného lezení současně probíhala v Anglii a také se podílela na jeho celkovém rozvoji. I přesto, že první myšlenka tedy vznikla v Evropě, dostala se do ní 8

v plné míře až oklikou přes Ameriku. V 50. - 70. letech v Evropě panoval velmi oblíbený klasický alpinistický styl, který využívá k postupu vzhůru technických pomůcek (skoby, nýty). V téže době se v Americe ujaly volnolezcké myšlenky Fritze Wiessnera, který právě z Labských pískovců pocházel. A jelikož prostředí na západním kontinentu bylo zjevně více otevřené, jeho nový volný lezecký styl se rozšířil nejen po Americe, ale po celém světě a vrátil se tak i zpět do místa, odkud původní myšlenka vzešla (Glowacz & Pohl, 1999). Glowacz a Pohl (1999, p. 9) tvrdí, že: „Volné lezení je totiž sport, ve kterém může budoucnost přinést netušené možnosti“.

1.1.1 Tělesná kondice a předpoklady Tělesná kondice znamená souhrn funkcí organismu, které se vztahují k pohybovým schopnostem. Jsou jimi rychlost, síla, vytrvalost, ale i koordinace a kloubní pohyblivost. Trénink tělesné zdatnosti připravuje tělo na fyzicky náročné podmínky, aby v nich dokázalo obstát a adekvátně reagovat na vzniklé situace. Kondiční trénink nabízí široké spektrum cvičení pro rozvoj všech pohybových schopností. Tento trénink je důležitý jak u jedinců, kteří mají nedostatečnou pohybovou aktivitu, tak u těch, kteří mají nadměrnou fyzickou zátěž, zpravidla způsobenou jednostranným zatěžováním u vrcholových sportovců (Krištofič, 2007). Lezení může dělat opravdu každý, kdo má alespoň trochu nadšení pro sport. Díky široké škále klasifikační stupnice může mít totiž každý jiné cíle. V podstatě se jedná o úplně stejný princip dosahování výkonů, akorát se každý lezec pohybuje v jiných „číslech“. Lezení je velmi rozmanité, co se týče různorodosti pohybů a požadovaných schopností, proto je těžké vymezit přesnou hranici pro ideální tělesné předpoklady. Někteří vědci tvrdí, že i bez předpokladů od narození lze z každého jedince vychovat vrcholového sportovce. U volného lezení je však talent důležitý. Lezení je poměrně pohybově náročné, tudíž je zapotřebí především pohybové nadání (Glowacz, 1999). Baláš (2016, p. 63), který provádí testování u českých reprezentantů ve sportovním lezení, dle svých měření tvrdí: „Současní elitní sportovní lezci se vyznačují středně vysokou postavou, nižší hmotností a nízkým objemem tělesného tuku. Z hlediska somatotypu je zastoupena především mezomorfní a ektomorfní složka.“ 9

1.1.2 Lezení jako soutěžní sport Klasifikace obtížnosti vznikla na přelomu 19. a 20. stol., a ve své podstatě se jedná o jakousi formu soutěžení. Avšak organizované soutěže začaly probíhat až po druhé světové válce. Jako první se pořádaly závody na rychlost, jejímž cílem bylo vylézt cestu na skalách co nejrychleji. Až v Itálii a Francii v polovině 80. let vznikla forma soutěžního lezení, později přijatá federací UIAA za mezinárodně platnou. Významné závody se konaly v italské Bardonechii roku 1985. Od roku 1989 odstartoval systém světových poháru na obtížnost a na rychlost. Roku 1991 se konalo první mistrovství světa v Německu. Bouldering byl přidán jako samostatná disciplína v roce 1998. Závodní komise pod záštitou UIAA se v roce 2007 vyčlenila a vznikla tak samostatná federace IFSC (International Federation of Sport Climbing). V roce 2011 se lezení dostalo na seznam olympijských disciplín pro rok 2020, avšak nebylo vybráno (Baláš, 2016).

1.1.3 Lezecké spolky V roce 1990 byl založen spolek s názvem Český horolezecký svaz (ČHS). Jeho hlavní činností je podpora horolezectví ve všech jeho formách a disciplínách. Při hledání nových vhodných podmínek pro horolezectví spolupracuje s orgány na ochranu přírody. Informace a cíle ČHS byly schváleny na základě usnesení valné hromady, vypracováním koncepce schválené v roce 2010. Jednotlivé oblasti zaštiťují odborné komise. ČHS má v současnosti 10 odborných komisí (Postavení a činnost ČHS, www.horosvaz.cz).

1.2

Trénink v lezení Vývoj horolezectví plynule přechází od původního romantického pojímání až

po myšlenkové zařazení k jiným závodním sportům. Začínáme tedy mluvit o horolezeckém tréninku. Původně se zvyšovala výkonnost pouze častějším lezením na skalách a cvičných stěnách, kterých se využívalo pouze za předpokladu špatného počasí. Postupně se objevovaly nové způsoby tréninku, které byly většinou přejímány od jiných sportů, až po vlastní metody, speciálně zaměřené na lezecký trénink (Vrabel, 1987).

10

1.1.4 Trénink v přírodě Příručka, s názvem Kroky k vrcholům, nás zavedla až na samý počátek tréninku v ČSSR. Byla vydaná Českým horolezeckým svazem jako příručka pro mladé horolezce. Vzala nás do doby, kdy byl i trénink spojován s přírodou. Hlavní myšlenka, kterou kniha nese, a nás velmi zaujala, zní takto: „Příroda je největší a nejlepší tělocvična!“ (Kroky k vrcholům, p. 7). V příručce najdeme několik příkladů pro rozvoj síly (Obr. 1), vytrvalosti, ale i obratnosti a techniky.

Obr. 1 Posilování s přírodními materiály (Kroky k vrcholům, p. 8)

Posilování s přírodními materiály upoutalo naši pozornost a přivedlo na myšlenku, proč tomu tak není i dnes. Máme za to, že neustálý nárůst ve vývoji posilovacích pomůcek a strojů v nás potlačil nadšení pro posilování v přírodě. Avšak někteří tuto krásu stále vidí. Ross Enamait se proslavil svým způsobem tréninku v minimalistických podmínkách a s vybavením, které našel v lese nebo které si sám vyrobil. Tento trénink mu přináší překvapivě skvělé výsledky (Houdek, 2015). Jeho záliba oslovila mnoho nadšenců. Nezabývá se tím, jak těžký kámen (Obr. 2) nebo kládu uzvedne. Nejde totiž pouze o hmotnost, ale také o tvar. Říká, že váhu nepotřebuje znát, protože rozdělil svoje kameny na několik kategorií. A vždy sleduje své zlepšení na jednotlivém kameni zvlášť (Enamait, 2014).

11

Obr. 2 Posilování s kamenem (Enamait, 2014)

Zeptali jsme se pravidelného účastníka finále na českých pohárech v boulderingu, co ho motivuje k posilování s přírodními materiály. Svoji zálibu charakterizoval takto: „Baví mě ta různorodost tvarů. Každý materiál je jedinečný a ne vždy hned odhalím, jak správně ho uchopit. Nejde tedy jen o maximální sílu, ale také o rovnováhu a koordinaci. Posilování mám spojeno především s pobytem v přírodě“ (M. Uhříček, personal communication, March 5, 2016).

1.1.5 Vývoj Lezení se neustále vyvíjí. Ať už ve zlepšování a zkvalitňování vybavení nebo v nových tréninkových metodách. Vybrali jsme některé zajímavé mezníky, zaměřené především na vývoj v oblasti tréninku. V roce 1996 vyšla legendární kniha Rock Stars, jejímž autorem je Hainz Zak. Jeho kniha je unikátní, protože obsahuje autorovy vlastní fotografie a popisuje nejen výkony nejznámějších lezců té doby, ale také jejich myšlenky a názory. Dnes již tuto knihu nelze zakoupit, proto ti, kteří ji vlastní, pro ni mají stanovené zvláštní místo ve své knihovně. Autor uvádí v knize názory lezců také formou citátů, čímž přidává na síle pocitům, které v nás při čtení tyto myšlenky vyvolávají. Uváděné názory mohou ve čtenáři vytvořit zajímavé postoje k tomuto krásnému sportu, kterým lezení bezesporu je. Vybrali jsme pouze některé lezce, kteří významně přispěli k rozvoji tréninku v lezení a stali se tak stěžejními pro tuto kapitolu.

12

Příklad citátu z knihy Rock Stars (in Zak, 1996, p. 11), který napsal Hanspeter Sigrist: „Fascinuje mě, když uchopím skálu, cítím ji a dokážu se na ni udržet.“ Camp 4 Camp 4 se nachází v Yosemitském národním parku, v blízkosti Yosemistských vodopádů. Na tomto nádherném místě vždy trávilo čas spoustu návštěvníků. Avšak v 50. letech se zde začali shromažďovat i lezci, které lákaly zdánlivě nedobytné skalní masivy. Při těchto příležitostech se zde potkávali s přáteli, se kterými si navzájem předávali své lezecké zkušenosti. Postupem času zde někteří lezci žili i několik let. Lezení přijali jako životní styl a rychle přišli na to, že se dá žít tímto stylem i bez stálého zaměstnání. Na výkonnost lezců měl tento styl života nemalý význam. Ukázalo se, že těm, kteří se lezení věnují každý den, se výrazně zvyšuje výkonnost. Camp 4 se v roce 1999 stal světovým kulturním dědictvím. Dlouholeté spory mezi lezci a členy National Park Service vyvrcholily v roce 1997, kdy měly být v Campu 4 postaveny nové budovy, jejichž předchůdci byly vlivem záplav v národním parku zničeny. Místo shromažďování yosemitské lezecké party leží v lesích, kterým se záplavy vyhýbají, proto se postavení budov na tomto místě jevilo jako velmi příhodné. Lezci všech národností však podepisovali petici a tak byl Camp 4 s jeho svébytnou volnomyšlenkářskou kulturou zachráněn (Huber & Zak, 2003).

John Gill *1937 V roce 1955 se John Gill jako první začal věnovat boulderingu. Jeho motivací bylo především vykonávat těžké dynamické pohyby. V mládí se věnoval gymnastice, kterou považuje za základní předpoklad pro své výkony. Výsledkem tvrdého tréninku je jeho známá váha ve visu na jedné ruce a shyby na jednom prstu (Zak, 1996).

13

John Bachar *1957 Jeho férový a vůči skále respektující styl byl mnohými kritizován, ale u některých si naopak získal velký obdiv a uznání. Svoji největší zálibu našel v sólovém lezení a je autorem několika těžkých prvovýstupů (Zak, 1996). V polovině 80. let John Bachar objevil způsob tréninku po mírně převislém žebříku, který dnes nazýváme „Bacharův žebřík“ (Tefelner, 1999). Ron Kauk *1957 Objevil krásu lezení jako čtrnáctiletý kluk během školního výletu v Yosemitech, kdy se mu podařilo vylézt spáru v pohorkách v rámci sázky o mléčný koktejl. Uvědomil si, že by v tomto sportu mohl něco dokázat. Od té doby se jeho život ubíral výhradně ve směru lezení. V 70. letech ho to táhlo ke skupince horolezců z Campu 4, kteří zde bydleli ve starých autobusech nebo ve stanech. Zjistil, že se na školní půdu už nemůže vrátit, a tak se s konečnou platností stal obyvatelem Campu 4. Tento způsob života pro něj byl nejlepším možným. Trávit čas mezi lidmi věčně nabitých pozitivní energií, žít v údolí snů, to nemělo chybu. Ronova výkonnost se rychle zlepšovala a stal se tak autorem několika těžkých prvovýstupů ve velkých stěnách, v horách, ale i autorem těch nejtěžších bouldrových problémů. Jako první Američan vylezl cestu výkonnostního stupně 8c s názvem Burn for you (Zak, 1996). School room Nacházela se uvnitř staré budovy v Heeley v Scheffieldu ve Velké Británii. Jedná se o místnost, která byla vytvořena za účelem tréninku v lezení. Její realizace nebyla jednoduchá, ale nakonec se ji v roce 1993 podařilo vybudovat. Tělocvična se skládala ze čtyř různě převislých desek, a začala přitahovat pozornost silných a talentovaných jedinců. Trénovali zde slavné osobnosti lezecké scény jako Ben Moon a Jerry Moffat. Během dvanácti let tréninku v tělocvičně zvané School room tito dva talentovaní jedinci vytvořili na jedné ze čtyř desek obrovské množství bouldrových problémů v obtížnostech od 6a do 8b. Na této desce pravidelně trénovali. Od vybudování tělocvičny se toho však mnoho nezměnilo. Lezci stále chodili trénovat na stejné bouldrové problémy, na těch samých historických deskách. Toto trvalo až do roku 2005, kdy se stará škola Bena Moona spojila s novou školou Riche Simpsona a povědomí o ní se rozšířilo do celého světa. Vyvrcholením tohoto projektu bylo sestavení kopie původní desky a vyrobení naprosto stejných chytů na 14

kterých dříve dvojice trénovala. Výsledná deska dostala jméno Moon Board (History lesson, www.moonclimbing.com). Jerry Moffat *1963 V osmdesátých letech byl považován za nejlepšího lezce světa. Jerry Moffat v knize Rock Stars od Heinze Zaka (1996) říká: „Žil jsem, dýchal jsem a jedl jsem jen pro lezení, v noci jsem snil o lezení. Ctižádost, síla vůle a láska k tomuto sportu jsou hnacími silami, které mě stále znovu ženou ke krajní mezi!“ Tato ctižádost dostala Jerryho až na samý vrchol lezeckého žebříčku. Ať přijel do jakékoliv oblasti, začal tam přelézat ty nejtěžší cesty. Účastnil se i závodů a ne jednou získal první místo ve Světovém poháru. Avšak své hlavní uspokojení nacházel v přelézání těžkých cest na skalách, proto se po roce 1990 od závodního lezení distancoval. Je proti umělému zasahování do skalních cest. Podle něj by všichni lezci měli respektovat skálu (Zak, 1996). Ben Moon *1966 Už v sedmi letech se Ben seznámil s lezením na rodinném výletě. Od té doby se jeho život odvíjel jen podle lezení. Ostatní lezce ohromoval svými prvovýstupy a přelézáním těch nejtěžších cest. Bydlel celé týdny v lezecké komunitě v jeskyni Paracelus a svůj veškerý čas věnoval lezení. Patřičně najevo dával svůj odmítavý postoj k vysekávaní a umělému manipulování s cestami (Zak, 1996). Ben Moon je velmi charismatický a ovlivnil vývoj sportovního lezení nejen svými výkony. Jeho dlouholeté zkušenosti tak daly vzniknout firmě Moon. Firma nabízí odborné rady a učí lezce, jak tvrdě trénovat a zároveň se vyhnout zranění. Hlavním produktem firmy je Moon board, ale nabízí také lezecké oblečení a tréninkové pomůcky (Moon, www.moonclimbing.com). Wolfgang Güllich *1960 Prvním impulzem k inspiraci pro náročný trénink se staly cesty Labských pískovců. Setkání s významnými lezci v něm vyvolalo touhu po prvovýstupech těch nejobtížnějších cest. Jeho domovskou oblastí se stala Frankenjura v Německu, kde uskutečnil společně s Kurtem Albertem mnoho prvovýstupů a vylezl nejtěžší cesty té doby. Jako první začal trénovat na desce s lištami, která dostala název Campus Board. Díky tréninku na kampusu, dokázal posílit prsty tak, že zvládl vylézt spoustu 15

obtížných cest. Jednou z nich je také velmi známý Action Directe s obtížností 9a, která vede po těch nejmenších dírkách (Zak, 1996). Adam Ondra *1993 Adam Ondra pochází z Brna a je jednoznačně nejlepším českým lezcem. Lezení se začal věnovat v šesti letech, a když mu bylo 12, zařadil se mezi deset nejlepších světových lezců na obtížnost. Adam je velmi všestranným lezcem, který získal titul mistra světa jak v lezení na obtížnost, tak v boulderingu. Jeho největší vášní je však lezení na skalách, kde dosahuje bezkonkurenčních výsledků. Jako první na světě přelezl cestu v obtížnosti 9b+, která je prozatím nejvyšší možnou obtížností zařazenou v klasifikační stupnici (Adam Ondra, www.wikipedia.org). Vývoj v lezení neustále postupuje obrovskou rychlostí a je možné předpokládat, jakým směrem se u nás bude dále ubírat. Bude se zdokonalovat testování lezců, které napomáhá ke zjištění ideálních lezeckých předpokladů, odhalení slabých a silných stránek každého jedince, což napomáhá k sestavení vhodných tréninkových plánů. Pravděpodobně se bude zvyšovat vliv trenéra a bude více propracovaný kondiční trénink se zaměřením na gymnastické cviky a trénink pomocí speciálních tréninkových pomůcek. Větší pozornosti se také dostane regeneraci a stravování.

1.1.6 Složky tréninku Všechny složky tréninku jsou silně provázané a v podstatě jedna bez druhé nemůže fungovat. V tréninku jde především o systematičnost při rozvíjení jednotlivých složek. V této práci se však budeme jednotlivými složkami zabývat jen okrajově. Podrobně popsaný trénink lze nalézt v knize Trénink sportovního lezce I. a II. Autorem obou knih je Rudolf Tefelner. Trénink techniky Technika znamená způsob, jakým se pohybujeme po skále. Zda se pohybujeme plynule, uvolněně, s jakou rychlostí a dynamikou a v neposlední řadě, s jakou rozhodností. Je výsledkem toho, jak dokážeme využít své osobní, fyzické a psychické předpoklady. Mezi hlavní řídící jednotku techniky patří mozek a složky centrální nervové soustavy. Je souborem tělesných dispozic, psychických vlastností 16

a kondičních schopností. Technika tvoří nejdůležitější složku tréninku, protože umožní využít k podání nejlepšího lezeckého výkonu všechny předpoklady a schopnosti tímto tréninkem získané. Při tréninku lezení se v první řadě zaměřujeme na učení se novým pohybům, potřebným ke správnému lezeckému pohybu. Naučené pohyby poté zlepšujeme, abychom je prováděli s co největší přirozeností a s co nejmenším úsilím. Po zlepšení dochází k automatizaci pohybů a v závěru tréninku techniky aplikujeme naučené pohyby do ztížených podmínek, kterými jsou např. závodní stres nebo lezení na hranici fyzické výkonnosti. Délka tréninku je naprosto individuální a každému trvá různě dlouhou dobu. Při tréninku techniky jde o maximální využití osobního pohybového talentu. Trénink probíhá podle určitých zásad. Nejhlavnější zásadou a způsobem, jak nejlépe natrénovat techniku, je právě lezecký pohyb samotný (Tefelner, 2012). Trénink síly Lezení se bez síly prostě neobejde. Silou rozumíme práci svalů, která je potřebná pro všechny lezecké pohyby. Nejdůležitější je síla prstů a předloktí. Avšak k vykonávání lezeckých pohybů je zapotřebí i síla paží, trupu a nohou. Trénink síly přichází až po tréninku techniky, proto není vhodný pro začátečníky. Důležité je maximálně využít naše silové možnosti, čehož dosáhneme jedině správnou technikou (Tefelner, 2012). Prostředky rozvoje síly dle Tefelnera (2012, p. 57):  trénink síly přirozeným lezením  trénink síly pomocí tréninkového boulderingu  trénink síly na hrazdě  trénink síly na lištách  trénink síly na žebříku a na laně  trénink síly na lištové desce – campus boardu  trénink síly v posilovně  alternativní možnosti a způsoby tréninku síly (TRX, systém board, atd.)

17

Trénink vytrvalosti Pojem vytrvalost ve sportovním lezení udává dobu, po kterou jsme schopni vydržet lézt a dolézt co nejdál. Vytrvalost je velice rozmanitá a složitá, proto potřebujeme vždy konkrétní vytrvalost pro danou disciplínu. Jedná se o rozvoj „přirozené“ vytrvalosti, jejíž cílem je naučit se lézt s co nejmenším fyzickým úsilím, čehož docílíme správnou technikou a taktikou. Další fází je rozvoj vytrvalosti prostřednictvím zvýšení maximální síly. Ta nám umožní vylézt obtížné místo s menším úsilím a předcházet únavě. Nejvyšší a poslední úrovní je rozvoj „fyzické vytrvalosti“, která umožňuje svalům vykonávat dlouhou práci o menší intenzitě (Tefelner, 2012). Trénink obratnosti Obratnost je schopnost kvalitně, účelně a efektivně řešit jednotlivé pohybové úkoly. Projevuje se prostřednictvím techniky daného pohybu. Rozvíjet obratnost je nejvhodnější mezi 6. a 10. rokem. Jako prostředky a formy rozvoje jsou vhodná všechna gymnastická nářadí, překážkové dráhy, kolektivní hry, rytmická pohybová cvičení a v neposlední řadě samotné lezení, především na skále. Obratnostní cvičení je vhodné dávkovat v co největším objemu a intenzitě. Při tréninku obratnosti bychom se měli zaměřit na tzv. „všeobecnou obratnost“ a vybírat tak nejrůznější cvičení, především u dětí. U starších a pohybově nadanějších dětí můžeme rozvíjet i tzv. speciální obratnost“. Pro trénink obratnosti je nutné zajistit vhodný prostor s příslušným vybavením. Cvičení ve skupině představuje lepší a zábavnější metodu tréninku (Tefelner, 2012). Trénink pohyblivosti Pohyblivost představuje schopnost jedince vykonávat pohyby v maximálním možném rozsahu. V lezení je pohyblivost velice přínosná a mimo jiné působí jako dobrá prevence zranění. Přináší více řešení pohybových situací a dokáže tak ušetřit omezené zdroje síly a vytrvalosti. Pohyblivost rozvíjíme především pomocí strečinku, prováděného nejlépe pomocí kvalitního metodického materiálu. Pro výkonnostní lezce je strečink dobrý i pro regulaci psychického napětí a stresu před výkonem. V rámci lezení je vhodné cvičení zaměřit na oblast hrudní, bederní a krční páteře. Dále na svaly kyčelních kloubů a svaly vnitřní a zadní strany stehen (Tefelner, 2012). 18

Trénink taktiky Tato neméně důležitá složka výkonu ovlivňuje nejen průběh, ale i samotný konečný výsledek našeho lezeckého výkonu. Pomáhá nám odhadnout a rozložit síly a naplnit tak náš aktuální výkonnostní potenciál. Taktika je často spojována s tzv. „způsobem vedení boje“. Oproti jiným sportům, kde sportovci bojují proti druhé osobě nebo týmu, v lezení bojujeme sami se sebou a tudíž taktiku můžeme zařadit i mezi jednotlivé komponenty psychiky. Trénink taktiky začíná už samotným zamýšlením se na touto problematikou, dále zapisováním svých poznatků, učením se od ostatních a postupné změně myšlení. Cíleně tak můžeme ovlivňovat taktickou složku tréninku (Tefelner, 2012). Vliv psychiky I přesto, že se v dnešní době dá lezení provozovat relativně bezpečně, pociťujeme jisté obavy. Strach je v podstatě pozitivní emocí, protože zabraňuje překročování hranic a tím nás chrání před možným poškozením. Avšak pokud je strach příliš velký, brání využití lezcova potenciálu. Strach pociťuje každý velice individuálně, jelikož poukazuje na osobnost lezce, která vyhodnocuje úroveň ohrožení. Odbourání strachu je možné jen pomocí lezení a postupným vystavováním se zátěžovým situacím, kdy však nesmí docházet k neúměrně negativním pocitům (Tefelner, 2012).

19

2 TRENÉŘI A JEJICH VÝZNAM Odborník na lezecký trénink, Rudo Tefelner, pojednává ve své knize Trénink sportovního lezce II o této problematice. Nechce se smířit s absencí trenérů v lezení, a proto doufá, že jejich funkce se jednou stane v lezení samozřejmostí. Dále zde udává několik důvodů, proč je trenér tak důležitým prvkem při tomto sportu. V této práci shrneme pouze základní charakteristiky jednotlivých osob, podílejících se na dosažení požadovaných výkonů lezců. Spousta lezců se připravuje na závody nebo na přelezy těžkých cest individuálně. Výhodou vlastní přípravy tréninkového plánu je velmi dobrá znalost vlastních slabých i silných stránek. Jedinec svůj výkon posuzuje „vnitřním pohledem“, tudíž má přístup ke kořenům, ze kterých vyrůstají jednotlivé složky až do finální podoby požadovaného výkonu. Případ, kdy si je lezec sám sobě trenérem, zní jako velmi snadná cesta k dosažení maximálních výkonů, avšak rozhodně není jedinou možnou. V ČR máme v současnosti jen málo jedinců, kteří by vystupovali i na světové scéně. Adam Ondra je již několik let nejlepším českým ale i světově uznávaným lezcem, který vyniká nejen svými výkony v lezení na obtížnost a v boulderingu. Je zároveň průkopníkem v přelezech těch nejtěžších sportovních cest na světě. Martin Stráník se svojí neuvěřitelnou silou srovnává své výkony s nejlepšími bouldristy světa. Lucie Hrozová získala několik medailí ze Světových pohárů v závodním ledolezení a věnuje se i těm nejtěžším mixovým a drytoolingovým přelezům na skalách. Libor Hroza se pravidelně objevuje na medailových pozicích Světových pohárů v lezení na rychlost. Výkony všech výše jmenovaných jsou ohromující, ale jedná se pouze o pár vybraných jednotlivců. Ve srovnání s jinými státy má ČR velmi málo lezců pohybujících se na této úrovni. Jiné země, jako například Německo, Rakousko, Rusko, Francie a další mají na závodech vysoké zastoupení lezců na vysoké úrovni. Tyto země se od ČR výrazně liší svým počtem obyvatel, ale také organizovaným tréninkem pod vedením zkušených trenérů. Otázkou tedy zůstává: „Jak velký vliv má činnost trenérů sportovních lezců v ČR na jejich výkony a zároveň do jaké míry trenéři mohou přispět ke zvýšení celkové úrovně lezců ve světovém měřítku?“ Na tuto otázku si snad budeme schopni odpovědět zanedlouho, protože trenérů sportovních lezců přibývá, a zaměřují se především na trénink a vedení dětí a juniorů. 20

2.1

Rozdíl mezi instruktorem, trenérem a koučem

Instruktor Náplní instruktora je výuka lezení, jehož zákazníci jsou z velké části novými zájemci o provozování tohoto sportu. Výuka je zaměřena především na metodiku a bezpečnost při lezení. Dle absolvované úrovně může instruktor provádět výuku na umělé stěně, na zajištěných

jednodélkových

cestách

ve

skalách

a

výuku

pískovcového,

vícedélkového a horského lezení (Školení pro nové instruktory, www.horosvaz.cz). Trenér Kvalitní trénink může probíhat pouze za přítomnosti trenéra. Trenér sportovního lezení by měl především splňovat požadavky, cíle a očekávání vyžadované od jeho svěřenců. Připravuje tréninkové plány, rozpracovává je na dílčí úseky a stanovuje podmínky jejich plnění. Poté kvalitu a efektivitu tréninku vždy ověřuje a dle potřeb obměňuje náplň tréninku. Trenér může být spíše teoretik (konzultant) nebo naopak intuitivní praktik (s vysokou úrovní výkonnosti a zkušeností). Jeho zaměření je velice široké. Může být přímo lezeckým sparingpartnerem, instruktorem v posilovně nebo trenérem kompenzačních cvičení. Může se zaměřovat na trénink síly, techniky, vytrvalosti, regeneraci, vést kvalitní konzultace zabývající se psychikou nebo vytvářet tým trenéru podílející se na tréninku. Ideální je, aby se trenér uměl odborně orientovat ve všech oblastech směřujících ke zvyšování výkonnosti u lezců (Tefelner, 2012).

Kouč Kouč klientovi nevnucuje svoje názory, pouze mu pomáhá najít vlastní cestu k objevení způsobu pro dosažení vytyčeného cíle. Jde o prakticky orientovaný trénink, poradenství a zpětnou vazbu, směřující k profesnímu a osobnostnímu rozvoji jedince. Snahou kouče je využít klientova maximálního potenciálu (Koučování, www.wikipedia.org).

21

Trénink za pomocí kouče u našich lezců nenajdeme. I přesto, že služby kouče nemusí být vhodné pro všechny, hrají velice důležitou roli a jsou přínosnými v lezení, stejně jako v jiných sportech. Kouč se snaží naleznout spojitosti nejen v oblasti sportu, ale i v souvislostech mezi dvěma vzájemně se ovlivňujícími paralelními světy, tj. mezi lezením a osobním životem. Pomáhá tak klientovi získat odpovědi

na

otázky,

které

mohou

nemalým

dílkem

přispět

k dotvoření

skládačky – maximálnímu možnému výkonu. Na rozdíl od trenéra, který postupuje podle nejrůznější teorii a metodik, kouč klade důraz na individualitu jedince a vychází z jedinečnosti každé situace. Kouč pomáhá získat nový náhled na situaci a udává klientovi směr k objevení vyhovujícího řešení (Tefelner, 2012).

2.2

Trenérské licence v ČR Spoluprací Českého horolezeckého svazu (ČHS) s fakultou tělesné výchovy

a sportu UK vzniklo školení trenérů sportovního lezení s možností získat licenci A, B nebo C. Přičemž trenérská licence A je nejvyšší možnou trenérskou akreditací pro lezce v ČR. Podmínky pro získání těchto licencí jsou podrobněji popsány na stránkách ČHS (Binter & Dichtlová, 2013). Školení instruktorů, které zajišťuje ČHS, se zaměřuje na vzdělávání členů ČHS, školení v rámci oddílů a spolků, které zahrnují 3 úrovně, jimiž jsou instruktor sportovního lezení, instruktor skalního lezení a instruktor horolezectví (Školení pro nové instruktory, www.horosvaz.cz). Školení trenérů se získáním trenérské licence akreditované MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), jehož organizaci se věnuje ČHS, od roku 2015 eviduje v ČR 3 trenéry sportovního lezení licence A, kterými jsou Eliška Karešová, Tomáš Binter a Helena Lipenská. Licenci B u nás aktuálně vlastní 10 trenérů (Závody ve sportovním lezení, www.wikipedia.org). Helena Lipenská patřila mezi první oficiální trenéry v ČR. Během spolupráce s mistrem světa z roku 2003, Tomášem Mrázkem, získala cenné zkušenosti z mezinárodních závodů. Později si v Brně založila i vlastní trenérskou školu lezeckytrenink.cz. Také Libor Hroza st. dosáhnul výborných trenérských úspěchů a pyšní se medailovými pozicemi obou svých dětí, Lucie Hrozové a Libora Hrozy ml. Avšak největší osobností lezeckého tréninku je Rudo Tefelner, který je autorem dvou dílů publikace s názvem Trénink sportovního lezce, které se staly inspirativní 22

mezi širokou lezeckou veřejností. Zabývající se tréninkem s bohatými zkušenostmi je také rekordman ve shybech a majitel fitstudia v Praze Jan Kareš (Závody ve sportovním lezení, www.wikipedia.org). Dalším velmi zkušený instruktor lezení, kondiční a fitness trenér, kouč a výživový poradce Jan Šálek z Brna, nabízí své služby v rámci lezecké školy Nadzemí (Jan Šálek, www.nadzemi.cz). V celkovém měřítku je opravdu kvalitních trenérů pro trénink v lezení velmi málo. Spíše je dostatek instruktorů, kteří nacházejí uplatnění zejména pro začínající lezce, v oblasti výuky metodiky a zásad bezpečnosti. Avšak pro lezce na vrcholové úrovni, kteří chtějí neustále zlepšovat svoji výkonnost, je důležitý dobrý trenér, který svou činností může přispět ke zkvalitnění tréninku a předcházet případným zraněním. Lezecké kurzy jsou velmi často nabízeny jako služby v rámci lezeckých stěn.

23

3 VYBAVENÍ LEZECKÉ TĚLOCVIČNY Nejvhodnější publikací pro seznámení se specifiky tréninkových pomůcek v lezení jsme vyhodnotili knihu z roku 2013 - Gimme Kraft!. Je produktem autorů známých díky dřívějšímu titulu s názvem Kafé Kraft, která se zabývá fungováním haly pro bouldering v Norimberku. Tato výborně zpracovaná kniha je dvojjazyčná, v angličtině a němčině. Obsahuje okolo 80 specifických cvičení prováděných za pomoci pečlivě vybraných tréninkových pomůcek. Součástí knihy je DVD, v němž jsou znázorněna jednotlivá cvičení. Mezi zajímavosti knihy patří i názory a rady od nejlepších světových lezců (Gimme Kraf, www.cafekraft.de). Nevýhodou tohoto titulu je však jeho přílišná odbornost. Počítá s určitými znalostmi čtenáře. Popisuje tréninkové pomůcky a příklady cvičení, avšak opomíjí jejich vhodnost při zařazení do tréninkového plánu. Pro pokročilé lezce se však stává velmi cenným pomocníkem. Naopak výborná publikace 9 out of 10 climbers make the same mistakes sice podrobně nerozebírá jednotlivá cvičení, ale více se zabývá jejich zařazením do tréninku a upozorňuje na rizika způsobená jejich využíváním. Všechny uvedené příklady cviků v dané práci převážně vycházejí z knihy Gimme Kraft. Jsou použita pouze pro ukázku a motivaci k jejich zařazení do tréninku. Avšak k opravdovému zahájení tréninku na těchto pomůckách je dobré využít rad trenéra nebo si přečíst další publikace zabývající se jednotlivými pomůckami podrobněji. Například v případě TRX je užitečnou publikací průvodce cvičebním kurzem na TRX s názvem TRX, Suspension Training: Course.

3.1

Specifika lezeckých cvičebních pomůcek a příklady cviků

Campus board V dnešní době je kampus nejznámější lezecká cvičební pomůcka, která se stala nezbytnou pro trénink zvyšování výkonnosti. Najdeme ji téměř na všech novodobých bouldrovkách. A není ničím ojedinělým alespoň malá deska, kterou si lezec našroubuje nad dveře u sebe doma. 24

Název vznikl podle fitness studia „Campus“ v Norimberku, které zde stále funguje. Vynalezení kampusu je jednoznačně připisováno výbornému lezci, kterým byl Wolfgang Güllich. Campus board proto někteří lezci ve Francii nazývají „pan guellich“ (Matros, 2013). Campus board, nebo-li lištová deska, je zhruba 15-30 stupňů převislé prkno, umístěné začátkem v úrovni ramen. Na něm jsou ve vzdálenosti 20 cm od sebe umístěny dřevěné lišty o stejné velikosti. Kampus rozdělujeme dle šířky lišt o velikosti 2 cm, 3 cm a 5 cm. Při tréninku na kampusu rozlišujeme dva typy cvičení. První s umístěním nohou na malých stupech, které jsou namontované na stěně pod kampusem. Druhým je potom trénink bez nohou, které necháme pouze volně viset a do jednotlivých pohybů si nimi pomáháme pouze pohyby ve vzduchu (Tefelner, 2012). Tato cvičení především pomáhají budovat specifickou lezeckou maximální a výbušnou sílu. Trénink na kampusu je velice intenzivní a dochází při něm snadno k poranění prstů. Proto by cvičení mělo probíhat pod vedením odborníka. Dětem tato cvičení nejsou doporučována a dospívající okolo 16 let by měli cvičení provádět pomocí nohou a používat větší lišty (Matros, 2013). Cvičení na kampusu není vhodné pro lezce, kteří se lezení věnují pouze na rekreační úrovni, pro lezce začínající s tréninkem a ani pro ty, kteří se prozatím pohybují na nižší výkonnostní úrovni (Tefelner, 1999). Při dlouhotrvajícím kampusování u každého dojde dříve nebo později k poraněním prstů nebo loktů. Abychom tomuto faktu co nejvíce předcházeli, je důležité věnovat zvýšenou pozornost správnosti prováděných cviků, ale také odbornosti sestavených cvičebních pomůcek. Např. správný sklon kampusu a na nich vhodně umístěných lišt (MacLeod, 2010). Dále by se měly dodržovat jisté zásady. Lezec by neměl trénovat unavený, měl by se vyvarovat vypouštění pohybů do napnutých rukou a uchopovat lištu pouze způsoby určenými ke cvičení na kampusu (Matros, 2013). Příklad cvičení: Nahoru a dolů (Obr. 3) – klasické cvičení na kampusu, u kterého si vybereme velikost lišt, které odpovídají naší úrovni cvičení. Cvičení začíná oběma rukama na nízké liště, jedna ruka pokračuje na druhou lištu a pak ještě na třetí. Potom se vrátíme

25

opět do výchozí pozice na první lištu. Stejné cvičení se opakuje druhou rukou. Trénink je zaměřen na maximální sílu prstů a dolní paže (Matros, 2013).

Obr. 3 Campus board (Matros, 2013, p. 120)

Kruhy Přestože jsou kruhy klasickým nářadím, které známe z gymnastiky, najdou své uplatnění i v lezeckém tréninku. Jejich speciální význam je dán především nestabilitou při cvičení, protože při něm zapojujeme svaly, které při cvičení na statickém nářadí nepoužíváme. Při všech cvičeních na kruzích musíme vyvinout maximální sílu v kombinaci s rovnováhou, což je velice blízké pohybům při lezení. Aktivujeme především hluboký stabilizační systém, který je důležitý ke stabilizaci a kontrole jednotlivých lezeckých pohybů. Jelikož dochází k neustálým pohybům trupu nahoru a dolů, je užitečné mít střed těla posílen. Kruhy ve velké míře zatěžují ramena, která jsou pro lezení neméně důležitá. Avšak cvičení jsou velmi intenzivní, což je na druhou stranu spojeno s možností zranění (Matros, 2013). Cvičení bychom měli provádět pomalu, od jednodušších cviků po ty složitější. Přílišná únava zvyšuje riziko zranění. Dále bychom si měli dávat obzvláště velký pozor při vypouštění do napnutých rukou - tyto pohyby musí být vždy kontrolované. Je rozumné požádat o radu zkušenějších vždy, když chceme začít provádět nová cvičení nebo zkontrolovat, zda provádíme všechna cvičení správně (Matros, 2013).

26

Příklad cvičení: Balance (Obr. 4) - Kruhy spustíme těsně nad zem a nohy umístíme na gymnastický míč. Snažíme se udržet rovnováhu, během čehož se nás partner snaží vychýlit do bočních směrů. Cvičení provádíme 30 sekund a s partnerem se vystřídáme dvakrát. Toto cvičení je funkčním tréninkem, který je kombinací koordinace a síly, což nám umožňuje získat lepší pocit při vykonávání lezeckých pohybů (Matros, 2013).

Obr. 4 Kruhy (Matros, 2013, p. 98)

TRX Zkratka TRX vychází z názvu Total-body Resistence Exercise, což znamená cvičení, při kterém zatěžujeme celé tělo. TRX se skládá ze dvou nepružných, nastavitelných popruhů, které jsou zakončeny dvěma madly pro ruce nebo nohy (TRX systém, 2011). Prvotně se TRX začalo využívat v rehabilitaci a fyzioterapii. Nyní je velmi oblíbené ve většině fitness tělocvičnách. Pro lezení jsou cvičení na TRX důležitá především pro zpevnění středu těla (Matros, 2013). V lezení zapojujeme několik svalových skupin současně. Toho docílíme při tréninku pomocí TRX. Při těchto cvičení dochází především k aktivaci hlubokého stabilizačního svalového systému, který je pro lezení nesmírně důležitý (Tefelner, 2012).

27

Přiklad cvičení: Leg-pulls (Obr. 5) - Zaujmeme horizontální polohu do vzporu ležmo a nohy umístíme na madla TRX. Ruce spočívají na zemi v šíři ramen. Střídáme pozici ve vzporu ležmo s pozicí ve vzporu skrčmo. Důležité je mít zpevněné celé tělo, neprohýbat se v zádech. Zatlačit do podložky, vytáhnout se z ramen tak, aby nám nevyčnívaly lopatky. Vyšší úrovně tohoto cvičení dosáhneme, pokud umístíme ruce na kruhy. Kombinace těchto dvou nářadí je velmi účinná. Jedná se o trénink při vysokém napětí celého těla v pohybu. Cvičení je zaměřeno na horní část těla a trupu (Matros, 2013)

Obr. 5 TRX a Kruhy (Matros, 2013, p. 166)

Bacharův žebřík Jedná se o žebřík vyrobený z ocelového nebo statického lana s duralovými nebo dřevěnými příčkami. Je pevně připevněn v horní i dolní části. Tefelner doporučuje umístit příčky ve vzdálenosti 20 cm. Cvičení na Bacharově žebříku rozvíjí mezisvalovou a nervově svalovou koordinaci. Podle zvoleného tréninku rozvíjíme statickou nebo dynamickou sílu, která je pro lezení velice potřebná. Tuto přínosnou lezeckou pomůcku objevil americký lezec John Bachar v polovině 80. let. Vzhledem k rozdílnému zatížení ramen napodobujeme cvičením na žebříku lezecký pohyb. Cvičení může být obohaceno i o brzdící a plyometrickou metodu. Pro trénink na žebříku je zapotřebí určitých zkušeností. Začátečníkům se doporučuje před cvičením na žebříku projít důkladnou průpravou na hrazdě. I pokročilí lezci by měli cviční věnovat maximální pozornost. Zvýšené opatrnosti je důležité dbát především při brzdících pohybech směrem dolů. Nikdy nesmíme nekontrolovaně vypouštět pohyb do napnutých rukou. Hrozí zde poranění ramene a loktů (Tefelner, 1999). 28

Příklad cvičení: Střídavé přehmatávání - Oběma rukama začneme na jedné příčce a poté střídavě lezeme po následujících příčkách vzhůru, jako bychom lezli po normálním žebříku, jen bez opory nohou. Cvičení provádíme pomalu a využíváme celého rozsahu paží (Tefelner, 1999). Šplh na laně Na novodobých olympijských hrách se šplh poprvé objevil v Aténách v roce 1896, kde byl zařazen do sportovní gymnastiky. Šplhalo se na 14-ti metrovém laně. Hodnotil se nejen čas, ale i styl provedení. Jedinému závodníkovi se podařilo vyšplhat nahoru a to v čase 23,4 vteřin. Na třetích olympijských hrách v St.Luis v roce 1904 se již šplhalo pouze do výšky, a to 7,62m. Poté se šplh objevil až na olympijských hrách v Paříži v roce 1924. Výška lana sahala do 8 metrů a vítězem se stal československý reprezentant Bedřich Šupčík s časem 7,2 vteřiny. Český reprezentant Ladislav Vácha získal bronzovou medaili s časem 7,8 vteřiny. V ČR se v roce 1993 konal první Memoriál Bedřicha Šupčíka pod záštitou sokola Příbram. Dnes se během roku koná již 6-8 Velkých cen a od roku 2002 jsou závody zakončeny

Mistrovstvím

republiky

(Historie

olympijského

šplhu,

www.svetsplhu.cz). Dnes je bezkonkurenčně nejlepším českým i světovým šplhačem Aleš Novák, který si v roce 2009 vyšplhal pro svůj osobní i světový rekord a to v čase 4,87 vteřin na 8 metrovém laně (Tefelner, 2012). V lezení si šplh na laně získal své místo díky celistvosti pohybu. Při šplhu rozvíjíme dynamiku, rychlost, výbušnost a koordinaci. Všechny tyto schopnosti jsou nezbytně důležité i pro lezecký pohyb, kde se také klade důraz na provázanost všech pohybů. Šplh na laně je přínosným přínosným pro závodníky na rychlost (Tefelner, 2012). Při lezení se zapojují podobné svaly jako u šplhu, proto i při prvním setkání s lanem budou mít lezci výhodu oproti ostatním sportovcům. Je tedy velmi snadné šplh na laně zapojit do tréninku. Přestože se šplh jeví jako jednoduchý pohyb, samotný výkon je fyzicky náročný. Může docházet k bolesti loktů, které jsou už tak dost přetížené ze samotného lezení. Proto není vhodné šplhat se závažím. To snadno nahradíme zvýšením počtu sérií.

29

Visy na lištách Síla prstů odlišuje lezce od jiných sportovců. I ti nejsvalnatější a nejsilnější se neudrží na prstech, pokud se nevěnují lezení nebo posilování prstů speciálně netrénují. Velikost lišt není přesně určena. Čím menší lišta, tím hrozí větší riziko spojené s poraněním prstů, proto je dobré zmenšovat velikost lišt postupně. Visy provádíme na lištách, oblinách ale také v dírkách pro různý počet prstů. Hlavním předpokladem pro lezení je síla v prstech. Při visení rozvíjíme statickou maximální sílu. Výhodou tohoto cvičení je vysoká efektivnost rozvoje v konkrétní oblasti. Visy na lištách (Obr. 6) jsou však vzdáleny lezeckému pohybu, pro je využíváme pouze jako doplněk k lezení (Tefelner, 2012).

Obr. 6 Training board (Wood Grips, www.metoliusclimbing.com)

Pro rozvoj síly v prstech využíváme posilovací desky Finger board, která se vyrábí v různých provedeních. System board Jak již z názvu vyplývá, jedná se o stěnku, na které jsou umístěny chyty různých druhů a velikostí, uspořádaných podle určitého systému. Systém board je vhodný pro tzv. systémový trénink. Můžeme tak dosáhnout efektivního tréninku s přesným zacílením na oblast, kterou potřebujeme rozvíjet. Jeho podobnost s lezeckým pohybem dává systém boardu důležité místo v tréninku lezce. Rozvíjí především sílu prstů a paží, výbušnou i statickou sílu a v neposlední řadě i techniku. Trénink na systém boardu je vhodný spíše pro pokročilejší lezce (Tefelner, 2012). Moon board Jedná se o převislou desku s umístěnými chyty na přesně určených místech. V době, kdy byli lezci jako Ben Moon a Jerry Moffat nejsilnějšími lezci světa 30

a trénovali v nejznámější tělocvičně v Scheffieldu, zvané „School room“, která obsahovala čtyři různě převislé tréninkové desky. Tenkrát byly položeny první základy Moon boardu. Ben a Jerry během dvanácti let vymysleli na jedné převislé desce obrovské množství bouldrů v obtížnostech od 6a do 8b a na nich natrénovali na přelezy těch nejtěžší cest. Později vznikla firma Moon, která vyrobila přesnou kopii této původní desky a vyrobila repliky chytů, ze kterých se skládají jednotlivé bouldry. Nyní může každý lezec trénovat stejně jako Ben Moon a Jerry Moffat. Deska je označena čísly a písmeny, pomoci kterých si tuto tréninkovou pomůcku může sestavit každý sám. Byla vytvořena i aplikace pro elektronická zažízení, podle které lze snadno vyznačit jednotlivé bouldrové problémy (What is the Moon Board?, www.moonclimbing.com). Peg Board Peg board tvoří dřevěná deska s několika otvory umístěnými do vzoru mřížky. Pro pohyb po této mřížce využíváme dřevěné, různě tvarované kolíky. Při cvičení zapojujeme specifické svalstvo, které je velice důležité pro lezení. Jedná se především o svalové skupiny trupu. Při cvičení na peg boardu rozvíjíme statickou i dynamickou sílu. Pro pohyb vzhůru nepoužíváme nohy, proto je důležité do tréninku lezení zařazovat i jiné cvičební pomůcky, podobně jako u campus boardu. Riziko zranění na Peg boardu je relativně malé, ale i přesto by jsme si měli dávat pozor při brzdících pohybech, abychom nepustili pohyb do napnutých rukou. Mohlo by tak docházet k nadměrnému namáhání ramen (Matros, 2013). Příklad cvičení: Stick it (Obr. 7) - Do každé ruky uchopíme jeden kolík a umístíme je do prvních děr ve stejné úrovni. Poté jeden kolik vytáhneme a snažíme se ho umístit do díry takové výšky, kam nám to dovolí naše silové možnosti. Druhý kolík umístíme opět do stejné výšky jako ten předchozí. Cvičení si můžeme ztížit tím, že se snažíme umístit druhý kolík výš než ten první. Počet opakování závisí na trénovanosti (Matros, 2013).

31

Obr. 7 Peg board (Matros, 2013, p. 154)

Speciální tréninkové pomůcky Pro rozvoj silových a vytrvalostních schopností specifických pro lezení se vyrábějí různá závěsná posilovací cvičení. Rozmanité tvary umožňují velkou variabilitu úchopů, proto můžeme trénovat přesně to, co zrovna potřebujeme posílit. Příklady posilovacích pomůcek určených pro rozvoj lezeckých schopností:  Canon Ball (posilovací obří koule) (Obr. 8)  Twins (závěsné posilovací destičky) (Obr. 9)  Bollocks (závěsné posilovací koule) (Obr.10)  Adam´s claspers (závěsné posilovací destičky) (Obr. 11)  Alu rotate bar (Obr. 12)  Rotate bollocks (závěsné rotační posilovací koule) (Obr. 13)

Obr. 8 Cannon Ball (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz)

32

Obr. 9 Twins (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz)

Obr. 10 Boollocks (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz)

Obr. 11 Adam´s claspers (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz)

Obr. 12 Alu rotate bar (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz)

33

Obr. 13 Rotate bollocks (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz)

Již John Gill objevil vliv a přínos gymnastiky na samotné lezní. Lezecký pohyb se často podobá těm gymnastickým, z čehož vyplývá i jistá podoba v tréninku. Gymnastické pomůcky vhodné pro trénink v lezení: 

Hrazda



Žebřiny



Pánská bradla



Žebřiny



Hrazda

Posilování s činkami a se závažím Přestože se trénink v posilovně nejméně podobá lezeckým pohybům, jeho význam a opodstatnění v tréninku sportovního lezce vždy nalezneme. Posilováním docílíme zpevnění kloubů, šlach, vaziv a úponů, a najdeme tak uplatnění i v prevenci možného zranění a přetížení. Je to také dobrá příprava pro následné intenzivnější zatížení při speciálním lezeckém tréninku. Výhodou je izolovaný rozvoj síly jednotlivých svalových skupin. Při posilování kompenzujeme jednostranné a speciální tréninkové zatížení. Při posilování by se měl lezec zaměřit především na zádové svaly, svaly ramen, hrudníku, bicepsu, tricepsu a břicha. Při každém cvičení bychom měli cvičit základní cvik pro každou individuální partii a poté je doplňovat a rozvíjet o další cviky. Posilování je nutné provádět správně, proto se doporučuje v posilovně využít služeb trenérů (Tefelner, 2012).

34

Pomůcky inspirované posilovnou:  Bench press  Kladky  Zátěžová vesta  Jednoroční činky  Kettlebell Zdravotní posilovací pomůcky Tyto pomůcky také nacházejí v lezeckém tréninku své uplatnění. Cvičení se zdravotně posilovacími pomůckami předchází zranění a přetížení způsobenému lezením a specifickým lezeckým tréninkem. V oblasti bederní, hrudní a krční páteře pomáhají se svalovou nerovnováhou a slouží jako prostředky kompenzace. Přínos nalezneme především v posílení hlubokého stabilizačního systému. Zdravotní, posilovací cvičení nám umožní vydržet velký nápor způsobený lezením a trénováním, dovolí nám tedy více trénovat a zvýšit tak naši výkonnost. Řadíme mezi ně např. BOSU®, gumové a elastické expandéry, FLEXI-BAR®, gymnastické míče a balanční plošiny (Tefelner, 2012).

3.2

Firmy vyrábějící vybavení pro trénink V dnešní době existuje již mnoho firem zabývajících se výrobou

tréninkových

pomůcek,

lezeckých

stěn

a

chytů.

Vzhledem

k celkovému

narůstajícímu zájmu mezi širokou veřejností těchto firem stále přibývá, a proto zmíníme jen některé z nich. Na základě vlastních dlouholetých zkušeností, konzultací s lidmi pohybujícími se v tomto oboru jsme vybrali níže uvedené české firmy. V potaz jsme brali jak jejich kvalitu, tak i jejich dostupnost. AIX Firma Aix má dlouholetou tradici. Známý lezec Andrej Chrastina se začal zabývat výrobou chytů již v roce 1996. Firma se stále rozrůstá a dnes se na ní podílí několik zkušených lezců, kteří se starají o její neustálý rozvoj. Rozšiřují a zkvalitňují sortiment produktů, takže dnes v jejich nabídce nalezneme obrovské množství chytů, struktur a tréninkových pomůcek. Nabízejí i možnost realizace lezeckých stěn. Firma Aix se pyšní vysokou kvalitou chytů, které splňují všechny potřebné normy. Stala se

35

také generálním dodavatelem chytů a struktur na českých, a dokonce i světových pohárech (About Us, www.aix.cz). A muerte Firma A muerte se zabývá výrobou produktů zaměřených na specializovaný trénink ve sportovním lezení a boulderingu. Jejich silnou stránkou jsou bohaté zkušenosti v oboru získané od špičkových lezců. Hlavním členem týmu je nejlepší lezec světa Adam Ondra, který se podílí na vývoji nových tréninkových pomůcek. První návrhy a podoba firmy vznikly v roce 2010. Jejich nabídka se stále rozšiřuje především díky jejich kladnému přístupu k novým myšlenkám a nápadům. Proto se firma A muerte zabývá i zakázkovou výrobou, ať už úpravou standardních produktů nebo tvorbou originálních konstrukčních řešení. Je nejznámější firmou v ČR, která nabízí nepřeberné množství speciálních cvičebních pomůcek pro trénink v lezení (O nás, www.amuerte.cz). Shyby.cz Firma Shyby.cz se zabývá návrhy, výrobou a prodejem tréninkových pomůcek. V jejich nabídce najdeme hrazdy, bradla, gymnastické kruhy a k nim potřebné příslušenství. Firmu tvoří tým nadšených lidí, kteří rádi cvičí s vlastní váhou těla. Na všech nabízených produktech intenzivně trénují, díky čemuž získali bohaté zkušenosti a pevnou představu o finální podobě ideálně sestaveného produktu (Proč si vybrat nás, shyby.cz, www.shyby.cz).

3.3

Normy Při zjišťování norem, kterých je zapotřebí pro realizaci tréninkového centra,

jsme oslovili našeho předního dodavatele tréninkových pomůcek firmu A muerte. Tato firma nám potvrdila skutečnost, že při výrobě se řídí zákonem č. 22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Přísnějšími pravidly se však musejí řídit firmy vyrábějící lezecké chyty. Velmi známou a dobře prosperující firmou v ČR je výše zmiňovaná firma Aix. Spousta lezců nemá ani ponětí, co se skrývá uvnitř každého chytu (Obr. 14) a jaké

36

normy by měly firmy dodržovat. Oslovili jsme proto správce firmy Aix, který byl ochoten poskytnout nám cenné informace. Při výrobě chytů je firma povinna dodržovat normu EN 12572 Umělé lezecké stěny - Zajišťovací body, požadavky stability a zkušební metody. Konkrétně tyto její části: 

EN 12572-1 Umělé lezecké stěny – Část 1: Bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro ULS s jistícími body



EN 12572-2 Umělé lezecké stěny - Část 2: Bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro bouldrové stěny



EN 12572-3 Umělé lezecké stěny – Část 3: Bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro lezecké chyty

Z požadavků výše uvedených norem by měl výrobce vycházet a poté si dle těchto pravidel nechat udělit certifikát. Normy jsou dosti podrobné, rozebírající např. poměry stran u chytů, přesně určené místo pojišťovacího vrutu, logo, číslo chytu, razítko, datum výroby atd. Na závěr je nutné vystavit prohlášení o výrobě v souladu s těmito normami. Pokud se podíváme k našim zahraničním sousedům, zjistíme, že např. v Německu tyto normy přísně dodržují, tudíž si bez prohlášení nejsou chyty ochotni zakoupit. V ČR zatím nejsou tyto normy vyžadovány. Některé firmy jako například firma HRT, která vyrábí chyty v Bulharsku již od roku 1998, se intenzivně zabývají i technologickým rozvojem. Mezi jejich činnosti spadá i testování pevnosti chytů (HRT – The world holds supplier, www.hrtholds.com).

Obr. 14 Vnitřní struktura chytu (UBI Technology, www.hrt-holds.com)

37

Další potřebné normy Pro správné fungování sportovních hřišť byly sepsány požadavky, jejichž snahou je zajistit bezpečné prostředí. Povinností provozovatele je tyto požadavky dodržovat a zabránit tak vzniku neočekávaných úrazů. Tyto pokyny jsou sepsány v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (Požadavky na provoz dětských hřišť, sportovišť a tělocvičen, www.revizekontroly.cz). K našemu tréninkovému zařízení se vztahují některé normy spadající do jednotlivých

podtříd

ze

třídy

94

(Třída

94

–

Výstrojné

zboží,

www.seznam.normy.biz):  9402 Posilovací nářadí a zařízení  9403 Sportovní a tělocvičné náčiní, nářadí a potřeby  9405 Zařízení pro tělocvičny, hřiště a dětské hřiště K vybavení sociálního zařízení se vztahuje tato norma, která se vztahuje k navrhování nových hygienických zařízení. Jedná se o normu ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny (Řezníček, 2013).

38

4 SOUČASNÉ TRENDY

4.1

V České republice

Desetiboj Současným a největším trendem u nás je tzv. Desetiboj, který vznikl jako společná myšlenka během tréninku českých nejlepších lezců. Jedná se o deset disciplín na nejrůznějších cvičebních pomůckách, které prověří lezcovu všestrannost v rámci cvičení. Všechny pomůcky dodává firma A muerte, která je hlavním partnerem tohoto závodu. Začátkem tohoto velmi populárního klání byl právě nápad přesunout trénink i na závodní scénu. Cílem je ukázat možnosti cvičení široké veřejnosti a motivovat je k vlastnímu tréninku. Hlavními iniciátory závodu je Adam Ondra, Martin Stráník a Štěpán Stráník, jakožto naši nejzkušenější lezci nejen v oblasti tréninku (Horolezecký silový desetiboj, Ostrava, 2016). Rozvoj lezení Od roku 2013 probíhá testování českých reprezentantů, které se podařilo zorganizovat Českému horolezeckému svazu ve spolupráci s Laboratoří sportovní motoriky FTVS UK. Testování zjišťuje fyziologické předpoklady, silové a vytrvalostní schopnosti, ale v jeho rámci také probíhá vyšetření, které se zaměřuje i na svalové dysbalance. Výsledky a přínos testování se prozatím více objevil u mládežnických reprezentantů, jelikož aktuálně jejich výkonnost je nejvyšší za řadu let. U dospělých se tyto změny budou projevovat v delším časovém horizontu, jelikož je u nich obtížnější změnit již zažitá schémata (Binter Dichtlová, 2013) Testování u nás funguje každým rokem na stále lepší úrovni. V rámci vyhodnocení získaných informací z testů je lezcům poskytována i odborná konzultace ohledně jejich tréninkových metod. Rychlost rozvoje a snaha dosáhnout zahraniční úrovně je však závislá na jejím financování. ČHS funguje spíše na dobrovolné činnosti, kdy jsou stěží pokryty náklady organizovaných akcí. Díky podpoře některý lezeckých stěn bylo umožněno poprvé v historii zorganizovat reprezentační soustředění pod vedením zkušených stavěčů. I přesto, že příprava závodních lezců stále neodpovídá světovým měřítkům, 39

vynaložená snaha ČHS, ať už jakýmkoliv tempem, přispívá ke zvýšení úrovně české reprezentace (Binter, 2015).

4.2

V zahraničí Podle článku v Climbing business journal o trendech a tělocvičnách

z prosince 2015 výrazně vzrostl lezecký průmysl. Oproti předešlým rokům to se navýšil o celých 10 %. V USA vzniklo 388 lezeckých stěn. Pro investory se tedy tento obor jeví jako velice výhodný business. Od roku 2013 začalo být trendem stavění co největších stěn. Nyní se již na výstavbu stěn zaměřují i menší města, která jejich velikost přizpůsobují počtu obyvatel. Přibývají především bouldrovky. V roce 2015 Mesa Rim climbing training center otevřeli největší lezecké centrum se zaměřením na tréninkové vybavení. Toto centrum se pyšní největším počtem cvičebních pomůcek. Pokud se tréninkové centrum osvědčí, mohlo by se stát příkladem pro budování dalších podobných center (Gyms and trend of 2015, 2015). Trénink německé reprezentace V ČR je velmi málo lezců, kteří by trénovali podle tréninkových plánů sestavených od svých trenérů. Ani česká reprezentace nemá žádného trenéra a dokonce i na světové poháry musí vyrazit na vlastní pěst. V jiných zemích, jako je například Německo, je to však jinak. Udo Neumann vystudoval sportovní vědy a je autorem několika lezeckých publikací a školících videí. Od roku 2009 působí jako trenér boulderingového reprezentačního týmu (Udo Neumann, 2016). Německý trenér používá v tréninku netradiční metody pro rozvoj pohybových schopností, dokonce v období přípravy na závody zapojuje náročné koordinační hry, zaměřené na zlepšení pro technické a balanční závodní bouldry (Trénink německého boulderingového týmu 5.díl, 2014).

40

5 CÍLE, ÚKOLY A VÝZKUMNÉ OTÁZKY PRÁCE

5.1

Cíle práce Cílem práce je vytvořit ucelený návrh pro realizaci tréninkového centra se

zaměřením na zvyšování výkonnosti sportovních lezců.

5.2

Výzkumné otázky práce Ke splnění cíle jsme si stanovili následující výzkumné otázky:

O1: Jak velký zájem by měli čeští lezci na výkonnostní a vrcholové úrovni o trénink ve speciálním tréninkovém centru? O2: V čem se liší lezecké trendy u nás a v zahraničí? O3: Do jaké míry lze vybavit tělocvičnu tréninkovými pomůckami pouze od českých výrobců? O4: Jak velký zájem by měli čeští lezci o jiné služby v rámci tréninkového centra?

5.3

Úkoly práce Pro snadnější získání odpovědí na výzkumné otázky a ke splnění vytyčených

cílů bylo zapotřebí stanovit si následující úkoly práce: 1.

Rešerše české a zahraniční literatury

2.

Sestavení dotazníku a výběr vhodných respondentů

3.

Oslovení vybraných adeptů pro získání potřebných informací

4.

Sběr dat

5.

Vyhodnocení dat

41

6 METODIKA PRÁCE

6.1

Popis zkoumaného souboru Vzhledem k tomu, že tréninkové centrum vybavené se zaměřením na trénink

ve sportovním lezení je především doménou pro lezce na vyšší výkonnostní úrovni, stalo se pro nás toto kritérium stěžejním. Výběr jsme směřovali především na reprezentační tým ČR a pravidelné účastníky Českého poháru a Mistrovství republiky. Centrem našeho zájmu se však stali i lezci, kteří se závodů neúčastní, ale věnují se spíše přelézání těžkých cest na skalách. Proto jsme vybrali jen jedince, kteří se lezení věnují na vrcholové nebo závodní úrovni. Výběr respondentů byl také vyčleněn pouze na lezce, kteří se věnují specifickému tréninku. Jelikož trénink pomocí speciálního vybavení vyžaduje sílu prstů, kterou nezískáme zpravidla jiným sportem, stala se dalším důležitým kritériem doba, po kterou se respondent lezení věnuje. Tuto dobu jsme stanovili s dolní hranicí alespoň jednoho roku. Věkovou kategorii jsme stanovili jako další kritérium pro výzkumný soubor. V příliš mladém věku může zbytečně docházet ke zranění, jelikož je tělo stále ve vývinu. Naopak důsledkem zhoršující se regenerace v pozdějším věku a tudíž k menší intenzitě tréninku spějí lezci v kategorii 40 let a více. Přestože existují výjimky a specifickému tréninku se věnují jedinci ve velmi nízkém, ale naopak i ve vysokém věku, pro náš výzkum jsme stanovili věkovou hranici v rozmezí 19 – 40 let. Po vyplnění dotazníku vyhovovalo těmto požadavkům 45 ze 70 oslovených, tudíž 25 respondentů bohužel nesplňovalo kritéria a proto museli být vyřazeni z výzkumu.

6.2

Použité metody

Dotazník Pro potřeby výzkumu v této práci jsme zvolili kvantitativní výzkum pomocí dotazníku. Cílem kvantitativního výzkumu je získání měřitelných údajů, jehož hlavní otázkou je „Kolik?“. Jedná se o práci s velkým počtem respondentů, od nichž 42

získáváme informace pomocí formálního dotazování. Obsahem dotazníku jsou otázky s případnými variantami odpovědí, na něž respondenti odpovídají vyplněním formuláře. Vhodně sestavený formulář výrazně ulehčuje zpracování údajů (Kozel, 2006). Tvorba a vyhodnocení dotazníku vznikly za pomoci služby Google Docs, která nám umožnila snadno rozeslat otázky všem respondentům v ucelené formě. Po vyplnění dotazníku od všech oslovených respondentů nám program analyzoval a vyhodnotil informace do přehledných tabulek a grafů. Dle potřeb byly použity převážně grafy výsečové, avšak u některých otázek bylo zapotřebí použít grafy sloupcové. Pomocí grafů jsme přehledně vyhodnotili získané informace. Při tvorbě dotazníku jsme se zaměřili na jasnou formulaci otázek a na jejich logickou návaznost. Dotazník obsahuje 20 otevřených i uzavřených otázek. Otázky č. 2, 3, 4 a 5 jsou sestaveny tak, aby jejich odpovědi vyčlenily ze všech oslovených respondentů pouze takové, kteří vyhovují předem určeným kritériím. U otázek č. 3 a 5 je jasně stanovena požadovaná odpověď pro zařazení do výzkumu, proto tyto otázky sloužily pouze k účelu nalezení požadovaného zkoumaného souboru. Celková struktura dotazníku byla sestavena tak, abychom si mohli vytvořit reálnější představu o finální podobě navrhovaného centra pro trénink ve sportovním lezení a také zjistit míru zájmu u vrcholových a závodních lezců.

6.3

Organizace práce Práce probíhala v období od října 2015 až do května 2016. V říjnu jsme začali

studovat literaturu týkající se dané problematiky. V prosinci jsme pomocí prostudované literatury vypracovali teoretickou část a sestavili dotazník pro potřeby našeho šetření. Oslovili jsme skupinu 70 sportovních lezců, které jsme požádali o spolupráci. V lednu jsme pomocí dotazníků a rozhovorů provedli výzkumné šetření. V únoru jsme vyhodnotili získané výsledky. V březnu a dubnu jsme ze získaných výsledků sestavili závěry.

43

7 VÝSLEDKY A INTERPRETACE DAT Vyhodnocení dotazníku Pohlaví zkoumaného souboru

Obr. 15 Pohlaví zkoumaného souboru

První otázka zaměřená na pohlaví je pouze z důvodu představy o respondentech, zda se jedná spíše o muže nebo ženy. Pro účely výzkumu této práce je otázka však bezpředmětná. Jelikož lezení je silový sport, předpokládá se větší převaha mužského zastoupení, což je patrné i z grafu (Obr. 15), avšak ke stanovení závěru o převaze mužů v lezení by musel být proveden samostatný výzkum. Pro účely našeho výzkumu jsme však preferovali muže, jelikož výkonnost lezců na závodní a výkonnostní úrovni je obecně větší a tím se rozšiřuje spektrum pro různorodost cvičebních pomůcek. Dotazník vyplnilo 68,9 % mužů a 31,1 % žen.

44

Úroveň výkonu zkoumaného souboru

Obr. 16 Úroveň výkonu zkoumaného souboru

Jak již bylo zmíněno v popisu zkoumaného souboru, lezci na rekreační úrovni byli vyřazeni z výzkumného šetření. Tudíž jsme se zabývali pouze lezci na výkonnostní nebo vrcholové úrovni. Výsledky ukazují, že 59,1 % dotazovaných se lezení věnuje na vrcholové úrovni a 40,9 % na úrovni výkonnostní (Obr. 16). Frekvence tréninku na stěně za týden

Obr. 17 Frekvence tréninku na stěně

Více jak 64 % respondentů se věnuje tréninku samotným lezením na stěně 3 – 5x týdně, 24,4 % chodí na stěnu 1 – 2x týdně, 6,7 % více jak 5x týdně a pouhých 4,4 % navštíví stěnu méně jak 1x za týden (Obr. 17).

45

Frekvence tréninku posilováním za týden

Obr. 18 Frekvence tréninku posilováním za týden

K otázce Kolikrát týdně posiluješ? je také možné přihlédnout při posuzování návštěvnosti tréninkové haly. Více jak polovina účastníků dotazníku, tedy 66,7 % posiluje 1 – 2x týdně, 22,2 % 3 – 5x v týdnu, méně jak 1x týdně 8,9 % a téměř zanedbatelná část 2,2 % se posilování věnuje více jak 5x týdně (Obr. 18). Trénink na kampusu nebo lištách za týden

Obr. 19 Trénink na kampusu nebo na lištách za týden

Předchozí otázku jsme blíže specifikovali v následující otázce, jejíž přesné znění bylo Kolikrát týdně trénuješ na kampusu nebo na lištách?, což jsou nejběžnější cvičební pomůcky pro specifický trénink v lezení. Většina, tedy 84,4 % respondentů, se tomuto tréninku věnuje 1 – 2x týdně, 8,9 % méně jak 1x, 6,7 % 3 – 5x týdně a žádný s respondentů se tomuto specifickému tréninku nevěnuje více jak 5x týdně (Obr. 19). 46

Posilování se závažím

Obr. 20 Posilování se závážím

Odlišné od předchozí otázky, avšak ne tolik specifické, je posilování se závažím. Tento druh tréninku najdeme v mnoha sportech, stejně tak je i nedílnou součástí v tréninku sportovního lezce. Odpovědi byly celkem vyrovnané a zjistili jsme z nich, že 55,6 % dotazovaných se závažím neposiluje a 44,4 % posilování se závažím do svého tréninku zařazuje (Obr. 20). Další tři otázky se nevztahují k tréninku přímo, ale rozhodně je nemůžeme opomenout. Aby mohl být trénink kvalitní, je potřeba také věnovat pozornost regeneraci a stravě. Frekvence regeneračních aktivit za týden

Obr. 21 Frekvence regeneračních aktivit za týden

Regeneraci, jako např. kompenzačnímu cvičení, masážím, sauně nebo vířivce se 64,3 % účastníků výzkumu věnuje 1 – 2x týdně, 31,1 % méně jak 1x v týdnu, 47

pouze 4,4 % 3 – 5x a více jak 5x týdně se regeneraci nikdo z dotazovaných nevěnuje (Obr. 21). Přihlédnutí ke stravě s ohledem na trénink

Obr. 22 Přihlédnutí ke stravě s ohledem na trénink

Podíváme-li se na otázku ohledně stravy, 60 % respondentů řeší své stravování s ohledem na trénink a 40 % se tímto problémem vůbec nezabývá (Obr. 22). Užívání doplňků stravy

Obr. 23 Užívání doplňků stravy

Téměř v každém sportu hraje nemalou roli užívání doplňků stravy. Podle grafu (Obr. 23) 53,3 % odpovídajících užívá doplňky stravy a 46,7 % žádné doplňky nevyužívá. Vybavení lezecké tělocvičny

48

Obr. 24 Vybavení lezecké tělocvičny

Otázka Jaké vybavení by v tělocvičně nemělo rozhodně chybět? přináší důležitý přehled o nejoblíbenějších a nejpoužívanějších cvičebních pomůckách. Do dotazníku jsme vybrali pouze ty nejčastěji používané, ze kterých si respondenti mohli zvolit neomezený počet odpovědí. Nechali jsme prostor i pro jejich vlastní návrhy. Bezkonkurenčních 97,8 % získal Campus board a hned následovaly lišty různých velikostí, o které má zájem 88,9 % respondentů. Vysoký zájem byl také o hrazdy, TRX, finger board, zátěžovou vestu, Bacharův žebřík a system board. Zájem o další pomůcky je přehledně znázorněn v procentech v níže popsaném grafu (Obr. 24). Popis k jednotlivým pomůckám je blíže definován ve třetí kapitole Specifika lezeckých cvičebních pomůcek a příklady cviků. Pět dotazovaných uvedlo další pomůcky, které by podle nich neměly v lezecké tělocvičně rozhodně chybět. Jejich návrhy zahrnují stroj na shyby s dopomocí (nastavitelné protizávaží), medicimbaly různé váhy, Moon board, Boule na Campusu, Hang board, posilovací kameny a klády a stisky ve stropě/převisu. Součástí pro návrh tréninkového centra byla i myšlenka jiných služeb v rámci projektu. Proto nás zajímalo, zda by lezci tyto služby využívali a konkrétně jaké. Všichni respondenti by měli zájem o další služby v rámci tréninkového centra. 49

Preference služeb v rámci tréninkového centra č. 1

Obr. 25 Preference služeb v rámci tréninkového centra č.1

Otázka Pokud ano, jaké bys preferoval/a? se v dotazníku objevuje dvakrát. V prvním případě (Obr. 25) je možné zvolit pouze jednu odpověď, kdy má respondent na výběr kavárnu, restauraci s klasickou českou kuchyní, restauraci se zdravou výživou, restauraci pouze s polotovary nebo bar. Více jak polovina (53,3 %) preferuje restauraci se zdravou výživou. Nemalý zájem byl také o kavárnu (24,4 %). Bar zaujal 17,8 % dotazovaných, restaurace s klasickou českou kuchyní jen 4,4 %. Možnost restaurace pouze s polotovary nezvolil nikdo.

Preference služeb v rámci tréninkového centra č. 2

Obr. 26 Preference služeb v rámci tréninkového centra č. 2

V případě druhém (Obr. 26) byl vytyčen neomezený počet odpovědí s prostorem pro přidání vlastních návrhů služeb. Největší zájem zaznamenaly masáže (73,3 %), poté následovala místnost pro kompenzační cvičení (66,7 %), dále prodej 50

lezeckého vybavení (53,3 %), doplňků stravy (42,2 %) a možnost využití trenérských služeb (40 %). Menší zájem byl o dětský koutek, hlídání dětí a o cvičení pro děti. V návrhu sauny jako další služby se shodli 3 respondenti. Cena vstupného s minimální částkou 100 Kč

Obr. 27 Cena vstupného s minimální částkou 100 Kč

Vzhledem k tomu, že u nás tréninkové pomůcky najdeme pouze jako součást bouldrovek, stanovení ceny za vstupné ve výši 100 Kč vychází z průměrných cen za vstupné na bouldrovky v Brně a v Praze. V moravské metropoli se cena pohybuje okolo 70 Kč, v hlavním městě činí průměrná cena za vstup cca 100 Kč. Jako minimální vstupné byla tudíž stanovena částka 100 Kč, kterou by bylo ochotno zaplatit 93,3% respondentů (Obr. 27). Při stanovení průměrné ceny vstupného jsme vycházeli ze vstupného boulrdovek v Brně: Flash (80 Kč), Free sport (54 Kč), VUT (70 Kč) a v Praze: Big Wall (110 Kč), Boulder Bar (100 Kč).

51

Vhodná doba pro cvičení

Obr. 28 Vhodná doba pro cvičení

Doba pro cvičení by vyhovovala 42,2 % respondentů ve večerních hodinách, pro 37,8 % je vyhovující odpoledne a 20 % by chodilo cvičit dopoledne (Obr. 28). Frekvence návštěvnosti tréninkového centra za týden

Obr. 29 Frekvence návštěvnosti tréninkového centra za týden

Na otázku Kolikrát týdně bys chodil/a trénovat? podala více jak polovina (53,3 %) respondentů odpověď 1 – 2x týdně, 40 % pak 3 – 5x týdně a 6,7 % více jak 5x týdně. Odpověď méně jak 1x týdně nikdo nezvolil (Obr. 29).

52

Přínos tréninkového centra na zvýšení výkonností české reprezentace

Obr. 30 Přínos tréninkového centra na zvýšení výkonnosti české reprezentace

Dle grafu (Obr. 30), který zobrazuje vyhodnocení otázky Myslíš si, že by toto tréninkové centrum výrazně přispělo ke zvýšení výkonnosti české reprezentace? je zřejmé, že většina respondentů (84,4 %) si myslí, že by tréninkové centrum mělo přínos pro zvýšení výkonnosti české reprezentace. Pouze 15,6 % nevidí přínos centra ve zvyšující se výkonnosti lezců.

53

8 SHRNUTÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Seřazení otázek v dotazníku je dle logické návaznosti vhodné pro respondenty. Avšak pro potřeby naší práce jsme výsledky rozdělili do čtyř oblastí, díky kterým jsme získali potřebné informace pro návrh tréninkového centra pro sportovní lezení. Jsou jimi návštěvnost, tělocvična, služby a další služby. Návštěvnost Pro výkonnostní a vrcholové lezce je nezbytnou součástí specifický trénink. Není proto překvapením, že všichni respondenti na této úrovni se specifickému tréninku věnují s určitou pravidelností. Základem úspěchu je trénink lezením samotným, ať už na stěně nebo na skalách. Přes zimu se, v porovnání s obdobím teplých měsíců, návštěvnost stěn několikanásobně zvyšuje. Kouzlo tohoto sportu je především v pobytu v přírodě a přeci jen přírodní materiál kamene je nám bližší než umělé chyty. Avšak s narůstající úrovní tohoto sportu lezci zařazují trénink na stěně i v létě. V průměru, především však v zimě, navštěvuje více jak polovina respondentů stěnu 3 – 5x týdně. Pouze 3 zvolili návštěvnost o frekvenci více jak 5x týdně. Tudíž jsme zjistili, že lezci netrénují na stěně každý den. Vzhledem k požadavkům tohoto sportu na vyvinutí maximální síly je důležitý i odpočinek a jiná doplňující cvičení. Z čehož plyne výsledek další otázky zaměřené na specifický trénink (Obr. 19), kde více jak 80 % dotazovaných věnuje 1x – 2x týdně specifickému tréninku na kampusu nebo na lištách. Z tohoto výsledku je zřejmé, že pro dosažení vrcholové úrovně se bez tréninku neobejdeme. Pro úspěšné fungování tréninkového centra je vhodné správně nastavit cenu vstupného. Jako optimální částku za vstupné jsme stanovili 100 Kč. Inspirací z již fungujících stěn je případná změna ceny dle denní doby, kdy by cena ve večerních hodinách mohla být o něco vyšší a v hodinách ranních nižší. Informace získané pomocí otázky o případné návštěvnosti za týden (Obr. 29), jasně ukazují, že výkonnostní i vrcholoví lezci by o trénink v tomto specializovaném centru měli poměrně velký zájem. S optimistickým pohledem na výsledky získané od 45 respondentů ohledně návštěvnosti tréninkového centra jsme vypočítali, že během týdne by těchto 45 lezců přišlo trénovat 156x.

54

Tělocvična Campus board je nejzákladnější a nejužitečnější pomůckou pro trénink na vrcholové úrovni. To je hlavním důvodem, proč o něj projevil zájem téměř plný počet dotazovaných. Součástí Campus boardu jsou i lišty různých velikostí, tudíž tyto dvě pomůcky spolu úzce souvisí. Další velice známou a v lezeckém tréninku nezastupitelnou pomůckou je Bacharův žebřík. Pro posílení prstů je velmi známý a populární Finger board. Mezi lezci jsou velice oblíbená i gymnastická nářadí, jako např. hrazdy, kruhy, žebřiny nebo pánská bradla. Aktuálně je velice moderní tréninková pomůcka TRX, o kterou projevilo zájem více jak 80 % respondentů. Z dalších posilovacích pomůcek, které u nás vyrábí především firma A muerte, dotazovaní projevili největší zájem o závěsné posilovací koule „Bollocks“. Ty jsou nabízeny v různých velikostech. Další pomůcky z řady A muerte vzbudily zájem u přibližně 30 % dotazovaných. Relativně menší zájem může být také způsoben malou zkušeností s těmito posilovacími pomůckami. Poměrně vysoký zájem respondenti projevili o zátěžovou vestu a jednoruční činky, přestože na otázku Posiluješ se závažím? odpověděla více jak polovina respondentů záporně, tudíž posilují pouze s váhou vlastního těla. Důvodem posilování bez závaží často bývá extrémní přetížení prstů a s tím spojená zranění. Okolo 40 % dotazovaných lezců závaží používá, avšak jsou to většinou jedinci s opravdu vysokou výkonnostní úrovní. Na této úrovni se závaží využívá pro zvýšení obtížnosti jednotlivých cvičení, která mají zkušení lezci dokonale zvládnuty samostatně. Služby Více jak polovina respondentů by v rámci tréninkového centra preferovala restauraci se zdravou výživou. Tento výsledek není příliš překvapivý, vzhledem k tomu, že 60 % dotazovaných není jejich jídelníček lhostejný a stravu cíleně kombinují s tréninkem. Možnost navštívit kavárnu v rámci centra by využilo 20 % respondentů. S ohledem na tyto výsledky tak můžeme usoudit, že lezci mají zájem o zdravou výživu a kvalitní kávu. Další služby Jako u všech sportů je i u lezení pro dobré fungování těla a kvalitní trénink důležitá regenerace. Pouze přes 60 % dotazovaných se regeneraci věnuje 1x – 2x 55

týdně. Zdánlivě malé procento jedinců (31 %) se regeneraci věnuje méně jak 1x týdně, což je vzhledem k jejich vrcholové úrovni alarmující. Největší zájem u dotazovaných byl o masérské služby, které výrazně pomáhají k regeneraci namáhaným svalům. O místnost pro kompenzační cvičení by mělo zájem 66,7 %. Tento fakt poukazuje na důležitost takového prostoru, který by sloužil pro vícero činností. Nejen pro zahřátí před samotným cvičením, ale také pro uvolnění se po náročném tréninku nebo pro posilování s váhou vlastního těla, s důrazem na kompenzaci přetěžovaných svalových skupin. Nevylučujeme ani případné použití vhodných kompenzačních pomůcek. I přes všechny výhody však tento prostor na většině menších stěn chybí. To má za následek úpadek zájmu o kompenzační cvičení, a tím i výrazný vznik dysbalancí typických pro sportovní lezce. Prodej lezeckého a tréninkového vybavení vzbudilo zájem u více jak poloviny respondentů. Důvodů může být více. Jedním z nich je dostupnost vybavení nebo snadná cesta k jejich zakoupení. Více jak 40 % by mělo zájem o prodej doplňků stravy, což koresponduje s otázkou o užívání výživových doplňků, kdy jejich konzumaci potvrdilo 53,3 % dotazovaných. Trenérské služby by využívalo 40 % respondentů, což poukazuje na fakt, že ne všichni vrcholoví lezci mají dostačující zkušenosti s trénováním pomocí speciálních lezeckých pomůcek. Dětský koutek by ocenilo 35,6 % dotazovaných a hlídání dětí 20 %. Dohled na děti a jejich zaměstnání tedy může být velmi užitečnou službou pro sportovně vytížené rodiče. Neuvěřitelných 84,4 % dotazovaných lezců si myslí, že by centrum pro trénink ve sportovním lezení výrazně přispěla ke zvýšení výkonnosti české reprezentace. Tento výsledek umocňuje cíl naší diplomové práce, kterým je zvýšení úrovně českých lezců, a podporuje tak záměry pro výstavbu tréninkového centra.

56

9 NÁVRH TRÉNINKOVÉHO CENTRA Finální návrh tréninkového centra vznikl na základě výzkumu pomocí dotazníku zodpovězeného od vybraných českých lezců, jejichž výkonnost se pohybuje na vrcholové úrovni. Zároveň jsou pravidelnými účastníky českých, ale i světových pohárů. Ucelenější představa byla získána za pomoci prostudování vhodné literatury, při mapování jednotlivých tréninkových zařízení a na základě dostupnosti těch nejnovějších tréninkových pomůcek určených převážně pro lezení, ale také pomůcek převzatých od jiných sportů, které byly shledány přínosnými i pro trénink v lezení. Návrh byl koncipován se současnými českými, ale i zahraničními trendy. Tělocvična Hlavní doménou celého projektu je tělocvična, která bude obsahovat velké množství rozmanitých tréninkových pomůcek. Cílem těchto pomůcek je vytvořit kvalitní zázemí a prostor přínosný především pro vrcholové lezce se zaměřením na zvýšení jejich výkonnosti. Jasná představa o potřebném vybavení vznikla na základě vyhodnocení dotazníku ohledně projeveného zájmu respondentů o jednotlivé pomůcky a prostudováním celkové výhodnosti a využitelnosti jednotlivých pomůcek. Největší zájem, tudíž i naše zvýšená pozornost, jsou věnovány Campus boardu, který znají všichni lezci a je aktuálně nejrozšířenější tréninkovou pomůckou. Proto jsme se rozhodli pro minimální počet 5 Campus boardů tvořených různými velikostmi lišt, oblin a stisků vybraných ze široké nabídky od firmy A muerte. Campus boardy budou tvořit hlavní atributy tělocvičny. Jako další významnou pomůcku do tělocvičny umístíme System board složený z překližkových desek, přičemž rozměry jedné desky jsou 2,25 m x 1,2 m. Často bývá System board složen pouze z jedné překližkové desky, my jsme však pro naši specializovanou tělocvičnu zvolili dvě tyto desky. Tudíž celkové rozměry System boardu budou 2,25 m x 2,4 m. Podobnou deskou jakou je System board, avšak s jinými pravidly, je převislá deska zvaná Moon board. Vzhledem k její originální myšlence a popularitě mezi lezci jsme se ji rozhodli zařadit do vybavení tréninkového centra. Ve výběru výzkumného šetření jsme ji bohužel zapomněli zmínit, tudíž neznáme přesný zájem o cvičení na Moon boardu u dotazovaných lezců. Jeden z respondentů však tuto 57

neobvyklou desku připsal do kolonky pro vlastní návrhy a tím zabezpečil její zařazení mezi ostatní vybrané pomůcky. V současnosti je velmi moderní cvičení pomocí TRX, a to nejen u lezců, což vyplývá i z našeho výzkumu. Proto jsme stanovili jejich minimální počet na 5 kusů. Bacharův žebřík se řadí mezi známé a již tradiční vybavení, takže v tréninkovém centru nemůže chybět. Pro větší možnost využití jsme zvolili počet 2 kusů. Další nezastupitelné místo v tréninkové tělocvičně mají hrazdy, vybrané od firmy Shyby.cz, která nabízí vyhovující typy pro potřeby tělocvičny. V jejich nabídce najdeme jak hrazdy s ukotvením do zdi a do stropu, tak i s ukotvením do země. Počet nejrůznějších typů jsme stanovili na 10 kusů. Firma Shyby.cz se specializuje také na výrobu bradel vytvořených v souladu s potřebami pro workout. Pro lezeckou tělocvičnu jsme shledali jako vyhovující bradla o klasické výšce a malá bradla, sahající do výšky jen pár centimetrů nad zem. Z jejich nabídky jsme vybrali i dřevěné kruhy, kettlebelly, odporové gumy a švihadla. Na posílení prstů je velice vhodnou pomůckou Finger board, který na malé ploše nabízí velký výběr ve velikostech lišt, proto se jeví jako velmi přínosný v rámci šetření místa. Vzhledem k delšímu tréninkovému úseky při cvičení na této desce jsme zvolili 5 Fingerboardů v různých provedeních. Vybavení tělocvičny: 

5x campus board



Lišty různých velikostí



2x Bacharův žebřík



10x hrazda



2x Kruhy



Lano na šplh



Odporové gumy



Žebřiny



5x TRX



2x bradla



System board



Moon board



5x Fingerboard 58



Speciální posilovací pomůcky od A muerte



Posilovací stroje a činky (Bench press, stahovací kladka, kettlebelly různých velikostí, zátěžové vesty s nastavitelnou zátěží, jednoruční činky různé váhy)



Medicinbaly různých velikostí

Místnost pro kompenzační cvičení Kompenzační cvičení nacházejí uplatnění jak u populace s velmi nízkou pohybovou aktivitou, např. u sedavého zaměstnání, tak u aktivit s jednostranným sportovním zatížením. Extrémní přetěžování vede u vrcholových sportovců k nevyhnutelnému poškození organismu a vzniku vážných potíží, jako jsou bolesti kloubů, svalové dysbalance a vznik četných zranění. Jednou z možností, jak snížit riziko těchto negativních vlivů, je pravidelné provádění kompenzačních cvičení. Jedná se o soubor jednoduchých cviků, které můžeme obohatit využitím různých pomůcek. Harmonizování celého těla a zlepšení funkcí vnitřních orgánů napomáhá správnému fungování a poskytuje tak lepší možnosti pro intenzivnější trénink (Bursová, 2005). Vybavení místnosti: 

žebřiny



podložky na cvičení



gymnastické míče a Overbally



BOSU®



posilovací gumy a Expander



FLEXI-BAR®



balanční desky



švihadla



posilovače prstů a předloktí (powerball, gripmaster, Thera-band hand Xtrainer, posilovací kleště)

Místnost pro masérské služby Vzhledem k velkému zájmu oslovených vrcholových lezců a celkově malé pozornosti věnované jejich regeneraci, jsme shledali místnost pro masérské služby jako vhodný doplněk tréninkového centra.

59

Jelikož masáže připravují sportovce na podání maximálního výkonu a zbavují svaly napětí a únavy, jsou také dokonalou komplexní regenerací, která výrazně zkracuje délku nutnou pro zotavení (Hansgut & Kapounková, 2009). Restaurace se zdravou výživou V poslední době je všeobecně věnována zvýšená pozornost stravě a celkové stavbě jídelníčku. Důkazem rozvoje v této oblasti jsou velmi rozšířené obchody se zdravou výživou a výživová centra nabízející poradenskou činnost ohledně stravy a sestavení jídelníčku dle potřeb zákazníka. Pro dosažení maximálního výkonu v lezení je stravování neméně důležitou součástí. Na tělo jsou kladeny vysoké nároky v podobě požadavku na maximální sílu v kombinaci s nízkou váhou. Čím lehčí váhu lezec má, tím menší je vydané úsilí při postupu vzhůru a na prsty je tak kladen menší nápor. Proto je velmi důležité mít pouze funkční svaly a složení těla s malým procentem tuku. Mezi optimální váhou lezeckou váhou a váhou, která je příliš nízká, je však tenká hranice. V druhém případě totiž dochází k oslabení a ztrátě síly. Proto je tomuto tématu potřeba věnovat zvýšenou pozornost a než se začneme pouštět do úpravy jídelníčku, je dobré poradit se s odborníkem. Vhledem k vysokému zájmu o restauraci se zdravou výživou, ale i o kavárnu, jsme se rozhodli tyto služby spojit v jednu. Restaurace se zdravou výživou s kvalitním vybavením pro přípravu kávy se dle našeho zkoumání jeví jako nejvhodnější řešení. Co se týče surovin, budou dováženy pouze z ověřených farem. Maso bude pečlivě vybráno pouze od zvířat, které jsou chovány v pro ně vyhovujícím prostředí a jejich strava je v souladu s jejich přirozenými potřebami. Jídelníček se proto bude pravděpodobně častěji měnit, především podle sezónní nabídky. Restaurace bude fungovat na základě přesvědčení o humánním zacházení s hospodářskými zvířaty a výběru potravin zpracovaných bez použití chemikálií. Káva bude dovážena pouze od kvalitních a ověřených výrobců. Součástí restaurace bude dětský koutek s vybavením vhodným pro malé děti. Restaurace vyžaduje vhodné zázemí pro dostatek míst k sezení, prostorný bar a dostačující zázemí pro kuchyň a sociální zařízení pro personál. V neposlední řadě je kavárna s restaurací vhodná i v oblasti setkávání se lidí stejných zájmů a možnost diskuze v příjemném prostředí. Tato myšlenka je střetem zájmu zákazníků i provozovatele, čímž dojde ke zvýšení popularity celého tréninkového centra a zvýšení rentability jeho provoz. 60

Sociální zázemí Velikost šaten a sociálního zařízení se bude odvíjet od norem, které jsou stanoveny zákonem, a určuje je přibližný odhad o počtu návštěvníků. Pro tyto odhady by bylo nutné udělat další výzkumy. Venkovní prostor Jelikož jsme přesvědčeni o přínosu pohybu na čerstvém vzduchu, máme snahu dostat cvičení a trénink také do venkovního prostředí. Je proto naším cílem vybudovat prostor pro cvičení nejen v hale, ale také v jejím venkovním areálu. Všechny pomůcky však nejsou vhodné do nepříznivých podmínek, proto bude jejich složení odlišné od vybavení tělocvičny. Inspirací pro náš záměr jsou i přírodní materiály vhodné pro posilování, přičemž samozřejmostí je jejich případné opracování tak, aby nedošlo ke zranění. Vybavení venkovního prostoru: 

Kameny



Klády



Hrazdy ukotvené do země

Další služby Další služby v rámci tréninkového centra: 

Prodej lezeckého a tréninkového vybavení



Prodej doplňků stravy na přírodní bázi



Trenérské služby



Reklamní akce

Vzhledem k vysokému zájmu respondentů bude součástí tréninkového centra i prodej základního lezeckého vybavení a některých speciálních posilovacích pomůcek. Tento velký zájem může být způsoben nedostatečných uspokojením potřeb spotřebitelů nebo pouze výhodnějšími podmínkami centra pro nákup vybavení. Většina sportovců ocení možnost vyzkoušení pomůcek dříve, než si je koupí. Což by jim tato služba umožňovala. Užívání doplňků stravy je mezi sportovci poměrně rozšířené, proto jsme se rozhodli některé z těchto produktů také nabízet. Doplňky stravy budou vybrány jen od ověřených dodavatelů a jejich složení bude pouze z přírodních komponent. 61

Doplňky na přírodní bázi jsme zvolili z důvodu sounáležitosti s nabídkou zdravé stravy v rámci restaurace. Trénink v lezení pomocí speciálních tréninkových pomůcek je velmi složitý a často vyžaduje odborné rady a případné sestavení tréninkového plánu. Celkem 40 % respondentů, kteří se řadí mezi vrcholové lezce, by o tyto služby mělo zájem, což svědčí o nedostatečném pokrytí požadavků lezců těmito odbornými službami. Proto považujeme trenérské služby v rámci tréninkového centra za nezbytné. Pro zvýšení povědomí mezi potenciálními zákazníky je samozřejmostí vhodná reklama např. pomocí sociálních sítí, billboardů a pravidelně pořádaných akcí v rámci tréninkového centra.

62

10 DISKUZE U nás i ve světě je tréninková hala pro sportovce vždy součástí stěn, konkrétněji jako součást bouldrovek. S největší pravděpodobností se takto specializovaně vybavená tělocvična nevyskytuje samostatně. Tato skutečnost poukazuje na pravděpodobnost, že tělocvična vybavená pro rozvoj kondičních schopností pouze u lezců, by neměla dostatečné uplatnění, a tudíž by pravděpodobně nebyla schopná samostatného fungování. Tento fakt se stal impulzem ke vzniku nových myšlenek a nápadů. Pokud bychom nalezli společné znaky tréninku a některého společného vybavení s jinými sporty, rozšířili bychom obzory i jiným sportovcům, než pouze výkonnostním lezcům. Tím by se mohla výrazně zvýšit návštěvnost tréninkového centra. Avšak pro stanovení těchto závěrů by bylo zapotřebí dalšího výzkumu mezi vybranými sportovci z jiných sportovních odvětví. I přesto, že správně zvolené tréninkové pomůcky by pravděpodobně vedly ke zvýšení počtu zákazníků, je možné, že by tento počet byl stále nedostačující. Což vedlo k další myšlence, jak zvýšit počet potenciálních zákazníků s širší cílovou skupinou. Vzhledem k vysokému zájmu lezců o zdravé stravování, a také z výsledků našeho výzkumu, vzešel jasný návrh pro zřízení restaurace se zdravou výživou v kombinaci s přípravou kvalitní kávy. I sportovci si po pořádném tréninku rádi pochutnají na kvalitním jídle a ocení i dobrou kávu. Součástí restaurace by byl i prostor vyhrazený pro dětský koutek, aby se rodičové nemající hlídání necítili omezováni. V souladu se záměrem na zvýšení výkonnosti vrcholových lezců a zároveň pro získání většího počtu zákazníků se jeví jako velmi perspektivní poskytování masérských služeb, které by bylo součástí tréninkového centra. Služby jako poskytování trenérské činnosti, prodej lezeckého a tréninkového vybavení nebo prodej doplňků stravy na přírodní bázi by patřili mezi bonus, jehož hlavním záměrem by bylo zvýšení celkové výkonnostní úrovně lezecké komunity. Prostor vyhrazený pro trénink ve venkovním prostředí s netradičními pomůckami by se stal zajímavostí a podporou myšlenky bližšího souladu člověka s přírodou. Zároveň by mohl vzbudit zájem mezi velmi širokým okruhem lidí, kteří by se rádi začali více věnovat sportování. Hnací silou pro vybudování tréninkového centra je právě pohyb samotný. Perfektně tuto skutečnost vystihuje myšlenka Davida Gergena: „Mají-li se dát lidé do pohybu, musíte dát hlas jejich nejhlubším touhám, 63

inspirovat je, aby uvěřili, že dokáží slézat hory, o kterých panuje názor, že jsou příliš vysoké.“ (in Citáty slavných osobností, 2016).

64

11 ZÁVĚRY Na základě důkladně prostudované literatury, vlastních dlouholetých zkušeností v daném oboru a pomocí výzkumného šetření mezi českými lezci na vrcholové úrovni přináší tato práce kompletní návrh tréninkového centra se zaměřením na tréninkové pomůcky sloužící k rozvoji pohybových schopností ve sportovním lezení. Mezi jeho nedílnou součást patří další služby, které dotvářejí celek projektu a přinášejí reálnější představu o využití centra. Přehled cvičebních pomůcek je logicky promyšlen a je čerpán především z výzkumného šetření, uskutečněného pomocí dotazníku mezi vybranými lezci na vrcholové úrovni. Návrh tréninkového centra vznikl kombinací výše uvedených částí, avšak pro dodání hlubšího významu jsme při výběru nejvhodnějších složek centra postupovali v souladu s vnitřním přesvědčením a názory, které dodávají náboj celému projektu. Větší vynaložená energie do samotného projektu výrazně přidá na jeho atraktivnosti a je hnacím motorem pro její úspěšné fungování. Teoretická část je určena spíše pro lezce s pokročilými zkušenostmi. Vzhledem k velkému množství informací o lezení jsme vybrali pouze ty, které se vztahují k naší práci. Poskytuje potřebné informace zkušeným ambiciózním lezcům s touhou po maximálním výkonu. Ke každé tréninkové pomůcce jsme pro ukázku vybrali jedno z možných cvičení. Ačkoliv realizace tréninkového centra vyžaduje zjištění spousty dalších informací, jako např. vypracování dalších projektů, hledání vhodného prostoru, investorů, zaměstnanců, atd., jsme přesvědčeni, že tento návrh se může stát užitečným nástrojem pří realizaci tréninkového centra. Pomůže ucelit představu o hledaném prostoru, výběru vhodného vybavení a služeb, jejichž volba je podložena výzkumem shrnující požadavky vrcholových lezců. Záměrem tohoto centra je zvýšení výkonnosti nejen lezců, ale i dalších sportovců, kteří mají snahu na sobě pracovat a sdíleli by cíle tohoto projektu.

65

12 POUŽITÁ LITERATURA

1. About Us [online]. Retrieved from: http://www.aix.cz/about-us/ (accessed April 2, 2016) 2. Adam Ondra [online]. Retrieved from: https://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Ondra (accessed March 10, 2016) 3. Antoníček, R. & kol. Kroky k vrcholům. Rychnov nad Kněžnou. 4. Baláš, J. (2016). Fyziologické aspekty výkonu ve sportovním lezení. Praha: Karolinum. 5. Binter T. (2015). Kam kráčí tuzemská závodní špička dětí a juniorů [online]. Retrieved from: http://www.horydoly.cz/files/chs_rocenka2016.pdf (acceased April 15, 2016) 6. Binter, T & Dichtlová, M. (2013). Testování reprezentantů 2013 [online]. Retrieved from: http://www.horosvaz.cz/soutezni-lezeni/testovanireprezentantu-2013/ (accessed April 16, 2016) 7. Binter, T. & Dichtlová, M. (2013). Školení trenérů a získání trenérských licencí [online]. Retrieved from: http://www.horosvaz.cz/soutezni-lezeni/skolenitreneru-a-ziskani-trenerskych-licenci/ (accessed March 15, 2016) 8. Bursová, M. (2005). Kompenzační cvičení: uvolňovací, protahovací, posilovací. Praha: Grada. 9. Citáty slavných osobností [online]. Retrieved from: http://citaty.yin.cz/d/davidgergen/ (accessed April 11, 2016) 10. Enamait, R. (2014). Just Work [online]. Retrieved from: http://rosstraining.com/blog/2014/09/24/just-work/ (accessed March 10, 2016) 11. Fitness Anywhere LLC. (2011). TRX, Suspension Training: Course. USA. 12. Frank, T., & Kublák, T. (2007). Horolezecká abeceda. Praha: Epocha. 13. Gimme Kraft [online]. Retrieved from: http://cafekraft.de/laden/produkte/GK (accessed March 17, 2016) 14. Glowacz, S. & Pohl, W. (1999). Volné lezení. České Budějovice: Kopp. 15. Gyms and trend of 2015 [online]. Retrieved from: http://www.climbingbusinessjournal.com/gyms-and-trends-of-2015/ (accessed April 6, 2016) 66

16. Hansgut, V. & Kapounková K. (2009). Regenerační a sportovní masáž [online]. Retrieved from: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/ps09/masaz/web/pages/sportovnimasaz.html (accessed April 10, 2016) 17. Historie olympijského šplhu [online]. Retrieved from: http://www.svetsplhu.cz/historie (accessed March 8, 2016) 18. History lesson [online]. Retrieved from: http://www.moonclimbing.com/blog/moon-blog/school/history-lesson/ (accessed February 26, 2016) 19. Houdek, P. (2015). Sláva kamenům a jiným neforemným objektům [online]. Retrieved from: http://fitness-fight.cz/slava-kamenum-a-jinym-neforemnymobjektum/ (accesed March 10, 2016) 20. Horolezecký silový desetiboj, Ostrava. (2016) [online]. Retrieved from: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10103510226-sport-vregionech/416232400030003-horolezecky-silovy-desetiboj-ostrava/titulky (accessed April 5, 2016) 21. HRT – The world holds supplier [online]. Retrieved from: http://hrtholds.com/About-Us (accessed April 2, 2016) 22. Huber, A., & Zak, H. (2003). Yosemity. Praha: freytag &Bernát. 23. Jan Šálek [online]. Retrieved from: http://www.nadzemi.cz/lezecka-skola-kdojsme (accessed March 16, 2016) 24. Koučování [online]. Retrieved from: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kou%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD (accessed March 15, 2016) 25. Kozel, R. (2006). Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. Praha: Grada. 26. Krištofič, J. (2007). Kondiční trénink: 207 cvičení s medicinbaly, expandery a aerobary. Praha: Grada. 27. MacLeod, D. (2010). 9 out of 10 climbers make the same mistakes. Scotland: Rare Breed Productions. 28. Matros, P. & Korb, L. (2013). Gimme Kraft! Effektives Klettertraining. Nürnberg: Café Kraft.

67

29. Moon, B. Company [online]. Retrieved from: http://www.moonclimbing.com/blog/about-moon/company/ (accesed March 8, 2016) 30. Neumann, U. (2016). About Udo Neumann [online]. Retrieved from: http://udini.com/blog/2016/04/07/boulder-coach/ (accessed April 16, 2016) 31. O nás [online]. Retrieved from: http://www.amuerte.cz/cs/extras/o-nas/ (accessed April 2, 2016) 32. Posilovací pomůcky. [online]. Retrieved from: http://www.amuerte.cz/cs/produkty/posilovaci-pomucky/ (accessed February 20, 2016) 33. Postavení a činnost ČHS [online]. Retrieved from: http://www.horosvaz.cz/chsinformace/ (accesed March 10, 2016) 34. Proč si vybrat nás, shyby.cz [online]. Retrieved from: http://shyby.cz/o-nas (accessed April 2, 2016) 35. Požadavky na provoz dětských hřišť, sportovišť a tělocvičen [online]. Retrieved from: http://www.revizekontroly.cz/ostatni/item/pozadavky-na-provoz-detskychhrist-sportovist-a-telocvicen (accessed April 4, 2016) 36. Řezníček, P. (2013). Norma pro vybavení hygienických zařízení a šaten platí od února 2013 [online]. Retrieved from: http://voda.tzb-info.cz/normy-a-pravnipredpisy-voda-kanalizace/10702-norma-pro-vybaveni-hygienickych-zarizeni-asaten-plati-od-unora-2013 (accessed April 20, 2016) 37. Školení pro nové instruktory [online]. Retrieved from: http://www.horosvaz.cz/instruktori-chs/skoleni-pro-nove-instruktory/ (accessed March 15, 2016) 38. TEFELNER, R. (1999). Trénink sportovního lezce I. Lelekovice: Rudolf Tefelner. 39. TEFELNER, R. (2012). Trénink sportovního lezce II. Morávka: Rock Art Studio. 40. Trénink německého boulderingového týmu 5.díl. (2014) [online]. Retrieved from: http://www.nadzemi.cz/lezecka-skola-video/trenink-nemeckehoboulderoveho-tymu-5-dil (accessed April 16, 2016) 41. Třída 94 – Výstrojné zboží [online]. Retrieved from: https://seznam.normy.biz/trida/94 (accessed April 4, 2016)

68

42. UBI Technology [online]. Retrieved from: http://www.hrt-holds.com/ubitechnology (accessed April 2, 2016) 43. Vrabel, F. (1987). Horolezectví: základní programový materiál. Praha: Československý svaz tělesné výchovy. Ústřední výbor. Vědeckometodické oddělení. 44. What is the Moon Board? [online]. Retrieved from: http://www.moonclimbing.com/blog/moon-blog/school/what-is-the-moonboard/ (accessed March 3, 2016) 45. Winter, S. (2004). Sportovní lezení. České Budějovice: Kopp. 46. Wood Grip [online]. Retrieved from: http://www.metoliusclimbing.com/woodgrips_training_boards.html (accessed March 23, 2016) 47. ZAK, H. (1996). Rock Stars. Vsetín: Trango Publisher. 48. Zakázková výroba [online]. Retrieved from: http://www.amuerte.cz/cs/extras/zakazkova-vyroba/ (accessed March 23, 2016) 49. Závody ve sportovním lezení [online]. Retrieved from: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1vody_ve_sportovn%C3%ADm_lezen% C3%AD (accessed March 16, 2016)

69

13 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Posilování s přírodními materiály (Kroky k vrcholům, p. 8) Obr. 2 Posilování s kamenem (Enamait, 2014) Obr. 3 Campus board (Matros, 2013, p. 120) Obr. 4 Kruhy (Matros, 2013, p. 98) Obr. 5 TRX a Kruhy (Matros, 2013, p. 166) Obr. 6 Training board (Wood Grips, www.metoliusclimbing.com) Obr. 7 Peg board (Matros, 2013, p. 154) Obr. 8 Cannon Ball (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz) Obr. 9 Twins (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz) Obr. 10 Boollocks (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz) Obr. 11 Adam´s claspers (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz) Obr. 12 Alu rotate bar (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz) Obr. 13 Rotate bollocks (Posilovací pomůcky, www.amuerte.cz) Obr. 14 Vnitřní struktura chytu (UBI Technology, www.hrt-holds.com) Obr. 15 Pohlaví zkoumaného souboru Obr. 16 Úroveň výkonu zkoumaného souboru Obr. 17 Frekvence tréninku na stěně Obr. 18 Frekvence tréninku posilováním za týden Obr. 19 Trénink na kampusu nebo na lištách za týden Obr. 20 Posilování se závážím Obr. 21 Frekvence regeneračních aktivit za týden Obr. 22 Přihlédnutí ke stravě s ohledem na trénink Obr. 23 Užívání doplňků stravy Obr. 24 Vybavení lezecké tělocvičny Obr. 25 Preference služeb v rámci tréninkového centra č.1 Obr. 26 Preference služeb v rámci tréninkového centra č. 2 Obr. 27 Cena vstupného s minimální částkou 100 Kč Obr. 28 Vhodná doba pro cvičení Obr. 29 Frekvence návštěvnosti tréninkového centra za týden Obr. 30 Přínos tréninkového centra na zvýšení výkonnosti české reprezentace

70

PŘÍLOHY

Dotazník

Návrh tréninkového centra pro kondiční přípravu ve sportovním lezení Tento dotazník je součástí diplomové práce Petry Růžičkové, který vzniká za účelem sestavení návrhu tréninkového centra pro sportovní lezce. V dnešní době již vznikají stále nové lezecké stěny, kde najdeme místo určené pro rozvoj kondičních schopností. Prostory jsou však malé s nedostačujícím množstvím nářadí, které je zapotřebí pro zvyšování výkonnosti. U lezců jsou často opomíjená i kompenzační cvičení a relaxace. Sportovní centrum bude tedy zaměřeno nejen na silovou přípravu, ale také na stravování a relaxaci. Pomocí tohoto dotazníku, vznikne ucelená představa o veškerém vybavení a službách centra pro trénink sportovního lezení. S výsledkem budou všichni dotazovaní posléze seznámeni.

1. Jakého jsi pohlaví? Muž Žena 2. Jaký je tvůj věk? 0-18 19-40 40 a více 3. Jak dlouho lezeš? méně jak 1 rok více jak 1 rok 4. Na jaké úrovni se lezení věnuješ? rekreační výkonnostní vrcholové - závodní 5. Věnuješ se specifickému tréninku pro zvýšení výkonnosti v lezení? Ano Ne 71

6. Kolikrát týdně trénuješ na stěně? méně jak 1x týdně 1x-2x týdně 3x – 5x týdně více jak 5x týdně 7. Kolikrát týdně posiluješ? méně jak 1x týdně 1x-2x týdně 3x – 5x týdně více jak 5x týdně 8. Kolikrát týdně trénuješ na kampusu nebo na lištách? méně jak 1x týdně 1x-2x týdně 3x – 5x týdně více jak 5x týdně 9. Posiluješ se závažím? Ano Ne 10. Kolikrát týdně se věnuješ regeneraci?(kompenzační cvičení, masáže, sauna, vířivka…) méně jak 1x týdně 1x-2x týdně 3x – 5x týdně více jak 5x týdně 11. Řešíš stravu s ohledem na trénink? Ano Ne 12. Používáš doplňky stravy? Ano Ne 13. Jaké vybavení by v tělocvičně nemělo rozhodně chybět? Campus board Lišty různých velikostí Bacharův žebřík Kruhy Gymnastická pánská bradla Lano na šplh 72

Bench press Tréninkové stahovací kladky Hrazdy Žebřiny TRX® Finger board System board Peg Board Canon Ball (posilovací obří koule) Twins (závěsné posilovací destičky) Adam´s claspers (závěsné posilovací destičky) Bollocks (závěsné posilovací koule) Rotate bollocks (závěsné rotační posilovací koule) Kettlebell Rotační bubno stěna Šplhací rukáv BOSU® Gymnastické míče Zátěžová vesta Jednoroční činky Další………………………………………… 14. Využíval/a by jsi i jiné služby v rámci tréninkového centra? Ano Ne 15. Pokud ano jaké bys preferoval/a? (vyber pouze jednu) Kavárna Restaurace s klasickou českou kuchyní Restaurace se zdravou výživou Restaurace pouze s polotovary Bar 16. Pokud ano jaké bys preferoval/a? Masáže Místnost pro kompenzační cvičení Dětský koutek Hlídání dětí Cvičení pro děti Doplňky stravy pro sportovce Trenérské služby Prodej lezeckého a tréninkového vybavení Jiné………………………………………… 17. Byl/a by jsi ochoten/a zaplatit minimální částku za vstupné 100 kč? 73

Ano Ne 18. Jaká denní doba na cvičení by ti nejvíce vyhovovala? Dopoledne Odpoledne Večer 19. Kolikrát týdně by jsi chodil/a trénovat ? méně jak 1x týdně 1x-2x týdně 3x – 5x týdně více jak 5x týdně 20. Myslíš si, že by toto tréninkové centrum výrazně přispělo ke zvýšení výkonnosti české reprezentace? Ano Ne

74

RESUMÉ Tato práce se zabývá především hledáním vhodného tréninkového vybavení pro návrh centra zaměřeného na trénink pomocí speciálně vytvořených pomůcek pro rozvoj schopností u sportovních lezců. Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníků od 45 vrcholových lezců ve věku od 19 do 40 let, kteří speciálních tréninkových pomůcek využívají. Dalším cílem bylo zjistit, zda by o tréninkové centrum byl zájem a zda by bylo přínosné pro zvýšení celkové výkonnosti české reprezentace. Zlepšování neprobíhá jen pomocí posilování, ale je důležitá i dostatečná regenerace, vhodné stravování nebo vliv trenéra, proto se náš výzkum ubíral i tímto směrem. Shrnutí

dosavadních

poznatků

ohledně

činnosti

trenérů,

stravování

a regenerace u vrcholových lezců a sledováním celkového vývoje v lezení, nám přineslo představu směru, kterým se bude tento zajímavý sport dále ubírat. Zařazení vhodných pomůcek i pro sportovce, věnující se jiným sportům, by mělo tréninkové centrum přinést neomezené možnosti pro rozvoj schopností nejen ve sportovním lezení.

SUMMARY The objective of this thesis is to examine the right choice of equipment in designing a climbing specific training center that would utilize the best known training tools. Collection of data was done through a survey, in which 45 climbers aged 19 through 40, who use special training equipment filled in a questionnaire. Another goal was to find out whether there was a market for such a training gym and if the overall climbing performance of top czech athletes could benefit from it. Such overall improvement is not achieved exclusively via strength exercise but also with the help of diet or couching which is why our research involved also these areas. By summarizing the existing findings about diet, regeneration and cooperation with coaches on actively training athletes and by watching the new trends in training in sport climbing the reader can make a picture of where this interesting sport is headed. With choosing the right training tools and equipment including also equipment used in other similar sports, such training center could offer virtually endless oportunities for improvement not only to sport climbers.

75