Návrh projektového záměru pro vybudování cykloturistické trasy Velká Bíteš - Šmelcovna
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 28. 4. 2015 ................................................... Podpis
Poděkování Především bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, Ing. Radmile Mitiskové za cenné rady, ochotu při řešení mých dotazů, odborné a metodické vedení, které mi poskytla během zpracování bakalářské práce. Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří vyplnili dotazník a díky nimž jsem mohla výzkum zrealizovat. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině za podporu a trpělivost při zpracování této bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Návrh projektového záměru pro vybudování cykloturistické trasy Velká Bíteš - Šmelcovna Bakalářská práce
Autor: Marcela Šebková Vedoucí: Ing. Radmila Mitisková Jihlava 2015
Copyright © 2015 Marcela Šebková
Anotace ŠEBKOVÁ, Marcela: Návrh projektového záměru pro vybudování cykloturistické trasy Velká Bíteš - Šmelcovna. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Radmila Mitisková. Jihlava 2015. 83 stran. Cílem bakalářské práce je vytvoření návrhu projektového záměru pro cykloturistickou trasu, která povede mezi Velkou Bíteší a přírodním parkem Údolí Bílého potoka, respektive mezi Velkou Bíteší a cyklotrasou č. 5189. Dále zjištění zájmu cyklistů o tento projektu a uvedení návrhu informačních panelů, které by měly být umístěny podél cykloturistické trasy a informovat o zajímavostech trasy. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Začátek teoretické části je zaměřen na cykloturistiku, poté pokračuje informacemi o zajímavých místech, podél kterých navrhovaná cykloturistická trasa vede. Poslední část je věnována projektovému managementu a marketingovému výzkumu. Úvod praktické části je věnován vyhodnocení dotazníkového šetření, na ně navazuje podrobný návrh cykloturistické trasy. Závěr části popisuje návrh projektového záměru včetně harmonogramu a rizik projektu.
Klíčová slova Cykloturistika,
cykloturistická
trasa,
dotazník,
projektový
záměr,
projektový
management, přírodní park Údolí Bílého potoka, vodní mlýny
7
Annotation ŠEBKOVÁ, Marcela: Draft of project plan cycling that runs between Velká Bíteš and nature park Údolí Bílého potoka. Bachelor‘s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of the tehsis: Ing. Radmila Mitisková. Jihlava 2015. 83 pages. The aim of this bachelor thesis is to draft a project plan cycling route that runs between Velká Bíteš and nature park Údolí Bílého potoka, or between Velká Bíteš and cycling route no. 5189. Further, the goal is to find out the interest cyclists about this project and introducing a draft of information boards that should take place along cycling route to inform cyclists about interesting places along the route. The thesis consists of the theoretical part and the practical one. At the beginning of theoretical part we are focused on cycling, then continuing with information about interesting places along the cycling route. The last part of the thesis is devoted to the project management and marketing research. In the practical part the results of marketing research were evaluated. The practical part presents a detailed plan of the cycling route. The last part presents a draft of the project plan including a schedule and a risk assessment of project. Key words Cycling, cycling infrastructure, questionnaire, project plan, project management, nature park Údolí Bílého potoka, watermills
8
Úvod ........................................................................................................................... 12 Teoretická část ...........................................................................................................14 1
2
Cykloturistika .................................................................................................... 14 1.1
Historie cykloturistiky ................................................................................... 14
1.2
Současný stav cykloturistiky v ČR ................................................................. 15
1.3
Cyklistická infrastruktura............................................................................... 16
1.3.1
Cyklistická stezka .................................................................................. 16
1.3.2
Cyklistická trasa ..................................................................................... 16
1.3.3
Cykloturistická trasa............................................................................... 16
1.4
Cyklistické značení ........................................................................................ 17
1.5
Česko jede ..................................................................................................... 18
1.6
Cyklisté vítáni................................................................................................ 18
Zajímavá místa mezi Velkou Bíteší a Šmelcovnou ...........................................19 2.1
Velká Bíteš .................................................................................................... 19
2.1.1
Historie Velké Bíteše ............................................................................. 19
2.1.2
Současné město ...................................................................................... 20
2.2
Křoví ............................................................................................................. 21
2.3
Přírodní park Údolí Bílého potoka ................................................................. 21
2.4
Křovský lom .................................................................................................. 22
2.5
Křovský mlýn ................................................................................................ 22
2.6
Přední mlýn ................................................................................................... 22
2.7
Prostřední mlýn ............................................................................................. 23
2.8
Dolní mlýn .................................................................................................... 23
2.9
Rýglovský (Čermákův) mlýn ......................................................................... 24
2.10 Pánovský mlýn .............................................................................................. 24 2.11 Spálený mlýn ................................................................................................. 24 2.12 Pavlovcův mlýn ............................................................................................. 25 2.13 Mlýn Ve Žlebě ............................................................................................... 25 2.14 Javůrecký mlýn .............................................................................................. 26 2.15 Maršovský mlýn ............................................................................................ 26 2.16 Osada Šmelcovna .......................................................................................... 26 3
Projektové řízení ................................................................................................ 27 3.1
Projektový záměr ........................................................................................... 27
3.2
Projekt ...........................................................................................................27 9
4
3.2.1
Typy projektů......................................................................................... 28
3.2.2
Projektový tým ....................................................................................... 29
3.2.3
Časová analýza projektu ......................................................................... 30
3.2.4
Metody CPM a PERT ............................................................................ 30
3.2.5
Ganttův diagram..................................................................................... 30
3.2.6
Financování projektu .............................................................................. 31
3.2.7
Analýza rizik projektu ............................................................................ 32
Marketingový výzkum ....................................................................................... 32 4.1
Typy marketingového výzkumu ..................................................................... 33
4.1.1
Kvalitativní výzkum ............................................................................... 33
4.1.2
Kvantitativní výzkum ............................................................................. 33
4.2
Metody sběru dat ........................................................................................... 33
4.3
Dotazník ........................................................................................................ 33
Praktická část ............................................................................................................ 36 5
6
Vyhodnocení dotazníkové šetření......................................................................36 5.1
Výzkum zájmu o plánovanou cykloturistickou trasu ......................................36
5.2
Metoda výzkumu ........................................................................................... 36
5.3
Výsledky dotazníkového šetření..................................................................... 37
5.4
Shrnutí výsledků dotazníkového šetření ......................................................... 47
5.5
Zdůvodnění výběru lokality pro cykloturistickou trasu ................................... 48
5.6
Návrh cykloturistické trasy ............................................................................ 48
Návrh projektového záměru ............................................................................. 50 6.1
Práce potřebné k realizaci budoucího projektu ............................................... 50
6.2
Návrhy informačních tabulí, laviček, odpadkových košů a lávek.................... 51
6.3
Zadavatel budoucího projektu ........................................................................ 52
6.4
Zhotovitel budoucího projektu ....................................................................... 53
6.5
Projektový tým .............................................................................................. 54
6.6
Návrh harmonogramu realizace projektu ........................................................ 54
6.7
Jednotlivé fáze projektu ................................................................................. 56
6.8
Nákladová analýzy a financování projektu ..................................................... 57
6.9
Rizika projektu .............................................................................................. 58
6.10 Předcházení/odstranění rizik ..........................................................................60 Závěr .......................................................................................................................... 62 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................... 65 10
Literatura .................................................................................................................. 65 Legislativa .................................................................................................................. 67 Internetové zdroje ..................................................................................................... 67 Seznam grafů ............................................................................................................. 72 Seznam obrázků ........................................................................................................ 72 Seznam tabulek..........................................................................................................73 Seznam příloh ............................................................................................................ 74
11
Úvod V dnešní době slova, jako jsou projekt či projektový management, zná úplně každý. Aby ne, když se tato dvě slova užívají denně v televizi, na internetu, v rádiu i novinách. Na úspěšném nebo neúspěšném projektu má velký podíl právě projektový management neboli projektové řízení. Projektové řízení v dnešní době využívá každá firma, vesnice i město. Bez kvalitního projektového managementu je těžké ve firmě provádět inovace či jiné změny. Pro města a vesnice je kvalitní projektový management velice důležitý při přípravě projektů, které zlepšují životní úroveň občanů. V mé bakalářské práci se zaměřuji na téma z oblasti projektového managementu, a to Návrh
projektového
záměru
pro
vybudování
cykloturistické
trasy
Velká Bíteš - Šmelcovna. K výběru tohoto tématu nahrávalo i to, že okolí Velké Bíteše i Šmelcovny dobře znám. Ovšem nebyl to jediný důvod, proč jsem si zvolila právě toto téma. Při rozhodování, které téma si zvolit, jsem narazila na dokument Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období 2014 - 2020. Právě tento dokument byl v mém rozhodování stěžejní. Sama jsem si část přírodního parku Údolí Bílého potoka projela na kole před několika lety, ale výlet nezačínal ve Velké Bíteši. Proto jsem začala zjišťovat, jaké možnosti pro cyklisty údolí nabízí. Poté co jsem si celou trasu prošla, jsem zjistila, že některé úseky jsou pro cyklisty prakticky nesjízdné. Proto jsem se spojila s vedením města Velká Bíteš, kde můj návrh podpořili a přislíbili pomoc při získávání informací. Jako cíl práce jsem si určila vytvoření návrhu projektového záměru pro cykloturistickou trasu, která povede mezi Velkou Bíteší a přírodním parkem Údolí Bílého potoka, respektive mezi Velkou Bíteší a cyklotrasou č. 5189. Dále budu zjišťovat zájem cyklistů o tento projekt a v neposlední řadě uvedu návrh informačních panelů, které by měly být umístěny podél cykloturistické trasy a informovat o zajímavostech trasy. Pro dosažení cíle bude zapotřebí provést dotazníkové šetření s odpovídajícím počtem respondentů, nastudovat odbornou literaturu zabývající se projektovým managementem a cykloturistikou. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu nejprve věnovat cykloturistice, její historii a současnému stavu v České republice (ČR). Uvedu informace o cyklistické infrastruktuře, cyklistickém značení a typologii cyklistů. 12
Dále budu pokračovat zajímavými místy mezi Velkou Bíteší a Šmelcovnou. Neméně důležitým bodem této části je teorie projektového managementu. Zde se budu snažit vysvětlit pojmy projekt, projektový záměr a další části projektového managementu, které využiji v praktické části. V závěru teoretické části se budu věnovat marketingovému výzkumu, především dotazníkovému šetření. Úvod praktické části věnuji vyhodnocení dotazníkového šetření, prostřednictvím kterého jsem zjišťovala zájem o navrhovanou cykloturistickou trasu. Dále se budu detailněji věnovat návrhu cykloturistické trasy. V závěru praktické části využiji získané informace o projektovém managementu pro vytvoření návrhu projektového záměru.
13
Teoretická část V úvodu teoretické části je zahrnuta charakteristika cykloturistiky. Dále se čtenáři postupně seznámí se zajímavými místy mezi Velkou Bíteší a Šmelcovnou, s problematikou projektového řízení a marketingového výzkumu.
1 Cykloturistika V dnešní době stále častěji můžeme ve městech narazit na cyklisty. Nemyslím tím pouze rekreační cyklistiky, ale i cyklisty, kteří kolo využívají jako dopravní prostředek na cestě do práce či do školy. Kolo je dnes velmi populární. Jízda na kole v sobě skrývá pohyb, šetrný cestovní ruch, čas trávený s rodinou či přáteli nebo poznání nových míst. Více volného času a rostoucí životní úroveň přispívají k rozvoji cykloturistiky, cyklistiky a dalších pohybových aktivit, které provozujeme ve svém volném čase. Cykloturistika se v ČR začala více rozvíjet v 90. letech 20. století. Její rozvoj mohl začít díky vývoji technického vybavení. (Mourek & kol., 2011) „Cykloturistika - jízda na trekkingových, městských a horských, méně již na silničních kolech především za cíli mimo zastavěná území. Využívá jak komunikace se zpevněným, tak i přírodním povrchem.“ (Mourek & kol., 2011, str. 11)
1.1 Historie cykloturistiky Od roku 1817, kdy bylo vynalezeno jízdní kolo s řízením předního kola, do poloviny 19. století trval trend cykloturistiky. Právě od poloviny 19. století se cykloturisté začali sdružovat v klubech. Roku 1883 vznikla Česká ústřední jednota velocipedistů. Další rozvoj cykloturistiky se zvláště v Evropě kvůli světovým válkám a politickoekonomickému vývoji poněkud zpomalil. Poválečný technický vývoj přispěl k tomu, že se cykloturistika stává formou aktivního odpočinku a kolo už není dopravním prostředkem. Poválečné rozdělení Evropy na východní a západní blok zapříčinilo různorodý rozvoj cykloturistiky. Na konci minulého století se začíná propagovat zdraví životní styl a díky tomu přichází renesance cykloturistiky. (Ondráček & Hřebíčková, 2008)
14
1.2 Současný stav cykloturistiky v ČR Rozvoj cyklistické dopravy v České republice vychází z Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013–2020. V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi (především s Evropskou unií (EU)) jsou v ČR dosud investice do cyklistické dopravy i cykloturistiky podhodnoceny, a to na všech úrovních a ve všech zainteresovaných resortech. Aby Cyklostrategie správně fungovala, musí být realizována na třech úrovních (stát – kraj – města a obce) a zároveň spolupracovat se soukromým a neziskovým sektorem. Cyklostrategie vyzývá města, aby se přeorientovala na aktivní cílevědomou dopravní politiku na místo pasivního přizpůsobování se narůstající dopravě. Města v reakci na výzvu založila Asociaci měst pro cyklisty, jejímž posláním je naplňování vybraných cílů Cyklostrategie. (18) V posledních patnácti letech jsme v ČR zaznamenali velký rozvoj cykloturistiky, díky kterému vznikly tisíce kilometrů nových cyklistických tras a stovky kilometrů cyklistických stezek. Nově vzniklá síť značených cyklotras a cyklostezek, však trpí mnoha nedostatky a řadou chyb. Mezi hlavní problémy patří nejednotnost dopravního značení, nesjízdnost některých úseků za špatného počasí a způsob vedení cykloturistických tras. Podle koncepce Klubu českých turistů (KČT) z 80. let, která upravuje vedení dálkových cykloturistických tras, je více než 60 % všech cyklostezek a cyklotras vedeno po silnicích II. a III. třídy. Od té doby se ovšem výrazně zvýšilo množství dopravních prostředků a tím se snížila bezpečnost cyklistů v silničním provozu.
Výrazný nárůst
intenzity dopravy podnítil
vybudování cyklistické
infrastruktury mimo existující silniční síť. Výsledkem byly krátké na sebe nenavazující cyklostezky a cyklotrasy. Důsledkem této neudržitelné situace bylo vytvoření koncepce ucelených cyklistických tras. První ucelené cyklotrasy se začaly budovat podél vodních toků a železničních tratí. Využity byly také polní a lesní cesty. (46) Dosavadní
výstavba
a
údržba
cyklistických
stezek
plyne
ze
zákona
č. 104/2000 Sb., o státním fondu dopravní infrastruktury. V letech 2001–2012 bylo díky finanční podpoře ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) financováno 432 akcí ve výši 1 348 733 tisíc Kč. (18)
15
1.3 Cyklistická infrastruktura Cyklistická infrastruktura je souhrnným názvem pro komunikace vhodné pro cyklisty. Mezi nejběžnější patří cyklostezky, cyklotrasy a cykloturistické trasy.
1.3.1 Cyklistická stezka Cyklostezka je přesně vymezený prostor především pro pohyb cyklistů, ale mohou ji využívat i in-line bruslaři, lyžaři nebo chodci. Na svém začátku i konci musí být označena příslušnou dopravní značkou. Jestliže je vedena paralelně se silnicí, cyklista musí využít stezku. Povrh je ve většině případů asfaltový, někdy dlážděný. (Mourek & kol., 2011)
1.3.2 Cyklistická trasa Cyklotrasa je vedena po silnicích, místních a účelových komunikacích. Pro značení se používají tři základní cykloznačky, které jsou uvedeny v kapitole 1.4 Cyklistické značení. Na každé je vyobrazeno jízdní kolo a číslo trasy, pouze na směrových tabulích najdeme vzdálenosti v km k dalším cílů. Značky jsou umístěny před křižovatkou nebo odbočkou stejně jako dopravní značky. (2) 1.3.2.1 Dělení cyklotras podle významu „Dálkové - neregionální cyklotrasy (I. a II. třídy) spojují vzdálené cíle a plní funkci především rekreačně-turistickou. Jsou značeny jednocifernými čísly. Tyto trasy by měly mít zajištěno ubytování, servis, mapy, občerstvení.“ (Mourek & kol., 2011, str. 14) „Regionální cyklotrasy (III. a IV. třídy) plní funkci jak dopravní, tak rekreační. Důležitá je návaznost na síť místních cyklotras. Jsou značeny trojcifernými a čtyřcifernými čísly.“ (Mourek & kol., 2011, str. 14) „Místní cyklotrasy (IV. třídy) plní funkci dopravní i rekreační a značí se čtyřcifernými čísly.“ (Mourek & kol., 2011, str. 14).
1.3.3 Cykloturistická trasa Cykloturistická trasa vede přírodou, po polních nebo lesních cestách. Ve většině případu ji využívají cyklisté s horskými koly. Pásové značení cykloturistické trasy má krajní 16
pásy žluté a prostředí zelený, bílí, červený nebo modrý. Směrovky mají žlutý podklad, vždy dva řádky textu a v záhlaví je uvedeno číslo cykloturistické trasy. (2)
1.4 Cyklistické značení V současnosti se Klub českých turistů stará o značení pěších, lyžařských, cyklistických a cykloturistických tras a hipotras. (3) Cyklostezky musejí mít příslušnou značkou ohraničený konec i začátek stezky.
Obrázek 1: Dopravní značení cyklostezky Zdroj: http//www.cyklodoprava.cz/infrastruktura/prvky-infrastruktury/segregovanainfrastruktura/#!prettyPhoto
Rozměry značek cykloturistických tras jsou 14×14 cm, krajní pásy značek jsou žluté a prostřední jsou červené, modré, bílé a zelené. (3)
Obrázek 2: Cykloturistická značka, šipka a směrovka Zdroj: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct
Cyklotrasy jsou označeny třemi základními značkami: směrová tabulka a tabule, návěst před křižovatkou. Na každé značce je uvedeno číslo dané trasy a symbol kola. (3)
17
Obrázek 3: Značení cyklistických tras Zdroj: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct#cyklo
1.5 Česko jede V současné době hlavním úkolem internetových stránek www.ceskojede.cz je lépe a viditelněji prezentovat cíle a vize projektu Česko jede. Cílem projektu je poskytovat kvalitní informace o možnostech cyklistiky v ČR, spolupráce s portály krajů, turistických oblastí a destinací nebo i komerčními weby. Projekt je určen pro české i zahraniční cyklisty. (4)
Obrázek 4: Logo projektu Zdroj: http://www.ceskojede.cz/rubriky/ke-stazeni/
1.6 Cyklisté vítáni Celonárodní certifikační systém Cyklisté vítáni, byl spuštěn v roce 2006 Nadací Partnerství. Certifikace kontroluje z pohledu cyklistů vybavenost a nabídku ubytovacích a stravovacích zařízení, kempů a dalších turistických zařízení. Zároveň má pomoci zvýšit úroveň turistických služeb v ČR, zlepšit podmínky pro nové produkty cestovního ruchu, budovat partnerství veřejného a soukromého sektoru a zvýšit podíl šetrných 18
forem turistiky. Podmínky certifikace jsou uvedeny na webu Cyklisté vítáni. Certifikovaná zařízení jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. (1)
Obrázek 5: Logo projektu Zdroj: http://www.cyklistevitani.cz/o-nas/Znacka-ke-stazeni.aspx
2 Zajímavá místa mezi Velkou Bíteší a Šmelcovnou Mezi Velkou Bíteší a osadou Šmelcovna je mnoho zajímavých míst. Těmito zajímavými místy mám na mysli hlavně mlýny, kterých je na trase jedenáct. Následují informace o místech, kromě informací o Velké Bíteši a Křoví, mezi Velkou Bíteší a Šmelcovnou budou uvedeny na informačních tabulích podél plánované cykloturistické trasy.
2.1 Velká Bíteš Město Velká Bíteš leží na hranicích Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, 30 km západně od Brna. Kolem Velké Bíteše vede dálnice D1. Město leží v nadmořské výšce 476 m n. m. Katastrální území zabírá 4 730 ha. K 1. 1. 2014 na jejím území žilo 5 064 obyvatel. Území města tvoří samotná Velká Bíteš a 11 místních částí. Samotná Velká Bíteš má bohatou historii, o které vypráví mnoho pověstí. I když památek nemá mnoho, má co nabídnout. (Drápela, Kutnerová, & kol.)
2.1.1 Historie Velké Bíteše „Jednou z časných městských lokací na Moravě bylo založení Velké Bíteše asi ve druhém desetiletí 13. století. Ta navazovala na již zažitou střediskovou tradici předchozí osady.“ (Hájek, Štindl, & kol., 2008, str. 99) Zmíněná středověká osada byla založena ve 12. století. Důležitým mezníkem pro město byl rok 1408, kdy mu byla udělena městská práva. V tomto období vznikl i erb města, 19
na kterém je vyobrazena polovina moravské orlice a českého lva na zlatomodrém poli. Ve středověku byla Velká Bíteš hospodářským a správním střediskem náměšťského panství. (7) V 15. století začala stavba městského opevnění, které se skládalo z obvodových hradeb, tří bran s příkopy a padacími mosty. Do současnosti se z opevnění mnoho nedochovalo. Existenci připomínají názvy ulic Na Valech a Pod Hradbami. (7) Stavba kostela sv. Jana Křtitele začala ve 13. století, z tohoto období pochází presbyteriální část. Do dnešní doby se z pozdně románské stavby nedochovalo téměř nic. Pouze část obvodových zdí byla zakomponována v gotické přestavbě na konci 15. století. V gotickém slohu se do dnešní doby dochovalo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropní žebroví a kamenná věž. Hradby kolem kostela s pěti baštami se střílnami a dvoupatrová vstupní věž také pocházejí z konce 15. století. (7) První zmínka o bítešské radnici pochází z 15 století. V průběhu staletí prošla budova mnoha přestavbami, poslední proběhla v roce 1886. Sklepy radnice byly určeny k výkonu hrdelního práva. Přímo naproti radnici stojí dům č. 5. Byl postaven koncem 16. století a měl sloužit jako modlitebna českých bratří. Dnes zde sídlí městské muzeum, Klub kultury Velká Bíteše, Turistické informační centrum Velká Bíteš a další firmy. Na nově zrekonstruovaném náměstí jsou umístěny dvě kamenné kašny z poloviny 19. století, socha sv. Jana Nepomuckého ze začátku 18. století a obnovený pomník T. G. Masaryka z 90. let 20. století. Bítešské náměstí nese jméno po našem prvním prezidentovi, Masarykovo náměstí. (7) Městské muzeum bylo založeno 16. srpna 1925. Ke stálým expozicím muzea patří expozice zaměřená na historii Velké Bíteše, expozice minerálů a hornin z okolí Velké Bíteše. V roce 2007 vznikly prostory pro výstavy obrazů, fotografií či jiných předmětů. Tyto výstavy jsou krátkodobějšího charakter. (Hájek, Štindl, & kol., 2008)
2.1.2 Současné město Dne 20. 11. 1990 bylo historické jádro Velké Bíteše prohlášeno Městskou památkovou zónou. V loňském roce proběhla celková rekonstrukce Masarykova náměstí. K již tradičním akcím patří červnová pouť konaná na sv. Jana Křtitele. Pravidelně druhý víkend v září, se konají hody, které jsou největší folklórní akcí na středním Podhorácku.
20
Mezi již tradiční akce můžeme zařadit i Kinematograf Bratří Čadíků. V kulturním domě se často konají různá divadelní představení. Dnes ve městě funguje několik ubytovacích a stravovacích zařízení a nespočet společensko-zábavních zařízení např. Hotel a restaurace U Raušů, hotel Jelínek, restaurace Na „103“, Kreative Café, Discobar Caribic, cukrárna U Zdubů atd.
2.2 Křoví Obec Křoví leží 6 km severozápadně od Velké Bíteše. Leží v nadmořské výšce 458 m n. m. Rozloha katastrálního území je 704 ha. V současné době žije ve Křoví 573 obyvatel. (19) První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371, kdy se vlastníkem stal Vojslav z Křižínkova. Od roku 1629 vlastnil obce Albrecht z Valdštejna. V roce 1990 získala obec samostatnost. Uprostřed obce se nachází kostel sv. Petra a Pavla, pomník padlým z 1. světové války, památná lípa a boží muka. K tradičním akcím patří masopust, Vítání jara na Šmelcovně - což je pěší pochod přírodním parkem Údolí Bílého potoka až do osady Šmelcovna. Křovští obyvatelé nejsou jediní, kdo tuto tradici dodržuje, dalšími obcemi jsou Lesní Hluboké, Velká Bíteš, Javůrek a další vesnice v blízkosti přírodního parku. Další akcí je červnová pouť a hody konající se v říjnu. (19)
2.3 Přírodní park Údolí Bílého potoka Od roku 1992 je Údolí Bílého potoka přírodním parkem. Údolí je asi 15 km dlouhé a prochází mírně zvlněnou náhorní plošinou. Přírodní park se rozkládá mezi Veverskou Bítýškou a Velkou Bíteší. Nejvyšším místem Údolí Bílého potoka je vrh Kamenný s výškou 533, 2 m n. m., naopak nejnižším bodem je hladina Bílého potoka v katastrálním území obce Lažánky. (20) V údolí žije řada významných druhů ptáků jako například výr velký a čáp černý. I přes kamenitou půdu se v údolí daří mnoha druhům stromů, například buky, javory a jedle bělokoré. (26)
21
2.4 Křovský lom Jedná se o činný etážový lom. Leží asi 3 km od Velké Bíteše. V severní a severovýchodní části lomu těžba už neprobíhá. Na jižním a jihozápadním okraji lomu je vidět největší postup těžby. Pokud chceme vstoupit do lomu, musíme mít souhlas majitele. V lomu se těží bítešské ortoruly a amfibolity. Bítešské ortoruly jsou světlé horniny s vysokým zastoupením křemene, porfyloblastů živců, muskovitů a biotitů. Amfibolity jsou naopak tmavě šedé a černé jemně provrásněné horniny, které obsahují amfiboly, biotity, titanit, chlorid, křemen, granát, karbonáty, apatit a zirkon. Většina hornin se zpracovává na drcené silniční kamenivo, některé bloky jsou využívány jako stavební kámen. Nedaleko lomu se nachází soutok potoků Bítýška a Bílý potok. (13), (19)
2.5 Křovský mlýn Křovský (Porupkův) mlýn je první z mlýnů na Bílém potoce. Leží na okraji obce Křoví u odbočky na kamenolom. Mlýn není přístupný veřejnosti ani nemá funkční vodní motor. Dům a mlýnice jsou dvě samostatné budovy. (12) „V roce 1870 koupil Křovský mlýn František Staňka. Jemu se však nepodařilo mlýn úspěšně provozovat a tak jej jako zadlužený rád převedl na svého zetě Ignáce z proslulé rodiny Porupků. Porupkové tak získali nejvýkonnější mlýn v celé rodině, který měl na rozdíl od toho níhovského 2 kola a měl uváděné parametry r. 1930: průtok 220ltr./sec, čistý spád 4,18m, výkon cca 7,22HP. Pokračovatelem mlynářské tradice byl syn Ignáce Vladimír Porubka. Ten byl však v průběhu války zavřen, protože mlel načerno. Proto za něho mlel bratranec z Níhova. V roce 1955 přestal mlýn mlít a současně se zastavila i pila. Vladimír poté dožil v domku, který byl postaven mezi mlýnem a potokem. Mlýn sám byl zcela zásadně přestavěn a již ani v náznaku nepřipomíná svoji funkci.“ (12)
2.6 Přední mlýn Přední (Hejtmánkův) mlýn stojí v blízkosti Velké Bíteše pod kopcem Křib, na potoce Bítýška. Není přístupný veřejnosti a je určený k obytným účelům. V současné době mlýn není přístupný veřejnosti a nedisponuje funkčním vodním motorem. Budova mlýna má pouze jedno patro, mlýnice je součástí domu. (25) 22
„Byl to první mlýn pod rybníkem Hadrem doložený od 15. století, kdy se nazýval ŠPITÁLSKÝ. Potom je roku 1574 známý jeho majitel Jan Mlejnek, mlynář pod městem Bíteší, který v knize kšaftů činí odkazy svým synům a dcerám. Z dalších majitelů uvádějí zdejší archiválie Václava Kousala (1691), Juditu, přední mlynářku (1706) a Václava Pernu (1794). Od r. 1831 držel mlýn vážený zdejší rod Drobných a rokem 1909 se stal majitelem Antonín Hejtmánek z Níhova. Mlýn dožil jeho synem stejného jména a po likvidaci v padesátých letech se ještě na čas udržela malá pila (katr) na elektrický pohon. Dosud se udržuje název HEJTMÁNKŮV MLÝN.“ (25)
2.7 Prostřední mlýn Prostřední (Hlouškův) mlýn není v současné době přístupný a jako i předešlý mlýn nemá funkční vodní motor. Hlouškův mlýn je druhý na potoce Bítýška. (8) „Původně byl mlýn majetkem jednotlivců, z nichž jako první se uvádí jistý Suchan a po něm mlynář Rosenka. Koncem 15. století se nazýval podle vlastníka KREJCAROVSKÝ. Zápisem na pergamenu byl dán roku zdejšímu občanu, tehdy vrchnostenskému úředníkovi Jiříku Meteličovi. Po
něm se mu říkalo
METELIČOVSKÝ. Vdova po Meteličovi darovala mlýn v polovině 16. století městu. Z městských spisů známe v souvislosti s pronájmy mlýna celou řadu jmen, a to po dobu 200 roků. Teprve L. P. 1765 se město odhodlalo objekt prodat a majitelem byl zapsán Severin Vodička. Jeho potomci mleli do roku 1806. Potom se ještě třikrát vystřídali držitelé, až se definitivními vlastníky stali příslušníci rodu HLOUŠKŮ. To bylo roku 1835, kdy Jan Hloušek ze Skryjí koupil mlýn za 4220 zlatých od Antonie Šilhavičkové. Posledním zdejším provozovatelem mlýna byl Hynek Hloušek narozený roku 1879. Mlýn byl dán do klidu a poté likvidován v polovině 20. století, avšak členové rodiny jej vlastní dodnes. Udržel se i název - HLOUŠKŮV MLÝN.“ (8)
2.8 Dolní mlýn Dolní (Knollův) mlýn je posledním na potoce Bítýška. Od soutoku s Bílým potokem u lomu ve Křoví se potok nazývá Bílý. (5) „První písemná zmínka o mlýnu pochází z roku 1414. Současný vzhled mlýna pochází z roku 1876, kdy mlýn koupil bítešský punčochář Bonitas. Po částečném vyhoření byl mlýn obnoven po roce 1906 mlynářem Knollem. Ve štítu obytné budovy mlýna 23
byl obrázek svaté trojice v sedmdesátých letech vyměněn za p. Marii s dítětem. Zajímavostí jsou sluneční hodiny na jižní straně fasády. Snahou je mlýn zprovoznit.“ (5)
2.9 Rýglovský (Čermákův) mlýn Rýglovský (Čermákův) mlýn stojí na louce v blízkosti Bílého potoka. Mlýn má stodolu a další menší budovu, mlýnice je součástí obytné části. Ani u tohoto mlýna nenajdeme funkční vodní motor. V současné době je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží k rekreačním účelům. (29) “Posledním mlynářem v Rýglovském mlýně byl Stanislav Čermák, zručný sekerek, který stavěl v širokém okolí vodní kola. V roce 1930 byl majitelem mlýna Jan Čermák.“ (29)
2.10 Pánovský mlýn Pánovský (Urbánkův) mlýn v současné době slouží k obytným účelům a není přístupný pro veřejnost. Mlýn má několik budov a vede k němu obnovený náhon, který měří cca 240 m. Jako jeden z mála má turbínu, která vyrábí elektřinu. (22) „V roce 1930 vlastnil mlýn Ignác Urbánek. V roce 1945 byla do mlýna nainstalována turbína. Mlýnice je součástí dispozice domu. Mlýn s mlýnicí jsou jednopatrové, ostatní hospodářské budovy jsou přízemní“. (22)
2.11 Spálený mlýn Spálený (Moučkův) mlýn je postaven mezi obcemi Svatoslav a Přibyslavice. Mlýn nemá funkční vodní motor. Náhon, který je v současné době obnovován, měří cca 500 m. Okolo původního dvora a samotné budovy mlýna jsou další budovy, které dříve sloužily jako chlévy, pila a stodola. Dnes jsou všechny tyto budovy v přestavbě. (37) „Mlýn byl zakoupen do mlynářské rodiny rodu Moučků v r. 1882. Svatební smlouva z 11. 11. 1884 Františka a Marie Moučkových. Posledním žijícím mlynářem rodu byl Adolf Moučka ml. – vnuk Františka a Marie Moučkových. Mlýnice je součástí dispozice domu. Budova původního mlýnu byla nově postavena v roce 1918. Někdy z této doby také pochází zděná stodola. Další budovy jsou dnes již postaveny 24
na místě starých hospodářských budov mlýna - chlévů, pily a prostoru kde dříve byla mlýnská kola. Rodina Moučkových žije na mlýně dodnes.“ (37)
2.12 Pavlovcův mlýn Pavlovcův, Vidomcův a Svatoslavský mlýn, tak to vše jsou názvy jednoho mlýna. Mlýn nemá funkční motor a slouží k obytným účelům. (23) „Budovy mlýna stojí okolo velkého dvora v mírném svahu pod cestou. Mlýnice je součástí dispozice domu. Obytná budova s mlýnicí je jednopatrová, ostatní budovy jsou podle umístění ve svahu přízemní nebo jednopatrové. Mlýn není přístupný veřejnosti. Na štítu jedné budovy můžeme najít datace roku 1866 a pod ní 1973.“ (23)
2.13 Mlýn Ve Žlebě Mlýn Ve Žlebě, Absolínův, Staňkův mlýn nebo Hluboker Mühle, všechny tyto názvy má jeden mlýn, který nemá funkční vodní motor. Mlýn slouží k rekreaci a je v soukromém vlastnictví. (17) „Jedním z mnoha mlýnů na Bílém Potoce je mlýn Ve Žlebě. Udává se, že byl založen v první polovině 17. století a patřil Rajhradskému klášteru. Později byl zakoupen rodem Staňků a následně Absolínů. Poslední mlynář – Antonín Absolín zemřel v roce 1968. Jeho pomníček stojí na místě, kde zemřel – asi 350 m na cestě směrem na Šmelcovnu. Mlýn zajišťoval mletí a šrotování pro usedlost v Lesním Hlubokém, později i řezání dříví z vlastních lesních pozemků. K pohonu mlýna sloužila voda z Bílého Potoka přiváděná náhonem v délce skoro 400 metrů k vodnímu kolu na horní vodu o průměru 3,8 m. Voda se dále vracela zpět odpadem do potoka. Mletí ve zdejším mlýně bylo nuceně ukončeno v 50. letech. Tehdy bylo dřevěné kolo nahrazeno malou turbínou "Banki", která poháněla dynamo pro vlastní potřebu v domácnosti. Ve 30. letech minulého století byl ke mlýnu přistavený katr poháněný kolem na spodní vodu a pomocně stabilním motorem Slavia. Řezání dřeva bylo ukončeno v únoru 1948. Část zařízení se dochovala a je v zakonzervovaném stavu k vidění v mlýnici a v pile.“ (16), (17)
25
2.14 Javůrecký mlýn Javůrecký (Kuchyňkův) mlýn nemá funkční vodní motor. Mlýnice a dům jsou pod jednou střechou, ale zároveň jsou dispozičně oddělené. Celý mlýn je jednopatrová budova. (11) „Mlýn má několik budov, ale z přístupného místa je vidět pouze obytná část a z druhé strany cesty menší dům. U cesty za mlýnem jsou patrné zbytky náhonu. Mlýn je v soukromém vlastnictví a slouží k rekreaci.“ (11)
2.15 Maršovský mlýn Maršovský (Chomoutův) mlýn je v soukromém vlastnictví. Nemá funkční vodní motor. V současné době sídlí v budovách mlýna JK Maneo. Celý mlýn je obehnán výběhy pro koně. Je to poslední mlýn na naší zastávce před Šmelcovnou. (14) „Mlýn stojí v hlubokém lesním údolí, nelze se k němu dostat blíž než z turistické cesty vysoko nad údolím. V roce 1930 myl majitelem mlýna pily Robert Chomout.“ (14)
2.16 Osada Šmelcovna Osada ležící v přírodním parku Údolí Bílého potoka je nazávýna Šmelcovna. Osada je tvořena
mnoha
chatami
a
chalupami
a
několika
usedlostmi.
Najdeme zde i kapličku, která byla postavena v roce 1905. Důležitou úlohu zde má hospoda U Čadíků. (21) „Název osady pochází z německého „schmelzen“, tj. tavit. Na Šmelcovně se nacházely hamry a mezi lety 1722–1850 zde stála „Veverská huť“, majetek pánů z nedalekého hradu Veveří. Na Šmelcovně se těžila železná ruda, ze které se zde tavilo železo. Po uzavření hutě a hamrů se do konce 19. století místní ruda vozila k tavbě do blízkých hutí v Zastávce a Štěpánovicích, které byly vytápěny koksem. V okolí Šmelcovny jsou dodnes patrné štoly a zbytky hutí a hamrů. Štoly sloužily za 2světové války jako úkryt pro partyzánskou skupinu, která v této oblasti operovala. Od roku 1902 se zde koná každou první jarní neděli vítání jara spojené s házením Morany do Bílého potoka. Novodobou tradici založila brněnská turistická společnost „NOHA“ a v letech 1912–1933 se Vítání jara na Šmelcovně zúčastňoval
26
i básník Petr Bezruč se svou „smečkou“. Roku 1968 byla na památku Bezručových návštěv odhalena u cesty na Javůrek pamětní deska.“ (21), (39)
3 Projektové řízení Projektové řízení se často překládá jako projektový management. Některé definice projektového řízení vycházejí z obecných definic managementu. Předmětem projektového řízení je projekt. Řízení projektů zajišťuje plnění definovaných cílů podle stanoveného harmonogramu a rozpočtu. Dohlíží na to, aby výsledkem realizace projektu byl úspěšný projekt. (Doležal, Máchal, Lacko, & kol., 2012)
3.1 Projektový záměr Příprava ani realizace projektu se neobejde bez kvalitního a dobře zpracovaného projektového záměru. Každý, kdo se zabývá projektovým záměrem, musí přesně vědět, čeho chce připravovaným projektem dosáhnout. Dobře zpracovaný projektový záměr musí obsahovat cíle projektu, realizační činnosti, harmonogram a předběžně očekávané výsledky projektu. (35)
3.2 Projekt Každý projekt je originál, má omezené finanční zdroje, jednotlivé realizační kroky se řídí harmonogramem. Požadovaným výstupem projektu je splnění definovaných cílů. Všechny cíle musí být splněny v určité kvalitě, odpovídat všem předem stanoveným požadavkům a platným normám. (Doležal, Máchal, Lacko, & kol., 2012) Rosenau (2000) ve své knize uvádí, že existují čtyři typické znaky projektů, které, pokud se vyskytují společně, odlišují řízení projektu od jiných manažerských činnosti. Těmito charakteristickými rysy jsou: jedinečnost - každý projekt je jedinečný, dočasný, realizován je pouze jednou a v prakticky každém případě na něm pracuje jiná skupina lidí cíl projektu - projekt má vždy trojrozměrný cíl (trojimperativ), což znamená současné splnění požadavků na věcné provedení, harmonogram a náklady 27
zdroje - k realizaci projektu jsou zapotřebí lidské, materiální a finanční zdroje organizace - projekt je vždy organizován v rámci organizace Podle Svozilové (2006) hlavní skupiny procesů projektového managementu mohou být z hlediska řízení projektu charakterizovány takto: iniciace, zahájení projektu - vytvoření základní definice projektu, která bude uvedena v Zakládající listině projektu, získání autorizace pro realizaci projektu plánování projektu - sestavení formy taktického plánu pro realizaci projektu; Zakládající listina projektu se zpřesní do Definice předmětu projektu, jejímž výsledkem bude, po detailním rozboru z hlediska času, nákladů, technologií, metodologií a pracovních zdrojů; výsledkem tohoto kroku je podrobný a závazný projektový plán vlastní řízení v průběhu projektu - představuje souhrn aktivit zaměřených na výkon a koordinaci naplánovaných prací projektu monitorování a kontrola - souhrn aktivit zaměřených na soulad cílů projektu, času, nákladů, působících rizik a úrovně dosažené kvality uzavření projektu - vyvrcholení projektového snažení, které má své náležitosti
3.2.1 Typy projektů Projekty můžeme rozdělit podle mnoha kritérií, ale jako základní typy projektu jsou uváděny investiční a neinvestiční projekty. Investiční (tvrdé) projekty využíváme zejména při pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, tedy investičního majetku. Mezi investiční majetek patří nemovitosti, pozemky, pořízení patentů a softwaru, rekonstrukce a výstavba nemovitostí a další. Naopak neinvestiční projekty (měkké) podporují vzdělávání (rekvalifikace, celoživotní vzdělávání), rovné pracovní příležitosti a zaměstnanost. (Tauer, Zemánková, & Šubrtová, 2009) Často využívaným rozdělením je rozdělení projektů podle délky řešení. V tomto případě jsou projekty rozděleny takto: krátkodobé – délka řešení max. 1 rok střednědobé – délka řešení 2 – 4 roky dlouhodobé – délka řešení 4 a více let (45)
28
Dalším typem jsou projekty podle věcné struktury: jednotématické jsou soustředěny na jedno téma vícetématické řeší několik témat současně (45)
3.2.2 Projektový tým Projektový tým má různý počet členů, záleží na velikosti projektu. Ale každý projektový tým má svého manažera, který rozděluje ostatním pracovní úkoly. Členy projektového týmu mohou být osoby, které jsou již zaměstnány v organizaci, nově přijatí nebo externí zaměstnanci. Ovšem za nejvhodnější členy projektového týmu jsou označování členové návrhového týmu, tedy týmu připravujícího návrh projektu. Projektový tým pracuje na projektu od jeho zahájení až do jeho ukončení. (Reosenau, 2000) Každý člen projektové týmu má na starosti určitý okruh činností. Některé činnosti jsou pro širší veřejnost neznámé, proto uvádím jejich vysvětlení. Například zadávací řízení, pro širší veřejnost je tento pojem známější jako výběrové řízení. Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů uvádí, že zadávací řízení je formalizovaný postup, při kterém je vybírán dodavatel veřejné zakázky. Zadávací řízení může být zahájeno pouze způsoby stanovenými v zákoně. Zadávací řízení se zahajuje buď výzvou k podání nabídky, nebo uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení. (44) Dalším méně známým pojmem pro veřejnost jsou monitorovací indikátory neboli monitorovací ukazatele. Indikátory jsou určeny zejména ke kontrole průběhu projektu a jeho výsledků, dále pak i ke sledování prioritních os, programů odpovídajícím stanoveným cílům a oblastí podpory. Seznam monitorovacích ukazatelů musí žadatel doložit jako součást prováděcího dokumentu. Indikátory projektu budou důležitým aspektem při hodnocení realizace projektu, zároveň budou uvedeny ve smlouvě o financování.
Plnění
či
neplnění
monitorovacích
ukazatelů
je
vykazováno
v monitorovacích zprávách. Případné neplnění ukazatelů může zapříčinit částečné nebo úplné odebrání dotace. (30), (31) Výše je uvedeno, že monitorovací ukazatele se vykazují v monitorovacích zprávách. I pojem monitorovací zprávy mohou být širší veřejnosti neznámé. Monitorovací zprávy
29
jsou nástrojem, kterým je řídící orgán pravidelně informován o postupu realizace projektu. Zprávy obsahují informace, jako jsou například dopady projektu na cílovou skupinu, návrhy změn v projektu, financování projektu a samozřejmě informace o plnění monitorovacích ukazatelů atd. Pro monitorovací zprávy existuje jednotný formulář. Příjemce dotace je při podpisu smlouvy o financování projektu informován o povinnosti vykazování monitorovacích zpráv. (32)
3.2.3 Časová analýza projektu Bez časové analýzy projektu, projekt nelze vytvořit. Vytvoření seznamu činností potřebných k realizaci projektu by mělo být prvním krokem časové analýzy. Následuje rozřazení činností do jednotlivých fází projektu, a to do přípravné, realizační a provozní fáze. Všechny činnosti na sebe musejí chronologicky a zároveň i logicky navazovat. U každé činnosti musí být proveden odhad doby jejího trvání. Dalším krokem je určení celkové doby trvání projektu. Většinou je k tomu využívána metoda CPM nebo PERT. Harmonogram projektu můžeme zobrazit pomocí Ganttova diagramu.
3.2.4 Metody CPM a PERT Metoda CPM (Critical Path Method) je využívána pro rozbor kritického průběhu činností projektů. Podstatou metody je součet dob trvání všech činností, které jsou potřebné k realizaci projektu a mají nulovou časovou rezervu. Kritická cesta je nejdelší v síťovém grafu. Síťový graf můžeme využít při grafickém zobrazení metody CPM. (Němec, 2002) Metoda PERT - Program Evaluation and Review Technique spočívá v určení, lépe řečeno výpočtu, nejpravděpodobnější doby trvání. Při použití této metody je určité činnosti přidělen odhad optimistické, normální a pesimistické délky trvání. U metody PERT můžeme vypočítat i rozptyl a další parametry. (Doležal, Máchal, Lacko, & kol., 2012)
3.2.5 Ganttův diagram Diagram je určen pro kalendářní plánování a vedení záznamů o plnění prací na projektu. Pokud je Ganttův diagram použit k vytvoření časového harmonogramu, je vhodné
30
zachovat určité rezervy pro případ prodloužení doby realizace. (Doležal, Máchal, Lacko, & kol., 2012)
Obrázek 6: Příklad Ganttova diagramu Zdroj: http://www.efektivne.eu/skoleni-kurz-ms-project-2010-poznamky-manual.html
3.2.6 Financování projektu Každý rozpočet, i rozpočet projektu, musí mít nákladovou a výnosovou stranu. Projektový rozpočet představuje finanční prostředky, které budou využity při realizaci projektu. Jednotlivé položky rozpočtu musejí být přesně označeny a rozděleny do výdajových skupin. Rozpočet je velice důležitou částí celého projektu, zajímají se o něj všechny zainteresované osoby či organizace. Každý rozpočet projektu by měl obsahovat položku rezervy. (Doležal, Máchal, Lacko, & kol., 2012) Náklady projektu začínáme odhadovat už v počáteční fázi projektu. V dalších fázích některé náklady odhadujeme, jiné můžeme přesně spočítat. Pokud pro financování projektu využijeme dotace z EU, musíme je rozdělit na uznatelné a neuznatelné. Neuznatelné náklady nelze financovat ze strukturálních fondů. Ve finančním plánu budou samozřejmě uvedeny, ale musejí být financovány ze zdrojů žadatele. Uznatelné náklady mohou být financovány ze strukturálních fondů (SF). Všechny náklady musejí být identifikovatelné a měřitelné, musí být uvedeny v účetnictví projektu. Uznatelné a neuznatelné náklady jsou blíže specifikované v příručce pro žadatele, která je součástí každého operačního programu (OP). Každý žadatel se musí seznámit s těmito příručkami. (33), (36)
31
V textu jsem několikrát zmínila sousloví operační program. Pro osoby, které se blíže nevěnují problematice projektové řízení nebo evropských dotací, může být pojem operační program neznámý. Základním dokumentem určité tematické oblasti je operační program. Tematickou oblastí může být myšlena např. zaměstnanost, školství, technologie apod. Operační programy zpracovávají členské země EU. V každém OP jsou přesně definovány cíle a priority pro každou oblast, na kterou se země zaměřila. V OP je uveden i seznam možných žadatelů o finanční prostředky. (34)
3.2.7 Analýza rizik projektu Slovo riziko pochází z italského výrazu risico. Výkladové slovníky, jako význam slova riziko, uvádějí nebezpečí, zničení a vysoká míra pravděpodobnosti nezdaru. (Klimeš, 2002) Jestliže chceme rizika efektivně snižovat, musíme je nejprve analyzovat. V průběhu analýzy budou definovány hrozby, jejich závažnost nebo důsledky, pravděpodobnost jejich uskutečnění. Pokud máme rizika definována, určenou pravděpodobnost uskutečnění a stanovenou závažnost můžeme přejít k vytvoření rizikových plánů a poté ke sledování a řízení rizik. Určená rizika musíme sledovat po celou dobu trvání projektu. Jestliže se realizace projektu odchýlí od plánu, musíme znovu stanovit rizika a přepracovat rizikové plány a řízení rizik. (Smejkal & Rais, 2003)
4 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je v dnešní době velice důležitý. Je to jeden ze způsobů, jak získat informace o zákaznících, o jejich potřebách, trhu nebo o konkurenci. Marketingový výzkum má důležitou roli při tvorbě podnikové strategie. „Marketingový výzkum spočívá ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací, které slouží jako podklad pro rozhodování v procesu marketingového řízení.“ (Zbořil, 1998, str. 45). „Marketingový
výzkum
vychází
z metodologie
celé
řady
vědních
disciplín,
z nichž některé jsou: psychologie, sociologie, ekonomie a statistika. Postupně se však
32
marketingový výzkum začal formulovat jako svébytná disciplína se specifickou metodologií.“ (Boučková & kol., 2003, str. 51)
4.1 Typy marketingového výzkumu Ať už kvalitativní nebo kvantitativní marketingový výzkum, oba mají své nedostatky. V praxi se oba dva typy často kombinují, protože každý přinese na zkoumanou věc jiný pohled.
4.1.1 Kvalitativní výzkum Při využití kvalitativního marketingového výzkumu se více projevují odlišnosti mezi respondenty. Dává nám odpovědi na otázky Jak a proč?. Pokud využijeme kvalitativní výzkum, pracujeme s menším počtem osob. Pro jeho realizaci využijeme hloubkové rozhovory, díky nimž zjistíme souvislosti mezi jevy a jejich příčiny. (Foret, 2008)
4.1.2 Kvantitativní výzkum Při zkoumání rozsáhlejších souborů, které čítají i tisíce respondentů, využijeme především kvantitativní výzkum. Dává nám odpověď na otázku Kolik?. U velkého množství respondentů se snažíme získat standardizované názory. Pro vyhodnocení kvantitativního šetření využijeme statistické postupy. Výsledné poznatky poté zobecníme na celou populaci. (Foret, 2008)
4.2 Metody sběru dat Mezi kvalitativní metody sběru dat patří skryté a otevřené zúčastněné pozorování, polostrukturovaný nebo nestrukturovaný rozhovor, skupinový rozhovor, ohnisková skupina. Kvantitativní metody sběru dat jsou standardizované osobní, telefonické a písemné dotazování, anketa, experiment, standardizované pozorování. (Křesťan, 2008)
4.3 Dotazník Protože jsem ve své práci využila písemné dotazování, budu se v této kapitole více věnovat dotazníku - jeho písemné formě.
33
Dotazník je jedním z nástrojů dotazování. Musí mít atraktivní grafickou úpravu, nesmí se v něm objevit gramatické ani stylistické chyby. Dotazník musí respondenta zaujmout na první pohled. Slouží k zaznamenávání přesných informací. Při tvorbě dotazníku musíme vycházet z námi stanoveného cíle, kterého chceme šetřením dosáhnout. (Foret, 2008), (Křesťan, 2008) Pořadí otázek v dotazníku je jednou z nejdůležitějších věcí při jeho sestavování. Na začátek dotazníku bychom měli zařadit zajímavé otázky, uprostřed by respondenti měli nalézt otázky přímo související s problémem a na konci budou umístěny otázky méně důležité. Pro vyplňování dotazníků je nejvhodnější kroužkování nebo zaškrtávání vybraných odpovědí. (Foret, 2008) Správně formulované otázky by měli být psány v jednoduchém jazyce, neměly by se využívat cizí neznámá slova. Otázky by neměly obsahovat narážky či předsudky a neměly by vyvolat negativní reakci respondentů. V dotazníku můžeme využít několik druhů otázek, nejčastěji se ale používají otevřené a uzavřené. Dalšími druhy otázek jsou filtrační a polouzavřené (polootevřené) otázky. (Foret, 2008) Na otevřené otázky respondent odpovídá podle libosti, může volně vyjádřit svůj názor. Otevřené otázky nejsou příliš vhodné pro písemné dotazování, často se využívají při kvalitativním výzkumu. Opakem jsou uzavřené otázky, u kterých si respondent vybírá z nabídnutých odpovědí. Uzavřené otázky se v písemném dotazování využívají velmi často. Jak už napovídá název polozavřené (polootevřené) otázky jsou kombinací předešlých dvou druhů, uzavřených a otevřených. (Foret, 2008) Filtrační otázku využíváme, jestliže respondenty musíme pro potřeby výzkumu rozdělit na odlišné skupiny. Podle toho jak respondenti odpověděli na filtrační otázku, budou dále pokračovat ve vyplňování dotazníku. Někteří vynechají určité otázky, jiní odpoví na všechny. (Foret, 2008) Foret (2008) uvádí, že uzavřené otázky můžeme rozdělit podle druhu: otázky polytomické můžeme rozdělit ještě dále na výčtové, u kterých má respondent možnost si vybrat jednu a více z možných odpovědí, a na výběrové, u nichž si dotazovaný může vybrat jenom jednu z možných odpovědí
34
otázky dichotomické umožní respondentům vybrat si pouze jednu z možných odpovědí (např. ano nebo ne) otázky škálové se většinou využívají proto, aby dotazovaný mohl zvolit jednu ze škál, na základě svého názoru (ano, spíše ano, spíše ne, ne) otázky trichotomické mohou využít respondenti, pokud neznají odpověď na danou otázku nebo se neztotožní ani s jednou z nabízených odpovědí (např. jiné…, nevím)
35
Praktická část Úvod praktické části zahrnuje popis metody výzkumu, vyhodnocení dotazníkového šetření, zdůvodnění výběru lokality a návrh cykloturistické trasy. Další část je věnována návrhu projektového záměru pro vybudování cykloturistické trasy.
5 Vyhodnocení dotazníkové šetření Pro vyhodnocení dotazníků jsou využity koláčové grafy a hůlkové grafy. U vybraných otázek jsou při vyhodnocování přidány demografické údaje.
5.1 Výzkum zájmu o plánovanou cykloturistickou trasu Nejdůležitějším článkem
praktické
části mé
bakalářské
práce
je dotazník.
Jeho prostřednictvím jsem zjistila, zda by příznivci cykloturistiky uvítali a i využívali cykloturistickou trasu, která by spojila Velkou Bíteš a Šmelcovnu. Mezi Velkou Bíteší a Šmelcovnou, kde začíná značená cyklotrasa č. 5189, zatím nevede žádná značená cyklotrasa ani cykloturistická trasa. Vede zde pouze modře značená trasa pro pěší a částí plánované cykloturistické trasy vede naučná stezka. Je zde sice pár polních a lesních cest, ale kdo se řídí značenými trasami, neví o nich nebo ví jen o části z nich. Proto by bylo dobré alespoň jednu z těchto cest upravit a řádně označit značkami pro cyklisty. Díky tomuto by se mohla zvýšit i návštěvnost Velké Bíteše.
5.2 Metoda výzkumu Jak už jsem uvedla, dotazníkovým šetřením jsem zjistila zájem lidí o realizaci dané cykloturistické trasy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 541 respondentů. Dotazník jsem uveřejnila na webových stránkách i v tištěné podobě. Dotazníky v tištěné podobě jsem dodala přímo na Šmelcovnu, do turistického informačního centra ve Velké Bíteši a do pohostinského zařízení v obci Křoví. Dotazník se skládá z 16 otázek. Hned po první otázce se dotazník větví, podle toho zda respondenti projeli cyklotrasu č. 5189, která vede částí přírodního parku Údolí Bílého potoka. Pro ty, kteří cyklotrasu č. 5189 projeli, tak byla nepovinná jedna otázka. Ti, kteří přírodním parkem Údolí Bílého potoka nejeli, tak neodpovídali na sedm otázek. 36
5.3 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1: Projeli jste trasu, která vede přírodním parkem Údolí Bílého potoka? Otázku jsem zařadila na první místo, protože je to otázka rozřazovací. Díky otázce jsem hned v úvodu mohla rozřadit respondenty do dvou skupin a to do skupiny, která trasu vedoucí přírodním parkem Údolí Bílého potoka projela a která danou trasu neprojela. Podle typologie otázek patří tato do uzavřených, respondenti mohli vybírat pouze ze dvou možností. Rozdíl mezi odpověďmi byl 14 %, což není podle mého názoru mnoho. Jak jsem předpokládala, více respondentů odpovědělo záporně, přesně 57 % respondentů trasu vedoucí přírodním parkem ještě nikdy neprojelo. Zbylých 43 % dotázaných trasu vedoucí přírodním parkem už někdy projelo. Projeli jste trasu, která vede přírodním parkem Ůdolí Bílého potoka? 43% Ano
57%
Ne
Graf 1: Projetí trasy Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 2: Pokud ne, tak z jakého důvodu? (můžete uvést více možností) Na druhou otázku odpovídají pouze respondenti, kteří u první otázky zaškrtli odpověď „ne“. Je to otázka polytomická výčtová. To znamená, že respondenti mohli vybírat z možností a zároveň měli možnost vyjádřit svůj názor. Nejméně častá odpověď na otázku byla „neatraktivnost trasy“ s pouhými 4 %, další méně častou odpovědí bylo „nejezdím na kole“ se 14 %. Odpověď „z důvodu špatné prostupnosti údolí v některých úsecích“ je s 16 % druhá nejčastější u této otázky. Nejčastější odpověď u této otázky byla odpověď „jiné“ s 66 %. K otázce respondenti mohli dopsat jiný důvod, proč neprojeli trasu vedoucí přírodním parkem Údolí bílého potoka, bohužel nikdo tak neučinil.
37
Pokud ne, tak z jakého důvodu? Nejezdím na kole 14% Z důvodu špatné prostupnosti údolí v některých úsecích
16% 4%
66%
Neatraktivnost trasy
Jiné…
Graf 2: Důvod neprojetí trasy Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 3: Kde většinou začínáte své cyklistické putování přírodním parkem Údolí Bílého potoka – Šmelcovna? Na otázku, jako i na další otázky, odpovídali pouze respondenti, kteří si danou trasu již projeli. Otázkou jsem zjišťovala, kde nejčastěji začínají cyklisté svou cestu po přírodním parku Údolí Bílého potoka. Jako i u druhé otázky se jedná o otázku polytomickou
výčtovou,
respondenti
vybírali
jednu
nebo
více
možností.
Při vyhodnocení otázky jsem použila demografický ukazatel – kraj bydliště. Nejčastější odpověď u respondentů, kteří bydlí v Kraji Vysočina, je „Velká Bíteš“, následuje „Veverská Bítýška“, „Pánovský mlýn“, „Jiné…“ a nakonec „Šmelcovna“. Respondenti, kteří bydlí v Jihomoravském kraji, nejčastěji uváděli jako svou odpověď „Veverskou Bítýšku“, jejich druhá nejčastější odpověď je „Jiné…“, potom se 16 % následuje „Velká Bíteš“, Šmelcovna se 14 % a nejméně častá odpověď je „Pánovský mlýn“. Údaje o ostatních krajích se pohybují kolem 1 % nebo pod 1 %.
38
Kde většinou začínáte své cyklistické putování údolím Bílého potoka? 70%
44% 0,4% 0,4% 0,9% 0,9% 16% 14% 11% 0,4% 5% 0,4% 0,4%
0,4% 0,9%
0,4% 6% 8%
ŠmelcovnaVeverská BítýškaVelká Bíteš Pánovský Mlýn
20% 6% 1,3%
Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královehradecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha
Jiné…
Graf 3: Začátek cyklistického putování Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 4: Navštívili jste někdy Velkou Bíteš při svém cyklistickém výletě přírodním parkem Údolí Bílého potoka? Otázku jsem do dotazníku zařadila, protože jsem chtěla zjistit, jak moc je Velká Bíteš navštěvována cyklisty, kteří projíždějí trasu vedoucí přírodním parkem Údolí Bílého potoka. Otázka je uzavřená, na výběr jsou pouze dvě odpovědi. Protože cyklisté ve 43 % případů začínají své putování ve Velké Bíteši, nebylo pro mě překvapením, že více procent získala odpověď „ano“, tedy že více respondentů někdy navštívilo Velkou Bíteš při svém cyklistickém výletě přírodním parkem Údolí Bílého potoka. Odpověď „ano“ celkem zvolilo 79 % respondentů. Přesně 21 % dotázaných odpovědělo „ne“ - nikdy nenavštívili Velkou Bíteš při cyklistickém výletě přírodním parkem Údolí Bílého potoka. Navštívili jste někdy Velkou Bíteš při svém cyklistickém výletě přírodním parkem Údolí Bílého potoka?
21% Ano Ne 79%
Graf 4: Navštívení Velké Bíteše při cyklistickém výletě Zdroj: autorka 2015
39
Otázka č. 5: Uvítali byste propojení cyklotrasy č. 5189 s Velkou Bíteší? Otázka sloužila ke zjištění, zda by cyklisté uvítali propojení cyklotrasy č. 5189 s Velkou Bíteší. Podle odpovědí by byla vybudována cykloturistická trasa. Na otázku odpovídali pouze respondenti, kteří už projeli trasu vedoucí přírodním parkem Údolí Bílého potoka. Otázka je opět uzavřená. Pouze 10 % respondentů nesouhlasí s propojením Velké Bíteše a cyklotrasy č. 5189. Ovšem 90 % dotázaných, kteří už někdy projeli trasu vedoucí přírodním parkem Údolí Bílého potoka, souhlasí, aby byla vybudována cykloturistická trasa, která by spojila Velkou Bíteš a cyklotrasu č. 5189. Uvítali byste propojení cyklotrasy č. 5189 s Velkou Bíteší? 10% Ano Ne 90%
Graf 5:Souhlas (nesouhlas) s propojením cyklotrasy a Velké Bíteše Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 6: Uvítali byste možnost využití cyklobusu Brno – Velká Bíteš (Velká Bíteš – Brno)? Šestá otázka zjišťuje, zda by bylo vhodné a cyklisty žádané zavést na určitých pravidelných linkách IDS JMK cyklobus. Na otázku odpovídali respondenti, kteří již někdy projeli trasu podél Bílého potoka. I zde se jedná o uzavřenou otázku. Výsledky mě celkem překvapily. Nemyslela jsem si, že bude až takový zájem o cyklobus. Pro cyklobus se vyslovilo 74 %, proti bylo 26 % respondentů.
40
Uvítali byste možnost využití cyklobusu Brno – Velká Bíteš (Velká Bíteš-Brno)? 26% Ano Ne 74%
Graf 6: Využití cyklobusu Zdroj:autorka 2015
Otázka č. 7: Využili byste ve Velké Bíteši služeb? Otázka se týká služeb ve Velké Bíteši, které by zde využili cyklisté. Na tuto a ještě další 2 otázky odpovídají pouze respondenti, kteří již někdy projeli trasu, která vede přírodním parkem Údolí Bílého potoka. Jedná se o otázku polytomickou výběrovou, respondenti si mohou vybrat více možností. Otázku jsem spojila s demografickým ukazatelem pohlaví. Jak u mužů, tak i u žen by byly nejčastěji využívány „stravovací služby“. Prakticky stejně často by ženy i muži využívali „Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje“. Ženy by častěji využily služby „Turistického informačního centra“ a navštívily „Kulturně-historické památky a akce (kostel sv. Jana Křtitele, městské muzeum Velká Bíteš, Mistrovství České republiky historických velocipedů)“. „Ubytovací služby“ by častěji využili muži.
Využili byste ve Velké Bíteši služeb: 40% 32% 23%
21,63% 21,86%
18% 20%
16%
5% 4%
Muž Žena
Graf 7: Služby ve Velké Bíteši Zdroj: autorka 2015
41
Otázka č. 8: Vyhovuje Vám plánovaná trasa? Otázkou jsem chtěla zjistit, zda jsou respondenti s plánovanou trasou spokojeni. Při dotazování byla k dotazníku připojena mapka. Jedná se o otázku se širší škálou odpovědí. 67 % dotázaných osob s plánovanou trasou souhlasí, 24 % respondentů zaškrtlo odpověď „spíše ano“. Pouze 3 % respondentů odpověděla, že jim trasa „spíše nevyhovuje“, 6 % dotazovaných odpovědělo, že je pro ně trasa nevyhovující. Po sečtení záporných odpovědí, pouze 9 % více či méně nesouhlasí s plánovanou trasou. Vyhovuje Vám plánovaná trasa? 3%
6% Ano
24%
Spíše ano
67%
Spíše ne Ne
Graf 8: Vhodnost plánované trasy Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 9: Uvítali byste informační panely, umístěné na plánované cykloturistické trase, o zajímavých místech, kolem kterých pojedete? Otázku jsem zařadila do dotazníku, protože podél plánované trasy je mnoho zajímavých míst, zvláště pak vodních mlýnů se zajímavou historií a je škoda, že projíždějící cyklisté o těchto mlýnech by se nic nedozvěděli. Jedná se o uzavřenou otázku. U otázky jsem opět využila demografický ukazatel pohlaví. Častěji s informačními panely souhlasí ženy. Moc mě to nepřekvapuje, protože u 7. otázky, která se týká služeb, by ženy také častěji navštívily kulturně-historické památky a akce ve Velké Bíteši. Ovšem i muži by rádi na plánované cykloturistické trase viděli informační panely.
42
Uvítali byste informační panely, umístěné na plánované cykloturistické trase, o zajímavých místech, kolem kterých pojedete? 86%
95% Muž
14%
Ano
Žena
5%
Ne
Graf 9: Informační panely o zajímavostech Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 10: V případě, že by byla vybudována cykloturistická trasa, která by spojila přírodní park Údolí Bílého potoka s Velkou Bíteší, navštívili byste jedno ztěchto míst? Tohle je po delší době otázka, na kterou odpovídali všichni bez ohledu na to, zda si cyklotrasu podél Bílého potoka projeli nebo ne. Otázkou jsem chtěla zjistit, jestli by se v případě vybudování cykloturistické trasy zvýšila návštěvnost Velké Bíteše nebo přírodní park Údolí Bílého potoka. Jedná se o uzavřenou otázku. 77 % respondentů odpovědělo „ano“, tedy by navštívili Velkou Bíteš nebo přírodní park Údolí Bílého potoka, 23 % dotazovaných odpovědělo „ne“. Výsledky otázky znamenají, že návštěvnost Velké Bíteše by se teoreticky mohla zvýšit. Jelikož se o navštívení jedná pouze v případě vybudování cykloturistické trasy mezi cyklotrasou č. 5189 a Velkou Bíteší, otázka se dá interpretovat i tak, že se 77 % respondentů vyslovilo pro vybudování cykloturistické trasy.
V případě, že by byla vybudována cykloturistická trasa, která by spojila přírodní park Údolí Bílého potoka s Velkou Bíteší, navštívili byste jedno z těchto míst? 23%
Ano Ne 77%
Graf 10: Navštívení Velké Bíteše nebo přírodního parku Údolí Bílého potoka Zdroj: autorka 2015
43
Otázka č. 11: Jaký informační zdroj nejčastěji využíváte při organizování svých cyklistických výletů? Poslední otázka s využitím demografického ukazatele. Kombinace věku a zdroje pro organizaci cyklistických výletů mohou pomoci zacílit propagaci plánované trasy. Respondenti mladší 15 let (včetně) nejčastěji využívají jako zdroj informací pro organizaci cyklistických výletů „internet“. Naopak respondenti starší 56 let nejvíce využívají „zkušenosti známých a přátel“ a „mapy a informační brožury“. V celkovém součtu „internet“ nejčastěji využívají dotázaní ve věku mezi 26 až 35 lety. Respondenti mezi 36 až 45 lety také nejčastěji využívají jako informační zdroj „internet“. „Turistické informační centrum“ je nejméně často využívaným informačním zdrojem pro plánovaní cyklovýletů. Ovšem dotázané osoby ve věku 46 až 55 let využívají „turistické informační centrum“ nejčastěji. Otázka je polytomická výčtová, respondenti si mohou vybrat více odpovědí. Jaký informační zdroj nejčastěji využíváte při organizování svých cyklistických výletů? 44% 40% 40% 39%
28,3%
22% 29%
32%
31% 25% 28% 27%
28%
27% 27,9%
36%
33% 28% Méně než 15 let 16 – 25 let 26 – 35 let
4,2%
36 – 45 let 12%
46 - 55 let
8%
56 a více let
7% 3,8%
Internet
Turistické informační centrum
Mapy a informační brožury
Zkušenosti známých a přátel
Graf 11: Druh informačního zdroje pro plánování cyklovýletů Zdroj: autorka 2015
44
Otázka č. 12: Jezdíte podle vyznačených cyklistických tras? Výsledky otázky mě celkem překvapily. 22 % respondentů odpovědělo „ano“, což znamená, že jezdí podle vyznačených cyklotras. Nejvíce procent získala odpověď „spíše ano“ a to přesně 50 %. Jestliže sečteme všechny kladné odpovědi, tak zjistíme, že 72 % dotázaných jezdí podle vyznačených cyklistických tras. 21 % respondentů odpovědělo „spíše ne“ a pouze 7 % dotázaných nejezdí podle vyznačených tras. Z těchto průzkumů plyne, že cyklisté chtějí mít vyznačené trasy pro cyklisty. Podle značení vědí, jestli danou trasu mohou projet či nikoli. Jezdíte podle vyznačených cyklistických tras? 7%
21%
22%
Ano Spíše ano Spíšene Ne 50%
Graf 12: Využívání vyznačených cyklotras Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 13: Za jaký typ cyklisty se považujete? Otázku jsem zařadila, protože jsem chtěla vědět, který typ cyklisty jezdí trasu podél Bílého potoka. Terén, kterým by plánovaná trasa měla vést, není zrovna jednoduchý, ale podle mého názoru ho zvládne i rekreační cyklista. Většina respondentů se považuje za „rekreační cyklisty“, přesně je to 78 % všech dotázaných. 19 % respondentů jsou „sportovní cyklisté“. Pouze 3 % jsou „výkonnostní cyklisté“.
Za jaký typ cyklisty se považujete? 3% 19%
78%
Rekreační cyklista Sportovní cyklista Výkonostní cyklista
Graf 13: Typ cyklisty Zdroj: autorka 2015
45
Otázka č. 14: Jaké je Vaše pohlaví? Vstřícnější k vyplňování dotazníků jsou podle výsledků „ženy“, které vyplnily 59 % dotazníků. „Muži“ vyplnili 41 % dotazníků. Jaké je Vaše pohlaví?
41% Muž
59%
Žena
Graf 14: Pohlaví Zdroj autorka 2015
Otázka č. 15: Jaký je Váš věk? Nejčastější věkové skupině, která odpovídala je „16 – 25 let“ a to 38 %. Další v pořadí je skupina osob v letech „26 – 35“ s 25 %. Osoby v letech „36 – 45“ jsou na pomyslném třetím místě s 17 %. Méně hojně je zastoupena skupina v letech „46 – 55“ s 12 %. Na předposledním místě s 6 % jsou osoby v rozmezí „56 a více let“. Věková skupina „méně než 15“ má zastoupení pouze ve 2 %. Jaký je Váš věk? 2% 12%
Méně než 15
6% 38%
17%
16 - 25 26 - 35 36 - 45
25%
46 - 55 56 a více
Graf 15: Věk Zdroj: autorka 2015
46
Otázka č. 16: Ve kterém kraji bydlíte? Nejvíce respondentů bydlí v „Kraji Vysočina“ a to 43,3 %. Druhý nejvyšší počet dotazovaných a to 29,2 % pochází z „Jihomoravského kraje“. 5,4 % respondentů žije v „Praze“. Shodně 4,6 % respondentů pochází ze „Středočeského a Královéhradeckého kraje“. Ostatní kraje mají nižší než 2 % zastoupení respondentů. Ve kterém kraji bydlíte? 4,6% 29,2% 43,3% 5,4% 4,6%
Liberecký kraj - 1,1 % Ústecký kraj - 1,5 % Karlovarský kraj - 0,7 % Plzeňský kraj - 1,5 % Středočeský kraj - 4,6 % Jihočeský kraj - 1,7 % Kraj Vysočina - 43,3 % Praha - 5,4 % Královehradecký kraj - 4,6 % Jihomoravský kraj - 29,2 % Pardubickýkraj - 2,6 % Olomoucký kraj - 0,6 % Zlínský kraj - 1,7 % Moravskoslezský kraj - 1,7 %
Graf 16: Bydliště Zdroj: autorka 2015
5.4 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Úkolem dotazníku bylo vyřešit otázku, zda lidé budou mít zájem o vybudování cykloturistické trasy mezi Velkou Bíteší a cyklotrasou č. 5189. Ovšem výsledky nám přinesly více poznatků. Podle výsledků mají lidé velký zájem o vybudování cykloturistické trasy mezi Velkou Bíteší a cyklotrasou č. 5189. Většině respondentů trasa, kudy by měla vést cykloturistická trasa, vyhovuje. Zároveň by uvítali informační panely, které by informovaly cyklisty o zajímavých místech na trase. Jestliže se lidé rozhodnou projet si trasu podél Bílého potoka, tak nejčastěji začínají svůj výlet ve Velké Bíteši. Je možné, že někteří pro cestu do Křoví volí silnici I. třídy č. 379. Ti, kteří znají okolí, mohou pro cestu do Křoví využít stejnou trasu, kterou by měla v budoucnu vést plánovaná cykloturistická trasa. Dosti velká část respondentů by uvítala cyklobus na trase mezi Velkou Bíteší a Brnem a zpět. Většina respondentů při svém cyklo-výletě přírodním parkem Údolí Bílého potoka již někdy Velkou Bíteš navštívila. I přesto výsledky naznačují, že v případě 47
vybudování cykloturistické trasy by se mohla zvýšit návštěvnost Velké Bíteše a přírodního parku Údolí Bílého potoka. Při své návštěvě by lidé nejčastěji využili stravovacích služeb a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, který by se dal využít i v případě cyklobusu. Při plánování svého cyklistického výletu lidé nejčastěji využívají internet a zkušenosti známých. Většina respondentů se považuje za rekreačního cyklistu. Lidé většinou jezdí podle vyznačených tras, z toho vyplývá, že značení tras pro pěší nebo cyklisty má smysl.
5.5 Zdůvodnění výběru lokality pro cykloturistickou trasu Již několikrát jsem zmínila, že plánovaná trasa povede z Velké Bíteše kolem obce Křoví, přes Pánovský Mlýn, podél Bílého potoka až na Šmelcovnu. Tuto trasu jsem vybrala, protože zde již existuje polní a lesní cesta, která potřebuje pouze menší terénní úpravy. Cyklisté, kteří se chtějí dostat z Velké Bíteše do Křoví a neznají místní polní cesty, musí jet po již zmíněné silnici I. třídy č. 379, kde je hustý provoz. Proto i z důvodu bezpečnosti cyklistů je důležité danou trasu vyznačit. Trasa vede kolem několika mlýnů, které mají zajímavou historii, a také kolem bývalého lomu. Díky tomu, že plánovaná cykloturistická trasa by začínala ve Velké Bíteši, existuje možnost, že by se mohla zvýšit návštěvnost Velké Bíteše.
5.6 Návrh cykloturistické trasy Trasa bude začínat v severním okraji Velké Bíteše. Je dost pravděpodobné, že většina cyklistů začne svůj cyklovýlet už na Masarykově náměstí ve Velké Bíteši, protože je zde turistické informační centrum a také autobusové nádraží. Z tohoto důvodu budou na náměstí umístěny ukazatele, díky kterým se cyklisté dostanou na začátek plánované cykloturistické trasy. Navrhovaná cykloturistická trasa bude mít celkem šestnáct informačních tabulí, na trase jsou již dvě existující informační tabule s informacemi o přírodním parku Údolí Bílého potoka. Pouze u mlýna Ve Žlebě najdeme informační tabuli s jeho historií a zajímavostmi. Jedna informační tabule se nachází u osady Šmelcovna, další tabule informuje o mikroregionu Bílý potok.
48
Mezi Velkou Bíteší a Šmelcovnou je celkem dvacet sjízdných brodů. Některé brody jsou opatřeny lávkami, ale ne všechny. Na plánované cykloturistické trasy jsou dvě místa nesjízdná pro cyklisty. Na těchto místech bude nutné vybudovat širší lávky přes potok, které dovolí cyklistům pohodlný přejezd Bílého potoka. Celková délka navrhované cykloturistické trasy je 18,9 km. Projetí trasy na kole bez zastávek u informačních panelů by trvalo 1:40 hod. Informace jsou převzaty z plánovače tras na stránkách www.mapy.cz. Umístění informačních tabulí podle vyznačení na mapě: 1. Přední (Hejtmánkův) mlýn 2. Prostřední (Hlouškův) mlýn 3. Dolní (Knollův) mlýn 4. Lom Křoví 5. Křovský (Porupkův) mlýn 6. Rýglovský (Čermákův) mlýn 7. Pánovský (Urbánkův) mlýn 8. Spálený (Moučkův) mlýn 9. Pavlovcův (Vidomcův, Svatoslavský) mlýn 10. Mlýn Ve Žlebě (Absolínův, Staňkův mlýn) – informační tabule už je umístěna 11. Javůrecký (Kuchyňkův) mlýn 12. Maršovský (Chomoutův) mlýn 13. Osada Šmelcovna
Obrázek 7: Mapa plánované trasy, vyznačení umístění informačních tabulí Zdroj: (24); autorka 2015
49
Obrázek 8: Výškový profil trasy Zdroj: (24)
6 Návrh projektového záměru Projektový záměr poslouží jako podklad pro projekt v případě realizace cykloturistické trasy. Návrh jsem konzultovala s panem Kučerou, místostarostou Velké Bíteše. Po formální stránce kapitola zahrnuje vše potřebné pro využití v praxi.
6.1 Práce potřebné k realizaci budoucího projektu Několikrát bylo řečeno, že trasa povede polní a lesní cestou. Některé úseky jsou, ale špatně sjízdné a to hlavně zásluhou těžké lesní techniky. Jako první krok, který bude potřebný k realizaci projektu, je zpevnění některých úseků lesních a polních cest. Pro zpevnění by se mohla využít hnědá štěpka. Metoda zpevnění cest hnědou štěpkou byla využita při opravě cyklotrasy č. 5080. Metoda byla navržena na Mendelově univerzitě v Brně. (47) Dalším krokem bude vyznačení cykloturistické trasy. Značení bude mít na starosti Klub českých turistů. V teoretické části bylo uvedeno že, „cykloturistické trasy jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý“. (3) Součástí vyznačení cykloturistické trasy by mělo být i zadání dané trasy do internetových cykloturistických map a do klasických papírových map. Zadání do map bude mít na starosti zadavatel projektu. Následujícím bodem realizace projektu bude montáž mobiliáře. Lavičky nepotřebují ukotvit a jejich umístění na dané místo bude celkem jednoduché. Celkově bude na trase
50
umístěno šest laviček. Informační tabule a odpadkové koše je nutné ukotvit. Bude provedena montáž 12 informačních tabulí a 6 odpadkových košů. Jedna informační tabule u každého mlýna nebo jiného zajímavého bodu na trase. V jednom úseku potoka je také nutné postavit lávku, respektive dvě lávky.
6.2 Návrhy informačních tabulí, laviček, odpadkových košů a lávek Protože podél části plánované cykloturistické trasy vede naučná stezka a podél celé plánované cykloturistické trasy vede modře značená trasa pro pěší, je podle mého názoru na místě při montáži informačních tabulí přidat i lavičky.
„Katalogové číslo: MOBA005, rozměry (m): 1,2 × 0,2 ×2,1, cena bez DPH: 14 300 Kč, DPH (21 %):3003 Kč“ (41)
Obrázek 9: Informační tabule s horním rámem Zdroj: http://www.wander.cz/katalog/turisticky-mobiliar/moba005-infotabule-i.html
„Katalogové číslo: MOBA011,
rozměry (m): 0,0 × 0,38 × 1,5 cena bez DPH: 7 120 Kč, DPH (21 %): 1 495,20 Kč“ (42)
Obrázek 10: Odpadkový koš s upevněním a stříškou Zdroj: http://www.wander.cz/katalog/turisticky-mobiliar/moba011-odpadkovy-kos-iv.html
51
„Katalogové číslo: MOBB003, rozměry (m):
1,4 × 0,47 × 0?87 cena bez DPH: 14 550 Kč, DPH (21 %): 3 055,50 Kč“ (40)
Obrázek 11: Dřevěná lavička s opěradlem bez područek Zdroj: http://www.wander.cz/katalog/turisticky-mobiliar/mobb003-lavicka.html
Obrázek 12: Lávka Zdroj:http://archbla.cz/jak-se-stavi-lavka-pres-potok-za-jedno-odpoledne/#prettyPhoto
Lávka odpovídá typu lávek, které jsou umístěny v přírodním parku Údolí Bílého potoka. Všechny lávky jsou postavěny svépomocí z lesního pořezu. Protože lávka bude součástí projektu, její rozměry budou upraveny podle Technických podmínek Ministerstva dopravy TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty.
6.3 Zadavatel budoucího projektu Všechny obce, města a kraje, kterých se projekt týká, musejí být zainteresovány do jeho realizace. Proto za účelem realizace cykloturistické trasy v přírodním parku Údolí Bílého potoka bude založen Dobrovolný spolek obcí a města Velká Bíteš, Křoví, Přibyslavice, Radoškov, Pánov, Maršov u Veverské Bítýšky, Javůrek, Lesní Hluboké, Svatoslav u Tišnova a krajů Jihomoravského a Kraje Vysočina. Spolek bude založen
52
podle §218-221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jeho hlavní činností podle zákona bude uspokojování a ochrana zájmů, za jejichž účelem byl spolek založen. Výše uvedený spolek by potom byl zadavatel projektu.
6.4 Zhotovitel budoucího projektu Zadávací řízení vyhlásí zadavatel projektu, v tomto případě to bude Dobrovolný spolek obcí a města Velká Bíteš, Křoví, Přibyslavice, Radoškov, Pánov, Maršov u Veverské Bítýšky, Javůrek, Lesní Hluboké, Svatoslav u Tišnova a krajů Jihomoravského a Kraje Vysočina. Zadávací řízení bude uveřejněno na internetových stránkách města Velká Bíteš www.vbites.cz, obce Křoví www.obec-krovi.cz, Přibyslavice a Radoškov www.pribyslavice.net, obecjavurek.cz,
Lesní
Maršov u Hluboké
Veverské
Bítýšky
www.marsov.cz,
www.lesnihluboke.cz,
Svatoslav
u
Javůrek Tišnova
www.svatoslav.cz, Kraje Vysočina www.kr-vysočina.cz a Jihomoravského kraje www.kr-jihomoravsky.cz. Zadávací řízení se zveřejní také na vývěsních tabulích, všech výše zmíněných obcí. Pro zveřejnění se také dá využít regionální tisk, jako např. Zpravodaj město Velká Bíteš či Žďárský a Brněnský deník. Na
základě
zadávacího
řízení,
které
bude
vypsáno
podle
zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, budou vybrány dvě firmy z důvodu odlišnosti prací potřebných ke zhotovení projektu. Jedna firma bude mít na starosti zpevnění některých úseků plánované cykloturistické trasy. Druhá firma se postará o výrobu a montáž mobiliáře. Zadávací lhůta bude trvat cca devadesát kalendářních dnů. Délka zadávací lhůty bude stanovena podle náročnosti procesu posouzení a hodnocení nabídek. Uchazeči zašlou svou nabídku, která je v souladu se zadávacími podmínkami a zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, hodnotící komisi. Nabídka bude posouzena z hlediska cenové nabídky a odborné způsobilosti jednotlivých uchazečů. Po vyhlášení vítězů zadávacího řízení bude řízení ukončeno a se zhotoviteli bude podepsána smlouva. Při výběru zhotovitelů budou dodržovány zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Všechny
postupy související
s realizací
zadávacího
řízení
budou
v souladu
s již zmiňovaným zákonem o veřejných zakázkách
53
6.5 Projektový tým Projektový tým bude tvořen zástupci zadavatele projektu, odborníky městského úřadu, obecních a krajských úřadů. Jedná se o menší projekt, takže bude stačit tříčlenný tým. Projektový manažer/ka má na starosti kompletní řízení projektu, odpovídá za výběr dalších členů projektového týmu a dalších pracovníků projektu. Musí se účastnit kontrol průběhu projektu a zároveň vede porady týkající se řízení projektu. Dalšími jeho činnostmi jsou například odpovědnost za správnou přípravu monitorovacích zpráv, průběžné a závěrečné hodnocení projektu, komunikaci se zadavatelem projektu a průběh projektu shodně s harmonogramem. (27) Dalším z členů týmu je administrativní pracovník/pracovnice. Jak už název napovídá, hlavní pracovní náplní jsou administrativní práce. Administrativní pracovník/pracovnice zajišťuje například fotodokumentaci všech aktivit projektu, chod kanceláře, archivaci dokumentů a evidenci hodnotících dotazníků. Samozřejmě se účastní všech porad, ze kterých zpracovává zápisy. Má na starost administraci v případě změn projektu, korespondenci, statistiky a databázi účastníků. (27) Finanční manažer/ka odpovídá za veškeré finance týkající se projektu. Zajišťuje účetnictví a evidenci účetních dokladů, spolupracuje a komunikuje s bankou, kontroluje podklady pro žádosti o platbu, které poté zpracovává. Dohlíží nad dodržováním stanového rozpočtu, připravuje podklady finančních částí pro monitorovací zprávy a samozřejmě se účastní porad. (27)
6.6 Návrh harmonogramu realizace projektu Začátek realizace projektu bude záležet na tom, kdy bude vypsána výzva, která bude odpovídat
tématu
cykloturistiky.
Proto
v níže
uvedeném
předběžném
harmonogramu neuvádím přesný rok realizace, ale pouze počet měsíců realizace, jinak řečeno dobu realizace budoucího projektu přepočítanou na měsíce. Celková doba realizace, podle předběžného harmonogramu, je dvacet sedm měsíců. Harmonogram je velmi důležitou částí projektu, stanovuje ho zadavatel projektu. V harmonogramu jsou uvedeny jednotlivé činnosti potřebné k realizaci projektu s dobou jejich trvání. V další kapitole, která navazuje na harmonogram, jsou jednotlivé činnosti potřebné k realizaci projektu rozděleny do jednotlivých fází. 54
Rok Měsíc realizace Studie proveditelnosti Výběr projektového týmu Výběr zhotovitelů prací potřebných k realizaci projektu Zajištění spolufinancování (žádost o dotaci, vyřízení a schválení žádosti)
Rok Měsíc realizace Zajištění spolufinancování (žádost o dotaci, vyřízení a schválení žádosti) Zpevnění vybraných úseků lesních a polních cest Montáž mobiliáře Vyznačení cykloturistické trasy KČT Zadání cykloturistické trasy do map Zhodnocení projektu, plán udržitelnosti
1. X
2. X
3. X
4.
5.
X
X
6.
7.
Xxxx 8. 9.
X
X
X
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
X
X
X
X
X
X
X
X
17.
18.
X
X
19.
20.
X
X
Xxxx 21. 22.
X
23.
24.
25.
X X
X X
X X
26.
27.
X
X X
Tabulka 1: Předpokládaný harmonogram realizace projektu
Zdroj: autorka 2015
55
6.7 Jednotlivé fáze projektu Přípravná fáze projektu - zahrnuje činnosti, které musejí být vykonány před realizací projektu. V této fázi bude vypracována studie proveditelnosti, její vypracování bude trvat tři měsíce. Dále bude následovat vyhlášení zadávacího řízení, jehož průběh je pospán v kapitole 6.4, pro výběr projektového týmu. Zadávací řízení bude trvat dva měsíce, protože výběrový tým bude vybrán ze zaměstnanců zadavatele projektu. Dalším zadávacím řízením budou vybráni zhotovitelé projektu. Zadávací řízení pro výběr zhotovitelů bude trvat tři měsíce. Poslední částí přípravné fáze je zajištění spolufinancování projektu (sepsání a podání žádosti o dotaci z EU, její vyřízení a schválení). Vyřízení evropské dotace je časově náročné, proto na zajištění spolufinancování je vyčleněno deset měsíců. Realizační fáze projektu - v této fázi proběhnou všechny práce potřebné k uskutečnění projektu. Jako první proběhne zpevnění vybraných úseků lesních a polních cest. Cesty budou zpevněny hnědou štěpkou, přesný popis realizace této metody je popsaný v článku Zpevnění lesních cest s využitím hnědé štěpy (47). Práce na zpevnění daných úseků cest bude trvat čtyři měsíce. Montáž mobiliáře a lávek bude probíhat souběžně s vyznačením cykloturistické trasy Klubem českých turistů. Činnosti mohou probíhat ve stejné době, protože jejich souběžná realizace se navzájem nevylučuje. Montážní a vyznačovací práce budou trvat tři měsíce. Posledním krokem pro dokončení realizační fáze je zadání cykloturistické trasy do internetových a papírových map. Tento krok bude trvat jeden měsíc a na starosti ho bude mít zadavatel projektu. Provozní fáze projektu - v průběhu jednoho měsíce proběhne zhodnocení dopadů realizace
projektu
na prostředí
a uživatele
cykloturistické
trasy,
vyhodnocení
realizovaných cílů a jejich srovnání s původním plánem a uvedení plánu udržitelnosti projektu do praxe. Následně bude celá cykloturistická trasa zpřístupněna cyklistům a dalším uživatelům.
56
6.8 Nákladová analýzy a financování projektu Realizační práce
Částka v Kč
Cena informační tabule - 1 ks (výroba, montáž, dodávka)
14 300,-
Cena informačních tabulí - 12 ks
171 600,-
Cena odpadkového koše - 1 ks (výroba, montáž, dodávka)
7 120,-
Cena odpadkových košů - 6 ks
42 720,-
Cena lavičky - 1 ks (výroba, montáž, dodávka)
14 550,-
Cena laviček - 6 ks
87 300,-
Cena lávky - 1 ks (výroba, montáž, dodávka)
4 250,-
Cena lávek - 2 ks
8 500,-
Cena vyznačení 1 km cykloturistické trasy KČT
4 000,-
Cena vyznačení 18,9 km cykloturistické trasy KČT
75 600,-
Celkem
385 720,Tabulka 2: Nákladová analýzy - práce potřebné k realizaci projektu Zdroj: autorka 2015 Náklady na řízení projektu
Částka v Kč
Hrubá měsíční mzda projektového manažera na úvazek 0,25
12 000,-
Hrubá měsíční mzda finančního manažera na úvazek 0,25
9 750,-
Hrubá měsíční mzda administrativního pracovníka na úvazek 0,25
6 250,-
Hrubá mzda projektového týmu za 27 měsíců
756 000,-
Administrativní náklady na řízení projektu (5% z celkových nákladů)
57 086,-
Celkem
813 086,Tabulka 3: Nákladová analýzy - náklady na řízení projektu
Zdroj: autorka 2015 Celkové náklady
Částka v Kč
Celkové náklady realizačních prací
385 720,-
Celkové náklady na řízení projektu
813 086,-
1 198 806,-
Celkem Tabulka 4: Celkové náklady Zdroj: autorka 2015
57
Ceny jsou uvedeny bez DPH, které v případě mobiliáře činí 21 %. Členové projektového týmu budou zaměstnáni na 0,25 úvazek.
Administrativní náklady
na řízení projektu zahrnují náklady na zadávací řízení, internet, telefonní poplatky, poštovné, kancelářské potřeby atd. Projekt
bude
financován
z rozpočtu
obcí
a
krajů
a
evropských
dotací.
Operační program, ze kterého budou čerpány dotace, bude vybrán podle výzvy, která bude odpovídat tématu cykloturistika. Pokud by nebylo možné využít dotace a příspěvky z rozpočtu obcí a krajů by nepokryly náklady, je možné využít bankovní půjčky. V tomto případě by byly nabídky jednotlivých bank porovnány a byla by vybrána nejvýhodnější nabídka. Informaci o ceně vyznačení cykloturistické trasy jsem získala přímo od KČT. Klub českých turistů trasu vyznačí značkami předepsanými pro cykloturistickou trasu. Zadání cykloturistické trasy do papírových a internetových map v rozlišení 1:25 000 je zdarma. Informaci jsem získala od firmy Geodézie OnLine, spol. s r. o. Cenu lávky jsem zjistila od pana Petra Komínka, který vlastní truhlářství. Metoda zpevnění cest hnědou štěpkou může výrazně snížit náklady na realizaci projektu. A to z toho důvodu, že lesy v přírodním parku vlastní, kromě státu a soukromých vlastníků, kraje a obce zainteresované v projektu. Důvod využití hnědé štěpky není pouze ekonomický, ale i ekologický. Hnědá štěpka by nijak nezatěžovala prostředí v přírodním parku. Tyto informace jsem získala konzultací s panem docentem Hrůzou, který je autorem článku Zpevnění lesních cest s využitím hnědé štěpky. (47)
6.9 Rizika projektu V níže uvedené tabulce, jsem uvedla rizika, která by mohla ohrozit projekt, jejich úroveň/závažnost a pravděpodobnost. Rizika jsou rozdělena na technicko-realizační, legislativní, finanční a ostatní. Pod tabulkou je uvedena legenda, která vysvětluje hodnocení závažnosti a pravděpodobnosti vzniku rizika.
58
Druh rizika
Technickorealizační
Úroveň/ závažnost
Pravděpodobnost
3
2
3
2
3
2
Špatná koordinace prací
3
2
Dodání poškozeného mobiliáře
3
3
Zpoždění dodávky mobiliáře
3
3
2
2
3
1
Nedodržení právních norem EU a ČR Nedostatek financí na financování projektu před obdržením dotace
3
1
3
1
Zpožděné vyplacení dotace
2
2
Nezískání dotace
3
3
Výdaje nad rámec rozpočtu
3
3
Povodně
3
4
Nedostatečný zájem ze strany cyklistů
2
1
Znečištění lokality v průběhu realizace
3
2
Rizika Výběr nekvalitních firem pro zhotovení prací Výběr špatně pracujícího projektového týmu Zpoždění vyznačení cykloturistické trasy
Změny v právních normách Nedodržení podmínek operačního Legislativní programu
Finanční
Ostatní
Tabulka 5: Rizika projektu Zdroj: autorka 2015
Legenda: Úroveň/závažnost: 1 – nejnižší stupeň závažnosti 2 – střední stupeň závažnosti 3 – nejvyšší stupeň závažnosti Pravděpodobnost: 1 – nejnižší úroveň pravděpodobnosti 2 – nižší úroveň pravděpodobnosti 3 – střední úroveň pravděpodobnosti 4 – vyšší úroveň pravděpodobnosti 5 – nejvyšší úroveň pravděpodobnosti 59
6.10 Předcházení/odstranění rizik Riziko výběru nekvalitních firem pro zhotovení prací a špatně pracujícího projektového týmu je možné eliminovat už v zadávacím řízení. Zadávací řízení musí proběhnout transparentně a nediskriminačně. Smlouva se zhotoviteli, kteří byli vybráni v zadávacím řízení, musí obsahovat veškeré požadované údaje a v případě porušení smlouvy ze strany zhotovitelů musí být porušení sankciováno. I s členy projektového týmu musí být sepsána smlouva, kde bude přesně uvedeno, jaké pravomoci a povinnosti mají jednotliví členové projektového týmu. Špatné koordinaci prací, dodání poškozeného mobiliáře nebo zpožděné dodání mobiliáře je možné předcházet vybráním kvalitních zhotovitelů a projektového týmu. Zpoždění vyznačení cykloturistické trasy KČT je možné taktéž eliminovat sepsáním smlouvy, která definuje případné sankce v případě zpoždění. Změny v právních normách zadavatel projektu nemůže ovlivnit. Nedodržení podmínek operačního programu a právních norem EU a ČR je vážným právním rizikem. Ovšem pokud bude vybrán kvalitní projektový tým, který bude vše konzultovat s řídícím orgánem operačního programu, mělo by toto riziko být eliminováno. Předejití riziku nezískání dotace je velice důležité, protože bez dotace je možné, že by realizace projektu byla ohrožena. Pro předejití rizika je opět velice důležitý výběr kvalitního projektového týmu, sepsání kvalitní projektové žádosti, kontrola a konzultace zadavatele projektu s projektovým týmem a řídícím orgánem operačního programu. Pokud by došlo ke zpoždění vyplacení dotace a finance by byly v danou chvíli nutně potřeba, je možné vyřešit tento problém úvěrem od banky. Riziku nedostatku financí na financování projektu před obdržením dotace se dá předejít pouze tak, že v rozpočtech zúčastněných obcí a krajů bude vyčleněna položka pro financování projektu, tuto informaci jsem prokonzultovala s panem Kučerou, který je místostarostou Velké Bíteše a zároveň je ve spojení se všemi zastupiteli zainteresovaných obcí a krajů. Výdaje nad rámec rozpočtu lze většinou málokdy ovlivnit. Ovšem předcházet tomuto riziku můžeme pravidelnou kontrolou účetnictví. Riziko povodní nelze nějak odstranit. Znečištění lokality v průběhu realizace můžeme zabránit použitím správně fungujících pracovních strojů a nástrojů. Nedostatečnému zájmu cyklistů můžeme předejít propagací, která bude směřována na správnou skupinu osob, v tomto případě to budou cyklisté. 60
Propagace cykloturistické trasy by měla probíhat na internetu, přesněji na stránkách všech zúčastněných obcí a krajích, také na portálech zabývající se cyklistikou, například Česko jede, Turistika.cz, Vysočina Cycling, Cyklo-Jižní Morava a další. Další možností jsou regionální týdeníky a měsíčníky. K propagaci také přispěje zanesení cykloturistické trasy do internetových i papírových map.
61
Závěr V dnešní době je cykloturistika jednou z nejoblíbenějších volnočasových aktivit. Česká republika má cykloturistům co nabídnout. V naší jako i jiných zemí zažívá cykloturistika renesanci.
Z mého pohledu jedním z nejatraktivnějších území
pro cykloturisty je Jihomoravský kraj a hned za ním Kraj Vysočina. Oba dva kraje mají mnoho kulturně-historických zajímavostí a nádhernou přírodu. Přírodní park Údolí Bílého potoka rozprostírající se na území obou krajů je pro cykloturistiku jako stvořený. Částí přírodního parku, která leží na území Jihomoravského kraje, vede cyklotrasa č. 5189. Jedním z cílů mé bakalářské práce bylo zpracování návrhu projektového záměru pro vybudování cykloturistické trasy vedoucí mezi Velkou Bíteší a Šmelcovnou, kde by se napojila na cyklotrasu č. 5189. Dále jsem prostřednictvím dotazníků zjišťovala zájem o navrhovanou cykloturistickou trasu. Pro splnění posledního cíle, jsem uvedla návrh turistického mobiliáře. Prvním krokem k dosažení stanoveného cíle bylo vyhodnocení dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 541 respondentů. Myslím si, že 541 vyplněných dotazníků je dostatečný počet pro potřeby mé bakalářské práce. Po vyhodnocení všech dotazníků bylo jasné, že lidé mají zájem o cykloturistickou trasu Velká Bíteš - Šmelcovna. Většina dotazovaných by využila i cyklobus mezi Velkou Bíteší a Brnem, respondenti by také uvítali informační tabule umístěné podél trasy. Zprvu jsem byla překvapena množstvím vyplněných dotazníků, ale po chvíli přemýšlení mé překvapení opadlo. Přeci jen, přírodní park Údolí Bílého potoka je vyhledávanou lokalitou turisty i cyklisty. Bohužel, pokud cyklista začne svoji cestu na Šmelcovnu ve Velké Bíteši, potká na cestě určitá místa, která jsou pro cyklisty hůře sjízdná nebo nebezpečná, jestliže si pro cestu z Velké Bíteše na Šmelcovnu vyberou silnici I. třídy č. 379. Tento fakt mě utvrdil v tom, že je nutné cyklistům zajistit bezpečnou cestu z Velké Bíteše přes přírodní park Údolí Bílého potoka až na Šmelcovnu. Začala jsem tedy pracovat na návrhu projektového záměru, který je dalším z mých stanovených cílů. Při jeho zpracovávání jsem do praxe převedla teoretické znalosti získané při studiu odborné literatury týkající se projektového řízení. Nejdříve jsem se detailněji zabývala prácemi potřebnými pro realizaci navrhované trasy. Jednou z těchto dílčích činností je i instalace mobiliáře, proto jsem uvedla návrh turistického mobiliáře, 62
který zahrnuje lavičky, informační tabule a odpadkové koše, díky čemuž jsem splnila poslední ze stanovených cílů. Menším problémem bylo určení zadavatele projektu. Po konzultaci s panem Kučerou, místostarostou Velké Bíteše jsem se rozhodla, jako zadavatele projektu, navrhnout dobrovolný spolek obcí a krajů, v jejichž katastrálním území plánovaná cykloturistická trasa vede. Na tuto část navazuje kapitola 6.4 Zhotovitel projektu. Celá kapitola je věnována zadávacímu řízení a podmínkám, které musí uchazeč splnit. Součástí návrhu projektového záměru je i kapitola 6.5 o projektovém týmu, kde jsem se zabývala jednotlivými pracovními pozicemi a jejich pracovní náplní. Projekt nelze realizovat
bez
projektového
týmu
ani
bez
harmonogramu.
V předběžném
harmonogramu jsou uvedeny dílčí aktivity a délka jejich trvání. Tomu, co dané aktivity obnášejí, jsem se věnovala v další kapitole. O realizaci projektu může rozhodovat jeho cena. Jestliže je příliš vysoká a zadavateli se nedostává financí, je prakticky nemožné projekt realizovat. Proto nákladová analýza nemůže být podceněna. Mnou sestavená analýza nákladů je pouze předběžná. V případě realizace cykloturistické trasy je pravděpodobné, že ještě další náklady přibudou. Na analýzu přímo navazuje financování projektu. Podle informací od pana Kučery, finanční prostředky budou určitě čerpány z rozpočtů jednotlivých obcí a krajů a evropských dotací. Operační program, ze kterého bude dotace čerpána, bude určen až podle tématiky vypsaných výzev. U každého projektu musejí být definována rizika ohrožující jeho realizaci. Ani já jsem tuto část nevynechala. U každého rizika jsem určila pravděpodobnost a závažnost jeho dopadu. Doporučení pro předcházení nebo odstranění rizik jsem sepsala zároveň s analýzou jednotlivých rizik. Opět je možné, že v případě realizace vzniknou další v tuto chvíli nepředvídatelná rizika. Moji iniciativu a hlavně výzkum na toto téma ocenilo především město Velká Bíteš, které
už
dříve
zkoumalo
případné
možnosti
vedení
trasy z Velké
Bíteše
až na Šmelcovnu. Bohužel žádný posun výzkumy doposud nepřinesly, ale má práce opět toto téma otevřela k nové diskuzi o možnosti uskutečnění tohoto záměru. V případě realizace této cykloturistické trasy je zde reálná šance, že moje práce bude využita při sepsání projektové žádosti a jako podklad pro samotný projekt. Problematika, kterou jsem se zabývala, je velmi obsáhlá a zajímavá. Nejen díky tomu, 63
že okolí Bílého potoka dobře znám a cykloturistika je jedním z nejpopulárnějších sportů poslední doby, bych se ráda tomuto tématu věnovala i v diplomové práci v navazujícím magisterském studiu.
64
Seznam použitých zdrojů Literatura Bakalář, R., Cihlář, J., & Černý, J. (1984). Zlatá kniha cyklistiky (1. vydání). Praha: Olympia. Barker, S., & Cole, R. (2009). Projektový management pro praxi. (A. Svozilová, Překl.) Praha: Grada Publishing. Boučková, J., & kol. (2003). Marketing. Praha: C. H. Beck. Doležal, J., Máchal, P., Lacko, B., & kol. (2012). Projektový management podle IPMA (2. aktualizované a doplněné vydání). Praha: Grada Publishing. Drápela, M., Kutnerová, D., & kol. Průvodce Mikroregionem Velkomeziříčsko-Bítešsko. Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko. Foret, M. (2008). Marketingový průzkum - poznáváme svoje zákazníky (1. vydání). Brno: Computer Press, a. s. Hájek, J., Štindl, M., & kol. (2008). Velká Bíteš almanach k 600. výročí udělení městských práv (1. vydání). Velká Bíteš: Velká Bíteš. Holánek, P., Cendelínová, J., Horká, T., Pohanková, R., Hájek, J., Smutná, S., & Zduba, J. (2O13). Regionální učebnice Bítešsko. Velká Bíteš: Informační centrum a Klub kultury Města Velké Bíteše ve spolupráci se ZŠ Velká Bíteš. Klimeš, L. (2002). Slovník cizích slov (6. přepracované a doplněné vydání.). Praha: SPN - pedagogické nakladatelství Konopka, P. (2007). Cyklistika (9. přepracované vydání). (J. Hájková, Překl.) Jablonec nad Nisou. Kotík, J. (1992). Bítešské historky a pověsti - z časů dávno minulých i letopočtů nedávných ( Vlastivěda Velkobítešska). Velká Bíteš: Městské muzeum . Kotík, J. (1994). Všelicos z minulosti Velké Bíteše a okolí - pamětní zápisy, události, svědectví (Vlastivěda Velkobítešska, Sv. II). Velká Bíteš: Muzejní nadace Velkobítešska. 65
Kozel, R., & kol. (2006). Moderní marketingový výzkum (1. výdání). Praha: Grada Publishing s r. o. Křesťan, V. (2008). Marketing - studijní text pro kombinovanou formu studia (1. vydání). Jihlava: Vysoká školy polytechnická Jihlava. Lanada, P., & Lišková, J. (2004). Rekreační cyklistika (1. vydání.). Praha: Grada Publishing. Makeš, P., & Král, L. (2002). Velká kniha cyklistiky. Praha: Computer Press. Mourek, D., & kol. (2011). Cykloturristika - současný stav a perspektivy v České rupublice. Praha: Czech Tourism. Němec, V. (2002). Projektový management (1. vydání). Praha: Grada Publishing. Neuman, J. (2000). Turistika a sporty v přírode - přehled základních znalostí a dovedností pro výchovu v přírodě. Praha: Portál. Ondráček, J., & Hřebíčková, S. (2008). Inovace výuky předmětu Turistika I. Brno: Masarykova univerzita. Punch, K. F. (2008). Základy kvantitativního šetření. (J. Hendl, Překl.) Praha: Portál. Reosenau, M. D. (2000). Řízení projektů (1. vydání). (I. Brumovská, Překl.) Praha: Computer Press. Slabá, L. (2014). Současný stav cykloturistiky v Jihlavě a možnosti její propagace bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Smejkal, V., & Rais, K. (2003). Řízení rizik. Praha: Grada Publishing. Svobodová, L. (2012). Poutní místa na Táborsku a jejich využití pro cykloturisticku bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Svozilová, A. (2006). Projektový management (1. vydání). Praha: Grada Publishing. Tauer, V., Zemánková, H., & Šubrtová, J. (2009). Získejte dotace z fondů EU - tvorba žádosti a relizace projektu krok za krokem, metodika, pravidla, návody (1. vydání). Brno: Computer Press. 66
Urbanová, T. (2014). Návrh projektového záměru na revitaliazci hotelu v památkové zóně města - bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Zavadil, L., & Tiray, J. (2007). Bítešský okres. Brno: Garn. Zbořil, K. (1998). Marketingový výzkum - Metodologie a aplikace. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. Zduba, J. (2007). Velká Bíteš - stručný průvodce starým městem. Velká Bíteš: Jiří Jeřábek
Legislativa Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty
Internetové zdroje (1) Cyklisté vítáni - O projektu. (2006). Získáno 5. 4 2015, z Cyklisté vítáni certifikace turistických služeb: http://www.cyklistevitani.eu (2) Cyklopojmy. (2015). Získáno 6. 4 2015, z Cyklistika Krnov: http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm (3) Cykloznačení. (2011). Získáno 24. 2 2015, z Klub českých turistů: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct#cyklo (4) Česko jede. (2011). Získáno 5. 4 2015, z Česko jede: http://www.ceskojede.cz/rubriky/cesko-jede/ (5) Dolní mlýn (Knollův mlýn). (2012). Získáno 17. 2 2015, z Dolní mlýn: http://dolnimlyn.webnode.cz / (6) Historie obce Přibyslavice. (2015). Získáno 4. 3 2015, z Přibyslavice: http://www.pribyslavice.net/informace-o-obci/historie/
67
(7) Historie Velké Bíteše. (2011). Získáno 2. 4 2015, z Velká Bíteš: http://www.vbites.cz/cs/informace-o-meste/46-historie/112-historie-mesta-velka-bites (8) Hlouškův mlýn, Prostřední mlýn. (2012). Získáno 17. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/186-hlouskuv-mlyn-prostredni-mlyn (9) Integrovaní regionální operační program. (2015). Získáno 29. 3 2015, z Strukturální fondy: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/cf1bcce8-55ee-4733a8c7-f07ab349b923/schema-IROP-FINAL_aktualizace-23_2_1.pdf?ext=.pdf (10) Jak se staví lávka přes potok za jedno odpoledne. (2015). Získáno 10. 3 2015, z Archbla: http://archbla.cz/jak-se-stavi-lavka-pres-potok-za-jednoodpoledne/#prettyPhoto (11) Javůrecký, Kuchyňův mlýn. (2012). Získáno 22. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1079-marsovsky-chomoutuv-mlyn (12) Křovský, Porupkův mlýn. (2013). Získáno 20. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1067-krovsky-porupkuv-mlyn (13) Křoví u Velké Bíteše. (2006). Získáno 25. 3 2015, z Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska: http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Krovi/Krovi_text.htm (14) Maršovský, Chomoutův mlýn. (2012). Získáno 22. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1079-marsovsky-chomoutuv-mlyn (15) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, O. p. (2014). Metodika zadávání veřejných zakázek. Získáno 11. 3 2015, z Portál o veřejných zakázkách a koncesích: http://www.portal-vz.cz/getmedia/33963307-4c88-4f14-a8166f33057648b7/Metodika_uprava2014-(5)-(obnoveny).pdf (16) Mlýn Ve Žlebě. (7. 2 2010). Získáno 22. 2 2015, z Hrady: http://www.hrady.cz/?OID=8792 (17) Mlýn Ve Žlebě, Absolínův, Staňkův mlýn; Hluboker Mühle. (2013). Získáno 22. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1076-mlyn-ve-zlebeabsolinuv-stankuv-mlyn-hluboker-muhle
68
(18) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013 2020. (2013). Získáno 7. 4 2015, z Cyklodoprava: http://www.cyklodoprava.cz/file/cyklostrategie-2013-final/ (19) O obci. (2012). Získáno 28. 3 2015, z Obec Křoví: http://www.obec-krovi.cz/oobci/ds-50/p1=52 (20) O regionu. (2012). Získáno 6. 4 2015, z Region Bílý potok: http://www.regionbilypotok.cz/o-regionu-bily-potok (21) Osada Šmelcovna. (2007). Získáno 22. 2 2015, z Lesní Hluboké: http://lesnihluboke.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=380%3Aosada -smelcovna&catid=19 (22) Pánovský, Urbánkův mlýn20. (2012). Získáno 20. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1073-panovsky-urbankuv-mlyn (23) Pavlovcův, Vidomcův, Svatoslavský mlýn. (2012). Získáno 22. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1075-pavlovcuv-vidomcuv-svatoslavskymlyn (24) Plánovač tras. (2015). Získáno 16. 3 2015, z Mapy: http://www.mapy.cz/cykloturisticka?planovanitrasy&x=16.2836266&y=49.2950163&z=13&rc=9lHqux8UXNhdw5bBheKVpgy5hQf hBXggMg5CYBi3CfE1hR.hIAgrk3RMhsdeDViW2dJDi8T3EEgTZeyu5ftfVy&rl=Vel k%C3%A1%20B%C3%ADte%C5%A1%2C%20okres%20%C5%BD%C4%8F%C3% A1r%20nad%20S%C3%A1zav (25) Přední, Hejtmánkův mlýn. (2013). Získáno 17. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1066-predni-hejtmankuv-mlyn (26) Přírodní park Údolí Bílého potoka. (2012). Získáno 6. 4 2015, z Lesy ČR: http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesu-zdar/Stranky/prirodni-park-udoli-bilehopotoka.aspx
69
(27) Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. (2015). Získáno 7. 4 2015, z Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost: http://www.op-vk.cz/cs/zadatel/dokumenty-prozadatele/prirucka-pro-zadatele-op-vk/prirucka-pro-zadatele-op-vk-verze-10-platna-od1-1-2014.html (28) Rodokmen rodu Moučků. (2008). Získáno 28. 2 2015, z Milan Moučka: http://milan-moucka.webnode.cz/druha/ (29) Rýgovský, Čermákův mlýn. (2012). Získáno 20. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1072-ryglovsky-cermakuv-mlyn?paginatorpage=83¬hing=81&send=Filtrovat&do=filter-advancedSearchFormsubmit&to_table_name=&river=&city=&cadastral=&district=&_=1426793752558 (30) Slovník pojmů - Indikátory (ukazatele). (5. 3 2009). Získáno 10. 4 2015, z Strukturální fondy: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-adokumenty/slovnik-pojmu/I/Indikatory-(ukazatele) (31) Slovník pojmů - Monitorovací indikátory. (5. 3 2009). Získáno 10. 4 2015, z Strukturální fondy: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-adokumenty/slovnik-pojmu/M/Monitorovaci-indikatory-%28monitorovaci-ukazatele%29 (32) Slovník pojmů - Monitorovací zpráva. (5. 3 2009). Získáno 10. 4 2015, z Strukturální fondy: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-adokumenty/slovnik-pojmu/M/Monitorovaci-zprava (33) Slovník pojmů - Nezpůsobilé výdaje. (5.3.2009). Získáno 3. 4 2015, z Strukturální fondy: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/slovnikpojmu/N/Nezpusobile-vydaje-(neuznatelne-naklady) (34) Slovník pojmů - Operační program. (5. 3 2009). Získáno 15. 4 2015, z Strukturální fondy: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-adokumenty/slovnik-pojmu/O/Operacni-program (35) Slovník pojmů - Projektový záměr. (5. 3 2009). Získáno 3. 4 2015, z Strukturální fondy: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/slovnikpojmu/P/Projektovy-zamer
70
(36) Slovník pojmů - Způsobilé výdaje. (5.3.2009) Získáno 3. 4 2015, z Strukturální fondy: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/slovnikpojmu/Z/Zpusobile-vydaje-(uznatelne-naklady) (37) Spálený, Moučkův mlýn. (2013). Získáno 22. 2 2015, z Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1074-spaleny-mouckuv-mlyn (38) Šetrná turistika a cykloturistika - Ciklisté vítáni. (2013). Získáno 5. 4 2015, z Nadace partnerství: http://www.nadacepartnerstvi.cz/Setrna-turistika-acykloturistika/Cykliste-vitani (39) Šmelcovna. (2009). Získáno 24. 2 2015, z Šmelcovna: http://smelcovna.mypage.cz/ (40) Turistický mobilář - lavička. (2015). Získáno 14. 3 2015, z Wander: http://www.wander.cz/katalog/turisticky-mobiliar/mobb003-lavicka.html (41) Turistický mobiliář - infotabule I. (2015). Získáno 14. 3 2015, z Wander: http://www.wander.cz/katalog/turisticky-mobiliar/moba005-infotabule-i.html (42) Turistický mobiliář - odpadkový koš IV. (2015). Získáno 14. 3 2015, z Wander: http://www.wander.cz/katalog/turisticky-mobiliar/moba011-odpadkovy-kos-iv.html (43) Ubytování. (2011). Získáno 28. 3 2015, z Bítešsko: http://www.bitessko.com/turist-zona/ubytovani (44) Úplné aktuální znění zákona o veřejných zakázkách. (20015). Získáno 7. 4 2015, z Portál o veřejných zakázkách: http://www.portal-vz.cz/getmedia/cdb53ab7-1ee0-41f6ae8f-db0761a19dfd/Zakon-o-verejnych-zakazkach-s-vyznacenim-zmen-40_2015.pdf (45) Věstník Ministerstva pro místní rozvoj. (2003). Získáno 8. 4 2015, z Obce: http://www.obce.cz/mmr/vestniky/vestnik03-04/0304v05.htm (46) Volný čas a cykloturistika. (2014). Získáno 4. 4 2015, z Cyklokonference: http://www.cyklokonference.cz/cms_dokumenty/10.volny-cas-cykloturistika.pdf (47) Zpevnění lesních cest s využitím hnědé štěpky. (2011). Získáno 24. 2 2015, z Utok: http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u24/Zpevneni.pdf
71
Seznam grafů Graf 1: Projetí trasy ..................................................................................................... 37 Graf 2: Důvod neprojetí trasy ...................................................................................... 38 Graf 3: Začátek cyklistického putování ........................................................................ 39 Graf 4: Navštívení Velké Bíteše při cyklistickém výletě .............................................. 39 Graf 5:Souhlas (nesouhlas) s propojením cyklotrasy a Velké Bíteše ............................ 40 Graf 6: Využití cyklobusu ........................................................................................... 41 Graf 7: Služby ve Velké Bíteši .................................................................................... 41 Graf 8: Vhodnost plánované trasy................................................................................ 42 Graf 9: Informační panely o zajímavostech .................................................................. 43 Graf 10: Navštívení Velké Bíteše nebo přírodního parku Údolí Bílého potoka ............. 43 Graf 11: Druh informačního zdroje pro plánování cyklovýletů .................................... 44 Graf 12: Využívání vyznačených cyklotras .................................................................. 45 Graf 13: Typ cyklisty .................................................................................................. 45 Graf 14: Pohlaví ..........................................................................................................46 Graf 15: Věk ............................................................................................................... 46 Graf 16: Bydliště ......................................................................................................... 47
Seznam obrázků Obrázek 1: Dopravní značení cyklostezky ................................................................... 17 Obrázek 2: Cykloturistická značka, šipka a směrovka .................................................. 17 Obrázek 3: Značení cyklistických tras ......................................................................... 18 Obrázek 4: Logo projektu ............................................................................................ 18 Obrázek 5: Logo projektu ............................................................................................ 19 Obrázek 6: Příklad Ganttova diagramu ........................................................................ 31 Obrázek 7: Mapa plánované trasy, vyznačení umístění informačních tabulí ................. 49 Obrázek 8: Výškový profil trasy .................................................................................. 50 Obrázek 10: Odpadkový koš s upevněním a stříškou ................................................... 51 Obrázek 9: Informační tabule s horním rámem ............................................................ 51 Obrázek 11: Dřevěná lavička s opěradlem bez područek.............................................. 52 Obrázek 12: Lávka ......................................................................................................52
72
Seznam tabulek Tabulka 1: Předpokládaný harmonogram realizace projektu ........................................ 55 Tabulka 2: Nákladová analýzy - práce potřebné k realizaci projektu ............................ 57 Tabulka 3: Nákladová analýzy - náklady na řízení projektu ......................................... 57 Tabulka 4: Celkové náklady ........................................................................................ 57 Tabulka 5: Rizika projektu .......................................................................................... 59
73
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník......................................................................................................75 Příloha 2: Fotografie mlýnů a osady Šmelcovna .......................................................... 77 Příloha 3: Nezpevněné a podmáčené úseky trasy ......................................................... 81 Příloha 4: Informační tabule umístěná v přírodním parku Údolí Bílého potoka ............ 83
74
Příloha 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Marcela Šebková a jsem studentkou oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Ráda bych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit jako podklad pro bakalářskou práci. Hlavním účelem dotazníku je zjištění zájmu o vybudování cyklotrasy, která by propojila Velkou Bíteš a cyklotrasu č. 5189 údolí Bílého potoka. Plánovaná trasa by měla začínat ve Velké Bíteši, povede kolem obce Křoví, podél toku Bílého potoka až na Šmelcovnu.
1. Projeli jste cyklotrasu, která vede přírodním parkem Údolí Bílého potoka? ANO NE 2. Pokud ne, tak z jakého důvodu? (můžete uvést více možností) nejezdím na kole z důvodu špatné prostupnosti údolí v některých úsecích neatraktivnost trasy jiné……………… (pokračujte prosím otázkou č.10 ) 3. Kde většinou začínáte své cyklistické putování přírodním parkem Údolí Bílého potoka? (můžete uvést více možností) Šmelcovna Veverská Bítýška Velká Bíteš Pánovský Mlýn jiné:………………. 4. Navštívili jste někdy Velkou Bíteš při svém cyklistickém výletě přírodním parkem Údolí Bílého potoka? ANO NE 5. Uvítali byste propojení cyklotrasy č. 5189 s Velkou Bíteší? ANO NE 6. Uvítali byste možnost využití cyklobusu Brno - Velká Bíteš, Velká Bíteš - Brno? ANO NE 7. Využili byste ve Velké Bíteši služeb: (můžete zatrhnout více možností) integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje turistické informační centrum stravovací služby ubytovací služby kulturně historické památky (kostel sv. Jana Křtitele, městské muzeum Velká Bíteš, Mistrovství České republiky historických velocipedů 8. Vyhovuje Vám plánovaná trasa? ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE (pokud ne napište prosím jinou alternativu trasy) 9. Uvítali byste informační panely, umístěné na plánované cykloturistické trase, o zajímavých místech, kolem kterých pojedete? ANO NE 75
10. V případě, že bude vybudována cykloturistická trasa, která spojí přírodní park Údolí Bílého potoka a Velkou Bíteš, navštívili byste jedno z těchto míst: ANO NE 11. Jaký informační zdroj nejčastěji využíváte při organizování svých cyklistických výletů? (můžete zatrhnout více možností) internet turistické informační centrum mapy a informační brožury zkušenosti známých a přátel 12. Jezdíte podle vyznačených cyklistických tras? ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE 13. Za jaký typ cyklisty se považujete? rekreační cyklista sportovní cyklista výkonnostní cyklista 14. Jaké je Vaše pohlaví? MUŽ ŽENA 15. Jaký je Váš věk? méně než 15 16 – 25 26 – 35 36 – 45 46 - 55 56 a více 16. Ve kterém kraji bydlíte? Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Kraj Vysočina Praha Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Děkuji za Váš čas, který jste věnovali vyplnění tohoto dotazníku.
76
Příloha 2: Fotografie mlýnů a osady Šmelcovna
Foto 1: Přední mlýn Zdroj: autorka 2015
Foto 2: Prostřední mlýn Zdroj: autorka 2015
Foto 3: Dolní mlýn Zdroj: http://dolnimlyn.webnode.cz/fotogalerie/#dsc-2778-jpg
77
Foto 4: Křovský mlýn Zdroj: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1067-krovsky-porupkuv-mlyn
Foto 5: Rýglovský mlýn Zdroj: autorka 2015
Foto 6: Pánovský mlýn Zdroj: http://doma-net.info/trip/006/
78
Foto 7: Spálený mlýn Zdroj: autorka 2015
Foto 8: Pavlovcův mlýn Zdroj: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1075-pavlovcuv-vidomcuv-svatoslavskymlyn?locale=en
Foto 9: Mlýn Ve Žlebě Zdroj: autorka 2015
79
Foto 10: Javůrecký mlýn Zdroj: autorka 2015
Foto 11: Maršovský mlýn Zdroj: autorka 2015
Foto 12: Osada Šmelcovna Zdroj: autorka 2015
80
Příloha 3: Nezpevněné a podmáčené úseky trasy
Zdroj: autorka 2015
Zdroj: autorka 2015
81
Zdroj: autorka 2015
Zdroj: autorka 2015
82
Příloha 4: Informační tabule umístěná v přírodním parku Údolí Bílého potoka
Zdroj: autorka 2015
83
